Robert A.

Monroe

DALEK CESTY VPRAVY ZA HRANICE REALITY

http://forum.astralni-cestovani.org

PEDMLUVA

Zd se, e existuj dva zpsoby pstupu k vcem: snadnj - a pak ten t. Pokud mme monost vbru, vichni si volme tu snadnou cestu, prost proto, e je innj, et energii a tak as. Pokud to vechno zane bt a moc jednoduch, u nkterch lid to me vyvolat pocit viny. Kdy nejdou cestou usilovn prce a snaen, maj pak neurit pocit, e nco nen v podku. Jestlie je cesta pli snadn, nemus bt dobr a mon je i hn... Avak po chvilce se snadn cesta stv cestou obyejnou a my zapomnme, jakou byla pedtm. Kdy ijete v njak oblasti dost dlouho a muste cestovat tam a zptky mezi dvma msty, piem jet nejsou postaveny mezinrodn dlnice a rychlostn komunikace, zkuste pout starou dobrou okresku. Zjistte, e jednou stailo. Dopravn zcpy, chaos, rostouc frustrace daleko ped jakoukoli petrvvajc nostalgii, ke kter se snad upnte. Pesto po kad cest rychlostn mezinrodn dlnic mte jejho frmolu dost. Vrame se ale k vci. Pedpokldejme, e potkte nkoho, kdo nikdy nejel po dlnici. Cel svj ivot jezdil pouze po okresnch cestch. Avak slyel o takovch superdlnicch. Mon, e njakou z dlky i vidl, anebo tak slyel hluk vozidel a ctil zpach vfukovch plyn. Pod si mnoha zpsoby zdvoduje, pro nemus a nechce pout dlnici. Pro to nepotebuje, e je spokojen i s mstn okreskou. e na dlnici je pli nebezpeno, auta jezd moc rychle, mete vyjet z drhy, je tam mnoho cizinc, a tak nevte, koho potkte, a tak nemete kadmu dvovat, vae auto nen v moc dobrm stavu a me se zrovna pokazit a nech vs na holikch na zcela neznmm mst, nikdo vm nepome a konec konc mon to nkdy zkuste, jenom ne prv te. Pipusme, e se vm potst dostat se k zemnmu plnu sttnho dlninho oddlen. Zjistte, e star cesta se bude bourat, take vechny okresky se poslze promn v mezinrodn komunikace, a se vm to lb, i ne. Co udlte? Co byste udlali? Nic? Pipusme, e v star dobr ptel je takovm rebelem. Co pak? V ptel zn pedpisy, ale odmt jim vit. Vid, e na zatku star
1

Pedmluva autora (pozn. pekl.). cesty se rekrutuj skupiny dlnk, ale odmt jejich existenci vzt na vdom. Take vte, e v ptel kvli bourn mstn komunikace upadne do intenzivnho traumatu a e bude na mezinrodn dlnici doslova penesen, vouc a kopajc kolem sebe.

Rozhodnete se, e nco udlte, a je to cokoliv. Od vaeho rozhodnut vak kvli va setrvanosti uplynou tdny, msce, dokonce i lta. Pro vechno mte sv logick zdvodnn. Ale nevte, jak to udlat. Nevte, jak popsat mezinrodn dlnici v pojmech mstn dopravy, piem v ptel rozum pouze jazyku mstn dopravy. Zavolte si na pomoc nkoho dalho, kter to pro vs udl, pro vs a pro vaeho ptele. Konen, konen - objevte tu hloupou, jednoduchou odpov. Vy a v ptel trpte stejnou nemoc, ale z rozdlnch pin. Ta nemoc se nazv setrvanost. V dobch existence star eleznice, byla lokomotiva schopna najednou uthnout pouze tyi nebo pt vagn. Kdy se za ni zapojilo vce voz, kola se protela. Setrvanost. Pak se objevil chytr mlad vynlezce, kter objevil kluzn samoinn sphlo, kter umonilo lokomotiv vyut prvsu sphla mezi jednotlivmi naloenmi vagny k vyvinut vt tan sly. Zeptejte se kterhokoli prvodho nkladnch vlak, jak to je ve sluebnm voze na konci stovagnov vlakov soupravy, kdy strojnk rozjd vlak. Sluebn vz v okamiku posko z nuly na ticet mil v hodin. Je to podobn jako u automobil. Je zde pevodovka, kter umon pekonat setrvanost pomoc vysokho toivho momentu pi nzk rychlosti. Kdy se souprava rozjede, sla je zapoteb pouze k pekonn odporu vzduchu a ten. A k tomu postauje sla i relativn mal. Podobnm ppadem je katapult letadla, kter vykonv prci ve velice krtkm ase a nepli jemn. Zbran jsou zazen pro pekonvn setrvanosti projektil. Pouit vbuniny i katapultu je vak velice pochybnou metodou k zvyovn rychlosti na dlnicch. Jinak eeno, tyto prostedky mohou bt velice matouc a deprimujc, i kdy se pizpsob standardm mstnho provozu. Uvedu pklad: ...nemohu tu vc zastavit, mus existovat njak jin zpsob, jak to udlat! (Vae nekontrolovan emoce hnvu spotebovvaj mnoho va energie. Velmi lidsk reakce.) Njak jin zpsob, jak to provst... vc vm neme pomoct, jeliko je takov, jak je. Hodte kamenem na cestu, po kter jdete, a ten vm zran prst na noze. Pro byste se mli zlobit na kmen? Nemete se na nj zlobit proto, e je na cest, anebo proto, e je tvrd ne v prst... ano, take se podvejme, jestli to funguje. (Je to soustedn pozornosti, vdom, je je bez odklonu a bez vchylky. dn jin energie, kterou mete disponovat jako lovk, nen tolik mocn. Vdom mete pout stejnm zpsobem jako oku sousteujc svtlo, kter j prochz, do jednoho bodu.)

Pokad, kdy nco takovho slym, uvdomm si, jak daleko musm zajt. (Dlte to velmi dobe, pane Monroe. Dkazem je, e sm rozpoznvte takov vjem.) Ach, mm to! Je to pod arou... , krom tohoto pilovho zubu, nezd se, e by to vedlo k tomu a tady, na tom pilovm zubu je mal vroubek, nemohu to odstranit. (Je to dal zvyk, nebo si to nazvte, jak chcete. Vezmte si to, jestli chcete. Me vs to zaujmout.) Jist, pro ne! (BLIK!) Pechod z mstnho provozu na dlnici vskutku potebuje zaazen do sprvnho pruhu nebo njezdovou komunikaci, aby dolo k pizpsoben rychlosti vozidla. Jestlie mte k dispozici nstroje, kter vm byly poskytnuty mstnm provozem, a chcete je pout pi nvrhu a stavb njezdnho pruhu, pak tedy jet lpe. Muste pamatovat hlavn na setrvanost, dle pak na to, e potebujete u kadho naloenho vozu zvit prvs sphla, rozjet se na nzk rychlostn stupe, aby vm nezhasl motor, a pak plynule adit. Automatick pevodovky toti nevd, kdy potebujete peadit. Jestlie je ve v podku, v ptel se nau jezdit po dlnici mnohem dve, ne bude star okreska zruena. Dlte to, jak nejlpe dovedete. Robert Monroe Faber, Virginia 1985

ST PRVN

PRZKUM NEJBLIHO OKOL 1. - STAR DOBR MSTN PROVOZ"

Hned na zatku bych chtl uvst, e po dvaceti pti letech osobnho zkoumn mimotlesnch zitk stle iji. Mrn opotebovan, ale vcemn pouiteln. asto jsem byl na rozpacch. Nicmn, nejlep lkask autority m ujistily, e pina mch tehdejch i souasnch zdravotnch problm je dsledkem ivota ve Spojench sttech uprosted dvactho stolet. Nkdo se na to dv tm zpsobem, e jsem dosud naivu dky mimotlesnm zitkm a prci s nimi. Take si vyberte. Bu jak bu, vechno nasvduje tomu, e je mon opakovan opoutt tlo" a pet. I kdy m asto mli na starosti lkai a podstoupil jsem prohldky rznho druhu, povauji se za celkem normlnho lovka, kter ije v nepli normlnm svt. Lid asto dlaj vci, e se nestate divit. A pechz se to bez povimnut. Ped stoletm to mohlo bt teba pekonn Niagarskch vodopd v sudu. Co je to mimotlesn zitek2? Pro ty, kdo se jet s tmto pojmem nesetkali, jde o pln vdom stav, kdy se nachzte mimo sv fyzick tlo, vnmte a chovte se jako obvykle, pouze s nkolika rozdly. S mimotlesnm stavem souvisej nkter zvltnosti: pohybujete se prostorem (tak asem?) pomalu, ale teba i rychlost vy, ne je rychlost svtla. Pozorujete rzn udlosti, zapojujete se do nich a podle toho, co vnmte a jak se chovte, se svobodn podle sv vle rozhodujete. Nedl vm pote projt zd, pedmtem z kovu a betonu, pdou, moskou vodou, vzduchem a dokonce nejste doteni ani radioaktivnm zenm. Vejdete teba do sousedn mstnosti a nezatujete se otevrnm dve. Navtvte svho ptele, kter je pt tisc kilometr daleko. Prozkoumte Msc, jestli vs toto prv zajm, Slunen soustavu nebo celou galaxii. A pak se teba penesete do realit, kter nae asoprostorov vdom vnm jenom v nznacch. Nen to nic objevnho. V nedvnm przkumu se zjistilo, e asi 25 procent Amerian si vybavuje nejmn jednu podobnou osobn zkuenost. A historick zznamy se o nich zmiuj na kadm kroku.

2 Angl.: Out-of-body experience" - OOBE" nebo OBE" (pozn. pekl.) Dve se tyto stavy oznaovaly termnem astrln projekce", ale j jsem hned od zatku zamtl tento pojem kvli jeho okultnmu podtextu. Rovn i proto, e neodpovdal pijatm vdeckm mtkm. Charles Tart, psycholog a mj ptel, zpopularizoval v dob na spoluprce v prbhu edestch let nzev mimotlesn zkuenost3. Tento termn se v poslednch dvaceti letech na Zpad pijm jako zkladn oznaen pro tento zvltn stav byt. Od podzimu roku 1958 jsem bez zjevn piny zaal opoutt" sv tlo. Ve svtle poslednch historickch udlost je nutno ct, e alkohol a drogy v tom nehrly dnou roli. S drogami jsem beztak dnou osobn zkuenost nikdy neml, a co se te alkoholu, nestoj to ani za zmnku. Zastnil jsem se ped nkolika lety konference, kter se konala v okrsku Westchester ve stt New York, tedy pobl mst, kde jsme dve j i zbytek rodiny bydleli a kde jsem tak zail prvn mimotlesn stavy. A tak se stalo, e jsme s ptelem psychologem jednou projdli kolem domu, kter byl kdysi nam domovem. Pi t pleitosti jsem se zmnil, e dodnes nechpu, co ty stavy u mne vlastn zaalo vyvolvat. Ptel psycholog letmo pohldl na dm, otoil ke mn a usml se: Je to prost, je to tm domem. Podvej se na nj pozorn." lpl jsem na brzdu. Dm vypadal jako obvykle, kamenn stavba se zelenou stechou. Nov majitel se o dm starali. Obrtil jsem se k pteli: Nic zvltnho nevidm." Ta stecha pece," ekl a rukou ukazoval nahoru. Pyramida jak se pat. Navc ta mdn vrstva na povrchu. Stejnou mly vechny vt pyramidy v Egypt - ne je zaali vykrdat." Uasle jsem zral nkam do dlky a nevdl, co k tomu ct. Sla pyramidy, Roberte," pokraoval ptel psycholog. etl jsi o tom pece. Bydlel jsi zkrtka v pyramid, kvli tomu se ti to stvalo." Sla pyramidy? Nco pravdy na tom mon bude, pomyslel jsem si tenkrt. Mme svdectv a dokonce cel knihy o tom, e se v pyramidch objevuj zvltn energie. e ve mn tenkrt mimotlesn stavy probouzely ds a hrzu, nebudu dlouze rozvdt. Po prvn zkuenosti se ve mn strhla doslova boue.
3 OOBE

(pozn. pekl)

Kdy se tyto stavy opakovaly, naplnilo m to hrzostranmi vizemi o mozkovch ndorech a postupujcm lenstv. Tyto stavy vystily v mnoh lkask vyeten, kter jsem podstoupil. Vechna skonila s negativnm vsledkem. Nsledn jsem dostal doporuen na psychoterapii z dvodu lehk halucinan dysfunkce". Ani na okamik jsem diagnzu nebral vn. Stkal jsem se tenkrt s nkolika psychiatry i psychology a ml jsem pedstavu o tom, jak vlastn problmy oni sami e. Postupem asu strach ustoupil a j, z narstajc zvdavosti a tak z pudu sebezchovy, jsem se rozhodl, e budu tyto stavy nenavn zkoumat. Po ase m tato cesta dovedla a za hranice konvenn vdy. Odezvou mi bylo naprost zavren vdeckch kruh. Crkev se vyslovila zpsobem: Je to dlo blovo!" Parapsychologie se dala slyet: Zajmav. Bohuel, nemme podklady." Pedstavitel vchodnch nauk se vyslovili v tomto duchu: Pijete na deset let k nm do ramu v severn Indii." O tom jsem psal v pedel knize Cesty mimo tlo4. O jednom nepochybuji - pedel kniha mnohonsobn splnila svj el. Dostal jsem tisce dopis ze vech kout svta a v nich nkolik stovek osobnch podkovn. Mnoho lid se dky n ubezpeilo o svm psychickm zdrav. Dkovali tak za to, e mohli svit svoje nevysvtliteln a dlouho utajovan zitky nkomu jinmu. Dle za ujitn, e nepat mezi kandidty na lko v psychiatrick lebn nebo blzinci. A to byl cl, kter jsem si pi psan knihy pedsevzal - zabrnit teba jen jednomu zbytenmu umstn v zazen tohoto druhu. Osobn jsem pekvapen zmnami, kter nastaly v poslednch dvaceti pti letech. V mnohch akademickch a intelektulnch spoleenstvch je nyn tma o OOBE5 docela pijateln. Nicmn jsem si jist, e velk vtina lid na kultury si stle nen vdoma tohoto aspektu svho ivota. V roce 1959 nebo 1960 bych urit nevil, e jednou budu na toto tma pednet ve Smithsonianskm institutu nebo v Americk asociaci psychiatr. A pece na to dolo. Ai.... Journeys out-of-the Body" (pozn. pekl.). Zkratka anglickho ..Out-of-body Experience", tj. mimotlesn zitek (pozn. pekl.).
4
5

Piblm te situaci, do kter m asto stav ivot a kter mi osobn pipad jako ze svta filmovho velkoprmyslu. Kdy producent zpovd uchazee o roli ve filmu, dv mu vechny ty otepan otzky, dozvd se, co u dvno v, e herec se objevil ve filmech Velk z roku 1922 a Nkdo pichz z roku 1938, dle e zskal ocenn za roli v Tv v tv a ve filmu Pro Willie ple ztvrnil Willieho. Producent uchazee o roli nakonec peru a polo jednoduchou otzku: To je vechno hezk, ale na em jste pracoval vera?" ekl bych, e tak to chod. Co jsem dlal (mimotlesn) od doby, kdy vyla Mimotlesn cestovn? Vtinou odpovdm takto: na zatku sedmdestch let jsem si uvdomil, e iji ve vnitnm napt a e m cesty mimo tlo maj mnoho omezen. Nikdo by nevil, e mimotlesn cestovn me zat nudit. Moje poten naden dvno opadlo. Testy a pokusy se zmnily v innost, kter vyaduje sil, a prv proto jsem si uvdomil, e pstup hledn dkaz" nen mm stylem. Kdy jsem se osvobodil od zkouek, rzn omezen odpadla, ale najednou jako bych neml nic vzruujcho na prci. Navozen jinho stavu byt pomoc vle mi tak zaalo pipadat nudn a zdlouhav, protoe jsem objevil nov, snadnj zpsob, kter m pivedl ke stejnmu cli. Stvalo se mi, e jsem se po dvou nebo tech spnkovch cyklech, ppadn po tech a tyech hodinch spnku probouzel. Ctil jsem se fyzicky odpoat, pln sly a pln bdl. V tomto stavu bylo vyklouznut" z tla a pekvapiv snadn a mohl jsem se hladce vzdlit. Tak se pirozen objevila otzka, co si pot dl. Ve ti hodiny v noci nebo o pl pt rno vichni sp a opoutt tlo, abych nkoho navtvil, kdy dotyn sp, m dvakrt nepitahovalo. Vzhledem k asn rann hodin chybla smyslupln npl. Tak jsem se, bez jasnho cle nebo motivace k njak zajmav innosti, jen tak potuloval po okol, potom jsem vklouzl zptky do tla, rozsvtil jsem a etl si, dokud m znovu nezmohla nava. A to bylo ve. Moje nespokojenost rostla, ale vnitn nutkn pokraovat m neopoutlo. Vechno to sil pro prci v mimotlesnm stavu muselo pece mt njak vznam i dleitost i mimo to, co povaovala za dleit moje (i jinch) vdom mysl. Na jae 1972 jsem dospl k uritmu rozhodnut a spolu s nm se objevilo i een. Zjistil jsem, e to, co m omezuje, je vdom mysl. Tud kdy jsem rozhodnut ve stavu mimo tlo penechal vdom mysli, tak jako obvykle, nepohnul bych se dle. Byl jsem pli pod nadvldou lev mozkov hemisfry, j". Co by se stalo, kdybych

tento proces rozhodovn pesunul na m komplexn J" (dui?), o kter se v, e m v tto innosti vt praxi? Tento npad jsem hned uvedl do praxe. Pt noc jsem se uloil ke spnku, prospal jsem dva cykly (dohromady asi ti hodiny) a probudil jsem se. Znovu jsem si pipomnl sv rozhodnut. Odlouil jsem se od tla a vstoupil do volnho prostoru. Ve vdom mysli jsem si pro sebe ekl, e rozhodnut nco udlat mus vychzet z mho komplexnho J". ekal jsem. Pipadalo mi, e ubhlo mon nkolik sekund, kdy jsem vzadu za sebou najednou ctil siln vzedmut. V dvrn znmm temnm prostoru se projevil pohyb nebo njak energie. Tm zaala nov ra mho mimotlesnho psoben a vechno, co jsem teprve ml prot, se bez vjimky odvjelo od udlost t noci. Dsledky tohoto rozhodnut se natolik liily od bnho vnmn, kter se dje prostednictvm mysli, e jsem opt stl ped dalm problmem. Nikdy jsem neztrcel vdom fyzick ptomnosti (bod tady a te"). Pesto jsem sv zkuenosti dokzal pevdt do asoprostorovch souvislost jenom z jedn desetiny. Pedstavte si, e mte za kol popsat hudbu symfonickho orchestru nebo sboru a nesmte pout technick vrazy jako hudebn zpis, nzev nstroje, druh interval, tniny a dal. Vyjdte se teba slovy hezk", psobiv", nahn mi strach", vzbuzuje ve mn ctu", je od srdce", romantick", ndhern" - ale vbec tm nevystihujete skutenost. Dlte to, co je ve vaich silch. Pedpokldm, e to znamen: vyzkouet a ekat, co se stane. Z tohoto hlediska mm pocit, e report ze sudu, kter se t dol Niagarskm vodopdem, by byl snadnj kol. Ve stavu vdom tady a te" jsem se setkal s nsledujcm problmem. Nic z toho, cvien a rzn techniky, kter jsem vymlel pro druh, jsem tady nemohl pout. Moji ptel psychologov to zdvodovali rzn, ale nejjednodu vysvtlen bylo asi toto - neuml jsem vysadit levou mozkovou hemisfru. Byl jsem tak pohrouen do prce, e m kritick a analytick uvaovn drelo doslova v zajet. Nepetrit jsem se musel zabvat mylenkami, kter mly vztah k tady a te". Svou roli hrlo ovem jet nco jinho. Abychom mohli mentln cvien pevst na audio psky, museli jsme podit nahrvky. V prbhu nahrvn jsem ve stavu hlubok koncentrace poslouchal speciln sledy tn, kter jsme potom mixovali s dalmi zvuky. Naprosto jsem se uzavel jejich inkm. I pi poslechu jednoho tnu s nemnnou frekvenc moje mysl analyzovala a zjiovala, jestli nevznikaj njak odchylky.

Snad je tu pouze njak vliv, kterho si nejsem vdom. Ale pipadal jsem si, e tak trochu nahlm pes plot do zahrady, kterou jsem vyszel a peoval o ni, a nakonec se jenom dvm, jak se vichni, s vjimkou mne, asn bav. V posledn dob byly udlosti z rovn vdom tady a te" relativn zeteln. Napklad jsem si (doslova) bolestn uvdomil, e moje tlo odmt vechny ltky na chemick bzi. Pat sem alkohol, lky, kofein, a jak to tak vypad, i vechno ostatn, co se pesn neshoduje s mm pirozenm vnitnm uspodnm. Odmtn a alergick reakce se projevuj silnm pocenm, zvracenm a svravou bolest v oblasti bicha. Tento jev me bt nkdy pozitivn, ale m to i sv nevhody. Tak teba, nikdy jsem nebyl velk konzument alkoholu, nyn mi ale pouh sklenice vna zpsob vlnu bytostnho odmtnut. Zejmna v prbhu operac to bv nron. Tlo zaalo odmtat anestetika. A tak se probouzm na operanm stole, jenom abych poctil (k velkmu pekvapen operujcho), jak to je, kdy se zav bin dutina. Kdy jsem ml jednou v rekonvalescenci velk bolesti, vyvolala injekce Demerolu jenom dviv zvracen. Asi si dokete pedstavit moje roztrpen, kdy jin v pooperanm obdob uvaj etrn, nechemick preparty k tien bolesti, kter jsme vynalezli. Na mne mly inek za cel souet mch pobyt v nemocnici pouze jedinkrt. Nepestal jsem si ale pipomnat, e za takovch situac nikdy nesmm opustit sv tlo; nikdy bych u toti nenael dost odvahy k tomu, abych se vrtil do tohoto ocenu muiv bolesti. Jet kdysi v zatcch byl jeden mj ptel (psycholog) skeptick, pokud jde o otzku mho vztahu k lkm. Zajmalo ho vak, jak by asi mj osobnostn a konstitun typ reagoval na tzv. zbavn" drogy. A tak jsme jednou vyzkoueli mescalin a LSD, kter mly slouit pro laboratorn ely. Reakce? dn. Pojme vak dl. Jednomu netlesnmu pteli jsem poloil otzku, jestli jsem v relativn nedvn existenci il v tlesn form. Odpov -jedna ze vzcnch verblnch odpovd, znla: V lidsk form jsi il naposledy jako mnich v kltee Coshocton ve stt Pensylvnie." Prostudoval jsem mapu Pensylvnie a dn Coshocton jsem nenael. Znal jsem Coshocton v Ohiu, protoe jsem v tomto stt njak as il. Chtl jsem si jet jednou ovit, o kter stt lo, a tak jsem otzku zopakoval. Znovu Pensylvnie. Dl jsem se tm zvl nezabval, protoe pro m nen zas tak dleit, kdy jsem km byl. Jenom jsem se o tto zleitosti zmnil jednomu svmu pteli, kter je katolickm knzem. Nabdl se, e to ov ve svm archivu. O nkolik tdn pozdji mi telefonoval a ekl, e Coshocton v

Pensylvnii existuje a e tam dv stval klter. Myslel si, e by bylo zajmav tam o nkterm vkendu zajet a provit, jestli si vybavm njak vzpomnky. Mon to nkdy udlm. Pojme k dal udlosti, kterou jsem nazval Zadn kapsa u kalhot". Cel lta jsem nikde na veejnosti o tto udlosti nevyprvl, protoe by mi to nikdo neuvil. Kalhoty, o kterch bude e, prohldla i moje ena Nancy, ale ani ta se nemohla zbavit skepse. O co lo? Vdycky, kdy jsem si do atnku v lonici povsil kalhoty, objevily se v zadn kapse bankovky. Skuten bankovky, vtinou ji dn opotebovan. Nikdy to nebyla velk stka - nejvce jsem v kapse objevil jedenct dolar, ale obvykle to nebylo vc ne dva, ti nebo tyi dolary. as v tom zejm nehrl dnou roli. Kalhoty jsem mohl nechat bez povimnut teba tden a nael jsem teba ti dolary. Potom jsem se k nim nepiblil ti msce a bylo tam teba jen est dolar. Neexistovala dn zkonitost, podle kter by se ve stky dila. Zkusil jsem kalhoty odnst do istrny a nazpt jsem je dostal v plastovm pebalu. Vechno pokraovalo jako dv. Uvaoval jsem nad tm, jestli teba ve spnku nechodm do atnku a nestrkm si do kapsy nkolik bankovek. Tuto hypotzu vyvrtil neporuen plastov pebal z istrny. Mon se vysvtlen skrvalo v jdru jedn moj poteby z obdob puberty, kdy jsem pr dolar vdy postrdal. (Tenkrt tak dolo k jedn podivn udlosti, kter by s fenomnem kalhot mohla souviset.) Tato nalhav poteba spojen s silm o jej uspokojen se na mn mon podepsala. koda, e v dalch obdobch ivota u pt, est nebo jedenct dolar tolik neznamen! Tento pbh se zd mnoha lidem neuviteln a j se jim vbec nedivm. Tak bych nevil, kdybych to nezail na vlastn ki. Pejdme k ppadu Pavla". Soust naeho domu ve Whistlefield Farm byla pavla, kter pilhala k obvac mstnosti. Kdy jsme na ni chtli vyjt, museli jsme projt dvma pry dve a sejt dol po mramorovm schoditi. Tak jsme se ocitli na nim pate pavlae. Schody byly dost pkr a rozdl v peven mohl bt vc ne metr. Jednoho rna s nru plnou knih a papr jsem vychzel na pavla a zakopl jsem. Lev noha se pekila s pravou a j padal pmo na schody dole pode mnou. Jet pi pohybu vzduchem mi hlavou bleskla mylenka, e u nestam pedpait ruce a nraz nezmrnm. Jako posledn si vybavuji: To skon otesem mozku nebo zlomenm vazem." Asi deset centimetr od povrchu schod m v pdu nco zpomalilo". Na hlavu a ramena jsem dopadl opravdu zlehka, o nic prudeji, ne kdybych vdom pokldal hlavu na polt. Zbvajc st mne se k zemi sesunula tak, e jsem pistl jemn a lehce jako

prko. Zstal jsem chvilku nehybn leet a pemtal o tom, co se stalo. Vnmal jsem svou hlavu i ramena, ale bolest jsem nectil. Neobjevil jsem dn rm ani modinu, nic. Zvednul jsem se, posbral jsem knihy a papry a pak jsem si prohldl msto, odkud jsem spadl. Chtl jsem najt vysvtlen. Pd nco zmrnilo, ale nemohl jsem pijt na to, co to bylo. O nkolik msc pozdji, v zim, se stalo nco podobnho. el jsem dol po schodech u hlavnho vchodu, ze kterch jsme prv odklidili snh. Z nieho nic jsem uklouznul a padal jsem k zemi. Tentokrt m lehk dopadnut u tak nepekvapilo. Podobn situace mne potkala jenom dvakrt. Protoe na pdech nevidm nic zbavnho, nevyhledvm je. A tak jejich okolnosti zstaly neobjasnn". Dalm zajmavm ppadem je Eaglehill". Jedna z nejzhadnjch udlost, jak jsem kdy zail. Jedno rno, kdysi v polovin sedmdestch let, jsem se vzbudil brzy. Abych byl pesn, byly ti hodiny. Podle svho zvyku jsem se zvolna odpoutal od tla a tm okamit se mnou navzala spojen bytost nejasnho tvaru. Od n jsem dostal jasn instrukce: Pane Monroe, pijte 4. ervence v 7 hodin na Eaglehill." Pekvapen jsem dal o zopakovn. Stejn odpov: Pane Monroe, pijte 4. ervence v 7 hodin na Eaglehill." Ne jsem se stail zeptat na dvod a o co vbec jde, nejasn tvar se rozplynul. Vstoupil jsem zptky do tla, posadil jsem se a vechno si peliv zapsal. Pt noc jsem vechno pesn zopakoval. Hned jsem vyctil znmou bytost a objevilo se stejn sdlen. Bylo konkrtn a skoro mi pipomnalo rozkaz. Zase jsem se nestail na nic zeptat, protoe tvar se rozplynul. Zkusil jsem to jet tet noc a byl jsem zvdav, jestli se vechno zopakuje. Tentokrt dn spojen nenastalo. Na tto udlosti mi pipadalo pozoruhodn to, e sdlen bylo nanejv konkrtn a bez sebemen zmny se opakovalo dv noci za sebou. Nejvc m ale upoutalo, e zjeven mne nazvalo jmnem. Probudila se ve mn zvdavost a stejn tak byli zvdav ptel a lenov rodiny, kterm jsem se svil. Probrali jsme to ze vech stran, ale zkladn otzka zstvala: Kde je Eaglehill?" K tto udlosti dolo asi v dubnu, take jsme teoreticky mli dost asu na to, abychom zjistili, co mlo sdlen skuten znamenat. Dlali jsme, co bylo v naich silch, ale msto s nzvem Eaglehill jsme neobjevili. Uplynulo nkolik tdn a j jsem na celou vc zaal pomalu zapomnat. Na vechno jsem si vzpomenul na jedn nvtv u ptel. Vydali jsme se na nkolik stovek kilometr dlouhou cestu, abychom se

zastnili veee, kterou na terase svho domu podali nai ptel. N hostitel vlastn rdio, kter m zabudovan systm automatickho ladn frekvenc napklad policie nebo hasi apod. Sedli jsme u nich a povdali si, kdy najednou zaslechnu, e hlas v rdiu mluv o Eaglehillu". Okamit jsem zbystil. Vzruen jsem se zeptal naeho hostitele, jakou stanici to poslouchme. Odpovdl, e je to kanl FAA6, kter se pouv pro komunikaci s letadly. Pln naden jsem poslouchal dl, jestli se jet nco nedozvm. Hostitel byl zvdav a zeptal se, pro m vysln tak zaujalo. Asi nemusm dlouze vysvtlovat, e jsem ho nechtl do cel phody zasvcovat. O nkolik minut pozdji hlas v rdiu znovu oil a jasn, hlasit zaznlo: Hls se 351, vka dvanct tisc stop nad Eaglehillem." Druh den jsem se po dlouhch hodinch za volantem vydal na mstn letit, kter bylo pod sprvou FAA. Zeptal jsem se zzence, jestli v, kde je Eaglehill. Bez vhn mi odpovdl a ekl, e tak se jmenuje jejich mstn zazen v sousednm stt, kde je umstn rdiov majk. Vythl souadnicovou mapu, kterou pouvaj piloti, a pmo ped mma oima zapchl prst na msto oznaen nzvem Eaglehill. Skuten to tak bylo. Vesnika s tmto nzvem existovala, pestoe jsem ji v dnm autoatlase nenael. Tm se naprosto mnil mj pohled na ono zhadn non sdlen. A proto jsem se 3. ervence opravdu vydal na dalekou cestu do Eaglehillu. Pijel jsem do malho msteka pobl pedpokldanho msta. Ubytoval jsem se v motelu, nco jsem poveeel a el jsem si brzy lehnout. Druh den rno jsem pesn v sedm hodin vjdl na mal venkovsk rozcest znm pod nzvem Eaglehill. V tsn blzkosti stly dva, ti domy, gar a obchod rozestavn kolem mal vesnick kiovatky. eknu to strun, nebylo to dvakrt zajmav msto. Vypadalo to tak, jako by se zde za poslednch ticet i tyicet let vbec nic nezmnilo. Zastavil jsem u krajnice. Nkolik mstnch starousedlk, kte vysedvali ped gar, m nespoutlo z o. Sedl jsem a ekal. Ubhla vc ne hodina a nic se nedlo. dn komunikace. Sm jsem krom potenho naden a nslednho zklamn nic zvltnho nectil. Pr minut po osm jsem znovu nastartoval auto a pomalu jsem se ped zraky zvdavc rozjel Eaglehillem smrem nahoru a dl venkovskou krajinou. Ujel jsem asi dv mle a nic zajmavho jsem nevidl. Vude sam farmy. Vrtil jsem se tedy zptky na rozcest, odboil na zpad a znovu jsem nkolik mil pokraoval v jzd. Opt beze zmny -dn znamen, jenom okoln krajina a farmy. Obrtil jsem auto a vydal se na vchod. Znovu to sam.

FAA - Federln leteck ad Spojench stt (pozn. pekl.).

Vydal jsem se tedy zptky k rozcest s rozhodnutm, e budu ekat dl. Kdy minula dvanct hodina, usoudil jsem, e to ve byla jen iluze. Vrtil jsem se do motelu, zaplatil za pokoj a el jsem poobdvat. Bu to nebyl ten sprvn Eaglehill, nebo jsem nemu dobe nerozuml, nebo to vechno byl jenom sen. Zvaoval jsem vechny mon varianty a nakonec jsem si udlal tento zvr. Pozvn nebo vzva dostavit se do Eaglehillu neznamenala, abych se tam skuten pemstil. Ml jsem bt ptomen v mimotlesnm stavu. Pozvn ale nepotalo s tm, e je pro mne velice obtn jt na konkrtn msto, obtnj, neli zamit se na uritou osobu... Jenome pbh pokraoval dl. O mnoho let pozdji jsem se setkal s muem, kter zastupoval jist vldn zjmy. Zeptal jsem se ho na toto msto s tm, e jsem se snail vynechat podrobnosti. Odpovdl mi, e Eaglehill je zvltn federln vzkumn zazen. Piblin v dob, kdy jsem se na tchto mstech vyskytl, se pracovalo na jeho vstavb. Podle veho, toto zazen je utajeno ped veejnost, a protoe nerad zbyten pokoum osud, zmnil jsem nkter sti pbhu. A je pravda o Eaglehillu jakkoli, obas m napadne, jak by se asi vechno vyvjelo, kdybych na mst uren byl ve stanoven as, ale v mimotlesnm stavu. Dal ppad: Mj zamstnavatel pijal pracovn zakzku, v rmci kter mla firma zajistit instalaci kabelov televize v Charlottesville ve stt Virginie. Bylo teba, abychom na kopci za mstem vztyili antnu pro pjem signlu. Pozemek vlastnil energick mu menho vzrstu, s modrma oima a zanajc ple. Jeho sluncem oplenou tv dokreslovaly vrsky, kter svdily o letech namhav prce v sadu na kopci, kter obsahoval dvacet tisc jablon. Ml vytben smysl pro jemn, such humor a jmenoval se Roy. Protoe byl tlem i du Skot, vechna pracovn setkn probhala v uvolnn atmosfe a nae konen vzjemn dohoda byla rozumnm a spravedlivm eenm. Mezitm jsme se sptelili. Bylo to jednou v ptek po obd, podval se na mne, v och ml ibalskou jiskru. Vzpt se zeptal: Hraje karty?" Probhla mnou nostalgick vlna dob dvno zalch. A co by to mlo bt?" Mnoho lid by neeklo, e to, co hrajeme, je poker. Nkdy mme zvltn postupy, ale zaije u toho hodn zbavy... Hrajeme o desetnky, dvacetnky, take urit nezbohatne. Schzme se kad

ptek veer vdy u jinho parka. Ale pozor, dn popjen. ekl bych, e drme nejdel tradici pokeru v Charlottesville u dobrch sedmdest rok - to je let! Jestli se chce dneska pipojit, vyzvednu t kolem pl osm. Bude se ti to na .zkouce sboru' lbit." Pekvapen jsem se zeptal: Na zkouce sboru?" Tak tomu kme u ns ve Virgnii," zubil se na m. Nkte kluci sice maj obavy, jestli je to vbec legln, a u dve se tomu kalo hazard. J si ovem myslm, e o nic takovho nejde." Urit," tentokrt jsem to byl j, kdo ekl s smvem. Tak v pl osm na zkouce sboru." Stal jsem se na tom jejich pokru pravidelnm astnkem. Nechodil jsem sice kad ptek, ale aspo dva ptky v msci. V m kadodenn prci na monti kabelov televize to byla vtan zmna. Dal hri byli tm bez vjimky mstn obchodnci, vtinou rodci z Charlottesville a okol. Tihle lid nemli ani zdn o tom, jake to podivn vzkum provdm mimo svou prci. Dokonce ani kdy vyla moje prvn kniha, nevdli, e pochz ode mne, a j jsem se o niem nezmioval. Ani dnes vbec nic netu s vjimkou dvou, t, kte maj mlhavou pedstavu". Prvn zvltnost v karetn zkouce sboru" bylo, e po dvou letech hran ns vech est hrlo poker se sedmi kartami. Rozdvn probhalo normln. Ml jsem dv karty - kovou trojku a tyku. Pi rozdvn jsem dostal dv karty, kovou ptku a sedmiku. Szky byly slun, vyloen dvojice karet zabraly cel stl vetn pru Royovch es, obrcench lcem vzhru. Rozhodl jsem se zstat ve he, i kdy bych u neml, a snail jsem se koupit vnitn postupku nebo flush. Rozdvala se posledn sedm karta barvou dol. Nepodval jsem se. Z nieho nic jsem najednou vdl, e mi urit pila kov estka. Byl to zvltn pocit jistoty, prost jsem to vdl. Royi," ujal jsem se slova a ukazoval pitom na kartu otoenou barvou dol, toto je kov estka, kter mi dopln pm flush7. Pebije tvoje esa." Roy se podval na kartu, pak se zlm klebkem znovu na mne. Svoji posledn kartu u obrtil a vdl, e m vechna esa. Mm ptku, take ji nem ty. To, co m, nen kov estka." Nathl jsem se pro komnek eton se slovy: Je tam, Royi." Pousml se a szku dorovnal. Dobr, uka mi ji." Otoil jsem kartu a byla to kov estka. Roy se usml. Tm jet nepebj mj ,full house'8," ekl nevzruen a obrtil vechna esa. Tm zvtzil nad ostatnmi hri u

stolu. Mm jet dal ptku. To znamen, e v talonu, nem trojku ani tyku kovou."
7 Pm flush - karetn vraz v pokeru, ist postupka (pozn. pekl.). 8 Full house - karetn vraz v pokeru (pozn. pekl.).

Usml jsem se. Nerad bych t pipravil o penze, Royi." Moje esa by pebil pm flush," ekl a pihodil dal komnek. Jet jsi nevyhrl. Pedtm jsi to njak vdl s tou estkou kovou, ale te bys ml pestat, dokud m nskok." Nepestal jsem se usmvat. Nepotebuji dnou ptku, Royi." Pak jsem otoil trojku a tyku, kter jsem ml v talonu a vytvoil jsem pm flush z k. Naklonil se nad stl a pak jenom vydechl: To je tedy nco!" Pi dal he, kdy rozdval Roy, jsem dl vnmal, e zkrtka vm. Na svj talon jsem se ani nepodval. Dv ze ty karet, kter byly u pi rozdvn otoen, byly srdcov - ptka a sedmika. Vechno jsem vdl. Ve, co k tomu mohu ct, je, e jsem to vdl. Royi," ekl jsem, vid tu srdcovou ptku a sedmiku?" Roy pikvnul. Tentokrt dn esa neml. Tak," ekl jsem, posledn karta, kterou rozd, bude estka srdcov, a tm zskm pm flush v srdcch. A vimni si, e jsem se jet nepodval, jakou mm spodn kartu." Pikvnul a sledoval pohyb na stole. Celou dobu rozdval Roy. Zbvajc hri ns pozorn sledovali. ekali, e prohraji, protoe Roy byl vjimen hr. Pila posledn karta rubem nahoru. Ani jsem ji nestail zvednout a Roy ekl: Szm dalch pt na to, e to neme bt estka srdcov. Ne, vlastn deset, szm deset." Vhodil na stl etony. Royi, nechci t pipravit o penze," ekl jsem s smvem. Nepipravuje m o n a j ti taky nic nedvm," ekl. Polo." Poslechl jsem. Te tu kartu oto," doadoval se. Otoil jsem. estka srdcov. Pohldl na mne s nmm asem. Rozdval pece, dn podfuk nepichzel v vahu. Aspo ne podle jeho mtek. Jet nco. Ty dv karty, na kter jsem se jet nepodval, jsou srdcov trojka a tyka." Zadval se na mne. Mm dvacet. To vyluuje, e bys mohl mt trojku a tyku srdcovou." Nanejv nenucen jsem utrousil: Nechci t pipravit o penze, Royi," a pitom jsem otoil karty. Trojka a tyka srdcov.

Roy sklouzl pohledem na pm flush12. Jet ped chvilkou na stole leel flush z k, te ho vystdal flush srdcov. Nkdy m tst, e zstv rozum stt." Ostatn u stolu souhlasili. O takovm zvanu tstny" se mluvilo nkolik msc. Pravdpodobnost, e jeden lovk bude mt v estilenn he dvakrt za sebou pm flush stejn hodnoty, je asi 5 780 000 : 1. Jak je to mon? Nevm. Jak jsem to vdl? Jednodue, byla to jistota. Mm podezen, e ada spnch hazardnch hr vydlv na podobnch szkch velk penze, anebo e o n stejnm zpsobem pichzej, kdy je jistota" zklame...

2. - HEMI-SYNC (SYNCHRONIZACE HEMISFR) AJ.

Kdy vyla kniha Cesty mimo tlo, zaali nm lid zaslat informace o rznch vzkumech, poznatcch a tak nabdky ke spoluprci. Kniha, kter byla pvodn uren irok veejnosti, zanala poutat pozornost vdeckch a odbornch kruh. Zpadn od Charlottesville ve Virginii jsme oteveli zcela nezvislou laborato. Z pvodnho nzvu Vzkumn laboratoe Whistlefield jsme pozdji peli na Monroev institut aplikovanch vd9. Pouit mho jmna v nzvu nebylo dsledkem ega, sp to byl nejrychlej zpsob, jak oficiln objasnit nai innost. Zbvajc st nzvu - ...aplikovanch vd tomuto elu docela vyhovovala. Zdlo se nm, e meme doshnout pochopen fenomnu OOBE na rovni sluiteln se zpadn vdou. Za nejvt slubu odvedenou lidstvu jsme povaovali uveden zjitnch poznatk do praxe. Arel laboratoe sestval z jednopatrov budovy navren zvl pro tento el a ta zahrnovala dv kancele, halu a vzkumnou st. Tady bylo umstno ovldn, neboli dc mstnost, ti izolovan kabiny a zasedaka. Kad kabina byla propojena s dc mstnost, a tm bylo zajitno snmn tlesnho stavu a aplikace sluchovch, elektromagnetickch a jinch podnt, s clem vyvolat reakci u pokusn osoby v kabin. Kad kabina obsahovala vyhvan vodn lko, kter poskytovalo zruku pjemnho uvolnn v pln temnot. Kabiny byly klimatizovan s regulac teploty a akustiky. Pomoc pipojen jsme mohli zskat o fyziologickm stavu pokusn osoby nejrznj informace, vetn osmikanlovho EEC10, EMG11, pulzu a tlesnho elektrickho potencilu. Prv z nho jsme postupem asu dokzali odvodit vtinu potebnch informac.

Angl: The Monroe Institute of Applied Sciences" (pozn. pekl.). EEG - elektroencefalogram - m elektrick vlnn v mozku (pozn. pekl.). 11 EMG - electromusclegram - m napt ve svalech (pozn. pekl.).
9 10

Krom zjemc, kte se vzkumnch setkn astnili a dojdli na n z okol, se vytvoila stl skupina mstnch dobrovolnk. Tato skupina sestvala z nkolika lka, fyzik, inenr elektroniky, ady psychiatr a zamstnanc socilnch slueb a tak vybranch ptel a rodinnch pslunk. Vzkumn prce a pokusy vtinou probhaly v noci nebo o vkendech, protoe jsme vichni chodili do zamstnn. Pi zptnm pohledu vidm, e se vechno dalo do pohybu dky ohromnmu, nezitnmu vkladu len tto skupiny a budu jim za to navdy vdn. Lepit si na tlo elektrody, leet cel hodiny v temn kabin a hlsit vsledky individulnch test, to vyaduje svatou trplivost. Tyto vsledky byly pak porovnvny s objektivnm menm, kter jsme mli k dispozici z dc mstnosti. A pak byly formulovny patin zvry. Nae prvn pokusy navzaly na vzkum spnku, kter zapoal ji v New Yorku. Tenkrt jsme se snaili nalzt vysvtlen jedn neobjasnn otzky a pi t pleitosti jsme udlali prvn vznamn objev. V mimotlesn zkuenosti hraje asto velmi dleitou roli spnek, a tak jsme si mysleli, e bychom se v tto oblasti mohli doptrat dalch poznatk. Pot byla v tom, e dobrovolnci mli volno vtinou a pozd veer, kdy u vtinou byli, mimo jin, po veei. Dlouh, jednotvrn men pomoc rznch elektrod je unavovalo tak, e v kabinkch usnali, nebo se naopak nedokzali zklidnit a uvolnit. Znemoovalo jim to vnmn jemnch, individulnch reakc. Nechtli jsme pout dn povzbuzujc prostedky, rozchzelo by se to s nam zmrem. Take jsme hledali metodu, kter by nevyboila z rmce, kter jsme pro vzkum vytyili. Podailo se. Znovu se potvrdilo, e nutnost je matkou vynalzavosti. Snaili jsme se naim dobrovolnkm pomoci a pedejt tomu, aby usnali nebo ztrceli v hraninch stavech potebnou bdlost. A tak jsme se dostali k prci se zvukem, kter nakonec vystila v objevn FFR12. Tato metoda nm umonila udret osobu v jistm stavu vdom mezi bdlost a spnkem, a to po celou dobu pokusu. Dobrovolnkm jsme poutli do sluchtek jist

frekvenn vzorce. Zjistili jsme, e mozkov vlny zkouman osoby reaguj podobnou elektrickou odezvou. zenm frekvence vlnn mozku dokzali navodit stav uvolnn, udret bdl vdom nebo osobu dokonce i uspat. Jeden z astnk - inenr - navrhl, e bychom si tuto neobvyklou metodu mohli nechat patentovat. Patent na tuto metodu i techniku jsme zskali v roce 1975. 12 Frequency-Following Response - odezva na frekvenn psoben (pozn. pekl.). Pi pouvn zvukovch frekvenc u rznch osob zaaly vyvstvat jist kombinace zvuk, kter vytvely FFR s velkm vlivem na vznik mimotlesnho proitku a jinch neobvyklch stav vdom. Objevili jsme tak velice efektivn prostedek, pomoc nho je mon dostat se do stavu, kter bn nazvme meditace. Nic se nezrodilo pes noc. Za nkolika dky se skrvaj stovky hodin vnovan vytven zvukovch vzorc, nslednmu testovn a pozorovn reakc naich dobrovolnk. Trpliv leeli v kabin se sluchtky na uch a nechvali na sebe psobit tny rzn vky. Vechny zmny zaznamenvalo mc zazen, kter v dc kabin sledoval n technik. Nai dobrovolnci si v prbhu tchto seanc zvykali referovat o vech zmnch, kter provali na mentln nebo fyzick rovni. Zaali rozvjet klovou schopnost - mluvit a vnmat tehdy, kdy normlnm stavem by byla ztrta vdom nebo spnek. Jednm z prvnch pesn vymezench bod byl stav vdom, ktermu jsme zaali kat Ohnisko slo 10. slovka deset nen dleit a u ani nevm, pro jsme si vybrali zrovna destku. lo nm jenom o to, abychom rzn stavy vdom vzjemn odliili. Take jsme jednodue kali DESTKA. Tento stav jsme dokzali velmi pesn rozpoznat a u dobrovolnk jsme ho mohli clen a opakovan navodit. Jeho strun definice zn, e Ohnisko 10 je stav, kdy mysl je ve stavu bdn a tlo sp. Ve spnku, a ji lehkm, i hlubokm, jsou vechny fyziologick reakce stejn. Nicmn, mozkov frekvence se vzjemn odliuj. Men EEG vykazuj sms vlnn, kter obvykle doprovz lehk i hlubok spnek, ale tak signly beta (charakteristick pro bdlost), kter le nad sms mozkovch vln. Postupn se vytvoila skupinka asi osmi dobrovolnk, kte byli velmi dobe obeznmeni se stavem vdom Ohniska 10. Komunikace s nimi prostednictvm mikrofonu a sluchtek zaala bt tak pirozen, jako bychom sedli ve spoleensk mstnosti a povdali si. Na monitorovacm zazen bylo mon jasn sledovat, kdy zkouman osoba doshla Ohniska 10 a kdy lo o jin stav. Nepichzelo v vahu pedstrn, anebo dokonce podvdn, i kdyby

si to zkouman osoba pla. Samozejm se stvalo, e se Ohniska 10 nkdy nepodailo doshnout, a u teba z dvodu vnjch tlak a stres v osobnm ivot, kterch se momentln nedokzali zbavit. V takovch ppadech jednodue sdlili, e to dnes nejde", anebo jsme cel setkn zruili. Tm se etil as i nae sly. Proudila k nm spousta novch lid. Napadla ns mylenka, zda bychom bez pedchozho vcviku dokzali dostat novky do Ohniska 10. Ukzalo se, e je to snadn. Pouze proces vuky nutn komunikace pi pokusech vak u zatenk trval mnohem dle. Chtli jsme zjistit, jak tato metoda skrv monosti, a tak jsme poslali psek s kompozitnm13 signlem pteli psychiatrovi do Kansasu. Nahrvku vyzkouel na tyech dobrovolncch rznho profesnho zamen, kte nemli tuen o elu provdnch pokus. Vyjdil se, e jeden dobrovolnk odmtl dl v pokusu pokraovat, kdy si v jeho prbhu uvdomil, e se vzn vysoko u stropu a pozoruje svoje tlo. Dal udlosti se odvjely od jednoho zajmavho npadu. Kdy tlo sp, smyslov vnmn se zastav, nebo je v tlumu. Co by se stalo, kdybychom vyvinuli frekvence, kter by zdokonalily vnmn pomoc jinch prostedk ne pti fyzickch smysl? To ve pi spcm tle, kdy jsou fyzick smysly vypnuty, nebo jejich funkce je snena. Pidali jsme vlnn beta s vy frekvenc a nai dobrovolnci zaali ve spnku vnmat vc ne pouhou tmu. Ze zatku se vyskytly vizuln vjemy jako barevn struktury a svtlo (v zatemnn kabin, pi otevench i zavench och). Nsledovaly zvuky znjc v hlav, ovem nebyly to zvukov frekvence, kter jsme jim pehrvali my. lo o hlasy, hudbu, nkdy hlasit vbuchy, kter zkoumanou osobu ruily v koncentraci na Ohnisko 10. S nim podobnm jsme se do t doby jet nesetkali a bylo nutn tyto kazy objasnit. Postupem asu se tyto kazy objevovaly jako vzorce, nco na zpsob psma, kter pedchz zatku vlastn mimotlesn zkuenosti. Na tlesn rovni jsme dle pozorovali ppravn prvodn jevy snen krevn tlak a tep, mrn snen tlesn teploty (0,3 C), snen svalovho napt. Tyto jevy byly doprovzeny subjektivnm pocitem tkosti v tle, nkdy kataleptickmi stavy anebo stdavmi nvaly tepla a chladu. V dalch fzch vzkumu vzniku mimotlesnch stav se ukzalo, e jeden faktor se vdy opakuje. Zkouman osoba v prbhu nefyzickho vnmn zaala lokalizovat svtlo velikosti pendlkov hlaviky. Jakmile se dobrovolnci nauili ke svtlu piblit", svtlo se zvtovalo. Pak jm proli a tm doshli stavu OOBE. Zpomalen to pociovali jako by prochzeli tunelem, aby se dostali ke svtlu". Toto je bn popis pochzejc

od mnohch, kte mimodk doshli stavu OOBE, nebo proili stavy blzk smrti. Jeden nov objev se pro ns stal klem k mnoha neznmm dvem. Dnes mu kme proces Hemi-Sync".
13

Kompozitn - smen, sloen (pozn. pekl.).

U dlouho vme, e se lidsk mozek dl na dv poloviny, neboli hemisfry. Ale a v poslednch letech se zjistilo, e tyto dv poloviny mozku maj naprosto odlinou funkci. O detailech tto teorie vldnou pod rzn nzory. Vtinu asu pouvme k pemlen tm vhradn levou mozkovou hemisfru. Kdy pouijeme pravou hemisfru, je to nejastji proto, abychom podpoili funkci lev poloviny mozku. Jinak dlme vechno proto, abychom si prav hemisfry nemuseli vmat. Po funkn strnce se nervov signly z obou hemisfr k. Lev st mozku ovld pravou stranu tla, prav st ovld levou. Jsme v prvn ad pravorukou civilizac, kter dominuje lev hemisfra. A v poslednm plstolet dolo ke zrovnoprvnn" levk, ale v mnoha ohledech je diskriminujeme dl. Vte, e napklad nky jsou nstrojem, kter je uren pravkm? Levou hemisfru pouvme pi mluven, ten, matematickch vpotech a vahch, pamatovn, men asu a dalch mentlnch innostech. Je zkladem logickho, racionlnho uvaovn. Nic jinho neum". V prav mozkov hemisfe se rod npady, prostorov vnmn, intuice, vnmn hudby, city a asi i mnoho dalch funkc, kter si dnes jet neuvdomujeme. Nepodlh asu a oividn m vlastn jazyk. Jedno z nejlepch podobenstv, kter ilustruj tento rozdl, je pbh o filmovm kotoui. Kdy by se lev hemisfra chtla dozvdt, co ukrv filmov kotou, vloila by ho do projektoru, film by si promtla na pltno. Jej zvdavost by tmto byla uspokojena. Prav hemisfra by kotou uchopila, pr okamik by ho podrela a pak ho vloila zptky do pouzdra. Nakonec by ekla: Ach, rozumm." Zd se vm to zvltn? To je reakce va lev hemisfry, kdy tete tyto dky. Prost to nezapad do stylu jejho pemlen. Nae spolenost je zaloena v podstat na jedn hemisfe. O tom, co povaujeme za hodnotn, rozhoduje dominujc lev polovina.

Mylenka se klidn me narodit v prav hemisfe, teba npad, hudba, ale lev hemisfra okamit pebr vd lohu a prosazuje se. Jak mohlo dojt k dominanci jedn z hemisfr? Nikdo to pesn nev, ale dvodem mohla bt nutnost pet ve fyzickm svt. Nai pedkov tisce let posilovali levou hemisfru, protoe to byla cesta, jak splnit stanoven cle a posunout se ve vvoji dl. Cel systm zahrnujc literaturu, kolstv, prmysl, politickou strukturu, nboensk skupiny je zen levou hemisfrou. Dokonce zpsob, jakm jsou vdomosti pedvny, jejich pouit a celkov fungovn. K funkci prav hemisfry se stavme blahosklonn, jsme podezvav a opovrhujeme jm. Tak ns drd, probouz v ns nedvru a strach. K emu podstupovat nmahu! Pro bychom nemli dl pouvat jenom jednu hemisfru a nic jinho? Kdo by postrdal pravou polovinu mozku? My. Podle nejnovjch vzkum ovlivuje prav hemisfra n kadodenn ivot adou dlch vliv. Kdy si chceme nkoho zapamatovat, ulo se v lev hemisfe jmno dotyn osoby a jeho tv v prav. (Kolikrt se vm stalo, e jste zahldli znmou tv a nedokzali jste si vzpomenout na jmno? Hal, probu se, lev hemisfro! Studie o vznamnch osobnostech svtovch djin dokld, e se tito lid neomezovali jenom na analytick a rozumov mylen, ale obraceli se tak k vymu zdroji. Za vemi rozhodnutmi, kter byly v djinch lidstva njak vznamn, se skrv lev hemisfra a jet nco navc. e by jej protjek? Mluv pro to spousty dkaz, kter nm jsou k dispozici na zklad dnes u znmch skutenost. Je dost dobe mon, e se prav hemisfra angauje i jako neviditeln hybn sla" pi prezidentskch volbch. Souasn teorie v zsad tvrd, e vldnouc vliv kad hemisfry se mnohokrt za den mn. Dobu stdn uruj bezprostedn psychick nebo tlesn poteby a to je dvod, pro je zmna okamit. Zd se, e tento fakt jet daleko tvrdji omezuje ji tak nedostaten vyuvn potencilu naeho mozku i mysli. Skutenost, e jsme zmoudeli na dobu dostaten dlouhou k tomu, abychom slezli ze strom a jako druh peili, vidm jako souhru astnch okolnost nebo zzrak. Nebo nco jinho. Tak jak to zadit, abychom sv mentln schopnosti vyuvali lpe? V prbhu vvoje lidstva jsme se o to pokoueli vemonmi zpsoby. Kad z nich m sv stinn strnky nebo urit omezen. Proces Hemi-Sync nabz v tto oblasti velk monosti a je to velk pslib do budoucna. Jeho pouit je relativn snadn, nevyaduje dlouh lta ppravy a poslouit me vem.

Hemi-Sync14 pracuje se zvukovmi obrazci. Jeho clem je navozen stejnho vlnn v obou hemisfrch souasn. Toti: kdy k nm dolh njak zvukov podnt, mozek m tendenci reagovat tm, e vytv nebo rezonuje" obdobnou elektrickou odezvu. Jak u vme, druh mozkovho vlnn uruje, jak stav vdom (napklad bdlost nebo spnek) se projev. Take nechme-li na sebe psobit urit frekvence, pomohou nm navodit stav, po kterm toume. Hemi-Sync - zkratka pro hemisfrickou synchronizaci - uveden obou mozkovch hemisfr do vzjemnho souladu (pozn. pekl.).
14

V ppad Hemi-Syncu m tento poznatek jet hlub rovinu. Kad ucho posl svj dominantn nervov signl do opan mozkov hemisfry. Kdy do kadho ucha vyleme oddlen zvukov signl (pouijeme sluchtka, abychom ui navzjem odizolovali), mus se innost obou hemisfr sladit, chceme-li uslyet" tet podnt, kter je rozdlem obou vyslanch podnt. Kdy v jednom uchu uslyte zvuk o frekvenci 100 Hz15 a ve druhm uchu zvuk s frekvenc 125 Hz, vsledn signl, vytvoen" celm mozkem, bude 25 Hz. Nebude to skuten zvuk. Je to jenom elektrick podnt, kter vznik, kdy ob hemisfry spolupracuj. Takto vytvoen signl se vyznauje zkm frekvennm psmem a je asto dvakrt silnj 16, ne je obvykl pro vlny typickho EEG. Kdy takto vznikl signl o frekvenci 25 Hz navod urit stav vdom, penese se stejn stav okamit do celho mozku (obou hemisfr). Co je nejdleitj, e tento stav meme jakkoli mnit, kdy upravme zvukovou strukturu podntu. Tomuto procesu se lze tak nauit a me bt podle poteby z pamti vyvoln. Jestlie si kterkoliv z klinickch pracovnk a vdeckch vzkumnk vyzkou potencil metody Hemi-Sync, jejich prvotnm zjmem bv vyuit tto metody v rmci svho profesnho psoben. Uvedu jeden pklad z oboru psychiatrie. Pouit metody Hemi-Sync pi analze patrn zpsobuje, e pacient sah a do hlubokch vrstev pamti. Vybaven" vzpomnek prostednictvm pohovor (bn praxe) by mohlo trvat adu let. Dl se Hemi-Sync pouv ke sniovn vnitnho napt. Zmny, kter vyvolv, jsou nkdy tak jemn, e si je neuvdomuje ani sm pacient. Kdysi s nmi spolupracoval psycholog, kter lil plukovnka letectva. Dvodem byly pote zpsoben psychickm vytenm a naptm. Po dvou tdnech pouvn Hemi-Syncu a spolenou prac s psychiatrem chtl plukovnk celou zleitost rezolutn uzavt.

