TRÁVICÍ SOUSTAVA

Zajímavost: V našem těle se nachází místo, kde pH může dosahovat hodnot až kolem
1. V tomto agresivním prostředí dokáže žít bakterie Helicobacter pylori. Teprve v roce 1983
byla prokázána souvislost mezi tímto druhem bakterie a chronickou gastritidou. Zánět
žaludeční sliznice se může rozvinout v žaludeční vředy nebo dokonce žaludeční rakovinu. Pro
nás je tento objev dobrou zprávou - zatímco dříve se žaludeční vředy odstraňovaly operativně,
dnes stačí k jejich léčbě použít vhodně zvolená antibiotika.

Funkční anatomie trávicí soustavy

Trávicí soustava slouží k příjmu a zpracování potravy a vstřebávání potřebných látek.

Sousto potravy se dalším zpracováním mění v žaludku na tráveninu. Z ní si naše tělo odebírá
potřebné látky a zbytek odchází jako stolice. Pohyb tráveniny v těle umožňují peristaltické
pohyby svaloviny stěny trávicí trubice. Vedle toho vykonává svalovina také segmentační
pohyby, při kterých se místním zaškrcováním trubice promíchává trávenina.
Činnost trávicí soustavy je řízena nervově, převážně parasympatikem, humorálně,
prostřednictvím hormonů produkovaných přímo v trávicím traktu a přímým působením
obsahu trávicí trubice.

Stěny trávicí trubice mají čtyři vrstvy: sliznici vytvářející řasy, papily nebo klky,
podslizniční vazivo, svalovou vrstvu a na povrchu vazivovým obal. Svalovina je tvořena
hladkou svalovinou, příčně pruhovanou svalovinu najdeme jen v horní části trávicí trubice
včetně horní třetiny jícnu a také tvoří zevní svěrač řitního otvoru. Svalovina má dvě vrstvy:
vnitřní cirkulární a vnější podélnou, na žaludku navíc vrstvu svaloviny šikmé.

Dutina ústní – Cavitas oris

Ústní dutina slouží k příjmu a prvnímu zpracování potravy. K mechanickému
zpracování slouží zuby. Jsou ukotveny v zubních jamkách, alveolech. Vniknutí infekce ke
kořeni zubu zabraňuje dáseň. Kolem 6. měsíce se začínají prořezávat zuby mléčného
chrupu: 2 řezáky, 1 špičák a 2 stoličky na každé polovině obou čelistí, dohromady tedy 20
zubů. Postupně jsou vyměňovány za trvalý chrup, ten má celkem 32 zubů: 2 řezáky
(Incisivi), 1 špičák (Canini), 2 třenové zuby (Premolares) a 3 stoličky (Molares) v jedné
polovině každé čelisti.
Posunu potravy napomáhá jazyk. Jeho povrch je pokrytý papilami (nitkovité,
houbovité, listové, hrazené), z nichž některé nesou chuťové pohárky. Po stranách kořene
jazyka je umístěn lymfatický orgán - párová mandle patrová.
Do ústní dutiny ústí velké párové slinné žlázy - příušní, podčelistní a podjazyková, a
množství drobných žlázek. Sliny mají neutrálním pH. Obsahují enzym α-amylázu (ptyalin),
který štěpí polysacharidy (škrob), hlenovitý mucin usnadňující polykání sousta a lyzozym s
baktericidním účinkem.
Sousto je nakonec vtlačeno do zadní části ústní dutiny, kde dotykem vyvolá polykací reflex.

Hltan - Pharynx, Jícen - Oesophagus

Do žaludku je sousto vedeno hltanem a jícnem (peristaltické pohyby). Kruhový svěrač
při ústí do žaludku, česlo, kontroluje vstup sousta do žaludku a brání zpětnému chodu
potravy.

