Sacharidy

2. cvičení Biochemie

Luboš Paznocht
Význam sacharidů v přírodě
• Stavební látky -> cellobiosa, celulosa, pektin, (vláknina-rozp. nerozp.)
(deoxy)ribosa - (DNA) RNA
• Zdroj energie -> glukosa (hroznový cukr), fruktosa (ovocný cukr),
sacharóza (řepný cukr), maltosa (sladový cukr), laktosa (mléčný cukr)
1 g cukru (sacharidů) = 17 kJ (4 kCal) (tuk 9, protein 4, alk. 7)
• Zásoba energie – škrob (GLUn), glykogen (GLUn), inulin (GLU-FRUn)
-> kde? v čem?
 Fotosyntéza
6 CO2 + 6 H2O C6H12O6 + 6 O2
světelná (fotochemická) – energie
světelných kvant => makroergní vazby
ADP + P + E ATP
temnostní (chemická) - redukce CO2
za pomoci energie ATP a vodíku v
NADPH

fotolýza vody
2 H2O 4H+ + 4e- + O2
Sacharidy - rozdělení
počet C triosy
tetrosy
pentosy
hexosy
monosacharidy
oligosacharidy fční sk. polyhydroxyaldehydy
-> aldózy (glukosa)
polysacharidy polyhydroxyketony
-> ketózy (fruktosa)
 triosy
Sacharidy tetrosy
dle počtu uhlíků pentosy
Jednoduché
hexosy
(monosacharidy)
heptosy
vlastní
aldosy
monosacharidy
ketosy
deriváty cukerné alkoholy
Složené heteroglykosidy monosacharidů cukerné kyseliny
(glykosidy) estery cukrů
hologlykosidy oligosacharidy aminocukry
polysacharidy deoxycukry
 Izomerie sacharidů

D x L izomerie poloha -OH na posledním *C

furanosa x pyranosa počet atomů v heterocyklu
α x β anomerie poloha poloacetalového -OH
epimerie uspořádání -OH na 2.-3.(4.)C
aldosa x ketosa druh karbonylové funkční sk.
Jednoduché sacharidy
 DxL (optické izomery = antipody = enantiomery)
D => „doprava“-> poloha hydroxylové sk. na
posledním chirálním uhlíku od hl. funkční sk. *
! neplést s pravo- a levotočivostí !
pravotočivé isomery (+), levotočivé (-) *
- racemát – opticky inaktivní (+):(-) = 1:1 *
D (+) glukosa vs. D (-) fruktosa *
z latiny dexter -> dextrosa (v ang.lit.)
 DxL analogicky jako u AMK
předmět a obraz v zrcadle

D-glukosa L-glukosa
 Polarimetrie

• měření úhlu otočení roviny polarizovaného světla

Refraktometrie
• refraktometr
ALDOSY Pravidla:
- aldosy odvozeny od
D-řada tetrosy glyceraldehydu (3 C)
„doprava“ - přidat další C hned za
karbonylovou sk. prvně
napravo potom nalevo
pentosy

hexosy

al-a-glu-ma-gul-i-ga-ta
 vložení vždy dalšího HC-OH
- stejně jako u aldos, hned za
KETOSY hl. funkční sk. tedy C=O
Vzorce
Fisherovy Tolensovy Haworthovy
forma sacharidu v roztoku

1 1

2 2
1

poloacetálový hydroxyl -> redukční vlastnosti

 C1 = anomerní uhlík -> anomery
α – OH sk. na C1 vpravo
β – OH sk. na C1 vlevo

4
furan pyran
5

„co je napravo, je v
Hawortově vzorci
POD rovinou cyklu“
Ještě jednou
 prostorová konformace

