1.

Viry, viroidy a priony

- V čem spočívá podobnost a odlišnost virů a ostatních organismů? Vysvětlete princip

elektronového mikroskopu.
- Virus má genetickou informaci (v DNA nebo RNA), schopnost adaptace na změny
(mutace). Naopak nemá vlastní metabolismus, schopnost samostatné replikace- potřebuje
hostitelskou buňku.
- V elektronovém mikroskopu se využívá elektronů, které jsou usměrňovány
elektromagnety a procházejí objektem. Obraz je elektromagnetickými čočkami zvětšen a
promítán na obrazovku.
- Máme dva druhy elektronového mikroskopu
-transmisní(elektrony prochází skrz objekt)
- skenovací(vytváří prostorový obraz objektu)

- Co je to virion? Popište jeho stavbu a rozmnožování.

- Virion je jednotlivá částice viru schopná infikovat hostitelskou buňku a množit se v ní.
Obsahuje většinou jednu molekulu nukleové kyseliny uloženou v kapsidu (bílkovinný obal). Na
povrchu může mít vnější obal tvořený cytoplazmatickou membránou a na něm glykoproteiny.

- K rozmnožování potřebuje hostitelskou buňku, do níž dostane svou genetickou informaci a

donutí ji vytvářet kopie virové DNA nebo RNA a syntetizovat bílkoviny, jež tvoří kapsid. => kompletuje
se nový vir do školky😊, který opouští HB. Pokud je při tomto procesu HB zničena a zaniká, jedná se o
tzv. lytický cyklus.

- Lyzogenní cyklus- virová DNA se začlení do DNA HB a stává se součástí jejího genomu.
Virová DNA začleněná do DNA HB se nazývá provirus. Společně s buněčnou DNA se replikuje a
následně se po dělení buňky dostává do dceřiných buněk. Infekce je ale pořád skrytá až do té doby
než provirus přejde v lytický cyklus.

- Uveďte možnosti klasifikace virů na základě různých kritérií.

- podle NK, kterou obsahují - DNA, RNA viry

- podle druhu hostitelského organismu- rostlinné, živočišné viry, bakteriofágy

- obalené a neobalené

- Jak pronikají viry do hostitelské buňky? Definujte inkubační dobu.

- Přichytí se k ní a buňka je pustí dovnitř, protože jsou vybaveny receptory, které zapadnou
do receptorů na povrchu buňky jako klíč do zámku. Bakteriofágy pouze injikují svou DNA do buňky.

- Inkubační doba představuje období mezi vstupem infekčního původce do organismu a

prvním nástupem klinických příznaků či symptomů nemoci.

- Popište průběh a možnosti léčby virové infekce člověka. Proč nejsou antibiotika proti virům

účinná?
- Viry mohou nejčastěji proniknout do organismu přes poraněnou kůži a sliznicemi dýchacích
cest či trávicího ústrojí. Mohou se množit v místě vstupu nebo se lymfou a krví šíří do dalších
 tkání a množí se v tzv. cílových buňkách. Při unikání virionů do krve dochází k primární
virémii. V tomto období se nedaří izolace viru z krve, protože všechny částice jsou prakticky
okamžitě fagocytovány. Ve chvíli, kdy produkce nových virů přesáhne kapacitu
mononukleárového fagocytárního systému, dochází k sekundární virémii. Virus pak cirkuluje
volně nebo vázaný na buňky. Sekundární virémie bývá provázena vzestupem teploty.
Postižení cílových orgánů vyvolá hlavní příznaky virových nákaz, dochází k systémové infekci.

- Možnosti léčby

- Očkování - založené na schopnosti imunitního systému tvořit protilátky proti cizorodým

bílkovinám. Vakcína(oslabený původce onemocnění) stimuluje imunitní systém k tvorbě
protilátek => tělo jich vytvoří dostatek a následně je schopno zabránit rozvinutí infekce.

- Antibiotika ničí enzymy bakterií, viry vlastní enzymy nemají. Antivirotika ničí viry tím, že
zabraňují syntéze jejich NK.