K niemu to nen," ekl, vechno je jako dv. Nepozoruji dnou zmnu, zkrtka nula." Pak na chvilku zmlknul. I kdy, ped pr dny jsem pozval enu na veei - po esti mscch. No a minul vkend jsme byli se synem na rybch. To jsem mu sliboval u hezky dlouho. To je vechno, nic jinho se nepihodilo, vbec nic." Hz - zkratka pro hertz, jednotku kmitotu. Jeden hertz se rovn jednomu kmitu za jednu sekundu (pozn. pekl.). 16 S dvakrt vt amplitudou (pozn. pekl.).
15

Ptel psycholog jenom souhlasn pikyvoval. Hodn se o vyuit Hemi-Syncu hovoilo v souvislosti s tzv. beznadjnmi ppady. Pesto, e zjem byl velk a nechybla ani ada individulnch dost o pomoc, vyuili jsme Hemi-Sync jen u nkolika jednotlivc. Jako pklad by mohl poslouit ppad dalho psychologa, kter s nmi tak spolupracoval, kter lil pacienta, jen by mohl bt oznaen za velice vn beznadjn ppad. Tento pacient byl sm psychologem. Dva roky bojoval se svou chorobou a prvodn bolesti snel jenom s pomoc lk. Nedokzal se u obejt bez nich, a tak vznikla zvislost. Problm se tak zdvojnsobil - byl zde pedpoklad, e pacient zn problematiku a automaticky bude bojkotovat vechny bn zpsoby len. Dle zde byla zvislost na lcch. N spolupracovnk s pacientem denn pracoval za pouit metody Hemi-Sync. O tden pozdji, ve stedu, se stala docela obyejn, ale pitom vznamn udlost. Poprv za dva roky pacient celou noc spal bez toho, e by ho trpila bolest nebo si musel vzt prek na span. Po dvou tdnech se pacient vrtil dom. Nkolik msc nato zemel a jeho ena nm poskytla informace o dalm prbhu udlost. Nemocn psycholog proil posledn tden svho ivota pokojn, bez bolest a bez lk. Dokal se krsnch poslednch dn v kruhu sv rodiny. N spolupracovnk, kter terapii vedl, nepochybuje o tom, e tento hladk prbh umonila metoda HemiSync. Dal spolupracovnk (tak psychiatr) se zabv vzkumem schizofrenie. U jednoho ze svch pacient zjistil, e pi poslechu uritch zvukovch vzorc, kter jsou soust Hemi-Syncu, miz pznaky onemocnn. Kdy psoben tn peruil, pacient se znovu vrtil do typicky psychotickho stavu. Pracoval pouze s jedinm pacientem, pesto tento poznatek vol po hlubm prozkoumn, aby

se zjistilo, jestli je lovk schopen nacviit si stav, pedtm vyvolan metodou Hemi-Sync. Mon by se tak pilo na to, jak cvien umon zapamatovat si schopnost dostat se do takovho stavu a pout tuto schopnost v dennm ivot. Jednm z nejvtch spch metody Hemi-Sync je nepochybn vcvikov cyklus, jen jsme nazvali Akutn lba17. Jeho kolem je pomoc pi vnm onemocnn, zrann, v rekonvalescenci po nehod nebo operanm zkroku. Vzpomnm si na jeden z prvnch ppad.
17

Angl.: Emergency treatment (pozn. pekl.).

Jednou se v na laboratoi objevil psychiatr. Doslechl se o na prci a bhem rozhovoru mimo jin vyplynulo, e je druhm nejstarm ijcm nositelem transplantovan ledviny. Za ta lta postupn zail patnct operac. Cl byl vdycky stejn: odstranit negativn dsledky uvn lk, kter byly po proveden transplantace nezbytn. Za tden ml podstoupit estnct zkrok a tak jsme mu navrhli, aby vyzkouel cyklus Akutn lba. Bez vhn souhlasil. Tento ppad je vznamn tak proto, e vzhledem k dvjm operanm zkrokm maj lkai podrobn zznamy napklad o fyzickm stavu pacienta bhem operace, celkovm mnostv pouitch anestetik, dvkovn lk na zmrnn bolesti nebo o dlce rekonvalescence. Za tchto podmnek oetujc lka dovolil, aby pacient bhem operace pouil k poslechu jeden soubor nahrvek. Terapie se skldala z ppravnch cvien a poslechu nahrvky HemiSync na operanm sle bhem operace a optovn v prbhu rekonvalescence. Ve stanoven den odvezli pacienta v jedenct hodin na sl. Podle zprvy operujc lka operaci mlem zruil vzhledem k pacientovu nzkmu tlaku. Protoe se jeho hodnota nakonec ustlila, lka usoudil, e vn riziko nehroz. Ve tyi hodiny odpoledne mi pacient telefonoval z nemocninho pokoje. Byl schopen bez opory sedt na lku. Jen m napadlo zavolat a ct vm, jak to vechno probhlo," ekl silnm hlasem. Ne jsem se stail brnit, pchli mi jednu injekci na zmrnn bolesti. Dal jsem nepoteboval. Jedin problm se vyskytl, kdy jsem vstal a chtl jt na toaletu a omdlel jsem. Lka pod hls nzk tlak, je to v podku?"

Zkuste potat od deseti do jedn," ekl jsem, a uvidte, e se tlak zv. Zd se, e vm k tomu nestail jedin poslech kazety. Zavolejte mi jet, a vm lka zase zm tlak." Udlal, co jsem mu navrhoval, a pozdji hlsil, e se tlak vrtil do normlnho stavu. Podle zprvy bylo jeho zotaven o polovinu krat ne pi vech dvjch operacch. Hlavn ovem dokzal ovldnout chronickou bolest, kter ho muila cel msce a roky. Kdy se vrtil z nemocnice dom, zaal pomoc Hemi-Syncu aktivn pracovat na odstrann bolesti. Sjednal si schzku se zstupci Sttn rehabilitan agentury (mezi zkladn ely rehabilitace pat zvldnut bolesti, kter asto znemouje nvrat do bnho ivota). Metoda je zaujala natolik, e jsme dostali pozvn do Federlnho rehabilitanho zazen v Hot Springs ve stt Arkansas, abychom ji pedvedli. Vsledkem byla dost o kalkulaci nklad, kter by umonily vcvik personlu v rehabilitanch zazench ve vech padesti sttech. Kalkulaci jsme poskytli, ale dal kroky u agentura neuskutenila. Zejm jsme poskytli pli nestandardn projekt na to, aby ho hradil federln rozpoet. Pouit Akutn lby v prbhu operac bylo vce nebo mn spn, ale nikdy nebylo pln nespn - pokud byla aplikace sprvn. Jeden chirurg ji metodu pouil pi vce ne ticeti operacch a stle to nesta k tomu, aby vzbudil zjem o jej vyuit tak u svch koleg. Prezident jedn vznamn spolenosti se rozhodl, e Akutn lbu pouije bhem sv operace. Kdy zkrok probhl, odmtl lky k mrnn bolesti a prky na span a tolik se v prbhu pooperanho obdob v nemocnici nudil, e si bhem t dn vymohl proputn. Jedna mlad ena absolvovala vn zkrok v bin dutin a o tden pozdji se u vnovala svmu konku ltn s rogalem. Cyklus Akutn lba pinesl pozoruhodn vsledky. Nejvt pekkou stle zstv krajn sloit organizan struktura nemocnic, zskn souhlasu lkae, operujcho lkae a dalch pracovnk nemocninho personlu. Chcete-li se dobe vyspat, funguje Hemi-Sync stejn inn jako prky na span. Jsou lid, kterm metoda pomh zvldat asov rozdly pi dlouhch peletech. Jin ho zase pouvaj k tlumen stresujcch vliv nebo jim pomh k soustedn u parti golfu. Hemi-Sync je vborn pomcka pi uen a zlepuje schopnost soustedit se. V rmci kurzu, kter probhal ve federlnm vcvikovm stedisku, se pi pouit Hemi-Syncu zlepily psychomotorick schopnosti astnk o 75 procent. Pi jinm testu se studenty Morseovy abecedy se vsledky zvedly o 30 procent. A pklad z jinho prosted - ci zkladn koly v Tacom zvldli

ltku, kterou by za bnch okolnost probrali cel pololet, za tyi tdny. Takov vsledky nm spolu s jinmi pomohly vytyit rmec na prci a jej cl. Njak jsme se odchlili od vzkumu okolnost, kter vyvolvaj OOBE. Tmto jednoduchm vtem se Institut hls k mylence: e vdom a stav uvdomn obsahuj vysvtlen vech jev, po kterch lovk v ivot tou, anebo se s nimi setkv; e hlubho pochopen a vyhodnocen takovho stavu vdom me bt dosaeno pouze mezioborovm pstupem a spoluprac; vsledky pidruenho vzkumu maj vznam, jenom kdy se zamuj na praktick pouit, na to, co je dleit", eeno jazykem dnen doby. Ve uveden ns pivedlo k zvru, e vdom je aktivn formou energie. Proto by prvn fz mlo bt vlastn pochopen tto energie samotn - me to vypadat legran, kdy se po vs chce, abyste sebe pouili k men sebe. Kdy doshneme uvdomn tto energie v jej zkladn podob, mli bychom dokzat poodhalit tak zpsob jejho pirozenho pouvn. Toto poznn by umonilo ir a promylenj zen takovch energetickch pol. Od zen logicky pejdeme k dal fzi - k pouit energie po novm zpsobu a v irm kontextu. Take jsem se tady rozvlekle vyjdil v tom smyslu, e kdy proniknete do t vci, kter vm umouje myslet a existovat, budete ji moci pout takovm zpsobem, jakm ji zatm nepouvte.

3. - PROGRAM BRNA"
V polovin sedmdestch let se v dalm vvoji odehrly zmny, kter pevratn ovlivnily vtinu na innosti. Uvdomuji si to a te pi zptnm ohldnut za tmito udlostmi. Na pozvn Esalenskho institutu jsme mli v Big Sur v Kalifornii podat vkendov pracovn setkn se zamenm na nae nov metody a techniky. Jistm zpsobem jsme to brali, jako e si nkdo viml na prce. Esalen byl tehdy proslul jako kolbka novch teoretickch a praktickch pstup v psychologii a studnice intelektulnch nhled na mysl lovka. Souhlasili jsme a vydali se na cestu s tm, e nm nebylo zcela jasn, co vechno ns me potkat. Prce se skupinou dvaceti ty lid, kte se souasn dostanou do stav vdom, kter jsme znali, pro ns byla novinkou. Nedlm si iluze, e sami astnci mli

jasnou pedstavu o tom, co je ek. Mon snad s vjimkou toho, e to bude souviset s OOBE. Naplnovali jsme program bez pestvek, jdlo bylo zajitn a stle k dispozici a potalo se s operativnmi pestvkami vdy na dva cykly spnku. Spolu s kolegou inenrem Billem Yotsem jsme se dlili o veden celho toho maratnu. Protoe ns ekala prce s novmi dobrovolnky, pipravili jsme afirmaci, kterou se vichni astnci museli nauit nazpam jet ped zatkem programu. Jsem vc ne fyzick tlo. Protoe jsem vc ne fyzick tlo, jsem schopen vnmat to, co tento fyzick svt pesahuje. Proto si hluboce peji rst a provat: poznvat, chpat, dit, pouvat vy energie a energetick systmy tak, aby to bylo pnosn a konstruktivn pro m i pro druh, kte mne nsleduj. Tak si hluboce peji, abych zskal pomoc a spoluprci, dohled a pochopen bytost, jejich moudrost, stupe vvoje a zkuenosti jsou rovnocenn s mmi nebo jsou pokroilej. Prosm je o veden a ochranu od vech vliv, nebo sil, kter nemohou pln splnit moje pn, kter jsem zformuloval. Pokud jsme to byli schopni posoudit, nebyly vsledky prvnho setkn dvakrt strhujc. Zato jsme se mnoho nauili a urit se hodn rozila zkladna dobrovolnk pro pokusy a testovn. Pedstavili jsme jim Ohnisko 10 a rzn nenron zpsoby vyuit tohoto zvltnho stavu vdom. Konen frum, kdy si astnci sdlovali sv pocity a dojmy, ukzalo, e jsme kol splnili. astnci se seznmili s Ohniskem 10 (mysl bdl, tlo spc) a nauili se, jak si ho sami mohou navodit. Do Virginie jsme se vrtili s pocitem hlubokho uspokojen, e se potvrdilo praktick jdro metody. Netrvalo dlouho a zaaly pichzet nabdky od jednotlivc i organizac, abychom uspodali dal takov semine. Vyhodnotili jsme dosavadn vsledky a shodli jsme se, e tyto semine mohou bt velice efektivnm zpsobem zskvn irok kly zkuenost, ke kterm bychom se za jinch okolnost tko dostvali. Zaali jsme tedy vst pleitostn vkendov semine. Program jsme nazvali dleitm nzvem M-5000, protoe dosaenm hranice pti tisc testovanch dobrovolnk by u mohla bt e o hluboce propracovanm a vyvenm vcvikovm programu. Nov poznatky a zkuenosti bychom pouili pi nsledujcch programech za elem maximalizace vsledk. Potebovali jsme tak zskat nov instruktory, co nebyl vbec jednoduch kol. Tak jsme potebovali pevst tento systm do sluchtek, aby bylo pln vyuiteln psoben Hemi-Syncu. Po nkolika prvnch setknch jsme si uvdomili, e laka pti tisc

astnk byla nasazen pli vysoko. Tak jsme si uvdomili, e astnkm vlastn otevrme urit dvee, okna, kvry, ktermi mohou projt do jinho stavu vdom. Proto jsme zmnili nzev na Program Brna"18. Vcvikov cykly jsme inzerovali jen vjimen. Lid se o nich dozvdali pmo, od dvjch astnk. Protoe jsme vlastn dlali pokusy, dali jsme kadho astnka, aby hned na zatku podepsal prohlen, e si tuto skutenost uvdomuje a zavazuje se podat zprvu o vsledcch vetn tch, kter by peshly rmec semine. To jet neznamen, e to vichni nakonec udlali, ale bylo jich dost na to, abychom mli slunou evidenci. Prvn semine se uskutenily v rznch koutech Ameriky v motelech, konferennch centrech a slech. astnci byli vichni v jedn prostorn mstnosti a prostednictvm dcho systmu, kter jsme pro tento el zvl vymysleli, dostvali pes sluchtka pokyny.
18

Angl.: The Gateway Program (pozn. pekl).

Cvien jsme jim pehrvali ze zznamu. Kdy se nad vm v souasnosti zamlm, je asn, e to vbec fungovalo. Mstnosti, kter jsme vyuvali, asto pilhaly k recepci motelu nebo baru, kde hrl teba orchestr a do rna. V mst naeho bydlit se nm otzku msta podailo vyeit tm, e jsme si pronajali mal motel a instalovali v nm pslunou techniku pro dvoucestnou komunikaci s kadm pokojem. Z laboratoe do motelu bylo asi pt mil. Slabm mstem naeho motlku byla chybjc restaurace, a tak jsme si jdlo museli nechat dovet. Prv tady se uskutenil jeden zajmav pokus. Vytvoili jsme cvien, pi kterm se astnci zdokonalovali ve tvarovn zvltn mentln energie do viditelnch svtelnch vzorc asi tisc stop nad motelem. V dal fzi seance, pozd v noci, jsme astnky podrobili zkouce. Mli jsme pedstavu, e spojen energie dvaceti ty osob by se mohla projevit vizuln. Vechna venkovn svtla motelu jsme vypnuli (motel je na samot) a podle stopek jsme pesn vypoetli okamik, kdy se mlo nad motelem objevit svtlo. tyi z ns vyli ven a zvedli hlavy k temn obloze. Mli jsme dost asu pizpsobit oi temnot. Kdy pilo znamen, dychtiv jsme koukali kolem sebe. Nikdo z ns ani nepitl. Najednou se naden ozval n inenr elektroniky: V, podvejte se v!" Jet vc jsme zaklonili hlavy. Pedtm bylo nae zorn pole jenom mrn nad rovn stechy motelu. Te jsme naplnn asem zrali

vysoko nad sebe a na podkladu hvzdami poset oblohy jsme vidli jemn vlnn slab erven a nenov barvy. Nejvc nm to pipomnalo jemn pramnky vody, kter jakoby protkaly nap nebeskou klenbou pmo nad stechou motelu. Pesn v okamiku naplnovanho konce cvien vlnn zmizelo. O ti minuty pozdji se z kazet znovu ozval pokyn k proveden cvien a svtl vlnn se znovu objevilo. Ve stanovenou dobu zmizelo. Vidli jsme to vichni tyi a vsledkem jsme byli doslova nadeni. Cvien jsme zopakovali pi jin Brn, kter se konala o nco pozdji, tentokrt na rani severn od San Francisca. Byl s nmi jeden inenr, kter chtl kaz na obloze zachytit speciln upravenm fotoapartem. Svj Polaroid nainstaloval ped domem. Aby pedeel pokozen zbru tm, e by se na fotografii zobrazila mlha, vyfotografoval dva snmky tsn ped tm, ne byl vydn pokyn k zatku cvien. V prbhu cvien, tedy v dob, kdy se pedpokldalo zviditelnn energie, podil dal dva snmky. A kdy z kazety zaznla instrukce k ukonen cvien, vyfotil posledn dva. Celkem ns bylo pt nebo est pozorovatel. Nikdo nezaregistroval jakkoli svteln kaz. Potom jsme se vrtili do domu a kdy se vichni shromdili v jedn mstnosti, zaali jsme fotografie z Polaroidu podrobn zkoumat. Na dvou, kter byly pozeny ped zatkem cvien, nebylo nic a byly przdn. Na dalch dvou snmcch z doby, kdy zaznl pokyn k ukonen cvien, tak nic nebylo a tak byly przdn. Posledn dv fotografie pozen bhem cvien zachycovaly shluk kruhovitho tvaru a mramorov efekt, kter pipomnal zemkouli pi pohledu z dlky. Tento jev, kdy fotoapart svtlo zaznamen a lidsk oko nic nepozoruje, u dvno vysvtlili fyzici i fotografov. Film vid" frekvence, kter oko nezachyt. Obvykl vhrady, e mohlo dojt k osvcen filmu, neobstly, protoe klov snmky byly mezi dvma vodnmi a dvma poslednmi zbry, kter byly naprosto przdn. Nemohly tedy bt peexponovan. Navc, osvcen prostedn st polka nen zrovna vhodnm argumentem pro film pokozen nhodnou expozic. m me Brna prospt jednotlivci? Zd se, e dky mnohotvrnmu pstupu nalz kad astnk odpov na njakou vnitn otzku. Samozejm, e zjemci o program asto pijdou s pedstavou, e proij OOBE. Toto oekvn se vtinou nenapln v prbhu semine samotnho. Pesto se zde otevraj hlubokm vhledm, pochopen smyslu sv existence a uvdomn svho ivotnho kolu. Vjimkou nejsou okamiky, kter petvej dosavadn zpsob ivota nebo vrcholn proitky a zkuenosti, kter

astnk pedtm nikdy nezail a kter se nedaj zopakovat. A tak toho nen zapoteb. Vlastn npln Brny je seznmen astnk s Ohniskem 10 (mysl bdl, tlo sp). Dle se u, jak pejt do Ohniska 12, tedy do stavu, kdy vnmn jakchkoli tlesnch podnt kon. Zde se me vdom oprostit od fyzickho proitku a zan vnmat jinm zpsobem neli skrze pt smysl. A tady se ve skutenosti zan nco dt. Zde se rozpoutj vechna hlediska a pijat pesvden. Teprve v tomto stavu si astnk hluboce uvdom, e je vc ne fyzick tlo". Program Brna vyzrl v jedinen proces sebepoznvn a sebeobjevovn. Rozpout bariru strachu (z neznmho, ze zmn), kterou meme povaovat za nejvraznj kulturn omezen na cest osobnho rstu. Pedstavte si te, e se nachzte na mtin v hustm lese. V na terminologi mluvme o vdom C-l". Vedeme vs do lesa, ale jen tak daleko, abyste znmou mtinu mli stle na dohled". Tam se zastavujeme, je to v rozcestnk (Ohnisko 10). Jestlie absolvujete dostaten poet cest mezi mtinou a rozcestnkem, v strach zmiz. U rozcestnku Ohniska 10 si vdycky uvdomte, e se kdykoli mete vrtit na mtinu, kdybyste se z njakho dvodu ctili nepjemn. Od rozcestnku Ohniska 10 se dostanete na dal stanovit, kter je jet hloubji v lese. Odtud u pravdpodobn nen mon dohldnout" na mtinu. Pojmenovali jsme ho Ohnisko 12. Po nkolika prchodech mezi Ohniskem 10 a Ohniskem 12 se i toto msto mn ve znm prosted a sekundrn strach miz. Uvdomte si, e z Ohniska 12 na mtinu (C-l) nedohldnete", ale vidte" Ohnisko 10 - a z Ohniska 10 se umte vrtit na C-l. Postupujete dl a dl, k dalm orientanm bodm. Kad dal le hloubji a je jin ne ten pedchoz a jde to a za hranice nekonen se roziujcch monost. Kdy barira strachu zmiz, vystoup pln do poped jeden z nejvtch dar lidstva, zvdavost. Pomoc tchto prostedk, kter dostv, me astnk programu dlat cokoliv, podle sv libovle. Pijm, e m prvo tuto innost provdt, a souasn tak pebr odpovdnost. Podle svho jedinenho rytmu zan lovk ctit (a nen to zleitost vry), e pesahuje svou fyzickou smrt. Nikdo mu to nenapovd, je to pm zkuenost. Nen podstatn, m se bhem fyzickho ivota zabval a emu vil. V, e a jednou fyzick tlo zeme, on pjde dl. Peit fyzick smrti nen otzkou pesvden; je to fakt, kter je pirozen, podobn jako narozen. S programem Brna nen spojen

dn dogma, jenom se doporuuje, aby se zjemce ped zahjenm vcviku vn zamyslel nad tm, e je vc ne fyzick tlo." Hranice mezi energetickm systmem tto a jinch fyzickch realit jsou nevyhnuteln pekroeny. Ve vpovdch astnk se to asto popisuje jako optovn sjednocen se mrtvmi" pteli a pbuznmi nebo jako setkn s jinmi projevy inteligentn energie. Tyto jevy irok americk veejnost nepipout a nepijm. Jestlie vnmte zkladn psoben procesu Hemi-Sync, tj. e poskytuje pstup do mnoha rovn vdom souasn (nco, co je velice vzdleno obvyklmu dennmu vdom), mete ve svm ivot zat uplatovat monosti, kter se vm pomoc tto techniky otevraj. Prostednictvm Brny jsme mli v poslednch deseti letech pleitost vyzkouet psoben Hemi-Syncu na vce ne 3000 lidech. Kad astnk absolvoval alespo dvacet osobnch testovn/cvien. Celkem tedy dostvme vce ne 60 000 individulnch zkouek, kter provily innost tto metody a techniky. Tchto 60 000 test bereme jako zkladn vymezen hodnoty programu Brna. Kdy nic jinho, meme mt jistotu, e se nm podailo 60 000 krt nkoho uspat a zase vzbudit. To u je slun statistika pro testovn njakho vrobku, zvl kdy jde o vrobek, kter neuplatuje nsiln psoben na tlesnou sloku. Nejvc vypovdajc je skladba astnk programu, ili tch, kte se za poslednch osm let programu zastnili. Za prv to bylo 41 procent mu. To je dvakrt vt poet, ne je obvykl pi bnch seminch osobnho rstu. Vtina vzkumnk si mysl, e dvodem tto asti je vdeck pstup procesu Hemi-Sync, pokud se jako protipl chpe pstup ezoterick. Za druh se zastnilo 29 procent tzv. profesionl (psycholog, psychiatr, uitel, vdc, inenr atd.). Hlavnm motivem asti na programu bylo zjitn jeho monost s ohledem na dal pouit ve svm oboru. Za tet byl prmrn vk astnk ticet devt let, a tm se Brna vzdlila snobm a skupinm ovlivnnm mdnmi trendy. A za posledn, 83 procent se zastnilo na zklad urit vchoz motivace a program zakonilo s jinm, hlubm poznatkem. Vznam Brny si nejlpe piblme, kdy se s vmi podlm o nkter vpovdi, kter poskytli pm astnci programu. Zde je nkolik z nich: 1135 - CM Pro mne osobn byla nejasnj zkuenost s Ohniskem 15 v zeslench vibracch: ctil jsem, jak proud energie pomalu stoup jednou polovinou tla a druhou polovinou kles zase dol a potom

rychleji a rychleji. Ctil jsem, e se brzy zmnm ve spirlu, potom v bod a skuten se to stalo a pak jsem jako ucelen jednotka stoupal v a v... Ale potom m napadlo: nemu jt dl, nemu v - a v tle najednou slym": Te se omezuje! Tak dobr, pekonal jsem to, pijal jsem to a dl m nic nepoutalo, pipadal jsem si jak Sputnik vren do vesmru a ke hvzdm, jako nov byt, kter je soust jednoty Vehomra. Vnmn t jednoty mi psobilo nepopsateln tst a radost! Ze cvien jsem si odnesl hlubok pouen. I kdy jsem asto slchal a etl, e jsme to, za co se povaujeme, a e ns omezuje nae mysl, proval jsem nco asnho a jedinenho, alespo z mho pohledu mi to tak pipadalo, protoe jsem pekonal pochybnosti a omezen, za kter jsem odpovdn jenom j sm. 1644 - CM ... Tenkrt rno se mi u nechtlo dret v rukou slunen soustavu (to jsem snad nemohla bt j, kdo toto vyslovil!), jak znl pokyn z kazety, a pedstavila jsem si Ohnisko 1519 - modr vstupn dvee". Nic m tam nezaujalo, take jsem postupovala pes erven, lut, rov, zelen, fialov a nakonec pes bl. Bl jsem identifikovala jako rove 21", pokraovala jsem a do 26", kde jsem. dostala sdlen pro dal astnky programu. Pozdji jsem pela do rovn 27", kde jsem se dv setkala se svm otcem. Vyctila jsem, e je zaneprzdnn, tak jsem se vydala do neznmch konin. Pedstavila jsem si digitln potadlo a pohybovala jsem se pozptku temnotou. slice zatm naskakovaly na displeji a stdaly se rychleji, ne jsem dokzala sledovat. Asi kolem 100 (98?) jsem se zastavila a vude kolem jsem vidla postavy obchzejc v kruhu: vypadaly jako hologramy, ale vyzaovaly zprvu, e jsou iv". Nkte si m nevmali, jin popoli dl, ale ada jich pistoupila bl a vyjadovali upmnou radost z toho, e m vid. Vyctila jsem dle, e ti, kte pili ke mn, si mysl, e nkde uvzli. Mysleli si, e jsem tam kvli tomu, abych je pivedla zpt. Zeptala jsem se, co tam dlaj. Dozvdla jsem se, e nkte jsou tady ze zjmu a chtj poznat nco novho - a se jim zachce, vrt se zptky do fyzickho tla. Druz zase ekali, a jejich tla zemou a oni se od nich osvobod. Ti, kte se mnou komunikovali, se ze sv vle vrtit nemohli. V tomto jsem uslyela tebe, Bobe, jak st slyitelnm hlasem k: ,Te se vrt do Ohniska 10.' Zaala jsem panikait a mla jsem pocit, e to bez tvho hlasu nezvldnu. Pokusila jsem se nkoho odnst na zdech, ale nelo mi to. Zptky v kabin20 jsem

byla snad ve zlomku vteiny. Opravdu jsem si oddychla. Pidala jsem njakou tu levnou nadvku a znovu jsem si vechno probrala. Kdy pu tyto dky, znovu si to opakuji: Nevm, e to byl sen. Kdy te, po dvou tdnech, ukm do stroje tuto zprvu, jsem jet opojen hloubkou toho proitku. Nevm na nhodu. I kdy mi hlub souvislosti unikaj, ctm, e existuje dvod, pro jsem mla prot nco, o em jsem dv vdom neuvaovala. Vme, e existuj instituce, kde le pacienti ve stavu strnulosti, nebo komatu. Lkai je neum znovu pivst k vdom. 4659-CM Zabvm se mylenkou, kter mi v tomto okamiku pipad nejv pravdpodobn. Tm cokoli, co naich pt smysl doke vnmat, take i e a usmrovan mylen, je iluze. Kdy bych chtl popsat, co te vnmm jako nejvy realitu, nejvce by se piklnl k vrazu ne fyzick pocit.
19 Vdom

bez asu" (pozn. pekl.). 20 Kabina - v originlu: CHEC unit", Controled Holistic Eenvironmental Chamber", kabina s holisticky zenm prostedm (pozn. pekl.). Kdy vyhledvm zitek nejvy skutenosti (myslm, e je to stejn skutenost, kterou vy oznaujete slovem domov"), zavm przdno a blaenost. Przdno - ne snad proto, e je przdn, ale proto, e ho chci zat prostednictvm mentlnch proces, se ktermi se poj pt fyzickch smysl pivyklch vnmn iluze. Pokoum se zapojit svj pomysln biologick pota a vnmat to, co pesahuje zjevnou omezenost iluze. Jako kdybyste chtli pivont ke kvtin uchem. Blaenost pociuji proto, e emoce jsou jedinm prostedkem, kter k vnmn mm, i kdy chci peshnout hranice iluze. Pokud se nabz jet jin prostedky vnmn, nejsou z dvodu nepouvn vyvinut a je nutn je znovu oivit, anebo je teprve musm uvst do innosti. 2312-CF ...Bhem jednoho vyvaovacho" dechovho cvien jsem proila nco, co nastartovalo docela podivn udlosti. Z neznmch dvod jsem se znenadn ocitla v jaksi tmav skni - v naprosto temnm przdnu. Jako by mnou nco pohazovalo z

jednoho extrmu do druhho - ze stavu nejvy pozornosti a naprostho vybuzen smysl a do stavu, kdy jakkoli podnt chybl. Zaplavil m pocit nespokojenosti a zjistila jsem, e mi dl velk pote nachzet cestu z toho moe temnoty. Pi dal pehrvce kazety jsem se zase ocitla v temnot a zaala jsem si dlat starost. Bhem spolenho stolovn jsem o svch pocitech promluvila s vedoucm vcviku a doufala jsem, e mi porad. st hovoru, ve kter jsem popisovala svj problm, vyslechl tak hlouek nkolika mu stojcch pobl. Jeden z nich si m pozdji vzal stranou a vysvtlil mi, co je k tomu vedlo. ekl, e nkolik muskch len na skupiny u sebe bhem poslechu nahrvek mlo sexuln pedstavy, ve kterch jsem se objevovala - tud vibrace vech tch sexulnch pedstav jsem samozejm zachytvala. Dl ekl, e se patn vyrovnvali s pocitem sexuln pitalivosti, a proto m doasn umisovali" do tzv. skky promny energi (msto, kde nechvme nevyeen problmy), ne se peklenuli do jinch rovn vdom. Takto se vichni podleli na tom, e jsem se ocitala v temnm przdnu. Pr abych je neobtovala! Nejdv m to natvalo. Jak si mohli dovolit ovlivoval mj stav! A jak na mne asi psobila jejich sexuln energie! Jet dnes m pekvapuje, jak siln je vliv mylenek, a tady se spolen soustedili ti lid! Souasn jsem si pipadala troku hloup pi pomylen, e jsem njak signly nezachytila u dv. Moji pozornost ale poutaly udlosti semine, take jsem se dvakrt nezajmala o to, co si o mn mysl druz. Tm to ale nekon... Sice m nkdo pouv jako pedlohu pro sv sexuln pedstavy (i kdy jenom mentln), ale zpracovala jsem to. Zaala jsem se zajmat o to, m tato zkuenost me pispt k mmu rstu. Tak jsem uvaovala a to, co nsledovalo, naprosto zmnilo nasmrovn mho ivota. Vechno probhlo hladce, protoe jsem upmn podala bosk sly, aby mi umonily prot duchovn lsku. Nedala jsem o to, abych se stala pjemcem lsky, ale aby mi bylo umonno nauit se takovou lsku dvat druhm - podle svch nejlepch monost. Moje pn bylo splnno: Kdy mi pustili dal psek, neustle jsem tuto mylenku drela v mysli. Chtla jsem ctit, jak to je bt soust vesmrn lsky, doslova se milovat s st sebe sama a st nkoho druhho. V tom okamiku jsem mimotlesn opustila kabinu. Ctila jsem nutkn setkat se s dalmi astnky Brny. Zvolna jsem se pesunula do jedn z mstnost a tlumenm hlasem zavolala jmno jednoho astnka. Zjevn ho pekvapilo, e m vid, a j jsem ekla, a se nelek, e jsem pila, abych mu vyslala lsku. Nakonec jsem se rozlouila polibkem na dlku a msto jsem opustila. (Pozdji si tento lovk vzpo-

mnl, e slyel, jak ho nkdo jemn vol. Pitom poctil velk vzedmut lsky, ale nebyl si jist, odkud voln pichz.) Pak docela neekan mne mocn sla pithla do jedn mstnosti pesn eeno do jedn konkrtn kabiny. To m opravdu pekvapilo, protoe mue v kabin jsem skoro neznala. Ve skutenosti to byl jedin lovk, se kterm jsem bhem semine skoro nepromluvila, mlad pohledn psycholog. Z njakho dvodu jsme se jeden druhmu jakoby zmrn vyhbali. Kdy jsem se vznela zejm nkde nad nm, narz jsem proila vepojmajc vhled, e jeho vibrace jsou moje vibrace. Ctila jsem nepekonatelnou touhu rozpustit se, stt se jeho soust, splynout v jedno. Byla to opravdu jedna z nejjasnjch a nejistch zkuenost, kter jsem zaila. Odevzdala jsem mu tlo i dui a pak jsem ctila ohromn vzedmut energie, kter se v ns houpala a vybuchovala. Ned se to popsat slovy, protoe ns obklopovala pln a absolutn lska mnohem intenzivnji, ne jsme schopni v pozemskm mtku prot nebo si pedstavit. m vc jsem dvala, tm vc jsem pijmala a nechtla jsem nikdy skonit. Chtla jsem mu dt jet vc. Jako kdyby dv naprosto souladn energie nakonec splynuly v jednu. (Vzpomnm si, e mi blesklo hlavou, jak ediv se v tomto srovnn jev fyzick sex.) Zalil ns pval vzpomnek na spolen minul ivoty. V tom stavu jsme spolu rozmlouvali a j jsem si uvdomila, e tato zkuenost mohla pijt a na zvr semine, prv tak, jak se to stalo, protoe pi dvjm setkn" bychom se oba rozptylovali. Mon by to bylo na jmu jinm objevnm zkuenostem toho tdne. Ob mysli, jeho a moje, se v tto zkuenosti setkaly. Vdla jsem, e nae setkn nebylo nhodn - bylo peduren. Vechno, o co jsem dala, jsem opravdu proila a jet mi bylo pidno. Kazeta dohrla a j jsem se vydala dol do spoleensk mstnosti. Uvdomovala jsem si nezvyklou, zvenou hladinu energie a ptomn lid vypadali, jako by se vzneli. Kdy jsem la dol po schodech a chtla se pipojit ke skupin, uvidla jsem ho". Podval se na m planoucm extatickm pohledem, jako kdyby se mu pihodilo nco naprosto nepedstavitelnho. Nepromluvila jsem jet ani slovo a on u nkolikrt nalhavm hlasem zopakoval: Dkuji. Dkuji." Ctila jsem se povznesen. Porovnali jsme si sv zkuenosti a vzjemn jsme na sebe dohldli, abychom sv vpovdi nijak nepibarvili. Nebylo to ale potebn - oba pbhy do sebe dokonale zapadaly a doplovaly se jako skldanka. Nae vnmn bylo krajn citliv, nejvce jsme vnmali hmatem.

Po tomto zitku ns osud opt svedl dohromady, abychom sdleli jeden druhho. Jsme spolu ji dva roky, mme se rdi a rozvjme se. To byla moje zkuenost s Brnou. Mu ct, e m potkalo velk tst, protoe jsem dostala opravdu vechno. Nejenom dort, ale i lehaku na nm! Program Brna dl pokrauje a trv vdy sedm dn. Djitm je arel naeho centra ve Virginii, kter je pro Brnu zvl uzpsoben. Pi cviench u astnci nele na zemi, ale vyuvaj speciln buky (CHEC), kter jsou izolovny jet lpe ne kabiny v na pvodn laboratoi. V bukch neprobh jenom poslech nahrvek pes sluchtka, astnci tady tak sp. Protoe mohou vzdlen pipomnat kup ve starch vlakovch soupravch, nkte nvtvnci prvn noc patn sp - mon z pocitu klaustrofobie. Buky jsou ale speciln vybaven, od pvodu erstvho vzduchu, pes regultory teploty a po monost vyut nahrvky se zvuky spnku, take druhou noc se poten problm dostv do pln jin roviny - nvtvnky nen mon probudit. Spnek v odlouen je tak hlubok a osvujc, e si nkte astnci vybudovali svoji buku u sebe doma. Program Brna je opravdu nron na zajitn a sprvn proveden, a tak kad rok pemlme, jestli m vznam v nm pokraovat. Z celkovho pohledu to nen dn finann zzrak, pesto pr jsme jedin vzkumn zazen, ve kterm se plat za privilegium bt dobrovolnkem. Pokad, kdy se chystme celou vc zase jednou zabalit", jakoby nhodou dostaneme dopis od njakho absolventa, kter nm pe, jak dleit byla pro dotynho Brna a k jakm vsledkm vedla. A tak zase vypeme program na dal rok.

4. - PRZKUMN TM . 1
Pres veker vyruen v programovch seancch Brny v podob nvtv psycholog, inenr elektroniky, bvalch hippk s batky na zdech, pes nutnost odepisovat na dopisy po vydn knihy Cesty mimo tlo, jsme v laboratoi se skupinkou naich dobrovolnk pokraovali ve vzkumn prci. Jejich zkuenosti s dosahovnm odlinch stav vdom (vetn OOBE) se stle prohlubovaly a doshli v nich vysok dokonalosti. Vlivem nejrznjch ivotnch promn (sthovn) se vak poet len ve skupin snil na est. V

sestav nyn byl: fyzik, inenr elektroniky, vedouc pracovnk sociln sluby, transpersonln psycholog, manaer kancele a poradce v psychiatrii. Rd bych pouil skuten jmna, ale nkte dobrovolnci mli pocit, e by se na n zamstnavatel zaali dvat skrz prsty. Take jsem se rozhodl, e dn jmna uvdt nebudu. Jednm z nejpodivuhodnjch aspekt bylo to, e jejich zitky se shodovaly s mmi pouze v potench stadich. Byli schopni opakovat moje zkuenosti stav blcch se mimotlesnm. Ale v dal fzi ji byla tato podobnost miziv. Snad bylo dvodem to, e pracovali s monitorujc osobou, kter si zskala jejich dvru, a tak v uritm ohledu se chovali s nenucenost, kterou jsem j nikdy nezail. Vypadalo to asi takto: Pokusn osoba si lehla na vodn lko v zatemnn, akusticky i elektricky chrnn kabin o velikosti 2,4 krt 3 metry (obvykle v kabin . 2, kterou mli vichni z neznmch dvod v oblib). Kabina mla vlastn ventilan systm a vytpn. Na hlavu, prsty a dal msta na tle jsme jim pipojili elektrody snmajc fyziologick stav. Asi deset centimetr nad obliejem visel snmac mikrofon. Sluchtka pln zakrvala ui. Nejdleitj bylo, aby pokusn osoba tsn ped zatkem pehrvn vyprzdnila moov mch. Nechtli jsme, aby se zase opakovalo to, co se v minulosti u tolikrt stalo - dobrovolnk ohlsil problm" ve fyzickm tle a hned po spnm nvratu se ukzalo, e za vechno me pln moov mch. Mra celkovho fyzickho uvolnn tyto tlesn pocity umocovala. Kdybyste z kabiny vyli ven a uli po chodb jet asi dvacet stop, dostali byste se k dc mstnosti, odkud monitorujc osoba (j nebo pr dalch lid) komunikuje prostednictvm systmu ozvuen s dobrovolnkem v kabin. Monitorujc osoba pout do sluchtek tak program Hemi-Sync. Buto zkou na dobrovolncch odezvu na jet nepouit zvukov frekvence, nebo napomh zkoumanm osobm doshnout doucch stav vdom. Poslednm kolem monitorujc osoby je pozorn sledovat a zaznamenvat zmny ve snmanch hodnotch, kter zachycuj bezprostedn fyziologick stav dobrovolnka. asto je ptomn jet asistent, kter s vyhodnocovnm pomh. Nsleduj pepisy zznam typickch vstup", tedy stav, kter pedchzej OOBE z doby, kdy jsme zanali s pokusy tohoto druhu: SS/ROMC (MANAER KANCELE) - DLKA TRVN 7 MINUT - ZKOUKA . 188

Rychle te prochzm tunelem - dve jsem stl vzpmen a te m nco nasv a thne dl. Je velice zk a j se obrovskou rychlost tm dopedu. Te vidm na druh stran tunelu svteln bod. Rychle k nmu smuji. Jako by m pohnl kupedu njak paprsek svtla. Vystupuji z tunelu a vchzm do jin dimenze. pln jsem zpomalil. Jsem na zatku tto dimenze. Te pozvolna prochzm dl a vechno kolem je zelen. Po pechodu z temnho tunelu do jasnho prosted m svtlo pln oslepuje. Mm jin pocit ne dv. Te ctm, e na mne psob siln energie. Dl mi to fakt dobe. Je to nov energetick hladina. Ctm se siln - vechno kolem je zelen. Okol je tak projasnn, e mi njakou dobu trv, ne si na nov msto pivykm a pizpsobuji se." Byl tady jeden men" problm. Kdy pokusn osoby proly svtlem nebo doshly mimotlesnho stavu, ztrcely zjem o nudnou a mnohahodinovou prci na zjiovn novch, efektivn psobcch zvukovch vzorc. Vichni svj kol vborn plnili do okamiku, ne se dostali za tunel a do svtla. Pak u - dovolen! Nebylo vbec snadn je udret u prce a museli jsme si s tmto kazem" trochu pohrt. A opravdu jsme si pohrli. Zaali jsme tm, e jsme pokusn osoby poslali" na Msc. Chtli jsme, aby se tam trochu porozhldli. Protoe dospli k zvru, e je to krajn nezajmav msto, vydali jsme se spolen dl, do jinch st slunen soustavy, k neznmm planetm. Pokud jsme to dokzali sprvn rozliit, nesetkali se s nim, co by upoutalo jejich lidsk zjem - sam krtery a poho nebo pouh vrstvy chvjc se hmoty. dn vegetace, dn znmka ivota. Bhem tchto vlet jsme ale zjistili, e v mimotlesnm stavu zejm existuje jet dal druh vdom. Hlen dobrovolnk se toti od naeho pozorovn z vnjku" liila - napklad to, co jsme v kontroln kabin vnmali jako minutu, vnmal dobrovolnk ve sv kabin jako hodinu nebo jako bezasovost. To byl jeden z podnt pro to, abychom naim dobrovolnkm zaali kat Przkumn tm. Jako vtina lid jsme se i my dreli mylenky nebo nadje, e nkde mezi miliardami hvzd existuje inteligentn forma ivota, kterou je mon fyzikln zachytit. Take jsme v rmci na hry zaali Przkumnky poslat" za hranice slunen soustavy. Nco jako zmna pracovit, rozumte. Instrukce znla, aby se nezastavovali, dokud nenaraz na nco zajmavho. Mjeli rzn slunce, objevili dal planety, ale dnou formu inteligentnho ivota. Pipadalo nm, e vesmr je steriln.

Bod obratu piel v roce 1974. V rozmez nkolika tdn se obsah vpovd Przkumnk zsadn zmnil. Vylouili jsme monost, e si Przkumnci nco sdluj stranou, protoe se asto vzjemn vbec neznali. Kdy jsme o tom vem pemleli, nali jsme jedin odvodnn: zaazen afirmace, kterou zanal program Brna na zatku kad pehrvky. dn vrazn zmny frekvenc HemiSync jsme nepodnikli, nezmnilo se prosted ani zpsob prezentace. Vechno mon vyvolala druh st afirmace: ... Tak si hluboce peji, abych zskal pomoc a spoluprci, dohled a pochopen bytost, jejich moudrost, stupe vvoje a zkuenosti jsou rovnocenn s mmi nebo jsou pokroilej. Prosm je o veden a ochranu od vech vliv nebo sil, kter nemohou pln splnit moje pn, kter jsem zformuloval. Co nsledovalo, je mon pirovnat k vyhrnut opony. Tm bez vjimky, kdy nkter z Przkumnk doshl OOBE nebo se dostal alespo do Ohniska 12, setkal se s inteligentnmi bytostmi, kter byly vce nebo mn svoln komunikovat - a disponovaly touto schopnost. Mnoho let jsme se setkvali pouze s przdnotou, a tak na ns tyto zmny dlaly hlubok dojem. Nkdy jsme ani nevdli, jak se sprvn zachovat. Nsleduje st z pepisu zznamu, kter jsme podili pi jednom z potench setkn: SS/TC (FYZIK) XAL - 8:12 MIN. 332 Jsem zptky ve znm dvanctce. Spojen navzno dvakrt -poprv s inteligenc, kterou jsem nevidl. Odpovdla na neuritou vzvu ke komunikaci, nco ve smyslu ,Chci si s tebou povdat', ale bylo zejm, e chtl naslouchat (km chtl, protoe jsem ml pocit, e to byl ,on) a ekl ,Dobe, o em chce mluvit?' Pokouel jsem se penechat iniciativu jemu (tomu), abych se dozvdl vce o nm a o prosted, ve kterm ije, ml jsem nhle pocit, e ho obtuji a e se proto na mne zlob. Jako kdybych omylem vrazil do nevrlho chodce na pecpan newyorsk ulici. Druh bytost byla mnohem zajmavj. Tak to nebylo jenom setkm s pouhou inteligenc, ale vnmal jsem ji i vizuln. Byla to ena, zral tictnice, mla zjevnou radost z naeho setkn a nabdla mi, e mi uke okol. Provedla m vt st zazen, ve kterm jsme se prv nachzeli. Jin oznaen toho msta m nenapad. li jsme nahoru a k jaksi zdi a vtom se otevely dvoje velk dvee, ale za nimi jsem nevidl nic, co by na mne udlalo dojem. Ona ale povaovala rzn znaky a nepravidelnosti povrchu za nco mimodnho. Pro, to nevm. Vbec m to neoslovilo. Zeptal jsem se, jestli zn hmotnou rovinu byt, jakou

znm i j, a ona odpovdla, a j to vysvtlm. Netuil jsem, jak bych mohl piblit hmotn byt, tak jsem se zeptal, jestli by j nevadilo, kdybych se vzdlil, abych se hlsil zpt. Zdlo se, e j probhl zchvv nespokojenosti, protoe jsem naruil spolenou prochzku s vkladem, ale ekla "dobe tedy", a tm se dostvme do ptomnho okamiku." Pozorovatel: Vborn. A se bude vracet, pokus se vnmat, o jakou energii jde." (ASOV PRODLEVA: 3 MINUTY) Tak tedy, radji jsem se vrtil, abych si vzpomnl na ve, co se odehrlo. Spojen se stejnou enou znovu navzno. Byla pekvapen, e jsem se skuten vrtil. Udlalo j to radost. Nejdve jsem se zabval mylenkou, jak asi tato forma inteligence vnm sebe samu. Nebyla podoba lidsk eny jen moje pedstava? Mluvili jsme o tom a j si uvdomil, e jsem si vytvel pedstavu o jej podob a nemohl jsem s jistotou ct, jestli vnmm jej skutenou podobu. Ona si o mn tak vytvela pedstavu, kter odpovdala tomu, na co byla zvykl, a jestli si tyto dv pedstavy byly vzjemn podobn, jsme nemohli ani jeden s uritost ct. Nechali jsme tuto otzku bez odpovdi. Potom m celkem vrazn zaalo svdit jedno msto na krku a pokusil jsem se vysvtlit, e existuji jet v jin realit mimo tu, kterou jsem s n bezprostedn sdlel, a e na jinm mst mm fyzick tlo, kter te vnm svdn na krku. To ru moje soustedn, a to je dvodem, pro moje pozornost kols. Chvilku jsem pln ptomen a pak nhle m pozornost ujd. Zdlo se, e to povauje za zcela nemon. ekl bych, e mi nevila vbec nic. Moje vysvtlen pela, podobn jako se to stv, kdy nkdo pronese nco nesmyslnho. Zeptal jsem se na zkonitosti jej reality. Odvedla m na jin msto, kde byla dal bytost. Byl to mu a dle tam byla psac plocha, nco na zpsob psac tabule, ale nebyla to psac tabule. Na n se mi on pokusil vysvtlit povahu jejich vc. Znaky, kter vytvel na tto ploe, na t tabuli, jsem nebyl schopen rozlutit a po nkolikerm opakovn jsme to vzdali. Zkusili jsme obrzky. Celou dobu jsme komunikovali telepaticky. Obrzky se osvdily. Nakreslil jich nkolik a z telepatickho rozhovoru jsem vyctil, e jejich vdeck odvtv a zkonitosti byt a reality se v mnohm podobaj naim. I v tom ohledu, e jsou k tto realit pipoutni a nemohou z n vystoupit tak, jako jsem to udlal j, e jsem opustil fyzickou

realitu a vstoupil do jejich. Ani si nejsem jist, jestli vili v jinou realitu ne tu svoji. Jejich prodn zkonitosti se podobaly naim tm, e se pedmt v jejich realit musel podizovat uritm zkonm. Pokusil jsem se zjistit, zda se nkter zkony podobaj, napklad zkon gravitace. Bylo to velice tk vysvtlit. Nedokzal jsem od sebe odliit jejich pojet reality a sv, pouze jsem byl schopen ve pevdt do princip, kter mi jsou vlastn. I kdy jsem nikde nevidl, e by se nkdo vznel ve vzduchu, nemohl jsem si bt jist, e pinou je stejn podlhn gravitaci, kter plat pro ns. Anebo zda to byla projekce mch zkuenost, na jejich zklad si nepedstavuji, e by lidsk bytosti ltaly vzduchem. Vnmal jsem ale, e disponuj zklady vdeck fyziky, podle kterch se d jejich realita. Nepemisovali pedmty pomoc mylenek ani nic podobnho. Oni svj svt vnmali jako realitu pipomnajc pozemsk byt pesto, e jsem neznal mnoho jejich pedmt a nstroj. Pipadali mi zvltn, i kdy budili dojem pevnho ukotven v sob samch a oddlenosti v rmci jejich zazen a struktur. Z dvod mn neznmch m vnmali, jako bych byl jednm z nich, a u lo o bytosti lidsk, nebo ne - to nevm. Mon jsem se ml pokusit zjistit, jakou maj pedstavu o mstu, odkud jsem piel, a o tom, kdo jsem." Dalm pepisem zskte pedstavu o jin rovin kontaktu: SS/JCA (VEDOUC PRACOVNK SOCILNCH SLUEB) 6:27 MIN 356 Mluvm se svm zelenm lovkem a procviuji stoupn a klesn, abych byl schopen se dostvat na msto, kde vichni pebvaj... a zjistil jsem, pro nos zelen odv. ekl, e on sm ho nepotebuje, ale kdy ho na sob bude mt, j se pr vedle nj budu ctit pjemnji. Dl ekl, e jsem stle jet pod vldou uritch druh, strachu a on chce, aby pro mne bylo opoutn tla a nvraty do nho co nejpirozenj...Chci se na chvilku posadit a povdat si s nm... prv si jakoby sedl a mluv o mn a o tom, kde jsem. k, e je takov mj ochrnce. Odpovd, v jistm smyslu odpovd, za mj rst a vvoj. Chrn m v mezch tchto setkn a m odpovdnosti s nimi spojen. Je jasn, e proil mnoho ivot a proel mnoha zkuenostmi... a j nevm, jestli jsou jeho soust, nebo ne. Ctm se tady velice pjemn, jako by to bylo msto, kam patm, a jako bych ten pocit zail u dv. Myslm, e jsem udlal njak pokrok, protoe nyn jsem nepoteboval, aby mi nkdo jin

pomhal. Byl jsem v jejich ptomnosti, to je ve, bylo to sp jako projev jejich dvry. Zeptal jsem se, co tady dl, a on odpovdl: ,Sna se zdraznit tady", ale tady" nen... tady nehraje roli.' Nevm pro, ale ctm se neuviteln unaven. Mm pocit, jako bych se najednou chtl vrtit. Viml jsem si u dv, e tento pocit se dostavil jako njak zblesk, i kdy tady je tma. Tam ekalo pekvapen, jako kdy se znenadn rozsvt svtlo." Mnohem pnosnj byly ppady, kdy se nai Przkumnci rychle seznmili" s bytost nebo vce bytostmi (entitami?), kter jasn jevily zjem o dal komunikaci. Nsleduje ukzka jedno setkn toho druhu: SS/BY (INENR ELEKTRONIKY) 26:20 MIN 325 Znovu jsem oslovil zdroj a zeptal se ho na cle a jeho budouc vvoj a dle jsem se zeptal, zda je mu znm Zem. Jeho odpov znla: "Ano, je to m psobit." Nabyl jsem dojmu, e Zem byla jakoby jeho pidlen rajn. Dle jsem ml pocit, e nm spolu s dalmi entitami maj povinnost pomoci v tom, aby nae zkuenost pozemskho ivota byla co nejplnj a abychom ji skuten absolvovali. Tm nemyslm, e by ns mli ,dostat skrze ivot', ale spe e nm maj "pomoci projt ivotem." Mm na mysli, e nm maj pomoct dostat se tak daleko, jak je to jen mon. Jejich innost spov spe ve vysvtlovn, pomoci a pozemsk povinnosti se jich ani tak netkaj. Pak jsem se ptal na pozemsk prodn podmnky v dalch deseti letech. Pevzal informace z m mysli, vdl, o em pemlm a ekl: "Nevdl jsem, e tyto informace jsou bn znm." Pekvapilo ho, e jsou takov informace dostupn a e se dostaly do irokho povdom. Nevdl, e se tyto informace rozily."

Jin komunikace se nesla zase v tomto duchu: SS/SHE (PSYCHIATRICK PORADKYN) 16:14 MIN 314 . Svteln bod. Mimo to nic jinho nevnmm." Instruktor: Jak ve vs to svtlo vyvolv pocit?" Vnmm ho jako hvzdu. Kdy se na nho zamuji, zanm se vznet."

Instruktor: Zkuste vc, experimentujte se svtlem." (ASOV PRODLEVA: 2:55) Nov hlas: Dobr den." Instruktor: Velmi m t. Jsem moc vdn za to, e jste tady." Nov hlas: Je tk se sem dostat." Instruktor: V em je to tk?" Nov hlas: Musm projt mnoha vrstvami." Instruktor: Jsme hluboce vdn za to, e jste proel vemi vrstvami a k nm. Pomeme vm, jak to jen pjde." Nov hlas: M velmi dobrou barevnou strukturu. Musme nalzt zpsob, jak bychom j mohli pomoci osvobodit se." Instruktor: Navrhujete nco?" Nov hlas: Mus jt na del dobu skuten do hloubky. Instruktor: Take del ppravn doba, to by pomohlo?" Nov hlas: Je to mon. Pjde to snadnji, a se vytvo dvra. Stle se jet hodn boj." Instruktor: Jsem velmi vdn, e o ni projevujete takov zjem." Nov hlas: Chyb j vyvenost. Doprovodil jsem ji na msto, kde si me odpoinout." V tomto ppad si pokusn osoba vbec nic nepamatovala. Jako posledn si vybavovala, e pracovala s barvami. Zmna v zabarven jejho hlasu a zznamy na monitorujcch pstrojch naznaovaly, e je v JEJM tle ptomn jin byt" nebo jin osobnost. Mnoho se diskutovalo o tom, jestli je rozumn tmto zpsobem pokraovat, i kdy zjem spolu s nadenm, kter tato udlost vyvolala, byl v na skupin ohromn. Faktem ovem bylo, e jsme v t dob nevdli o

dnm innm prostedku, kter by takovou komunikaci znemonil. To ale nebylo naim clem a j sm jsem byl posledn, kdo by o nco podobnho usiloval. Jeden z Przkumnk navzal velmi blzk vztah se skupinou ty a pti bytost, piem jedna z nich zastvala lohu mluvho. Nsleduje pepis zznamu, kdy se jednalo o dleitou fzi jejich vztahu:
SS/ROMC (VEDOUC ADU)

8:05 MIN 306 Pozorovala jsem, co se dje, a souasn ve provala. Moji tyi pomocnci pomohli vyzdvihnout moje energetick tlo, jeliko se ono tlo se prv vrtilo do fyzickho tla. Ti tyi pomocnci mi pomohli energetick tlo vyzdvihnout z fyzickho tla a j jsem zaala vnmat ohromnou lehkost a ctila se vten a uvdomila si, e tato energetick forma" jako by byla vrostl do mho tla a pouze v nm pebvala. Pouze energeticky napjela m tlo. Ctila jsem se lehce a v bezpe. Venka mi bylo dobe a dokzala jsem vnmat energii byt. Jeden pomocnk mluvil o tom, e by chtli zkusit experimentovat s tm, e by pouili m tlo za elem vytvoen jakoby komunikan penosov jednotky mezi dimenzemi. S jejich pomoc bych mohla snadno a bezpen opoutt tlo, ctit lehkost a tst a pitom pozorovat, pokud bych chtla, co se dje s energetickou bytost."

Instruktor: Chtj te provst njak pokus?" 21 Angl.: form" - tvar, postava, bytost (pozn. pekl).

V podku. Mm pocit, e by chtli pout moje hlasivky, ale j jsem se jet nedostala dostaten daleko, abych penos neruila. Je poteba vce praxe a pokus, pak bych se mohla nauit bt mn, tedy myslm bt vce uvolnn a nechat ve jen plynout a nezastavovat to mysl. m del bude cvien, tm bude plynut rychlej. Chtj udlat jeden krtk pokus, jak zformulovat prostednictvm mch hlasivek a pomoc mho mentlnho apartu nkolik mylenek. Take uvidme, jak dl. Uvidme, co se zde stane."

Instruktor: Dobe. Jsem tady, jestli m bude potebovat." Ano." (ASOV PRODLEVA: 3:23) Nov hlas: Zdravm vs. Mluvm prostednictvm tchto hlasivek a rd bych promluvil k tto mlad en, zatmco ona bude pozorovat, co se dje. Zd se, e jej fyzick tlo se velmi rychle zahv. Me se ochladit, ale pak se znovu oheje. Protoe se molekuly energetickho tla, kter pracuje prostednictvm fyzickho tla, pohybuj rychleji, proto v tomto okamiku vnmm kolem jejho tla teplo. Tato mlad ena pochop, co se dje, kdy poprv vstoupme do jej aury. Poct teplo a a se vce uvoln a doke povystoupit nad sv fyzick tlo, bude vnmat pln uvolnn, pln klid, pln ztien a pln bezpe - stejn jako dv vnmala chlad a sten uvolnn. Potom se dostav fze lehkosti a nhl pocit chladu a ona si uvdom, e zvolna opout fyzick tlo, ale e se kdykoli me rozhodnout pevzt nad prbhem udlost kontrolu. Me pozorovat po celou dobu, kdykoli me promluvit a dokonce me pejt do dalch dimenz. Ti, kte ji pomohou vstoupit do tchto dimenz, jsou pipraveni, a zatmco se to bude dt, pokusme se sdlit informace prostednictvm tchto hlasivek. Je to velmi konkrtn pokus, kdy vstupujeme do dimenz poznn. A to by se nikdy nezdailo, kdyby nebylo vs a vaeho poznn, svtla a dvry, kter obklopuj cel v projekt, na nm pracujete. Spolupracoval jsem jet s dalmi, kte se pipoj, jakmile doshneme jinch dimenz a rovn. Nekme, e jsou vy nebo ni - jsou to svteln dimenze, do nich se pichz pes rzn rovn. Snadnji se v nich pracuje s poznnm. Nyn psobm na rovni, kter odpovd tto bytosti, ale pozdji spolu budeme pracovat na rznch rovnch. Pracuj s n i jin bytosti. Uvm slovo ,my', protoe vdy, kdy pichzm, pichzme ve skupin - jsou zde dal, kte psob jako asistenti a vdy posiluj hladinu energie a podlej se na prci. kme, e dlte pesn to, co je poteba, aby se napomohlo t situaci, abyste se dostali to toho dokonalho stavu, kde me dojt k uvolnn energi do jinch rovn vdom. Te se vzdlme a umonme j, aby se znovu pln vrtila do svho tla. Bylo nm ct. Dkujeme, draz ptel." ena mla takovou dvru v tuto skupinu, e se jejich asistence zmnila v bnou provozn proceduru. Napklad aby se uvolnila z tla, zaujaly tyto tyi bytosti msto u jejch nohou (dv) a u hlavy

(dal dv) a z tla ji jednodue vyzdvihly". Dky tomuto jednoduchmu postupu byla cel procedura snadnj. O nkolik msc pozdji dolo k zajmav udlosti, kter souvisela s tmto ji rutinnm postupem. Tato Przkumnice mvala seanci v laboratoi vdy ve stedu v pt hodin. Tentokrt steden setkn, o nm bude e, zruila ji nkolik dn pedem. Souhrou okolnost k nm zavtala jedna psycholoka z okol Washingtonu. K na prci mla velmi skeptick postoj a my jsme strvili nkolik hodin vysvtlovnm naich metod a technik. Abychom j nai prci piblili jet vce, navrhl jsem, a se ulo v kabin . 2, poslechne si Hemi-Sync a potom a sama posoud, jestli to na ni udlalo njak dojem. Souhlasila s vdomm, e dn zvltn pekvapen se urit nechyst. Kdy se vidl jej skepsi, tm bych se v tom s n ztotonil. Ubhlo asi pt minut od okamiku, kdy ulehla v kabin a v sluchtcch j zaal hrt Hemi-Sync, kdy se v mikrofonu interkomu ozval jej hlas: V kabin se mnou jet nkdo je." Zmkl jsem tlatko u mikrofonu: Nemlte se?" Urit. Jsou vlastn tyi, abych byla pesn." Urit jsou tyi?" optoval jsem komunikaci. Vnmm je naprosto zeteln. Dva mm u nohou a dva u hlavy." Znovu jsem zmkl tlatko mikrofonu. Co dlaj?" Vte tomu nebo ne, ale sna se mne vyzdvihnout z tla." Najednou mi to dolo. Zvedl jsem hlavu, abych se podval na hodiny. Bylo pt hodin a deset minut - steda odpoledne. Uvdomil jsem si, e nehmotn ptel na Przkumnice tak upadaj do stereotyp. Vyprskl jsem v hlasit smch. U u jsem se naklnl k mikrofonu, abych en v kabin vechno objasnil, ale zarazil jsem se. Zmkl jsem tlatko mikrofonu. Co dlaj te?" Pestali m vyzdvihvat z tla," ekl hlas v mikrofonu. Te o nem iv diskutuj." Jen s t jsem si zachovval nevzruen tn hlasu: O em diskutuj?" Ti tyi m chtj vyzdvihnout a te se objevil pt, kter se jim pokou vysvtlit, e by nemli." A vy chcete, aby to udlali?" zeptal jsem se. Ne, nejsp ne," zaznla odpov. Prv pestali diskutovat a odchzej, take je vechno asi zase v podku." Usmval jsem se a znovu jsem se naklonil k mikrofonu: Tak se te uvolnte a za pr minut vs pustm ven. Ctte se te pohodln?" Ano, ano, ctm se dobe."

