20.

Správní právo hmotné-veřejná správa, územně správní členění

Správní právo = souhrn právních norem pro výkon veřejné správy
Pramen správního práva = právní předpis, který obsahuje normy správního práva (jde o obecně závazný
normativní akt, tj. vztahuje se na případy stejného druhy a působí vůči neurčitému počtu adresátů)
Základní prameny
 mezinárodní právo a právo EU
 obecné principy práva = jedná se o obecné právní zásady, i když nejsou výslovně zmíněny v textu
zákona; právní zásadou může být např. „neznalost zákona nikoho neomlouvá“ nebo v soukromém
právu rovnost subjektů
 Ústava a ústavní zákony
 zákony a zákonná opatření – musí být v souladu s ústavními zákony, ale jsou nadřazeny ostatním
pramenům nižší právní síly = zásada přednosti zákona Povinnosti subjektům mohou být ukládány jen
na základě zákona a v jeho mezích a pouze při zachování základních práv a svobod.
 nařízení = sekundární normotvorba veřejné správy (odvozená od zákonů), konkrétně
o nařízení vlády
o nařízení na úrovni místní ve věcech výkonu státní správy, který byl svěřen územnímu orgánu
veřejné správy (obci či kraji)
 místní normotvorba – obce a kraje a jejich právní předpisy (text dále)
Prameny mohou být na úrovni
 ústřední = ústavní zákony, zákony, zákonná opatření, nařízení vlády, vyhlášky vydávané ministerstvy a
jinými ústředními správními úřady 
 místní = při výkonu samosprávy – obecně závazné vyhlášky na úrovni obce a kraje; při výkonu státní
správy – nařízení na úrovni obce a kraje

A)VEŘEJNÁ SPRÁVA – STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA

=správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu, která zabezpečuje realizaci veřejných
úkolů prostřednictvím hlavně orgánů veřejné správy – výkon nařizovací a podzákonné
činnosti orgánu veřejné správy k plnění veřejných úkolů – především pak k výkonu státní
správy a samosprávy
VS je vykonávaná v určitém organizačním systému a je svěřena subjektu, který realizuje
tento výkon VS = SPRÁVNÍMU ÚŘADU či SPRÁVNÍMU ORGÁNU.
Každý správní orgán (SO) má svou vymezenou pravomoc a působnost, což je odpovědnost
za určitý úsek správy a správní činnosti, který projednává, rozhoduje a za který je SO
odpovědný.
Tato působnost se rozlišuje
 věcně – působnost všeobecná (na určitém území je veškerá VS realizována jedním
vykonavatelem, např. krajský úřad) nebo dílčí (ministerstva, stavební úřady apod.,
které mají jen dílčí působnost na tom kterém úseku)
 územně – stanoví na jakém území lze činnost vykonávat – celostátní nebo místní

STÁTNÍ SPRÁVA
= VS vykonávaná státem, jako realizace výkonné moci státu
Ve vztahu k moci zákonodárné je to činnost prováděcí, nařizovací a realizační. Parlament
vydá např. zákon mající chránit určitým způsobem kulturní památky a na jednotlivých SO je,
aby se o provedení tohoto zákona a konkrétní ochranu postaraly systémem rozhodnutí,
kontrol, dozorů a sankcí, to vše vykonáváno správními úřady.
SUBJEKTY SS
 stát představovaný orgány SS – správa jménem a v zájmu státu
 veřejnoprávní korporace – např. obce a kraje
 další subjekty, na něž byl výkon SS přenesen –myslivecká stráž, autorizovaný
inspektor
ORÁNY SS
 jsou zákonem pověřeny výkonem SS v rámci stanovené působnosti a pravomoci
 mají vlastní organizační strukturu a člení se na organizační složky, s tím, že v tomto
systému je typická hierarchie a vztahy nadřízenosti a podřízenosti