Žaludek – Gaster = rozšířený úsek trávicí trubice s objemem od 50 ml do 2-3 l podle

naplnění. Průchod potravy do tenkého střeva reguluje kruhový svěrač – vrátník.
 Sliznice obsahuje četné žlázky produkující žaludeční šťávy. Nejvýznamnější žaludeční
enzym je proteolytický pepsin (štěpí bílkoviny). Je produkován ve formě neaktivního
pepsinogenu. V žaludku se pH pohybuje zpravidla okolo 2-4 díky HCl, která má mnoho
funkcí: aktivace pepsinu, ochrana vitamínů, redukce Fe3+ na Fe2+, baktericidní účinek,
bobtnání vaziva, rozrušení prostorového uspořádání bílkovin.
Sliznice žaludku je před účinky žaludeční šťávy chráněna zásaditým hlenem
obsahujícím mucin.

Tenké střevo - Intestinum tenue

Je trubice dlouhá 3-5 metrů. Má tři úseky: dvanáctník, lačník a kyčelník.
Žlázy sliznice dvanáctníku produkují zásaditý hlen s pH zhruba 8-9, který neutralizuje
kyselý obsah přicházející z žaludku. Do dvanáctníku ústí vývody slinivky břišní a žlučovod.
Je to místo nejintenzivnějšího vstřebávání živin. Resorpční epitel je vychlípený v klky
a mikroklky, což zvětšuje plochu ke vstřebávání látek na 200-300 m2. Všechny vstřebané
látky jsou odváděny vrátnicovou žilou do jater, kde jsou dále zpracovány.
Na zadní stěnu břišní dutiny je zavěšeno okružím. Jeho stěna produkuje při vstupu
tráveniny hormony pankreozymin a sekretin (spouštějí produkci pankreatické šťávy).

Slinivka břišní – Pancreas

Je orgánem plnícím úlohu exokrinní žlázy, která svůj sekret s trávicími enzymy
vylučuje do dvanáctníku, a zároveň i endokrinní žlázy produkující hormony inzulín a
glukagon.
Nejdůležitější enzymy šťáv slinivky břišní jsou: trypsin pro štěpení bílkovin, amyláza
pro štěpení sacharidů a lipáza štěpící tuky. Trypsin je produkovaný ve formě neaktivního
trypsinogenu, k aktivaci dochází až ve dvanáctníku účinkem enzymu enterokinázy, který je
obsažen ve střevní šťávě.

Játra – Hepar
Největší a nejtěžší žláza v lidském těle – váží 1 až 2,5 kg. Jaterní buňky - hepatocyty,
jsou charakteristicky sestaveny do jaterních lalůčků
Játra jsou exokrinní žláza produkující žluč. Z jater odchází žlučovodem do žlučníku.
Do dvanáctníku je vyloučena kontrakcemi žlučníku po příchodu potravy. Žluč obsahuje soli
žlučových kyselin, které umožňují emulgaci tuků. Emulgace tuků je proces, při kterém se
větší kapky tuku rozptýlí na menší kapičky. Tím se zvětší specifický povrch a trávicí enzymy
lipázy mohou pracovat na větší ploše současně. Zkrátí se tak doba potřebná ke zpracování
daného množství tuků. Spolu se žlučí jsou z těla odstraňovány produkty detoxikační činnosti
jater. Zelenožluté zabarvení žluče je způsobeno žlučovým barvivem bilirubinem, které
vzniká rozkladem hemoglobinu.
Další funkce jater jsou: syntéza látek (např. glykogenu, plazmatických bílkovin,
hemokoagulačních faktorů), účast na metabolizmu všech živin, tvorba močoviny, detoxikace
organizmu, skladování Fe, zásobárna vitamínů A, D, K a B12 a termogeneze (výroba tepla).