Nechal jsem ji v kabin jet asi deset nebo patnct minut a pozoroval signly na monitoru, kter napovdaly, e psycholoka je ve stavu uvolnn a lehkho spnku. Po njak dob jsem ji vzbudil. Ctila, e si skuten odpoinula. Nov zkuenost se j dotkla, pesto se vehementn dl snaila stt si za svm. Ukzal jsem j rozpis setkn, kter jsme vtinou nazvali pokusnmi seancemi a potom j pustil nahrvku vlastn zvedac" techniky podle autentickho popisu Przkumnka. Kdy konen odjdla, vypadala velice zmaten a zamylen. Mnohm lidem tyto vci siln naru jejich usedl svtonzor. A my jsme se s takovmi vcmi setkvali velice asto. Bylo mnoho okamik, kdy se objevily pochybnosti. Zde je poteba ct, e dosaen dvry a komunikace nebo ptelstv s tmito ptelskmi bytostmi si vydalo hodiny a hodiny pedelch kontakt a etn diskuse s dalmi lidmi. Vvoj do stavu, kter zde popisujeme, nenastal pes noc. Ohromn mnostv informac, kter se k nm prostednictvm tchto bytost dostalo, se pevn tkalo filozofickch otzek nebo obsahovaly doporuen a rady pro Przkumnky. Bhem pokus nebyly nikdy pouity lky nebo drogy. Navc jsou zde jist signly, e dochz k vytvoen takovch magnetickch pol, jak nae vda jet nezn. Mon by pichzel v vahu vznik magnetickch pol v blzkch elektrickch obvodech a zvukovch kabelech. Dalm monm efektem tchto pol by mohlo bt ovlivnn magnetofonovch psk takovm zpsobem, e by mohlo dojt k penosu" zznamu z jedn vrstvy psku na druh. V hudebnm prmyslu by u jist vdli, jak vechno vyut na komernm zklad. Nicmn, nae vsledky nebyly natolik prkazn, aby byly komern zajmav. Alespo v souasn dob ne. Kdy jsme jednou v noci pili na parkovit k autm, kter stla zaparkovan asi 6 m od zdi, za kterou je uvnit budovy kabina 2, zjistili jsme, e vechna ti auta maj vybitou baterii. Protoe vak byla tepl letn noc, motor naskoil bez problm a dl u vydrel. Auta, kter stla na opanm konci parkovit, vzdlenm kolem edesti stop, mla baterie v podku. Bylo to pro ns pouen, abychom v dob, kdy v kabin 2 probhaj pokusy s nktermi Przkumnky, u zdi neparkovali. Co je pinou tohoto jevu (kter pod trv), nevme. V nynj skupin Przkumnk jsou u jenom dva lenov pvodnho tmu. Ostatn odnesl pval osobnch udlost do rznch kout USA, ale jejich ivoty byly navdy poznamenny dvjmi zkuenostmi. Pvodn materil stle jet zpracovvme. Zatm vak

pichz dal informace prostednictvm pokraujcch pokus v na nov laboratoi. Mon potebujeme nkolik dalch doktor, s jinmi diplomy...

5. - NOV PTELSTV
V mnoha stovkch hodin dosavadn komunikace Przkumnk, asi v jedn tetin ppad, pevzaly ptelsk bytosti se souhlasem zkoumanch osob veden a kontrolu nad jejich fyzickmi tly. Promlouvaly za pouit jejich hlasivek. Zbvajc dv tetiny navzanch spojen inicioval Przkumnk, kter pak s nefyzickm tetm subjektem komunikoval a podal o tom zprvu. V obou ppadech byl instruktor v kontroln kabin (lovk z masa a kost!) soust rozhovor. Spisy, kter jsme nazvali Przkumn materil", jsou spojenm fascinujcch, matoucch, strach vzbuzujcch, inspirujcch, ale nkdy tak nudnch poznatk, kter jsou asto v rozporu s mylenm a filozofi na kultury a civilizace. Podstatn ale je, e pracujeme se skuten autentickm materilem, kter obsahuje faktickou zkuenost a e s Przkumnky spolupracuj ptelsk bytosti. A na druh msto v dleitosti bych zaadil to, e se vzkum dl vyvj a dokonce rozrst. Pokud se mme dokat nezaujatho konenho pohledu na celou vc, je podmnkou urit iniciativa ze strany odbornk, kte nepat k na organizaci. Kdy si projdeme zkuenosti Przkumnk, s odstupem pozorujeme, e se nkter prvky opakuj: 1. Nefyzick bytosti neznme. A jsou ale kohokoli pvodu, maj schopnost vyzaovat ptelsk teplo, kter probouz plnou dvru -v ppad Przkumnk jde ta dvra a za hranice ivota. 2. Bytosti se projevuj starostliv pedevm ke svm ptelm - Przkumnkm. Vynakldaj velkou snahu na to, aby se mentln i fyzick vvoj jejich lidskch ptel" posunul dopedu. 3. Przkumnkm se bytosti obvykle zjevuj jako postavy v kpi, jejich tve jsou ukryty ve stnu, Przkumnk je oividn neme vidt. Kdy se Przkumnk seznm s vyzaovnm, kter je pro bytost charakteristick, kp zmiz a Przkumnk vnm u jenom vyzaovn, kter bytost utv. 4. Pi komunikaci s Przkumnkem se slovn projev bytosti omezuje na slovn zsobu Przkumnka. Proto bytost asto vh, kdy ptr

po vhodnm vrazu, kter by vystihl, co chce vyjdit. asto se v pamov databance Przkumnka dn takov vraz nenalz. 5. V dob, kdy jsou Przkumnk a bytost ve spojen, pedevm kdy bytost vyuv fyzick tlo Przkumnka pro komunikaci, mn se napt jeho tla a dal biorytmy. Bez dalho komente pedkldm ryvky z rznch setkn: SS/TC (PRODOVDEC) 22:30 MIN 372 Mm mnoho novch informac a pokoum se v nich zorientovat, abych je uspodal v njakm logickm sledu. Mm dojem, a to chci ct jako prvn, e realita fyzikln hmoty - to, co se bn nazv realita, tedy nejen fyzikln hmota, ale tak urit podl dennho snn a naich imaginativnch schopnost pipomn to hlubok zasnn nebo mylenku, kter vznikla z vyho vdom. Podobn jako kdy se zasnme nebo si vymlme rzn postavy nebo situace, sami jsme postavami, kter byly doopravdy vymylen nebo vysnn, vy formou vdom. Role, kter nm v tomto snu pslu, je vzdlvat se, uit a zdokonalovat se a usilovat o svj celkov vvoj. Pro se tto form nadvdom nebo entit, kter pesahuje nai pedstavivost a intuici, tento sen zd, nevm, jen se domnvm, e je to pro jej vlastn pouen. U se, stejn jako se ume my. Pro na zatku stojme s omezenm vdomm: kdy si vymyslme njakou situaci a oekvme, e dl budou nsledovat urit procesy, ze kterch se mme pouit, nevymyslme si dn komplikovan, zral" scn. Vymyslme snadn scn, abychom ho podle svch schopnost zvldli, a bude zohledovat to, o co usilujeme, abyste toho nakonec skuten doshli. To je pina, pro je nae vdom zdnliv omezen. Ta pina je souasn monost, abychom vdom vce rozvinuli, a pat to k cel vci. Mme se uit a rst a vyvjet se a mnit prostednictvm zkuenost, abychom se co nejvc piblili naemu tvrci nebo svrchovan snc dui, chceteli, a pochopili, e jsme jeho soust. A tak mu alespo zsti porozumli. Pak mme vce sly. m vce chpeme, tm vce jsme se pouili. Take ve skutenosti o toto ani tak moc nejde - ne, jinak, opravuji se. Take nejde ani tak o to, e ns nco vnitn ene k roziovn vdom, nebo ns nabd, e bychom to mli dlat, ale sp o to, e vdom zde je. Tm, e zde je, existuje tak nasmrovn, kterm se meme nechat vst, pokud se pro to

rozhodneme. Jak se poslouchm, zn to vechno dost kostrbat, ale tak mi to pipad." SS/SHE (PRACOVNICE V SOCILN SFE) 18 MIN 366 Pipadm si, jako... chycena ve vru. Dvacet dvojka u urit nen tlesn rove. Dvacet jedna me bt tlesn nebo netlesn podle toho, jak se rozhodnete zamit energii. Zde nen ani nahoe, ani dole, ani vpedu, ani vzadu. Pi dvacet jedna se po celou dobu ctm pjemn, ale velice zvltn. Pipadm si jak duha, pede mnou jsou barvy, takov, jak popsala Miranon, ale kad m jin rytmus a pohybuje se odlin. Jako bych vidla spektrum dvaceti dvou barev, nevm, mon je jich a dvacet osm, snad je to tak a vechno je to spolu propojen. Asi bych vm to dokzala nakreslit. Lb se mi v rovni dvacet jedna, tak tady vce mn zstvm, a ptte se, co ctm - jako bych pozorovala iluzi zpadu slunce a vnmala horizont jako konec, ale je to jenom iluze, protoe pjdu-li dl, otevou se dal nov rovn." (ASOV PRODLEVA 1:22) Jin hlas: Omlouvm se za zpodn, ale velmi vm chci podkovat a ct, e jsem rd, e jste dostali moji zprvu. Jestli chcete zkoumat tyto rovn, velmi rd budu spolupracovat." Instruktor: Velmi si toho vm." Jin hlas: Jak jsem vm u ekl, rostliny ij v rovinch jedna a sedm. Jsou na frekvenn rovni jedna a sedm. Zvata ij ve frekvenn rovni osm a trnct. Kdy lovk doshne, kdy vdom doshne rovn trnct, neme u dl pokraovat, pokud nezmn svou formu vdom. rovn patnct a dvacet jedna nazvte lidskou existenc na Zemi. Kdy doshnete rovn dvacet jedna, mte volbu setrvat v lidsk i, nebo jt dl. Dl vak postoupte, jen kdy se vzdte lidsk formy byt." Instruktor: Kdy se vzdme lidsk formy byt?" Jin hlas: rovn dvacet dva a dvacet osm jsou most. To jsou rovn, do kterch vstupujete po smrti. Jste na rovni dvacet, a protoe je to vzestupn rove, mete vstoupit do e, kter

pesahuje fyzick byt, ale nemete tady zstat, kdy se nevzdte sv lidsk formy. Rozumte?" Instruktor: Tomu rozumm, ano." Jin hlas: A kdy jednou lovk nebo vdom - mluvme tady o vdom - doshne rovn dvacet osm, je na druh stran mostu. Protoe se vdom bude vyvjet dl do vych rovn, nepijme u nikdy lidsk tlo, dokonce ani za elem sebevzdln. J se u nikdy nevtlm jako lovk - jako jin forma ivota ano, ale ne jako lovk. Tce se to vysvtluje, protoe nejsme na stejn rovni byt. Mon to pjde vysvtlit, kdy vs podm, abyste si pedstavili sedm kruh, kter pojmaj vech tyicet devt rovn. Prvn ti kruhy jsou hmotn, tak, jak hmotu znte. Zahrnuj rostliny, zvata a lidi. tvrt kruh je vam mostem, sfrou, na kterou jste zameni, ze vech tchto rovn. Je to fze, kdy si vdom me vybrat, jestli se vrt zpt do nich rovn, anebo pokro do vych rovn. Mnoh vdom si skuten vol, e se vrt do nich forem fyzickho byt. Horn ti kruhy nazvte v jazyce svho vdom duchovnm svtem a tady je poteba udlat hlavn dl prce. Nemohu pomoci tm, kdo nedoshli rovn osmnct, protoe m frekvenn rove je jin. Proto je tk pomhat vm s konkrtnmi problmy. Mohu vm vnuknout npady, ale nemohu poskytnout konkrtn veden, kter by bylo mon, kdybyste byli v rovni osmnct. Nae rovn se ovem dotkaj, protoe vy se pohybujete na vzestupn spirle - jak mte pro to vraz, vzestupn? Je to elipsa. Je to vzestupn elipsa, proto mohu pejt a komunikovat s vmi, i kdy nepmo. A doshnu rovn tyicet devt, co bych si pl, opustm vechny tyto e byt. Zajist to jet nen nejvy dosaen. Znamen to jen, e opustm tuto skupinu sedmi kruh, celkovou skupinu sedmi kruh. Pedstavte si, chcete-li, e tchto sedm kruh se nachz v jinm, jet vtm kruhu, z kterho vystupuje dalch sedm kruh a ty jsou opt obklopeny kruhem dalm, vtm. Tm zskte pedstavu o tom, co je to nekoneno." Instruktor: Musm piznat, e toho je na m drobn, nicotn fyzick vdom trochu moc." Jin hlas: To je pravda. Nemohu jinak - pro m vdom je to tak nron. Protoe se bl naplnn kruhu, nkdy ctm, e jsem doshl vznamnho stupn ve vvoji svho vdom. Ale kdy to potom vysvtluji, uvdomuji si, jak nesmrn dalek cesta je pede

mnou a jak mlo jsem toho dosud proel. Protoe moje rovina vdom je vdom lsky, zanechvm vs s lskou. Peji dobr den." SS/SCA (VEDOUC PRACOVNK) 34 MIN 402 Instruktor: Podej ho, a pope interaktivn jednotku, kterou te jsi a tak tv fyzick tlo. Jak je vztah nov energie a tvho fyzickho tla?" V dob, kdy nejsem ve fyzickm tle, uvm st sv energie na jeho podporu. Kdy pouvm tuto energii k podpoe mho fyzickho tla tady na Zemi, brn... nebo lpe eeno - kiv moje mylenkov procesy, take nemohou z tla ven. Zakiven mylenkovho procesu je nutn pro komunikaci s jinmi osobami tady na Zemi. Toto je jeden zpsob komunikace, kdy jsem mimo tlo. Vtinu energie, kterou tlo vyuv, si nesu s sebou, ale dostaten mnostv zstv zde v tle, aby toto tlo mlo informace. Umouje mi to otevt mysl a komunikovat s dalmi bytostmi, dalmi mozky, jak bych to vyjdil - komunikovat s nimi, uit se od nich, mluvit s nimi." Instruktor: Kdy poprv vstupujete do fyzickho tla, abyste v nm zstali del dobu?" Zle na vhodnm okamiku, i kdy oplodnn je mechanickou zleitost, chemickm procesem... netlesn bytosti velmi dobe vnmaj, kdy se co dje, a vybraj si okamik, aby vytvoily zrodek, nebo ho naopak nevytvoily. Take st svoj energie mohu pout pro vvoj osobnosti a takto mohu vytvoit souasn nkolik osobnost, kter se vyvjej ve stejnm ase." Instruktor: Souasn ve fyzick realit? Ano, ano. Pmo te mi sdluj, e jedna osobnost je star, jedna m tlesn postien, jedna je muem. Ale abych vdl, kde se nachzej, na to jet nejsem pipraven... a skuten ctm, e jsem star, e napadm na nohu, ale nedoku ctit, e jsem mu." Instruktor: Tk se toto vstoupen do fyzickho tla jenom planety Zem, nebo i jinch planet?"

Vydvme se na rzn msta. Pebvaj tam bytosti a nae energie vnm existenci vech tchto mst." Instruktor: Existujeme na tchto dalch mstech tak ve fyzickch tlech?" Nejsou to lidsk tla, jak jsou na Zemi... ale... jin podoby vc a bytost." Instruktor: Jak jsou dal formy na tchto planetch? Jak jsou ty formy, kter je obvaj?" Pipomnaj teba elatinu... jsou slizk." Instruktor: Vyskytuj se nkter i v blzkosti planety Zem?" Jsou vzdlen tisce svtelnch let." Instruktor: Jsou v tto energii stanoven vnitn pravidla?" Nerozumm, na co se ptte." Instruktor: Jsou stanoven njak vnitn pravidla, ktermi se d tlo?" Ne, energie sama uruje, jestli se rozhodne nesprvn a potom sebe samu zni. Kdy se rozhodne sprvn, buduje nebo posiluje svou bytost. Energie se me sama zniit." Instruktor: Co se povauje za zneuit energie?" Pokud nedolo k obohacen souasnho poznn, pokud se bytost nenauila nco, co dve jet neznala. Nen to pouze otzka dobra a zla, toho, e jsou dobr jevy a patn jevy. Napklad zabit samo o sob neznamen, e by energie sebe samu niila tm, e se dopustila usmrcen zvete nebo druhho lovka. Nen dleit pouze poznvn, ale tak zdokonalovn bytosti. Tento skutek by sm o sob poslil dvj poznn nebo pochopen bytosti a tento skutek vlastn prohlubuje pedel poznn i pochopen. To je pouito k poslen. V ppad, e by dolo k zabit, a tento in by nevystil v pouen a nic jinho by se tm nezskalo, pak by mohla bt zniena cel osobnost. Ale zejm

existuje i hierarchie poznn, a kdy samotn energie postupn posiluje, postupuje v hierarchi poznn vzhru." Instruktor: Kam vede tato hierarchie poznn?" Je velice dleit stt se soust smovn k jednotnmu celku, jako e existuje nco jako vrchol... Kdy se bytosti pibl a splynou, tm dosahuj vtho poznn... tmto vzestupem se zvyuje mra pochopen. Nedv to moc smysl, kdy to km slovy, ale v pedstav to vznam m..." Instruktor: ekl bych, e jsi nm poskytl mnoho informac k pemlen, take podkuj svmu prvodci a zeptej se, jestli m jmno." Nechce te sdlit sv jmno, protoe si nepeje, aby naruoval tento vcvik, kter tady probh... abych byl konkrtn, musm si pod vc a vc uvdomovat, on tak bude moci dlat svou prci lpe, kdy sv jmno nesdl." Instruktor: Zeptej se, jestli chce provst jet njak dal cvien, ne ukonme toto setkn." Ne, mysl si, e jsem se dostal... dl, ne vbec pedpokldal." SS/MSL (PSYCHOLOG) 8:22 MIN 375 Instruktor: Zeptej se svho ptele, jak jsme se ocitli na planet Zemi. Jak jsme se dostali na Zemi a do asoprostoru." Jako bych cestoval nazptek v ase a ctil se ozaovn sticemi... hmoty... a skuten vidm ozaovn sticemi. Nkter z nich, kter se slouily, se nakonec zmnily ve fungujc mechanismus. Myslm, e jedin zpsob, jak bychom toto mohli pochopit a piblit si, je pedstavit si pota. V okamiku, kdy nastalo sluovn, zaaly spolu stice vzjemn komunikovat prostednictvm tepla ze svtla nebo prostednictvm energie, kter z nich vyzaovala. Rzem vdly, e spolu komunikuj a e se sna komunikovat na stejn rovni. A bylo zde mnoho tchto stic. Dle chtly zjistit, eho jsou schopny touto komunikac doclit - kam a mohou zajt, rozit se, dohldnout, doshnout mylenm. Vyvinuly Zemi a doslova ji vybudovaly.

Experimentovaly samy se sebou, se zvaty, lidmi a uvdomily si svj poet. Jak mnoho jich mohlo vzniknout pouze z jedin! Jedna z tch stic mohla kdekoli vytvoit tisce dalch lidskch bytost nebo jejich soust. Po njak dob vznikl problm. Akoliv vytvoily kvalitnj mysli neboli myslc struktury, nastal okamik, kdy to, co bylo pvodn, mlo zemt nebo zaniknout. stice nemaj dlouh ivot ve smyslu tisc let a nejsou vn. N duch je zejm pokroilejm modelem pvodnch stic. Ty pvodn zanikly." Instruktor: Pochz tento duch z tohoto procesu vvoje?" Tento duch je jeho vsledkem. Duch vznikl ze spojen tchto stic. stice jsou spojen hmota. To byl tak duch. Byl. Tento duch il tisce tisc let a zanikl. A ped tm, ne zanikl, obnovil st sebe, kter byla lep. Vdl, e mus zaniknout. Musel zaniknout a vytvoil ducha, s nm te komunikuji. Take v uritm smyslu meme oba nazvat duch nebo svrchovan mysl. Ale tvj duch me bt a je jin, ne mj duch." Instruktor: Kolik je takovch duch, s nimi te komunikuje?" Pouze tisc." Instruktor: Zstali v okol Zem?" Neznaj vraz ,okol'. Pro n znamen ,okol to, co je v rmci milion a milion mil, kter jsou v jejich dosahu. Pro ns to znmen velmi malou vzdlenost. Jejich mysl me doshnout vzdlenosti mnoha milion svtelnch let." Instruktor: Komunikuj tak s jinmi duchy i inteligentnmi bytostmi?" Oni je vytvoili. Jestlie je vytvoili, tak s nimi tak komunikuj." Instruktor: Pro se tak velk pozornost upr na lovka?" Je stvoenm. Jak jsem u ekl, u ped msci, jsme soust experimentu. Prostednictvm ns se pokouej zjistit, kam a

mylen tohoto ducha doshne, jak dalece se mohou stice sluovat. Aby zjistili, jak je jejich potencil. Stle zjiuj, jak je jejich potencil, a my jsme soust tohoto pokusu." Instruktor: Jakou roli hrajeme v tomto experimentu, dleitou, nebo nedleitou?" stice se obvaj, e vechny mozky, kter vytvoily, by to mohly pochopit nebo vzt za sv. D se to pirovnat k tomu, jako by nkter mozky, kter vyvinuly, by mohly zkratovat'." Instruktor: Tyto stice vytvoily vechny mozky na planet Zemi?" Ano." Instruktor: Rozumm." Vd vechno, co se dje. Abych byl pesn, kdy maj lid potomky, nen vdy pravidlem, e stice na n uplatuj svj vliv, protoe chtj vdt, co vyplyne z pen'. Kdy se dv sti ducha nebo dva rzn duchov sluuj za elem reprodukce, co se stane?... to nevd, a proto je to soust experimentu." Instruktor: Me v duch komunikovat s mm duchem?" Ano, kdykoliv." Instruktor: Podejte svho ducha, jestli by se mohl spojit s mm duchem a dozvdt se, jestli m pro m njak poselstv." Nerad se spojuji s jinmi duchy. A v duch se mi za tuto vlastnost vysml. Pesto jsem toto udlal v ppad sv matky. Asi bych se nejsp ml vrtit." Instruktor: Jist a podkujte svmu duchu." Ano."
SS/NVP

(MAL POKOJ) 92:30 MIN 388

Poehnni jsou ti, kte m hledaj. Pro ty, kdo m hledaj, kon dlouh obdob zapomenut. Probouzej se k tomu, m opravdu jsou -moje ivouc soust, projevujc se ivot a vyzaujc lska. Zapomnli jste na to, e m mte hledat, tm mn hledte mou tv, , vy malovrn. Je bezpoet tch, kte ij v oekvn mho pchodu. Ve skutenosti jsem ale nikdy neodeel. A ten, kdo m ui, te sly. Hledte m ve sv slepot. Vzhlte ke mn a nepoznvte m. Dotkte se m ruky a nevte, koho jste se dotkli. Hlste moje jmno a uen tak, jak vm to vyhovuje a jak jsou zrovna okolnosti. Pobute se, pijmte skutenost mho byt, kter je mezi vmi. Jsem zemtesenm, vtrem a ohnm. Jsem neustlm tichm hlasem, kter prostupuje ohluujc vavu byt. Jsem mr, kter pesahuje pochopen. Jsem svtlo, kter vede vechny bytosti k Otci. Jsem lska, kter vechno pekon. Jsem ze, kter osvtluje mysl lovka. Jsem tm, co uchovv dui lovka. Jsem vam ivotem a vy jste mm ivotem. Jsem vam nadechnutm. Jsme jedno v Otci. Nezoufejte, nikdy vs neopustm, ani na vs nezapomenu. Ani vy nemete ve skutenosti opustit m, protoe jsme jedno. A star zpsoby pominou. Mus zemt a jejich popel vtr rozmet do ty kout svta. Nov se narod, ale muste zmnit pstup. Nehledejte m v podob lovka. Ten as jet nepiel. Ale hledejte m v ivot, kter k vm promlouv kad den. Po celou dobu se dvte jinm smrem. Nemm hranice a nepout m fyzick byt. Jsem nepostihnuteln rozumem a pesahuji monosti pedstavivosti. iji a pohybuji se a m byt je obsaen ve vem, co jest. Dosud jste m pehleli. Znmky mho byt naleznete v kad tvi stvoen mho Otce. Pohldnte na svho bratra a spatte mou tv. Sklote se nad nehybnou hladinou rybnka. Nenechejte se zmst. Obraz, kter vidte, odr mou podobu. U vidte pravdu? Rozpoznvejte m. Sevete v dlani list, kmen, kapku vody a vzte, e nen vci, v n bych nebyl obsaen.

Nevdli jste snad, e j jsem vn ivot, a proto minulost a budoucnost pro m neexistuj? Je jenom te. ijte se mnou v te. Jsem ve svtle, vy jste tak ve svtle. Ale vy o svm svtle nevte. Jsem tady proto, abych vm ukzal, e vae svtlo a moje svtlo jsou jedno a neli se. A si uvdomte, e bosk svtlo je soust veho, co je, pochopte, jak zkonitost vs ve k ivotu, vaemu Stvoiteli, a tm tak k vaemu vnmu Synovstv. Nedmm, ani nespm a muste se nauit, aby vae due tak nedmala, ani nespala. Kdy si to uvdomte, zanete vnmat svou duchovn vitalitu a sv probuzen do nejvyho uvdomn. Pak pochopte, e jsem vm vskutku bl ne vae ruce a nohy. V tomto uvdomn, v tomto poznn ji jsme sjednoceni. ijte v pravd. Bute pravdou. ijte v krse. State se umlci ivota. ijte ve mn a dovolte mi, abych vs vyjadoval. Pebvm vude v prostoru a mimo prostor, v ase i mimo as. Pokud se obrtte a stanete se soust moj reality, zane k vm proudit veker sla. Je to sla, kter vs sjednocuje se vemi bytostmi. Je to sla, kter vs osvobod. Moje dti, setrvvejte ve mn." Vechen materil Przkumnk se vyznauje jednou spolenou vlastnost. Vyvolv vce otzek, ne kolik poskytuje odpovd. Jak kaj nai ptel, mme tady problm. Mysleli jsme, e nov" ptel by nm mohli poskytnout odpovdi. Ale od kad odpovdi z materilu Przkumnk se odvj nejmn padest dalch otzek. Tak piel as, abychom pestali potat stromy a msto toho uvidli cel les. Pesn to jsme udlali.

6. - PROLNUT
Nerad bych si pjoval njak vraz z jinho kulturnho rmce, jen abych ho hbit mohl pout v textu. Proto pichzm se slovem prolnut" a mm na mysli hudebn vznam tohoto pojmu - jeden hudebn motiv nebo frze kon a postupn pichz dal. Sprvn" prolnut mus probhnout tak, aby se pvodn tma pozvolna vytrcelo a postupn se pipravuje pda" pro nov vyjden. Take to je prolnut. Pechod od toho, emu jsme kali mstn provoz", tedy od udlost, kter se vztahuj k tady a te" v na innosti -tedy od tlaenice, motivac, kivolakch cestiek a bonch uliek, omyl, pemry emoc, objdk, ztaras, nesprvnho znaen, nepesnch map, lkadel a nstrah a sn, npad, poznvn, lsky... Prolnut a k dlnici", kde prakticky vechna pravidla, vzorce, iluze a vechno ostatn (a na nkolik vjimek), co mstn provoz" nabz, neexistuje. Na zatek tohoto prolnut si pette smsici pedpoklad a zvr, k nim jsme nkdy uprosted roku 1984 dospli: 1. Vichni lid vstupuj bhem spnku do mimotlesnho stavu. Usnut (upadnut do spnku z dvodu navy) je jednodue procesem vyklouznut z fyziklnho asoprostoru. Jakmile toto nastane, jsou z vnjho pohledu patrn rzn fze spnku. Hlubok spnek, jen oznaujeme delta", pedstavuje fzi, kdy je vdom pln odpoutno od fyzick reality a fyzick tlo funguje automaticky na zklad pedprogramovanho signalizanho a poplanho systmu pro ppad, e by bylo poteba vdom nhle pivolat zptky do tla. Kdy lid tvrd, e si ve vtin ppad nepamatuj nebo nevybavuj svou non innost", nen dostaten dkaz toho, e se to nedje. Kdyby celou noc strvili popjenm, tak by to vyvolalo efekt ztrty pamti. 2. Organick forma ivota na bzi uhlku obsahuje dynamickou energii, kter neustle ek na to, a ji podstatn st populace objev a zam. Tato ltka je podstatou, kter v organizovan podob vstupuje ped narozenm do tla a opout ho v okamiku smrti. Pedpokld se, e odchz zkuenj a s minimlnm opotebenm. Rozdl mezi lidskou energi a energi krvy nebo erva se li jenom mrou sloitosti uspodn.
22Komplex

vibrac energetick matrice vdom se zd rezonovat s pslunou vibran rovn okol (pozn. pekl).

3. Dominantn bdl vdom, ktermu lidstvo pisuzuje rozhodujc vznam ve schmatu sv existence, je pouze st (pravdpodobn men dleitosti) jeho rznch forem, kter pouv, anebo je mu dostupn. K dominantn bdl sloce vdom je mon systematicky pidvat dal sti, i kdy opatrn. Nebezpe destrukce vdom vak pitom nehroz. Vsledek me nabt vznamu, kter peshne schopnost chpn souasnho dominantnho vdom, a proto me vznikat zkost, v nejhorm ppad odmtnut. 4. Lidsk vdom je pouze projevem systmu, kter vznik zpsobem, popsanm v bod 2. Jako vibran vzorec (kter m mnoho vrstev a skld se z mnoha interaktivnch a rezonujcch frekvenc) reaguje na struktury z vnjho prosted a vysl k nim podnty. Klem k lepmu vyuit me bt vytvoen a pouit vnjho kmitotu na vhodn rezonann frekvenci, kter by zdokonalila dan nebo potebn vlastnosti. 5. Struktura lidskho vdom je stejn jako struktury jinch vdom netlesn. Nezvis tedy na prostoru a ase. Kdy se uvoln z fyzickch vazeb, pejde do okol a prosted. A to v souladu s v t dob vytvoenou celkovou energetickou matric, kterou vytv pokad a kter v sob obsahuje tuto jej komplexnost22. Ve popsan zkladn proces neme zmnit dn filozofie, iluze, skutek nebo mylenka, kter zskme v prbhu na pouti asoprostorem. Zkrtka a dobe, me se vm to lbit nebo ne, ale nepestanete existovat a fungovat tak i po tom, kdy zde pestanete pobvat fyzicky. Nikdo si neodpoine, ti zl, ale ani ti ostatn. 6. V tom ctu vzbuzujcm oblaku kosmologie, kter vyzauje z prce Przkumnk a jejich kontakt, by zstala v pozad a bez povimnut asn zkladn mozaika vliv. Kdy je peliv prozkoumme samostatn, odhal svj ohromn potencil. Sami bychom je neobjevili, kdyby ns na n as od asu neupozorovaly rzn situace. Je to ukzka a aplikace vdy nazvejme ji technologi - kter v na lidsk kultue pln chyb. Prost o n nic nevme a nemme ani dn vhodn prostedky, pomoc kterch bychom mohli zat sbrat informace o jej povaze a obsahu. Nsleduj ryvky z rznch sezen s Przkumnky. Kdy poslouchme pvodn nahrvku, tyto vpovdi psob jet dsivji, ne kdy jsou vytreny z kontextu, jak je uvdme ne:

SS/ROMC 6:45 MIN 322 Piblily se ke mn dva disky. Nejdve vypadaly jako dv velk oi. Na jeden z nich m poloili. Dvm se kolem sebe a vidm, e je zde njak svteln bytost. Ctm bolest v sti svho tla. Oni s n pracuj. Otej mn na tomto disku a svt na mne paprsek svtla. Tlo mm tk, kvli tto fyzick bolesti, kterou ctm ji od rna. Dnes se vbec ctm mizern a jsem ke vemu neten, tak se mi sna pomoci. km oni". Mm pocit, e tam nkdo je, ale zd se, e to jsou jen dva disky a svtlo. Umstili m na jeden disk a co se stalo s druhm, nevm. Stle lem na jednom disku. Te je kolem vc svtla. Cel tlo pokrv svtlo. ekl bych, e svtlo vychz z druhho disku, kter je nahoe nade mnou. Jako bych byl mezi dvma energetickmi disky." Instruktor: Zeptej se, kdo jsou." Ano. Prv jsem se dozvdl toto: Jsme zdroj svtla a energie, kter tv tlo prv potebuje!'" Instruktor: Ct, e energie njak psob?" Nejdve jsem se ctil dost mimo, ale te si zanm uvdomovat, e se ctm ponkud vc vdom energetizovn." Instruktor: Ohlas zmny." Dobe, budu mluvit o tom, co se dje, pomh mi to. Chce se mi toti pod kchnout a mm pocit, e mi to pome zvit vibraci mho hlasu, abych zstal na tto rovni. Znovu jsem na stejnm disku a pipad mi, e se velice rychle to dokola. Je v tom urit rovnovha, energetick rovnovha, a te ctm, e se na mne ze stedu zamuje ten kuel svtla. Pracuj na mm tle v mstech, kter se jev temn. Jako by mi do bicha vkldali nco malho, nevm, jak bych to pojmenoval, asi kolky. Jeden umisuji jakoby nap, z jedn strany bicha na druhou. Jeden po druhm je vkldaj, ctm, e pracuj s rznmi barvami, hlavn s fialovou a modrou. Nkde za mmi zdy se rozsvtil ten kuel svtla, svtlo prostupuje pte a pohybuje se od jednoho kolku k dalmu nap bichem. Pracuj na mm zdrav, nevm jak... Ted' m sundvaj z disku. Zanou pracovat na tom, aby mi pomohli pejt do dal rovn."

SS/MJL

11:23 MIN 351 Kdy vychzm nahoru, musm tady s mm tlem nechat energetickou kouli. Nejdve musm sthnout tuto energetickou kouli dol po ptei a teprve potom se mu vzdlit. Vyzkoum to. Tm bude moje fyzick tlo chrnn a mm pocit, e kaj, e pak budou schopni mm prostednictvm mluvit a pracovat. J pitom budu pociovat naprost uvolnn a budu pod kontrolou, jeliko jsem dovolila, aby energetick kulika psobila jako moje st. Nechala jsem ji ve svm tle, aby mne chrnila a tak proto, e jdu ven zkoumat jin vci a oni budou moci mluvit skrze m hlasivky."
SS/ROMC

9:30 385 Vznm se nahoru. Te mm za kol stt a sledovat, co se bude dl dt. Zvon mi v uchu. Nkdo se zabv mm obliejem. Pomhaj mi procviovat krn svaly a pipravuj m, abych mohla pout hlasivky." Jin hlas: Chceme vm ukzat, e tato ena je multidimenzionln23 bytost, a proto me sebe vnmat jako ohromn kruh svbytnho j, jako mnoho forem svho j. J se to jev, jako by z kruhu a mezikru se vysouvalo mnoho jednotlivch j. Pokoume se j ukzat, e lidsk j m mnoho dimenz. Jakmile se sama pesvd a zane chpat, e je mnohem vc ne to vdom j, kter vid v zrcadle a kter zav v bdlm stavu, bude lpe vybavena k tomu, aby mohla vstupovat do multidimenzionlnch stav vdom. To je dvodem, pro pracujeme v rznch dimenzch, nejenom na t viditeln. Prce s viditelnou dimenz je velice dleit, ale tak pracujeme i s dalmi smysly." SS/JCA 39:30 MIN 396 Instruktor: Zeptej se, jestli bys s jeho pomoc mohl komunikovat s jinou mysl na jin planet." U mi pomohl... asi ped vteinou, kdy jsme spolu hovoili, mi krtce ukzal njak ciz msto, na kter jsem se rychle pemstil a... vidl jsem lovka. Vlastn to nebyl lovk, vidl jsem bytost a... msto ve kared zelen barv. Bylo tam jasn nebe, ale sp chladno. Lid ili v pbytcch, kter byly navreny ze zeminy a kamen. Bylo to zvltn..." 23 Multidimenzionln - mnohorozmrn, existujc ve vcero rozmrech - dimenzch (pozn. pekl.).

SS/TC 21:30 MIN 392 Pemstil jsem se tam, kde jsem u jednou byl. Byla tam tak jin bytost, nco se mnou udlala. Piblila se ke mn a zaal jsem vnmat jinak. Pak jsem prochzel snad pl tuctem rznch stav, mon vc, a kad byl jin. Znovu jsem chtl zapst rozhovor, ale dval mi nco najevo, sdloval nco ve smyslu: ,Dlej, co ti km, jet ne-uzrl as na to, abychom spolu diskutovali.' Nevypadal, e by byl zrovna sdln. Moc si nechtl povdat, zajmalo ho sp, jestli provdm tato cvien. Piblil se mi a vnmal jsem, e jeho jakoby ruce v jakoby hlav nepatily k fyzickmu tlu. Kdy to udlal, okamit jsem ctil tyto zmny ve vdom. Nkter stavy, skrze kter jsem proel, byly hodn prostorov dezorientovan. Nevdl jsem, co je nahoe, co dole. Co smuje do stran, nebo nkam pln jinam. Vnmal jsem, e se otm a rotuji v prostoru. Pak jsem ztratil jakkoliv orientan smysl. Skutenost, e jsem si uvdomoval, e se tyto stavy zmnily a e se vztahuj k mm mncm se vnitnm stavm vdom, byla pro mne poun. Pouze jsem to vechno pozoroval." SS/JCA 7:45 MIN 318 Prv m nasla trubice a nco m postrkovalo k jejmu opanmu konci. Jsem jako v zmotku. Jako bych ml ruce tsn sepnut. Uvdomuji si, e jsem to u nkdy dlal. Je to docela pjemn. Te prv stojm na hlav. A te jakoby na boku... je tma. Te se vznm, ale jsem uvnit neho. Ctm, e se na mne nkdo dv. Pozoruj m seshora. Nkolik lid se pilo na mne podvat. Shlej svrchu. Sice shlej, ale objevili se proto, e se chtli se mnou setkat. dn postava, jen komunikujeme, pouze jejich ptomnost. Vidm, kam smujeme. Mohu se dozvdt vc? Mohou pistoupit bl? Jeden odpovd, e nemohou, chtj m pozorovat. Chtj m pozorovat v tomto mst. Te se kolem m shromdili v kruhu, naklnj se a te se m dotkaj. Nevidm je. Jenom je ctm. Jsou to mil pjemn lid... ptelsk ruce. Ale ty ruce m nkam vedou. Vechno kolem je pln jejich ptomnosti a nkam m vedou. On... ono m o m zjem. Prvn vc, co mne napad, je to, e jsme soust jeden druhho. Ale nejsme njak schopni se navzjem dorozumt. Nkde na okrajch komunikace probh, ale nen pln prchoz. To bl byt se nm sna pomoct nebo m k nemu ponouk. Je takov prhledn, ctm sebe... Te se budete smt. Nacviuji vstupovn do tunelu a vystupovn ven, dol a zptky nahoru. Povaovali toto prvn cvien za dost

dleit. Tak se soustedm nad sebe a znovu pod sebe. Moje tlo vypad jako... znte teleskop... kdy se zam, mete bt blzko, kdy se zam jinak, jste dl. Objmm a km: ,Na vidnou'. " SS/MJL 10:10 MIN 367 Te mi psob na nohy. Dva jsou a dole u chodidel... berou je do rukou kadou zvl... krsn hntou plosky. Pi dotyku ctm jemn brnn. Jsou jemnohmotn. Dlaj to tak citliv. Nepsob mi na fyzick nohy, ale na energetickou rove, na jin tlo psob, na jemnohmotnou nohu. Take se m dotkaj zvltnm zpsobem. Psob mi na prsty. Tm se ale nedotkaj. Mezi jejich dotyky a mm energetickm tlem probh velk vmna. Je to pjemn pocit... maliko to brn... te se zamuj pmo na urit msta na noze. Na prsty. Na palec. Prsty mi te masruj palec." Pokud si projdete tyto ryze subjektivn vpovdi, uke se i pes jejich nevelk poet cel ada zjitn: Vimnete si, jak se rychle pouhm psobenm vyzaovn tchto neznmch bytost, kter m urit charakter, vytrcej skryt neklid a strach. Kdybyste byli na neznmm mst a zkoumali tern, oteveli byste se (s nadenm a bez zavhn) njak neznm bytosti? Ty barevn vzory. Przkumnci je vnmaj jako viditeln svteln struktury. Nejlep je, e mohou podat zprvu o ptomnosti nkterch neznmch typ zen. Na Przkumnka nebude psobit fialov, modr nebo zelen svtlo samo o sob takovm vlivem. O svtelnch vibracch a jejich incch mme takov poznatky, e bychom podobn vlivy ji dvno pozorovali. Pouit zvltnch zazen, napklad disk, kter rotuj proti smru hodinovch ruiek. Jejich psoben pesahuje hranice naeho chpn. Schopnost oddlit energetickou podstatu od fyzickho tla bez naruen jeho biologickch proces. Inteligentn energie to provd s nenucenost a jistotou, kter dv tuit, e je to standardn, rutinn zleitost. Vd, co dlaj. Dlali to u bezpotukrt. Schopnost vstoupit do oputnho tlesnho prosted a v urit me nad nm pevzt kontrolu. Obvykl funkce opt zstvaj nedoten. Nejenom e mohou pout hlasivky a dchac apart, ale maj tak pln pstup do pamov banky jednotlivce.

 Bhem doasnho pobytu v tle mohou libovoln mnit tlesnou teplotu a navodit pocit tepla nebo chladu (celkem pesn pozorovateln na snmacch zazench). Schopnost pemstit oddlenou energetickou podstatu na jin msta (do jin reality?) a za naprost kontroly, kter vyluuje jakoukoli chybu, ji bezpen vrtit zptky. Pesunut me probhnout bhem okamiku nebo zpomalen" a me prostupovat hmotou, kter jako by vbec neexistovala. Akoliv se nezd, e tato technologie m schopnost pmo ovlivovat hmotu, jistm zpsobem ji mn a dje se to pro ns nepostehnuteln. Jinmi slovy, neexistuje dkaz, e me hmotu vytvet (nen eeno, e neme; prost jsme to dosud nepozorovali). Me ale ovlivovat strukturu energie, kter psob na n nervov systm a ten dl ovlivuje nae fyzick tlo. Vnmn naich mylenek je i pes ohromou rozptlenost pro inteligentn energii smn jednoduch. Vtinou to nepovauje za innost hodnou nmahy. as a prostor se stvaj naim fenomnem. Tato technologie jim rozum z pohledu, o kterm my meme pouze spekulovat. Ani nejoriginlnj vahy nepokryj jemn nuance, kter jsou obsaeny v jejich pstupu k ivotnm podmnkm, ve kterch ijeme. Tato technologie vytv paprsek energie, kter je pedevm povaovn za svtlo. Pomoc tohoto paprsku me lidsk podstata cestovat tam a zpt, me tak dopravovat informace a ti, kdo tuto technologii ovldaj, mohou vstupovat do asoprostorovho uspodn pozemskho prosted. Pokud se podn podvme, tato inteligence me poskytnout lidsk mysli schopnost vytvoit (zdokonalit?) takov energetick paprsek. Tyto postehy vychzej z nkolika stovek setkn s touto technologi. Protoe je tchto setkn mlo, je na mst domnnka, e jsme se o tto oblasti pod jet mlo nauili. Nae sil dozvdt se vc je v jistm smyslu velmi naruovno poznnm a vdomostmi, tak i zkuenostn platformou Przkumnka, skrze nho informace pichzej. Krom toho mme jist signly, e bychom odpovdi na mnoh nae otzky ani nebyli schopni pochopit. Nen vbec sloit rozpoznat, e i pouh st tto technologie, pokud by se aktivn zavedla a aplikovala v nsledujcch mscch a letech, by pedstavovala potencil revolunch zmn v na vd a kultue. Ve ve uveden stoj a pad s jednou zkladn otzkou: Do jak mry je to vechno pravda? V tomto ohledu vtme vekerou snahu vynaloenou na zodpovzen tto otzky.

Kdo jsou bytosti, kter znaj a pouvaj tuto technologii? (Nkter se vyjdily, e lidskou formu byt ve fyzickm svt nikdy nezaily, jin ji proily ped tisci lty, dal ji proily v jin ne lidsk podob a v jinch stech vesmru.) Pro je zajm ivot lid na Zemi? Jsou jich tisce, miliony, miliardy (zejm se vyznauj individualitou). Jak tato technologie vznikla a kdo ji vyvinul? Jsou njak omezen, kter by mohla mt vliv na nai schopnost zvldnout tuto technologii a aplikovat ji zde v asoprostoru, ili na Zemi? Pracuje se s n njakm zpsobem tady na Zemi a my to jenom nevme? Uritou odpov dt meme. Ve vech naich kontaktech a komunikaci je pouvn tto technologie na bzi laskavosti a dobrotivosti. Pi prci s n, jak se zd, tak plat urit pravidla a omezen. Za to vechno jsme z hloubi due vdn. Pouh vaha o jin variant by mohla vst k psychickm problmm a asi bychom je (vzhledem k naim schopnostem) nedokzali odvrtit. Pesto vechno se vykrystalizovala zkladn fakta. Soutem vech osobnch zkuenost, poznatk z laboratorn prce a tisc cvien v rmci Brny se mi potvrzuje, e vechny inteligentn druhy ijc v naem a dalch vesmrech a tak v jinch energetickch systmem spolu komunikuj. Tento komunikan jazyk" funguje bez omezen a zcela jist je zaloen na neverbln bzi. Pokud je pro komunikaci poteba pout slova, dochz tm k zen penosovho psma. Tyto bytosti jsou pak schopny slovn komunikaci rozumt alespo sten. To je ohromn dleit poznatek. Jin druhy se dorozumvaj tzv. neverbln komunikac (NVC24). Jde ale o mnohem ir koncepci NVC, vc ne gestikulace, telepatie, pozorovn na dlku a proitky s asto mystickm nebo nboenskm podtextem. Odhaduje se, e k popisu njakho obrzku je poteba 1000 slov. K popisu barevnho obrzku je teba 10 000 slov. K popisu obrzku, kter je barevn a pohybuje se, je poteba 50 000 slov. Kdy bychom chtli popsat pohybliv a ozvuen obrzek, pouili bychom k penesen informac a dorozumn nejmn 100 000 slov. NVC m vy vypovdac hodnotu ne ozvuen obrzek. Je to pm a okamit zkuenost a/nebo bezprostedn poznn, kter se pen z jednoho inteligentnho energetickho systmu do druhho. Sdlovanou informac me bt dvoumstn slo nebo znovuproit udlosti, kter nen soust ivotnho modelu pjemce. NVC - non verbal communication", neverbln komunikace (pozn. pekl.).
24

Pro jsme se vyvjeli zrovna tmto zpsobem, kter se od zbvajcch monost tak li? Lb se mi vysvtlen, kter tento vvoj pipisuje zvltnm podmnkm pozemskho prosted. Pozemanm nikdy nic nebrnilo v otevenm vhledu na slunce, msc, planety a hvzdy. Pedpokld se, e vtinu planet, na kterch by ivot mohl vzniknout a udret se, obklopuje siln vrstva mrak. Zastraj vhled na slunce, msc a dal vesmrn tlesa, a kdy by se obyvatel takovch planet podvali na sv slunce, vidli by svteln opar. A v noci - tmu. Protoe lid mli od samho zatku fyzick vesmr na och, dali jsme se cestou astronomie, nauky o gravitaci, elektromagnetismu, teorie stic, kvantov mechaniky atd., emu souhrnn kme vdy. Jinm druhm pedstava fyzickho vesmru chybla, a proto se nauily dorozumvat neverbln. Pedstavuji si, e jsem zbhl v NVC (co nejsem). Vy zjistte, e mm problm, a vy se zeptte (nevdom, pomoc NVC), co m trp. Msto slovn odpovdi vylu vaim smyslovm idlm pesn sdlen, jak to je, kdy m bol palec na noze. Chvilku ve svm palci zaijete stejn pocit bolesti, jak zavm j, ale budete si pitom uvdomovat, e ten bolav palec je mj a ne v. Takto se dozvte mnohm lpe ne jakmikoli jinmi prostedky, co chci ct, co zavm, nebo ctm, nebo co chci sdlit. Anebo msto toho, aby mi manelka musela zavolat, e se opozd na veei a pijede a v devt hodin, j pijmu ve sv hlav" obraz, jak d auto se zapnutmi pednmi reflektory. Souasn mi v obraze probleskne slo devt. Tak mi me vyslat obraz przdn prav zadn pneumatiky, kterou zrovna vymuje njak ochotn mank25. To vechno je prodchnut signlem velosti a lsky, kter zaznamenm v prostoru asi dv, ti vteiny, ne vc. Kdybych uml komunikovat neverbln a tak mj syn by dokzal pouvat NVC, mohl bych mu v krtkm asovm seku pedat vechny poznatky a osobn zkuenosti, kter jsem za ivot nasbral, a mohly by mu slouit. Nevstebvala by se jenom pouh slova pijman sriov26, ale okamit nebo tm okamit by se penesly cel udlosti vetn prvodnch citovch reakc a vjem z pti smysl. Soust by byly tak interpretace tchto zkuenost a zvry, ke kterm jsem pi nich dospl. Zkuste se na pedchoz dky podvat jako na vodtko a vyvote si z toho vlastn zvry. Pak pochopte omezen, kter plat pro n polointeligentn" druh. NVC zahrnuje ovldn mentlnch proces. To je jev tak ciz naim souasnm normm existence, e pochybuj, e existuje

jednotlivec i skupina lid na tto planet, kdo zvldl tuto techniku. Pokud existuj, rozhodn o tom nemluv. Na druh stran, pokud by byli, zajist by museli mt vytvoenou uritou mentln ochranu, dky kter by peili v prosted nabitm" poletujcmi mylenkami. Ne lovk zane na rznch rovnch komunikovat (a stkat se) s inteligentnmi druhy, bude si muset vypstovat schopnost NVC. Nepochybuji o tom, e inteligentn bytosti pozoruj, jak vynakldme miliony dolar na pozen obch radioteleskop a sname se zachytit elektromagnetick vlnn jinch forem inteligentnho ivota. Mon se tomu div, nebo se tm pmo bav. Pirovnal bych to k ponn smylen kultury, kter m parametry vzjemn komunikace menm mnostv vfukovch plyn a zplodin v ovzdu. Na druh stran je teba poznamenat, e zvata komunikuj vtinou skrze zpachy a vn. Snadno bychom mohli vyjmenovvat stovky jednotlivch ppad, kdy jsme se snaili vypodat s otzkou NVC. Setkali jsme se s n v tolika rznch podobch, e o tom vme mnohem vce ne prmrn vzkumn skupina i zazen. Se zklady NVC a duevn prce se teprve seznamujeme. Jedin, co k tomu meme poznamenat, je, e si uvdomujeme existenci tohoto jevu i jeho potebu. Nsledujc materil zachycuje snahu o peloen a peveden perspektivy neverbln komunikace do psan podoby, m se dostvme na dlnici". Otzka, do jak mry se podailo vystihnout a zachovat vznam, zstane vdycky otevenou. Nkter mylenkov klubka" se rozmotvaj lpe, jin h a prvek asoprostorovho polidovn" vede k jistm zkreslenm a nejasnostem. To se stv... Porate si s tm, jak nejlp dovedete.

25

Angl.: local state trooper" (pozn. pekl.).

26

Zde: postupn za sebou (pozn. pekl.).

ST DRUH Do DLAV... 7. - PRZKUM A METODIKA

Nsleduje uvliv pojat voln peklad NVC. Vrazov prostedky NVC nejsou schopny zcela pesn pevst udlosti mimo as a prostor do jejich ekvivalentu fyzickho zitku lidskho vdom. Proto je poteba provst patin peklad". Proces polidovn" se tedy dje formou popisnho pevyprvn, m stoup srozumitelnost, ale souasn se tm sniuje vznamov pesnost. Abych napomohl tomuto postupu, uvedu nkolik specifickch slov pouvanch v odlinm vznamovm kontextu. Jejich vznam se ale neposouv natolik, aby ve vztahu k bnmu pouit vznikal rozpor. Nebylo mon pout slova jako ekl", el" nebo usml se", protoe se to nestalo, chyblo fyzick vybaven. Bude lep, kdy pmo uvedu strun rejstk pouitch vraz: asoprostorov iluze27 (PI): odchylka (z pohledu obvyklch" energetickch systm), vztahuje se na cel vesmr. Psmo M28: st energetickho spektra, kde obvykle probh mylen, nikoliv vak elektromagnetick, elektrick, magnetick, jadern atd. Nekontrolovan mylen zpsobuje Hluk v psmu M. Identita29: mentln jmno nebo adresa", napklad energetick vzorec jednotky. Rutina30: mylenkov klubko31, shluk mylenek i duevn aktivity, celkov pam, poznn, informace, zitky a zkuenosti, prbh minulosti. Spustit rutinu32: vyvoln i vybaven si sti rutiny po jejm celkovm pijet. Vjem33: vhled, intuice, pochopen. Angl.: TSI -Time-space-illusion (pozn. pekl.). M Band (pozn. pekl.). 29 Angl.: Ident (pozn. pekl). 30 Angl: Rote (pozn. pekl.).
27 28 Angl.:

V penesenm vznamu: informace, zkuenost, zvyk atd. Angl.: Run tne rote (pozn. pekl.). 33 Angl.: Percept (pozn. pekl.).
31 32

Oteven34: vnmn. Uzaven35: snen (nebo vylouen) vnjch podnt. Zchvv36: nejistota. BLIK!37: nhl zmna vdom. Odmlka, odmlen se38: nerozumm. Zamit se dovnit, otoit se dovnit39: zvit, promyslet, rozmyslet si. Chvn40: projeven emoc. Zatvit se vldn, vldnost41: pijet spoleenstv. Ochablost42: ztrta zjmu. Zajisken43: tst, npad, naden. Zhoupnut44: pobaven, smch. Vlnka45: usmrnn energie, obvykle inteligentn, vraz z naeho slangu. klon, uklonit se46: takto to je, na tchto mstech to chod takto. Jeden z prvnch objev v tomto novm reimu, kter bychom mohli nazvat a to d nkdo jin", bylo, e mm vc ne jedno nefyzick tlo. Pi nvratech jsem si viml, e vynakldm ponkud vc sil, ne bylo objektivn zapoteb ke vstupu do fyzickho tla. Pedpokldal jsem, e je to njak drobn nesrovnalost, kter se objevuje pi opakovanm vstupu do tla. Jednou, pi obzvl obtnm nvratu, jsem polevil v tlaku a snail jsem se prozkoumat tento problm. Angl.: Open (pozn. pekl.). Angl.: Closed (pozn. pekl). 36 Angl.: Flickered (pozn. pekl.) 37 angl.: CLICK! (pozn. pekl.). 38 Angl.: Blank (pozn. pekl.). 39 Angl.: Turn in (pozn. pekl.). 40 Angl.: Vibrate (pozn. pekl). 41 Angl.: Smooth (pozn. pekl). 42 Angl.: Dulled (pozn. pekl).
34 35

Angl.: Lighted (pozn. pekl.). Angl.: Rolled (pozn. pekl.). 45 Angl.: Curl (pozn. pekl.). 46 Angl.: Plied (pozn. pekl.).
43 44

Moje fyzick tlo vypadalo, e je zdvojen, a pirovnal bych to k mrnmu rozosten vidn pi astigmatismu. Tla byla velmi blzko u sebe, ne vc ne sedm a deset cm. Jedno bylo mn vrazn a jakoby ve stnu druhho. Pomalu jsem se piblil k tomu, kter bylo bl, a hladce jsem do nho vklouznul. Njakou dobu jsem se nehbal. Zdlo se mi, e jsem sten splynul s fyzickou rovinou, ale nco nebylo v podku. Tuto okolnost jsem znal a dostal jsem se a k poten vibraci, se kterou se pojilo fyzick ochromen. Byly to tm toton pocity, vjimkou byla neptomnost rozruen. Dle u to byla hraka, lehounce jsem sebou cuknul, jako bych kubnul rameny, a byl jsem v druhm tle. Od t doby jsem zaal vnovat nvratm do tla zvltn pozornost a zjistil jsem, e skuten musm nejdve vstoupit do onoho druhho tvaru. A potom mohu pokraovat do fyzickho tla. Druh tlo vypadalo na pohled jako fyzick, ale mlo ni hustotu. Pesto mi pi nvratech pipadalo skutenj a pevnj. Kdy jsem pot do nho vstoupil, tak se mi zdlo pevnj zase tlo fyzick. Prbh opoutn tla jsem dl pozorn sledoval. Jestli byl mj pedpoklad sprvn, musel jsem zachytit i vystupovn z druh formy. Jak se ukzalo, druh tlo bylo naprosto skuten. Njakou chvilku jsem se v nm zdrel a jen tak jsem setrvval v zvsu fyzickho tla. Vzdlit jsem se nemohl vc ne ti a pt metr. Vidl jsem v tom uritou podobnost s prvnmi OOBE, kdy jsem se usilovn pokouel vzdlit se dl od tla - a v tomto okamiku jsem objevil zpsob, jak se od tla pln odpoutat. Vbec jsem si neuvdomoval, e pi spolench cviench pedvm ostatnm i tuto techniku a vdomost, jak se odpoutat od tla. Nazval bych to mentln bezpenostn odkldac schrnka", kam mete odloit mylenky, kter se pletou do cesty. Kdy jsem si cel proces zaal uvdomovat, zautomatizoval se. Vstup z tla a nvrat se vyznaovaly stejnmi kony: zanechat druh tlo na obn drze" fyzickho tla, ve tetm, energetickm tle47 se posunout dl v prostoru a do plnho oddlen od fyzickho tla. Dl jsem se tm u nezabval. Pochopil jsem princip, i kdy ne jeho pinu, a to mi pro moji potebu stailo. Tlo vytvoeno z energetick podstaty bez tvaru a formy (pozn. pekl.).
47

Jednm z prvnch vsledk prce s mm novm navigtorem (mm Vym J?) bylo to, e jsem si pipomnl svou koln dochzku". Kdy jsem jednou obvyklm zpsobem vystoupil z tla, dostal jsem se do vlivu sly, kter m nadle vedla. Nestail jsem se ani podn vzdlit a ocitl jsem se v zstupu shromdnch edch bytost. Zstupem" myslm takov mnostv, e konec shromdn splval s obzorem. Jejich pozornost se uprala stejnm smrem a mj pchod zstal bez povimnut. A na jednu vjimku. Jedna bytost, svtlej ne ostatn, mne pece jen vzala na vdom. Blila se ke mn a potom se zastavila. Bytost se otevela - pomoc slov! V mm vdom. (Jsem rd, e jsi opt tady, Bobe. Zmekal jsi celou adu setkn.) Zachvl jsem se. (Zn to, ml jsem mnoho prce.) Bytost se soustedila. (Jsi jin. Nebyly njak drogy nebo alkohol, e ne?) iroce jsem se otevel. (Ztratil jsem hodn z rutiny, nebo se nemu rozpomenout. Kde to jsem?) Bytost se zhoupla. (Asi to tak bude! Jsi ve kole spcch.) Otoil jsem se dovnit. Objevil se jasn vjem. kola spcch! Navtvuje ji bezpoet lidskch bytost v dob, kdy tla hluboce sp. Bhem mimotlesn fze spnku. Jedin podmnka je, e spnek mus bt pirozen, nesm bt vyvoln dnmi umlmi ltkami. Kolikrt jsem tady byl, jet v dob, kdy jsem o existenci OOBE a podobnch zleitostech neml tuen! Jenom jsem si, stejn jako vichni ostatn, po probuzen nic nepamatoval. Pokud nco nhodou prosklo do vdom, pital jsem to snn, zvanu inspirace nebo pedstavivosti. Poznal jsem svho instruktora. (Ahoj, Bille.) Bili se zhoupl. (Dal sis na as. Mm t zaadit?) Zachvl jsem se. (No, nevm. V, opravdu jsem te jin. J toti nespm.) Bili se odmlel, pak zajiskil. (Aha. Tak ty jsi taky jeden z tch. Jak se to stalo?) Uklonil jsem se. (Nevm, prost se to stalo.) Bili se zamil dovnit, pak se otevel. (To znamen, e sem u nepat. koda. Byl jsi hvzda.) Zachvl jsem se. (Jsi si jist? Urit sem nepatm?)