SAMOSPRÁVA (SAS)
= VS vykonávaná jinými veřejnoprávními subjekty, než je stát, a to tzv. veřejnoprávními
korporacemi
Na rozdíl od SS jde o výkonné působení prostředky nestátního charakteru, bez mocenské
podstaty, ale podílí se na realizaci veřejných záležitostí.
Jde o správu vlastních záležitostí, které mají veřejnoprávní charakter.-hospodaření
DĚLENÍ SAS
 územní = podle vztahu subjektu k území – obec, kraj
 zájmová = podle vztahu subjektu na základě členství – např. Česká advokátní
komora, Česká lékařská komora, Svaz včelařů apod.
SAS ORGÁNY
 nejsou podřízeny ve věcech samosprávy nadřízenému orgánu SS
 místo nadřízenosti a podřízenosti se zde uplatňuje pouze správní dozor nad
dodržováním zákonů
 mohou vydávat normativní právní akty
 v organizační podřízenosti jsou pouze tehdy, pokud byly zákonem pověřeny výkonem
SS v rámci přenesené působnosti

SUBJEKTY VS
= subjekty správního práva, mající odlišné postavení proti adresátům správy (FO a PO)
 stát – zajišťuje výkon správy
 o přímo – prostřednictvím státních orgánů – správních úřadů-vykonavatelů VS
jménem státu, které jsou zřizovány zákonem a mají povahu organizační
jednotky se stanovenou působností a pravomocí proto, aby plnily úkoly
veřejné moci jménem státu
o přeneseně – prostřednictvím subjektů-výkon SS přenesen (obce a kraje)
 veřejnoprávní korporace–hlavně územní–obce a kraje jeho SAS orgány, které se
podílí na uskutečňování VS a mohou být nositeli přenesené působnosti-vystupují jako
orgány SS a disponují příslušnými pravomocemi jménem státu, mají veřejné cíle a
samosprávný charakter a veřejné úkoly plní nezávisle a samostatně
 další subjekty – např. veřejný ústav, veřejný podnik, veřejný fond, nadace apod.

ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ

ČR tvoří podle Ústavy ČR nedílný celek-státní hranice měněny jen ústavním zákonem.
Území ČR se člení na OBCE, které jsou základními územními samosprávnými celky. Vyššími
územně samosprávnými celky jsou KRAJE.

B)VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV=OMBUDSMAN

= jde o nezávislou osobu, resp. úřad, která chrání osoby před jednáním i nečinností úřadů –
orgánů veřejné správy
- jedná na základě podnětu stěžovatele nebo z vlastní iniciativy
- zabývá se stížnostmi na činnost úřadů, může provádět i šetření z vlastní iniciativy
- nemůže zrušit rozhodnutí státní správy, ale může požadovat její nápravu
- ombudsman nemůže zasahovat do soukromoprávních vztahů či sporů, ani do
nezávislosti soudního rozhodování či vyšetřování orgánů činných v trestním řízení
B)PETICE
= Peticí se rozumí písemná žádost či návrh ve věci veřejného nebo jiného společného
zájmu, pokud splňuje ostatní náležitosti zákona o právu petičním
- petiční právo má každý (i cizinec) sám nebo společně s jinými se obracet na státní
orgány a orgány územní SAS se žádostmi, návrhy a stížnostmi
- ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno a nesmí být nikomu na újmu
a k jeho výkonu není potřeba povolení
- petice musí být písemná a musí bít určité náležitosti – nikdo nesmí být nucen
k podpisu
- příslušný orgán je povinen petici přijmout, případně do 5 dnů postoupit příslušnému
orgánu, posoudit její obsah a do 30 dnů na ni písemně odpovědět

C)SPRÁVA POLICIE
POLICIE ČR
=ozbrojená složka státu s působností po celé ČR, vznik 1991
Upravuje ji Zákon o Policii ČR
Policisté jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon o Služebním poměru. (celní
správa, vězeňská služba, hasiči,..)
Právní normy
 Trestní zákoník
 Trestní řád
 Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
 Správní řád
 Občanský zákoník

Městská policie-POUZE PŘESTUPKY!

Upravuje ji Zákon o obecní policii
Zřizuje ji obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou
Působnost: ochrana a bezpečnost osob a majetku, občanské soužití, bezpečnost a plynulost
provozu na pozemních komunikacích

Činnost Policie ČR
Úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné
činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a
bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo
mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu

Organizace a zřízení
Policie je podřízena Ministerstvu vnitra.
Tvoří ji: Policejní prezidium, útvary s celostátní působností a útvary s územně vymezenou
působností.
Činnost řídí Policejní prezidium, v jeho čele stojí policejní prezident, který je představený
všech policistů a který je jmenován ministrem vnitra.