židličková vaničková
Mutarotace: ustavení rovnováhy v roztoku

38 % 62 %

0,0025 %

méně než 0,3 %

 Rozdíl D x L izomery
předmět a jeho obraz v zrcadle
D – izomery
Fischer, Tollens vpravo -> Haworth dole
(resp. vlevo -> nahoře)
α => poloacetalový hydroxyl (-OH na C1)
souhlasí s –OH na posledním *C tj. C5 oba vpravo
cyklická forma -> dole (pod rovinou cyklu)
β => poloacetalový hydroxyl (-OH na C1)
nesouhlasí s –OH na posledním *C tj. C5 (na C1
vlevo, na C5 vpravo)
cyklická forma -> nahoře (nad rovinou cyklu)
L – izomery
Fischer, Tollens vpravo -> Haworth dole
(resp. vlevo -> nahoře)
α => poloacetalový hydroxyl (-OH na C1)
souhlasí s –OH na posledním *C tj. C5 oba vlevo
cyklická forma -> nahoře (nad rovinou cyklu)
β => poloacetalový hydroxyl (-OH na C1)
nesouhlasí s –OH na posledním *C tj. C5 (na C1
vpravo, na C5 vlevo)
cyklická forma -> dole (pod rovinou cyklu)
Monosacharidy
glukosa fruktosa galaktosa ribosa

triviální názvy 2-deoxyribosa

význam, výskyt
glykemie
Cukerné alkoholy
• Redukcí karbonylové sk. na alkoholovou
• (ketosy – redukcí – nový *C –> 2 alkoholy)

D-mannitol D-fruktosa D-glucitol D-glukosa

Cukerné kyseliny -CHO -COOH
• Aldosy – mírná oxidace – oxidace aldehydické sk. na karboxylovou
-> aldonové kyseliny
- další oxidace – oxidace primárně alkoholové sk.
-> aldarové kyseliny (dikarboxylové)

oxidace

D-glukarová kyselina D-glukuronová kyselina

 ? ?
Deoxycukry
2-deoxyribosa -> význam?
2-deoxyglukosa (inhibitor metabolismu glukosy)

4 1

3 2

Náhrada hydroxylové sk. atomem vodíku

Aminocukry
Substituce hydroxylové sk. (-OH) aminoskupinou (-NH2)
D-glukosamin (chitosamin) – součást chitinu (viz. polysacharidy)
D-galaktosamin (chondrosamin) – součást disacharidu chondrosinu
Chondrosin = chondrosamin + glukuronová kys.

glukuronová kyselina α-D-galaktosamin

chondrosin
Estery cukrů
• Nejčastěji s kyselinou fosforečnou -> fosforylace
- meziprodukty metabolismu
dále i se sírovou k.
Glykosidická vazba, glykosidy
• Glykosidy = sl. vzniklé kondenzací monosacharidu a
sacharidu nebo aglykonu
• Glykosidická vazba: O nebo N
• O-glykosidická vazba (př. di-, oligo-, poly-sacharidy)
α dle sacharidu, který do vazby poskytuje
β poloacetalový hydroxyl
1,1 glukosid
1,4 galaktosid, …
1,6
 anthokyany
- přírodní barviva
- antioxidanty

kyanidin-3-glukosid
Glykosidická vazba, glykosidy
• N-glykosidická vazba (př. ribosa + adenin adenosin)

H2O
Disacharidy
sacharosa D-glukosa + D-fruktosa
(α-D-glukopyranosyl-β-D-froktofuranosid)

laktosa D-glukosa + D-galaktosa

(4-O-β-D-galaktopyranosyl-D-glukopyranosa)

maltosa D-glukosa + D-glukosa

(vazba α-1,4) (4-O-β-D-glukopyranosyl-D-glukopyranosa)

cellobiosa D-glukosa + D-glukosa

(vazba β-1,4) (4-O-β-D-glukopyranosyl-D-glukopyranosa)

Určení typu vazby dle obr.