Bili projevil vldnost. (Znm u takov ppady. Nikam to nevede. Takov jako ty jsou hned netrpliv a nud se. Beztlci", to jsou pracanti, z prce do prce.) Opatrn jsem projevil vldnost. (A co kdybys m tam zaadil, alespo naposledy? Dokud jsem zde?) Bili ochabl. (Sm v, jak to je. Nemohu mnit program.) Zeiroka jsem se otevel. (Dej mi anci.) Bili se zachvl. Poslal ke mn rutinu. Bez obt jsem ji otevel.
BLIK!

Recept proti vzniku aludench ved, zkost a napt, recept na celkov usebrn se: Pina, kter je v pozad vech lidskch starost, souvis se Zkonem promny. S tmto zkonem souvisej vechny lidsk problmy. Nkdo se boj, e zmna skuten nastane, nkdo zase, e k n nedojde. Vlky vznikaj tehdy, kdy zmnm klademe odpor, nebo je naopak urychlujeme. Na individuln rovni se to promt formou nejrznjch podob nerozhodnosti. Strach se mn na model chovn a strach z dsledk vlastnch rozhodnut a skutk. Tlak roste, a kdy se rozhodnut odkld a zpozd se, je tlak jet intenzivnj. V rznch stech tla se vytvej toxiny a nakonec dochz k celkovmu zhroucen nebo vraznmu snen tlesn vkonnosti. Nerozhodnost je zabijk". Posute nsledujc obecnou a zjednoduenou statistiku rozhodnosti. Kdy se rozhodujete o njakm abstraktnm problmu, je padestiprocentn pravdpodobnost, e se rozhodnete sprvn a konstruktivn. Kdy jste se rozhodli sprvn, vechno probhne hladce. Kdy jste se nerozhodli sprvn, uke se to. V tto fzi je opt padestiprocentn pravdpodobnost, e sv nesprvn rozhodnut mete zvrtit a nahradit ho konstruktivnm eenm. Je dobr si uvdomit, e v procesu rozhodovn je monost, e se dopustme nezvratnho rozhodnut v nejhorm ppad jedna ku tyem. V djinch lidstva se vechna zsadn rozhodnut uskutenila za podmnek, kter byly hor ne pomr 3:1 (ti nesprvn, jedno sprvn). Nkdy byly vyhldky 20:1 (dvacet nesprvnch, jedno sprvn), a pesto vechno dobe dopadlo. Abyste se oprostili od strnulho stavu a uvznut v nerozhodnosti, pijmte postoj, e na zklad pravdpodobnosti 3:1 je lep njak rozhodnut ne dn. Jestli se chcete bez zbytench traumat rozhbat", provete nsledujc:

Vytvote seznam A: Vypite ve, co ve vs vyvolv obavy, strach nebo vm le na srdci, ale nemete to ovlivnit. Nic nesvedete s tm, jak bude ztra poas. Bude pret, snit, bude zima nebo teplo, a nen ve vaich silch to odvrtit. Jestlie najdete jakoukoli poloku, se kterou dnes nic nemete udlat, zaate do seznamu A. Vytvote seznam B: Vypite ve, co ve vs vyvolv obavy, strach nebo vm le na srdci a mete to dnes ovlivnit. Udlejte pro to nco. Zsadn krok nebo malikost. Vytvote seznam C: Vypite vechny svoje poteby, nadje a touhy, mal nebo velk, kter se teprve maj vyplnit. Jet dnes provete tyto kroky: 1. Vezmte seznam A" a roztrhejte ho na kusy. Zatmco to budete provdt, vymate vechny uveden poloky ze svho vdom. Pro mrhat energi a obvat se neho, kdy nen v m moci to ovlivnit? 2. Vezmte seznam B" a nco udlejte. Teba jenom malikost, abyste nkterou z uvedench poloek zaali eit. Mnoh zleitosti se mon hned samy uzavou a budete je moci uvolnit ze svm mysli. Jin ztrat na intenzit, protoe jste udlali urit rozhodnut a vc se dala do pohybu. 3. Ze seznamu C" vyberte nejmn jednu poloku a potom vykonejte, co je poteba (nco vznamnho anebo drobn detail), abyste se piblili svmu cli. Toto opakujte kad den, dokud seznamy A a B nebudou przdn. Dokud svou vekerou energii a vdom nebudete moci vdom zasvtit polokm na seznamu C. S istou mysl pak naplnte el svho ivota jako lovk. BLIK! Sbalil jsem rutinu a zasunul ji do sebe. Pak jsem se znovu obrtil k Billovi. (Hezk. Je mi to povdom.) Bili se uklonil. (Mlo by bt. Musel jsi to pochytit v prbhu pedchozch nkolika stovek lekc). Otevel jsem se. (Bille, kdy u nepatm sem, kam mm jt?) (Netum. Nemm o tom sebemen vjem.) (Pece mus bt njak vuka i pro tulky, jako jsem j.) Bili se uklonil. (To ano. Musm te na pochzku. Zastav se, jestli bude chtt. Najde m o dva prstence 48 odsud.) iroce jsem se otevel. (Zajist, Bille.)

48

Prstenec - o struktue astrlnch prstenc obklopujcch Zemi bude jet e dle v knize (pozn. pekl.). Otoil se a splynul s moem edch bytost. Nenael jsem nic jinho, co by upoutalo moji pozornost, tak jsem se otoil a vklouzl zptky do fyzickho tla. Nvrat byl normln. Dal dvka rutiny obsahovala nkolik ukzek - byly to iv zkuenosti - ve smyslu starho pslov o blznech a andlch,49 kter nsledovaly jedna za druhou. Nedoku si pedstavit, e bych po tom jet mohl mt strach. Snad jenom nkdy a za uritch okolnost. Pokud se pedelho te, v minulosti jsem se do podobnch situac dostval astji, take snad ji mm njak zkuenosti. Pro sebe jsem si to nazval lba choromyslnosti". Pedpokldal jsem, e moje Vy J (due?) vdycky v, co dl. Od nho jsem se nauil, jak se pouv navdc zazen 50, volnji eeno identita. Krtce eeno, identita je signl, kter pivd a k samotnmu zdroji konkrtnho prostoru nebo byt. Jednou pi lb" jsem se asn rno vyvlkl z tla a pot, co jsem se odpoutal i od druhho tla, jsem vyjdil neurit pn, e bych rd navtvil kulturu, kter pipomn lidskou, tak ije v asoprostoru a je mon se s n dorozumt. Okamit navzala se mnou spojen identita Z-55, take jsem ji zamil a nathl se k n. Zachytil jsem vjem nepatrnho pohybu a ocitl jsem se ped slab vyzaujc postavou. Dal takov postavy se rsovaly v pozad. Pak u nebylo nic. Postava se otevela. (No, Roberte, po dlouh dob se zase setkvme.) Zachvl jsem se. (Ano.) (Stle na vpravch za tajemstvm vesmru?) To jsem neekal. Toto rozhodn nen kultura, kter by se blila lidsk, a navc m ta bytost evidentn zn. Asi njak chyba v identifikaci, ale vyzaovn mi bylo povdom. Nechtl jsem poloit samozejmou otzku, ale musel jsem. (Kde to jsem?) Postava projevila vldnost. (Nejvzdlenj prstenec, Roberte. Jet jeden cyklus v lidsk form a tm to kon. Alespo pro mne.) Zachvl jsem se. (Chyb mi vjem ohledn identity Z-55, ale znm t.) Z-55 se zhoupl: (Po tch dlouhch hodinch, co jsme dlali hudbu... Cesta na Kubu v padestch letech, abychom mohli natet v Havan...)

49

Autor m na mysli star anglick pslov, nco v tom smyslu e: Hlupk leze tam, kde i andl maj strach (pozn. pekl.). V mm nitru se objevil jasn a pesvdiv vjem. Jiste ho znm. U tenkrt jsem mu kval star due! Siln jsem se zachvl. (Lou! Jasn! Zmtla m identita Z-55. Vypad jinak. To je krsa bt zase spolu!) Z-55 ili Lou se zatvil vldn. (Mm za sebou nkolik etap v lidsk form, take bval Lou je troku pekryt.) Otoil jsem se dovnit. Lou, jedna z nejjemnjch bytost, jakou jsem kdy potkal... hudebnk, aranr, dirigent... ivotem krel tie
50

Angl.: ..homing device" (pozn. pekl.). a stejn pistupoval k prci... trvili jsme spolu hodiny a dny... pracovali a do pozdnch nonch hodin, vymleli jsme melodie... sledy akord, aranm... pak se nae cesty rozdlily... pozdji jsem se dozvdl o jeho pedasn smrti... vdl jsem, e ml cukrovku... Z-55/Lou se otevel. (Jsi jet pod v lidsk schrnce!) Zatvil jsem se vldn. (Ano.) Zachvl se. (Aha, sp. Dostal ses a tak daleko? To je docela dobr. koda, e si to vechno nezapamatuje.) Otevel jsem se vce. (Nen to tak pln pravda, Lou. J toti...no, tady to m.) Vyslal jsem krtkou rutinu s prvn fz OOBE. Pojal ji do sebe. Potom se znovu otevel a lehce se zhoupl. (Takhle to s tebou je. To jsi mi nikdy neekl.) Uklonil jsem se. (Tenkrt, kdy jsme se znali, jsem to o sob nevdl.) Zachvl se. (Take pro jsi mne tedy vyhledal? Vracme se k hudb?) Zase jsem se uklonil. (Nevm. Podal jsem, jestli bych mohl navtvit kulturu, kter je podobna lidsk. Objevila se tvoje identita... a te jsem tady.) Z-55/Lou zajiskil. (Chce se podvat do... jak bych to... do mho msta...?) Zhoupl jsem se. (Kentucky u ne. Tam to a moc dobe znm. Pli lidsk!) Zhoupli jsme se spolen. (Ne, ne... tam, kde jsem opravdu doma. Pesn to sis pl, proto se ti objevila moje identita... Je to... no... dost zvltn msto, ale ty to pochop.)

Otoil jsem se dovnit. Kdy se chystte vypravit na njak exotick msto nebo msto, kter je tak vzdlen, a vm pipad exotick, vdycky se objev oekvn. Dokete vymyslet neuviteln mnostv variant toho, co na vs ek, co budete dlat a co zaijete. Ve svm naden asto pistoupte na omezen a zkazy, kter se vm ze souasnho vnjho pohledu nezdaj vbec dleit. Nakonec zapomenete udlat i to nejdleitj. Nevzt si s sebou jako skryt zavazadlo postoje, kter vm vtiskla vae vlastn kultura a kter pouvte jako nstroj srovnvn. Z-55/Lou jasn zajiskil. (Jestli to chce zat se vm vudy, mus se tam vydat jako obyejn turista a vzt si jenom to nejnutnj. Tak bys ml prot dleitou historickou udlost, kter kme... no... vzedmut.) Zajiskil jsem tak. (Vborn! Sprvn vjem.) (Aby ta zkuenost byla pln), pokraoval, (peru a do konce vzedmut spojen se souasnm prostedm. Je to trochu jako trnink v lidsk form, ale rutina ti zstane.) iroce jsem se otevel. (Naprosto souhlasm. m zaneme?) (Jsem tvou kotvou do nyn. Zptky se dostane, kdy se zam na moji identitu.) Jeho energetick struktura obsahovala zvltn, vstedn zen. (Na msto se dostane pes identitu... Zeer vzedmut"...) Zachvl jsem se. (Zeer - Vzedmut.) Zamil jsem se a nathl... BLIK! Ocitl jsem se ve mst, nebo pinejmenm na mst, kter jako msto vypadalo. Vude okolo se tyily t a typatrov budovy, kter se na pohled nim neliily. Nevypadaly zrovna pitaliv nebo neobvykle a byly v nich otvory. Objevil se vjem, e to jsou okna a dvee. Ulice a prostranstv mezi budovami nebyly zvl prostorn, byli tam jenom lid, vjem bytost podobnch jako j ve sv doasn form. Nebyla tam dn auta, nkladn auta nebo jakkoli jin dopravn prostedky. Chybly sloupy, nataen drty, chodnky. Bylo jasn denn svtlo, ale nikde nad sebou jsem nevidl slunce. Jak jsem tak krel a splval s davem, lid si m vmali, ale na jejich chovn nebylo patrn, e by m vnmali jako cizince. S kadm dalm krokem jsem se ctil vt lehkost a obyvatel mi stle vc pipomnali pozemany. Vichni psobili dojmem nanejv clevdomch, uzavench bytost, kter jako by plnily njak kol a nezbval jim as na dn zbytenosti. Pokud pouvaly njak

jazyk tla, dn vjem jsem nezaregistroval. Zajmav bylo, e jsem nedokzal rozliit mue a eny, co bylo pro m nezvykl. Tak jsem si ekl, e mezi nimi asi rozdl nen. Na ulici si m nikdo nevmal, take jsem vstoupil do jedn z budov a ocitl se v rozlehl mstnosti, kter siln pipomnala vstupn halu stedn velkho hotelu. Vude kolem postvali lid a psobili dojmem, e spolu rozmlouvaj. Pistoupil jsem k mui (?), kter jako by stl za menm pultem. Podval se na mne pln oekvn. Bylo mi jasn, e musm nco vymyslet. Byla by tady njak restaurace?" pronesl jsem rdoby nevzruenm tnem. Bytost se odmlela. Zaal jsem tuit chybu. Vsadil jsem na sv zklady neverbln komunikace. (Je njak monost, abych zde doplnil energii?) Mu radostn pokynul rukou smrem doprava. Dotkl se m zvan samolibosti. Pi prvn zkouce jsem obstl. Sice nemluv, ale rozumj. I pes moje nevaln schopnosti neverbln komunikace. Te u nemohly vyvstat vnj pote. Zaal jsem si pedstavovat, jak asi bude jejich jdlo. Urit to bude nco neobvyklho. Stl jsem ped vchodem ve tvaru brny a za nm byla zejm u jen tma mon ne pmo tma, sp se to blilo zvltnmu zpsobu osvtlen s vyuitm rznch kombinac barev. Sebejist jsem proel brnou a ocitl jsem se uprosted barev. Okamit jsem ctil vyzaovn, kter bych pirovnal k sln havch plamen. Uskoil jsem zptky. Tohle nen restaurace! Ten mu mi vbec nerozuml. Ze vech stran na m toily ochromujc projevy ensk sexuality, byly vude a vbily, doadovaly se, nabzely, slibovaly. Bylo to na m pli. S velkm silm jsem vycouval brnou ven a cel zadchan znovu stanul ped dvemi. Pokusil jsem se uklidnit. Jen jsem se trochu vzpamatoval, zjevil se pmo pede mnou hotelov poslek (?) v doprovodu dvou dalch mu - nco jako policie pes vnman obsahy, zkrtka njak autorita, mon i tajn sluba i KGB. Jeden kgbk" pistoupil bl. (Mohu vidt v prkaz?) Zatral jsem po kapsch a pekotn shnl penenku, jenome v mm odvu, kter sestval z jednoho kusu, dn kapsa nebyla. Zato jsem ml kolem pasu opasek a na nm zaven vek. Shnul jsem do vku a nahmatal jsem kartu. Vythl jsem ji. Pirovnal bych ji nejsp k obyejn kreditn kart. Kgbk" si ji vzal a zaal ji peliv zkoumat. Pak zvedl hlavu.. (Ze Zem, e? O takovm mst jsem nikdy neslyel. Je to na druh stran ocenu?) Zatvil jsem se vldn. (Pro se ptte... ano... jsem...)

Kgbk na mne zamval kartou. (Nejsme z va nvtvy nijak naden. Dodrujte pravidla.) Pookl jsem. (Jist, rozumm.) (U ns nevchzme do soukromch objekt a nebereme nic bez toho, e bychom to dve nezaplatili.) Policista se obrtil k ednkovi za pultkem a podal mu moji kartu (Kolik si z n odetete? Nem tam toho moc.) ednk nechal kartu zmizet ve vku na svm opasku. (To by mohlo stait.) Zaal jsem protestovat. (To je ale vechno, co mm.) (V tom ppad vs budeme muset zadret.) Druh kgbk ke mn pistoupil a vzal m za ruce. (Nemete se tady jen tak zbhdarma potulovat bez identity.) Zamihotal jsem. (Co chcete udlat?) Druh kgbk vythl ze svho vku plochou krabiku a otevel ji. (Nehbejte se, nebude to bolet.) Vzal m za ruku a zastril mi koneky prst do krabiky. Otisky prst, pomyslel jsem si, berou mi otisky prst. Vedle! Po prstech se mi smrem nahoru zaala it ern barva, a mi zaernila celou ruku. Nebyl jsem schopen nic udlat, jenom jsem to pozoroval. Zatm se zmocnili tak moj druh ruky a zase mi vsunuli prsty do krabiky. Ml jsem te ern ob ruce. Chtl jsem barvu sett, ale proskla mi k. Prvn kgbk se spokojen dval na moje ruce. (To by mlo stait. Aspo si vs lid vimnout, a se budete pibliovat.) (A pamatujte si,) dodal druh, (radm vm, abyste se vrtil se dom. Tady vs nic kloudnho neek, jak te vypadte. Nikdo se s vmi bavit nebude.) Prvn mi vnoval odmen pohled. (Dohldneme na vs.) Potom se oba otoili, peli nap mstnost a vyli ven na ulici. Zatvil jsem se na ednka u pultu vldn. (Promite, nevdl jsem, e je to soukrom objekt.) ednk se zachvl. (Nic jinho tady nemme!) Zamihotal jsem. (Take vechny budovy jsou soukrom?) ednk ochabl. (Co tady potom dlaj ti lid? Je jich tady snad cel stovka!) Zashl jsem ho dostaten drazn na to, abych upoutal jeho pozornost. (Je to samozejm jejich soukrom objekt.) (Sta uivatel?) Ukzal smrem k pultu, kam jsem ho nsledoval. Stli jsme u nkresu, kter visel na zdi za pultem. Bylo na nm asi pt ad velkch ernch puntk, kter pipomnaly otvory, a v kad ad jich bylo dvacet. (To je n osobn prostor.) Tvil se dleit. (Nejlep ve mst.)

Zral jsem na nkres. (Vy chodte do takovch...?) Potvrdil to. (Ale jenom v dob Vzedmut. V prmru jsou asi takhle velk.) Rozepjatmi paemi naznail asi dv stopy. Chtl jet nco dodat, kdy se z nieho nic z dlky ozval zvuk, kter pipomnal burcen hromu. Podlaha se zaala hbat. Vichni ptomn se okamit otoili a urychlen spchali k vchodm a dl do tmy. Hotelov poslek se pipojil. (Zan vzedmut,) volal pes rameno. (Mon prv proto jste tady, ale radm vm, abyste se rychle pesunul do svho osobnho prostoru.) Mstnost zela przdnotou a j jsem se na rytmicky se vlnc podlaze pokouel udret rovnovhu. Za ohluujcho rachotu, kter dle slil, jsem se dopotcel k vchodu. Uvidl jsem, jak se z dlky rychle bl ob vlna, ne na vod, ale pmo v zemi. Zved budovy a ulice a vznik vydut, kter dosahuje vky mon nkolika stovek stop. Zahldl jsem, e se za prvn vlnou zvedaj druh, tet a tvrt vlna a kad dal ped vkou pedchoz. Mon bych uvidl dal, ale neml jsem u pleitost. Na msto, kde jsem balancoval, prv dorazila prvn vlna a pohnula budovou. Celou ji nadzdvihla a j jsem se zmtal ze strany na stranu, vstval jsem a hned zase padal, narel... ... v zoufalstv jsem se pokusil zamit na... jak to jenom bylo... identita... identita Z-55/Lou... Z- 55/Lou... Rozil jsem se a zaclil dopedu... pevn jsem se uzavel... pevn... BLIK! Kolem je ticho, burcen skonilo. Pokouel jsem se pestat se klepat dostaten dlouhou dobu na to, abych se mohl otevt. Po chvilce usilovnho soustedn se mi to podailo. Stl jsem ped identitou Z-55/ Lou a objevil se vjem jeho citlivho vykvn. Zatvil jsem se vldn - v rmci monost. (Tomu ty k domov? Kde ses to potloukal, ne ses stal lovkem?) Uklonil se. (No, nen to dn Kentucky...) (A ty se tam chce vrtit?) iroce se otevel. Vyzaoval tm bl svtlo. (Ne, tam ne.) Najednou ke mn dolehla nalhav vzva k nvratu. Ne jsem stail zareagovat, zaal jsem se vzdaloval a Lou mizel v dlce... Ocitl jsem se pobl svho fyzickho tla, vzva k nvratu stle nalhav. Vklouzl jsem do druhho tla, potom do fyzickho a posadil se na svm vodnm lku. Tlo v podku, moov mch przdn. dn podnty. Co m pivolalo zptky? Na nic jsem nemohl pijt. Lba choromyslnch. Blzni se vdy najdou...

Kdy jsem dovolil, aby se v tomto smru a k tomu elu zaalo projevovat moje celkov J, mohl se zat uskuteovat havarijn program". Asi tak bych nazval to, co jsem dve pojmenoval Lokalita II". Program zaal tvrdm vcvikem s upravenou prax, kter vystil v nepopsateln zvry. Prost vzato, mohl jsem bt pozorovatelem, nikoliv astnkem tohoto procesu. Pro? Vm jenom, e dvod, na kter jsem piel, byl dosti sloit a e jeho pln pochopen nastane a daleko pozdji po udlosti samotn. Jeden z nejnzornjch ppad se odehrl jednou v noci. Vystoupil jsem z fyzickho tla a jet pedtm, ne jsem se stail odpoutat od druhho tla, jsem poctil neovladatelnou touhu po sexulnm spojen. U jsem se chystal, e pouiji svou obvyklou zchlazovac techniku, te ne, a pozdji", kdy jsem se najednou zaal vzdalovat od tla. To vzdlen jsem ale nevyvolal j. Pohyb byl rychl a netrval dlouho. Kdy jsem se zorientoval, zjistil jsem, e stojm pr krok od obrovsk haldy svjejcch se bytost. Vypnala se do vky i do dlky, kam jsem jenom mohl dohldnout. Ze veho nejvc mi tento vjev pipomnal chumel zkroucench nvnad na ryby, kter nkdo nechal pes noc ve sklenici od zavaeniny. Byl to neperuovan pohyb, tisce vlhkch kluzkch forem, roztahovaly se a znovu svjely, hledaly, hledaly, pokouely se vyvjet njakou innost... ale nikdy nedoshly pocitu uspokojen. Ve tech mohutnch vlnch se objevily ti vjemy. Za prv, nebyly to nvnady na ryby, byli to lid. Za druh, nalhavost nezmrnho sexulnho vyzaovn, muskho i enskho, kter se ilo z toho ohromnho propletence. Za tet, bytosti, kter jsem pozoroval, byly bez vjimky vechny fyzicky mrtv. Chtlo se mi otoit a uhnt pry, ale jist moje soust m nutila zstat, kde jsem byl. Konen jsem se uklidnil natolik, e jsem mohl klidn uvaovat. Ml jsem snad chu se zapojit? Celm svm bytm jsem se otsl. Po sexulnm apetitu, kter ped nkolika okamiky pln poutal moji pozornost, nezbyla ani sebemen znmka! Siln vjem pinesl uvdomn, e se cht znovu projev, ale u nikdy v takov intenzit, aby pln ovldl moje mylen a chovn. Spolu s tmto zbleskem poznn m zaplavila dal emoce nalhav soucit s vzni toho shluku tl, jejich pozornost natolik zaujmala pedstava sexulnho uspokojen a touha po nm, e si neuvdomovali dnou dal existenci. Souasn se ve mn vzedmul pocit zlosti, e existuje systm, kter doke v takov me otupit, potlait a deformovat a me dospt a do stadia, kter jsem prv pozoroval. Byli tito lid vyvrhelov z hlubin lidskho vvoje, kte byli navky odsouzeni k tomuto stavu byt?

Pomalu jsem postoupil vped a zastavil se kousek od pat ob hromady. Pohybujc se tla patila mum i enm, mla nejrznj tvary a velikosti a leskla se potem. Najednou se na okamik objevila nah, ochlupen noha, kter vynvala ven z chumlu. Popadl jsem ji za nrt a zathl... Noha se naprzdno zapela do prostoru a usilovn se snaila znovu proniknout hloubji do pulzujc spleti tl. Zathl jsem silnji a snail se pitom, aby mi opocen kluzk kotnk nevyklouzl z ruky. Postupn jsem z hromady vythl cel tlo. Byl to mu niho vzrstu, tmavovlas, pohledn, neuritho vku. Leel na bie a snail se proniknout tam, odkud jsem ho vythl. Pitom naprzdno hbal rukama a nohama, jako by byl krab. Naprosto si neuvdomoval, e ho drm za nohu a znemouji mu to. Bez zvltnho sil jsem ho drel na mst. Sklonil jsem se dol a zakiel mu do ucha (Hal. Chci s vmi mluvit. Pestate sebou na chvilku zmtat!) dn znmka toho, e by m slyel. Mu dl hledl stejnm smrem a ve tvi se mu zrailo oekvn. Znovu se pokusil dostat zptky. Seven jsem nepovolil. Pemlel jsem, co udlm. Zkusil jsem to jinak. (Poldov, policie, ztah! Pry odsud!) ekal jsem, jestli pijde njak odezva, ale zbyten. Nedokzal jsem ze sebe vydat vyzaovn, kter by jeho pozornost upoutalo. Povolil jsem seven. Mu se odplazil zptky do chumlu, kde ho pohltily pohyby. Byl jsem smutn. Shl jsem po svm fyzickm tle a bez problmu do nho vstoupil. Tyto udlosti m obohatily o novou techniku, kterou je mon ovldat rzn projevy vyvstvajcho sexulnho chte. Sta, kdy pomyslm na svjejc se bezduchou hromadu lidskch tl, a je to. Tato zkuenost byla z tch mrnjch, kter mete potkat bezprostedn za hranicemi fyzickho tla. Brzy jsem si uvdomil, e se pi prchodu opakuj stejn vzorce, a zaal jsem jim vnovat pozornost. Byly to stavy byt, ktermi jsem pedtm prochzel rychle, abych zamezil vzniku konfliktnch situac. Nbh na n se objevoval vdy v dob, kdy jsem byl v druhm tle, malou chvilku ped tm, ne jsem z nho vystoupil a posunul se dl kupedu. Ml jsem ale pocit bezpe a jistoty, protoe Vy J dilo cel prbh OOBE. Vnitn pocit jsem ml dobr. Ale to bylo z jinho dvodu.

8. - MSTO SETKN

Pochybnosti vyvstaly v okamiku, kdy jsem si zaal myslet, e lidsk provn vidm ze sprvnho hlu pohledu. Kdy o tom pemlm, km si, e to vechno bylo peduren. Do OOBE jsem vstupoval i vracel se lehkovn a sebejist. Ctil jsem naprostou jistotu, e Vy J, kter m ve vem vede, zn odpov na jakoukoliv otzku a dokzalo by se vypodat se vemi problmy nebo neekanmi situacemi, kdyby k nim dolo. Zatm vechno fungovalo vborn. Mon i prv proto jsem zaal ctit nznaky sotva patrn nejistoty. Moje ego si mohlo sice myslet, e je sebelep, ale j jsem vdl, e tak dobr zase nen. Do hry znovu vstoupila jedna z mch problematickch vlastnost. Nedoku nechat nco hezkho jen tak voln plynout - potebuji to prozkoumat. Pi ad OOBE, kter nsledovaly, jsem si pokouel uvdomit si, kdo to vlastn vede a udv smr. Nejdve bylo spojen sotva znateln. Vjem nejasn jemn existence nkde vzadu za mnou, kter vedla, a jsem byl, kde jsem byl. Otel jsem se a nic nenachzel. V nejlepm ppad pouze znmky jistho ptelskho byt. S jistotou jsem vdl, e tam nco existuje, a vypadalo to, e je to nkde venku mimo mne. Znovu jsem si proel svoje poznmky. Kdy jsem se dostal na pln zatek, chytil jsem se za hlavu. Jak jsem mohl pehlet to, co bylo naprosto jasn? Kdy jsem vystupoval z tla, ten pocit letmch dotyk na rameni, odpov na moje zoufal vzvy a dal jemnj nznaky, kter jsem si teprve te, z novho pohledu, uvdomoval. Tenkrt jsem vechny podobn jevy zahrnul pod jeden pojem pomocnci" a vc jsem se tm nezabval. Dal kroky jsem nepodnikl. Vdl jsem ale, e jsem zen OOBE nepenechal svmu Vymu J, ale ve skutenosti jim, svm pomocnkm. Pak jsem se pravideln bhem OOBE pokouel o navzn spojen s tmito bytostmi (nevdl jsem, jestli je jedna, nebo je jich vc), ale bez spchu. Stop, beru zpt. Pvodn jsem si myslel, e bez spchu, protoe jsem oekval odpovdi ve form slov. Pichzely ale v obrazech, prostednictvm pocit a udlost a vechno se zmnilo, kdy jsem si matn uvdomil, e nepouvm jejich jazyk" - takov, jakm opravdu komunikovali. Rekapitulac dvjch zznam jsem si to z velk sti potvrdil. Slova a e, jak je znme, jsou ryze lidsk zleitost. Tak jsem j - lovk - poznal, kde to vzne. Moje splaskl ego mrn porostlo, a kdy jsem si uvdomil, e nen dleit, jak je prostedek dorozumvn. Podstatn je, e od tchto nelidskch bytost z druh strany je njak odezva. To jsem si opakoval a dl jsem nechval veker zen a rozhodovn bhem OOBE na nich" z jednoho prostho dvodu: Zkrtka to fungovalo. Nebylo rozhodujc, kdo m vedl, znal tyto oblasti daleko

lpe ne j. Pokad, kdy jsem zkusil jin zpsob komunikace, zaaly se objevovat vsledky. Vyslal jsem k tto bytosti, kterou jsem tuil za sebou, mylenky beze slov - obrazy, innosti, pocity a emoce. Pokad jsem dostal okamitou odezvu v pijateln form. Musel jsem souasn zapojit analytick uvaovn a vnitn cit. Potom jsem vznam sdlen pochopil. Pitom jsem si nepetrit uvdomoval, jak neuviteln pomalu se vechno odehrv na m stran a s jak ohromujc trplivost to pijm druh strana". Tady nkde byly koeny m neverbln komunikace (NVC), kter, jak jsem tenkrt pochopil, je zkladnm klem k vdom. Poznal jsem, e NVC existuje, a dokzal jsem ji odliit od bnho zpsobu dorozumvn. To bylo ve. Kdy jsme dospli ke stejnmu prostedku dorozumvn, mimotlesn stavy se prohloubily a byly astj. asto jsem se astnil neho, co bych voln nazval vzdlvac semin. Tento nzev volm proto, e byli ptomn jak vyuujc, tak studenti, mezi kter jsem se zaadil tak j. Semin byl pln jin ne kola spcch, jak jsem si ji pamatoval. Na semini byl v roli vyuujcho (voln eeno) oslniv bl vyzaujc kotou svtla. Dokzal jsem zachytit i vyzaovn dalch bytost (snad student), kter jsem vnmal vude kolem sebe, ale nic vc. dn vodtko, podle kterho bych poznal, o koho a jak bytosti jde. Instrukce se skldaly z balk celistvch, proitkovch informac, kter jsem okamit vstebval a ukldal v podob klubek, jejich nzev se ned peloit do slov. Nenael jsem pro n vhodn oznaen, take jsem klubka pejmenoval na rutiny". Zejm je to velice ast zpsob dorozumvn pi NVC. To, co jsem si s sebou z tchto lekc pinesl, jsem se snail uplatnit v podmnkch pozemskho ivota. Vsledky byly smen, protoe vtinu informac z druh strany" jsem nikdy nebyl schopen vzthnout k ivotu zde, v pozemskm asoprostoru. Mon je to vechno pprava na innost, kter se teprve rozbhne, nebo pro prci s netlesnmi energetickmi systmy, anebo to vechno jednodue pesahuje moje chpn. Mm pocit, e to posledn je nejpravdpodobnj. Take zmiovan vztah se dostal do pln jin roviny. Zaal jsem spolhat na svho neviditelnho navigtora (mon jich bylo vc), jako jsem nikdy nespolhal snad ani sm na sebe (dve). Kdy teba nkam letm s njakou leteckou spolenost, nikdy pln nedvuji posdce v pilotn kabin (mon je to tm, e toho o ltn dost vm). Protoe se potebuji dopravit z jednoho msta na druh, a to fyzicky a v krtkm ase, nakonec si radji zapnu bezpenostn ps. Let proiji s pocitem zkosti a se staenmi plkami", co kdyby nhodou... V tomto stavu spnek nepichz v vahu.

Toto bylo jin. Oni vdli, jak a kam lett s mm letadlem", kudy a kam se vydat, a to lpe ne j. Pi kadm letu" moje dvra jenom narstala. A obrcen, uvdomil jsem si, e vm mlo o tom, jak se cestovn stv pod sloitj. S vdnost jsem jim zaal kat INSPEK-TI"51, a tm se pedpokld, e lid do tto kategorie tak pln nepat. 51 V originlu: INSPECS - inteligent species", v pekladu: inteligentn druhy (pozn. pekl.). S takovou pomoc jsem se na svch cestch prstenci ctil daleko jistj. Vldlo zde podobn prosted, jak znme z naich pozemskch podmnek. Ctil jsem se naprosto bezpen. Kdy jsem se vydal hodn hluboko, kdy jsem peshl svoje monosti, ONI m vythli zptky do znmch oblast. Akoliv jsem piel na to, e jejich kritria se ponkud liila od mch. Nkdy jsem si myslel, e tet sestup je ji mj posledn, a val jsem o pomoc, ONI vak ekali, a sestoupm po osm i po devt, a a pak mi tie podali pomocnou ruku. To vechno patilo k procesu uen a zatkvac zkouky byly jeho dleitou soust. Jejich oblbenou a rychlou metodou vuky, kter navc zstvala jednou provdy vryt do pamti, bylo pehrvn situac i simulace". Vyuvali sv schopnosti vytvet a nsledn penet do lidskho vdom - v tomto ppad do mho - situace, kter pesn napodobovaly pozemsk udlosti. Nkdy jsem vbec nedokzal rozliit, kdy provm skutenost a kdy pehrvan dj. Nevm, kde m tento simulan postup sv hranice, ani netum, jestli ho vyuvaj asto. Mon jsem byl jedin ppad, ale o tom pochybuji. V kadm ppad si zasluhuje pozornost i ppadn jin vyuit tchto monost. Pehrvn pouvali v ppad moj energetick struktury tak, aby doshli odstrann drobnch emonch blok, kter mi znemoovaly nebo naruovaly jasn vnmn, ppadn vnitn rovnovhu. Vtinou jsem si svoje bloky neuvdomoval; zaznamenali je ale ONI a hned se nabdli, e se postaraj o npravu. S mrnm pedstihem jsem se dozvdl, e pouen je na cest (samozejm, kdy jsem souhlasil), a pak u nebylo nvratu. Vechno jsem skuten proval, obvykle samostatn, krtk udlosti a v jejich prbhu se odehrla (za podivnch okolnost) rzn dleit rozhodnut. Podstatn bylo, abych se nauil konstruktivn a rozumn eit problmy. V tomto ohledu byla lekce nesmazateln vryta do m pamti. Kdy jsem se k danmu rozhodnut nerozhoupal, pehrvn se opakovalo, dokud jsem nakonec nepevzal iniciativu. Ani pi zopakovn jsem pesn nevdl, jestli

se vechno odehrv reln. To jsem byl schopen rozpoznat, a kdy lekce skonila. Zajmavou epizodou bylo, kdy se Przkumnci zaali setkvat a navazovat vztahy s inteligentnmi bytostmi, kter se pouvn slov pizpsobily. Nkdy mi tato setkn pipomnala moje vlastn kontakty s INSPEKTY, kte mn navc brali za starho znmho. To sam jsem ctil j k nim. Nikdy jsem se INSPEKT pmo nezeptal, jakou maj v lidskm pozemskm vvoji lohu. Pro sebe jsem si udlal zvr, e v porovnn s mmi pomocnky z vnjch prstenc, kte lidskou zkuenost proili, jsou jakoby absolventy vysok koly. Jejich fungovn a role byly na prvn pohled velice podobn s tou vjimkou, e mra poznn INSPEKT a jejich techniky po vech strnkch pesahovaly lidsk monosti. Celkov na m psobili dojmem, e je nepoutaj ideologie, zpsobujc recyklaci v prstencch. Ptt se, jak mlo jejich psoben el, se mi zdlo... kdy nic jinho, tak neuctiv. Mon jsem nechtl ohrozit tuto, pro mne slibn se rozvjejc spoluprci". Pi OOBE jsem s nimi o tom pmo a zmrn nekomunikoval. Ale my, poetilci, jsme to nemohli nechat na pokoji! Jednou v noci jsem dostal npad a hned jsem se rozhodl ho uskutenit. Njakou dobu jsem se ji snail seznmit se s energi INSPEKT. Napadlo mne, e bych kvalitu tto energie mohl pout jako navdc signl k tomu, abych se dostal do jejich sfry - stejn jako jsem to dlal s jinmi bytostmi. Teba bych se z toho hodn pouil. Zaadm te pepis zznamu o tomto pokusu tak, jak jsem ho zaznamenal, a navc doplnn vysvtlujcm komentem: as: 2:17 rno... lonice. Jsem po dvou cyklech spnku, vzhru, odpoat, uvolnn... metodou vyven, po kterm nsleduje vysunut, se dostvm do druhho tla, opoutm druh... uvdomuji si identitu, kter tentokrt pat nkomu z INSPEKT... nic moc, ale sta to... pomyslel jsem si... e bych se mohl zamit na tuto identitu... obvyklm zpsobem se zamuji a natahuji... pohybuji se velice rychle systmem prstenc... a pak dl, co mne nepekvapuje... zanm si uvdomovat teplo, je silnj, jet vc sl, u je mi skoro nepjemn a chci se otoit zptky... v tom do neho eln vrm, kolabuji, jsem otesen... Natahuji se, a zjiuji, tam je njak pekka s hladkm povrchem, pevn a neproniknuteln... stle nepjemn pocit horka, sousteuji vechny sly, vnmm hranin linii... mon bych se ml vrtit... najednou jasn svtlo, intenzivn, rozlv se pmo pede mnou, nejdve ovln tvar, postupn se mn ve vysokou lidskou postavu. Ze je tak siln, e se choulm do klubka... protoe se podob vnosti...

stahuji se zptky ped tm jasem... najednou se zan ochlazovat a u mi nen nepjemn, doku zi snst. (Je to takto lep?) Lep! To ani zdaleka nevyjaduje, jak mi ped chvilkou bylo. Jet pr okamik a zaal bych se rozpoutt. (Narazil jste si hlavu?) Tak by se to tak dalo ct. Obvykle do veho jdu hlavou naped... (Nemus vs to ani v nejmenm znepokojovat. Vy mte hlavu tvrdou, pane Monroe.) To mne vytoilo. Nikdy bych si nepomyslel, e Bh m takov smysl pro humor. A tak to formln osloven pane Monroe". Napmil jsem se, po strachu ani pamtky. Skoro jsem se chtl naklonit kupedu a potst bytosti rukou. (Jsou innj a vhodnj zpsoby.) Byl jsem ohromen. Vznel jsem se tam a usilovn se snail zjistit, co se to vlastn stalo. (Dostal jste se do stavu, ktermu vy vdci kte Stojat vlnn"52. Dv shodn energie ve stejn fzi se zdnliv vzjemn vyru. Vznikne interference51, nulov stav. Ale nula neexistuje a protoe energie nezanik, transformuje se do dalch dynamickch stav.) Dejme tomu, e te jsem se vzdlen orientoval v tom, co se sebhlo. Pod jsem se ale nedozvdl, kde to jsem. Kdybych se zeptal... (Kde" je relativn pojem. Nejrozumnj vysvtlen z va perspektivy je, e jste na okraji vstupu, u brny do na reality, v bodu pemny54. Ta identita, na kterou jste se napojil, vs sem pivedla.) To se na to podvejme! Take brny do nebe pece jen existuj. Snad by mohly bt zlat nebo perlov bl, kdy nebe povaujeme za nco, co je mimo nai dimenzi. (Uvaujete sprvn. Vechno je otzka individulnho hlu pohledu.) Konen se objevil vjem. Komunikovali jsme tak pirozen a intenzivn, e jsem ho do t doby vbec nebral na vdom. Klidn si tady povdm - oprava: komunikuji s asnou, zivou bytost jako s novm ptelem a ON/ono na moje otzky odpovd dv, ne je vyslovm (NVC nakonec zvldm lpe, ne bych pedpokldal). Nemlo vznam cokoli zadrovat, i kdybych chtl. A jsem byl, jak jsem byl, stejn (ON/ONO) znal(o) vechny moje mylenky. iroce jsem se otevel a cel jsem se vydal - takov, jak jsem byl.

(To nen nutn, pane Monroe.) Okamit jsem vdl pro. Ono/ONI bylo (i) soust tohoto procesu. M pedstava vnjho inteligentnho zdroje energie, kter pomh, naviguje a vede, byla pesn. (Pi va souasn poteb individualizovat se je to tak.) Spontnn se objevila dal otzka. Jak dlouho u to probh? Existenci tohoto procesu jsem si zaal uvdomovat teprve nedvno... Zrekapituloval jsem si OOBE a na pln zatek. Ale co pedtm? e by vdycky... (Uvdomte si vy realitu, a pijde ten sprvn as.)
52

Angl.: Standing wave (pozn. pekl.). Interference - promchni, propleten (pozn. pekl.). Jedin, o em nelo pochybovat, byla skutenost tohoto mho zitku, ale komunikuj pece i s dalmi lidmi... (S mnoha rznmi lidmi a rznmi zpsoby. Tato spojen ale uskuteuj jenom nkte z ns.) Bylo mi jasn, e kdy budu jen tak ekat, moc se toho nedozvm. Ono/oni mne vak zaujali. (Je ns hodn a mnoh z ns dvno znte.) Take kat ONI je sprvn... Doufal jsem, e je neurelo oznaen Te jsem ctil, e nen pln vhodn. (Nyn pln svj el a plnilo by ho jakkoli jin oznaen.) Zajmalo m, jestli ONI byli ti sam jako bytosti, se ktermi jsme se s Przkumnky setkvali v laboratoi... (V nkterch ppadech ano, ale vdycky ne.) Tolik otzek... te mm opravdu velkou pleitost... (Mte, ale budou i dal.) Nejdleitj otzka... nejdleitj otzka. Na co bych se ml zeptat?! Jsou ONI Bh, nebo...? (Jsme stvoeni a sami tvome. Stejn jako vy. Kdy se stane Bh a tvrce stejnou osobou, stvte se Bohem toho, co tvote.) Bylo to silnj ne j... musel jsem s tm ven, i kdyby m to mlo zabt. Poteboval jsem znt odpov, ONI...? (Nic by vs nezabilo a nic vm neubl. Jste na odpov pipraven ji z toho dvodu, e jste tady - ze sv zvdavosti, jak kte. Podstatu, kterou jste a kterou jsou dal bytosti z lidsk roviny vvoje, jsme nestvoili. Stejn jako my, jste i vy obsaeni ve struktue, kter vvojov pedchz pozemskmu asoprostorovmu uspodn. Ostatn tuto strukturu v tomto okamiku prv
INSPEKTI.

provte. Lidsk zkuenost je jenom pdavkem k tomu, m skuten jste. Nicmn je to dleit pdavek.) Chtl jsem si srovnat, co je tak dleitho na tom, bt lovkem, e by to... (Jak to kte? Kapka vody v ocenu nepojme cel ocen a neme rozumt vln, kter ji vyvrh na psen beh.) Moment. Toto mi zn nadmru lidsky. Nakonec je mon, e ONI pece jen budou nadlid, kte ji spn proli... (Nkte z ns proli lidskou rovn. Byl jsem vybrn, protoe patm mezi tch nkolik.)
54

Angl.: Conversion point" - msto, kde dochz k zsadn zmn (pozn. pekl.)

Nkolik... kolik to asi bude... pt, deset, tisc... (Tko to lze odhadnout, protoe psob tak prvek splynut. Je to vc, ne je souasn lidsk populace, mon stokrt vce.) To by mohlo znamenat, e ONI psob od plnho zatku ivota lidstva. (Pesn tak. Pedevm jsme stejn jako vy.) Kdy stovky miliard znamen pr", jejich celkov poet mus bt opravdu vysok. (Nepotme sti celku. Nen to poteba.) Take hodn st celku. To potom mus existovat rzn zpsoby uen, dal mimozemsk lidsk systmy... (dn jin systm nen pesn takov, jak znte ze ivota na Zemi. V prostoru, ktermu kte fyzikln vesmr, je mnoho jinch stedisek i kol pro vvoj vdom.) Vsadil bych se, e je vechny absolvovali. Urit mus, kdy... (Szka bez rizika, pane Monroe.) Vechno se vyvjelo naprosto proti mmu oekvn. Rychle jsem ztrcel u tak miziv pocity bzn. Msto toho m zalilo hejiv teplo a pocit pekrsnho souznn. Jako dvn hlubok ptelstv a k tomu jako pdavek cta, kter pln nezapadala do moj pedstavy o andlech. Pokud ONI skuten byli andl. (Jestli si pejete, meme si nechat rychle narst njak kdla.) Jen dn kdla, prosm. Ani svatoz. I kdy... jak jsem tak upen civl na novho INSPEKTA - vlastn ptele, tak... (V tto situaci je slovo ptel v podku.)

Nyn jsem dokzal pochopit, pro lidi, kte zaili sice omezenou, ale pesto vizi v supervdomm stavu, jim pidvali svatoz. Tm doclili toho, e INSPEKTI v lidsk podob vypadali jinak ne lid. A co jasn, zc tvar? Kolikrt v historii se vyskytly podobn zkuenosti? Divotvrci, svtci, mstn amani a lid ve finlnm vtlen". Nepochybn vichni patili do stejn skupiny bytost. (Nepochybn.) Chtl jsem mt naprost jasno v tom, co jsem prozatm chpal velice matn, a pochopit to tak dsledn a pesn, jak je to jenom mon. Oni, INSPEKTI, existovali jet v dob, kdy lid neexistovali, nejmn ped mnohmi miliony let. (Podle vaich asovch mtek to odpovd. Plat to ovem i pro vs a dal energie, kter jsou nebo byly v lidsk form, kdy se na to dvte z tohoto hlediska.) Mohli bychom z toho vyvodit, e my jako lidsk bytosti, ta nehmotn energie, kter je na soust, jsme vlastn INSPEKTI a nevme to? (V naem chpn jste stvoeni stejnm zdrojem jako my.) Ale jako lid nejsme stejn. (Tko se to vyjaduje v pojmech, kter uvte. Podvejte se na strukturu fyzikln hmoty tak, e si ji pedstavte jako rzn formy.
55

Angl.: last-timers - bytosti, kter provaj posledn inkarnaci v lidsk form (pozn. pekl.).

Kdy se budete pohybovat smrem dovnit, naleznete stice, kter jste nazvali atomy. Tyto jsou zase sloeny z stic, kter st ve zeteln modely. Vai vdci u zanaj rozumt tomu, jak energetick vztahy tyto stice maj, a dok sledovat jejich rotaci. Je to stejn tvoiv sla, jen zpsobuje tuto rotaci, jako sla, kterou disponujeme i my.) Kdybych svou prci postavil ji dve na tomto pedpokladu, mohlo by to znamenat ohromn rozdl v jej kvalit a vsledcch. Rozdl tak zsadn, e by ho nelo dnm zpsobem pekonat. (Ve vaem svt to vypad sloit, ale do na reality se to promt pmoae a jednodue. Toto zkreslen ve vaem vdom vytv asoprostorov iluze.) Musm to zkusit znovu. Pece mezi INSPEKTY a lidmi mus bt njak trval vazba. Pro by se nmi jinak zabvali? Z njakho

dvodu oni potebuj ns, my potebujeme je a lidstvem se zabvaj u od plnho zatku. Nerozumm tomu. (Vechny vjemy jsou v uritch mezch sprvn.) Co to? Dolhaj ke mn znepokojiv signly, e musm zashnout kvli nemu kdesi daleko vzadu... kde vzadu? Kde? Pokrauje to dl, nepjemn signly... pokoum se nebrat je na vdom. Nemohu to te peruit, je to vechno pli dleit. Snam se soustedit na dal mylenku a otzku v jednom, ale brn mi v tom dal signl. Otm se, chci ho rozpustit, ale vtom si uvdomuji, e je to nalhav nutkn vrtit se zptky do fyzickho tla... Samozejm, moje fyzick tlo! Musm zptky, ale nechce se mi - takov monost se u teba nikdy nezopakuje... (Na tomto mst se meme setkvat asto. Chpeme vai potebu. Dostanete se sem tm, e vm poskytneme silnj navdc signl identity.) Ctil jsem ve vyzaovn vel, chpajc ptelstv a jet mnohem vc a vyslal jsem vdnou odpov. Shl jsem po identit svho fyzickho tla a nathl jsem se k nmu. Pipadalo mi, e zpten pohyb byl velice krtk. Automaticky jsem vklouzl do druhho tla a potom do fyzickho. Ze zvyku jsem se podval na hodinky: 2:23. Jenom est minut? Byl jsem rozarovn, kdy jsem zjistil, jak nepatrn dvod m pivolal zptky. Zatmco jsem vstal a smoval k toalet, kde jsem vyprzdnil svj moov mch, m mysl byla naplnna oslnivm vznamem uplynulch esti minut. Zbytek noci jsem toho pli nenaspal. V prbhu nsledujcch tdn mi kadodenn fyzick nmaha, nedokavost a vzruen dal setkn nedovolily. Nedailo se mi navodit nutn pedspnkov stav56. I kdy jsem se vemon soustedil na okamik odpoutn od tla, stav OOBE nenastal. Pitom fyzicky uvolnn jsem byl. I pi opakovanm sil jsem nedoshl nieho jinho ne toho, e jsem prost usnul. Uvdomil jsem si, e asi pli tlam na pilu. Bylo tk to ovldnout. Nakonec jsem to vzdal a v tom okamiku se to stalo - docela snadno! as: 4:45... jsem vzhru a odpoat, i kdy je u dlouho po mm obvyklm cyklu. Odpoutvm se od tla, hladce postupuji do druhho stavu... opoutm druh tlo... bylo to snadn... zamuji se na identitu, aby m navedla do... a... ano! Jsem tam. Snam se udret se v klidu... sahm a natahuji se a sleduji signl. Pocit pohybu trv jen chvilku a je rychl. Zastavuji se. Pede mnou je zc bytost, nkolik dalch je opodl. Snam se bt klidn a vcn. Zamil

jsem se na vyzaovn, kter ve mn ze zatku vzbuzovalo strach. Te u je snesiteln - nebo jsem si zvykl j. (To i ono, pane Monroe. Pizpsobili jsme vm to trochu.) Mnohokrt jsem si pipravoval, jak zane nae dal komunikace, na co se budu ptt, jak seadm otzky pro ppad, e se spojen znovu neekan peru. A ta prvn otzka, ta prvn byla... (Zajmalo vs, jak je vztah mezi nmi a bytostmi, kter sbraj zkuenost lidsk existence. Potom jste ns opustil, abyste...) Abych el na zchod! Jak nepomr! No, tentokrt jsem se pojistil ze vech stran, e se nco podobnho nezopakuje, dn kva, velmi mlo tekutin... (Pina a nsledek, kterm tak vytrvale vte.) Kdo v - starosti nem. Ale jinak se JIM to povedlo, budu si to pamatovat. A ti dal vzadu za mm ptelem - nevm o tom, e by minule...
56

Angl.: pre-sleep (pozn. pekl.).

(Jak jste si viml, je ns tentokrt vc. Jsou tady od zatku naeho setkn, jenom se zmnilo vae vnmn. Oni se... jak vy tomu kte -zajmaj?... jsou zvdav", to je pesnj. Pro tento dvod mte vy jist hlubok pochopen.) Kad pomoc navc mi mus pijt jenom vhod, o tom nepochybuji. Rozmlouvm s bytost nebo bytostmi, jejich prniky do svta lid se obvykle vysvtluj jako zsah Boha, boh, andl, bla... (To nebylo nam zmrem. Bylo teba provst jist... pravy.) V dnen dob jsou modern sp UFO a ltajc tale. (Bval byste piel o svou szku, pane Monroe. Ony jsou projevem roviny, kterou si u brzy zanete uvdomovat.) Radji bych se tm nezabval a drel se tmatu. Co za pravy? Pro? (Svobodn vle je natolik podstatnou soust lidskho uen, e asto dochz k odklonnm od plnu. Je mon je dopedu odhadnout -jak byste to asi vyjdili vy. Takov pravy jsou jenom... pokejte okamik, sprvn vraz... jemn doladn. Jemn doladn.) Objevil se vjem obho stroje... nepopsateln mnohotvrnho a sloitho... vude byli INSPEKTI, plhali nahoru, zalzali dovnit, vylzali ven, tu otoili knoflkem, tam zase uthli ventil nebo sejmuli filtr a vyistili ho, slaovali rzn vlnn v osciloskopu, kontrolovali tok materilovch vstup... Tok! O to tady lo! Jejich innost se zamovala na zajitn plynulho toku energie skrze lidskou

zkuenost. Potom pedstava stroje pln zmizela a msto n jsem vnmal planetu Zemi a kruhy lidsk energie, kter ji obklopuj, a vechno vypadalo jako ve snu... (V posledn vjem je znmkou slunho pokroku.) Kdy ale stvoili cel tento proces, museli si na prvnm mst uvdomovat, e to vechno bude vyadovat tak... drbu, pravy. (Nestvoili jsme asoprostor, jak ho znte, ani hmotnou planetu Zemi nebo lidsk vvoj nebo vlastn proudn energie. To nen npl naeho oddlen, jak byste to vyjdili vy. Zajmme se o vstupn produkt a... jeho kvalitu. K jeho zajitn podle poteby upravujeme vnitn tok.) Toto bych tak radji nechal stranou. Zkuste se dret hlavn linie a nezabhat... (Budete pouen o zkladech i o pvodnm plnu.) Nejvt z ctnost je trplivost... (Jste uzpsobeni k tomu, abyste se, jak byste ekli vy: nejdve nauili chodit a a potom ltat". Ti, kdo nejdve vzltnou, se mus vracet a vzpomnat si", e chodit u umj. To je v ppad.) Tak te to teprve dostv obrtky. Take pro j? Pro jsem se j nauil nejdv ltat? (Ml jste skrytou schopnost vykonvat dleitou funkci, kter se souasn fzi vvoje lidskho vdom jev jako vedlej.) Co to asi me bt za schopnost? Jak nadn? Mus bt tak nedleit, e si to neuvdomuji. (Je poteba jenom to, abyste sm sebe zkoumal. Protoe nikdo, s vjimkou vs samotnho, vs nezn. Co se te t funkce, zatm ji plnte velmi dobe, podle oekvn.) S malou a obasnou pomoc a doufm, e a u je to cokoliv... Tak najednou mi to vechno hned nezapad, musm si to pebrat... a k tm zatkm ltn. Jestlipak mi s tm pomhali... (Uritou formou. Motorem byl jeden aspekt vaich schopnost. Mlo by vm to bt jasn. d vai innost tak asto, e si toho muste bt vdom.) Okamit se objevil vjem. O tto vlastnosti jsem vdy pochyboval. Bez vjimky vyvolvala vce problm ne een. Zvdavost. (Sprvn.) Kdo je zvdav, bude brzo star... (U kadho to tak nemus bt. Nkdy se to stv. Ale jste mlad mnoha zpsoby.) Kdybych dostal vjem o tom posln, mon bych vechno plnil mnohem lpe.

(Pokusme se postupn v dalch setknch napojit vs na hrnn povdom vaeho posln. Dokud se nenapojte, nebudete moci zskat jasn vjem. Jinak jakkoli rutina, kterou dostanete, zpsob zkreslen va funkce.) Vtiskl jsem si tento pslib hluboko do svho nitra a ctil jsem se pokorn a nedostaten... a uasle nad tm, e jsem byl po celou dobu setkn klidn... moje nestydat troufalost, mra moj nevdomosti... Jejich prozen odpovdi na zchvvy mch mylenek mly takov dopad, e m to skoro ochromilo a ztrcel jsem nad sebou vldu. dn blahosklonnost, dn soucit, dn pocit nadazenosti... pouze vc, ne ptelstv, vc ne bratrstv, vc ne rodiovsk pouto, vc ne zbon cta, vc ne slova... Kdyby mi ekli, e jsou bohystvoiteli, bral bych to. (Ale to my nejsme, pane Monroe.) Jak dobe vdli, co m znovu pivede k sob! Pane Monroe. Kdybych byl v tlesnm stavu, spustil bych hurnsk, levn smch. Nebo bych ekl: dkuji, to jsem poteboval. (Mme pro vs jin jmno. Budeme ho pouvat, pokud budete chtt.) Pro tentokrt bych ho nemnil. Ve zpsobu, jakm pouvali toto osloven, nebyla ctit dn formlnost i rezervovanost. Zajmalo m, jak na toto osloven pili. (Jeden z ns vs takto zaal oznaovat po setkn ve vaem pracovnm prostoru... ano, v laboratoi. Od t doby, kdy o vs mezi sebou mluvme, pouvme pro vs tuto identitu.) Okamit jsem vdl, kdo to byl, a vbec m to nepekvapilo. Moc jsem si pl, aby ho ode mne pozdravovali. (U se stalo.) Na nejdleitj otzku jsem pod jet nedostal odpov. Nevm, kam smuji, nevm, co je mm kolem... mon zase lpnu vedle. Jak u se to nkolikrt stalo... (Pomeme vm, abyste se u velice brzy, kdy pouiji slovo z kontextu vaeho asu, stal vdomjm. Nejdve se mus dokonit jist st vaeho vvoje. Cel mozaika se skld velmi rychle dohromady. Jak kte vy, schyluje se ke zmn.) Z jejich pohledu to me znamenat miliony let a po mn (i celm lidstvu) u v t dob nemus bt ani pamtky. (Toto asov rozpt je v mezch vaeho souasnho tlesnho ivota. Aby se proces uvdomn urychlil, doporuujeme, abyste nevyuval jin identifikan navdc signl, jak tomu kte vy, ne ten, kter vm poskytneme my. Jestlie tento signl nezachytte, mete z toho vyvodit zvr, e se mte zamit na svj tlesn projev, dokud se signl znovu neobjev.)

Jinmi slovy, kdy se objev, konec hrtek, zptky do prce. (Jsou urit modely, ktermi muste projt, ne budete moci pokroit. Budeme vs celou dobu provzet, ale svm fyzickm vdomm to nezachytte. Pipravili jsme pro vs cvien, kter vm pome dostat se skrze dal zkuenosti. Chtl byste tto monosti vyut?) Objevil se vjem, o jak druh cvien pjde. Co bude jeho obsahem jsem se nedozvdl. Ale pochopil jsem, e to nebude prochzka rovm sadem. Kdy ONI kaj, e mi to pome, pak samozejm chci. (Zamte se dovnit a pevn se uzavete.) BLIK! Letm v jednomotorovm stroji nad rozlehlm mstem. Bili sed na sedadle vedle m. Jsme ve vce asi dva tisce stop tsn pod hustmi mraky. Turbulence slab. Mie v podku. Letadlo mme vypjen. Musm vas dorazit na. schzku ve mst pod nmi. Bili se nakln a ki mi do ucha. (Bude muset okamit pistt, jestli chce pijt vas!) Rozhlm se. (Nevidm letit.) (Vykali se na letit.) Bili ukazuje kupedu. (Mus pistt te hned. Tmhle!) Pitakvm, jdu do prudkho klesn, sniuji rychlost, propadme se. Dal zpomalen, ruika ukazuje tet dlek v zelenm poli, mrn otka, vhm, kde bych tak mohl pistt... ulice, vude auta... irok, rovn stecha, ohlm se po Billovi, co on na to, ale on je pry! Bili zmizel! Dvm se rychle zptky, vka je slabch tisc stop, rychlost sedmdest, te vka pt set stop. Bleskov se musm rozhodnout, zkusm stechu, jestli se stroj zastav, nezabiji aspo lidi na ulici... srovnvm smr letu ke stee, klapky jsou naplno, strm klesm... beru prudk kurs doprava a na okraj stechy... ze vech stran kvlejc alarmy ze stanic... stahuji plyn, vypnm ovladae... nechvm letadlo dosednout... Dosedlo, te brzdy, stojm na nich ze vech sil... opan konec stechy se dsiv rychle bl, te zpomaluji, urit to zvldnu, konen jsem dole a stojm! Slym sm sebe, jak vzdychm, a pestvm se tst. Je mi horko, otevrm poklop a slzm dol na stechu. Stojm a prohlm stroj, je bez jedinho krbnut. Te u jenom najt vchod ze stechy a na schzku dorazm vas. Jak ale dostanu stroj zptky k majiteli! Dv

st stop na rozjezd nesta. Budu muset odmontovat kdla, jebem spustit letadlo ze stechy na ulici, co je to za hloup een, pro jsem jenom musel... BLIK! RESET57. BLIK! ... stecha nebo ulice... ulice! idii uvid, e se blm a udlaj uprosted silnice uliku... pistvac klapky naplno... pkr klesn... pozor na vy budovy... to je ono, pesn nad ulic, rovnou dol do stedu... pozor na turbulenci, bon vtr pobl nro... te!... ne!... jet ne!... vichni pry z cesty, vichni pry, nevidte m snad!... kvlejc alarmy ze stanic... motor mi pedasn zhasl, je to stran rychle... zblesk svtla, horko, pern horko. BLIK! RESET. BLIK! 57 Angl.: RESET - vynulovn, optovn nastaven ... Letm v jednomotorovm stroji nad rozlehlm mstem. Bili sed na sedadle vedle mne. Jsme asi ve vce dva tisce stop tsn pod hustmi mraky. Turbulence slab. Mie v podku. Letadlo mme vypjen. Musm dorazit vas na schzku ve mst pod nmi. Bill se nakln a ki mi do ucha. (Bude muset okamit pistt, jestli chce pijt vas!) Rozhlm se. (Nevidm letit.) (Vykali se na letit.) Bili ukazuje kupedu. (Mus pistt te hned. Tmhle!) (To nepjde, hochu,) kim nazptek. (Schzka se pesune na pozdji. A jestli to vechno nevyjde, tak a. Tak kde mme to letit?) BLIK! RESET! BLIK! ... Letadlo mme vypjen. Musm vas dorazit na schzku ve mst pod nmi. Bill se nakln a ki mi do ucha. (Bude muset okamit pistt, jestli chce pijt vas!) Rozhlm se. (Nevidm letit.)

