NATO je v závodě s časem, aby se zachránilo před velkou ostudou

Analýza Luke McGee , CNN

Aktualizováno 2. června 2023 ve 3:43 EDT

NATO has evolved over time. Here's where the alliance stands now
04:01 - Source: CNN

See More Videos

CNN — Představitelé NATO jsou v závodě s časem, aby se vyhnuli rozpakům z toho, že aliance
nedosáhne svého vlastního stanoveného cíle, kterým je přijetí  Švédska do aliance do 11. července. 

Švédsko i jeho soused Finsko vyjádřily svůj záměr vstoupit do NATO  prostřednictvím své politiky
otevřených dveří v květnu loňského roku, jen několik týdnů poté, co Rusko zahájilo svou
nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu. Finsko bylo nakonec přijato  v dubnu tohoto roku, čímž se
zdvojnásobila hranice aliance s Ruskem, ale v současné době je vstup Švédska zablokován. 

Obecně se uznává, že švédské ozbrojené síly jsou kompatibilní s NATO. Švédsko má stálou delegaci v
NATO a je považováno za blízkého partnera aliance, což znamená, že vstup by měl být relativně
jednoduchý. 

Proč by se tedy Švédsko nemohlo připojit? 

Problémem je Turecko – strategicky důležitý člen NATO díky své geografické poloze na Blízkém východě i
v Evropě a druhá největší vojenská mocnost aliance – které z řady důvodů blokuje přistoupení Švédska. 

A co je nejdůležitější, tento národ tvrdí, že Švédsko umožňuje členům uznávaných kurdských

teroristických skupin působit ve Švédsku, zejména militantní Strany kurdských pracujících
(PKK). Švédsko začátkem tohoto roku změnilo své zákony o terorismu, takže být součástí těchto skupin je
zločin, i když stále není jasné, zda to pro Ankaru stačí.

Turecko také tvrdí, že švédská vláda se podílela na krajně pravicových protestech, kde lidé pálili kopie
Koránu před tureckou ambasádou ve Stockholmu. Nejnověji Turecko prohlásilo, že chce, aby Švédsko
jednalo poté, co švédští zákonodárci promítli vlajku PKK na budovu parlamentu ve Stockholmu na protest
proti nedělnímu znovuzvolení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Mluvčí švédského
parlamentu podle agentury Reuters připustil, že lidé promítali obrazy na bok budovy, ale neměli žádné
konkrétní důkazy o tom, co bylo promítáno nebo kdo je za to zodpovědný.

Christine Olsson/TT News Agency/AFP/Getty Images

Turecko – strategicky důležitý člen NATO díky své geografické poloze na Blízkém východě i v Evropě a druhá největší vojenská mocnost
aliance – blokuje přistoupení Švédska.

A konečně existují obavy, jak moc je Erdogan ochotný označovat se za Putinova přítele. Krátce předtím,
než byl znovu zvolen, řekl CNN, že s Putinem sdílí „zvláštní vztah“.

Představitelé NATO a lidé ve švédské vládě se nyní obávají, že nedodržení termínu 11. července – data
příštího oficiálního summitu v litevském hlavním městě Vilniusu – by vyslalo nebezpečnou zprávu
protivníkům aliance. Patří mezi ně Rusko, a přestože nikde poblíž severního Atlantiku, Severní Korea a
Čína.

„Pokud je to přehlédnuto, říká to lidem jako Putin, že v západní alianci je slabý článek. Dává jim to čas a
prostor způsobit potíže,“ řekl CNN jeden diplomat NATO. "Může to být cokoli od kybernetických útoků po
financování a povzbuzování dalšího pálení Koránu, aby došlo k rozdělení ve Švédsku."

Východoevropský diplomat řekl CNN, že kromě „povzbudení nepřátel“ NATO, jakékoli zpoždění riskuje
„dát pocit Erdoganovy moci nad aliancí“. Diplomat dodal, že „Erdogan využije chvíle, aby z této situace
vymáčkl každou kapku a hodí míč Švédsku – udělá z nich rukojmí jejich (vlastních) protiteroristických
zákonů.

Představitelé většiny států NATO jsou optimističtí, že dohoda může být uzavřena do července, ale jsou si
vědomi, že by mohla přijít s cenou. 
Několik úředníků poukazuje na způsob, jakým Erdogan uzavřel dohodu s Evropskou unií, která umožnila
Turecku předat mimo jiné 6 miliard eur (6,4 miliardy dolarů) výměnou za to, že Turecko bude hostit syrské
uprchlíky, kteří byli na cestě do Evropy. Erdogan, jak evropští představitelé opakovaně říkali, věděl, že má
Brusel nad sudem, protože může účinně „zaplavit“ Evropu uprchlíky podle libosti.

