Farma zvířat – George Orwell (1945)

Román Farma zvířat z roku 1945 je skvělým alegorickým dílem anglického spisovatele a politického
vizionáře George Orwella. Pomocí zvířat, která vyženou z farmy lidi a sama se ujmou vlády, přesně
popsal vývoj totalitního režimu. Nejlépe se v této zvířecí alegorii dá rozpoznat kritika stalinovské
diktatury.

Literární druh: epika

Literární žánr: antiutopický alegorický román (někdy uváděna též bajka)
Literární forma: próza
Literární směr: světová literatura 20. století, prvky sci-fi
Kompozice: chronologická, dílo je rozděleno do 10 kapitol
Doba a místo děje: anglický venkov v 50. letech 20. st.
Forma vyprávění: er-forma
Téma: špatnost a nefunkčnost totalitního režimu, revoluce, zrada a bezmezná
touha po moci
Myšlenka: na začátku stojí dobrá myšlenka, je zničena, pokud se někteří
dostanou k moci, dělají totiž vše jen ve svůj prospěch, svého štěstí a majetku se snaží nabýt i
přes mrtvoly
Motivy: rebelie, utvrzenost, hloupost, proradnost, intrikářství, totalita, lživost, politika, pokrytectví
Vysvětlení názvu díla: děj knihy se odehrává na zvířecí farmě
Posouzení aktuálnosti díla: hrozba totalitních režimů je stále aktuální
Pravděpodobný adresát: člověk, který prožil totalitu a pozná jasné narážky na historické postavy a
události; člověk, který totalitu nepoznal a má být varován
Zařazení knihy do kontextu celého autorova díla: Farma zvířat je jeho nejznámějším románem
Tematicky podobné dílo: G. Orwell: 1984 – hrůzy totalitního systému
- Jean de La Fontaine: Bajky – alegorické příběhy s poučením
Porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací: Farma zvířat – anglický animovaný film z roku 1954,
věrné zpracování na ČSFD hodnoceno 81 %
Zajímavost: kniha byla inspirována tehdejším stalinovským obdobím, a proto zde vystupují zvířata,
která v přeneseném významu hrají osoby z té doby

O DÍLE:

- Farma zvířat vznikala v průběhu 2. světové války a byla vydána roku 1945
- jedná se o alegorický, satirizující antiutopický román
- autor se zde snažil ukázat formou bajky špatné politické děje a vztahy mezi lidmi
- kniha byla inspirována tehdejším stalinovským obdobím, a proto zde vystupují zvířata,
která v přeneseném významu hrají osoby z té doby

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Napoleon – prase, které se ujme vedení nad statkem společně s Kulišem, nejchytřejší ze
všech, ale zneužívá toho ve svůj prospěch; je prolhaný, prospěchářský, intrikářský,
pokrytecký, a dokonce i zrádce
kanec Kuliš – inteligentní prase, které vede společně s Napoleonem farmu do chvíle, než je
poštváno divokými psy svého spoluvůdce, pravým opakem Napoleona, je čestný, má
dobré nápady, přátelský ke zvířátkům
Pištík – prase z farmy, které podporuje Napoleona, stejně jako on je prolhaný, často se ohání
smyšlenými výpočty či rovnicemi, aby obalamutil zvířecí společnost
kůň Boxer – odvážný a silný, lehce manipulovatelný, dřel by až do své smrti, čestný
pan Jones – majitel Panské farmy, z pohledu zvířat zlý pán, alkoholik, vyhnán z farmy
starý Major – prase, inteligentní, dal první impuls k revoluci
Lupina – statná, mateřsky vyhlížející klisna středního věku
osel Benjamin – tichý, klidný a velice inteligentní
 OBSAH:

Příběh se odehrává na zvířecí farmě zvané Panská farma. Starý inteligentní kanec
Mojžíš (v některých vydáních Major) naučil ostatní prasata píseň Zvířata Anglie, čímž vznikl
tzv. animalismus (vyznačuje se nenávistí k lidem a láskou ke zvířatům). Mojžíš také nabádal
ostatní k revoluci, která byla po jeho smrti uskutečněna a při které prasata převzala moc a
vyhnala z farmy jejího majitele pana Jonese. Farmě dávají název Zvířecí farma a je sepsáno 7
pravidel, která všechna zvířata musí dodržovat:

1. Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel

2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
3. Žádné zvíře nesmí chodit oblečené
4. Žádné zvíře nesmí spát v posteli
5. Žádné zvíře nesmí pít alkohol
6. Žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře
7. Všechna zvířata jsou si rovna