(Vykali se na letit.) Bili ukazuje kupedu. (Mus pistl te hned. Tmhle!) Smji se, posunuji dc pku ped Billa, na prsou si zapnm ps od padku. Potom rozepnm bezpenostn ps sedadla, otevrm kryt. (Ty s tm dole.) Kim a s dostatenm odstupem sku z letadla, abych se nepipletl do vru u ocasu. Tahm za pojistku, ctm kubnut, kter signalizuje, e se padk rozevel, a snm se dol. BLIK! RESET! BLIK! (... Dky za vypjen letadla, ale bylo to moc na tsno, nebyla nadje, e dorazm vas, take jsem zatelefonoval a schzku odloil...) BLIK! Byla hust mlha. Bili byl po mm boku. Bili se jemn zhoupl. (To to trvalo!) Odmlel jsem se... a tak s nm zhoupl. (e bys dvakrt pomhal, se ct ned!) Zatvil se vldn. (Uij si to ve zdrav.) Lehce jsem se zatoil. (Kde je, no...) (Splnil jsem kol. Bude lpe, kdy se vrt. M toho hodn na prci.) Uklonil jsem se. (Jo, vm. Take zatm...) Otoil jsem se a ponoil se do sebe, napojil se na identitu svho tla a hladce jsem do nho vstoupil. Zvedl jsem se a zstal sedt v posteli. Potom jsem si oblkl upan a vyel na terasu. Byla jasn noc, tich a tepl. Pod jsem jet neznal dvody, jak se to vechno stalo a pro, ale byl jsem si neochvjn jist, e moje zitky byly skuten. Vechno jsem proil a pesn jsem si to uvdomoval. Kolik tisc dalch bytost, kter v tomto okamiku prv ij na Zemi, prolo stejnm nebo podobnm modelem chovn? Jestli existuj, komu o tom vyprvj? A vechna vukov centra na planetch, kter obhaj kolem miliard hvzd, ti, ke kterm ns ve pole inteligentn energie spolen vem bez rozdl. Oni jsou tak tak nevdom jako my?

Pipadal jsem si jako smtko prachu, kdy jsem hledl na ty hvzdy - a dl za n. Ale ne oputn. To nikdy. 9. - DUHOV STEZKA

Postupn jsem si zanal zvykat na svoji novou roli, a u byla jakkoli. Pestal jsem usilovat a pdit se po novch dobrodrustvch nebo psoben v jinch energetickch systmech, o kterch jsem vdl, e existuj. To, e se v dob, kdy spm, odehrv spousta vc, kter pak psob na moje vdom mylen a konn, jsem si uvdomoval. Nevyvjel jsem ale sil, abych tyto zitky zkoumal, ve ve, e se vechno o sebe samo postar. Posiloval jsem se ve vnitnm pesvden, e postupuji sprvn. Jestlie jsem skonil dochzku ve td pro spc, o to vc jsem, jak doufm, pouval nabyt poznatky v kadodennm ivot. S odstupem vdy nkolika let probhala dal setkn s INSPEKTy, kdy jsem dostval dal instrukce. Oznaen INSPEKT jsem nepestal pouvat, protoe jsem nevdl o dnm jinm oznaen, se kterm by se nepojilo njak kulturn filozofick zbarven. Posledn udlost souvisejc s INSPEKTy uspila shromdn poznmek z dosavadnch zkuenost a vechny dohromady dotvoily celkovou mozaiku. Nsledujc text zachycuje ne vc ne piku ledovce proitk mimo-tlesnch stav. V zjmu strunosti a pro dobr pocit, e jsem el rovnou k vci". Vynechvm popis prchodu jednotlivmi tly a stejn tak podrobnosti nvratu do fyzick roviny, pokud to zce nesouviselo s cel proitkem. Vechny udlosti, kter pibliuji v dalch dcch, zaaly ve sfe mimo as a prostor nkde blzko rozhran, kde zan zem" INSPEKT. Aspo jeden z nich m vdy doprovzel. BLIK! Jestli bych si ml nco pt nebo ct, co by m zajmalo - ne, je to vc ne zvdav zjem - chtl bych vdt, nejen vit, vdt, co existuje za tou hranic... tam, kde jsou ONI...

(Muste si vzpomenout. Za souasnho stavu nejste schopen nvtvu u ns - sprvn slovo? - snst. Meme vs na ni pipravit, jestli si to pejete. Pprava nen snadn.) Kdy ONI kaj, e to nen snadn, vdl jsem, e ze svho pohledu bych to vidl jako tisckrt nronj. Ale bylo to m pn... take -ano! (Zajistme te drobn zmny vaich asoprostorovch pedstav. Potebn vjem mus bt pouze v.) BLIK! ...Hraji si na trvnku ped domem, sem a tam prohnm po pin trojkolku, zajdm do trvy... slunce zalo za mraky, ale pret jet nezaalo... km si, e kdy se setm, posvtm si ped sebe svkou, kterou zaplm v lucern z plechov konzervy, ale nejdv budu muset zajt do kuchyn pro zpalky... a trochu vyrostu, budu mt modr auto, kter bude dlat HRRRRRRRM, HRRRRRRRRM... a pak budu mt letadlo, to chci ze veho nejvc, letadlo, abych mohl prolett obrovskm mrakem ke slunku, kter nad nm svt, a jet v a potom bych padal rovnou dol pes mraky, , . Aj! Zan pret, budu muset jt dovnit... jet jedno koleko kolem dvorku... je to m letadlo, , ... Prsk! Velk zblesk svtla, bl svtlo... byl to blesk... Padm z trojkolky na trvnk... trvnk je mokr, musm vstt a jt do dovnit, trojkolku zavst na terasu, aby na ni neprelo... ale nemu se pohnout, nemu sebou hnout, co se stalo?... je tma, nevidm... nic nectm... nejsem zrann, nic m nebol, ale nevidm... nedoku zvednout hlavu z trvnku, musm vstt, zmokne mi kolo a zreziv, musm na verandu... ale nemohu se hnout, nemohu!... coe?... coe?... jenom udlat napimovaku a mu jt na verandu, jak jsem mohl toto zapomenout! Jak jsem mohl zapomenout na napimovaku! Co to, e jsem zapomnl nco tak zkladnho! Ano! Napimovaka, to doku bez mrknut oka, to pece um kad! A... ano! Dribl... Kdy budu driblovat, pestane bt tma... pche, kad vlnka um driblovat, a bez oten, muste driblovat, kdy chcete svoji spirlu udret, co se to se mnou stalo, e jsem mohl nco tak jednoduchho zapomenout!... Umm se zahknout a doskoit a... doskoit? Doskoit! A jet to

nen vechno. Vechno si vybavuji, zklady, co bych psahal, e nikdy nezapomenu, protoe to zkrtka nen mon, je to jasn jako slunce, jak je mon, e jsem zapomenul, a taky to vechno ostatn? Jsem docela ohromen z toho, e jsem dokzal zapomenout!... zapomenout, zapomenout... ctm, e mm mokr obleen, hust pr... jsem od blta... to zaburcen byl hrom, zahmlo mi a v uch, ale te slym dobe a tak hbu tlem... ctm, ale nic nebol, tak jsem asi v podku... musm zavst kolo nahoru na terasu a pinst si hadr, abych otel vodu a blto... BLIK! U vm! Byl jsem jet hodn mal, hrl jsem si ped domem a pak pila bouka... u silnice stl sloup s elektrickm vedenm a do toho uhodil blesk... m nezashl, vyprvl mi o tom otec... otsla mnou ta sla nebo mne nco omrilo... a on m odnesl na pedn terasu domu. Za chvilku jsem byl zase v podku... ale to ostatn... vechno se mi vytratilo z pamti... vlastn i te si vybavuji jenom tu udlosti, ale ne jej obsah... (Zblesk uvdomn stavu, kter trv ped vstupem do roviny lidsk zkuenosti. Jak k tomu dolo, nen dleit. Podobn zblesky vzpomnek se v lidsk rovin dj asto, jenom jsou zatemnn a vyazen bezprostednm neperuovanm psunem vjem fyziklnho charakteru. Ale vzpomnka se neztrc a pod pkrovem vdom ovlivuje vae nsledn iny - je zajmav, e v dob, kter nsledovala po udlosti s bleskem, jste se blesku ani hromu, eeno vaimi slovy, nebl a e vm dokonce psobily poten. Takto psob vzpomnky na dvj existenci, kdy se dostanou do fyziklnho vdom. Jin psoben, celistvj, se projevovalo formou jemnch promn ve vaem procesu fyzickho ivota, kter vs nevdomky pivedly a do vaeho souasnho stavu.) Doufm, e do kadho nemus udeit blesk, aby se zaal probouzet. To by nebyla oblben metoda... (Vtina udlost tohoto druhu jsou tak jemn, e zstvaj bez povimnut. Ale jsou pipraveny, kdyby bylo poteba si na n vzpomenout. Mme pro vs dal pbh, jestli chcete.) Jak jsem to mohl zapomenout!... Ano, ano.

(Bude se tkat dal oblasti vnmn, kter je soust vaeho vvoje. Dvno jste na ni zapomnl. Je to ist vae zkuenost. Na tom, co proijete, se vbec nebudeme podlet. Jenom vm budeme nablzku.) BLIK! ... Chci si poslechnout hudbu... tu zvltn hudbu... vm, jak pinutit Victrolu58, aby hrla, protoe jsem se to nauil. Nauil jsem se to jenom tm, e jsem se dval, a potom se dvala ona, jak j pedvdm, e to umm. Potom ekla, e Victrolu mohou poutt, ale musm dt opravdu dobr pozor, abych desky nezlomil... take jsem pak, kdy si mohu poutt... posunuji si k Victrole idli, abych na ni mohl pozdji vylzt a poloit na kotou desku... te musm zvednout tk vko, ale zvldm to... lesklou klikou otm do strany, jet vc a vc, dokud nepestane cvakn, pak u dl netom, protoe bych mohl strhnout prko... otevrm pedn dvka Victroly a tam, na prvn police, je moje oblben deska, tam, kde jsem ji nechal... vytahuji desku ven, te pozor, nesmm ji zlomit. Pokldm ji nahoru, potom vylzm na idli. Z paprovho obalu pomalu vysunuji desku, umisuji ji na kotou... opatrn pokldm na ern okraj nablskanou silnou ruku, ze kter tr ostr jehla... tak, vechno je pipraveno... posunuji malou lesklou pku a kotou s ernou deskou se zan otet... tak a honem rychle ze idle dol a up tam, kde je slyet hudba... Victrola - pvodn znaka gramofon (pozn. pekl.). Z Victroly se zanaj linout tny a j vnmm hlubok klid, zavrm oi... poslouchm a dlouho jsem v takovm przdnu, ale pak najednou ctm a nkde u zadeku vzedmut a je to, jako kdy brn noha po dlouhm sezen. Ale nebol m to, je to pjemn a souasn slym zvuky det, zrovna jako d dopadajc na stechu, jenom se stdav objevuje a zase utich... a hudba je jemnj a jemnj, a ji pestvm slyet... pak je ticho a j nic neslym, ani nic nectm... A objevuje se to znovu, odnkud zespod ve mn se to zved a narst, silnji, brnn a um det a je to tak ndhern, jak jet nic tak ndhern nebylo... ekm, a to pijde znovu... a u je to tady,
58

silnj a vt, a je to tak krsn, a m to zan bolet, ale bolest nevad, protoe je to tak asn... a pak to znovu odeznv... vm, e se to zopakuje, a taky e ano... mnohem, mnohem silnj a vt, pmo vzhru skrze m, nejlep a nejasnj pocit, jak jsem kdy mohl zat, jsem astn, e bych plakal, a bolest je tak omraujc, jako by m nco podln ezalo napl... a pak se to zase vrac, pmo odspodu, a j vm, e nic neme bt krsnj ne to, co prv ctm, nikdy m nemohlo nic bolet vc, ne jakou bolest jsem te ctil... a tum, e se to znovu zved, a nejsem si jist, jestli to budu schopen snst, kdyby to bylo jet silnj, ale u se to bl, je to jet vt a silnj, to ndhern, ndhern, ndhern brnn a spolu s tm mocn burcen det a bolest tak paliv, jde pmo do hlavy, hrozn, hrozn pronikav bolest... je to tak ndhern a tak bolestn, e nikdy neme bt nic ndhernj a bolestnj, nikdy, nikdy... potom to zan ustupovat a vm, e nen mon, abych zapomenul na to ziv, ziv blaho a tu stranou, stranou bolest, a nikdy u nebude nic tak ndhernho a nic nebude tak moc bolet... ale pichz to znovu, ne, ne!...tentokrt to u nesnesu, nemohu, nemohu! Jak nezmrn blaho, brem, je to tak ndhern a jak nezmrn bolest, brem, jak moc to bol, neme to bt jet silnj ne naposledy, to bylo to nejsilnj, co me bt, vt u to bt neme, ta krsa a ta bolest... ale je a z st se mi dere vkik blaenosti i bolesti a vm, e toto je to nejsilnj, co je v cel existenci, asn radost, krsa, kter peshnou jakoukoli mylenku nebo vdom... e ta muka pociuji jenom dky sv tlesn form, kter se sna pojmout energii pesahujc jej monosti, a e pijde den, kdy to vechno zaiji znovu bez bolesti, protoe to budu vce chpat, tu nesmrnou slvu... ctm, jak m zvedaj ruce a trochu plu, jen troku, otevrm oi a zvedm hlavu. Victrola u zmlkla a ona, moje matka, se na m dv a nco mi povd... BLIK! ... Ano, ano, vzpomnm si, jak to pro m byla pocta dostat svolen k tomu, abych poutl Victrolu, a byl jsem na to patin hrd, e jsem nikdy nerozbil jedinou desku... symfonie, opery, co se lbily m matce a pr nahrvek jazzovho saxofonu, kter jsem dostal od vysokokolka, co bydlel nad nmi. Poutl jsem si je, kdy nikdo

neposlouchal, jenom j... a vzpomnm si, e stejn model jsem zail tsn ped operac, kdy jsem ml bt uspn, stejn vzorec... (Pijet bolesti jako podmnky radosti je symbol rozporu ve fyzick rovin ivota. Vzorec ptomnosti nen v souladu s pslibem budoucnosti, kterou vnmte v konstrukci asoprostorov iluze. Pro vs to znamen rozpor mezi dvma realitami.) Tak zeteln si to pamatuji... jestli je toto ta prav radost, budu klidn znovu snet tu bolest, jestli to doku... (Nen to nutn. Vae souasn vdom ji vlastn poten, referenn59 bod. Jste schopen vnmat, kam smuj paprsky ir energie, kter jste nazval nektar i lska, jak pronik do vaeho pozemskho prostoru pes rzn segmenty, kter nazvte asem. Pomeme vm v tom, abyste byl schopen umstit se do tto udlosti. Ten obraz skutenosti a odhodln rozliovat mus vyvstat ve vs. Chcete a mete pokraovat?) Nevm docela pesn, co se vlastn budu snait objevit, ale u nikdy nezapomenu. Jestli je prv toto, co hledm, najdu to. BLIK! Slunce zapad a j sedm na psku ped nam stanem. Sedm sm. Pou se ochlazuje, brzy padne tma a zane bt opravdu zima. Rozdlal jsem ohe z velbloudho trusu, abychom se mohli oht... ano, jsem Sla a moje ena a nae dv ratolesti, chlapec a dvka, jsou za mnou ve stanu. Umrme. Vesnice je na dohled a v ptm jsou vidt ohn udrovan pro ppravu jdel. Pili jsme, abychom smnili nkter suroviny, ale nebyli jsme vputni. Hzeli po ns kamen a nechtli ns nechat piblit se.
59

Vztan (pozn. pekl.). Nemohli jsme se vydat pes pou do jin vesnice, protoe jsme byli skoro bez vody a bojujeme s nemoc. Po vech tch dlouhch dnech te nemme co pt a jst. Dosud jsme peili jenom dky tomu, e jsme pojdali velbloud trus. To by udlali jenom psi. Nai dva velbloudi budou t, ale my zememe. Tm nehroz nkaza, mor, kter zpsobuje oteven rny na tle, co se vbec nehoj. Mohl jsem velbloudy zabt, abychom se nasytili, ale jsou to sta ptel. Nejme

star ptele, abychom sami ili. To te nen dleit. Jdlo ani voda nic nezmn. Nemoc ns pomalu pibliuje k smrti. Nezbv u nic, co by se dalo udlat. Nechci se odplazit do stanu ve strachu, e vichni u zemeli, cel moje rodina. Nechci zjistit, e jsem sm. Tolik jsme toho spolu proili, vechny ty strasti a radosti, kter jsme sdleli... spolen prce a ivot, moje ena a mal... dn nemoc nebo smrt neme zpetrhat pouto, kter mezi nmi vzniklo a vykvetlo... BLIK! Stle jet vnmm dozvuky... nepamatuji se, jestli jsem ten ivot skuten il... ale sdlen spolenho cle, jednoty nezbytn pro vlastn peit... tenhle pnos je vt ne pouto mezi muem a enou i rodiovstv... to si vybavuji... (To, co pesahuje projevenou fyzikln rovinu, to, co je chybn vykla-dno, nesprvn pochopeno a asto i pehleno, je jednm z aspekt prvotnho vyjden... Je to soust procesu uen, kter je zcela ciz lidsk zkuenosti.) ...To je skuten cl ivota v lidsk form? Nauit se to dlat nebo vyjdit to svm bytm? (Nepmo. Je to jenom st irokho spektra. Jednm z cl je, aby se lovk stal takovm genertorem a transformtorem60 tohoto vyzaovn. Je dleit, abyste si uvdomoval rozsah a naladn pjemce. Ta bytost z pout byla naladn. Ale byla jenom pjemcem, nikoliv transformtorem ani genertorem.
60

Genertor - zde myleno lovk, kter je napojen na Ultimtn zdroj energie, je schopen tento zdroj projevovat ve fyzick rovin byt. Transformtor - lovk, kter je schopen vyzaovanou energii Ultimtnho zdroje mnit a pizpsobovat dle poteb pjemce". Pjemce - lovk nebo bytost, kter prozatm nen vvojov schopna pmho napojen na Ultimtn zdroj (pozn. pekl.). A clem je pouze vyzaovn a transformace. Chcete, aby se tento model vnmn dl rozvjel?) Tak nevm, jestli jsem to dostaten pochopil... (Urit ano.)

BLIK! Leme v kruhu kolem tbora a tvome ochrannou znu ... je noc. Jsme syt a bol ns nohy po dlouhm pm pochodu. Opadan list je such, a kdy se otme z boku na bok, hlasit ust. Kdybychom hldali na vnj okruhu, tak by to podn vadilo, ale tady ns to netrp. Vnj hldky by spustily poplach, kdyby neptel zatoil v noci. U lev ruky mm poloenou helmu a na stejnm mst mm ochrann tt. U prav ruky le moje ku" s ostrou epel, kterou zakonuje chladn, leskl hrot. Je moj soust stejn jako pae, kter jm vldne. Po jedn stran je mj ptel ti, kter chrpe tak siln, e kdy sp, bud ptky. Na druh je ptel Dorn, kter sp jako zabit, ale probud se pi pouhm zaeptn jeho jmna... jsme jenom mal skupinka, soust velkho taen. Za svitu se vrhneme na neptele a rozeeneme ho. Jsme ti. Dobe si vzpomnm na den, kdy jsme se ped mnoha lety setkali na cviiti. ti, ahoun a trochu nemotora, byl z vysokch hor. Dorn, pevn jako ula, byl z hlubokch les. J jsem z rovinatho vnitrozem. Cel dny, kdy jsme se zdokonalovali v umn zabjet, mezi nmi nepadlo jedin slovo. Pak se to vechno zmnilo pi prvn spolen bitv, v jedinm okamiku jsme vytvoili trojhelnk, kter se vzjemn kryl, a vude kolem ns bylo dvakrt tolik tch lutovlasch". ti na n pokikoval tak len nadvky, e se sml i Dorn, a to nm vlilo takovou slu, e jsme z t pasti vyvzli... a pak jsme u zstali ve tech. Pily bitvy, pila zrann, od kadho pkn nadlka. Pli velk, abychom je potali... Jsme trojka. Znamenaj pro m vc ne mj bratr; jeho tv a hlas si ani nevybavuji... vc ne kterkoli z en, co jsem kdy poznal, a pece jet jinak... a pak ten vesnian, kter se m zeptal na moje dcery a syny, a j jsem odpovdl, e neznm svoje dcery a syny. Jestli njak dti mm; dti pat k en a j nemm dnou enu, j patm legii, take nemm enu, dcery nebo syny, ke kterm bych ctil pouto... jenom eny, kter si podestelu, kdy vtrhneme do njakho msta... kdysi byla jedna, kter m hla a vbec nekiela, msto toho mi pitala do ucha a j se snail bt tak jemn, jak jsem jenom dokzal, mon bych to pouto ml s n... ale j nejsem sm, jsme ti a potom je vechno jinak. Za tiho a Dorna bych poloil ivot, aby

dl ili oni msto m, a vm, a nen teba slov, e by to sam oni udlali pro mne. Nechpu, pro to tak je, ale oni jsou j a j jsem oni, jsme ti... BLIK! ... Ano, trojka, objevuje se vjem sla ti, ti sta, ti tisce, ti miliony, ti miliardy, vechno je to jedno a tot... spolen sil, a vdom, nebo nevdom, dvn vazba, opakovan sdlen zkuenost... zvltn sept, kter pesahuje hranice j, me se projevit tak nevdom a vypadat nedleit... nen mon to nazvat lska... podle kulturnch zvyklost by takov vztah vichni vnmali se sexulnmi atributy, muskmi nebo enskmi... to sepjet je pekryt a jemn... (Dlte pokroky. Vae lidsk zkuenost vm dl velkou slubu. Chtl byste postoupit k dalmu pbhu vaich vzpomnek?) Zatm se orientuji... v t lidsk" sti... jestli se to bude vyvjet v tto intenzit, mohu pokraovat. (Take pjdeme dl.) BLIK! Stojm ped kamennou stavbou s vysokou v. irok schodit se svauje k dldnmu prostranstv, kter pln lid a kosk povozy. Vzduch je hluboce nasycen prachem a pchnoucm oparem z lidskho potu, zvat, vpar z vaench jdel a vkal veho monho tvorstva. Jsem Knz a pes tepl poas mm na sob hnd pl s kp, kter mi sah a po kotnky. Uvnit v chrmu je chladno, ale nemm chu vejt dovnit. Obad zane kadm okamikem a j pi nm nesmm chybt. Je to soust mho posln. Ctm bolest v srdci, kdy pomyslm na to, co m ek. Vechno je pln jin, ne jak jsem si to ped lety pedstavoval - svj ivot ve slubch Vemohoucho. Slva mohutnch zvon na vi, ndhern hlasy sboru rozeznvajc klenbu ve Svatm souzvuku, majestt a mystrium Proces, sklonn hlavy duchovnch, vc poklekajc k modlitb - to se nezmnilo. Tyto vrcholn momenty vynesly na svtlo Bo nutkn v mm nitru a j jsem neotlel s odpovd. To ve zstalo pi starm, ale j jsem se zmnil. Co se stalo s mou vnitn touhou? Odvanula bez naplnn. Co se stalo s mystriem? Zmizelo pod vahou vech tch let, pod vahou toho, co m oi spatily a oi

slyely... zvon se rozeznv a to je znamen, e musm vstoupit do kostela a pipojit se k ostatnm. Zahbm do strany, prochzm menmi dvemi a blm se k Velkmu slu. Pomalu krm hlavn ulikou a k hlouku, kter vykv u Olte. Ped Nm stoj Nejvy knz v blm rouchu, na pedn stran zdobenm vyitmi zlatmi symboly. Na hlav m Svat srpek Msce. Vzadu za nm stoj Sedm strc krlovstv a kad dr v ruce ezlo, na kterm je jedna ze Sedmi posvtnch hvzd osvtlen plpolajc svc. Pibliuji se k Olti a u dopedu vm, co uvidm. Zhy se moje oekvn potvrzuje. Na chladn kamenn desce le v poutech mlad dvka odn do jasn ervenho roucha, jeho zbarven snadno zakryje stopy krve. Hedvbn provazy m pipevnn kolem kotnk a zpst. Na opanm konci jsou provazy upevnny k velkm kruhm po stranch Olte. Obad dvrn znm, ale jet nikdy jsem ho neprovdl. A tento Posvtn akt ve jmnu Vemohoucho vykonm, postoupm z postaven niho Knze a stanu se Zstupnm strcem krlovstv. Pokud by nkter ze sedmi Strc zemel a odeel do immonu, Zem vn radosti a k trnu Vemohoucho, stanu se jednm ze Sedmi. Jestlie zeme Nejvy knz, zaujme jeho msto jeden ze Sedmi a pevezme Moc a Slvu, kter mu jako pmmu prostednku Vemohoucho nle. Mon, e se jm stanu j... i kdy te u o tom pevn pesvden nejsem. Krtce jsem si vzpomnl na svj dvn sen a uvdomil jsem si, e vechno je jinak. Jestli neprovedu Obad, strhnou ze m roucho, vykou m na ulici a tam m obyvatel ukamenuj. Pistupuji k Olti a z rukou Nejvyho knze dostvm Obadn dku, tl n se stbrnou rukojet zakonen ostrou pikou. Vm dobe, kde a jak mm na dvin tle n pout, abych j nepivodil rychlou smrt a neochudil ji o neopakovatelnou extzi, kterou me prot za doprovodu ehnn Nejvyho knze a Sedmi strc... zvedm n, abych jm poprv rychlm pohybem vniknul do dvina tla... a s rukou napaenou se zastavuji. Dvm se dvce do o. Odrej strach, nevcn div, podlehnut osudu... a za tm vm pochopen, hlubina, kter m ze snu, co se rozsypal, pivd a k emusi v pozad, o em jsem nikdy nepochyboval, e existuje... nechvm ruku klesnout zptky dol, poutm stbrnou dku na zem ped

tlustm muem, kter si k Nejvy knz... nedoku to, ne, neudlm to... a jsem svobodn!... a ziv bl paprsky pronikaj stropem do Velkho slu, dopadaj na m, jejich ze prostupuje cel moje byt, stbrn dka se tav v horouc tekutinu, hedvbn provazy spadvaj z dvky, a zatmco ona vstv z Olte, kamenn podstavec se chvje a ... mui v rbch kle a upnaj svj pohled jako due zbaven na oslniv blostn paprsek... BLIK! ... Ano!... tak kdysi vznikly legendy, nkdy v hlubok minulosti... pbh je pro m jenom mlhav vzpomnka, jestli vbec mohu tento vraz pout... ale to, co jsem ctil, ten pocit, kter jsem zail... to bylo zeteln a pesvdiv... (To, co nazvte emoc, je v podstat zkladnm prostedkem uebnho procesu. Je to specifick pozorovateln vsledek vystaven se vyzaovn Nektaru-Lsky61. Proto je to ta hnac sla, tvr energie, kter motivuje lidsk mylen a skutky. Bez n byste zstali na rovni zvat.) Ale zvata nco podobnho projevuj a je to velice blzk tomu, co vnmm jako emoce... (To, co vnmte, je odraz, odezva na lidsk vyzaovn tto energie, kterou vyvinula nebo transformovala samotn lidsk bytost. Pedvedeme vm to, pokud budete chtt.) To by bylo nco. Moc rd... (Uvidme, jak kte.) BLIK! ... N pejsek m podivn jmno, kme mu Parnk, jde vedle m, je asn rno a vykraujeme si podl silnice... je to opravdov kamard... jeho radostn hravost, kdy m vid... smje se, kdy chce dt najevo, e je sprvn chlapk, zrovna tak, jako to dl jeho sptelen bh - lovk, dl navlas to sam... jeho oividn poteba bt se mnou a moci naden dlat, co dlm j... sta jedin slovo z mch st a u radostn b... jeho nklonnost a oddanost byste nemohli zahrnout jenom pod pojem vdnost za to, e ho krmte, a kdy nco dlme spolu, mlokdy to souvis s jdlem... je mezi nmi pouto, kter bych s klidem nazval ptelstv... podailo se mu sptelit se se svm bohem, dokzal to a spoustu vc dlaj V originlu: The loosh/love" - nektar/lska je zde povaovna za zkladn druh ivotodrn energie (pozn.
61

spolen... to je sakra dobr prce, kdy se sptelte se svm bohem... te ho nco odlkalo do lesnatho psu po stran silnice, nechv se unst vnm pokuenm - dohonit zajce... chvilku bude jen tak pobhat a pak se znovu objev, pebhne pes silnici a zaad se zptky pede m... uvdomuji si, e slym, jak se bl njak auto, asi osobn, ale mon i nklak... te u vyjd z ostr zatky, a tak volm Parnka k sob... chci, aby zstal stt a byl v bezpe... nklak zdolv zatku... projd rychle, moc rychle... bl se ke mn a projd tsn kolem, snad deset stop ode m... objevuje se Parnk, jak vybh z lesnatho bo a t se rovnou pod kola nklaku, a nsleduje srdcervouc zakvlen... kola drt polovinu jeho tla a mn ho v placatou hmotu... nklak setrvanost pokrauje v pohybu, za okamik ale zastavuje... z kabiny vyskakuje idi, smutn se omlouv... dobhm na msto, kde le Parnk, jet pod by ke mn rd pibhnul, take pedn noiky se znovu a znovu usilovn pokou thnout zbvajc rozdrcenou st... sedm si na silnici pmo ped nho, polevuje ve svm sil... sahm mu na hlavu a drbu ho, oi mi zalvaj slzy, kter jenom vzdlen svd o stran bolesti v srdci... v dlani ctm siln bolestn chvn jeho tla... Parnk mi le ruku a vzhl ke mn, pt se, douf, e se jeho bh o tu bolest postar... dvm se na jeho tlko, ponien se ned napravit, nen dn nadje... znovu mi le ruku... a j pijmm odpovdnost, vstvm a jdu k idii nklaku, kter postv opodl, za chze si svlkm triko... vymujeme si pohled a on v, e ho z nieho nevinm, e si nem nic vytat, sdlet mj smutek, to ano, ale nevytat si... j jsem ten odpovdn, ne on... jdu k nklaku, otevrm vko ndre, cpu triko dovnit a ekm, a se naskne tekutinou... za chvilku triko vytahuji... kdy jdu zptky k Parnkovi, nechvm za sebou mokr stopy... celou dobu m nespustil z o, ale na vc mu nezbv sla... sedm si, pokldm mu hlaviku k sob do klna, upen se dv nahoru, dv se na mn, pros, pros... jednou rukou mu jemn pikldm na enich ltku, druhou mu pokldm na hlavu... jeho oi na m hluboce pohlej a kubn v krku nhle slbne a pln pomj... tie to pozoruji a vm, e ta blzkost mezi nmi je vn a e to njakm zpsobem on tak

v... bdl jiskra v jeho och vyhasn a miz... a vidm oi, kter u jenom sklovat... vidm sv oi a v nich slzy... BLIK! ...Ale tak to ve skutenosti nebylo! Parnk ije! Nkde hluboko, odkud jsem se vrtil, ho ctm, nkde pobl fyzickho tla... (Ano, je to tak. K tto udlosti dolo v ranm obdob vaeho souasnho ivota. Bylo to ale jin zve, pes, jak jim kte. Rozpoznal jste ho jako svou souasnou pipoutanost. V pedel udlosti vs pemohly nezvldnut emoce a pln vs ochromily. Neudlal jste nic, co by pisplo ke splnn va zodpovdnosti. V souasnm stavu vdom jste zkouen, zda zvldnete zen udlosti, kter je tak moc dleit a dokld vai rostouc schopnost zvldat situace tohoto druhu i v nmi pedvdnch ukzkch. S touto vitln energi, kter kte emoce, se poj jeden paradox. Je to pleitost k rstu, ale souasn monost ustrnout nebo udlat krok zptky. Ovldnut a usmrnn tto energie se takto stv primrnm elem ve vvoji lidsk zkuenosti. Pochopen a zalenn samo o sob je pirozen vsledek tohoto procesu a dostavuje se bez sil. V dnm ppad clem nen energii udusit nebo ji potlaovat. Naopak, kdy se nasmruje a sousted do kanl, pro kter byla pvodn urena, pak se zdokonaluje. To, co vnmte jako zvdavost, je mon nejmn rozpoznanou a zkreslenou formou tto energie. Pitom to, co lid povauj v djinch za sv nejvznamnj dobyt cle, vykonalo psoben tto zkladn sly.) ...Zan to nabrat zvratnch vek, navc je to na mne moc rychl, budu muset tuto rutinu odloit stranou a projt si ji pozdji... (Chtl byste spolupracovat na sv posledn ukzce?) ...Kdy je posledn, mon to bude nejoehavj... kdybych tak dokzal podret mylenku, e je to jenom pehrvka, jak to ONI nazvaj, pipad mi to sp jako zkouka... ale kdybych si to zapamatoval, nebyla by to u dn zkouka... nm to pipomn celkovou lidskou fyzickou zkuenost. To, e si nepamatuji a e je to tak dleit... posledn zkouka, ano!... BLIK! ...Jsem sm a sedm ve ztichlm dom... vypad to, e i nai chlupat kamardi jsou v tlumu... pes i koka klimbaj v pedn

verand hlavou ke dvem a vykvaj... Slunce prv zapadlo za obzor a soumrak se vkrd dovnit... brzy bude tma a j budu sedt potm, a pesto kolem mne bude dm pln vc, kter si sama vybrala a mvala je rda, vci, se ktermi musela vystait, dokud se zase nevrtily lep asy, vci, kter pouvala jej babika, vci, kter umstila v mstnosti nebo je povsila na ze anebo je uloila do skn a uplk. Jenom ona vdla, kde co m. Ve vem je ctit jej dotek... ale ona je pry, nen tady, ekal jsem, e bude... nepotebuji svtlo, abych vidl vechny ty vci, kter mi pipomnaj, e tudy prola... pohled na ty pedmty m nerozruuje a nevymnil bych je ani je nikam neodnel, protoe je v nich hluboce otitn jej dotek... nalzm ji ve tm i ve svtle, nen v tom dn rozdl... tolik m toho nauila a ani si to neuvdomovala... veskrze lidsk, ensk odpov na malikosti i okamiky zvan, kter by dl zstaly ve skrytu a bez barvy, kdyby na n nedopadl paprsek jejho svtla... To vechno se mnou sdlela... take jsem neil jeden ivot, ale ti ivoty, jej, mj a n spolen... a pomohla mi pochopit jednu z nej-tch vc, e tlesn sexuln touha nen zkladem energie, kterou neumm nazvat jinak ne lska. Ale e je jednm z nejastjch prostedk, kter ve uvd do pohybu... kdy se jednou plamen vznt, nem tento prostedek u vznam jako zpaln sms, ale mn se ve vcevrstv klidn tlesn tn, kter nepestv znt... pochopil jsem, co to znamen bt matkou a co znamen matestv, a nemusel jsem to vbec zat... a pro je ena rda manelkou... pms idealismu a realismu, kter podncuj vstcn pstup... cel ivot lidsk existence, jakoto soust toho veho... kam ona pjde, pjdu i j, je to opravdu tak a je nutn se oprostit od jinch pocit a pijmout to... ona jde se mnou a j jdu s n... samota je iluze... tady, nebo jinde, ten plamen je vn a my v sob nosme to, co jsme pijali a stvoili... vrac se te, dvno jsem vdl, e to nastane... a nebudeme se ji louit ani vymovat si adresy, nae podstata je nesmazateln otitna v tom druhm... jet posledn okamik tohoto zastaven v ase... BLIK! (Vnmal jste to vcelku velice jasn, Aanne62. Nzorn ukzka byla spn.)

Bylo to opravdu zvltn... jeden z ns nebyl v tle a nejdve jsem si myslel, e ona...
62

originlu: Ashaneen - jmno (pozn. pekl) ale jak se dj vyvjel dl, na okamik jsem znejistl, jestli jsem to nakonec nebyl j... a pak jsem si konen uvdomil, e je pln jedno, kter z ns to byl... vsledek byl stejn... no, nem samozejm vznam ptt se, jestli se to skuten stalo, ale vm, e jednoho dne v naem linernm ase... (Sprvn. Vsledek je stejn. Mme te jistotu, e ns mete bez znepokojen navtvit na mst, kde se zdrujeme, jak jste to sm nazval. Pokud je to vae pn. Nebudeme vm nic pehrvat, bude to skutenost. Povedeme vs a tak vs na toto msto vrtme. Je nutn, abyste si uvdomil, e nvtva tohoto druhu, by krtk, ve vs me pivodit zmny, kter budou nevratn.) ...Ano, je to m pn a pijmm odpovdnost za vechny zmny, kter ve mn mohou nastat. (iroce se otevete. Uijte si to, jak se k u vs.) BLIK! Jsem v zivm blm tunelu a rychle se pohybuji. Ne, tunel to nen, je to trubice, prhledn, zc trubice. Koupu se ve svtle, kter protk celm mm bytm, a jeho intenzita spolu s uvdomnm toho, co probh, zcela obestr moje vdom. tstm se smji. Tentokrt je to jin, pi poslednm setkn m m prvodci museli chrnit ped nenadlm zenm. Ted' ho snm normln, snm skutenou energii. Svtlo v trubici proud dvma smry. Proudn, kter vnmm kolem mne, plyne ve smru, z nho jsem piel, a je plynul, sourod, nezedn. Proudn, ve kterm se pohybuji j, plyne opanm smrem a jev se mi pln jinak. Jeho struktura je mnohem sloitj. Je stejn jako vlna proudc kolem mne, ale obsahuje vt mnostv malch vln, kter jsou otitny na zkladn vln. Jsem zkladn vlnou, ale i malmi vlnami a pohybuji se zptky ke zdroji. Pohyb je plynul, klidn a prostoupen touhou, kterou dobe znm, ale nedoku ji vyjdit. Z tohoto pouhho uvdomn vibruji v extzi.
V

Trubice se zdnliv roziuje, kdy se do n z boku napojila jin trubice. Prolnm se s dal men vlnou a splvme v jednotu. Okamit vlnu poznvm a ona poznv m. Provme obrovskou extzi znovu spojen, moje druh j a j. Jak jsem jenom mohl zapomenout! Dl se pohybujeme spolu a radostn provme dobrodrustv, zkuenosti a poznn nov rozpoznan sti sebe. Trubice se znovu roziuje a dal j se k nm pidv. Vechno se opakuje. Nae vlnn se neobyejn shoduje a jeho struktura pohybem ve stejn fzi vznamn sl. V kadm j jsou njak odlinosti, kter, kdy se spoj s jinou spznnou variac, tvo novou a dleitou podobu celku, kterm jsme. Trubice se znovu roziuje a jej stny u dle nepoutaj moji pozornost, protoe se opt pipojuje dal j. Tentokrt mi to pin zvl siln pocit tst. Ctm, e toto je prvn j, kter se vrac ze svta mimo lidskou rove. Prolnut nebylo dalek dokonalosti a spolu jsme rzem mnohem, mnohem vc. Vme te, e fyzick ocsek" ovldan vdomm, kter pipomn sp ocas opiky, je uiten v mnoha jinch ohledech, ne pouze k udrovn rovnovhy anebo jako tet ruka se schopnost uchopovat pedmty. Me bt pouit jako velice efektivn prostedek dorozumvn, nesrovnateln dokonalej ne ta nejkvalitnj znakov e, je me bt stejn vmluvn jako mluven slova. Postupn a jist se pipojuje jedno j za druhm. Pokad se stvme vce uvdoml a zvtuje se nae schopnost vzpomenout si na celek. Kolik ns je, nen dleit. Nae vdomosti a schopnosti jsou tak nezmrn, e se vbec nezabvme uvaovnm o nich. Nen to dleit. Jsme jedno. S vdomm toho se odluujeme od zkladn vlny a vzdalujeme se od n. Zatmco stranou ve probh dl, pohlme v jednotn ct nepohnut do vnosti. Bez nmahy tak vnmme, jak z vnosti vyvstv vlna a ve smru, ze kterho jsme pili, se rozpout do jednotlivch struktur. Kadm z ns proud celistv energie, jej tvrci jsme my sami. Tato energie pedstavuje nesmrnou realitu celku, jen znamen mnohem vce ne souet jeho st. Nae schopnosti a poznn jsou zdnliv bez omezen, ale hned si uvdomujeme, e to plat jen v

rmci energetickho systmu na proitkov zkuenosti. Meme stvoit as, jestlie chceme, nebo pro to uzraj okolnosti. V rmci provanho vnmn ho meme petvet a pizpsobovat. Meme stvoit hmotu z jinch energetickch model, nebo mnit podle poteby jej vnitn uspodn a navracet ji do jej pvodn podoby. Meme tvoit, zdokonalovat, mnit, upravovat nebo vyruit vnmn v rmci energetickho pole na zkuenosti. Meme transformovat toto pole energie do jinho nebo do jinch s vjimkou pole, kterm jsme my. Nememe stvoit zkladn energii nebo ji pochopit, dokud nedoshneme jednoty. Meme stvoit energetick struktury jako teba vae slunce nebo slunen soustavu, ale nedlme to. U existuj. Meme ovlivovat prosted va planety Zem, ale nedlme to. Nepat to do naeho zaloen. Meme sledovat, doplovat a prohlubovat proces lidsk vukov zkuenosti a stejn tak jin podobn vukov zkuenosti v celm asoprostoru. Provdme tuto innost nepetrit ve vech rovinch lidskho uvdomn, aby vechny jednotky na primrn energie doshly potebn rovn nutn pro sjednocen s celkem, se kterm splvme. Tato innost je esenc naeho rstu. Takov asistence a pprava od ns pichz pouze na dost jedn i mnoha rovn vdom jednotky, kter prochz zkuenostnm vcvikem. Dle mezi nmi vznik vazba, jejm prostednictvm probh rznorod komunikace a do okamiku, kdy je dosaeno nejvy transformace. (Vme, kdo jsme, a jedno j se smje. A my vichni se smjeme jmnu, kterm ns pojmenovalo toto j. Jsme INSPEKT - pouze jeden. Kolem ns je mnoho dalch.) (Jsi pod nekompletn. Nkter tv sti teprve ek transformace, i tu, kter je u ns na nvtv a tolik pekypuje zvdavost. Nikdo z ns nejsme celkem. Proto jsme na takovm stupni, na jakm jsme, abychom mohli pohldnout zpt a shromdit dal a zbvajc sti, dokud se nestaneme celkem.) (Nae zvdavost tou po proitku, kter nsleduje po naplnn.) (Znovu te vstoupme do tvrho zptnho proudu, do vlnn, kter pivedlo i tebe. Tmto opustme tuto realitu.) (Je mon to pedvst?)

(Nen to mon. Nemme pro to potebn vdomosti. A projde transformac a pln se rozpust v celku, pochop. To je dvod, pro vznikl tento okamik. Nen mon jt dl, kdy nebylo dosaeno celku.) (Pokraovat k jakmu uren?) (Vme, e zdrojem vyzaovn je tvoiv vyzaovn a nvrat. S tmi, kte pokroili ke zdroji a doshli ho, nen mon navzat spojen. Touha pokraovat dl se objevuje pi dosaen celku. Jde o vc ne o zvdavost, jak tomu kte vy, a tce se to pevd do pochopiteln formy. U se o to pokoueli ti, kte cyklus dokonili a mli pokraovat dl. Bez spchu.) (Nco jako konen domov?) (Pro zatek je to vhodn pojem. Bude se rozvjet pomrn ke schopnosti vnmat. Te je poteba, abyste ukonil svou nvtvu a vrtil se.) (Budeme s tebou, nae zvdav j.) Kam bych se vracel! (Do svho fyzickho prosted)...Kde to je!... (Lidsk rovina, fyzick tlo)... Jist, ano, zapomnl jsem... Musm se vrtit? (Shni po ns a my budeme s tebou mnoha zpsoby. M toho hodn na prci. Pus se do toho, tyge!) (A rutina, jak ji nazv, ti bude pomhat.) BLIK! Nvrat do fyzickho tla byl tm okamit, tv i oi jsem ml mokr. Posadil jsem se na idli a chvli jsem vzpomnal. Pak jsem se nathl pro lut blok a propisku a celou rutinu jsem pevedl do slov. Vdl jsem, e se ve mn nco zmnilo. Do konce svho ivota na to nezapomenu. Ale toto se nikdy nezmn: Pro ty, kte by rdi zemeli, existuje ivot. Pro ty, kte by rdi snili, existuje realita. Pro ty, kte chtj doufat, existuje poznn. Pro ty, kte chtj rst, existuje vnost.63

63

Angl.: For those who would die, there is life. For those who would dream, there is reality. For those who would hope, there is knowledge. For those who would grow, there is eternity.

10.- ZOVUNALEZEN PTEL

STRUN KL Odmlka: Nerozumm! BLIK! Zmna vdom Uzaven: Odladn nebo peladn Vlnka: Organizovan energie Identita: Jmno, adresa Zajisken: Idea, tst Oteven: Pijmn Vjem: Vhled, intuice klon: Tak to pece chod Zhoupnut: Smch Rutina: Mylenkov klubko Spustit rutinu: Zskat detaily Vldnost: Dt to dohromady PI64: Fyzikln vesmr Otoit se dovnit: Zvaovat, promlet Psmo M: Mylenkov spektrum Chvn: Projevit emoci

Angl: TSI - time-space illusion - asoprostorov iluze, zde fyzikln vesmr (pozn. pekl.). Skuten as: 3:05... tlesn sv, uvolnn... pocit tepla... jemn, nalhav vzva, povdom... dostauje, hlubok ndech, vdech, odtren, vyhknut, dol a ven, potom nahoru... uvolnn z fyzickho, kousek v, otoka, venku z druhho tla, nechvm ho v parkovacm orbitu... te u nim nevzan... zanm se napojovat na identitu INSPEKTA.. ztrta kontaktu s fyzickm tlem, pohybuji se dl... neobvykle hladk prbh, nic zvltnho... rychl prchod hustmi vnitnmi prstenci... kdyby se tak najednou probrali vichni, kdo tady nevdom klimbaj, to by bylo nco... byla by to vrn napodobenina pekla... jestli nechcete pipustit, e u nejste v tlesn form, e jste mrtv, mrtv, mrtv a pesto pod ijete... te letm mezistavem, do stedu hlavnho prstence, nazval jsem ho Lokalita II... to jsem podcenil, patn jsem ho oznail... alespo, e zaali chpat a vybavovat si... matn formy65, zanou se rozsvcovat, kdy se na n zamte... prv tady je mj otec, Dr. Gordon, Agnew... dal mezistav, letm ve spirle, skoro za hranice poslednho prstence... Nkdo m zezadu chytil! Hej, klid, zachovej klid, d se to zvldnout, tohle u zn, dv se to u stalo, i kdy tak blzko hranin oblasti jet ne, nen teba to peruovat a vrtit se do fyzickho... nehbat se, te se nehbat... u m pout, couv to... pln odlin struktura energie, ale inteligentn, mus vyuvat psmo M... urit to nen... (Nechtl jsem do vs strit.) Bytost se otevela a vibrovala. (Vae identita je skoro stejn jako nkoho jinho a ml jsem vjem, e je to on.)

64

Zatvil jsem se vldn. (To nic.) Bytost se odmlela. (To nic?) (Nic se nestalo.) Pvodn navdc signl stle trval, take jsem se otoil a chtl se vzdlit. Najednou se spojen ztratilo. Ztratilo se. To se u tak dv stalo a obvykle byl njak dvod, pro... Takka okamit se objevil vjem. Otoil jsem se zptky k bytosti. Byla ochabl, uzaven a pomalu se ztrcela. V originlu: the dim forms" - bytosti s nejasnm vyzaovnm v uebnm procesu fyzikln asoprostorov iluze, momentln bez fyzickho tla (pozn. pekl.). (Hej, okamek.) Bytost se mrn pootevela, odmlela se a nehbala se. (Mohu vm njak pomoci?) Bytost se mrn zachvla. (Jste lovk, nebo jste nkdy dv byl?) Zatvil jsem se vldn. (No, ano, i kdy ne tak docela pln...) (Jestli jste lovk, nemete mi pomoci, jste pipoutan jako vichni lid.) Bytost se do hloubky zachvla. (Chce to kapacitu", ne lovka nebo nkoho, kdo byl nkdy lovk. Vichni jsou nakaen.) Poctil jsem vjem hlubokho osamn. (Dejte mi anci.) Bytost se zamihotala, napl se otevela a vyslala trky rutiny. Mly jinou strukturu a neuml jsem z nich poskldat celek, divn. Nejdve ve mn vyvstaly obavy, potom vzpomnka na to, co jsem se u nauil. iroce jsem se otevel. (Zkuste to se mnou.) Bytost se zamihotala, pak ponkud zajiskila. (Toti, mm kamarda a je... on... m problm... Tady...) Od bytosti se oddlila velk, neforemn rutina a mila pmo ke mn. Opatrn jsem ji zachytil a byl jsem krajn obezetn. Jsou rutiny, bez kterch byste se zcela jist obeli. I tato mla neznmou identitu. Pomalu jsem ji otvral. BLIK!
65

Prvodce pro jistotu kontroloval, jestli jsou vichni lenov vpravy ptomni. Bylo jich hodn a prezence byla posledn z vc, kter bylo poteba udlat. (Prosm o chvilku pozornosti. Pokud jste pipraveni, provedeme jet jeden vstup do PI. Nepochybuji o tom, e vs to opravdu zaujme!) Identita AA ochabla. (Myslm, e to tady budu muset vydret.) Identita BB se otoila ke svmu pteli. (Ale no tak, AA, u jenom jednou a pak se vracme dom.) AA se zachvl. (Jet jednou, jenom jednou. asn! Ohromujc! asoprostorov iluze! PI! Zaijte to na vlastn ki! Mohl jsem zstat doma a nepiel bych o nic. Zaijte to jednou, a jako byste u zaili vechno.) (Tohle by mlo bt jin.) BB zajiskil. (Jasn, jasn.) (...Dostal jsem instrukci, abych vs upozornil, e je nutn potat s krajn ruivm vyzaovnm v psmu M), pokrauje prvodce. (Proto doporuuji, abyste si vytvoili odpovdajc ochranu.) Napl uzaven AA se otoil k BB. (To znme. Njak ta skla navc, trochu vc prachu, obas krter.) (...Nevzdalujte se z obvodu, udrujte bezpenou vzdlenost. Nepochybuji, e toho bude spousta, co zaujme vai pozornost. Jsou vichni pipraveni?) (Tak co, AA? Jde?) BB se ptal svho ptele zcela zbyten. Zn ho pli dobe. AA se otoil. (No dobr, nikdy bys mi to nezapomnl, kdybych zstal.) BLIK! Modrozelen koule narstala. Byla stle bl a bl. Te u jej blzkost vyruila vechny ostatn vjemy. Pak se vzneli tsn nad vysokmi pravohlmi hromadami. Jsou uspodan do hlednch ad. V hlubokch brzdch mezi hromadami se pomalu pohybuj pedmty rznch tvar. Mra hluku v psmu M se tm nedala snst. BB se s odporem zamuje pod sebe. (To je zmatek!)

Prvodce vpravy se chyst pednst peliv pipraven proslov. (Dvte se na jeden z nejuznvanjch hmotnch vtvor, kter vytvoil jeden z dominantnch druh. Jeho identita je lovk nebo tak lidsk bytost, pokud si vybavujete vodn instrukce. Identita msta je New York.) BB ochabl. (Pro mne nic novho.) (Lidsk bytosti charakterizuje, e jsou sp vertikln ne horizontln,) pokrauje prvodce. (Ty rzn barvy, kter vnmte vyzauj z uml vytvoen kryc vrstvy, kter se pouv k dekorativnm elm. Ty vt pohybujc se pedmty jsou ve skutenosti uml fyzick tla, ve kterch se nejvlivnj druh asto zdruje. Energii k jejich provozu zajiuje chemick reakce vbun sly.) (Ml jsi pravdu, AA. Nestoj za to se tm vzruovat. A ten hluk psma M mn pmo pevrac naruby.) BB se zamil na svho ptele. (Hej! Taky u toho m dost... ?) AA je pln pohrouen do okolnho dn. (asn, naprosto asn.) BB se bleskov ot. (Coe?) (Neuviteln sla. Nic podobnho jsem nikdy nectil.) (Jak sla?) (Nect to? Tak mnoho rznch druh, vechno jen tak nhodn smchan dohromady.) (Kde? Co to m znamenat?) AA se nathl dopedu. (Pichz to od nich. Energetick vzorce z psma M, jsou jich tisce a tisce, nkter tvrd, dal jemn, a ta struktura!) BB se odmlel. (Vechno v podku...?!) AA se iroce otevel. (V pohod. Vlastn je to ndhera. Nikdy jsem netuil, e nco takovho existuje.) BB nhle zajiskil. (To ten hluk v psmu M! Moc sis toho pustil dovnit...) (dn hluk, BB,) peruil ho AA. (Rozhodn ne hluk. asn sms rezonanc, rytmickch frekvenc, stojatho vlnn, nevypoitatelnch struktur.)

(Hluk. Tak tomu kali na ppravnm setkn. Vichni tomu tak kaj. Prost hluk, nic jinho...) AA se otoil dovnit. (Jak to asi je ve skutenosti?) (Co tm mysl, ve skutenosti? Kam se zam, tam ho najde. Je to vude. Vechny primitivn jednotky ivota to maj. Hluk psma M je hluk psma M. Poj, jdeme odsud, vichni u odchzej.) AA je stle otoen dovnit. (Bt tak tam, bt v tom, to mus bt nco.) (Nevm, jak to je, a nechci vdt, jak to je). Zavrel BB. (Slyel jsem, e se tam d dostat, BB.) (ei, klepy.) BB se netrpliv zachvl. (AA, no tak, skupina zmiz, jestli se... AA! Kam jde? AA!) BLIK! AA pekroil hranice Pechodov oblasti66, BB v tsnm zvsu za nm. Zastavil se ped vysokm mlhavm tvarem, kter pipomnal lidsk bytosti, co ped chvilkou vidl. (Chci se stt lovkem a nevm, jak na to.) Bytost se zvdav ozvala, (Toto je Vstupn stanice Identity.) AA se zachvl. (Chci to udlat. Myslm tm, chci se stt lovkem.) Bytost se odmlela. (Coe chcete?) (Chci se dozvdt, jak to je bt lovk. Jako tamti dole.) AA ukzal smr. (Nemyslm napod, ale tak dlouho, abych to stihl zat.) (Tak dlouho, abyste to stihl zat.) Bytost se otoila dovnit, potom zptky ven. (Pro nco takovho chcete udlat?!) (No, hmm...) AA se snail vyznat se ve svm energetickm vzorci. (No, byli jsme na jedn vprav v PI, a kdy jsme vstoupili a peltali jsme nad identitou New York, najednou jsem... bylo to tak zvltn, chtl jsem... no...) (Hluk v psmu M,) vmsil se BB. (Dostal ho hluk v psmu M.) Bytost pikvla. (No jo, hluk v psmu M. Kdy nejste opatrn, dopadne to pesn tak.) (Nevm, jak by to vyjdil.) AA se zamihotal. Snail se udret se ve sjednocenm stavu. (Zd se mi opravdu dleit, abych to zkusil.)

(Jen tak pro legraci, zat njak to povznesen, nco novho?) navrhla bytost. (Tak njak.) AA zajiskil. (To ale bylo na zatku. Te je to nco vc, tak velk zjem o nco jsem jet nikdy nectil.) (Odkud jste?) Bytost se zatvila vldn. (ZKT-95.) vyhrkl BB. (To je podn z ruky, j vm. Ale mme hodn rutiny o asoprostoru a PI. Nikdo z KT-9S jet PI nezail, take kdy nabzeli tu vpravu... rozumte,) dodal, (nkdy se vm ivot jev trochu monotnn. Take pak udlte nco, co tu monotnnost naru.) (Tak mohu?) dost AA obsahovala znmky neklidu. (U ns doma se povdalo o spoust rutiny, kter obsahovala ty nejasnj historky. Ale zrovna rutina k vprav dn oficiln upozornn neobsahovala, take...) Bytost si povzdechla. (Sta, kdy podte. To je vechno, sta podat.) AA zajiskil s neobyejnou brilanc.(To je skvl! Urit se...) (AA, zadr, okamik,) peruuje jeho naden BB. (Urit v, co dl? Pamatuji si rutinu, kter se tkala toho veho a nebyla zrovna...) 66 Angl.: ..Intermediate Area", oblast za prstenci, kde slbne vliv pozemsk sfry (pozn. pekl.). (Musm to zat, i kdybych ml obtovat KT-95!) AA se ot k bytosti. (dm. Tak, co te?) (Zaznamenno: Podal jste.) Bytost se otoila na opanou stranu a ukzala. (Pokraujte tudy a potom zahnte doprava. Doprava, ne doleva.) (Rozumm. Jt tudy a zahnout doprava!) (Doleva ne.) (Doprava.) AA se naklonil k BB. (Pokej na m, dokud se nevrtm, kamarde. T se, co ti budu vyprvt! Opravdickou rutinu!) (Jist.) Zavrel trpce BB. (Vprava je dvno pry. Pro ns to znamen thnout dom skokem zcela sami. A to, prosm t, netrv vn.)

AA vyslal jasn zajisken a rozplynul se v mlze. BB se neklidn zavrtl. (Mete pokat tady, jestli chcete,) nabdla bytost. (Dkuji, rd.) BB ochabl a pak poznamenal: (Co je smrem doleva?) Bytost neptomn hlesla. (Ach, doleva... To je jin oddlen. Nechci, aby se mi to promchalo.) (Ach tak.) Pak mnohem jasnji zamil vjem na bytost. (A kdo jste vy?) , (editel Vstupn identifikace a cenzury. VIC. kejte mi Vic.) (Vic.) BB se zvdav otevel. (Tys to nkdy proel, tu lidskou zleitost?) Vic njakou dobu mlel, projdl si star rutinu. (Jist. Prkrt.) BB se bezcln potuloval stanic Vstupn identifikace. Vic se nehybn vznel. Schoulil se do sebe a uzavel se. BB nadhodil (Mte tady hodn prce.) Vic se mrn otevel. (Jist.) (Asi je to organizovanj, ne se na prvn pohled zd, ne?) (Mhm.) (Piel jste asi k pkn silnm rutinm, co jste tady.) (Mhm.) BB se nathl vped, ale bez valn odezvy. (Mlha je podivn vc. Utlum vnmn tm k nule.) (Mhm.) (Asi dsledek PI, e?) (Mhm.) BB se mrn otoil. Potom udlal nkolik rychlch spirlek. (Hrajeme u ns takovou hru, udlme jich teba sto najednou. Dobr, ne?) (Mhm.) (Ale nesm se pestat cviit, jestli nechce vypadnout ze hry.) (Mhm.) BB udlal jet celou adu spirlek tsn nad sebou a pak si odpoinul. (Mj ptel se vrt zptky na Stanici, a tam skon, e jo. Sem.) (Mhm.) (Dobr, nemu ho propsnout.) (Mhm.) BB se odmlel. (Nebo snad mohu?) Vic se otevel, vypadalo to, jako by vybouchl. (Coe?) (Mj ptel se mus vrtit zptky na Stanici, e ano.) Vic se uzavel. (No.)