-Popište stavbu T-bakteriofága. K čemu lze tyto viry využívat?

- hlavička s DNA, krček, stažitelný bičík v pochvě, bazální ploténka, příchytná vlákna

- Bakteriofágy jsou schopné lyzovat(ničit) napadené bakterie, mohou proto sloužit jako
účinná antibakteriální léčiva.

-Jmenujte významné virové choroby; dvě z nich podrobně charakterizujte.

- chřipka, virové hepatitidy (A, B, C, D a E), vzteklina, klíšťová encefalitida, AIDS
- AIDS- způsobuje ho virus HIV, který napadá Th- lymfocyty zodpovědné za tvorbu protilátek
=> Postupně selhává imunitní systém organismu a člověk umírá na banální infekce. K přenosu viru
HIV dochází při výměně tělních tekutin, slin s infikovanou osobou nebo se může přenést také z matky
na plod.

-Vzteklina- způsobená lyssavirem, který způsobuje akutní encefalitidu . Přenáší se při

pokousání infikovaným zvířetem jeho slinami. Inkubační doba se pohybuje od 10 dnů po několik
měsíců. Nejčastější rozmezí je 3-8 týdnů avšak může trvat i několik let. Nemoc se projevuje změnami
chování, zvýšenou dráždivostí a tvorbou slin, pokud propuknou klinické příznaky, je letální. Pokud
jsou v blízké době po infikaci podány protilátky, lze nemoc vyléčit.

- Vysvětlete princip aktivní a pasivní imunizace

- aktivní imunizace- podání vakcíny obsahující antigeny příslušného viru nebo bakterie na
které si tělo vytvoří protilátky resp. paměťové buňky.

- pasivní imunizace- aplikace hotových protilátek => pouze dočasná imunita, netvoří se
paměťové buňky.

-Pohovořte o různých typech vakcín a zhodnoťte pokroky v jejich vývoji.

-Oslabená vakcína (atenuovaná vakcína) je tvořena živými patogeny, které ztratily schopnost
vyvolat onemocnění.
 -Inaktivovaná vakcína je tvořena usmrcenými patogeny. Usmrcení patogenů musí být
provedeno takovým způsobem, aby byly zachována struktura antigenů, které rozpozná imunitní
systém.

-Toxoidová vakcína je tvořena bakteriálními toxiny, které mají potlačenou schopnost vyvolat
toxickou reakci

-Co jsou to viroidy?

- jednoduché cyklické RNA, napadá rostliny, jejichž rostlinná stěna je porušena. Šíří se pomocí
pylu a semen.

- Stručně pohovořte o prionech a chorobách jimi způsobených.

-Priony jsou infekční bílkoviny způsobující degenerativní onemocnění nervové soustavy zvířat
a člověka, letální. Jsou to chybné tvarové varianty určitých bílkovin, ke změně tvaru donutí postupně
všechny normální molekuly příslušné bílkoviny.

- Způsobují BSE(u krav) – spongiformní encefalopatie, příznaky jsou dezorientace, nervozita,

úbytek hmotnosti.

-Creutzfeld-Jacobova nemoc – onemocní 1/1000000, projevuje se poruchou spánku,

svalovým třesem a postupnou demencí. Smrt nastává cca do 1 roku od projevu prvních příznaků.

-Kuru

2.
5. KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY
 V jakém období dochází k rozvoji krytosemenných rostlin a s čím
jejich rozvoj souvisí?

 Vysvětlete pojmy: jednodomá a dvoudomá rostlina, entomogamie,
ornitogamie,anemochorie, hydrochorie
 Popište květ a květní vzorec, uveďte na příkladech typy květenství.
 Jmenujte typy plodů a uveďte příklady.
 Popište opylení a oplození krytosemenných, stavbu semene.
 Porovnejte jednoděložné a dvouděložné rostliny
 Uveďte přehled význačných čeledí krytosemenných rostlin, dvě z
nich stručně charakterizujte
3
4
5
6
7