Zvířatům vládnou kanec Napoleon a kanec Kuliš, kteří se neustále dohadují. Napoleon
všechny poštve proti Kulišovi a sám sebe učiní Velkým vůdcem. Je málomluvný, ale dokáže
všechny přesvědčit o svém názoru. Hloupá zvířata s ním ve všem souhlasí a následují ho.
Zvířata na farmě pracují mnohem více než dřív, chtějí si postavit mlýn, ale jejich životní
podmínky se nezměnily, mají stále stejné příděly jídla. Sedmero je upravováno v prasečí
prospěch a jakmile ostatní zvířata protestují, prasata je umlčí svými argumenty.
Po roce je produkce farmy stále nižší, což se svádí na vyhnaného Kuliše. Zvířata
odhalují jeho pomocníky a popravují je, což je proti jednomu z přikázání. Zvířata se chtějí
přesvědčit, jak přikázání zní, a shledávají, že je zde napsáno, že žádné zvíře nezabije jiné bez
důvodu. I další přikázání byla pozměněna, ale zvířata si myslí, že už si je správně nepamatují.
Zvířata se přestěhovala do domu, začala nosit šaty, spát v povlečené posteli, pít
alkohol a obchodovat s lidmi. Postupně také začínají chodit po dvou a navštěvovat se se
sousedními farmáři. Napoleon farmě vrátil označení Panská. Lidští farmáři si povšimnou, že
prasata vykořisťují své poddané mnohem více než oni svá zvířata.
V závěru hrají všichni poker a není možné rozeznat, kdo je člověk a kdo prase. Na
vratech už visí jen jediné pravidlo:
„Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“

JAZYK:

- text je psán jednoduše a srozumitelně; jazyk je spisovný

- odborné termíny (apatie, animalismus, komplexní myšlení)
- metafory (psi – tajná policie); archaismy (– senoseč, báchorky)
- personifikace v celém díle
- bajka obsahuje barvité popisy
- častá je přímá řeč a dialogy

KOMPOZICE:

- děj je chronologický
- jde o souvislé vypravování členěné do kapitol

UKÁZKA:

Celý den se mezi zvířaty povídalo, že starý Major, výstavní středně bílý kanec,
několikrát oceněný ve své kategorii, měl v noci podivný sen, který chtěl vyprávět ostatním.
Zvířata se tedy dohodla, že až pan Jones usne, sejdou se ve velké stodole. Starý Major (tak mu
odjakživa říkali, ale na výstavy chodíval jako „Krasavec z Wellingdonu“) byl po celé farmě
vážen natolik, že každé zvíře rádo obětovalo hodinu spánku, aby vyslechlo, co má na srdci.
Major už byl ve stodole, natažený na vyvýšeném místě, na slámě pod lucernou visící z trámu.
Bylo mu dvanáct let, a ačkoli v poslední době značně ztloustl a přerůstaly mu nikdy
nestříhané kly, vypadal moudře a velkodušně a stále vzbuzoval respekt.
Zvířata se pomalu scházela a uvelebovala se podle svého vkusu. První přišli psi Bára,
Janina a Haryk, pak prasata, která se zabydlela ve slámě hned před Majorem. Slepice se
posadily na okenní rámy, holubi v podkroví, ovce a krávy ulehly vedle prasat a začaly
přežvykovat. Dva tažní koně, Boxer a Lupina, přišli současně a opatrně se uložili, aby
neublížili menším zvířátkům ležícím v slámě. Lupina byla statná, mateřsky vyhlížející klisna
středního věku a Boxer obrovský hřebec, který měl sílu dvou koní. Bílý pruh na nose mu
dodával přihlouplý výraz – nebyl opravdu příliš inteligentní, ale požíval všeobecné úcty pro
svůj čestný charakter a obrovskou výkonnost.

ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU:

- zařazení úryvku do kontextu celého díla:

- úryvek je zpočátku knihy, kdy ještě žije Major a farmu spravuje pan Jones

- téma: čekání na Majorovo vyprávění

- motivy: kanec, sen, stodola, farma, sláma

- prostor: Anglie, Panská farma

- čas: není určen

- literární forma, druh a žánr:

- próza, epika, antiutopický alegorický román (někdy uváděna též bajka)

- jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku:

- převažuje slohový postup popisný

metonymie - vyslechnout, co má na srdci; požíval všeobecné úcty

eufemismus - nebyl opravdu příliš inteligentní, značně ztloustl nomen
omen (jméno osoby vyjadřuje charakteristickou vlastnost
svého nositele) – hřebec Boxer

- tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:

metafora - co má na srdci
eufemismus - nebyl opravdu příliš inteligentní

- charakteristika postav:

- Major – inteligentní prase, dvanáctiletý (starý), středně bílý, má představovat Lenina

- psi – plní rozkazy svého velitele Napoleona, mají představovat tajnou policii
- koně – Lupina je statná, středního věku, dobračka; Boxer je silný hřebec s bílým
pruhem na nose; představují pracující lid, jsou ochotni obětovat život pro blaho všech
- ovce – představují tupý dav bez názoru, na nic se neptají, hlasitě a sborově opakují
naučené fráze
- pan Jones – majitel farmy, rád se napil a zapomněl nakrmit zvířata
- Napoleon – rvavé prase toužící po moci, zbaví se Kuliše, má představovat Stalina
- Kuliš – prase vládnoucí nejprve spolu s Napoleonem, má představovat Trockého (ten
po revoluci soupeřil o moc se Stalinem, nakonec byl vyhnán ze země)
 - Benjamin – osel intelektuál, pasivní, ačkoli si uvědomuje reálný stav věcí a je schopen
si odvodit důsledky
- lidé – vykořisťovatelé