(Nechci, aby...) Vic se otevel. Siln se chvl. (Tvj ptel se jet nevrtil?) (Ne, jet ne. Ml jsem dojem, e...) Vic spustil: (Ml jsem si vimnout, e on je jeden z tch tpk. Rychle, chlape.) BB se zachvl. (Co se dje?) Vic rychle mizel. (Tvj ptel m problm. Poj.) Znovu se otoil a zaal se rychle vzdalovat. BB ho nsledoval s divokm mihotnm. Vic zahnul doleva a ekal, a ho BB dostihne. (Podvej. To je nae velk oddlen. dn rutina. Zkrtka jenom skutenost. Sje si to sm, abys zskal svou vlastn rutinu.) BB se odmlel, mihotal se a iroce se otevel. Pmo ped nm se v oparu objevila modrozelen planeta. Kolem n byly prstence z mlhy, obrovsk siln prstence, piem nebylo mono rozpoznat, kolik jich je. Hranice mezi nimi nebyly zeteln, protoe prostor mezi nimi vyplovaly mln oblky a provazce. A na jednu vjimku, prstenec, kter se bezprostedn dotkal planety. Psobilo to dojmem, e je od vech ostatnch oddlen. Vechny prstence, s vjimkou tohoto, rychle plynuly brnami Vstupn stanice. Ne, vlastn jet jeden na pln vnjm konci se nikde neblil ke Stanici. Byl velice zk. BB se pozorn soustedil. Hluk psma M byl pern, ale pod jet snesitelnj ne dole na planet. Kdy pak odliil jednotliv prstence, zjistil, e hluk byl nejvt ve vrstvch blzko planety. m dl od planety, tm men hluk. Nejslab byl v prstenci na samotnm kraji. Slab, ale pece jenom byl. BB stle mlel. Psmo M nekles v zvislosti na vzdlenosti" nebo dimenzi. Bhem schzky ped zatkem vpravy za PI jsme se to tak dozvdli. Kde nen psmo M, nen ivot. Psmo M s hlukem jet znamen primitivn kultury, dn vjemy a dnou komunikaci, kter by stla za zmnku. Psmo M bez hluku je asn msto pro vlet nebo pro zskn rutiny, mstn obyvatel si uvdomuj, kde jsou a m jsou, je tady snadn, ale omezen komunikace. Proto to jet nen msto k it. Nic. dn zmny v intenzit, dn prolnn se, hluk nebo signly M. Bu to anebo ono. Bu to je, nebo nen. Asi za to me vliv Pechodov oblasti.

BB se mocn zamil na ps uprosted. Nraz signlu byl tak siln, e ho to mlem odmrtilo. Rychle se uzavel a zamil se dovnit. Ten ps se skldal z bytost, ivch bytost. Mrn se otevel, zamil se na jeden ps za druhm. Byly vechny stejn. Tisce - ne, miliony, mon miliardy ivch bytost. BB se uzavel, pln se odmlel a ochabl. (Tvj ptel je zde uvnit.) Zaal Vc jemn a smutn. BB se mrn otevel, pod ochabl. (Coe?) (Kdy se neobjevil na Stanici, je pouze jedin monost.) BB pod mlel. (Je zde uvnit?) (Ano.) (Co to je! Nen to nic podobnho tomu, nad m jsme se zastavili pi plavb pes PI.) (Zamili jste se zcela jenom na fyzikln hmotu. Skupiny, jako je vae, rychle pelet Pechodovou oblast a vyhnou se tm na sv cest nrazu.) BB se opt odmlel. (Cesta? Nraz?) (Zapome na to, nedleit, lidsk vrazy.) (Ale vechny tyto iv bytosti...) (Recidivist.) (Opakuj, opakuj co?) (Chtj projt dal lidskou zkuenost.) BB se tsn uzavel. Rutina pila moc rychle, tm ji nezvldl. Nemohl uvit, e by nkdo mohl chtt jt do t rutiny jet jednou. Ji poprv to vypadalo hodn patn. Ji ten vjem byl zejm. Jak znal AA, bylo mu to jasn. Otevel se. ok pomalu vyprchval. (Najdeme ho mezi tmito ostatnmi?) VIC se zatvil vldn. (Celkem mon. Mnoho tch, kte jdou poprv a chytnou rutinu opakovn, kon ve vnjm prstenci. Me ho zamit? Tedy, mohl bys snadnm zpsobem zskat jeho vjem?) BB zajiskil. (AA? Mm o nm vce rutiny ne kdokoli na KT-95. dn problm.) (Pak ho bude moci docela dobe z toho dostat.) Vic proplul kolem. (Mli bychom radji jt ke vstupn brn.) BLIK!

BB bedliv pozoroval mnostv ivch bytost, kter prochzely dole pod nm. AA a to jeho zaplen pro vc! Kdy jednou s nm zaal a zalbilo se mu to, nevdl, kdy skonit. Ale jich jsou tisce, tisce... Otoil se na Vica. (To mus bt opravdu NCO, e se sem vichni chtj vracet.) (Vechny upozorujeme. Ve to dostvaj v vodn pedbn rutin. (Potom to nen dost jasn.) (Tady to m, sje si to sm. Zatm se podvm po tvm pteli.) Vic mrtil po BB objemnou rutinu a ten j rychle proel. Zhruba nkde uprosted nael, co hledal: ...v okamiku vstupu je poteba mt pln rozvinutou svobodnou vli a vdom. To garantuje a zrove vyaduje systm intenzivn vuky, kter se v tto rovin vyuv... Posledn upozornn: Nkter sousti lidsk zkuenosti mohou pivodit konkrtn i obecn dsledky, kter mohou bt kodliv, a pokud nebudou ovldnuty, vytvo nvyky s nedoucm inkem. V otisk stvrd, e jste tto sti porozumli. BB se otevel. (Nen mi to moc jasn.) Vic se zachvl. (Potud sahaj nae schopnosti a monosti. V jinm ppad by to naruovalo proces uen.) (V jakm ohledu? S jakm vsledkem?) (Zashlo by to...) (No tak, Vicu, m to nezashne. J se. nehodlm stt lovkem. S tm nechci mt vbec nic spolenho.) Vic ochabl a pak se uzavel. (Opati si vlastn rutinu.) BB se zachvl. (Dobe, opatm.) Oba zstali napl oteveni a soustedili se na zstup ivch bytost, kter prochzely vstupn brnou. Kad se nm liila, ale vechny se vyznaovaly njakm lidskm rysem, teba jenom drobnm. V nkolika BB zachytil jasn a siln vyzaovn, kter ho vyvedlo z mry, a zaal se ctit nepjemn. Prv reakce na jednu z tchto bytost zpsobila, e se otevel a vldn poznamenal. (Vicu, ty dl jenom svoji prci, ale j nalhav hledm ptele AA.) Vic se otevel. (Dobr. Pot je v tom, e udlosti tohoto druhu se nestvaj asto. Take ztrcm rutinu.) BB se odmlel. (Ztrc rutinu!! To nen mon. To se nestv nikomu.)

Vic pokynul smrem k davm lidskch bytost. (Vem se to stalo.) (Jakou rutinu ztratili?) (Kdo opravdu jsou. Zapomnli, kdo jsou.) BB se odmlel a uzavel. Nen mon. Tohle se nestv. Je to pece ivotn dleit pro samotnou existenci. Nikdo neme bt a nco dlat, kdy - jake si to kal, Vicu? - kdy zapomene, km je? Bylo to ale tak, vjem, kter piel od Vica, byl jasn. (Take toto je vnj prstenec,) pokraoval Vic, (je sloen ze t druh bytost. Za prv: jsou zde Novci, jako je tvj ptel. Teprve zanaj zapomnat. Potom tady jsou Zkuen, kte si vtinou vzpomenou, kdy si tu rutinu nkolikrt projdou... ehm, vlastn, kdy se nkolikrt zopakuje jejich lidsk ivot. Objevuj se na rznch mstech a dlaj, co mohou, aby pomohli. Na to, aby se mohli vrtit dom, jim ale jejich pam nesta.) BB zajiskil s velkm vjemem. (Ty jsi Zkuen, e ano, Vicu?) (Jo. Take. Te se dvej ty, jestli neuvid svho ptele. J si zatm projedu zbytek tv rutiny. Kousek po kousku.) BB se iroce otevel. S krajnm soustednm se zamil na zstup proudcch lidskch forem. Bylo jich tolik! Nevad, neml by to bt dn oek najt AA. Jak se k tomu vemu dostal Vic? Pro zrovna on? (Nikdo m nepovil. Kdy jsem pi dalm cyklu mjel msto, kde je VIC, byla tam dra. Tak jsem do n skoil.) Vic byl cel vldn a vyzaoval teplo. (Mme tady jet posledn kategorii Dokonovatel. Chyb jim posledn bh, ehm, jet jeden ivot ve fyzikln rovin jako lid, a pak jsou fu. BB se otoil. (Kam odchzej?) Vic se zhoupl. (To nevm. Asi dom. U se tady nikdy neukou. No, a vlastn je jet jedna kategorie. kme jim Hledai. Nemme jich moc, jsou kluzc jak hoi. Objev se a zmiz, dn stabilita.) BB se odmlel. (Jako co? Kluzc?) (Toho si nevmej, opt lidsk nzev.) (Poli mi rutinu a hned budu vdt.)

(To nestoj za nmahu. Ale. Ti Hledajc, to je pln jin ppad. Jak to nejlp chpu, jen jsem pijdou, aby do veho ourali, a pitom tam dole maj zdrav lidsk tlo jedna radost! Jenom skotait!) (O tom jsem jet nikdy neml dn vjem. Myslel jsem, e se fyzikln tlo mus rozpadnout a pestat fungovat, aby se mohli dostat zase na toto msto.) (No, pesn to sam jsem si myslel j, ne jsem piel sem jako VIC. Pak jsem je zaal sledovat.) BB siln zajiskil. (Tmhle je!) Z Vica vyzaovala jemnost a teplo. (Sko po nm, tyge!) BB se odmlel. (Tyge?) (Jdi!) BB se hbit pohyboval k silnmu proudcmu prstenci, kter se skldal z vibrujcch lidskch forem. Hluk v psmu M zdaleka nedosahoval intenzity, kterou oekval. Skoro se to dalo snst. Jak prokluzoval skrze rozhran rznch vibranch skupin, rychle si uvdomil, e mnoz, ne-li vtina z nich disponuj stejnou, ne-li vt silou signlu, jako jeho vlastn. Ale bylo to jin. To nebylo jenom hlukem, bylo tam jet nco jinho. Nic jako na KT-95. Bytosti dvaly viditeln najevo, e o nm vd... kdy kolem nich prochzel, objevovaly se zblesky zvdavosti, ustupovaly mu, aby mu uvolnily cestu, projevovaly znmky radosti. Naprost opak toho, co na zklad dvjch vjem oekval. Potom nael AA. (To je ale poveden dobrodrustv, e?) AA se odmlel a potom jasn zajiskil. (BB! Co tady dl?!) (Piel jsem pro tebe, co bych tady dlal.) (To jsi nemusel.) (No, ml jsi u bt zptky na Stanici. Co se stalo?) AA zamihotal. (Ml jsem bt?) (Ano, ml jsi.) AA jet silnji zamihotal. (No, nevm. Zdlo se mi to touto cestou jednodu.) BB se zatvil vldn. (A jak to bylo?) AA zajiskil. (asn! Nedoku to popsat.) (Vezmi to od zatku.) AA se jasn zhoupl. Dv ne se jeho ptel stail zavt, ho zashl pkn hutnou rutinou.

BLIK!

AA se pohybuje poetnm davem bytost nejrznjho tvaru, velikosti a energetick struktury. Dav je tak velk, e nen lehk postehnout jeho opan konec. dn bytost ani nznakem nepipomnala jeho ptele z KT-95. Vyslal ochabnut a byl zklamn. e by vichni ekali na pleitost stt se lidmi? (Jeden jako druh.) AA zbystil pozornost. Zezadu se k nmu naklnla mal bytost, pipomnajc lovka. (Coe?) Bytost se zachvla. (Identita Dispeer zznamu rutin. DZR... kejte mi Dezider.) (Dezider?) (Nesm se to mchat s... pardon, nesprvn oddlen. Asi ses objevil, kdy jsem tady zrovna nebyl, asi jsem ml njak vyizovn. Tak. Potebuji o tob rutinu, abych t sprvn zaadil. Poli mi ji.) AA se otevel. Poslal tu nejlep rutinu, na kterou se zmohl. Dezider zajiskil. (KT-95, souhlas? No to je pro m novinka. KT95 jsem tady jet neml.) (Ani jste nemohl,) chytil se pleitosti AA. (Nejsou o tom zznamy, jenom vedlej rutina, kter nem vbec dn vznam.) (A k nm ses dostal pes vpravu PI a chce poznat, jak to je bt lovkem, souhlas? Zalbil se ti hluk psma M?) (Ani ne.) AA zamihotal. (Ne tak docela. V, ono...) (Nen to dleit,) peruil ho Dezider. (Jenom bude snadnj t odbavit, pokud se te rutiny... take nejdve... dv pednost muskmu, nebo enskmu pohlav? Bez zruky, samozejm. Ale chtl bych to zjistit tady u vstupu, kdy mohu). AA se odmlel. Dezider se zachvl. (Takhle to je... ty nev, jak je v tom rozdl. Opravdu jsi nevylezl odnkud z kov?) AA stle mlel. (To je takov slov, e... no nic, nechme toho. Mu, nebo ena, asi to nen z dlouhodob perspektivy takov rozdl, hlavn v tvm ppad. Take, njak poadavek na vstupn msto?) AA zavhal a pak se rozhodl. (New York?) (To je vechno? New York?) AA zajiskil.

(Take New York, kterkoli vstupn bod, pohlav bez vymezen. No, AA, to by nemlo trvat dlouho. Samozejm by to mohlo bt hned, kdyby sis vybral Bombaj, Kalkatu nebo tucet dalch podobnch mst. Tam je to v plnm proudu.) AA zasmuile ochabl. (New York. O tom mm aspo rutinu. U jsem tam byl.) Dezider se zamil dovnit a uzavel se. (Ano, jist, fajn, no dobe.) Pak ile zajiskil. (Vezmi si tuto pedbnou rutinu a a do konce si ji pozorn projdi. U vstupu bude muset otiskem potvrdit dohodu a jej pijet. Meme?) Dezider vyslal obloukem rutinu, kterou AA snadno zachytil. Nejdve ji zvenku prozkoumal, a potom ji otevel. (To je ale podn zamotan. Chce, abych toto vechno proel?) Dezider se zavel. (Jo.) (Pro se prost jenom nestanu lovkem? K emu mi toto vechno je?) Dezider si nostalgicky pehrval vlastn rutinu. (Kdy jsem byl kdysi v m...) (J se nechystm do ma, mm do New Yorku.) Dezider se zatvil vldn. (V, to plat vude. Pravidla jsou pravidla, hochu. J jsem ije nevymyslel. Te si najdi klidn msteko a hezky si to vechno projdi. Tvj New York ti zajistm v krtkm ase.) AA Odmlka. (V krtkm ase!... Myslel jsem, e as je...) (Projdi si tu rutinu, chlape, zani u.) Dezider odthl pozornost a zmizel. AA zaujal pohodlnou pozici a pomalu rozbalil rutinu: Dohoda a doklad porozumn" Pouze pro pobyt v lidsk rovni. Statut prvnho vstupu. (SPV) Pojato jako kola pro intenzivn vuku. spn absolventi doshnou bodu niku. Po celou dlku trvn lidsk zkuenosti: zvazn dohoda o tom, e asoprostor existuje a je skuten. Dohoda se tk Vstupnho msta a okolnho prosted (hmoty, planety Zem, Slunce, slunen soustavy, galaxie, fyziklnho vesmru), asu, kter odpovd vstupnmu bodu, dalch forem fyzikln hmoty, minulch udlost, kter se zaznamenvaj jako historie lidstva, a celkov biostruktury.

 Za elem zajitn maximln efektivity vukovho systmu je potebn doasn vymazn vech innost, jen pedchzely vstupu. Svolen k takovmu vymazn tmto stvrzuji. Potvrzuji, e nemm nmitek proti bodm, kter zahrnuje smlouva, a e v okamiku vstupu je SPV pln v souladu s principem svobodn vle a vdom. Tyto principy se nadle garantuj a jejich naplovn je pedmtem intenzivn vuky. Posledn upozornn: urit st lidsk zkuenosti me vyvolat konkrtn nebo obecn dsledky, kter mohou mt nepzniv dopad a neod... AA nechal rutinu voln odplynout. Odstraujc taktika... Asi nechtj mt moc pihlench. Tentokrt to bude muset bt jinak, AA jen tak nepodlh... Zamil se na nejbli energetickou formu. (Jak se da?) Bytost se otevela a zase zavela. (A kdo se pt?!) (Identita AA z KT-95). AA se nathl a pak se zase rychle sthl. (Odkud jste vy?) (Nemuste to vdt.) (Ale ml bych. Taky bude Novek, nebo ne? Ehm, chtl jsem se zeptat, co t pimlo k tomu, abys to tady zkusil?) Bytost ochabla. (J jsem nechtl.) A A se odmlel. (Musel jsi pece chtt.) (Nerozum mi. Tady to vechno m.) Bytost vyslala k AA rutinu. Vstcn ji pijal. Prvn vrstva mluvila za vechny. Pidlen do Lidsk asoprostorov iluze - Statut prvnho vstupu" k pevchov. Nevracet, dokud se stav nezlep. Podrobnosti piloeny v... rutina se tak rozhavila, e ji nebylo mon dl snet. AA ji chvatn odeslal zptky k bytosti a ta ji neochotn pijala. AA peruil kontakt a odvrtil se. (Velk udlost, nen-li pravda!) Z mlhy se vynoila vysok huben bytost. AA se nejist otevel. (Ano, to je.) (Po vem tom plnovn a ppravch to konen uskutenm. Konen!) AA se odmlel. (A co?) (Uskutenm svj pokus!) Bytost se oslniv rozzila. (Prostudoval jsem kadou soust lidskho systmu. Neuviteln,

tolik sil mi to dalo. Jenom jde o ten stav vdom, abych test provedl ve sprvnm stavu vdom. Mohlo by to zmnit vechno. Vechno!) (To je zajmav.) AA vce zkoncentroval svou pozornost. (A eho tm doshnete?) Bytost se uzavela. (Nemohu. Promite. Mohlo by to naruit cel experiment, kdybych vm poslal rutinu, o kterou dte. Teba se potkme jako lid. Na vidnou na Zemi!) Bytost se rozplynula, a kdy se AA otel, zachytil dal bytost, velice drobnou, jak se choul k jedn stran. Zamil ji. (Ahoj.) Ta malik byla doiroka otevena. (Ahoj.) (Udl podn pokrok, e?) (Ano... snad.) AA se odmlel. (Snad?! V to, nebo ne?) Drobn bytost se zachvla. (Myslm tm, sebhlo se to vechno tak rychle, bylo to ohromn pekvapen. Jet jsem si na to nezvykl. Konen k tomu dojde, po tak dlouhm snaen.) (k, e t dv nepijali, nedovolili ti vstoupit?) (Asi ano. Chtl jsem, ale nikdy se to nepodailo... a te. ) AA se otevel vc. (Myslel jsem, e me pijt kad a vstoupit, kdy se objev vhodn vstupn bod.) (Kdepak. Kad si to mus zaslouit.) AA si ukldal informaci a soustedil se na formu. (Vae identita?) Bytost se zamihotala. (Co prosm?) (Identita.) (Nerozumm vm.) AA se odmlel. Potom se mkce soustedil. (Kdy mi pole svou rutinu, pokusm se ti pomoci. Chpu, vechno to naden a oekvn...) Bytost dle mihotala. (Co je to rutina?) (Rutina je informace, kterou m...) AA peruil tok informac a pak se zeptal. (Odkud jsi?) Bytost zajiskila. (Odtamtud. Bylo to snadn.) AA sledoval smr, kter naznaila. (Mysl planetu, kde ij lid?) (Ano, ano.) AA se zachvl. (Pak toto nen poprv, co tam jde? Byla jsi ji lovk? To mus bt njak zmatek!)

(Ne, ne, nen.) Bytost se rozjasnila. (Nikdy jsem nebyla lovk, ale dlouho jsem lidi studovala. ila jsem s nimi, ivili m, mli m rdi... a te... te se stanu lovkem. ekli mi, e jsem si to zaslouil - ne, e jsem se to nauil. A budu dobr lovk, vm to!) AA vyslal form velou podporu a odthl sv soustedn. Otoil se hluboce dovnit a hledal njakou skrytou rutinu, kter by vechno objasnila. Nenael nic.) Mlha tvoila cry a chome, nkter velk, jin mal. V jejich spirlch se skrvaly rutiny, kter prostupovaly AA, kdy se mezi nimi prochzel. Na KT-95 to vdycky signalizovalo nedostatenou disciplnu, nebo pinejmenm netsnc ventily". Jak se zdlo, tady to nikomu nevadilo. Tak nic nenasvdovalo tomu, e by se dav zmenoval. Jestli njak zmny probhaly, pak jenom nrst tlaenice. AA si udlal zvr, e Pechodov oblast je zludn. V kadm ppad m tendenci zkreslovat. Rutina, kterou pvodn vnmal, vypovdala o stovkch bytost, ale musely jich bt tisce, vechny natsnan do Vstupn stanice. A ta drobn, roztrit... Nedokzala vydat jakoukoli rutinu, ani odkud je. Byla to vbec ONA? Co je to ona? Znenadn se z velk mlhov spirly oddlil chuml a kubl sebou smrem k AA. (Potebuji tvoji pomoc, potebuji tvoji pomoc!) AA se uvolnil, prv kdy se chystal padnout do otvrajcho se shluku. (Co se dje?) Bytost se zbavila poslednch cr mlhy, do kterch se zapletla. (Co m v plnu, a se tam dostane?) AA se mrn otevel. (Pro, no... zat, jak je bt lovkem.) Bytost se zachvla. (Nic vc?) AA se zhoupl. (Nepochybuji, e budu mt i tak co dlat.) (V ty, co tam ti dole provaj?) (No, j...) (Nevdan utrpen. Jsou jich cel miliony a lou, podvdj, poruuj vechny zkony, kter kdy byly vytvoeny, a jet i ty, kter si sami vymysleli. Iluze na iluzi, zakopvaj se do hlubch a hlubch struktur... je to hrozn.) AA se zaal zavrat. (Urit to nen tak zl, jak to... ) Bytost se zachvla silnji. (Je to jet hor. Studuji je a pozoruji u nkolik stolet. Hor!)

AA se odmlel. (Nkolik stolet?) (Nyn se schyluje ke kritick situaci a nkdo mus nco udlat. Nikdo se k tomu ale nem, tak to udlm j.) AA se zatvil vldn. (Co udl?) (Jdu tam a vechno zmnm. Potebuji tvoji pomoc, abych to mohl udlat. Potebuji tebe a pomoc vech, jakou jenom mohu dostat. Zde je to, co spolu udlme.) Bytost vyslala k AA hutnou rutinu a on ji pijal s mrnmi tkostmi. Po rozbalen hornch vrstev AA nebyl jenom pekvapen, byl naprosto ohromen. Jak jen mohlo dojt k tomu, e rutina je tak spletit a nejasn? Otoil se dovnit a zavel se. Jak se nejlpe tto rutiny zprostit? een pilo snadno. Hodil rutinu pmo na siln vibrujc bytost. (Je mi to lto, ale nemohu vm pomoci. Rd bych, ale nemohu.) Bytost se zachvla. (Nemete! Pro nemete?) AA se zatvil jet vldnji. (Vy jste si neproel vodn ppravn instrukce?) (Ano, ovem, proel.) (Tu st, kde se pe o smazn vech dvjch rutin? Jestli to takto dlaj, pijdu o rutinu, e jsem se s vmi setkal, a vechno dal, co se zde stalo.) Bytost ochabla a potom se zavela. Mlha kolem n se znovu uzavela. AA peruil spojen a dl plynul mezi shluky. Dval si te u pozor a vyhbal se vem vtm crm rutiny, kter pipomnaly chuchvalce mlhy. Pi prchodu stle zachytval trky udlost, energetickch struktur, stav vdom, kter se vechny diametrln liily od stejnch jev doma na KT-95. Nhle se srazil s ostrm a rychlm vjemem, kter se odnkud naprosto neekan vynoil. (Identita AA! Identita AA! Pipravte se u vstupn brny!) AA se rychle otoil, naladil se na signl a drel se ho po cel prchod mlhovmi shluky. Skrze mlhu uvidl, jak se postupn vynouje podlouhl trbina, kter vibrovala ivou energi. Nic podobnho AA jet nikdy nevnmal. Dezider s Vicem stli tsn vedle tohoto otvoru a ekali.

Dezider se zachvl. (Vechno v podku a pipraveno, identito AA.) AA zamihotal. (Co mm te dlat?) Vc se naklonil k AA. (Tady se otiskni: je to pijet dohody a souhlas s podmnkami, kter byly sdleny v vodnch instrukcch.) Z Vica vystoupily dv peliv zen energetick spirly. AA vyslal svoji energetickou spirlu mezi n a zaktivoval ji. Vic si spirly pithl zptky a sthl se. AA se mocn chvl. (Co mm dlat d?l!) Dezider do nj tvrd stril. (Sko! Prosko tou trbinou!) AA skoil. BLIK! Siln stahy, pnut... ohluujc pval vjem nejrznjch neznmch druh... pichzej ze vech jeho st... ani nevdl, e existuj... ocitl se v pasti, neme ven... nic nezabr... neme nic uvst do pohybu, zadit prbh dn tak, jak by chtl... to jsem opravdu neekal... bol to... co je bolest?... kdo by to ekal?... ztlumte ty vjemy, a m, m, roztrh m to na kusy... je jich pli mnoho, pli siln... pomozte mi, dostate m z tto vci... tm jsem navdy skonil, ni m to, AA to neuthne, ple, ple... V jednom newyorskm byt ple prv narozen dtko, a se stny tesou. Matka a porodn bba se astn kleb a po tvi jim stk pot. BLIK! BB zamihotal. (To je vechno?) AA zajiskil. (To je zatek.) BB se otoil dovnit. (Pkn zatek. Nebyl jsi zrovna astn.) (Teprve potom, co jsem se nauil nco mlo, to zaalo! Opravdov uen! Je toho tolik, e na to jedna rutina nesta... Co je, co se stalo?!) (Zanm mt divok vjem.) AA se odmlel. (Odkud?) BB se zatvil vldn. (V podku, to nic. Te pojme dom. Budeme muset pothnout nejmn na tyi skoky, abychom se dostali zptky, k nm dom na KT-95. Take...) (Dom! Jet se nemohu vrtit.) AA se rychle zachvl. (To v, e me.) (Ne!) (No tak, AA...)

(Bylo to jenom 45 let. Potom jsem onemocnl. Neml jsem pleitost dokonit, co jsem zaal!) BB se zatvil vldn. (Njakch 45 let, to pece mus bt dost. Poj, jdeme.) (Nemohu!) AA vehementn zamihotal. (Mm jenom pl zkuenosti!) BB se odmlel. (Pl?) (Byl jsem mu, ale tentokrt budu ena!) BB stle mlel.(Mu? ena?) (Pesn tak, drah kamarde, kad je pln jin, jako... No, to je to, co prv zjistm.) BB se zatvil psn. (M problm.) (Problm? Jak problm?) (Dostal jsi pece vodn instrukce.) AA se zamihotal. (Samozejm, dostal.) (Take chpe, co se dje.) AA se odmlel. (Ne, co?) BB se zatvil vldn. (AA, zaplt se, zaplt...) V dlce se objevil obrovsk vstupn otvor. Bylo ctit mnostv vibrac. AA mizel do masivnho portlu spolu s dalmi... BB se zachvl tak mocn, jak byl schopen. (AA, ne... pokej!) AA zmizel s vlnou neznm energie. BB ochabl a uzavel se. Odklonil se z proudu. (Mrz m to, hochu.) Vic mi jemn vstoupil do etzce mylenek. (Tuil jsem, e bude mt podobn spch jako hrouda snhu v pekle, ale musel jsem t nechat, abys to zkusil.) BB ochabl. (Co bude dl?) (Kdy bude se nadle sledovat tento model chovn, bude se vc a vc zapltat do lidsk zkuenosti, pokad klesne o dal prstenec n, dokud neklesne na samotn dno.) BB zamihotal a odmlel se. (A co pak?) Vic se opatrn iroce otevel: (Zstvaj na dn a u se nevrt, nebo si zanou propracovvat cestu zptky nahoru. Vtinou zstvaj na dn.) BB ochabl. (Jdi dom, hochu. Zptky na KT-95.) BB ochabl a pln se zavel.

Za tlumenho mihotn pomalu odvanul ze stanice. Mlha dla a pleitostn se v n vyskytly ist signly, kter nemly identitu BB -nepitahovaly ho ani rovnou nepronikaly, take zstaly bez povimnut. Nakonec se pece jenom objevil slab vjem. BB se okamit otevel. Kolem prochzela njak bytost. Zachvl se a nathl se. (Ach! Tak pece jen! Vymotal ses z toho. Jak...) Bytost se zastavila a nehbala se. BB se rychle sthnul. Nebyl to AA. BLIK! BB se iroce otevel. (Spletl jsem si Identitu. Proto jsem vs zachytil.) Pomalu jsem svinul svou rutinu. (Mte problm, chpu...) Potom se nhle ozval siln signl, kter m volal zpt do fyzickho tla. Tak jsem ml problm. Jet jsem zachytil vjem, e BB se odmlel, a snad ve stejnm zlomku vteiny jsem se vzdlil. Zvedl jsem druh tlo, pak vklouzl do fyzickho, zhluboka se nadechl a zaal ptrat po pin. U dve zase tkal pes, poteboval vyvenit...

11. - ZCHRANN MISE

as: 3:55... pln fyzick bdlost, obvykl stav a k tomu ne tak obvykl rozpoznn ptomnosti navdcho signlu INSPEKT... vnmm ho souasnm stavem vdom... nsleduje obvykl vysunut... signl je siln... pohybuji se nahoru a dl do prostoru, skrze prstence, pes Pechodovou oblast - zastavil jsem se. Pesnji byl jsem zastaven. nava, kterou jsem si dve neuvdomoval. U dn signl, byl jsem na mst uren. A ONI tak. Pekrsn pocit tepla, ptelstv a mnoho dalho. (Pane Monroe.) Kdy pilo toto osloven, nikdy jsem s jistotou nevdl, jestli mm ekat prci, nebo zbavu. Nebo jet nco dalho. (Je poteba provst jist nastaven a vyven.) iroce jsem se otevel. BLIK!

Ohromn bl pes... tikrt vt ne n Parnk - ach, asn jmno pro tak malinkho pejska - chap Parnka za krk a... u nepout, mohutn elisti pevn smkaj Parnkem ze strany na stranu... bezvldn tlo u jenom vis. (Ne, ne!) Nemohu dopustit, aby se nco takovho stalo! Je to opravdu Parnk? Je! Je mrtv, Parnk je mrtv! J tu potvoru zabiji, ji nikdy nebude... BLIK!
RESET!

Ohromn bl pes... tikrt vt ne n Parnk - ach, asn jmno pro tak malinkho pejska - chap Parnka za krk a... u nepout, mohutn elisti pevn smkaj Parnkem ze strany na stranu... bezvldn tlo u jenom vis. (Parnk je mrtv! Je mrtv! Hrza! Co budu dlat... bude mi chybt. Pus, velk pse, chci si vzt, co zstalo...) BLIK! RESET! Velk bl pes, mnohem vt ne Parnk, svr ve svch elistech Parnkv krk, smk s nm ze strany na stranu, Parnk uvolnn vis, m zaven oi. (Pteli mj mal, kdy je to tak, chci ti podkovat, e jsi se mnou celou tu dobu byl. Bylo to spolu hezk. Dal jsi mi hodn rutiny, kter navdy bude moj soust...) Stle je jet v seven silnch elisti, ale... Parnk mrn zved hlavu, otevr jedno oko, mrk na m a svm psm zpsobem se smje. BLIK! Byl jsem v klidu a uvolnn. nava zmizela. Jet vc. Energie se proistila a zeslila. (Dkuji.) (Jsem asten, e mohu slouit.) Zhoupl jsem se. (Psi na m budou tkat.) (Te se mete pemstit ke svmu pteli z jinho systmu. Potebuje vai pomoc.)

Zamihotal jsem. (Nevm, jestli mu budu schopen pomoci.) (Dohldneme na to. Je dleit, abyste mu pomohl.) Odmlel jsem se. (Je to dleit?) (Dleit pro vs. Tenkrt jsme spojen mezi nmi peruili my. Abyste dokzal vnmat svho ptele. Jak se k u vs - as napov vc.) Zatvil jsem se vldn. (Mm se zmnit o vs?) (Jet ne. Vezmte si toto - jak tomu kte? - rutinu, teba mu bude k uitku. kme tomu BHP-167.) iroce jsem se otevel. (Spolehnte se.) Kdy se rutina piblila, zasunul jsem ji do sebe. Otoil jsem se a zamil Identitu BB KT-95. Ponkud jsem se posunul a zamil ho. Byl tady, jet pod obklopen mlhou, a mihotal. BB se zachvl. (Co se stalo! Zmizel jste a pak se zase objevil. Nkdo vs pinutil skoit?) Odmlel jsem se. (Pinutil skoit? Co to je?) (Kdy se chceme pemstit z jedn struktury do jin, tak, ehm, rozumjte, nathneme se a skome. Jestli nkoho pistihnete otevenho a vechno pesn klapne, tak si mete jeho skok pithnout, a on se pak octne nkde, ani by k tomu mstu ml patin vjem.) Zamihotal jsem. (Pro byste to dlal?) BB se zhoupl. (Je to legrace, hra!) Zhoupl jsem se s nm. (Alespo jste se te otevel.) (Take nkdo vs pece jenom pothl!) Zatvil jsem se vldn. (Ne tak docela.) (Poznm to, protoe to zanechv stopu. Nikdo z tch, kter znm, nesvedou, co jste prv udlal. Moc poveden. Co to bylo?) Zamihotal jsem. (No, musel jsem, ehm, se o nco postarat.) BB se odmlel. (Postarat se o co?) Zatvil jsem se vldn. (O sv tlo.) (Jak tlo?) Zhoupl jsem se. (Svoje fyzick tlo, jak jinak. Svoje lidsk tlo. Pod ho jet mm a slou.) BB se pevn zavel a pak se pomalu otevel. (Jak se to... no to nen... co to, jak...)

(Nevm. Zkrtka se to stalo. Snam se, aby zjistil, pro.) BB se otoil dovnit, potom se otevel. (Tak ty jsi jeden z tch kluzkch ho!) Odmlel jsem se a otoil dovnit. Zachytil jsem st Vicovy rutiny a siln jsem se zhoupl. (Doufm, e mj vjem je alespo tak dobr jako kad jin.) BB se zhoupl, potom znehybnl. (Co AA? Mohu pro tebe jet nco udlat?) (Zkusme to. Potebuje lep vjem toho, co se bude dt.) BB se otoil dovnit. (Nechci dnou opravdovou rutinu o tch zleitostech. Rozhodn nemm chu do toho spadnout.) Zatvil jsem se vldn. (Tato rutina je jin. Vlastn je to takov okovn...)
67

BHP-l - lidsk vukov zkuenost prvnho vtlen.

BB se odmlel. (Okovn...) (Aby ses uml lpe zavt. Polu to pomalu. Chy si okraj. Jestli se ti to nebude lbit, neber si to.) BB se pomalu otevel. Uvolnil jsem smrem k nmu rutinu BHP1 , kterou jsem dostal od NICH. Kdy se rutiny opatrn dotkl, lehce se zatoila. Potom byla dlouh pauza, vechno se zastavilo, dn pohyb, dn odezva. Nakonec se ozvalo cvaknut a cel rutina zmizela v BB. BB se otoil dovnit a uzavel se. Trpliv jsem ekal. Zvolna jsme se vzneli v mstech, kde nebyla tak hust mlha. V tomto okamiku jsem mohl sledovat pouze dv identity. Bu jsem se mohl vrtit tam, kde jsou ONI. nebo zptky do tla. Neml jsem dnou rutinu o AA, jenom st rutiny BB, a to nestailo. Jestli nco, musel to iniciovat BB. Nemohl jsem najt AA msto nho. BB se otoil dovnit a otevel se. (Vechno jsou to pro m novinky. Opravdov rutina, e?) (Ano.) (A do tohoto se AA dostal?) (Ano.) BB se odmlel. (To nen tvoje rutina. Jak jsi k n piel?)

Zatvil jsem se vldn. (Pr ptel. Vtinu jsem tak neznal. Pinejmenm jsem si jist, e jsem nikdy neml takov vjem.) BB ztuhl. (Tak jsem te do toho trochu pronikl. Je to trochu sloit, ale a AA dostane tento vjem, okamit z toho prvihu vysko.) Zamihotal jsem. (No... mon je to trochu sloitj, v.) (Co te udlme?) (Snad odchytme tvho ptele, a zase nkde vyplave. Pokud ho pozn.) BB se zatvil vldn... (AA bych nael i v ern de. Jdeme?) Objevil se mu vjem, e ho budu nsledovat, a ml pravdu. Ponoil se do mlhy a j jsem byl hned v zvsu zamen na jeho identitu. Kompletn jsme prohledali prstenec, kde BB minule ptele objevil. Ani uk. Sice tomu vechno od zatku nasvdovalo, e to tak dopadne, ale i tak to byla patn zprva. patn zprva pro BB. Vdycky tady byla nadje, e kdyby byl AA ve vnjm prstenci, mohlo by se jeho pteli podait ho pesvdit, vythnout ho ven a nechat ho jt dom. Take patn zprva tak pro AA? Nikdo v tomto okamiku neml pstup k takovmu vjemu, ani AA. Kdy jsem se dv nkolikrt krtce zastavil ve vnjm prstenci, vdycky m to doslova uhranulo - ta smska. Hlavn Finalist, kte se vdom pipravovali na posledn cestu tmto cyklem. Vyzaovali svtlo, na kter se nedalo zapomenout, ohromnou ivotn slu, kter byla pln zvldnut. Ta sla zahrnovala vechny hodnoty a idely, kter ct lid -nebylo to nco z kontextu asoprostoru, netkalo se to ani vnjch zabezpeovacch systm, kter si daj specifick druh disciplny, ale nco veskrze lidskho, nco, co bylo zskno pobytem v lidskm spoleenstv. A to nejdleitj - ve bylo dokonale zvldnuto. Ve vzjemn komunikujc, prolnajc se soust celku. Byli naprosto oteven. Snadno jste mohli zskat vjem lidskho utrpen, kter provz tento druh byt a kter zformovalo tuto Velikost - pokud byste to unesli. Jednou jsem se o to pokusil a bylo to pro m pli. Vrtil jsem se do tla a jet nkolik dn jsem se s tm srovnval. Kl spoval v tom, e oni do tto Velikosti dozrli tm, e byli lid. Jako Novci pi prvnm vstupu takov nebyli.

Te bylo vechno jinak. Jejich vyzaovn obsahovalo znmou, povdomou rezonanci. Pemtal jsem nad tm, pro to tak bylo. Nkdy u konce, kdy tam dole byli naposledy, urit to tam ve vyrovnvali a ukonovali. Urit st t ivotodrn sly proskla, tomu nen mon zabrnit. Chci ale ct, e si pi tto posledn cest u nevybraj role historickho vznamu - pravdpodobn takov role mli u dv. Jsou nenpadn, teba pok, co kad den pinese noviny, hospod, kter se star o sv polko, nmonk, etn... Nenajdete je ve skupin, ale potkte je jednou tady, podruh tmhle, jsou roztroueni v ase i prostoru. Kdy se jich po ukonen cyklu zeptte, kam chtj dl smovat, jemn a s velost odpov: dom. Z toho dch vjem, jen m jaksi ndech, kter pln pesn neznm. Ano, BB, je toho tolik, co pesahuje stroh, chladn fakta. Zaplat plnou cenu, ale skuten v, co dostv. Jak, to nen dleit. Tak, i jinak. Jak vysvtlte ryb, jak je ivot na soui? Nezkouejte to. (Hej, myslel jsem, e jsi tady se mnou.) BB peruil mj tok mylenek. Otevel jsem se. (Jsem, jsem.) (Nen v tomto davu. Co te?) Zatvil jsem se vldn. (O dal prstenec n.) Otoil jsem se, BB v tsnm odstupu za mnou a rychlm pohybem jsme se ponoili do mlhy pod nmi. Mla jinou konzistenci. Dl jsme u nedokzali odhadnout, kde prstence zanaj a kde kon. Nco mi v tchto rovinch bylo povdom. Chodil jsem tady chvli do vyuovn. Nebyl jsem dostaten uzaven. (Jak vyuovn?) vloil se mi do mylenek BB. (Kde se u, jak pomhat tm, kte jsou jet ve fyzickm tle.) BB se zhoupl. (Tady AA nebude. Jeho u neml nikdo co uit!) Otoil jsem se dovnit. (Kdy mysl.) BB zamil hloubji a jet n a j jsem ho nsledoval... Vstupovali jsme do mnoha prhled mezi cry mlhy. Pro m to byla znm msta -a do dlky se rozprostraly... domy, parky, pole, kde rostly rzn plodiny, lesy, velk budovy, kostelky v adch... a tak to

pokraovalo do nekonen. Lidsk bytosti mly pln ruce prce a zabvaly se nejrznjmi pozemskmi innostmi. BB zamihotal. (Mlha je hust. Co to dlaj?) Zatvil jsem se vldn. (Co se jim zachce.) (Jen tak se potloukaj?) (Nkte opravuj domy, ve kterch bydl, nkte pracuj... nebo teba jin hraj golf, tmhle v t budov se prv hraje poker...) BB m peruuje. (V jak budov tmhle? Nenachzm dn vjem o tom, co vyjmenovv!) Zamihotal jsem. (dn budovy?) (Nic.) (Domy, ulice, stromy, pole...) (Jenom lidsk bytosti, jak se pohybuj vude kolem. A spousta mlhy.) Odmlel jsem se a otoil se dovnit. Ta staven - vechna byla z ne-fyzick hmoty, take nkter by ml bt BB schopen vnmat. Tito doasn obyvatel tto vvojov etapy si uvdomuj, e nejsou fyzit; toto vechno vystavli a vybudovali proto, aby se obklopili znmm prostedm. Zatmco promlej a pipravuj svj nsledujc lidsk cyklus, kter bude vybudovn z... Zajiskil jsem! BB neml v tto rovin dnou identitu, proto nemohl pijmout dn vjem. Tentokrt to bylo vhradn pro lidi. Zatvil jsem se vldn. (Mm pocit, e tady tvj ptel nen. Pojme dl.) BB zamihotal. (N?) (Ano.) Pehoupnul jsem se a provedl ndhern plobrat a skoil jsem do mlhy, je tvoila rozhran dvou prstenc. V prstencch byste mohli strvit tisce let a jet byste mli co zkoumat a poznvat. Nkter sti jsou asn, jin u tolik ne. Dozvdl jsem se, e vechno, co lovk obshne svoj mylenkou, tady existuje; take veho neustle pibv, protoe lovk peml pod vc a vc. Tak jsem se dozvdl, e nkte lid tady skuten trv tisce let, vstupuj do pozemskho ivota a zase ho opoutj. To by mohlo bt opravdu nco, kdy by se vechno peliv promyslelo, ale vtina z nich se... (Mm ho, mm ho!) BB m od sebe skoro odfoukl, tak siln byla jeho vibrace.

(Kde?) BB ji uhnl pry a j jsem byl tsn v zvsu. Byl jsem zvdav na toho proslulho AA... pak jsem se s BB skoro srazil, tak prudce zastavil. BB zamihotal. (Je to AA, ale... nco tady nesed.) Zamil jsem se na BB, abych zskal vjem msta, kam smuje jeho pozornost. Pedmtem byla bytost menho vzrstu, slab energie, ena, star ena, ne, nen tak star, jenom... BB se zachvl a vstoupil dovnit. (AA! Chlape mj, to jsem j!) Bytost zamihotala a napl se otevela. (Dej mi pokoj.) BB se zachvl. (To jsem j! BB!) Bytost se otevela vce. (Coe?) BB se vythl dopedu. (BB, j, piel jsem si t odvst zptky, kamarde mj!) Bytost se iroce otevela a zachvla se. (BB! Kde ses tady vzal?) BB se zatvil vldn. (To nen dleit, chci t vzt zptky.) AA zamihotal. (Zptky? Kam zptky?) (Tam, kam pat.) AA se zachvl. (Kam patm? Patm sem! BB, povdm ti, u si nikdy nebudu pt bt enou. Cel dny jsem kopala na poli, rno jsem se vzbudila v t chi, co je jak ledov skla, jet byla tma, rozdlala jsem ohe na vaen, pak jsem drtila zrn, abych mohla pipravit jdlo, uvaila jsem dtem, potom se vzbudil on a pipravila jsem jdlo pro nho, pak pijel vbr dan a sebral ti prasata, ta nejlep, potom zemelo moje nejmen dtko a musela jsem ho pohbt hned vedle dalch osmi, ale est ze trncti jsem udrela pi ivot, pak piel mor a j jsem onemocnla a celou tu dobu on jenom vylehval nebo lovil nebo m bil hol, jednou piel i s dalmi mui, opil vnem, a kad se mnou leel, vichni. Ten mor byla Bo vle. Dostal m od vech tch hrz!) BB se pln odmlel a zamihotal. Chystal jsem se, e se do toho vlom, ale z nieho nic se vytvoila njak ze, njak sla, kter psobila odpudiv. Zkouel jsem to znovu a znovu, ale nechtlo m to pustit k AA. Nic takovho jsem jet nikdy nezail. Nakonec jsem zstal, kde jsem byl. BB se opatrn otevel. (AA, piel jsem ti pomoci...)

(Nepotebuji pomoc,) peruil ho AA. (Vm, co udlm. Pjdu zptky a budu vlenkem, budu mohutn siln mu a budu it svoje sm z jednoho konce Anglie na druh. Star krl Jindich si na mn nic nevezme, vbec nic!) BB se siln zachvl. (AA!) AA se odmlel a zamihotal. (Coe? Ach, to jsi ty, BB. Co chce?) BB opatrn projevil vldnost. (Pojme dom.) AA zamihotal. (Dom?) (Zptky na KT-95. Co na to k?) AA neustle mihotal. (KT-95? K-T-9-5. Ano... ano! No a co s n je, BB?) BB mkce projevil vldnost. (Te bychom mli odejt a vydat se zptky. Zase se setkat se starmi pteli, dt jim pr novch her, dt jim tu ohromnou rutinu, kterou jsi tady zskal, velk vci ekaj na KT-95. Pojme u.) AA zamihotal. (No, dobr, BB, mon bys mohl... mon bys mohl... Ne! Nemohu jt, jet jsem tady neskonil! Bude ze mne mohutn, siln vlenk. Pak budu moct zabjet lidi, zabjet, vylehvat, eny budou tentokrt nosit jdlo mn, budu lovit, pt kdy se mi zachce, dn dti...) BB se nathl a chtl ptele uchopit, ale on se zatm rychle ztratil v mlze. BB vyrazil za nm, ale zahradil jsem mu cestu a stl jsem bez pohnut, zatmco on se pomalu uzavel a ochabl. Kolem ns prolo mnoho bytost, ale zvdavost projevily snad jedna nebo dv. Vzhledem k tomu, e jsem z AA ml jenom velice slab vjem, to naznaovalo, e jeho sestup prstenci smrem dol bude daleko rychlej ne u typickho Novka. BB by to urit pojmenoval len rutina, kdybych mu ten vjem pedal dv, ne se to s AA stalo. (Utk ti to.) BB se mrn otevel. (Neme bt souasn zaven a oteven. Ten tvj vjem ke mn dolehl stejn jasn, jako kdybys mi ho poslal.) Zhoupl jsem se. (Jet se pod um.) (Asi m pravdu,) pokraoval BB. (Povaoval bych to za nepovedenou zbsilou rutinu. AA se ale nechal chytnout spe na uhlazenou a tko uchopitelnou. Co to do nho vjelo?)

(Stt seenou...) Opatrn jsem se uklonil. (Musel t tak ped temi, tymi sty lety, v minulosti, ped dnekem.) BB se odmlel. Linern as - to bylo pro nj pli. Objevil se mi vjem, kter mi kal, e pro mne to je tak novinka. Vdycky jsem si myslel, e ti, kdo se opakovan zrozovali, provali sv ivoty ve vztahu k asu jako nsledn, po sob jdouc. V ppad AA to tak bu nebylo, nebo byl vjimkou. BB se mrn otevel. (Takov to je, bt enou?) Zamihotal jsem. (No... dve tak vtina en ila. Te je to jin... alespo pro nkter.) (A kolik lid je en?) Opt jsem zamihotal. (Tum, e asi polovina. Mla by to bt polovina.) BB se zachvl. (Jak nkdo me chtt bt enou?) Zatvil jsem se vldn. (To je to vyvaovn, rovnovha. Nkte mui si mysl, e eny tajn ovldaj Zemi.) BB se upen zamil na mne. (A ovldaj?) Otoil jsem se dovnit a pak jsem se zhoupl. (Jsem te mu... proto bych ekl, e ano.) BB se otoil dovnit a uzavel se. Nepochybn jsem se od nho hodn uil - njakm zvltnm zpsobem. Je jasn, e na KT-95 zdaleka nen ivot v lidsk a fyzick podob. Vysvtlovat toto vechno, teba i s pomoc celho houfu rutin, by bylo pro mne opravdu nron. Pesto jsem nepestval vnmat teplo, ptelstv a pocit jist familirnosti s BB, kter jako by njak nezapadaly do celho obrazu". Lbil se mi. Pjemn chlapk. Reaguje velice lidsky. Mon, e energetick zklad ve vech systmech fyziklnch i tch ostatnch - je spolen. Jenom ta zkuenost, rutina, je jin. BB se nhle otevel. (Tak co bude s AA?) (Meme to zkusit znovu.) (U jsi z toho vypadl.) Odmlel jsem se. (Vypadl?) (V tvm vjemu je, e je to zbyten nmaha.) Zajiskil jsem. (U mi to zase utk?) BB se zhoupl. (Troku.)

(AA je chycen ve svm modelu jednn. Nejsem sice zvl inteligentn, ale mj vjem obsahuje, e i kdy to nememe zmnit, meme to zkusit.) BB se zatvil vldn. (Jet jednou. U naposledy.) (To mi zn njak povdom...) (Dlum mu to, tak njak to kte, ne?) Uklonil jsem se. (Tak jet jeden pokus. Ale zan to bt drsn.) Otoil jsem se na stranu, abych sebral vechnu slu, a pevn jsem se zavel. Mlha ped nmi byla mnohem hust a chladn ediv. Jen msty ji peruovaly zblesky svtla. Chpal jsem, co to svtlo znamen. Byly to bytosti z vnjch prstenc, kter sem vstupovaly proto, aby pomhaly nebo se setkaly se svmi drahmi v okamiku jejich smrti. Sm jsem to nkolikrt vyzkouel, ale udlalo to na mne dojem, e pro tuto innost nejsem pln stavn. Vtinou tyto prstence projdu, jak to jde nejrychleji a co nejtsnji uzaven. Pomalu jsme se noili dl. Skoro v tom samm okamiku jsem zaal mt nepjemn pocity a objevil se vjem, e BB tu zmnu sn jet mnohem h. Jenom na nm te zviselo, jestli se nm poda najt AA. Klikoval jsem mezi strnulmi, nehybn viscmi bytostmi, kterch bylo bezpoet. Vlastn bych to upesnil, e se pohybovaly tak pomalu, a se to nedalo postehnout. Ty formy byly prv zesnul bytosti, kter okamikem smrti ztratily fyzick tlo a skoro si to neuvdomovaly. Nejasn si uvdomovaly, e zemely, ale nedisponovaly dnou, nebo tm dnou rutinou o tom, co se stalo. Kdy jsme je mjeli, zjistil jsem, e to znamenalo bu zatek rozpomnn se, anebo alespo posledn fzi procesu zapomnn. V takov situaci m obvykle napadlo: Tak jsem takov byl dve? Byl jsem nkdy tak tak nevdom? Pipustit si, e to tak asi bylo, m pivdlo do deprese. Nevzpomnm si na to, nebo si na to nechci vzpomenout. Poprv jsem si uvdomil, e v tomto neutenm mst hluk psma M nen tak siln. Okamit se objevil vjem, pirozen: hlupku, jak jinak, copak tady se peml? Jsou v okovm stavu ze smrti a chyb jim nco, k emu by se mohly upnout. Strach je naprosto ochromuje, take strkaj hlavu do psku a pokouej se skrt. Probhla mnou znm vlna soucitu, kterou jsem od sebe hned odznul. Na tomto konci barikdy na dsledcch pracuj jin. J bych

ml bt na stran tch, kte pomhaj odstranit piny. Nevm, co z toho je t. (Nen tady.) BB se tvil ponue. Byl sotva oteven. Otoil jsem se dovnit. U je to dvno, co jsem nechal rozplynout rutinu o mm bolestnm plhn i kloptn tmito stedovmi prstenci. dn dal vcvik jsem v tomto smru neml, ale dal prstenec jsem dvrn znal. Nic hezkho na nm nebylo. V prstenci za nm zanal fyzick ivot. Tyto dv vrstvy jsou tsn provzan hust prstenec jen mrn fzov posunut oproti fyzick hmot. Bylo to jakoby rozhran mezi jednm a druhm systmem reality. Tak z tto perspektivy bylo pro Novky dost obtn, aby okamit rozliili tyto dv rovn a rozdly mezi nimi. Ale mn se to dailo. Pot byla v tom, e obyvatel tohoto prstence toto nedokzali. Neuvdomili si - nebo si nechtli uvdomit, anebo to neumli, e u nejsou ve fyzickm projevu. Byli mrtv a o fyzick tlo dvno pili. Pesto se nepestali chovat, jako by byli tlesn, snaili se dlat vechno tak, jako kdy fyzicky ili, a pokraovat v dvjm stavu byt. Byli celkov dezorientovan, usilovali o komunikaci s dvjmi tlesnmi pteli a milovanmi, kte pod ili v tlech. Anebo s kmkoliv, kdo se nhodn vyskytl v jejich blzkosti. Bez inku. Dal poutala msta, kterm bhem tlesn existence pikldali velk vznam nebo pro n byla nm dleit. U dvno vichni zapomnli techniku, kter je tak podstatn, anebo ji hluboce zablokovali - psmo M. Byli tam i takov, kte si zmnu ve svm byt vykldali jako nepjemn sen nebo non mru a s nadj ekali, e se jednou, snad brzy, probud. Obezetn jsem postupoval dl, BB byl za mnou. A na malinkou kvrku byl pln uzaven, pouze ptral po identit AA, nic vc. Vbec se mu nedivm. Kdybych se do tchto mst dostal poprv, zvrtl bych se a okamit utekl. Hluk psma M se te zmnil v pln dunn, v kakofonii strachu, zlosti a snad kad lidsk emoce, touhy a kad poteby, kter souvis s pozemskm bytm. Ve odhalen, obnaen, bezprostedn vystaven na odiv. Kdy jsme postupn pronikali hloubji a hloubji, ekal jsem, e mi BB d njak znamen, ale pod nic nepichzelo. Zrychlili jsme hledn,

pohybovali jsme se pod rychleji, take fyzick rove a ti, kdo byli v n, se te vzjemn promsili s obyvateli prvnho prstence. Ale pod lo rozliit, kdo kam pat. Vtlen, fyzick bytosti jsme vnmali mn oste, jako by byly prhledn - pln ne, ale znan. Nhle m BB mocn pothl, take jsem se zastavil. (Mm ho! Nen to nic moc, je cel obalen, ale je to on!) Zamihotal jsem. (Kde?) BB se pedklonil. (Tmhle!) Zamil jsem se dovnit. Tmhle, tmhle, tmhle... znamenalo mimo as. Vlastn ne, znamenalo to v jinm ase. Pibliovat se k identitm z jinho asu - to jsem nedlal kad den, rozhodn ne ze svho rozhodnut. Potom se objevil vjem z naeho minulho setkn s AA, kter se tak odehrlo v jinm asovm rmci. Nezaclnj, lev hemisfro! Nato jsem nkde uvnit sebe zachytil tu jemnou vibraci. (Je dleit, abys tam el. On ti pome.) Ziv jsem zajiskil. BLIK! BB se zachvl. (Myslel jsem, e se neum nathnout a skoit!) Zamihotal jsem. (No, j jsem...) (A oba jsme skoili pln souasn!) BB se pohupoval. (Nepipout si svou skutenou slu.) Zatvil jsem se vldn. (Tak to bylo peskoen?) (Pesn jak ho dlme na KT-95.) Potom se BB odpojil, protoe dl ptral dole pod nmi. Vzneli jsme se nad nerovnou venkovskou krajinou, skalnatmi a psenmi psy. Na vegetaci jsme skoro nenarazili. Nad nmi nebe zalit sluncem, pod nmi pran cesta. Po n krelo v trojstupech asi osmdest nebo devadest mu. Vichni mli kabtce, kter sahaly zhruba ke kolenm a chybly jim rukvy. Tsn nad pasem byli opsni irokmi koenmi opasky. Hrudnk chrnily kyrysy, na opascch se jim houpaly krtk oboustrann mee. Pae jim chrnily kovov plty. V lev ruce svrali tk kulat tty s ostrm hrotem, v prav dlouh devn kop. Mui pochodovali rznm tempem. Toto nebylo z prstence, byla to skuten rutina z fyzickho ivota. Hluk psma M byl vrazn slab. Vce jsem se otevel. (Zachytil jsi identitu svho ptele?)

BB zamihotal. (Je to velmi vn, ale... je to on! pln vepedu je ten lovk a hned za nm je AA... ale je jin. Nad nm je pln jin rutina. AA je slab. Vbec nemohu zachytit dn siln vjem. To ostatn kolem je moc siln. Co se to dje!) Zatvil jsem se vldn. (Tentokrt je jet ve fyzickm tle. Je vlenk.) BB se odmlel. (Co znamen vlenk?) (Zabj jin lidi.) Odvrtil jsem se od zcela zamlklho BB, nathl jsem se. Zamil jsem se na vjem pichzejc od AA. Tm okamit jsem narazil na ze odporu, kter mne nsiln odmrtila zptky. A jsem se jakkoli snail, nemohl jsem ji pekonat. Bylo to stejn jako pedtm, kdy jsem se zkouel nathnout k AA. Zstup vlenk postupoval dl podl silnice smrem k rokli. Vidl jsem, e po obou stranch tto rokle jsou ukryt neptelsk vojska a zachytil jsem ve svm nitru neomyln pocit, e... Naplnn hrzou jsem se nathl po vlenkovi AA, ale barira m odmrtila zptky. Vdl jsem, co se stane a naplnilo se to. Kdy byl zstup v samm srdci rokle, neptel se vztyili ze svch stanovi a ze vech stran se na AA a jeho druhy snesla sprka kop. AA byl mezi prvnmi, kte se v kei svalili k zemi. Svjel se v prachu s tv obrcenou k zemi. Zoufale se pokouel vstt, aby se dl mohl astnit boje, ale kop v zdech ho pro-tknulo skrz naskrz a vniklo a do zem. Proudy krve se msily s prachem a za nkolik okamik se tlo uvolnilo a navdy zstalo bezvldn leet. Okamit jsem vyslal siln chvn k BB. (Jdi! Jdi za nm, tam dol! J nemohu, tak mus ty! Pive ho sem.) BB se rychle vzdlil a j jsem se zamil na bitevn scnu. Musel jsem ho obdivovat. Kdy vstoupil do pozemsk reality a na bitevn pole, nevyvolalo to v nm sebemen mihotn. Vythl vzprajcho se AA z vlenkova tla a spolu s nm se blil zptky ke mn. Byl jsem naprosto ohromen: m vce se ke mn blili, tm vc m ta barira tlaila od nich pry. Nakonec jsem k BB vyslal sdlen, a se dl nesna a zstanou na mst. AA ml jet podobu vlenka a ze vech sil se vzpral a siln se chvl. (Musm zabt neptele. Musm je zabt, zabt je. Musm vstt a zabt neptele... Kde mm kop, kde mm tt? Musm se zvednout a pobt je. Bitva skon. Puste mne.