Tlusté střevo - Intestinum crassum

Tlusté střevo začíná vakovitým slepým střevem, které má 5 až 10 cm dlouhý
červovitý výběžek – apendix. Další části jsou tračník (vzestupný, příčný, sestupný a esovitá
klička) a konečník zakončený řitním otvorem.
V tlustém střevě se vstřebává hlavně voda (maximálně 5 l/den) a některé léky.
Činností mikroorganizmů zde probíhají kvasné a hnilobné procesy, při kterých se
uvolňují různé plyny jako CO2, H2, H2S a metan. Některé z těchto bakterií produkují vitamíny,
z nich nejvýznamnější je produkce vitamínu K.
 Tlusté střevo může hostit mnoho parazitů, zejména u dětí - roup dětský, škrkavka
dětská, tasemnice.

6.4.2. Metabolizmus

Metabolizmus je soubor enzymatických reakcích probíhajících v buňkách. Více o

metabolizmu – učebnice – vhodné obrázky a učivo chemie.

Fyziologie výživy
Strava by měla obsahovat dostatečné množství energie a všechny potřebné stavební i
funkční látky. Při nedostatku stravy dochází k podvýživě, při nadbytku k obezitě. Nadváha
zatěžuje játra a ledviny, snižuje odolnost organizmu a prokazatelně zkracuje délku života.
Podvýživa je nebezpečná zejména u vyvíjejících se dětí, u kterých dochází k poškození CNS.
Znalosti o správném složení stravy a jejím množství shrnujeme pod pojem racionální výživa.
Sacharidy (17 kJ/g) by měly krýt energetickou potřebu z 50-55 %, přičemž by škroby
měly ve stravě převažovat nad jednoduchými cukry. Zdrojem škrobů jsou zejména brambory,
rýže a těstoviny. Tyto potraviny jsou navíc ve srovnání s cukry také bohatší na minerální látky
a vitamíny.
Lipidy (38 kJ/g) kryjí zhruba 25-30 % energetických potřeb organizmu. Měli bychom
upřednostňovat tuky obsahující nenasycené mastné kyseliny, které jsou pro náš organizmus
nezbytné. Zásadní jsou zejména esenciální mastné kyseliny. Esenciální látky jsou ty, které
si náš organizmus neumí sám syntetizovat, a musí je tedy přijímat spolu s potravou.
Esenciální mastné kyseliny jsou nenasycené mastné kyseliny s 18 uhlíky - kyselina linolová
a k. linolenová. Vysoký obsah nenasycených mastných kyselin je v rostlinných tucích a
mořských rybách, naopak živočišné tuky mají vysoký obsah nasycených mastných kyselin a
také cholesterolu.
Proteiny (23 kJ/g, buňka získává jen 16,7 kJ/g) kryjí naše energetické potřeby z
15-20 %. Nadměrný příjem proteinů zatěžuje organizmus, zejména játra a ledviny, kde se
aminokyseliny z proteinů odbourávají. Zvýšený příjem proteinů je naopak vhodný u dětí,
těhotných a kojících žen a v období rekonvalescence. Zdrojem esenciálních aminokyselin
jsou bílkoviny živočišného původu.
Minerály a stopové prvky nejsou zdrojem energie, ale jsou nezbytné pro správné
funkce organizmu. Nejmarkantněji se projevuje nedostatek vápníku, železa, jódu, hořčíku a
zinku. Nejvíce minerálních látek obsahuje zelenina, luštěniny a ořechy.
Vitamíny jsou látky nejrůznější chemické povahy. Všechny patří k látkám
esenciálním. Vitamíny A, D, E, K jsou rozpustné v tucích, zbytek ve vodě. Mají různé
fyziologické funkce.
Vláknina je část potravy, kterou naše tělo není schopno zpracovat. Většina je tvořena
celulózou z rostlinné stravy. Podporuje peristaltiku střev a chrání jejich sliznici před vznikem
nádorového bujení. Nádory trávicího traktu, zejména tlustého střeva, patří k nejrozšířenějším
nádorovým onemocněním člověka.
Voda je pro organizmus nezbytná. Denní potřeba tekutin se pohybuje kolem 2 litrů,
zvyšuje se při fyzické námaze nebo vyšších teplotách.