Útvary s celostátní působností-zřizuje je ministr vnitra

 Kriminalistický ústav Praha
 Letecká služba
 Pyrotechnická služba
 Služba cizinecké policie
 Útvar pro: ochranu ústavních činitelů, prezidenta ČR
  Útvar rychlého nasazení, odhalování korupce a finanční kriminality SPV,….

Útvary s územní působností

Krajská ředitelství Policie ČR-zřízena zákonem
Územní odbory Policie ČR-zřizuje policejní prezident
Územní odbor Ústní n. Orlicí
 7 obvodních oddělení-ČT, CH, LA, LE, ÚO, VM, ŽA
 SKPV OOK, analytika, technici (OOK-odbor obecné kriminality)
 SKPV OHK=hospodářské kriminality
 Dopravní inspektorát
 Cizinecká policie
 Odbor pro zbraně, střelivo a bezpečnostní materiál
 OIKT-informační a komunikační technologie
 Kynologie
 Ekonomické oddělení-majetek, ceniny, dispečer, dílny
Prokázání příslušnosti
 Služebním stejnokrojem s identifikačním číslem
 Služebním průkazem
 Odznakem služby kriminální policie
 Ústním prohlášením Policie ČR-výjimečný případ

Služební zákroky
Jsou povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v
souvislosti s jejich činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a
svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo
služebním úkonem.
Policista je při zákroku povinen použít odpovídající výzvy-začínají slovy “Jménem zákona”

Oprávnění policisty
 Vyžadovat vysvětlení od osob v souvislosti s protiprávním jednáním
 Požadovat prokázání totožnosti
 Omezit osobu na osobní svobodě
 Agresivní osobu omezit v pohybu připoutáním ke vhodnému předmětu
 Odebrat zbraň
 Provést prohlídku dopravního prostředku
 Vykázat násilnou osobu na 10 dní z místa bydliště
 Ve vymezených případech užít zbraň-střelná, sečná, bodná, speciální
K použití donucovacích prostředků a zbraně musí být policista proškolen a následně
každoročně absolvovat testy na DP a zbraň + prověrkové střelby

Spolupráce s dalšími složkami a institucemi

 IZS-Integrovaný záchranný systém, Hasiči, Záchranka,
 Městská policie
 Městské úřady-sociální a dopravní odbor, přestupky
 Probační a mediační služba
 Armáda ČR
 Intervenční centra
 Média
Dozor nad trestním řízením vykonává příslušné STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ, kdy v něm
následně rozhoduje PŘÍSLUŠNÝ SOUD

D)OBECNÍ ZŘÍZENÍ
Právní úprava Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
OBEC = vykonavatel ostatní VS (oproti státu), kdy jejím cílem je péče o všestranný rozvoj
svého území a o potřeby svých občanů.
Při plnění svých úkolů chrání také veřejný zájem.
ÚZEMÍ OBCE se skládá z:
 intravilánu = vnitřní část obce určená k zástavbě
 extravilánu = vnější část zahrnující okolní pole, louky, lesy apod.
Obec je právním subjektem, tedy PO – veřejnoprávní korporace.
Má svůj majetek, v právních vztazích vystupuje svým jménem a na svou odpovědnost. Má
možnost používat svůj znak a prapor.
Podle zákona o obcích rozlišujeme:
 OBEC
 MĚSTYS
 MĚSTO – městem obec může stát rozhodnutím PS na návrh vlády, musí mít alespoň
3 000 obyvatel
 STATUTÁRNÍ MĚSTO -HK, Pardubice, Brno Olomouc, KV, Liberec,….- území statutárního
města se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastní samosprávou
Obec hospodaří podle vlastního rozpočtu schvalovaného na kalendářní rok zastupitelstvem
obce (stát neručí za hospodaření a závazky obce!).
Mezi příjmy obce patří: výnosy z obecního majetku, místní daně a poplatky, podíly z výnosu
daní odváděných do státního rozpočtu, dotace ze státního rozpočtu, dary, výnosy sbírek,
loterií apod.
PŮSOBNOST OBCÍ
 SAMOSTATNOU – spravuje své vlastní záležitosti (= záležitosti v zájmu obce a občanů
obce)
 PŘENESENOU – vykonává SS v rozsahu, v jakém jí byl tento výkon svěřený zákony

SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST
Do samostatné působnosti patří především:
 řízení hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje obce
 tvorba a ochrana zdravého životního prostředí
 péče o uspokojování potřeb občanů
Obec se tedy při výkonu této působnosti
 stará o místní komunikace
 veřejné osvětlení
 odvoz a likvidaci odpadků
 spravuje předškolní a základní školní zařízení
 některá zdravotnická, sportovní, kulturní zařízení, ústavy sociální péče
 může zřizovat obecní policii
 udělit čestné občanství obce, ceny obce
Při výkonu této činnosti nepodléhá obec žádnému nadřízenému státnímu orgánu a její
orgány jsou povinny se řídit pouze obecně závaznými právními předpisy.
V rámci této působnosti může obec vydávat OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY, které jsou platné
pro územní obvod obce. Tyto vyhlášky musí být v souladu s obecně závaznými předpisy

PŘENESENÁ PŮSOBNOST
V rámci přenesené působnosti se obec podílí na výkon SS v rozsahu stanoveném různými
zákony, např. stavebním zákonem, přestupkovým zákonem, …..
Při výkonu této působnosti se obce řídí obecně závaznými předpisy, usneseními vlády a
směrnicemi ústředních orgánů SS (ministerstev).
V rámci této působnosti také obce mohou vydávat NAŘÍZENÍ OBCE.
Obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti.
Na výkon této činnosti dohlížejí krajské úřady.
Obecně závazné vyhlášky i nařízení obce musí být uveřejněny na úřední desce obecního
úřadu po dobu 15 dnů. Poté nabývají účinnosti.

ORGÁNY OBCE
  zastupitelstvo obce (ZO)
 rada obce(RO)
 starosta – primátor u statutárních měst
 obecní úřad (OÚ) – magistrát u statutárních měst
Orgány ZO a RO jsou
 Výbory-ZO
 Komise-RO

ZASTUPITELSTVO OBCE
ZO je nejvyšším orgánem obce.
Podle velikosti obce 5 – 55 členů-voleni občany na čtyřleté funkční období v tzv.
komunálních volbách.
ZO rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce.
Do jeho pravomoci patří:
 Schvalování: programu rozvoje obce, rozpočtu, vyúčtování hospodaření obce,
obecně závazných vyhlášek
 rozhodování o založení, zřízení nebo zániku PO a zařízení
 vyhlašování místního referenda
 zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce
 volit z řad členů ZO starostu, místostarosty a další členy RO (radní) a odvolávat je z
funkce, stanovit počet členů RO
ZO se schází podle potřeby, nejméně ale 1x za 3 měsíce. Zasedání ZO je veřejné.

RADA OBCE
RO je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a odpovídá ZO.
V oblasti přenesené působnosti přísluší RO rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. V obci, kde se RO
nevolí, vykonává její pravomoc starosta.( RO se nevolí v obcích, kde ZO má méně než 15 členů.)
RO tvoří: starosta, místostarosta/ové a další členové rady volení z řad členů ZO.
RO má 5 – 13 členů (vždy lichý počet a max 1/3 počtu členů ZO).
RO připravuje návrhy pro jednání ZO a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
RO je vyhrazeno:
 zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu
 vydávat nařízení obce
 na návrh tajemníka OÚ jmenovat a odvolávat vedoucí odborů OÚ
 stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností
RO se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné.
STAROSTA OBCE
Starosta zastupuje obec navenek.
Starostu a místostarostu/y volí do funkcí ZO z řad svých členů. Starosta a místostarosta
musí být občanem ČR. Za výkon své funkce odpovídají ZO.
Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka OÚ.
 odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce
 může požadovat po Policii ČR spolupráci při zabezpečení místních záležitostí
veřejného pořádku
 zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník OÚ
 rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu RO
Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání ZO a RO, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z
jednání ZO a zápis z jednání RO.
Úlohu starosty ve statutárních městech plní primátor.