Dohoda k provedení
Co by mohli spojenci NATO Erdoganovi dát, aby ho přiměl změnit názor na Švédsko?

Pro začátek Turecko chce, aby americký Kongres schválil jeho nákup stíhaček F-16 vyrobených v
USA. Zatímco američtí představitelé se zdráhají spojit švédskou otázku a F-16 otevřeně, úředníci říkají,
že v zákulisí je zjevná dohoda, kterou je třeba udělat. 

Diplomaté si také dobře uvědomují, že turecká ekonomika je v zoufalé situaci s prudce rostoucí inflací a
kolapsem hodnoty jeho měny vůči dolaru a že na USA i EU jsou v současnosti uvaleny sankce. 

I když je zde prostor pro uzavření dohody – a spojenci ve prospěch vstupu Švédska mají páku – existuje
několik problémů, které by mohly způsobit, že 11. červenec přijde a odejde, aniž by NATO dostalo, co
chce. 

První je Erdoganova nepředvídatelnost. Nedělní volby byly nejblíže ztrátě moci za posledních 20 let, z
čehož se spojenci obávají, že by mohl zdvojnásobit svou protiteroristickou politiku proti Švédsku.

Švédsko pravděpodobně nezavede nic, co by vypadalo tak autoritativní, jak by si Erdogan pravděpodobně
přál, zvláště pokud jde o Kurdy; v tomto bodě by jediným řešením mohlo být to, že Erdogan považuje
změny, které Švédsko již provedlo ve svých zákonech o teroru, za osobní vítězství a jde dál. 

Druhým je, že Turecko není jedinou mouchou: Maďarsko také protestuje proti vstupu Švédska do NATO.

Tyto dvě záležitosti se na určité úrovni vzájemně ovlivňují: pokud by Erdogan přijal švédské
protiteroristické zákony jako dostatečné – pouze v případě, že Maďarsko celou věc zablokuje, riskuje, že
ve srovnání s tím bude vypadat slabě, obávají se evropští úředníci. 

Yves Herman/Reuters

Švédsko i Finsko oznámily svůj záměr vstoupit do NATO v květnu loňského roku, jen několik týdnů poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

Prošvédští spojenci – včetně Spojených států a Spojeného království, pravděpodobně dvou nejvlivnějších
členů NATO – se 11. července zdvojnásobili a soukromě nabízejí Švédsku ujištění, že je to jejich priorita,
bez ohledu na to, co Turecko udělá. 
Vstup Švédska do NATO by byl poslední z dlouhého seznamu dobrých zpráv pro alianci od doby, kdy
Rusko napadlo Ukrajinu. Úředníci byli překvapeni mírou jednoty v alianci od začátku války a byli potěšeni
obnovenými závazky ohledně výdajů na obranu a posílení aliance. 

Rusko zahájilo svou válku na prvním místě částečně kvůli expanzi NATO, což je krok, který nevykazuje
žádné známky zpomalení, přičemž Ukrajina se nyní chce také připojit k alianci. Dokonce i Japonci se
posouvají k NATO, přičemž ministr zahraničí země začátkem tohoto měsíce řekl CNN, že se jedná o
otevření prvního styčného úřadu NATO v Asii. 

Přes všechny ty řeči o NATO, které čelí tomu, co francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno
nazval „mozkovou smrtí“ , je nepopiratelné, že aliance má obnovený smysl pro smysl a je si jistá svou
budoucností. To je přesně důvod, proč jsou úředníci tak znepokojeni tím, že Turecko vetovalo přistoupení
Švédska podle vlastního harmonogramu NATO. 

Stejně jako je řetěz jen tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek, je aliance jen tak jednotná, jako je její
poslední akt jednoty. V moderním světě diplomacie na signálech a podtextu velmi záleží. A i když se to
může zdát bezvýznamné, kdy přesně Švédsko vstoupí nebo nevstoupí do NATO, Turecko, které dalo
nepřátelům aliance ten nejslabší závan, že členové mohou být sebráni, by, jak se úředníci domnívají,
odvrátilo měsíce dobré práce, která alianci sblížila víc než kdy jindy. jindy v nedávné paměti.