Kvli vm nemohu bojovat, za chvilku to skon a j o vechno pijdu... Dejte mi moje kop. Kde je?... Musm se sebrat a jt bojovat, jt, bojovat a zabt!) BB se zachvl. (Nepoznv m! U ho nedoku udret!) Zamihotal jsem. (Pus ho.) BB se odmlel. (Coe?) Zatvil jsem se vldn. (Pus ho. Neme te pro nho nic udlat.) BB pustil zpolc formu a vlenk AA rychle vklouznul zpt do bitevn reality. Bezvsledn se pokouel zvednout tt a otp a opt zat bojovat. Kdy se mu to nepodailo, tup zral na sv ruce. Ze zoufalstv zaal tlouct neptele pstmi, kter jimi prostupovaly, jako by neexistovaly. Snail se ale dl. Otoil jsem se k BB. Byl ochabl a pln uzaven. (Poj, vrtme se.) BB se mrn pootevel. (Kam?) BLIK! Jsme v Pechodov oblasti pobl Stanice. BB je stle ochabl, nehybn a napl uzaven. Zajiskil jsem. (Jak se ti zamlouval ten skok? Trefa pmo do ernho!) BB se ponkud pootevel. (Hm, dobr.) Najednou jsem zneklidnl. Na nco jsem zapomnl. Bylo to dleit. Neklid jet vzrostl. Nco se snailo upoutat moji pozornost. Bylo to nalhav. Ano! Moje tlo! Musm zptky. Zachvl jsem se. (Musm odejt! Ale vrtm se.) BB se iroce otevel. (Hej!) Zmizel jsem tak rychle, e se z nho nejdv stal bod o velikosti pendlkov hlaviky a potom jsem ho ztratil z dohledu. Kdy jsem proltal prstenci, tm jsem nevnmal okol... pak se objevilo pole druhho tla, kter obklopuje fyzick tlo... snadno jsem vklouzl dovnit a sesunul se jet n do fyzickho. Posadil jsem se a ctil jsem navu. Zvltn. Problm, kter m pivolal zptky, byl zjevn. Tlu byla zima. Pikrvka sklouzla na zem.

12. - NEPM DKAZ

as: ble neuren, v noci... Probhl obvykl uvolovac postup, dn signl... mohu si vybrat z nkolika monost... rozhodl jsem pro nvrat k BB, jestli to sm doku... Identita BB KT-95... pak spoutm metodu nataen se... prchod prstenci hladk, dl k hranici, kde zanaj dk mlhy Pechodov oblasti... pomalu se ubrm vped, abych zskal vjem, kter by m upozornil na blzkost BB... nikde ho toti nenalzm... vjem m pekvapuje, BB je pmo pode mnou, tak tsn zaven a ochabl, e nen divu, e ho nemohu najt. Otevel jsem se a zachvl. (Ahoj, BB! Jsem zase tady.) BB se mrn pootevel a potom zajiskil. (No prosm! Skoro jsem u nedoufal! Jako bys u navdy uvznul v tom svm lidskm tle.) Ponkud jsem se zhoupl. (Nkdy uvznu...) Nezachytil jsem od BB dn vjem tkajc se AA. Vbec jsem se nechtl do tohoto tmatu poutt - jenom v ppad, e ho zane BB. Byla to dost citliv rutina a uvdomoval jsem si, e mu stejn nemohu poskytnout odpov, kter by mu udlala radost. Jestli o njak odpovdi vbec bylo mon uvaovat. Jen tak, aby se nco dlo, jsem se prothl a udlal asi ti pemety. Pyn na svj vkon jsem se zase k nmu vrtil. BB se uklonil. (Co to bylo?) (Jenom se trochu protahuji.) BB se otevel. (Doma na KT-95 mme jednu hru a tam se podobn vci dlaj. Chce to zkusit?) Zajiskil jsem. (Jasn!) BB se troku zhoupl. (Prost zkus po mn vechno opakovat. To je ve.) Obrtil se, roztoil a j jsem se nathl za nm. Pln jsem se soustedil na jeho identitu. Pipadalo mi to, jako bych drel kluzk prase na zamrzlm rybnce s tm rozdlem, e tento rybnk ml ti dimenze - ne, bylo to daleko hor, ml mnoho dimenz. BB vil, zastavoval se, znovu vyrel kupedu, pomalu, pak zase rychle, mnil svj signl od zvltnch zblesk vjem a po vjem zcho slunce a zpt, vybral zatky kolem shluk forem pobouench na

nhlou ptomnost. Celou dobu jsem visel na identit BB jako brusla, jedouc na kraji ady. Noili jsme se do mrak a zase jsme se vynoovali ven, do ps rznch energi, kter byly jako poryvy studenho a horkho vzduchu, elektrickch vboj... pronikali jsme skrz vechny zdi a hradby toho chvatnho velkolepho msta". Zaal jsem mt strach, e se u nedoku dl dret jeho identity, e kdy se pustm, ztratm se. Okamit zastavil a znovu jsme se ocitli v jemnm oparu vnjho prstence Zem. Tsl jsem se. BB se ziv chvl. (Dobr zbava, ne?) Hluboce jsem mihotal. (Jo, legrcky. Kdopak tohle vymyslel?) BB se odmlel. (Vymyslel?) (Kdo to zaal?) BB se uklonil. (Ani nevm. Vdycky jsme to hrli. Me zat nco pln novho, jestli chce. Opravdov legrace spov v tom, e kad pid k pvodnmu nco novho na zatek, doprosted nebo na konec, takov pekvapen. Chpe?) (Ano. My lidi mme nco podobnho. Jmenuje se to Dlej to co j".) BB zajiskil. (Ano, sprvn. Dlej to co j! Pesn to jsi dlal. A lo ti to. Asi tu hru hraje asto.) Zamihotal jsem. (No, v posledn dob moc ne. Ale jsem pilot a to se mi te hodilo.) BB se odmlel, tak jsem pokraoval. (Co se stane, kdy nezvldnu kliku nebo kdy ztratm identitu, kter vede?) BB se divoce zhoupl. (Prohraje!) (A co se stane tm, kte prohraj?) BB zamihotal. (Nemm k tomu dnou rutinu. Nikdy si u nepijdou zahrt. Mj vjem je, e se ztrat.) (A nikdo je u nenajde?) (Oni u znovu nepijdou, aby si zahrli, jak jsem naznail, take k tomu nemm, dnou rutinu. Nkdy ns hraje teba sto najednou. To je pkn, ne?) (Ano.) Ml jsem posledn otzku. (Co jsou vechny ty vci, ktermi jsme prochzeli?) BB se uklonil. (Ani k tomu nemm dnou rutinu. Nikdo se tmto nezabv. Je to vechno jenom hra.)

A jak! Jasn jsem bhem naeho vletu vnmal, e opakovan ztrcm identitu BB. Prohrl bych a ztratil bych se. Mon, e bych tak zstal ztracen. Ale vechno nakonec dopadlo jinak a objevil se mi jasn vjem, e je dobr tuto hru znt dv, ne se do n kdokoli pust. Obzvlt tehdy, kdy hrajete ve stylu KT-95. A druh st otzky - kam a kdy ns hra zavedla. Jak byl vliv tto energie, kterou jsme my dva vynaloili na to, abychom se rychle a bezeln pohybovali prostorem. Kolik jsme asi usmrtili mravenc, kdy jsme neuvliv lapali" po golfovm hiti" vesmru? Co by se stalo, kdyby se hry astnilo sto hr najednou? Mstn obyvatel by to mon povaovali za prodn katastrofu nebo Bo vli a bylo by pln jedno, jestli jsou to mravenci, nebo archetypy. V kadm ppad je to podivn vjem, snad i jenom bt tmto nstrojem Bo vle. Snad jedna ukzka nejvyho neosobnho byt... BB m peruil. (Hej, vechno v podku?) Otevel jsem se. (Jo, jist.) (Byl jsi zaven a mihotal jsi. Objevil se mi vjem, e zase sko zptky do toho svho fyzickho tla.) Otevel jsem se a zhoupl se. (Ne, ne. Rozhodn ne te.) (Na se tm zatovat? A pro se vbec vracet? Nechej ho, kde je.) Otoil jsem se dovnit. Tento vjem se zatm objevoval vc ne jednou a j jsem ho vdycky zapudil. Prvn otzka, kter hned naskoila, byla: Co bych dlal a m bych se stal, kdybych to udlal? V celm etzci mi chybl jet jeden lnek. Snadno bych dokzal projt prstenci a mohl pobvat a sdlet nkterou z hornch vrstev. Dje se tam spousta zajmavho. Vtinou, mon, e dokonce vdycky, jsou zameny na pomoc lidem. To se jev jako dobr a velmi dleit prprava. Prprava k emu? Tak, chybjc lnek je na svt. Finalist v poslednm prstenci vdli, e smuj Dom, ale mj vjem ohledn Domova byl m dl matnj. Msto toho, abych ho vnmal stle jasnji, jak by tomu sprvn mlo bt. U je to dlouho, co jsem Tam byl. Opatrn jsem se otevel. (No, v... pod se um... a abych to dokonil, potebuji fyzick tlo.) BB se odmlel.

(Je to tak takov hra,) pokraoval jsem, (a j jsem se zavzal, e ji budu hrt.) BB zajiskil. (, hra. Tak tomu rozumm.) (Polu ti k tomu strunou rutinu, jestli ji bude moci pijmout.) BB se zhoupl. (Po t posledn vprav za AA u vydrm cokoli lidskho.) Otoil jsem se dovnit. Zmnil se o AA a ani nezamihotal. To bylo nco. Vyzaoval vldnost. Sestavil jsem zkrcenou a upravenou rutinu, jenom strun sdlen o mm mimotlesnm psoben od roku 1958. Vynechal jsem st o NICH a poslal jsem mu ji. Pohltil ji, uzavel se a u se nepohnul, naprosto znehybnl. Potom se iroce otevel, zhoupl se a zamihotal. Zachvl jsem se. (Nen to zas a tak smn!) BB se konen zatvil vldn. (Pila mi identita, kterou pro tebe mohu pout! Ram-Bam68.) Mohutn mihotal a houpal se. (Budu t nazvat Rarn.) Konen se zklidnil. (Dobr, Rame, objevuje se mi vjem, e jsi byl pouze uzamen uvnit, zahknut v lidskm tle, ne se ti to vechno stalo. A pak se zaaly dt vci! Ze zatku jsi nebyl moc chytr...) Uklonil jsem se. (Pod jet nejsem.) (A jedno je jist, vybr si vdy tu t cestu.) Mrn jsem se zhoupl. (Mm snad dt na vjem, e ty by sis poradil lpe?) BB zamihotal. (Pro? Kterkoli hloup Vlnka i s pouhou polovin identitou by...) Skoil jsem mu do toho. (A co tak se dnou identitou?) BB se odmlel a potom se zachvl. (Ne, ne, u dost. Do toho m nezapltej! Budu to dlat po svm!) Zhoupl jsem se a otoil se dovnit. Mon, e z vnjho pohledu je vtina mch reakc na prvn OOBE k smchu. Te se tomu sm doku zasmt. Alespo jsem se pesvdil, e ta zleitost se kolenm a vukou lid me fungovat. Pod zbv jet hodn otaznk. Co se dje po vystudovn? Kde a jak budu uplatovat to, co jsem se nauil?

BB peruil moji vahu. (ekni, Rame.) Otevel jsem se. (Ano?) BB zamihotal. (Beru to zptky. Nejsi dn hloup Vlnka.) Zhoupl jsem se. (Dky. Takov ujitn jsem poteboval.) BB se odmlel. (Opravdu?) (To je vtip. Lidsk humor.) Otoil se dovnit a potom zmnil pozici a opt se otevel. (Jak se objevil ten vjem, e se m pustit do t hry na opoutn svho tla?) Zamihotal jsem. (Nevm. Zkrtka se to stalo.) (Jin lid to tak dlaj?) (Nkte urit, to vm. Setkali jsme se. Pot je v tom, e vtinou provaj OOBE, kdy sp, a kdy se pak probud ve fyzickm tle, vtinu toho zapomenou.) 68 V originlu: Ram the Bam - mono peloit jako: beran, tvrd palice. BB se otoil dovnit. Vdl jsem, e si srovnv a prochz moje sdlen. Informace jako spnek nebo probuzen od nho vyadovaly nov vjemy. Tak jsem vdl, k emu smuje. Ale jet to odloil. Otevel se a zamihotal. (Ty ti vlnky, kter vyly z toho... ehm, svtla, to byl kdo?) Uklonil jsem se. (To nevm.) (Chovaly se, jako by t znaly.) (Mon byly z KT-95.) BB se zhoupl. (To je pkn hutn rutina... ehm, vtipn humor. Jako bys je tak znal... Chtl jsi, aby t vzaly s sebou. Pro?) Zamihotal jsem. (Nevm.) (Potkali jste se jet nkdy?) (Ne, k tomu nemm dn vjem.) BB se znovu otoil dovnit a pak se zase otevel. (A co ty Vlnky, kter ti pomhaly, kdy jsi to poteboval, nebo ses dil vjemem, e to potebuje? To byl kdo?) Zatvil jsem se vldn. (Asi byly z hornch prstenc. Podobnch zleitost se tam dje spousta. No a je to zase stejn - lid k tomu nemaj dn vjem, mon s vjimkou toho, emu kaj sen... ehm divok rutina.) BB se opt otoil dovnit, po njak dob se otevel a mihotal. (Zskal jsem vjem, e tch divokch rutin je tady docela dost.) Odmlel jsem se. (Teba kter?)

(Teba ta rutina tkajc se intenzivn vuky o lidsk struktue, v, ta, kterou jsi mi poslal.) Zamihotal jsem. (Ano?) BB se pemstil. (Nen to divok rutina?) (Mj vjem mi k, e ano.) (A tak mm dal rutinu, a kdy tyto dv srovnm, jedna z nich je zajist divok.) Odmlel jsem se. (A to je kter?) (Ta, kterou mme k brource o asoprostorov iluzi. Tkala se vech tch mst, kter navtvme, a toho, co tam lze ekat. O lidskch bytostech, o tom, jak to vechno zaalo, k emu to vlastn je... takov vci.) Otoil jsem se a potom se znovu pomalu otevral. (Ono to do sebe nezapad?) (Tady to m. Tady m, udlej si vlastn vjem.) BB mi poslal rutinu a j jsem ji zvdav pijal. A otevel ji. BLIK! Nkdo, Nkde (nebo oboj, v milionovm potu nebo nekonen velkm potu) poaduje, m rd, potebuje, ct, sbr, pije, j nebo pouv jako drogu (obecn oznaeno) ltku s identitou Nektar (elektina, ropa, kyslk, zlato, penice, voda, pda, star mince, uran). Nkde je povaovn za vzcnou ltku a ti, kdo Nektar vlastn, vd, e je ivotn dleit pro pouit k jakmkoliv elm. Tv v tv otzce Poptvky a Nabdky (co je univerzlnm zkonem tohoto Nkde") se Nkdo rozhodl vyrbt Nektar tzv. umle, radji ne aby ho hledal v jeho pirozen" podob. Rozhodl se, e vybuduje Zahradu a v t bude Nektar pstovat. V pirozenm stavu, jak se zjistilo, Nektar pochz z ady vibranch pochod uhlko-kyslkovho cyklu, piem vslednm produktem je Nektar v rznch stupnch istoty. Nektar se tvoil pouze pi tchto pochodech anebo bhem reakce na tyto pochody. Hledai z Nkde ptrali iroko daleko po rznch zdrojch Nektaru a kad pzniv zprva se setkvala s nadenm pijetm a byla odmnna. A tak se stalo, e toto vechno zmnil Nkdo a jeho Zahrada. Nkdo zaal na osamlm odlouenm mst provdt pokus. Nejdve vytvoil prosted, v nm mohl probhat uhlko-kyslkov cyklus a vznikat Nektar. S krajn p obdail proces Rovnovhou a

tm zajistil sprvnou mru zen a nepetrit psun potebnch ivin. Potom se pokusil o Prvn rodu. Nektar pinesla, ale v malm mnostv a nesrovnateln ni kvalit. To nebyl vsledek, se kterm by se Nkdo spokojen vydal na zpten cestu do srdce Nkde. Problmy byly dva - ivotn cyklus byl pli krtk a plodina sama o sob byla pli drobn. To ponkud omezilo kvalitu a mnostv. Plodina nesthala tvoit Nektar v odpovdajc kvalit a kvantit. Sklize navc pipadala v vahu jenom v moment ukonen ivota plodiny. Ani o chvilku dv. Jeho Druh roda nebyla o moc spnj, pokud vbec doshla kvality pedchoz sklizn. Zmnil tedy vnj prosted pokusu a pesunul ho do jin sti Zahrady, kde bylo skupenstv plynn, spe ne kapaln. Vy hustota chemikli vytvoila pevnou vrstvu, je byla stle k dispozici. Pak zasel nesetn mnostv rznorodch jednotek v novm, zmnnm proveden, kter byly podstatn vt, nkolik tiscinsobn vt a sloitj ne jednoduch jednobunn Prvn plodina. Pak obrtil uhlko-kyslkov cyklus. Jednotky se pesto opt vyznaovaly tm, e byly jedna jako druh. Stejn jako pi Prvn rod se v pravidelnch intervalech samy zasvaly a samy automaticky odumraly. Ve snaze pedejt nevyvenmu rozvdn ivin a zen, kter se napklad u Prvn rody dostalo vysoko nad prmr, se on rozhodl, e zamez pohybu jednotek Druh rody. Druh rod byla vyhrazena urit st Zahrady a kad jednotka se musela tm bez vjimky zdrovat na mst, kter j bylo uren. Pro novou situaci mla speciln vybaven - zskala pevn pony, ktermi byla pichycena k podlo z ltek vy hustoty. pon pokraoval stonkem nebo kmenem, kter zajistil vyzdvien horn sti a zskn potebnho zen. Horn st, irok a tenk a ponkud kehk, plnila kol pevodnku uhlko-kyslkovch sloek dovnit a zase ven z tto jednotky. Dalm npadem byly zie jasnch barev, kter doprovzely zdroje drobnch stic. Tyto byly symetricky rozmstny na kad jednotce obvykle v jej horn sti. On dle vyvinul stice, kter obhaly ve vnjm plynnm obalu kolem rody a hlavnm elem bylo pedevm napomoci procesu optovnho rozsvn. Pozdji tak zjistil, e stejn ven v plynnm

obalu umouje sklzet Nektar - kdy bylo ven dostaten siln, dopadlo na rodu s razanc, plodina se kcela k zemi a jej ivotn obdob bylo ukoneno. Nektar se mohl vyplavovat. To bylo obzvl vznamn v obdob, kdy nebyly Sklizn a vyvstala nalhav poteba vyprodukovat Nektar. Pesto vechno byla Druh roda velkm zklamnm. Nkdo sice doclil vtho mnostv surovho Nektaru, ale byl tak patn kvality, e jeho vroba tm nemla vznam. Navc se prodlouila doba zrn a kvalita se viditeln nelepila. V etzci schzel njak dleit prvek. Dlouho se vznel Nkdo nad svou Zahradou a vnoval se pelivmu zkoumn, ne se rozhodl pro Tet rodu. Byla to skuten vzva. Pravda, sten uspl. Vypstoval Nektar. Ale plod jeho sil vrazn pokulhval za kvalitou surov, nekultivovan odrdy. een se muselo dve nebo pozdji objevit a Tet roda toho byla ivoucm dkazem. Bylo nutno pout pvodn uhlkokyslkov cyklus. Dle musely jednotky znovu zskat svobodu pohybu. Tyto dva faktory byly pslibem velmi kvalitn produkce Nektaru. Pokud by se podailo zalenit jet prvek mnostv, mohl bt vsledek velkolep. S tm vdomm vyjmul Nkdo vzorky z Prvn rody, kter v tekut sti Zahrady velmi prospvala. Upravil je, aby dokzaly pet a rst v plynn sti. Nejdve je uzpsobil k tomu, aby umly erpat iviny z Druh rody, jej hojn zastoupen mlo prv tento dvod. A tak se stalo, e vznikli prvn Pohyblivci, tj. Tet roda. Pohyblivci zskvali obivu z Druh rody. Tm zpsobovali jej znik a dochzelo k vylouen surovho Nektaru. Kdy urostl Pohyblivec dospl podle pirozenho rytmu ke svmu zniku, Nektar se vyplavoval znovu. Vsledkem bylo enormn mnostv vyplaven ltky, i kdy jej frekvenn vzorec stle zstval daleko za poadovanou kvalitou. I stalo se nhodou, e Nkdo objevil Prvotn katalyztor, co se te vyplavovn Nektaru. U obch, pomalch Pohyblivc byla velk disproporce mezi dlkou jejich ivota a potebou jejich obivy. Zrn a dokonen ivotnho cyklu byly tak dlouhodob procesy, e

Pohyblivci mohli pedstavovat skutenou hrozbu pro Druhou rodu a mohli by ji zniit. Zahrada by ztratila svou rovnovhu a to by byl konec veker tvorby Nektaru. Druh a Tet roda byly v nebezpe zniku. Kdy Druh rody zaalo bt poskrovnu, energetick poteby Pohyblivc se staly nalhavmi. asto se pihodilo, e dva Pohyblivci projevovali zjem o stejnou jednotku Druh rody. Tm zaaly vznikat Konflikty, kter vystily v soupeen mezi dvma nebo vce neuspokojenmi Pohyblivci. Nkdo tento jev pozoroval a ze zatku ho mrn vyvedl z klidu. Pozdji cel dn sledoval s velkm zjmem. Toti, kdy vznikl Konflikt, zaal se vyluovat Nektar! Nebylo to dn zanedbateln mnostv, ale velk, pouiteln dvky mnohem vtho stupn istoty. Nkdo rychle podrobil teorii praktickm zkoukm. Vyjmul z kapaln sti Zahrady dal jednotku Prvn rody a nov ji uzpsobil pro ivot v plynnm prosted - ovem s jednou dleitou zmnou. Nov Pohyblivec byl ponkud men a ke sv viv poteboval jin Pohyblivce. Tento postup vyeil problm pemnoen Pohyblivc a souasn zajistil, e se pi kadm konfliktnm stavu zane v dsledku zpasu o potravu vyluovat vyuiteln Nektar. K tomu se jako bonus pidval Nektar, kter vznikal ppadnm ukonenm ivotnho cyklu jednoho z Pohyblivc. Nkdo dokzal Nkam dodvat znan mnostv Nektaru o slun kvalit. Tak se stalo, e vstoupil v platnost Zkon prvotnho katalyztoru. Konflikt mezi jednotkami uhlko-kyslkovho cyklu vytvoil nepetrit proces vyluovn Nektaru. Jak prost. Nkdo byl spokojen, e nael kl, a zaal pracovat na tvrt rod. Vdl u, e Pohyblivci ze Tet rody jsou pli velc a ij pli dlouho na to, aby byli nanejv efektivn. Kdyby je Nkdo pstoval ve velkm mnostv, bylo by nutn celou Zahradu rozit a zvtit. Pro tak masivn samostatn jednotky nebylo v Zahrad dost msta, ani potebn mnostv koatch jednotek z Druh rody. Sprvnou vahou dospl Nkdo k zvru, e zrychlenm a zmnoenm pohyblivosti se bude dl vyvjet faktor Konfliktnosti, a proto bude dochzet tak k vy tvorb Nektaru.

Jedinm pohybem ukonil Nkdo ivoty vech nadbytench Pohyblivou Tet rody. Vrtil se k Prvn rod v kapaln sti Zahrady, upravil ji a rozil do nepebernho mnostv tvar a velikost a vybavil je sloitou a mnohobunnou strukturou s velkou schopnost pohybu. Vloil do nich model Rovnovhy. Vznikli Pohyblivci, kte pohlcovali jednotky uhlkovho cyklu z Druh rody (v zsad nepohybliv), a doplovali si takto potebnou energii. A byli jet dal, velmi mobiln Pohyblivci, kte jako zdroj energie vyadovali jin pohybujc se jednotky Upraven Prvn rody. Tento ucelen etzec fungoval uspokojiv. Druh nepohybliv upraven roda jen vzkvtala ve svm kapalnm prosted. Mal a velmi aktivn Pohyblivci, fungujc na bzi vdechovn kapaliny, si doplovali energii pojdnm Druh upraven rody. Vt a nebo jin il Pohyblivci zskvali energii z mench pora rostlin". Kdy nkter Pohyblivec pli narostl nebo byl pli pomal, stal se snadnm clem mench Pohyblivc, kte houfn a dychtiv toili. Zstatek tchto chemickch pemn se shromaoval na dn tekutho mdia, a tm byla zajitna nov viva pro Nepohyblivce (z Upraven druh rody). Kruh se uzavel. Vsledkem byl nepetrit tok Nektaru, za prv z dvodu ukonen ivotnch cykl Nepohyblivc. Za druh z intenzivnch Konflikt mezi Pohyblivci ve snaze pedejt vlastnmu pohlcen. Za tet - konen z nhodnho ukonen ivotnch cykl tchto Pohyblivc jako nevyhnutelnch dsledk takovch Konflikt. Nkdo zamil svou pozornost na jinou st Zahrady - plynnou st s pevnm zkladem - a pouil stejnou techniku jet v dokonalejm proveden. Ve snaze zskat potebn a rznorod zabezpeen pro nov Pohyblivce, kter se prv chystal vypstovat, obdail Nkdo jednotky Druh upraven rody, tzv. Nepohyblivce, velkou pestrost druh. Pesn jako v jin sti Zahrady opt vytvoil rovnovhu dvou druh Pohyblivc - takovch, kte pojdali a zskvali energii z Nepohyblivc Druh rody. A dal, kter ke sv existenci potebovaly jin Pohyblivce. Vzniklo doslova tisce originlnch variac, mal, velk - ale dn nebyla tak velk jako Pohyblivci ze Tet rody - a kadho

dmysln vybavil uritm psluenstvm ke Konfliktu. Toto psluenstv se tkalo hmotnosti, nikov rychlosti, klamn anebo ochrann vrstvy nebo barevnho vyzaovn s clem klamat i chrnit, vyslae a pijmae vlnn a detekce stic. Pohyblivci byli tak vybaveni originlnmi vnlky s vy hustotou, se schopnost pi Konfliktu uchopovat, dloubat a trhat. Vechny jmenovan poloky pispvaly ke konfliktnosti a prodluovaly dobu trvn Konflikt - vsledkem byla vy tvorba Nektaru. Ten Nkdo si vymyslel men pokus, kterm mrn vyboil z vytyenho rmce. Navrhl a vytvoil jeden druh Pohyblivc, kte byli v porovnn s dalmi Pohyblivci tvrt rody slab a neefektivn. Pesto se s touto variantou Pohyblivc pojily dv velk vhody. Tito Pohyblivci mli schopnost pijmat energii jak od Nepohyblivou, tak od jinch Pohyblivc. Za druh: Nkdo oddlil Kousek Sebe jakkoli jin zdroj tto Ltky nen znm - aby psobil jako intenzivn a nejzaz spout k pohyblivosti. Nkdo vdl, e podle zkona pitalivosti vyburcuje tato soust v Pohyblivci neustl pohyb. Tento pak bude navdy usilovat o to, aby uspokojil puzen tohoto malho zrnka Sebe ke znovu-sjednocen s nekonenm Celkem. Od tohoto okamiku u nebyla jedinou motivac pohybu snaha o doplnn energie prostednictvm pohlcen jin stice. A co vc, poteby a nutkn, kter vytvela Soust Nkoho, nebylo mon uspokojit pouze v rmci zahrady. Tud nutnost pohybu byla zajitna a Konflikt mezi touto nutnost a energi vloen Sousti byl vn - rsovala se monost, e vznikne Nektar Vyho du, pokud tento Pohyblivec peije. tvrt roda pedila veker oekvn Nkoho. Bylo zjevn, e se v Zahrad podailo doclit nepetrit a vyuiteln rody Nektaru. Rovnovha ivota" fungovala dokonale, dky Faktoru konfliktu, kter zajistil produkci enormnho mnostv Nektaru s trvalm pdavkem z nepetritho ukonovn ivotnch cykl vech druh Pohyblivc a Nepohyblivc. Pro zvldnut sklizn vyvinul Nkdo Zvltn Sbrae, kter umoovaly jej hladk prbh! Ustanovil Kanly, kter vedly surov Nektar z jeho Zahrady Nkam. Nadle pak ji Nkde pestalo bt zvisl na pirozen produkci", jako

hlavnm zdroji Nektaru. Existence tto Zahrady Nkoho tento stav navdy vyeila. Kdy se innost Nkoho setkala s tak velkm spchem a bylo mon Nektar vytvet prostednictvm kultivace, zaali sv Zahrady vyvjet a budovat tak Dal. Bylo to pln v souladu se Zkonem Nabdky a Poptvky (vakuum je nestabiln stav), jeliko psun Nektaru ze Zahrady Nkoho stail jen na sten pokryt poadavk Nkde. A tak se stalo, e Sbrai z poven Dalch jednou vstoupili do Zahrady Nkoho, aby vyuili malch mnostv Nektaru, kter pehldli i ignorovali Sbrai Nkoho. Kdy svou prci Nkdo dokonil, vrtil se Nkam a zamstnval se jinmi zleitostmi. Na vrobu Nektaru dohleli Sbrai. Zmny vak mohl nadit jenom On sm. Podle instrukc Nkoho Sbrai pravideln sklzeli urit vt seky tvrt rody. Dlali to proto, aby zajistili sprvn pomry jednotlivch ltek, vyzaovn a dalch vivnch soust pro mlad, pichzejc jednotky. Druhotn dvod byl poskytnut (jednou za as) uritho mnostv Nektaru, kter se samovoln vylouil pi takov sklizni. Sklize se odehrvala za pomoci boue vr a vavy, kter Sbrai vyvolvali ve vnjm plynnm obalu, ale i v pevnch stech vlastnho podlo Zahrady. Vlivem tchto vzedmut zanikalo ohromn mnostv stic tvrt rody, kter konily zasypan a rozdrcen nebo tak uduen vlnami rozbouen tekut sti Zahrady. Svm vnitnm uspodnm nedokzaly toti stice tvrt rody udret svj uhlko-kyslkov cyklus, kdy je obklopovalo kapaln prosted. Takov model ivota", jak byl v Zahrad, by mohl pokraovat navky, kdyby nebylo vmavosti a zvdavosti Nkoho. Stvalo se, e Nkdo pleitostn zkoumal vzorky Nektaru ze sv Zahrady. Neml k tomu dn dvod, snad jen ten, e si Nkdo nadle uchoval zjem o svj projekt. Kdy jednou kontroloval sloen vzorku Nektaru, prohldl podle svho zvyku vyluovanou ltku a u u se chystal, e ji vrt zptky do Zsobnku. Tehdy si poviml Rozdlu. Byl nepatrn, ale byl tam. Jeho pozornost okamit zbystila a Nkdo vzorek znovu prohldl. Uvidl, e do obvyklho Nektaru prolnula mal st istho

esencilnho Nektaru... To bylo zhola nemon! ist esence mohla vzniknout pouze mnohonsobnm pepracovnm surovho Nektaru. A surovinu ze Zahrady dosud vdy bylo nutno ped pouitm tmto zpsobem rafinovat. Ale bylo to tak - vyzaovn ltky bylo tak jemn, e tento vzorek nemusel bt vrcen ke smchn se zkladn surovinou. Nkdo opt provil vsledky svch men. Ve odpovdalo. V jeho Zahrad psobil initel, o kterm vbec nevdl. Nkdo chvatn opustil Nkde a vrtil se do sv Zahrady. Navenek se ve vypadalo jako obvykle. st Zahrady, kde bylo plynn skupenstv a pevn zklad, pipomnala nikde nekonc zelen koberec se zjevn prosperujc Druhou rodou. Prvn upraven roda v tekut sti Zahrady byla v naprostm souladu se Zkonem akce a reakce (t sti zkona, kter se tk piny a nsledku). Nkdo si okamit viml, e Rozdl - zdroj rafinovanho Nektaru - nesouvis ani s Prvn, ani s Druhou rodou. Prvn stopy esencilnho Nektaru vypozoroval v jedn z jednotek ze tvrt rody (v t dob u proskla do plant Druh rody). Zblesk esence se objevil v okamiku, kdy se jedna z jednotek tvrt rody utkala v ivot ukonujcm boji s jinou jednotkou tvrt rody. To samo o sob by jet nemlo vytvet esenciln Nektar. Nkdo si toho byl vdom, a tak se ponoil hloubji k jeho zdroji. A v t chvli objevil Rozdl. Jednotka tvrt rody se v Konfliktn situaci neutkala kvli potencilnmu zdroji energie v podob slab jednotky tvrt rody nebo chutnho listu z nedalekho stonku Druh rody, anebo proto, e se snaila vyhnout pohlcen jinmi Konfliktnmi jednotkami tvrt rody. Tato jednotka se astnila Konfliktu za elem ochrany ped ukonenm ivotnho cyklu svch t nov vytvoench jednotek, kter se vechny tsnily pod urostlou jednotkou Druh rody a ekaly, jak se situace vyvine. Nebylo pochyb. Byl to tento pochod, kter umonil vznik stop esencilnho Nektaru. Nyn ml Nkdo vodtko, na jeho zklad se jal zkoumat stav u dalch jednotek tvrt rody. Zjistil shodn prvky: urit jednotky tvrt rody se chovaly pln stejn a brnily sv mlad". Stle vak petrvvala jedna nesrovnalost. Souet vech zblesk energie

esencilnho Nektaru ze vech tchto Konfliktnch ppad jednotek tvrt rody se nerovnal polovin celkovho soutu ppad, kter pochzely ze vzork ze Sbrnch ndob. Bylo jasn, e tady hraje roli jet dal faktor. Nkdo se zaal systematicky vznet nad celou Zahradou a nevynechal jedin msto. Zdroj nael tm okamit: vyzaovn prvotdnho Nektaru vychzelo z jedn zvltn sti Zahrady. Rychle se tam pemstil. A bylo to tam - pokusn jednotka Upraven tvrt rody, jedna z tch, kter ve svm funknm vzorci obsahovaly Kousek Jeho samho. Jednotka byla osamocen pod olistnou horn st jin velk jednotky z Druh rody. Nemla hlad". Nemla Konflikt s jinou jednotkou tvrt rody. Nebrnila sv mlad". Tak jak je mon, e vyluuje esenciln Nektar v tak velkm mnostv? Nkdo pistoupil bl. Jeho vnmn prostoupilo jednotkou tvrt upraven rody a okamit znal odpov. Jednotka se ctila osaml! To byla pina, kter fungovala jako spout vyluovn esencilnho Nektaru. Kdy se Nkdo odthl, viml si dal pekvapiv zajmavosti. Jednotka tvrt upraven rody si nhle uvdomila Jeho Ptomnost. Zkolabovala a zaala sebou kubat v podivnch kech na pevnm podkladu podlo. Ze dvou otvor sloucch pro pjem zen se zaala vyplavovat ir tekutina. Dky tomu se stalo vyluovn Nektaru jet daleko zetelnj. Tato skutenost vedla Nkoho, aby navrhl sv nyn ji proslul Pravidlo DLP, kterm se v souasn dob Zahrada d. Zvr pbhu je dobe znm. Nkdo Pravidlo zalenil do svho nvodu kultivace: ...Tvorbu istho esencilnho Nektaru umouj jednotky typu 4M69, ale pouze tehdy, kdy je model jejich jednn inn na frekvenn rovni, kter je nad smyslovmi vazbami prosted. m je intenzita tohoto modelu jednn vt, tm vt je tak tvorba esencilnho Nektaru..." Aby bylo mon zat toto pravidlo pouvat, Nkdo provedl ve sv Zahrad jemn zmny, kter jsou znm vem historikm. Rozdlil jednotky rody na Poloviny (zmrem bylo vytvoit osamocen, aby vechny jednotky touily po znovusjednocen).

Podpoil rovn vtinov zastoupen jednotek 4M - to jsou jen dv z mnoha vylepen, kter stoj za zmnku. V souasn dob vypad Zahrada jako fascinujc pehldka efektivity. Uplynulo u hodn asu od doby, kdy se Sbrai stali mistry v umn pouvn Pravidla DLP. Jednotky 4M pevldly a rozily se po cel Zahrad s vjimkou hlubch teritori s kapalnm mdiem. Tyto jednotky jsou zkladnmi producenty esencilnho Nektaru.

Jednotka typu 4M - jednotka tvrt rody Pohyblivc (angl.: Mobiles), neboli lovk Horno sapiens sapiens (pozn. pekl.). Na zklad svch zkuenost vyvinuli Sbrai celou srii doplkovch nstroj ke sklizni Nektaru z jednotek 4M. Ty nejbnj z nich byly pojmenovny jako lska, ptelstv, rodina, chtivost, nenvist, bolest, pocit viny, nemoc, pcha, ambice, pocit vlastnictv, ve, ob. V irm mtku jsou to pojmy jako nrod, provincionalismus, vlen konflikty, hladomor, nboenstv, systm, svoboda, prmysl, obchod a dal. Souasn produkce Nektaru je vy ne kdykoli pedtm... BLIK! Byl jsem otoen dovnit, pevn uzaven a naprosto ohromen. Moje prvn reakce byla, e to vechno mus bt njak omyl, e toto nen historie Zem. e BB to musel splst s nkterou z jinch plnovanch zastvek bhem vpravy PI. Kdy jsem si ale rutinu jet jednou sjel, vechno se nepjemn shodovalo s tm mlem, co jsem znal ze zoologick a lidsk historie Zem, pestoe to byl pohled z jin perspektivy. Potravinov etzec ekosystm Zem je stabiln a funguje. S vdomm tchto poznatk o Matce prod se nkolik zarytch filozof pokusilo v prbhu djin odpovdt na

69

otzku, jak do toho veho zapad lidsk zve. Dal otzkou je - kdo pojd ns? Dve to byla jen domnnka. Dnes... BB se otevel a uklonil. (U si skonil Rame? M vjem?) Ochabl jsem... (Jo, mm.) (Take,) pokraoval BB, (co m Nektar spolenho s uenm?) Mrn jsem se pootevel. (Ml jsi o tom. vem njakou rutinu, ne jsi piel na Zem?) BB se zatvil vldn. (Jak jsem ti u sdlil, vechno to bylo v materilech pi PI, spolu se stovkou dalch rutin, kter jsme dostali, ne jsme vyrazili.) Otevel jsem se ponkud vc. (Odkud jsou ty materily?) (Nevm, pro se pt... no, od vedoucho vpravy.) (Odkud je m on?) BB zamihotal. (K tomu nemm dnou rutinu. Prost to na ns vechno vysypal a spustil: Dozvte se o zajmavch a pozoruhodnch mstech, kter po cest navtvme." Mm z toho kvalitn vjem, protoe Zem byla ze vech navtvench mst posledn, take i ta rutina byla posledn. Proto to mm tak zeteln. Jin jsou zasten, protoe byly uprosted. Ale ne tak rutina o Zemi nebo lidech. Je to vechno zeteln, dn divok rutina.) Byl jsem nestupn. (A odkud byl ten vedouc vpravy?) BB zajiskil. (On a jet pr dalch vlnek jsou ze systmu, kter je vedle ns.) (Pro vm tu vpravu na KT-95 nabzeli?) BB se zatvil vldn. (No, byla to takov njak, ehm, vmna... Dlme to asto se systmy, kter jsou blzko kolem.) (Co za to dostali oni?) BB zajiskil. (Hry, spoustu her! Mme vce her ne vechny systmy na vzdlenost ty Skok!) Otoil jsem se dovnit a uzavel se. Zanalo mi to perstat pes hlavu. Jestli je ta rutina pravdiv... obrovsk jestli". Zanal jsem pokles-vat na mysli. Zlost, pocit, e jsem na tom konci reality, na kter dopadaj dsledky ohromnho spiknut. Ten odpor k manipulaci a touha po tom, abych to mohl hezky vytmavit tm, kdo m id... ns... vechny lidi... ti, kdo z ns erpali, ani by k tomu

mli n souhlas i svolen. Kdepak zstal idel svobody? Byla kad nae mylenka a in veden -ne, zen a ovldn za tm prostm elem, aby se vytvoilo vce Nektaru, a ji to bylo k jejich pouit ke sndani, nebo do palivov ndre Nkde. A co mohu udlat j, i kdy to vm? Siln jsem ochabl a zaal klesat... (Halo, Rame!) BB se rychle ztrcel. (Kam jde!) Nvrat do tla se odehrl snad ve zlomku vteiny... jako kdybych stiskl tlatko POPLACH, CO se mi nestalo ji dlouho. Siln pocit navy, mentln i tlesn, zapomnl jsem zkontrolovat as nvratu. Bez energie a pn cokoli dlat. Nebyl jsem schopen usnout. Vstal jsem, el jsem do kuchyn a udlal si kvu. Sedl jsem a upen jsem pozoroval lek. Jet dal dva tdny jsem byl v depresi a neml slu ani chu cokoli dlat. Jedin vplod, na kter jsem se za celou tu dobu zmohl, byl: Je soumrak. Straena nachodila po louce hodn mil... na pouti za potravou. Pastvina dnes byla jaksi avnatj, i kdy ona nezjiovala, pro tomu tak je. V klidu prola vraty, kdy ji On k tomu vyzval, msto aby vela do vrat, kter jsou na druh stran silnice. On vdl, e tady najde lep trvu, a prv proto ji sem pemstil, bez jejho vdom. Dlala jenom to, co On pikazoval. Ale te za soumraku je u zase naase. Mus dojt a k Nmu. Ve svch trobch ct nutkavou bolest. Ta jenom vechno potvrzuje. Tam, u Nj na kopci, je chladno a je tam hojnost potravy. A On sejme tu bolest. Straena plh nahoru kopcem a potom ek pobl Jeho pbytku. Brzy se vrata otevou a ona se pesune na sv msto u Nho. A bude vkat pci, kterou j On pedlo. Zatmco ona bude pevykovat, On ji osvobod od bolesti, opt a do rna. Potom lovk odejde s oblmi ndobami plnmi bl vody. Straena nev, kde vodu vzal nebo pro ji chce. Jeliko nev, nezajm se.

13. - LBA OKEM

Trvalo mi nkolik msc, ne jsem si pivykl na nektarovou rutinu. Zvykl" je velice nepesn pojem na to, aby vyjdil celou srii ok, zavren, zlosti, deprese, rezignace, pijet. Sled udlost, tak jak se vyvjel, se pozoruhodn podobal jinm modelm chovn, kter byly objeveny a zkoumaj reakci lovka na zprvu o nadchzejc smrti v dsledku nemoci nebo zrann. Nco ve mn skuten umralo. U dlouho jsem si uvdomoval, e Bh mho dtstv neexistuje, alespo ne v takov form a podstat, jakou si pedstavuje nae kultura. Do srdce se mi ale hluboce vryla pedstava Tvrce a Stvoenho - rozhlel jsem se dokola a pozoroval propracovanost a npaditost, vnitn d toho projektu, soulad umoujc, e cel tento proces funguje: stromy, kter rostou kolmo vzhru, kdy se jim k tomu naskytne monost, a kter zsobuj mne a dal spotebitele kyslku tm, co potebujeme. Piem je dlouhou dobu nevdomky ivme nam odpadem, kter potebuj pro svou existenci zase ony... Rovnovha cel planety, jej vnj filtrujc energetick vrstvy umouj prv tu douc kvalitu a mnostv slunenho svitu, kter je tak podstatn pro biologick rst... a samozejm potravinov etzec. Rutina tkajc se Nektaru vechno hezky vysvtlila. Nejdleitj je, e vysvtluje el, pinu toho veho, pro se to dje prv takto? Tato skutenost mi dlouho unikala. Odpov s Nektarem byla jednoduch a prost. Byl v n obsaen velice prozaick dvod. My vskutku tvome Nco, co m svou Hodnotu. Nektar. Kdy u nkdo dokzal pekonat emocionln bariru, bylo tk v tto koncepci najt njak nedostatky. Oividn je to vysvtlen pro veker lidsk chovn a djiny. Take zbvali jet INSPEKTI. Mli roli zahradnk, sbra Nektaru, nebo dozorch? Tato otzka m muila a trznila mnoho tdn, ne jsem se konen rozhodl, e to musm za kadou cenu zjistit. Jedn noci jsem s velkmi obtemi proel dvma cykly spnku, kdy jsem se naprosto znenadn probudil a tie zstal leet v posteli. Zjevn mj strach z toho, e to, co mon najdu, byl vt, ne jsem si pedstavoval. S potemi jsem se odpojil od fyzickho tla a

vyklouzl z druhho tla, kter se vznelo pobl. Ptral jsem po navdcm signlu INSPEKT, ale dn jsem nezachytil. To m zpotku trochu zneklidnilo, ale byl jsem odhodln a rozhodnut to risknout. Pouil jsem identitu INSPEKT, plnou rutinu, kterou jsem k nim ml - zamil jsem se, nathl a nechal to bet. Objevil se rychl, krtk pocit toivho pohybu, dn vjem toho, e bych prochzel prstenci, potom hlubok tma a zastavil jsem se. To bylo vechno. Objevil se vjem, podle kterho jsem pochopil, e to, co jsem pouil, nestailo. Mohl jsem bt u samotnho vstupu na zem INSPEKT, ale povolen ke vstupu mi chyblo. Nikdy jsem se nepokouel jt za nimi, vdycky oni pili za mnou. Neml jsem dn vjem, kter by se tkal jejich reality nebo stavu; proto jsem se dostal jenom na msto naich setkn. Kdybych se zamil na... Poctil jsem sprchu teplch vibrac. (Vborn, pane Monroe. Mte docela pravdu.) Trochu jsem se uvolnil. Alespo, e jsem se dostal sem a alespo, e mne ONI nenazvaj Rame". (Mon by bylo dobr, kdybychom pouvali identitu, podle kter vs znme nejlpe. Vme, e jste na to u pipraven.) Pipraven, jmno, znaj m takto nejlpe... Co by to mohlo bt? (Aann.) Aann. Znlo to povdom a zrove zvltn. Znovu ten pocit, jako bych se snail upamatovat se po tkm vpadku pamti, a ta jemn snaha tch, kte mi pomhaj si vzpomenout... Ale ten Nektar... (Vme, jak znepokojiv udlosti jste v posledn dob podstoupil. Bylo poteba, abyste to proil. Souvis to s touto oblast, jak vy kte...) Take rutina k Nektaru byla skuten! Zamihotal jsem... (Jedin, co nen skuten, je peklad do lidskch pojm. Ta pot je ve sprvnm umstn pozemskch a lidskch hodnot do perspektiv a energi, kter nepat do asu a prostoru. Sm to jist znte velice dvrn.) Zamil jsem se dovnit a uchopil znovu rutinu k Nektaru. Nektar, energie, kterou vytv veker organick ivot v rznm

stupni istoty, nejist a nejinnj vychz z lidskch bytost vznik lidskou innost, kter spout emoce. A tou nejvy z emoc je - lska? Je lska Nektar? (Pokrauj, Aanne.) Ale podle rutiny se Nektar vyluuje pi ukonen fyzickho ivota, kdy se objevuje bolest, hnv, nenvist... to pece nen lska. (Jak bys dle svho pojet definoval lsku?) Vdl jsem, e prv toto bude pt bod na seznamu, a nedokzal jsem zplodit odpov. V prbhu djin se velc myslitel a jet vt filozofov o to alespo pokoueli. A podailo se jim to pouze sten. J jsem mezi n nepatil. Ani jsem se nad tm nezamlel, ani jsem to nezkouel. (Pece v, e existuje. Lska nen iluze.) Spustil jsem rutinu k Nektaru, zamil jsem se hluboko dovnit a zaal jsem zkoumat. Z tto perspektivy to bylo snadnj. Anebo to snad zpsobovala ptomnost energie INSPEKT? Probhajc rutina vypadala jako souasn se projevujc sms a ryvky hudebnch akord a krtkch melodi s tm rozdlem, e to nebyly skuten melodie, ale ornamenty v rznch barvch svtla. Byly rozttny ve zm harmonie a disonanc, skpn, naden, radosti, strachu a emoc, kter zanaly krtce po narozen. Vnmal jsem chvilkov zblesky bl... nejdve od m matky a mho otce, potom men problesknut, u kterch jsem nebyl schopen urit jejich pvod. Dle jsem prochzel sv ran dtstv, jestli nezachytm sebenepatrnj zblesk bl, kter by vyzaovala, kter by vzela ze mne. K mmu zklamn jsem nael jenom jedno drobn zazen uren terirovi jmnem Petr. Pitom jsem si byl jist, e ta dvka ze koly... jak se jenom jmenovala... nevzpomnm si, nic se mi nevybavuje.... (Nejobvyklej druh nesprvnho sudku, prvotn projev pudu sebezchovy.) Souhlasil jsem. Ale souasn jsem to chpal. Jasn erven a rov akordy a nalhav melodie byly psobiv i z tohoto hlu pohledu; nen divu, e tak nevdom vlnka, jako jsem byl j, to vechno sprvn nepochopila. Dl jsem zkoumal ten zmatek, kterm jsem byl j, ve zrychlenm pehrvn. Tu a tam jsem si uvdomoval jasn a hutn vlny bl, kterch jsem si pedtm nebyl vdom. Jejich

vskyt mne rozesmutnil a pivdl do deprese - protoe jsem nenael dn ppad, kdy by toto zen vychzelo ve vt me ze mne, nebo mu bylo alespo trochu vzdlen podobn. To vechno do mne vchzelo a j jsem to pijmal a nechval to bez odezvy. Nakonec jsem to vzdal, nechtlo se mi u pokraovat. V kadm ppad jsem nebyl dn velk producent Nektaru. Ve he bylo pli mnoho jinch barevnch akord a melodi. Krom souasnho okamiku, tedy. Uvdomoval jsem si, e ze mne bezprostedn vychz siln vyzaovn na nkolika mstech. To to trvalo! (Vyzn se ve vlnn. Vechna pochzej ze stejnho zkladu vechny barvy a tak bl. Rozdl je pouze ve frekvenci a amplitud.) Chpal jsem, co ONI dlaj a byl jsem za to vdn. Odvdli moji pozornost od toho, co jsem vnmal jako nepjemn, zpt k abstraktnmu vnmn a k podstat vci. Stejnm zpsobem, tedy interaktivn zkuenost, se lovk zan uit vyjadovat hnv, bolest, strach a ve ostatn. Pokud se poda spn projt tmto kurzem, lovk se nau vyjadovat i ono zvltn energetick vlnn, kter nazvme lska. My vak ve skutenosti nevme, co lska je, a mm podezen, e u vbec ji neumme pouvat. (Peliv navren kola intenzivn vuky.) Cl - stt se vysoce vkonnmi producenty Nektaru i lsky. Skutenost, e lidsk fyzick vdom si ve vtin ppad neuvdomuje, e se tohoto procesu astn, me tak bt sama o sob dleitm prvkem. Nkolik vyvolench m povdom o netlesnm dn, alespo povrchn. Na moje povdom u toho zanalo bt tak docela dost. Zachytil jsem ale velice slab vjem, prchav, ale nemlil jsem se. Byl tam. Co by se stalo, kdyby Straena nakonec zjistila, e jej mlko m svou hodnotu? Jak by s nm mohla naloit, kdyby zrovna nemla teltko, kter by jm ivila? Mohla by ho odloit na pozdji? Mohla by ho vymnit za vc jetelinky nebo vitaminov granule? Co kdyby potom zjistila, e si lovk bere jej mlko? Vzepela by se, odmtla by dojit? Pila by o louku, na kter se pase, ochranu ped toulavmi psy, bka (as od asu ho potebovala), ale hlavn o chlv, kde vdycky nala levu od bolesti. Protoe si neuvdomuje posloupnost asu, nepijde na to, e by bolest po njak dob odeznla. A teba by si to i mohla

uvdomovat, ale bylo by j to jedno. Nechtla by si lapat po tst. Take: Koho to vlastn zajm? Kdo by se vbec o to chtl starat? (Abych pouil v vraz: Stroj za nic neme70. Buit do nho je zbyten. ") Ten vjem tam neustle nkde v pozad byl, mlhav, dal si vysvtlen i uspokojen. A co ti, kdo ten stroj bij? Vdycky mus bt njak vjimky, dn stroj nen dokonal, jedin vjimka sta, aby potvrdila pravidlo anebo vytvoila nov. Odvezli by Straenu nkam, kde by ji mohli semlt na maso do hamburger? Jestli ano, jsou tyto hamburgery njakm druhem vjimenho Nektaru, nebo nco zcela jinho? A je to vechno soust produktu stroje (Straeny)? Anebo je to odpad, kter je poteba vyhodit a zlikvidovat? A co mal bci, jakou maj roli? Nikdy nebudou vytvet Nektar. Pomr je jeden bk na padest krav, take vznik velk pebytek. O vechno, co se nech v prod (je to tak stroj?) jen tak napospas, je automaticky postarno... Ta nelidskost demonstrace tto pevahy a dravosti urit nen ve vtznm sloupci. ... Ale okamik, vjem zan bt silnj. Vbec dn Nektar by nevznikl, kdyby neexistoval alespo jeden, uff, jeden bek. Take podle tto teorie je bek nepmm tvrcem Nektaru. To by se vztahovalo tak na trvu, jetel, minerly a dal lnky etzce.
70

V originlu: ..You can't beat the machine."

(Pamatuj na sv tvary, rytmus frekvence se ti moc lbil.) Okamek. Kdy modern vysla pedv njak vlnn, mohou tyto vlny rezonovat s dalmi vlnami stejn povahy, aby vznikly vzorce stejnho druhu a vytvely mnohonsobn vzorce. Kdy si je nyn pedstavm jako svtlo, tvo - blou! Kdy to vezmeme kolem a kolem, nemuste bt konenou antnou i snmaem. Sta, e jste jednm z osciltor. Nikdy nemus dojt k tomu, e skuten projevte vyzaovn Nektaru, ale budete hrt jednu z klovch rol v jeho tvorb. Vzpomnl jsem si na situaci ze svho dtstv a bylo mi hned lpe... (Co t tedy jet znepokojuje?)

Vjem nkde ve mn stle jet hlodal, mli pravdu. Co bych udlal, kdybych ml sklad pln Nektaru/Lsky? Rozdval bych? V tom ppad bych musel ekat, e na mne brzy dolehne vlna vyvolanho zjmu a budu muset stavt nov, vt sklad, kde bych uskladnil dal vypstovan zsoby. Vyvstal projasnn vjem. Ano, bylo to tak samozejm... Nkdo, Nkde. Kdybych tak mohl... (Nejsi te na to jet pipraven) Pipraven na to, abych se pesunul do Nkam? Pipraven na setkn s Nkm? A jakou roli v tom vem hraje ty, pteli? Kdybych tak ml odvahu zeptat se... (Nejsme Nkdo", jak k, ani nejsme od Nkud", jak naznauje. Stejn tak nejsme hldai Pozemsk zahrady ani zahradnci. Ani nesbrme Nektar/energii, kterou vytvej lid, a nikam ji neodvdme. Nezapadme do dn katulky intenzivn lidsk vuky. Nicmn z povzdl sledujeme vytvoen Zahrady a jej rst ji od potku. Kdy je to poteba, vstoupme do va reality bez toho, abychom naruovali proces vuky. Poteba se objevuje, kdy se zablokuje proudn. Takov ast je v konenm dsledku pro ns velmi dleit.) Touil jsem se zeptat jednu otzku. Je... (To Nkde nen ono nebe, na kter se odvolvaj vae djiny. Bylo stvoen, stejn jako vechny dal systmy.) Potom ten Nkdo... (Je tvrce, kter byl stvoen. Jsi tvrcem, kter byl stvoen. Kad z vs m v sob malou rutinu, jak kte, Nkoho, kter vs stvoil. Prostednictvm tto rutiny od Nkoho, tedy tvrce, v sob nesete vjem tvrce, kter stvoil Nkoho.) Otoil jsem se dovnit. I s tmto vysvtlenm bylo tk vypustit ze zetele logickou posloupnost. Tento rychl vjem ukzal, jak dolo ke vem tm zkreslenm, nepochopenm, odboenm, nejasnostem. Nepln poznn me bt nebezpen... jeliko lidsk pedstavivost a fantazie dokresl zbytek. Take: kdyby nebylo Nkoho... (Tak by lid neexistovali.) Znovu jsem se vrtil k mylence Nektaru/Lsky. Tohle Nkde! To mus bt msto, kdy je mon tam uchovvat takov mnostv Nektaru! Pkn by to zapadlo do moj pedstavy Nebe. Zbystil jsem. Teba bychom se mohli pemstit na okraj Nkde, abych jenom nznakem zskal pedstavu o tom, co je to za msto a jak je to stav.

Tam, kde se koncentruje takov mnostv lsky, samozejm zstat pobl, jenom to ve pozorovat z dlky. Poskytlo by to mnoh odpovdi.... (Nen to vbec problm, pane Monroe. Meme to zadit. Zavete se pevn.) BLIK! ... Pestoe jsem tsn uzaven, je vyzaovn tak siln, e nejsem schopen to snst... jako by ze mne valily proudy potu a j se rozpoutl... ale nebyl to r... zaaly mnou otsat hlubok vzlyky a j jsem nevdl pro... Potom ze polevila a j se troku otevel. Mezi mnou a z byla njak bytost, kter mne chrnila, a j jsem si viml, e ji obklopuje jasn ze jaksi korny. Okamit mi to pipomnlo nboensk obrazy, kter jsem kdysi vidl, ale s tm rozdlem, e tento byl iv a byl naprosto odlin od namalovanho obrazu... (Toto je nejbli vzdlenost, kterou jsi schopn snst. Vtinu zen odvdme, stejn ale nco prosakuje, jak tomu kte. Zam se radji na ns ne na vnj okraj t ze. To pome.) S velkmi potemi jsem se zil a zamil se do stedu bytosti... a zaal jsem se ochlazovat a zklidovat... pomalu se zaalo objevovat moje racionln a pozorujc j a zskvalo pod svou kontrolu bouliv emoce, kter mne obklopovaly... pipadal jsem si, jako bych se dval skrze tmav sklko, a stle jsem musel bt ve stehu, abych dokzal udret rozjet emoce na hranici nosnosti. asn, zn radost, cta, obavy - ve se mchalo v jedno a jiskilo v mm vdom... vechno mnou protkalo a j jsem na to reagoval zcela neschopen to ovldat... Toto dozajista mus bt konen nebe, posledn domov... (Bu jet pesnj ve svm pozorovn, m k tomu pedpoklady.) Podval jsem se pes tt zatemnnho skla, kter tvoil mj ptel INSPEKT... a byl jsem vdn. Vdl jsem, e kdy nejsem schopen snst pouh odraz i prsak tto ze, pln sla by m doslova rozdrtila. Viditeln jsem nebyl na to zral, jestlie toto znamenalo pouh vzdlen kontakt... Pede mnou stla ziv iv bytost, neuviteln ohromn. Mj prvn vjem kal, e se podob vysok

stojc lidsk bytosti. Ruce pedpaen, dlanmi vzhru... a pak stejn rychle postava zmizela a na msto n jsem vidl zc kouli s nejasn ohranienmi okraji, za n pak dal podobnou a za n dal a dal... souvisl kaskda, kter pokraovala do nekonena a ztrcela se v nedohlednu... Z kad jsem vnmal bezpoet paprsk, nkter byly v prmru velk, jin ne vt ne hrot pendlku. Vechny ty svteln koule mi pipadaly stejn, pokud se te jejich velikosti i prmru. Ale co se te jejich elu, byly mimo m chpn. Nkter z nich kolem mne prochzely tak blzko, e kdybych se nathl a dotkl se... (Rd bys to udlal? Pomeme ti, jestli chce.) Vhal jsem, pak jsem za asistence jednoho z INSPEKT opatrn nathl st sebe a dotkl jsem se nejmenho paprsku, kter byl nejble. Projel mnou, tedy tm, co jsem povaoval za sebe, okamit ok. A j jsem vdl a v tomto poznn jsem tak vdl to, e kdybych se snail ve si zapamatovat, zapomnl bych to. Nebyl jsem schopen ani podret si vdom tto skutenosti... A tak jsem vdl, e ji nikdy nebudu stejn jako dv, i kdy si nebudu pamatovat tu nepopsatelnou radost z poznn, kter mnou prostoupilo. Ta ozvna bude ve mn rezonovat celou vnost, a u to pro mne znamen cokoliv... jemn jsem ctil, e mne nco vzdaluje od tohoto paprsku a propadm se do sebe uvnit zatiujc bytosti mho ptele INSPEKTA... ptele? INSPEKT? Uvdomil jsem si sv zaostal uvaovn a tak omezenost mch vah... Zc koule, vyslajc paprsky... (Na to, e ses kontaktoval poprv, byla tv reakce velmi dobr. Promnil jsi svou lidskou energii Nektaru/Lsky v centru svho uvdomn. Odtud je tato energie pesmrovna do paprsk, jak je nazv, do mst, kde je j nejvce zapoteb. Kdy udl pokroky, meme t vst do jednoho z mst uren, take pak bude moci sledovat tyto vsledky.) Neml jsem dostaten siln vjem, kter by mi objasnil, co by se se mnou stalo, kdybych byl vystaven pln sle tchto paprsk. Ale m lidsk zvdavost m nutila zeptat se alespo na jednu zkladn otzku. Take jsem se pece jenom zatvil vldn. (Byly stvoeny. Byly zde vdy, nemme dn vjem o tom, jak vznikly. Jsi pipraven k nvratu?)