- počet postav:
- prase Major, psi Bára, Janina a Haryk, prasata, slepice, holubi, ovce, krávy, tažní koně
Boxer a Lupina

- vypravěč:
- vševědoucí vypravěč v er-formě

- vyprávěcí způsoby:
- pásmo vypravěče v er-formě

- typy promluv:
- pouze pásmo vypravěče

- kompoziční výstavba:
- kniha je rozdělena na 10 kapitol, děj je vyprávěn chronologicky

- atmosféra úryvku:
- neutrální, zvířata se scházejí ve stodole, aby vyslechla sen jednoho z prasat

George Orwell (1903–1950)

- narodil se 25. června 1903 v Motihari, Indie, zemřel 21. ledna 1950 v Londýně
- vlastním jménem Eric Arthur Blair
- byl britským novinářem, esejistou a spisovatelem
- měl dvě sestry, starší Majorii a mladší Avril
- vyrůstal v Oxfordshiru a podle místní říčky Orwell si později dal svůj pseudonym
- Blair vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College
- v roce 1922 pracovat pro Indickou
imperiální policii v tehdejší Britské Indii
(v Barmě)
- po roce 1936 se Orwell jako dobrovolník
zapojil do španělské občanské války
- do roku 1940 psal Orwell recenze na
knihy pro Nový anglický týdeník
- druhé světové války se neúčastnil kvůli
vleklé tuberkulóze a v roce 1950 na ni
zemřel
- byl členem anglikánské církve

- názvy autorových děl:

- světovou popularitu si získaly jeho alegorické antiutopické romány Farma zvířat a 1984
- psal knihy o diktaturách komunistického typu
- Orwellovy knihy a eseje se týkají politiky, komentují život své doby a zabývají se sociálními
tématy
- je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů
- v komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů

- 1984 – hlavní hrdina Winston Smith žije ve světě, který řídí Velký bratr. Je zaměstnán na
Ministerstvu pravdy, kde přepisuje minulost. V práci se seznamuje s dívkou Julií, zamilují se
a chtějí se vymanit z vlivu Strany. Jsou udáni a mučeni v obávané Místnosti 101, kde jsou jim
vymyty mozky.
- Barmské dny – román odehrávající se v Barmě
- Na dně v Paříži a Londýně – zážitky z dob, kdy byl Orwell tulákem
- Farářova dcera
- Nadechnout se

- zařazení autora do uměleckého směru:

Světová literatura 20. století, prvky sci-fi

- dobrá myšlenka je zničena, pokud se nesprávní lidé dostanou k moci

- kritika komunismu, stalinismu a poměrů v Sovětském svazu
- tendence lidí k třídnímu rozdělení

- zasazení do kontextu světové literatury + kulturní a historické souvislosti:

- období Studené války

- předpověď vývoje Stalinistického režimu
- V ČSR oficiálně zakázán, vydáván pouze ilegálně, či v exilu
- hlavním tématem je manipulace a kontrola, popření lidské individuality
- vzrůst vyspělosti techniky – možnost hrozby

- určení dalších autorů stejného um. směru:

Literatura s prvky sci-fi:

John Ronald Reuel Tolkien (1892-1977)

- Angličan, narodil se v JAR
- účastník 1. světové války
- oxfordský profesor staroangličtiny – filolog
- čerpal ze středověkých eposů
- tvůrce „tolkienovského kultu“: Hobit (1937), Pán prstenů: Společenstvo prstenu, Dvě věže,
Návrat krále; Silmarillion
- r. 1972 obdržel od královny Alžběty II. Řád britského impéria

Clice Staples Lewis (1898-1963)

- Ir, Tolkienův kolega a blízký přítel
- profesor anglického jazyka na Oxfordu
- křesťansky zaměřený, víra ovlivnila jeho dílo
- autor sedmidílného románu Letopisy Narnie

Anglická literatura mezi válkami:

John Galsworthy (1867-1933)

- prozaik, dramatik, držitel Nobelovy ceny (1932)
- vystudovaný právník, cestoval po světě
- ve svých dílech analyzuje anglickou společnost
- celé dílo věnoval rodině Forsytů z viktoriánské doby:
Sága rodu Forsytů – trilogie, Moderní komedie – trilogie, Konec kapitoly

George Bernard Shaw (1856-1950)

- Ir, dramatik, prozaik, kritik, esejista
- úředník v realitní kanceláři
- 1925 Nobelova cena
- mistr satiry a vtipu
- Pygmalion, Caesar a Kleopatra, Svatá Jana
→ zakladatel moderního dramatu

Čeští autoři sci-fi 20. století:

Karel Čapek – R.U.R., Ze života hmyzu

Ludvík Souček – Cesta slepých ptáků