Stále častěji se setkáváme s poruchami příjmu potravy, jako jsou bulimie (nadměrný
příjem potravy) nebo anorexie (trvalé odmítání potravy).

Řízení metabolizmu
Na řízení metabolizmu se podílí nervová i humorální soustava. Stresové hormony
adrenalin dřeně nadledvin nebo kortizol kůry nadledvin (viz hormonální soustava) obecně
připravují tělo na velký energetický výdej, zrychlují tedy metabolizmus, zejména katabolické
reakce. Tyroxin, hormon štítné žlázy, zrychluje metabolizmus zvýšením okysličení
metabolicky aktivních tkání.
Pro metabolizmus sacharidů jsou klíčové hormony slinivky břišní. Inzulín snižuje
glykémii usnadněním vstupu glukózy z krve do buněk a podporou tvorby glykogenu v játrech.
Glykémie je číslo vyjadřující koncentraci glukózy v krvi. Zvýšené množství glukózy v krvi se
označuje jako hyperglykémie, snížené naopak hypoglykémie. Glukagon naopak zvyšuje
rozpad glykogenu v játrech a uvolňování glukózy do krve, čímž glykémii zvyšuje.
Mineralokortikoidy kůry nadledvin ovlivňují hospodaření organizmu s minerálními
látkami.

Zkuste si zodpovědět:
1. Kterou z následujících funkcí játra neplní?
a) význam pro srážení krve
b) produkce lipázy - enzymu štěpícího tuky
c) syntéza a zásoba glykogenu
d) odstraňování škodlivých látek z těla
e) tvorba tepla

2. Vyberte správné tvrzení o chemickém zpracování bílkovin v trávicí soustavě:

a) bílkoviny se začínají štěpit již v ústní dutině pomocí ptyalinu, další štěpení probíhá ve
dvanáctníku působením trypsinu, který je součástí šťáv slinivky břišní
b) bílkoviny se začínají štěpit v žaludku účinkem enzymu trypsinu, štěpení pokračuje ve
dvanáctníku působením pepsinu, který je součástí šťáv slinivky břišní
c) první štěpení bílkovin probíhá v žaludku účinkem pepsinu, další štěpení ve dvanáctníku
působením trypsinu, který je součástí střevní šťávy
d) štěpení bílkovin začíná štěpit v žaludku účinkem enzymu pepsinu, další štěpení pokračuje
ve dvanáctníku působením trypsinu, který je součástí šťáv slinivky břišní

3. Ze které složky potravy získá buňka nejvíc energie?

a) sacharidy
b) bílkoviny
c) tuky
d) vláknina
e) vitamíny

4. Inzulín:
a) je hormonem štítné žlázy
b) snižuje hladinu krevního cukru tím, že ho štěpí na jednodušší látky
c) usnadňuje vstup glukózy do buněk
d) podporuje štěpení glykogenu v játrech
e) snižuje glykémii

5. Mezi bakteriální onemocnění trávicí soustavy patří:

a) úplavice, gastritida, salmonelóza
b) gastritida, chronický střevní zánět, úplavice
c) salmonelóza, úplavice, glykémie

Řešení: 1b; 2d; 3c; 4c,e; 5b

 Často se zaměňuje žloutenka a hepatitida. Hepatitida je infekční onemocnění jater, tzv.
infekční žloutenka. Zatímco žloutenka je symptom - žluté zabarvení kůže a bělma očí. Často
provází právě hepatitidu, protože postižená játra nepracují, jak by měla, a v krvi se hromadí
bilirubin vzniklý rozkladem hemoglobinu. Žloutenka však může provázet i jakákoli jiná
onemocnění jater, např. cirhózu jater, nebo onemocnění, při nichž dochází ke zvýšenému
rozpadu erytrocytů.

+ další onemocnění TS – učebnice

- obrázky – učebnice a prezentace