Boj proti změně klimatu kompostováním

Klimatická změna je nezpochybnitelnou realitou a je rovněž nepochybné, že se na této změně podílí

člověk, který svou činností zvyšuje množství uhlíku v atmosféře. Tento uhlík se do atmosféry dostává
hlavně ve formě oxidu uhličitého CO2, který přispívá k zachytávání tepla od slunce a způsobuje tzv.
skleníkový efekt.

Důležité je uvědomit si, že uhlíku na naší planetě je stále stejné množství. Když roste množství uhlíku
v atmosféře, musí ubývat v zemské kůře. V tomto ohledu není dostatečné orientovat se pouze na
snižování emisí CO2. Snižování emisí má totiž svoje limity. Nakonec, kdybychom zastavili emise CO2
z dýchání organismů, byla by naše planeta bez života, jehož nedílnou součástí je koloběh uhlíku na
naší planetě. Tedy uvolňování CO2 vydechováním a jeho zpětné zabudovávání do zejména
rostlinných pletiv.

Je samozřejmě správné vyvíjet technologie, které mají nízké nebo dokonce nulové emise CO2, ale
zároveň je také nutné hledat způsoby jak co nejvíce uhlíku navázat zpět do zemského povrchu. V tom
ohledu máme obrovskou výhodu díky přírodě, která tyto postupy již vyvinula a miliardy let je
praktikovala. Stačí, abychom přírodě její práci neničili a v lepším případě ji podpořili.

Podle národní inventarizace lesů je v ČR průměrná zásoba uhlíku v lesním porostu cca 111t uhlíku na
1ha a to jen nad zemí. Rostliny mají kořenový systém, do kterého rovněž vážou uhlík, a další uhlík je
navázán v organické hmotě která v lesích vzniká tlením spadlých listů, jehličí, plodů, větví apod.
V půdě je tak celkem vázáno přibližně dvojnásobné množství uhlíku než ve stromech a býlí nad ní.

Z toho všeho vyplývá, že největší množství uhlíku se zachytává ve formě organické hmoty, která jím
podporuje růst kořenového systému a celých rostlin. Výzkumy ukázaly, že zvýšený obsah CO2
v atmosféře zvyšuje rostlinám možnost vázat uhlík a urychluje jejich růst a tím i vázání uhlíku, takže
se tu nabízí zcela přirozený systém zachytávání uhlíku z atmosféry.

Výzkumy také ukázaly, že toto urychlování růstu rostlin je limitováno množstvím dusíku a zejména
pak vody v půdě. Pro snižování množství CO2 bychom tedy měli dbát na to, aby půda zadržela co
nejvíce vody, přitom současný vývoj v péči o půdu ukazuje, že schopnost půdy zadržovat vodu se nám
snižuje a zvyšuje se odtok z krajiny. Při současném zvyšování teploty a odparu vody je to velmi špatná
zpráva. Reálně totiž hrozí, že místo zvyšování přírůstku rostlin vlivem zvýšeného CO2 v atmosféře
dojde úbytkem vody v půdě ke snížení počtu rostlin. V celkové rovnováze uhlíku uvolněného a zpětně
navázaného nám pak bude uhlík v atmosféře přibývat, místo aby ubýval.

Klíčem k zmenšení množství uhlíku v atmosféře je tedy jeho vázání do biomasy rostlin a půdy. K tomu
je ale nutná půda, která dokáže vázat vodu. Zde přichází do hry kompostování a návrat organické
hmoty do půdy, neboť pouze živá půda dokáže v mikroorganismy vytvořených humusových
strukturách vázat vodu. Kompostem tak do půdy doplňujeme humus, který vznikl z organické hmoty
a sám tedy obsahuje uhlík. Dále humus dokáže vázat vodu a tím podporuje růst nadzemní i podzemní
biomasy. Kompostování tak nezpochybnitelně přispívá k aktivnímu snižování množství uhlíku
v atmosféře a je tedy jednoduchým mitigačním opatřením, které může realizovat každý z nás již dnes.

Právě proto spolek Ekodomov v rámci týden pro klima uspořádal workshop o kompostování
v prostoru Lesní školky Šárynka, kde jsou soustředěny různé typy kompostérů, osvědčené pro
kompostování nejen na školních zahradách a ve městech u bytových domů, ale i pro kompostování
v bytech či kancelářích. Všechny jsou ze sortimentu obchodu ekonakup.cz.
Vedle praktických ukázek jak kompostovat bylo prakticky ukázáno zejména proč kompostovat a čím
je kompostování a návrat organické hmoty do půdy důležité pro nás, naše děti a další budoucí
generace.

Zdroje:

https://biom.cz/cz/odborne-clanky/kompostovanim-proti-klimatickym-zmenam-aneb-sequestrace-a-
obchod-s-emisemi-sklenikovych-plynu

https://nil.uhul.cz/downloads/kalendar_nil_2019/01_Leden_biomasa_uhlik.pdf

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-7/lesy-globalnim-kolobehu-uhliku.html

--------------------------------------------------

Současný převažující trend hospodaření na zemědělské půdě je postaven na chemických

anorganických hnojivech, které do půdy sice doplňuji látky podporující růst rostlin, ale žádným
způsobem nepečuje o půdu, která je svébytným propracovaným ekosystémem.

Že kompost, zlepšuje kvalitu půdy a podporuje růst a zdraví zejména hospodářských rostlin je
všeobecně známo.

se tím růst rostlin. Takže za by se mohlo zdát, že si s nárůstem CO2 příroda sama poradí. Pro
urychlení růstu je však nutné aby rostliny měli k dispozici i dostatek další h nezbytných látek, které
tvoří stavbu rostlin

nutné aby se úměrně zvýšila i látková výměna,

Pro zvýšení množství uhlíku navázaného v půdě tedypotřebujeme

Když si uvědomíme, jak dnes na půdě hospodaříme, jsou rezervy pro vázání uhlíku v půdě
nepřehlédnutelné.

V České republice je např….. ha orné půdy.

Z většiny rozlohy této půdy je nadzemní biomasa zcela odvážena hnojení probíhá chemickými hnojivy

je půda bohatá na rostliny

, které za nás tuto práci dělají nekazili, chovali se k nim ohleduplněji, nebo dokonce upravili své
jednání tak, abychom jim zabudovávání uhlíku usnadnili.

v tomto směru vyvinula miliardami let odzkoušela osvědčené mechanismy

například při dýchání, nebo různých dalších

https://biom.cz/cz/odborne-clanky/kompostovanim-proti-klimatickym-zmenam-aneb-sequestrace-a-
obchod-s-emisemi-sklenikovych-plynu

Na kompostérech, které jsou k dispozici na kterých bylo prakticky ukázáno jak probíhá ve školce
kompostování

Podle Národní inventarizace lesů je v ČR je střední zásoba uhlíku v nadzemní biomase cca 111 t
uhlíku na ha

https://nil.uhul.cz/downloads/kalendar_nil_2019/01_Leden_biomasa_uhlik.pdf

Na 1 hektar lesní plochy připadá průměrně 100 tun uhlíku vázaného v nadzemní
biomase a 150–200 tun uhlíku v půdě

Zdroje: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-7/lesy-globalnim-kolobehu-
uhliku.html