OBECNÍ ÚŘAD
OÚ tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník OÚ, je-li tato funkce zřízena, a
zaměstnanci obce zařazení do OÚ. V čele OÚ je starosta.
RO může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti OÚ odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni
zaměstnanci obce zařazení do OÚ.
V oblasti samostatné působnosti plní OÚ úkoly uložené OR nebo OZ, pomáhá výborům a
komisím v jejich činnosti.
V oblasti přenesené působnosti je OÚ podřízený krajskému úřadu.
!!! Ministerstvo vnitra kontroluje výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí.
Krajské úřady v přenesené působnosti kontrolují výkon přenesené působnosti svěřené
orgánům obcí !!!

VÝBORY
ZO může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory.
Ze své činnosti odpovídá výbor ZO.
Vždy se musí zřídit finanční a kontrolní výbor.

KOMISE
RO může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise.
Komise je ze své činnosti odpovědna RO; ve věcech výkonu přenesené působnosti na
svěřeném úseku odpovídá starostovi.

KRAJSKÉ ZŘÍZENÍ-14 krajů

Postavení krajů a jeho orgánů řeší zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)
KRAJ je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.
Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené
zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu.
Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů
vyplývající. Kraj může mít znak a vlajku.
Kraj spravuje své záležitosti samostatně (samostatná působnost). Státní orgány mohou do
samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který
stanoví zákon.
Většinou se jedná o komplexní územní rozvoj – sociální péče, dopravy, spojů, výchovy a
vzdělávání, kulturního rozvoje, ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek i ochrany
veřejného pořádku.
SS svěřenou zákonem vykonávají orgány kraje jako svou přenesenou působnost.
Kraj je při výkonu státní správy správním obvodem. Kraj je povinen zabezpečit výkon přenesené
působnosti.
Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem.

OBECNĚ ZÁVAZNOU VYHLÁŠKU KRAJE vydává kraj (zastupitelstvo) v rámci samostatné

působnosti.
NAŘÍZENÍ KRAJE vydává kraj (rada) v rámci přenesené působnosti.
Právní předpisy kraje se vyhlašují ve Věstníku právních předpisů kraje, který musí být
dostupný u všech krajských i obecních úřadů v kraji (a také na ministerstvu vnitra).

ORGÁNY KRAJE
 zastupitelstvo
 rada
 hejtman
 zvláštní orgány
 krajský úřad Orgány zastupitelstva a rady
 výbory
 komise
ZASTUPITELSTVO
Podle počtu obyvatel kraje 45 – 65 členů, volených v komunálních volbách na čtyřleté
funkční období.
Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech
přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.
Zastupitelstvu je oprávněno:
 předkládat návrhy zákonů PS
 vydávat obecně závazné vyhlášky kraje
 koordinovat rozvoj územního obvodu
 schvalovat rozpočet kraje, schvalovat závěrečný účet kraje a schvalovat účetní
závěrku kraje sestavenou k rozvahovému dni,
 volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad
svých členů a odvolávat je z funkce
 zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy
 udělovat ceny kraje
 rozhodovat o vyhlášení krajského referenda aj.

RADA
Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti.
Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu.
Rada může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.
Radu tvoří hejtman, náměstek hejtmana (náměstci hejtmana) a další členové rady, kteří jsou
voleni z členů zastupitelstva.
Podle počtu obyvatel kraje má rada 9 nebo 11 členů.
Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím
přijatých usnesení.
Radě je vyhrazeno
 zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu
 zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady, jmenovat a odvolávat z funkce jejich
předsedy a členy
 ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich
plnění,
 přezkoumávat opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti,
 stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
 vydávat nařízení kraje aj.

HEJTMAN
Hejtman zastupuje kraj navenek.
Hejtmana a náměstka hejtmana (náměstky hejtmana) volí zastupitelstvo z řad svých členů.
Odpovídají za výkon své funkce zastupitelstvu.
 s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje
 na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní
orgány
 odpovídá za informování občanů o činnosti kraje
 vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu
svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon

ZVLÁŠTNÍ ORGÁNY
Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti kraje zvláštní orgány, pokud tak stanoví
zvláštní zákon.

KRAJSKÝ ÚŘAD
Plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá
činnosti výborů a komisí.
Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem.
Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje. V čele krajského úřadu stojí ředitel.
Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.
Krajský úřad v přenesené působnosti provádí dozor nad výkonem přenesené působnosti
svěřené orgánům obcí.

ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY

 Výbory (zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro
výchovu, vzdělávání a zaměstnanost)
 Komise