Sacharosa
• Hydrolýzou -> směs monosacharidů
tzv. invertní cukr
inverze (změna) otáčivosti z (+) na (-)
sacharosa (+) -> glukosa (+) a fruktosa (-)
celkově (-)
Laktosa
• Typ vazby
• Štěpení
• laktosová: intolerance x alergie
• příčiny, důsledky
Maltosa
• enzymatické štěpení škrobu
•
 oligosacharidy (2-10 jednotek)
• spojením 2 molekul monosacharidů, odštěpení vody- O glykosidická vazba
neredukující

vazba:α-1,1-O glykosidická

α-1,4-O glykosidická 1

(př. maltosa)
redukující
(volný poloacetálový hydroxyl)
vazba: β-1,4-O glykosidická

různé formy zápisu, téhož vzorce (látky)

 Polysacharidy
• až 1000 cukerných jednotek
• zásobní a strukturní funkce
škrob
dextriny
glykogen
inulin
celulosa
chitin
rozdíl: škrob x celulosa
(molekula, stravitelnost, funkce)
 Škrob
2 frakce:
amylosa = lineární řetězec glukosových j.
α-D-glukopyranosy
α-1,4-O glykosidická vazba
amylopektin = větvená molekula
lineární část α-1,4-O
větvení α-1,6-O
- různý poměr amylosa : amylopektin
(brambory 1:4)
Celulosa
• nerozpustná ve vodě
polymer glukosových jednotek
β-D-glukopyranosy

celulosa β-1,4-vazba škrob/glykogen α-1,4-vazba

• glykogen
Chitin
• polymer N-acetylglukosaminových jednotek
• typ vazby ?β-1,4-O glykosidická
• Homopolysacharidy: -glukosa-glukosa-glukosa-…
• Heteropolysacharidy: -glukosa-fruktosa-glukosa-fruktosa-…
mono-

di-

poly-
• Téma: SACHARIDY
• Praktická úloha: Příprava rostlinného materiálu ke stanovení obsahu
sacharidů podle Nelsona.
• Praktická úloha: Stanovení redukujících sacharidů v rostlinném
materiálu dle Nelsona
Stanovení redukujících sacharidů v rostlinném
materiálu dle Nelsona
řepný nebo třtinový?
Stanovení redukujících sacharidů v rostlinném
materiálu dle Nelsona
Princip metody:
Glukóza redukuje alkalický roztok měďnaté soli na oxid
měďný, jehož množství je přímo úměrné koncentraci glukózy.
Roztok kyseliny arsenomolybdenové, přidaný do reakčního média,
je oxidem měďným redukován na modré sloučeniny pětimocného
molybdenu, které lze stanovit spektrofotometricky.
 Spektrofotometrie (UV/VIS)

Princip: měření absorbance vzorku (pohlcování světla určité vlnové délky λ)

obsah analytu – kalibrační graf
Lambert-Beerův zákon: A = ε . d . c A …. absorbance (x transmitance)
ε .... absorpční (extinkční) koeficient
d …. tloušťka kyvety
sekundární světlo c …. koncentrace analytu
primární světlo

zdroj  monochromátor  kyveta  detektor

d
měření: Amax -> při vlnové délce světla, kdy daný analyt vykazuje
maximální absorbanci; 660 nm
proměření spekter
 Příprava kalibrační křivky

koncentrace
-1 A (660 nm)
STDGLU(µg.ml ) y
y = ax + b
slepý vzorek (blank) 0 0 naměřená A vzorku
0,1 0,07
1 0,19
2,5 0,38
5 0,75 naměřená A daného STD
10 1,35
x

známá koncentrace STD z grafu odečtená koncentrace vzorku

Výpočet:
navážka (g) …………… 250 ml
x podíl (g)………………. 1 ml

koncentrace z kalibrační přímky (μg/ml) proto

x podíl (g) ……………… „c“ GLU (μg/ml)

100 g ………………………. x (μg)
x = ….. (mg/100 g)
 Spekol 11
6
1. Spustit -> 0 – I
3
2. Nastavení vlnové délky
3. Měření extinkce = zeslabení záření vlivem 5
pohlcení
pozn.: extinkce je způsobena rozptylem a absorpcí světla 4
4. Vložení kyvety
5. Nulování proti slepému vzorku 1
6. Odečtení hodnoty absorbance 2
Důkaz redukujících cukrů
• Fehlingovo činidlo => vodný roztok pentahydrátu síranu měďnatého
(= modrá skalice) + alkalický roztok vinanu sodno-draselného (1:1)

Cu2O Cu++ Cu2O

Cu2O – červeno-hnědý prášek, nerozpustný ve vodě

Důkaz redukujících cukrů
• Tollensovo činidlo = amoniakální roztok hydroxidu stříbrného Ag(NH3)2OH
-CHO + T.č. -> -COOH + Ag => stříbrná sraženina

Ag

pozitivní reakce
Glykolýza
GLUKÓZA DIHYDROXYACETON-P

GLUKÓZA-6-P FRUKTÓZA-6-P FRUKTÓZA-1,6-bP

GLYCERALDEHYD-3-P
GLUKÓZA-1-P

hydratovaná forma
3-P-GLYCERÁT 1,3-bP-GLYCERÁT GLYCERALDEHYD-3-P

2-P-GLYCERÁT FOSFOENOLPYRUVÁT ENOLPYRUVÁT PYRUVÁT

 ATP

fosforylace, aktivace
ADP
glukóza
CH2 – O – P P – ATP ADP P –

glukózafosfát fosfofruktokinasa –P
-izomeráza
glukóza-6-P
fruktóza-6-P fruktóza-1,6-bP

–P
např. produkt štěpení
glukóza-1-P glykogenu
 Haworthova Fisherova
projekce projekce
CH2 – O – P
C=O
CH2 – O – P
CH2 – OH
C=O
dihydroxyaceton – P
P – HO – C H
H C – OH
OH
–P H C – OH HC=O HC
OH
H2C – O – P H C – OH 2 H C – OH
fruktóza-1,6-bP H2C – O – P
fruktóza-1,6-bP H2C – O – P
glyceraldehyd – 3 – P hydratovaná forma
glyceraldehyd – 3 – P
 OH 2 H3PO4 O 2 ADP 2 ATP O O
HC C C
OH O–P C OH
OH
2 H C – OH 2 H C – OH 2 H C – OH
2 HC–O–P
H2C – O – P 2 NAD+ 2 NADH + 2H+ H2C – O – P H2C – OH
H2C – O – P
hydratovaná forma 1,3 –bP – glycerát 2 - fosfoglycerát
3 - fosfoglycerát
glyceraldehyd – 3 – P

enolasa

ATP, NAD O O O
C 2 ADP 2 ATP
ATP, NAD OH C C + 2 H2O
OH OH
2 C=O 2 C – OH 2 C–O–P
CH3 pyruvátkinasa CH2
CH2
pyruvát enolpyruvát fosfoenolpyruvát
 další
zpracování
PYRUVÁTU citrátový (Krebsův ) cyklus

O NADH NAD+
C O
OH C
C=O OH mléčné kvašení
laktát- H C – OH
CH3 dehydrogenasa
CH3
mléčná k.
O
C CO2 NADH NAD+ alkoholové kvašení
OH O
C=O C H2C – OH
pyruvát- H alkohol-
CH3 dekarboxylasa CH3 dehydrogenasa CH3
acetaldahyd ethanol
Citrátový cyklus
 acetyl-CoA
O O
C H3C – C
OH H2C – COOH H2C – COOH
S – CoA – H2O
C=O + C – COOH
HO – C – COOH
CH3 O = C – COOH akonitát- HC – COOH
H2C – COOH hydratasa
H2C – COOH cis-akonitát
citrát
oxalacetát
+ H 2O
NAD (P) H + H+ NAD (P)+
NADH + H+ NAD+

H2C – COOH H2C – COOH isocitrát- H2C – COOH

dehydrogenasa
C H2 C H2 H2C – COOH
O = C – S – CoA O = C – COOH HO – HC – COOH
CO2
sukcinyl – CoA 2-oxoglutarát isocitrát
CO2 CoA – SH
 CoA – SH
H2C – COOH
H2C – COOH
C H2
H2C – COOH
O = C – S – CoA
GDP+P GTP
sukcinyl – CoA sukcinát

FAD
ATP ADP
Využití pro reakci FADH2
s acetyl CoA
O = C – COOH HC – COOH + H 2O
HC – COOH

H2C – COOH HO – CH – COOH HOOC – CH

oxalacetát malát fumarát