Otoil jsem se dovnit a pevn jsem se uzavel. BLIK! ... Opt jsme zptky v dvrn znm temnot, jenome te vypad przdn a steriln. Energie INSPEKTA je pod se mnou... Ml bych pro nj sestavit novou identitu, jeliko tuto pouvm ji dost dlouho... (INSPEKT je stejn dobr jako kad jin.) Ale nemohl jsem to nechat bt. Byl jsem otesen a vdl jsem, e se musm zeptat. Vdl jsem, e m pesahuji, e jsou vysplej, ale jak je ten rozdl, to jsem nevdl... (Byli jsme stvoeni a ty jsi byl tak stvoen. Nejdleitj je to, co doke pochopit na zklad vlastnho vjemu. A pijde as, jak kte vy, zjist vechny piny.) Nhle jsem nkde vzadu uctil nalhavou vzvu k nvratu do fyzickho tla. Nevzal jsem ji hned na vdom. Nechtl jsem se vzdlit, ale signl vytrvval a byl stle stejn nalhav. Zachytil jsem zchvv velho porozumn od svho ptele INSPEKTA, a tak jsem se vydal za signlem. Okamit jsem se ocitl nad svm druhm tlem. Snadno jsem do nho vklouzl a potom do fyzickho tla. Uvdomil jsem si, e m brn prav ruka. patn prokrven - asi jsem si ruku neikovn zalehl. Nkolikrt jsem ji rychle za sebou pokril a nathl a pitom jsem (jak bylo mm astm zvykem) pemtal: Co kdyby nepila vzva, jak dlouho bych asi zstal v odlouen? Vrtil bych se vbec? Kdy jsem pozdji po tm leel, oknem ke mn proudil jemn vnek nasycen vn zem, zven ke mn dolhal zpv lelka a zvuky cvrk, ctil jsem hork dech naeho malho psa Parnka, kter spal stulen u mch nohou, slyel pravideln oddychovn m eny Nancy, ctil jsem, e mi po tvi stkaj slzy... A pak jsem si vzpomnl. Na vechno ne, ale vzpomnl jsem si! Jet v posteli jsem se posadil a v nvalu nepopsatelnho tst a radosti se mi chtlo vyskoit a kiet. Parnk nadzdvihl hlavu, se zjmem se na mne podval a znovu ulehl. Kdy jsem se posadil, manelka zmnila polohu a pak znovu zaala pravideln nadechovat a vydechovat. Nebudil jsem ji, potebovala si odpoinout a nabrat slu. Opel jsem se a vzpomnal. Nkdy ped rozbeskem jsem usnul.

14. - JEDNA NENRON LEKCE

as 3:40... jsem vzhru, bdl, odpoat, uvolnn... vyhknut z fyzickho bez pot, hned opoutm tak druh tlo a ekm na signl. dn nepichz, take se dl nesnam a nechvm se vst Vym J. Ctm obvyklou mouhu" pohybu, nen siln a nkde blzko sebe zachytvm identitu BB. Mj vjem, kter jsem z nho ml, byl pln jin ne dve. Byl tsn uzaven a ochabl. Tenk zvoj mlhy vn Pechodov oblasti zpsobil, e byl mn patrn. Zkusil jsem navzat kontakt pomoci vldnosti. (Hej, chlape, tak jak je?) BB se mrn otevel. (Ahoj, Rame.) (Ml jsem za to, e sis dvno odskkal zpt na KT-95.) BB ochabl. (To tak.) Projevil jsem jemnou vldnost. (Mohu ti njak pomoct?) (Ne... ne.) Zaal se zavrat. (Jen tak tady pobvm.) Byl naladn jako lovk, kter piel o svho nejlepho ptele. Z jeho pohledu tomu tak vlastn i bylo a sten rovn i z pohledu AA, kdy se konen objev. I pro nj to bude dleit, e jeho pvodn zklad bude doplnn o zkuenost lidskho ivota, kter bude trvale provzna s bytm, kterm pvodn byl. Take by se to dalo brt jako ztrta, pokud BB nepijme novou zmnu nebo bude oekvat jenom to, co o AA vdl z KT-95. Zkusil jsem na to jt jinak. (Neme tady donekonena jen tak postvat. ) BB se odmlel. (Donekonena... Co to znamen?) Zamihotal jsem. (Ale... lidsk vraz.) BB se zachvl. (Nechci mt nic spolenho s tm, co dlaj lid!) ekl jsem mu to tedy oteven a bez skrupul, (Bude to muset udlat. Opatit si njakou rutinu o lidech. Jestli to neudl, nepozn svho ptele AA, a vyjde ven. Nikdy nezachyt jeho identitu.) BB se zachvl. (Ale zachytm! Takov vci se nevytrcej!)

(Nebude to u stejn jako dv. Projdi si znovu svoji rutinu, kdy ses ho z toho snail dostat. U tenkrt jsi ml problmy s jeho identitou. Garantuji ti, e to byl jenom nznak, protoe se do toho teprve dostval, vechno zanalo.) Otoil se dovnit a zavel se. Nhle se objevil vjem, e jsem zopakoval znm model. Co bych si s nm poal? Nebyl njak zatoulan zve, kter bych mohl vzt dom, krmit ho a najt mu nov domov. Bylo to absurdn. Dostat ho do lidskho tla? A to bych udlal JAK? Mohu si bt jist, e nepjde do fronty, aby se stal lovkem skrze prchod Vstupn brnou. Mete se nauit plavat bez toho, e byste se ponoili do vody a namoili se? Elegantn jsem se pokusil ze situace vybruslit. (Mon by bylo nejlep, kdybys hezky skoil zptky a na KT-95 a nechal ve bt.) BB se mrn pootevel. (U jsem to udlal, vrtil jsem se na KT95 a pak zase zptky sem.) Vykval jsem. Nic jsem nechtl zbyten pemlat, lo mi o to, abych mu pomohl. Vdl jsem, e bude pokraovat, a on skuten pokraoval. (Nael jsem dru a byla przdn. Zn, jak to je?) Uklonil jsem se. (Ano, znm. Zstane przdn, protoe je stvoen pro jednu konkrtn Vlnku. dn jin se tam pesn nevejde.) (AA byl opravdu chytr Vlnka, tomu v. Tak chytr, a si to pkn zavail. Podvej se, jak dopadl.) Opt jsem se uklonil. (To se stv.) U jsem se chystal, e se otom a co nejcitlivji perum spojen, ale bylo pozd. Objevil se jasn vjem, e BB pomalu nachz een a e to een se bude tkat tak mne. Bylo tomu pesn tak. BB jasn zajiskil. (Ty to me dokzat!) (Co dokzat?) (Poskytnout mi rutiny o lidech. To m na nj piprav.) Zamihotal jsem. (Nevdl bych, z kterho konce zat.) (Uka mi jenom, jak to

chod u lid.) (Jak to mm udlat?Mus se stt lovkem...) (Ne, ne. Nemusm,) peruil m rychle BB. (Pohybuje se bez fyzickho tla.) (To ano, ale...) I (Ty a j jsme spolu od zatku njak spznni, Rame. Jako sta ptel. Docela dobe tvou identitu znm. Take bu mm prvodcem zpsobem rychle a strun". Co ty na to?) Zatvil jsem se vldn. (Nco v tom smyslu, jak to je bt lovkem snadno a rychle"?) Zajiskil jet vc. (Pesn! Pesn!) Tak to by lo. Nen to pln to sam, jako kdy slep vede slepho, i kdy dost podobn. Mohl bych ho letmo seznmit se zklady. Ukzat mu... ano! Ukzat! To by mu mohlo bt jasn. Otevel jsem se. (Dobe. Nejdleitj moment v ivot lovka je nutnost pet. To je nejsilnj vjem ze vech. Pro vtinu lid pehlu vechno ostatn.) BB se odmlel. (Co znamen peit?) (Zstat naivu.) (Jak je v tom problm? Jsi iv. Zstv stle iv.) Zatvil jsem se vldn. (Tento vtisk pro vtinu znamen zstat naivu ve fyzickm tle, nic vc. Vtinu sv energie vyuvaj na to, aby peili, tak i onak. To je pinou doslova vech lidskch problm. Pud peit je tak siln, e pehlu vechno ostatn. Konec lekce.) BB se zhoupl. (No tak. To je nejblznivj rutina, jakou jsem kdy dostal!) (Kdy jsi v tle, u to takov legrace nen. Povauje to za skutenost a nic jinho si neuvdomuje.) BB se nepestval pod houpat. Uvdomil jsem si, e je jenom jedna monost, jak by to vechno mohl pochopit. Ukzat mu to. Vzt ho na pobe, aby ty plavce mohl aspo pozorovat... (Poj, dr se moj identity) BB zajiskil. (Ano, Rame!) Otoil jsem se, udlal jsem plobrat a vyrazil jsem dol, skrz prstence. Mj nov ptel z KT-95 se drel v tsnm zvsu za mnou. Neml jsem v myslu navtvit velk msta, chtl jsem jt k zkladm... daleko od civilizace, zamit se na odlehl lidsk

obydl... stedn Asie, ano... to by mohlo bt ono... zastavil jsem se nad beztnm kopcem, jeden ze svah pokrval prodl lesk. Na okraji lesa sedl v podepu mu a hal. BB byl vedle mne a snail jsem se jej upozornit na tuto postavu. Kousek od mue se pslo zve, kter pipomnalo malou srnu. Mu zvedl puku, zamil a vystelil. Srna padla k zemi. Mu pibhl k n, srna jet hrabala nohama, zvrtil j hlavu dozadu a mchnutm noe j podzl krk. Vyinuly se proudy krve a srna se konen pestala hbat. Mu si hodil srnu pes rameno a vykroil smrem z lesa ven a dl ke kamennmu pbytku. Sledovali jsme ho a BB do m lehce stril. (Ten lovk. On zabil jinou bytost.) Uklonil jsem se. (Ano.) (Pro to udlal? To nen dvakrt o peit!) (Pro srnu ne, ale pro to druh zve... ehm, pro tu dal bytost. Ten lovk tlo srny potebuje.) BB se odmlel. (Kemu by mu mohlo bt? U m jedno tlo.) Zatvil jsem se vldn. U je to tady. (Poslou mu, aby peil. Potebuje, aby se z nho najedl.) (Najedl! Co znamen jst?) (Vlo si srnu do svho fyzickho tla a to mu dod energii k peit. Zstane naivu... ehm, fyzicky. Tomu kme jst.) Ta druh bytost... ta, ehm, srna nepeila, nezstala naivu... tedy fyzicky. Jasn jsem zachytil jej energii, kdy opoutla tlo.) A e pr snadn lekce! (No, lid maj u ns identitu nadazenho druhu, ehm, nadazench bytost. Jsou na vrcholu potravinovho etzce, tak tomu kme. Potravina nebo jdlo jsou vci, ktermi se sytme. Vt druhy pojdaj men druhy a pak jsou zase sndeny jet vtmi druhy, dokud se nedostaneme a k lovku. lovk nen nejvt, ale je nejchytej, proto je nadazen. J tm ve, co roste.) BB se zamil dovnit a mihotal. Nsledovali jsme mue a k chat. Mu shodil srnu z ramen a povsil ji na trm u vstupu, kter byl sten zakryt zvsem. Potom el dovnit. BB zamihotal. (On se ji, ehm, nechyst snst?) (A pozdji. Mus ji nejdv trochu upravit, nechat vytct vechnu krev. Podvme se dovnit?)

Neml ve skutenosti moc na vybranou, protoe jsem ho prv vedl skrze kamennou ze. Uvnit, ve stedu mstnosti na hlinn podlaze hoel mal ohe. Kolem nho sedly ti osoby, ena a dv mal dti. ena mchala obsah kotlku, kter visel zaven nad ohnm, dti se hladov dvaly. Mu si pisedl, svlkl si siln kabt a pevzal kotlk, kter mu ena podala. Zaal jst. Pomhal si pitom dvma prsty, ktermi si vsunoval potravu do st, a pleitostn usrkval z okraje kotlku. BB do m nalhav ouchl. (Co to dl?!) (Prv te j, uchopuje kousky potravy a vkld si je do tla, a to dal, to do sebe jednodue nalv.) (No, ano. Tento vjem se u jednou objevil! Kdy si svlkl st svho tla!) Odmlel jsem se a potom jsem zajiskil. (To byl jeho kabt. Nen to jeho tlo, je to jin dl, kter si oblk, aby ho zahval. To je dal vc, kter je nutn k peit - udrovat tlo ve sprvn teplot, ani plin teplo, ani moc zima. Rovn ho tak chrnit ped zrannm. Proto je tady ta chatr, ehm, obydl, ve kterm prv jsme. Pomh chrnit fyzick tlo. Ohe... ehm, to vyzaovn uprosted mstnosti, umouje, aby byli v teple.) Objevil se mi vjem, e se BB sousted podobn jako lovk, kter pozoruje kobru, jak pmo ped jeho obliejem pohupuje svou rozedmutou j. Zamil jsem se na nho a pokusil se zjistit, do jak mry k nmu cel dj pronik jako skuten rutina. Jak byste vysvtlili teplo nebo zimu, nebo nco tak jednoduchho jako ohe k pprav jdla nebo nutnost nepetrit pe a zjmu o fyzick tlo a jeho poteby nkomu, kdo nikdy takov tlo neml? Pak u do m BB zase strkal. (Rame, Rme!) BB se siln chvl. (Zabj te dal!) Otoil jsem se. Mu mezitm popostril enu dl od ohn a povalil ji na zem. Poloil se na ni, tlem ji tisknul k zemi, pevn ji drel v seven, stejn jako ona jeho. Dlouh hrub odv mla vyhrnut a nad boky, nohy mla zaklesnut kolem jeho pasu a oba se divoce svjeli. Opodl dti jedly z msy a nieho si nevmaly. Nejsem zaloenm voyeur, take jsem snadno zachovval nezaujat pohled.

Zatvil jsem se vldn. (Nezabj ji. Rozmnouj se.) (Co to...) (Spojuj svoje energie, aby vytvoili tet. Vyrbj svoje kopie, jako jsou ti dva mal, co jed u ohn. Jsem si jist, e udlali ty dva.) (Pro by to dlali?) (To je na peit to nejdleitj. Vytvoit svoji kopii a udret sebe sama - ve sv kopii. To maj spolen vechny iv druhy, nejenom lid. Pesn rutina je nejdve zajistit rozmnoen a a potom se postarat o potravu, chlad, teplo a vechno ostatn.) (Ale oni udlali dv kopie.) (Je to takov zruka, e kdy je kopi vce, alespo jedna peije. Kdyby ti dva mal zemeli, nebo je nco zabilo dve, ne si udlaj sv kopie, tak by byla nadje, e tet, kterho te vytvej, bude t dostaten dlouho, aby stail zajistit dal kopie.) BB se zamihotal. (Pro by umrali, nebo co by je mlo zabjet?) (To je ten problm fyzickho ivota. Je snadnj zemt nebo se stt obt zabit, ne t. K udren rovnovhy je potebn siln pud sebezchovy. To vytv dal problmy.) (Jak problmy?) (Postupn se k tomu dostaneme.) Zamil se na dvojici pod nmi, kter sexuln akt u ukonila a znovu u ohn jedla. (Ti dva velc nejsou stejn.) (Jsou lid, ale kad je jin. Projdi si tu rutinu, kdy ses setkal s AA -on se chtl vrtit na Zem. a stt se enou. Pi druhm prchodu byl opravdu ena. Lid jsou bu mui, nebo eny. Aby vznikla kopie, jsou k tomu zapoteb mu i ena.) BB se otoil dovnit, potom se otevel. (Ty jsi co?) (Mu.) (Byl jsi nkdy ena?) (Nemm k tomu dnou rutinu, take asi ne.) BB se doiroka otevel. (Nic takovho na KT-95 nemme. Nikdy jsem na podobn vjem nenarazil. Vytvet svou kopii. asn!) Peruil jsem ho. (Nen to pesn kopie, je to fyzick kombinace tch dvou, kte ji tvo. Pak douf, e to bude tvoje kopie, ale nikdy

to tak nen. Je to jenom fyzick voztko". Vlnka, kter do nho vstupuje, me bt naprost cizinec.) BB se zhoupl. (Neboj se, Rame. Tolik m to zase nebere.) (Mm vjem, kter mi k, e i silnj Vlnky, ne jsi ty, skoily na lep a staly se lidmi.) BB se zatvil vldn. (Pod jet vbec nic nechpu, tu vc s peitm. To by pro mne bylo pli. Na to jdlo bych si zvykl, i na teplo a zimu. To rozmnoovn, tvoen kopi, by mohla bt docela legrace. Vborn hra by to mohla bt.) Neovldl jsem se. (Kdo se smje naposled... Pojme.) BB se odmlel. (Chyb mi vjem. Kdo se smje naposled?) Otoil jsem se, proel zd a vdl jsem, e m BB nsleduje. Zamil jsem na msto, kde mohl zskat silnou rutinu o tom, jak se me hromadit zkreslen. Identita New York, centrum Manhattanu, zaneme na Zpadn 42. ulici. Pesun netrval dlouho, objevili jsme se zhruba na rovni chodnku. Kulisa pozdnho odpoledne - lid se shromauj, obvykl tlaenice, pechzej, spchaj a couraj se mstem. Restaurace, kina, nenpadn podbzejc pornografick filmy, poutae a obchdky veho druhu, rmus z prodejen CD nahrvek, ulice pecpan dopravnmi prostedky - moc se toho za poslednch ticet let nezmnilo, jenom asi pibylo toho, co zde ji dve bylo. To bude opravdu nzorn pklad. BB stl uprosted proudcch zstup, kril se a kroutil, snail se vyhnout srkm s chodci... pln zbyten. Vedl jsem ho k obrubnku, kter byl ponkud mimo ten shon. Mihotal. (Odkud se vichni vzali?) (Kiovatka svta, tak se tomuto mstu dv kalo. Pichzej odevud, spousty jich ij pobl.) (Co je sem thne? Takov msto!) Zatvil jsem se vldn. (Maj vjem, e tady, v Novm Yorku, je vechno mon.) BB se zachvl. (Moc nov" mi to tady nepipad.) (Je to jenom identita, nic vc. Lid tady ale dlaj pln to sam jako ten z lesa. Jeden jako druh - sna se pet. Dlaj cokoliv, aby peili.)

BB zamihotal. (Nemm ten vjem. A ten hluk psma M m rozechvv. Nejhor je to skpn, s tm jsem se jet nikdy nesetkal! Odkud to pichz?) Zatvil jsem se vldn. (Trochu se zavi, nebude to tak siln. Ten hluk vytvme my, lid. To skpn, ty pronikav zvuky - u jsem na to piel, co to je. Jsou to jejich emoce.) (Emoce?) (Nebudu ti k tomu dvat dn vjem. Ani se o to nepokusm. Musel bys bt lovkem, abys to pochopil. Dle je tady patrn dal problm, kter se ad hned za pud sebezchovy - vtina lid dl nco, co ve skutenosti dlat nechce. ) Zamihotal napl oteven. (Pro dlaj takov hluk?) Uklonil jsem se. (Oni nevd, e ho dlaj.) Zamil se dovnit a uzavel se. Pak se maliko pootevel. (Ty jsi tak lovk. Tak pro tak nedl stejn hluk?) (Tak ho dlm. Jenom ho mm doasn pod kontrolou. Kdy jsem ve fyzickm tle, tak hmm do vech stran, o tom nepochybuj.) BB se otevel a zatvil se vldn. (No dobr. Kdy to snese ty, tak j urit tak. No a co dl, to peit...) Pomalu jsem se otoil kolem sv osy. (Ve velice tsnm okol tohoto msta je mon uspokojit vechny poteby, kter souvisej s peitm. A to zdaleka nen vechno. Je zde vechno, co chce, cokoli chce, kdykoliv chce. Pouze se zam na sprvnou identitu a m to.) BB zamihotal. (Vechno to, ehm, jdlo?) (Ponaje bistrem tady na rohu a po horn patra vkov budovy tmhle na obzoru. Sta vstoupit a obslou t.) (Teplo, zima, ehm, ta kamenn chata, vechny ty vci, co se vkldaj do tla?) (Vechno tady je.) (A co kopie, tak se tady dlaj, ehm, to rozmnoovn?) Zhoupl jsem se. (Kdybys opravdu dkladn ptral, tak by asi njakou monost objevil. Tady se vtinou dl jenom ten kon, bez kopi.) BB se odmlel. (Pro by to nkdo dlal, kdyby nevznikaly dn kopie!)

Zamihotal jsem. (Podle mho vjemu je vtisk pudu sebezchovy proto tak siln, aby kad druh vynaloil skuten sil o sv rozmnoen. A tak se z toho aktu vyvinulo nco, ehm... je to vlastn zbava.) Opt se odmlel. (Zbava! Ti dva v chat nevypadali, e se bav!) Uklonil jsem se. (Mus bt lovkem, abys tento vjem sprvn zachytil. Nen mon to nkomu pedat jako rutinu. Ale i tu zbavu bys tady spn uspokojil - podle libosti.) BB jasn zajiskil. (Co tedy znamen ten zmatek? Vechno je to zeno! Lid dostvaj co chtj, spousty toho, a kad Vlnka to nasv a jde zptky tam, odkud pochz.) Otoil jsem se dovnit a uzavel se. Obracelo se to v tkou lekci pro mne, ne pro nj. Od zatku mi pipadalo, e vechno to vysvtlovn mu bude k niemu. Jak mu napklad vysvtlm, e lid mus vtinu denn doby vnovat njak prci, pokud chtj pet? e tou po stejnch vcech a zabjej se pro n? e sil o peit je asto zcela pohlt a oni nevd, kdy pestat? e lid zakldaj velk kluby, kterm kaj nrody, a chtj zniit jin nrody, jeliko se domnvaj, e ohrouj jejich peit? e cel ta zleitost natolik zamstnv jejich mylenky, a se sousted jenom na fyzickou, lidskou existenci a zapomnaj na vechno ostatn... (U se zase prosakuje ven, Rame,) vloil se do mch mylenek BB. (Ale souhlasm s tebou. Nemm o tom vem tm dn vjemy. A co ta... ta prce? Znamen to, e lid se zabjej a pak se snd? A co znamen, e zapomnaj?) Dlal jsem, co bylo v mch silch. (Prce je to, co lid dlaj, aby zskali penze, ehm, energii k placen, ehm, k dvn druhm lidem, aby na opltku zskali to, co uspokoj jejich poteby pudu sebezchovy.) (Penn energii? Mus to bt nco mocnho... takovou identitu neznm.) (Ani neme. Maj to jenom lid - je to vhradn fyzick zleitost. Nefunguje nikde jinde, pouze na Zemi a mezi lidmi. Nejhor je, e rzn skupiny lid, ehm, nrody...) (To jsou ty velk kluby... na KT-95 mme kluby hr.)

(Pesn tak, ty velk kluby lid. Kad m svou vlastn penn energii a vzjemn si ji vymuj.) BB se zatvil vldn. (Take kdy chci srnku, abych se nasytil, nebo chatu, ve kter bych bydlel, nebo povlak na tlo, tak musm dt penn energii. Pak to dostanu.) (Nejdve mus pracovat, potom dostane penn energii a pak dostane, co chce.) BB upnul pozornost na auta, kter projdla kolem. (A tyto obaly? Tak za penn energii?) (Sta penn energie... a je to.) (Jsem z toho pkn zmaten.) BB se zatvil zcela vldn. (Kdybych se musel stt lovkem, vbec bych se do tchto vc nemchal. Jenom bych zde pobval, dlal bych kopie a to by mi stailo... Co je na tom tak zbavnho?) Divoce jsem se zhoupl a nemohl jsem se pimt k tomu, abych se uzavel. Odmlel se. (K tomu je tak nutn penn energie?) Uklonil jsem se. (Jak se to vezme.) Najednou jsem uctil neodbytn nutkn, e bych se ml vrtit zptky do fyzickho tla. Snail jsem se mu odolat a souasn si udret pozornost BB. Musel jsem zpt, ale BB jsem tady nechat nemohl, neuml by se odsud dostat... ale vzva byla velice nalhav a nemohl jsem j odolat. Zaal jsem se pohybovat smrem zptky, pomalu, protoe jsem se tomu brnil, a potom rychle, kdy jsem se rozhodl, e zjistm, o co jde, a vrtm se co nejrychleji. Piblil jsem se k druhmu tlu, bleskov vklouznul dovnit a pak jsem veel do fyzickho. Posadil jsem se na posteli a rozhldl se kolem sebe. Zdlo se, e je vechno jako obvykle, moov mch tak v podku, dn brnn rukou nebo nohou zpsoben nedostatenm prokrvenm, ani dn bolest. Muselo to bt nco vnjho, telefon, letadlo peltajc nad domem, zkrtka nco, je jedno co. Okamit jsem si vzpomnl na BB a vidl jsem ho, jak zmaten stoj u patnku na rohu 42. ulice a Broadwaye. Provedl jsem krtkou relaxaci, abych se dokzal vrtit zptky a pak dostat mimo tlo, ale byl jsem napjat a nelo mi to. Usnul jsem asi na est pokus.

Kdy jsem se probudil, bylo rno. Napadlo m, e se pokusm dostat ven a pomoct BB, ale z asovch dvod jsem to nemohl udlat. Den jsem strvil jako obvykle s tm, e se mi obas v rznch intervalech ve vdom objevoval BB. Vdl jsem, e v tomto ppad jsem stoprocentn zodpovdn. Kdy jsem konen pozd odpoledne poctil navu, kter dvala anci na spch, odjel jsem do laboratoe, veel dovnit a zamkl za sebou dvee. Pipravil jsem zvukov nahrvky a odeel do kabiny. Lehl jsem si na zda na vodn lko a nasadil si sluchtka. Tm okamit jsem ctil, e se uvoluji. Pak u to bylo jednoduch. Odpoutal jsem se od fyzickho tla, vysunul se z druhho, zaal jsem zamovat... a bum! Pmo pede mnou se objevila bytost. (Hej, Rame, kam m?) Zachvl jsem se. (Jak ses sem dostal?) BB se zatvil vldn. (Kdy jsi se zaal natahovat k tomu krtkmu skoku, sledoval jsem tvou identitu. Ani m nenapadlo, abych zstal v tom pernm hluku, kdy jsi tam nebyl ty. Tady je to o moc lep.) (To doufm.) (Tvj pud sebezchovy mus bt pkn siln. Nem jenom jednu chatu, m jich hned nkolik!) Zamihotal jsem. (Toto nen chata, tady pracujeme.) (Pesn jsem t zachytil, kdy jsi opoutl fyzick tlo. Tamto je tvoje?) Zachvl jsem se. (Jist, e je moje! Nechodm do tl druhch lid.) (Pro ne?) Zamihotal jsem. (No, je to proti pravidlm.) (Proti jakm pravidlm?) (To j nevm, nen to... Vjem je zkrtka takov, e se to nedl. 1 kdybych to chtl udlat, tak myslm, e bych nemohl.) (Podn se krout a prohb, ne se dostane ven.) Uklonil jsem se. (Nemm k tomu dn vjem. Nepozoruji se, kdy vystupuji z tla.) (Dlme to dost podobn, kdy hrajeme hry na KT-95. Dostvme se tak do systmu, kter je nad nmi a pak zase zptky ven. Hej, co dlaj tamty Vlnky v t velk chat?)

Zachvl jsem se. (Doufm, e jsi tam nebyl, e ne?) BB se zatvil vldn. (Trochu jsem tam okounl. Nepodailo se mi upoutat tvoji pozornost, tak jsem musel nco dlat. Poslal jsem jim jednu i dv rutiny. Udlalo jim to radost. Co dlaj?) (Sna se prolomit sklon k pudu sebezchovy... a znovu se nauit, co zapomnli. k se tomu kola.) (Nenachzm dn vjem, pro by k tomu musela bt poteba kola.) Otoil jsem se. (Potebuje ten zbytek vodn lekce.) Zamil jsem se a nathl smrem k nejne obhajcm prstencm, kter jsou pouze fzov posunuty oproti fyzick rovni. Byla to oblast, kde to vypadalo drsn, ale souasn jsem vdl, e zstaneme-li v hornch prstencch, nikdo si ns nevimne... Ale netil jsem se na to. Z dvodu srovnn jsem pouil stejnou identitu 42. ulice v New Yorku. Byl to krtk pesun s vstupem asi padest stop nad povrchem. BB byl vedle mne. Zatvil se vldn. (Opt jsme zde. dn rozdl, krom toho, e je zde mnohem vce lid.) (Souste se na ty, kter vnm nejlpe.) BB se otevel a bylo jasn, e si zan uvdomovat zmnu v rozvrstven masy. Pozoruje, jak do silnice vbh mu a mv na taxi. Kdy probhne skrze projdjc auto, bezradn se zastavuje. Prostor, kter mu zdnliv zabral, taxi protnulo, jako by neexistoval. thl mladk s dlouhmi vlasy, kter vypad asi na osmnct let, se sna upoutat pozornost skupinky teenager, kte se tsn vedle opraj o auto. Rd by si pothnul z jointu marihuany, kter nechvaj kolovat. Marn - nikdo ho nevid ani nesly. Statn policista v uniform pohupuje svm pendrekem, pechz sem a tam ped obchodn vlohou a vbec si neuvdomuje, e ho nikdo nebere na vdom. Luxusn obleen dma neuritho vku se sna objevit ve sv kabelce drobnou minci, za kterou si chce koupit noviny. Nevdomky pitom prochz zd blzk budovy. Star mu se pokou zakoupit vnady dvou prostitutek stojcch na zatku chodby, kter vede schoditm dl do patra. Roziluje se, protoe ho vbec nevnmaj. Potom pihl, jak se bl mu, kter m skuten fyzick tlo a imr jednu z dvek na tvi desetidolarovkou. Ona se

ot a vede ho nahoru po schodech; prvn mu je jim v patch. Star ena jde pomalu ulic, nic kolem sebe si neuvdomuje, as od asu se shb a chce zvednout nedopalek cigarety. Jej ruka jm ale prochz naskrz. Uprosted davu proudcch lid stoj vyzvav mu snd pleti. Tv m zkroucenou vzdorem a nenvist, v ruce dr n a bod do vech kolemjdoucch. Neuvdomuje si, e nikoho nezrauje. Star zarostl mu v baru pes ulici se sna vypt vechny panky, kter si objednv jeden z host. Nakonec vylz hostovi na zda a sna se zachytit chu a inek npoje stejn, jako je vnm host. Nikdo si ho nevm a jeho snaha je marn. Otoil jsem se k BB. (Sta?) BB divoce mihotal. (Co se s nimi stalo?) (Fyzicky zemeli, ale nevd to. Pamatuj si jenom fyzick byt a chtj si ho udret. Mysl si, e nic jinho neexistuje.) (Neme jim poslat njak vjem, aby to zaali vidt jinak?) Zatvil jsem se vldn. (Jestli mysl mne, tak jim budu muset pomhat ve vem, kdy se do toho jednou pustm. A takto si kariru buduj jin, od toho tu j nejsem.) BB se odmlel. (Kariru?) (Nedlaj nic jinho, jenom se sna upoutat pozornost takovch lid. Chce jet vjem opravdu krajnho pokiven pudu sebezchovy?) Zamihotal. (Jist, pokrauj.) Uvdomoval jsem si, e jm to vechno otslo, ale musel jsem ho tlait dl. A potom jsem mohl mt jistotu, e si bude povaovat vnjch prstenc. Zamil jsem a napojil se na identitu chumlu sexuchtivch forem. Nathl jsem se a po krtkm pesunu jsme se zastavili necelch deset krok od ob hromady. BB se soustedil pmo na ni. O chvilku pozdji se odmlel a nakonec se zavel. ekal jsem, a se znovu mrn pootevel, zamil jsem se mimo hromadu svjejcch se lidskch forem. Sm jsem byl oteven jen napl, protoe mi navc nestaily sly. BB se slab chvl. (Co se to s nimi stalo?) (Fyzicky jsou mrtv. Sice vd, e se nco stalo, njak zmna, ale nect odpovdnost, take zkrtka dlaj vechno jako dv.) (Co to ale dlaj?)

(Vbec jim nejde o to, aby se rozmnoovali, dlali kopie. Zajm je jenom ten akt rozmnoovn. Nic vc nevd a nic jinho je nezajm. Zkouej to znovu a znovu, ale nemaj z toho dn uspokojen, protoe k tomu by potebovali tlo, aby to bylo takov, jak to znaj. A to oni nemaj.) BB se znovu pokusil zamit na lidsk tla a hned se odvrtil. (Pojme pry.) Chtl jsem od nho rutinu, abych si byl naprosto jist. (Pesvdilo t to?) (Ano, ano... pojme.) Zamil jsem se a nathl smrem k vnjm prstencm. Ani na okamik jsem nepochyboval, e BB je mi v patch. Pomalu jsme postupovali ven. Protnuli jsme hustou vrstvu nehybnch edch bytost, kter nejsou ani tady, ani tam, mrkotnch... ekajcch, a se nco stane. Ale vechny jsou pesvdeny, e se skuten nco stane. Hluk psma M je skoro neznateln. Pibrzdil jsem ns, abychom mohli zastavit v dalm, druhm nejvnitnjm prstenci. Ze vech stran ns obklopovaly bytosti, kter vrn pipomnaly lidi. Kad vak byla vdom a inn jenom v mezch sv vlastn rutiny. BB se ke mn piblil. (Pro zastavuje tady? Pod je tady jet hodn hluno.) Otevel jsem se. (Je tady jedna velk odlinost. Tito si uvdomuj, e u nemaj fyzick tla, ale nic vc. Zam se na nkter a objev se ti vjem.) BB se otoil a stanul tv v tv en, kter budila dojem, e zpomalen kr stle na tomt mst. Mohla bt stednho vku, byla siln a po tvi j stkaly slzy... (Odpus mi, odpus, maminka t nechtla opustit, holiko moje mil, ale nemohla jinak. Vrtm se ale, vrtm, abych ti pomohla, jen co to pjde... njak to u zadm...) Pokynul jsem smrem k mui, kter vypadal asi na edest. Rychle pechzel z msta na msto a pitom tloukl zatnutou pst do dlan druh ruky... BB se na nho zamil... (Zatracen! Zatracen! Zatracen! Zrovna, kdy jsem si to vechno pipravil a chtl si zat uvat. Te to vechno ona utrat za obleen a za vlety kdov kam.

A j jsem z toho veho vynechn. Njak se tam musm zase dostat, musm mt, co mi pat. Zatracen! Zatracen!...) Obrtili jsme se ve smru mue, kter vypadal, jako by sedl. Byl neuritho vku. Pomalu potsal hlavou ze strany na stranu, tup zral... (Nikdy jsem neml monost ct j, e jsem j nechtl ublit. Byl jsem opil, byl jsem opil, to je ve. K ertu! To je nadlen! Co te budu dlat? Vdl jsem, e tam bude na cest zatka... Muselo tam nco bt, mohl jsem...) Nai pozornost upoutala huben dvenka v modrch dnch. Ruce mla v bok a vzdorovit se rozhlela kolem sebe... (No co to znamen? Tohle je vechno?! Tohle m bt to umrn? Nevidm dnho Boha ani andly... vdla jsem to! Do hje!) Opatrn jsme prochzeli kolem rznch pohybujcch se bytost... jednu po druh jsme si prohleli... mu, asi tyictnk, ed vlasy, stl a dval se do mlhy, ruce zaloen na prsou... (Udlal jsem, co jsem mohl. V bance zstaly penze, dm je v dobrm stavu, spltka se pokryje z pojistky. Prav pedn pneumatika kombku potebuje vymnit. Doufm, e se Ben postar o kontrakt s Holmesem. Budu jim ve firm schzet. Nechal bych si lbit jet jednu veei u Luigiho. Takov mosk plody jako tam nemaj nikde...) BB piklouzl ke mn. (Je pln zaven. Nedostaneme se k nmu?) Uklonil jsem se. (Jdi do toho, zkus to.) Pesunul se pmo ped mue a zaal k nmu vyslat drobn rutiny. Mu je jednu po druh odrel, jako by odhnl dotrn hmyz. Jin odezvy jsme se nedokali. BB to nakonec vzdal a v zvsu za mnou se skrze mlhu vydal smrem ven z prstence. Tko jsem se smioval s mylenkou, e jsem tak kdysi byl v tak hlubokm zajet PI. Byl jsem si ale jist, e tomu tak bylo. Jestli ve mn stle zstala njak rutina z t doby, byla mnohonsobn pekryta. Rd bych si myslel, e jsem se takovch rutin u urit zbavil... Jet jedna zastvka ped clem by mla stait. Kdy se mlha zaala zvolna rozestupovat, pomalu jsem zastavil. Uprosted neho, co vypadalo jako skalnat soutska stla ena. Okamit si ns vimla a dala se do hlasitho kiku. BB se dal ihned na stup.

ena vykroila k nm a divoce pitom mvala paemi. (Jdte pry, vy chapadla blova! Heila jsem, ale o nic vc ne vichni ostatn, to vm povdm! Nemete m odnst do pekla, jsem dobr ena! Jdte po tch bhnch z Hlavn ulice!) Potom se prudce zastavila, padla na kolena a se sklonnou hlavou zaala nakat. (Prosm, neberte m do pekla... Prosm! Chci jenom bt se svou dcerou. Nkde tady mus bt, byla takov drahouek. Nemohla tomu zabrnit, aby nezemela pede mnou. A j vm, e neskonila v pekle... Prosm, prosm!) Udlal jsem, co jsem mohl. (Vae dcera byla urit drahouek. Jenom se zklidnte a ztite a ona vs sama najde. Myslete na ni. Tie si sednte a myslete na ni. Ona si vs u najde. Jak se jmenovala?) ena. u tolik nevzlykala, ale hlavu mla dle sehnutou a nebyla schopn klidn uvaovat. Nhle jsem zachytil vjem. (Claire si vs najde, u brzy.) ena pomalu zvedla hlavu. Otevela oi v divu. Zatmco j jsem se otoil a vedl BB dl mlhou smrem ven. BB se mi objevil po boku. (To ses tedy vythl, Rome.) Zatvil jsem se vldn. (Zatenk mv tst.) BB se odmlel. (Co je...) (Zase lidsk zleitosti. Poj.) Obas jsem si nebyl pln jist kudy pokraovat dl. Nakonec se nm vak pece jen podailo prorazit mlhu a vstoupit do projasnnch oblast. Tady jsem chtl udlat dal zastvku. Napravo od ns omval kamenit pobe ocen v pravidelnm mrnm pboji modrch pncch vlnek. Nahoe nad nmi se rozprostrala svtlej modr obloha bez jedinho mrku. Pmo ped sebou jsme vidli devn srub a vzadu za nm zvolna se zvedajc lesnat poho. Mohlo to bt v Maine nebo v Kalifornii, ale nebylo. Nebylo to nic. (Hej, pro zastavujeme?) peruil m vahy BB. (Zam se na identitu Charlieho. Je to mj ptel. Zkus to.) Poslechl m a j jsem vdl, co se bude dt dl. Vechno, co jsem dosud vnmal, se peneslo na BB: ocen, pobe, srub, nebe, hory. Zamihotal. (Jsme zptky na tv Zemi?) Zatvil jsem se vldn. (Ne, to vytvoil Charlie.) BB se odmlel. (To vytvoil Charlie!) (Rd si pipomn sv oblben msta, tak si udlal kopii.)

(To doke?) (Je to jako rutina, skoro.) Dvee srubu se rozltly a objevil se Charlie. Vypadal jako obvykle. Byl mal, boubelat, s kulatou tv, navleen do svho oblbenho kostkovanho trika. Msto blond kudrnatch kade ho vak tentokrt zdobily vlasy tmav a rovn. Piblil se a potsl mi rukou. (Tak co, Roberte, vidm, e si zase voln poletuje.) (Ahoj Charlie. Co se ti stalo s vlasy?) Charlie zamihotal. (Mm novou ptelkyni a j se to takto vc lb. Tak jsem udlal zmnu. Je ve srubu, chce se seznmit?) (Zastavili jsme se jen na chvilku. Teba pt.) Podval se smrem k BB. (Nkdo je tady s tebou?) Zatvil jsem se vldn. (Ano, ptel.) Pozorn se zadval. (St rozeznvm jeho obrysy.) (Pozdrav se s BB.) Charlie vypadal, e je zmaten. (Nevidm t, ale vtej, BB. Vtej v i fantazie.) BB zamihotal. (Ehm, ahoj, Charlie.) Ve tvi Charlieho se mihlo pekvapen. (Slym ho! Slym ho, ale nevidm!) BB se mrn zhoupl. (Pro mne jsi pln v podku, Charlie!) Charlie se otoil ke mn. (Nauil jsi ho, jak vystoupit z fyzickho tla. Take te m parka na cesty. No to je vborn!) Zatvil jsem se vldn. (To nen pln pravda, Charlie. V...) (Bude ho muset jet nauit, aby se ponkud doladil, Roberte. Nevidm podn ani siluetu. Sp mi pipomn takov to mihotn horkho vzduchu nkde v pouti. Sly m jet, BB?) BB musel vythnout njak vjem z Charlieho, kter byl iroce oteven. (Slym t hlasit a ist. Maximln rove, plus minus ti decibely.) Charlieho to viditeln potilo. (Moje e, BB! Aspo e t slym. Povz, lb se ti, co jsem vytvoil? Dalo mi to prci, ne jsem udlal ty vlny na ocenu tak, aby sprvn narely na sklu, to ti km. Hej, Roberte, a tob se lb zpady. Tak sleduj.) Otoili jsme se a zadvali se nad ocen. Svtle modr nebe se zaalo pomalu zatahovat a horizont zalila sms rud, oranov a

lut barvy. Objevily se vrstvy mrak, kter celmu vjevu dodaly plastinost a perspektivu. Jejich okraje se zbarvily do rov a lila. Vybavil jsem si Oahu na Havaji. Charlie se ke mn otoil. (Je to jet naneisto. Jak to hodnot?) Vysvtlil jsem BB. (Charlie byl ve svm fyzickm ivot technikem a zabval se elektronikou.) (ekl bych, e jsem nebval nejhor,) dodal Charlie. (Ale to nebylo nic proti tomu, jak jsou monosti zde. A jak m obor ty, BB? Pracuje tady s Robertem?) BB zamihotal. (Jsem z KT-95.) Charlie vypadal zmaten. (KT-95? To je pro m novinka. Kde m tato spolenost sdlo?) Rozhodl jsem se, e mu to naservruji na rovinu. (Nen ze Zem, Charlie. Nen dokonce ani lovk.) To neekal. Zavhal, ale jen na okamik. (Ne, ne, Roberte. Zase u zan!) Rozesml jsem se. (Je to opravdu tak, Charlie.) Otoil se smrem, kde odhadoval, e stoj BB. (Robert mi vdycky nalval do hlavy ty nejneuvitelnj pedstavy o jinch svtech, o energetickch polch, o kterch nic nevme, a rzn dal vci. Jet bych s nm souhlasil, pokud se te mon existence inteligentnho ivota na rznch planetch mimo nai slunen soustavu, ale on to mysl zase jet jinak. Beru dokonce lidskou existenci na zpsob, jak v souasn dob vegetuji j. Tak on t ukecal, abys zahrl tuhle habaru na dobrka Charlieho. Ponkud ses fzov posunul, abys vypadal zamlen, a u to bylo. A hned m Robert nadlidskou bytost!) BB zamihotal. (Te, Charlie, j jsem ne...) (Dobr, dobr. Srovnm se s tm prochem stejn jako s tm dalm.) Uchichtl se. (Odkud es kal, e jsi?) (KT-95, Charlie.) BB se zatvil vldn. (Je to tam jin ne tady.) (To se vsadm, e je.) Zasml se. (Co tam dlte? Myslm pmo ty, osobn.) (Hraji, ehm, hry.) (Jak hry?)

(Tko se to vysvtluje, ale jednu ti mu ukzat.) Charlie se usml. (Dobr, uka, j jsem hoch z Missouri, tam si rdi hrajeme.) Zashl jsem. (Myslm, e bys neml... BB. Nemme, ehm, nemme as.) Charlie se bujae rozesml. (Te jsi ho z toho musel dostat, Roberte, co? Ml jsi ho lpe pipravit. Pedpokldm, BB, e jsi piel na Zem, abys ns lidi zachrnil ped sebou sammi, zabrnil vbuchu atomovky nebo nco takovho.) BB se odmlel. (Ne, ne. Byli jsme na t vprav do PI a ...) (Take obyejn nvtva, vi.) (Pesn tak, nic vc ne nvtva. Potom...) (Kdee je to KT-95, odkud jsi, jak k, piel?) BB zamihotal. (Sta, kdy udl pr dlouhch skok tmhle smrem.) Charlie se ke mn otoil a pochechtval se. (Opravdu poveden kousek, Roberte. Vm si vaeho sil, kter jste tady spolu s BB vynaloili na to, abyste si toto vechno vysnili. Jenom mi pedlote pr faktickch dkaz a okamit vm uvm.) Usml jsem se. (Budu se dl snait, Charlie. Te u ale musme jt. Dkujeme za vstcn pijet. A ten tvj zpad slunce se mi lbil.) Potsli jsme si rukama a potom se Charlie otoil k BB. (Zastav se nkdy. Nemus ekat, a t Robert pivede.) BB se zachvl. (Skuten?) (Zastav se, kdykoli se ti to bude hodit. A pt se tolik nesmazvej. Lpe na tebe uvidm.) (Mimochodem,) poznamenal jsem, (u ses rozhodl, jak to bude s tvm dalm lidskm ivotem?) Pokril rameny. (Jet o tom pemlm. Nespchm.) (Tak to je dobe. Pt si vyber jinak. Lpe.) (O tom nepochybuj.) Zatvil jsem se vldn. (Mj se dobe, Charlie.) Stoupali jsme dl nahoru a za chvli jsme se znovu ocitli v mlze. Podle zmny jej struktury jsem dokzal odhadnout, e jsme minuli nulov bod. Dl se bude vechno velice rychle mnit. Otzkou bylo, kde udlat pt zastvku. BB byl tsn vedle m. Vdl jsem, e si sna srovnat to, co bych nazval pesn clenou rutinou, kter na nho

a do tohoto okamiku tak hust dopadala. Zkusil jsem zachytit vjem, jak to na nho vechno zapsobilo, ale byl tsn zaven. Vlastn jsem vjem ani nepoteboval. Charlie na nho nepochybn udlal dojem. Byl dal lidsk bytost - i kdy doasn mimo fyzick tlo, se kterou dokzal komunikovat. Po vech tch nnosech, se ktermi se setkal v nich prstencch, mu Charlie pipadal naprosto normln. Uml se o vechno mon postarat (snad si i hrt). Dlal vci novm zpsobem, kter BB imponoval, a navc ml smysl pro humor, stejn jako BB. Byl tady jeden drobn problm - kdyby Charlie skuten ml rutinu o tom, kdo BB je, nikdy by nevil, e mj ptel existuje. Pipadalo mi, e jsme byli u dostaten hluboko ve vnjm prstenci, take bez sledovn jakkoli identity jsem udlal krtkou zastvku. Mlha byla id. Pomalu se zaaly rsovat obrysy budov, nepravideln roztrouench. Kad budova vypadala jinak (mnoh vypadaly, jako by byly kamenn) a vtinou mly viky a klenby anebo je podpraly rzn umstn pile. Nkter zdobila bohat vitrov okna ve tvaru kruhu. Sestoupili jsme n a vydali se k jedn z budov - pmo ke vchodu. Zatmco jsme se pibliovali, objevila se ve vstupnch dvech ena a zaala sestupovat po irokm schoditi. Prv v okamiku, kdy j zbval u jen posledn schod, se podvala ped sebe a okamit se zastavila. V och nemla strach, jenom nejistotu. Chtl jsem udlat jasno hned na zatku. (My nekoueme.) Bez zavhn odpovdla. (To jsem ani neekala. Jenom jsem se zamyslela nad tm, kam vs polu dl - u ns mme mnoho rznch vbor. Vy ale nejste nov pchoz.) Usml jsem se. (Pili jsme vs navtvit.) (N ministr k, e u ns dn nvtvnky nemme,) odpovdla s rozhodnost v hlase. (Nenali byste ns, kdybyste nesdleli nai vru. Ale je to v podku, pokud jste nov pchoz. Vezmu vs k Thelm. M na starosti uvtac radu.) Usml jsem se. (To nebude poteba. Jak jsem kal, jenom tudy prochzme.) Trochu jsem ji zmtl. (Neustle kte my". Myslte si snad, e jste vce ne jeden lovk? U ns mme kurz zamen na

problematiku vcensobnch osobnost. Mete se pihlsit, vyuuje Dr. Frankel.) BB se do toho vloil. (Pro m nevnm, Rame? Charlie m vnmal.) Usmla se na mne. (Kdo jste... Ach, jmenujete se Rame Charlie Vnmal?) (Ne tak docela,) odpovdl jsem. Zajmav. Moje a BB vyzaovn se j slvalo do jednoho vjemu. (Nen to krsn, kdy si uvdomujeme, e mme vn ivot?) iroce rozepnula ruce. (Vzpomnm si, jak mi bylo, kdy jsem zemela a oni m pivedli sem. Jak jsem tajila sv drobn pochyby. Take vm skuten rozumm a chpu, jak se ctte. Nedln kola a reindoktrinan71 kurz ve vyjasn. Nebojte se. Jen je zvltn, e jste se sem dostal pln sm.) Musel jsem se zeptat kvli BB. Pozorn sledoval, co se kolem ns dje. (Tak toto nen nebe? Tady nen Bh?) Jemn se zasmla. (Ptala jsem se pln stejn, kdy jsem se sem dostala. Nebute zklaman. My jsme teprve u brny do nebe. N ministr, Dr. tstna, nm o tom kadou nedli ke. Musm piznat, e se to dost li od toho, co nm kzval velebn pan Wilson jet v dobch, kdy jsem fyzicky ila v Lexingtonu.) (Vrtte se tam?) Zasmuila se. (Mte na mysli do fyzickho ivota?) Zatvil jsem se vldn. (Asi tak bych se vyjdil.) Na okamik se zamyslela. (Nevm. Dr. tstna se o tom pravideln zmiuje. k, e odejt me kad, a kdy odsud odejde, me jt bu zptky na sv dvj msto, nebo nkam jinam.) BB ns peruil. (Tak u jsi to konen pochopil, Rame? Tahle Vlnka, kterou nazv tstna, se dobrala k solidnmu vjemu!) Otoil jsem se k BB. (To je pravda.) ena na m uasle zrala. (Vy si pod nco mumlte, e ano. Myslm, e Dr. tstna vnm sprvn. Aleje to mu, ne dve..) Nenavn jsem pokraoval. (Take lid odsud odchzej?) Usmla se. (Ach, ano. Pi kadm nedlnm shromdn pichzme o mnoho len. Dr. tstna k, e je to tak v podku.) (Vte, co se s nimi stane?)

(Po bohoslub se zvednou a vyjdou z kostela dv ne vichni ostatn. Potom je u nikdy nevidme. Kdy vyjdeme ped kostel, u tam nejsou. Je to, ehm, ritul, kter v naem kostele udrujeme.) Hrbnul jsem tak hluboko, jak se dalo. (Odchzej konen do nebe?) Mluvila velmi oteven a na rovinu. (Vtina z naeho sboru si to mysl, ale Dr. tstna si tm nen jist. Na zvr kad bohosluby vydv to, emu n velebn pan Wilson kval povoln". Lid, kte je dostanou, se pak zvednou a jdou k vchodu. Tam jim Dr. tstna k nco, co nikdo z ns nesly. Nakonec zpvme chvalozpvy a oni vyjdou z kostela ven.) (A co si myslte vy? Kam odchzej?) Zavhala. (Nevm. Je to vechno tak jin, ne jsem si myslela, a tolik jsem se tady nauila... zkrtka jsem si jet neudlala ucelen pohled.) Potom se zasmla. (Vy mi ale stle kladete njak otzky. Mli byste se setkat s lidmi z uvtacho vboru. Vezmu vs k... pokejte, okamik, kam jdete?) (Musme, ehm, jt,) zavolal jsem na ni, kdy jsme u stoupali, (budu doufat, e se setkme v nebi!) Reindoktrinan kurz - zde kurz pro zmnu dosavadnho systmu vry. Stla tam a v ohromen pozorovala, jak se vzdalujeme, a jsme j v mlze pln zmizeli z dohledu. asto mi pozdji probleskla hlavou mylenka, jakou odezvu asi vzbudilo ohlen na nvtvy - pokud to skuten udlala. Pomalu jsme se pohybovali vped, zatmco jsem se pokouel naplnovat vhodnou posledn zastvku tto lekce pro BB. Tolik jsem peskakoval a vechno bylo tak trkovit, e jsem zaal pochybovat o smyslu cel vpravy. Nic pro novka. A to j jsem urit novek byl, pokud se jedn o njakou vodn lekci. Sm jsem jet byl ve velk me lovkem. Vtom do mne vrazil BB a tm mi vnuknul potebn npad. (No tak, Rame, te jdeme do nebe?)
71

Maliko jsem se zhoupl a potom zvnl a zatvil se vldn. (Jet ne. Mj vjem je, e i kdybych chtl, nemohl bych to udlat.) (Tak co teba nkam k lidem, se ktermi bych si mohl vymnit pr rutin. Abych pod nevymoval jen s tebou. Toto pece mla bt moje lekce, a zatm se jen tak toulme. Pojme zptky k Charliemu.) Neodpovdal jsem. Ctil jsem jasn zc vjem a zaal jsem zrychlovat. Pesn jsem vdl, kde bude nae posledn zastvka. Vedl jsem ns do pln nejzazho vbku vnjho prstence, kde byla pomrn dk mlha. Kdy jsme se piblili, pozorovali jsme, e okraj vydv zvltn zi, kter se hned po vstupu mnila v nkolik jednotliv vyzaujcch bod. Vyzaovn vychzelo z bytost, kter se tady zdrovaly -uitel, pomocnci, takzvan vdci tch, kdo jsou ve vnitnch prstencch. Doasn sluba - ovem v plnm nasazen. Znal jsem v tchto mstech jednu identitu, na kterou jsem se napojil. BB m nsledoval, a jsme nakonec zstali stt. Nedaleko od ns byla skupinka bytost. Po chvilce se jedna z nich oddlila a blila se k nm. Lidskou siluetu pipomnala jenom v nznacch a tak z n vychzela velmi jemn ze. Otevel jsem se. (Vzal jsem t za slovo, Bille. Pili jsme t navtvit.) Bytost se zatvila vldn. (ekali jsme t, Bobe, a toto je tvj ptel z KT-95. Vtej, BB.) BB zamihotal. (Ehm... Dobr den.) Nepekvapilo m, e si Bili uvdomoval ptomnost BB a dokonce cel etzec udlost. Nkdy jsem mval mlhav pocit, a tato situace to dokld, e je vechno u od plnho zatku naplnovno. A tak jsem nechal Billa a BB, aby se sblili, a oni tak uinili... Zaal BB. (Ty jsi lovk jako tady Ram?) Bili se trochu zhoupl. (Disponuji solidnm mnostvm lidsk rutiny, BB. Jak se k, proel jsem tm mlnkem". Ale nemm te fyzick tlo jako Bob.) (Chce ode mne rutinu? Kdo jsem a takov ty dal vci?) (Nen to nutn. Mm dostaten vjem o tob, dle o tvm pteli, ehm, AA i o KT-95. Co by m zajmalo, je tvj vjem lidsk zkuenosti tak, jak se ti jev po tv vodn lekci.)

BB zamihotal. (Jet nen, ehm, dostaten celistv. Opravdu ji chce?) Bili se zatvil vldn. (Poli takovou, jak je.) (Jo. No, ehm... jsou to ty nejblznivj hry ve spoust dalch her... Pravidla na pravidlech, ehm, vechno se plete dohromady, a nakonec nikdo nev, kterou z tch vech her vlastn hraje. Nakonec se do toho tak pono a hraj vechny ty hry, e z toho zapomenou, e to je vechno pouze hra. Zapomenou i to, pro vbec hraj a jak se do toho veho namoili.) (Velmi dobe eeno, BB.) (Mohl bych vzt rutinu, kterou jsem pi sv vodn lekci zskal jenom to, nic vc - a vrtit se zptky na KT-95. Potom bych ji po stech poslal vem tm Vlnkm a ty by si hrly, hrly, prohnly se, a by se jim z toho toila hlava.) (Urit bys to mohl udlat.) BB zamihotal. (Ale nevm nkolik malikost... a ehm, bez nich potom nen hra opravdovou hrou.) Bili se zatvil velmi vldn. (Co m na mysli...) (Kdo udluje body? Kdo to vechno sleduje?) (Sprvn otzka.) BB se zachvl. (Kde je potom veker legrace? Pro hrt hru, kdy ze hry nemme radost? A vichni ti lid tady - ani u jedinho jsem neml vjem, e se bav.) BB se uklonil. (Bav se nkdy. A nkte, ale nen jich mnoho, se bav astji. A pak je nkolik mlo dalch, ale tch je opravdu mlo a ti se bav pod. Ve tvm vjemu chyb tyto jemn odstny.) BB zamihotal. (A jet nco.) (Ano?) (Njak ten hluk, kter tak pern ru psmo M... to pronikav skpn. Ram tomu k emoce. Nemm k tomu nejmen vjem. Pod opakuje, e se kvli tomu musm stt lovkem.) (Emoce jsou prv ty body, celkov skre.) BB se odmlel a j jsem ekal, a se Bili vyjd. Toto m zajmalo tak. Bili pokraoval. (Emoce jsou tm, co zpsobuje, e tato hra navenek vypad tak divoce. Aleje to tato hra, ta jedin hra, v jejm rmci hrajeme vechny ostatn hry. Ostatn hry nepetrit podporuj

a udruj hlavn hru svmi body, kter maj podobu emon energie. V hlavn he jde o ovldnut a rozvinut emon energie do stavu nejvt efektivity, kter my lid nepesn kme lska. Dokud se nestaneme Absolventy. m vc bodujeme, tm vce se bavme. Vtina z ns, kte jsme zde, vynakld energii na to, abychom pomhali druhm lidem, jakkoliv a kdekoliv meme, abychom zvili jejich skre - a to nm pin vce zbavy.) BB se zamil dovnit a uzavel se. Po chvilce se znovu otevel. (Ehm, Bille?) (Ano, BB?) BB zamihotal. (Nemm nejmen vjem k emon energii a k tm vcem s energi lsky. Ani nejmen pont.) Bili se jemn zachvl. (To v, e m.) BB se odmlel. (Mm?) (Pro jsi te tady? Pro jsi podstoupil tak obtn nvrat z KT95? Pro se tady... potuluje? Pro jsi chtl s Bobem projt touto vodn lekc? Pro se jednodue nesebere a nevrt se na KT-95 a nevnuje se svmu hran her?) BB se naprosto odmlel, potom se velice pomalouku zamoval dovnit a nakonec se pevn uzavel. Nedokzal jsem zachytit sebemen vyzaovn, jedin pohyb. Bili se jemn naklonil, ale od BB nepichzela dn odezva. Jet nikdy jsem nezail, e by se nco podobnho, teba i vzdlen, pihodilo netlesn bytosti - s vjimkou tch, kdo jsou v tom ohromnm prstenci, kter nsleduje hned po smrti. V takovch ppadech jsem ale nikdy nezachytil zatek tchto stav. Zaal jsem se chvt. Bili se pootevel. (Ml by ses te asi vrtit. Postarme se o nho.) Zaal jsem chvt jet silnji. (Bude v podku?) (Vstebv velkou rutinu... Je to pro nho... nov, protoe nikdy nebyl lovkem. Bude v podku.) Do mysli se mi vloudila mylenka, e jsem BB neml na podobn vlet vbec brt. Bili m rzn peruil. (Bobe, to j jsem mu dal rutinu, kter ho tak zashla. Prov obdobn stav, ktermu jsme kdysi kali ok. Te u b, tvoje energie slbne. O BB se dobe postarme. Bude v podku.) Neochotn jsem se otoil, udlal plobrat a ponoil se dol, sleduje identitu svho fyzickho tla. Pesto jsem ctil vnitn klid,

protoe jsem si pro BB nemohl pt lep pi ne Billa a jeho ptele. Mon snad INSPEKTY - ale v tom byl jenom minimln rozdl. Vstoupil jsem do druhho tla a hladce vklouzl zpt do fyzickho. Vechno bylo v podku, jen jsem zapomnl zkontrolovat as. Cel dal tdny a msce jsem pemlel o tom jemnm rozdlu.

15. - PISLBEN PLN

as: 2:32... jsem vzhru, s plnm fyzickm vdomm, ctm znm signl INSPEKT, jemn, nenalhajc a v nm... pocit dvry... krtk koncentrace, pak odpojen od fyzickho tla, od druhho... hodn se to podob pomalm plobratm s letadlem... Napojuji se na tu identitu a pouze s nepatrnm vjemem pohybu jsem najednou s nimi - na naem obvyklm mst setkn. Te vm, e bych nikdy neml pekroit tuto hranici znova, dokud se pln neoprostm od tla. I kdy toto vdom vyvolv pocit velk pitalivosti a vm, e bych to zvldl, pinejmenm v tto chvli. (Lb se nm tvoje lidsk obraty. Pouil jsi slovo zvldl. Vraz zvldnout m ir vznam neli pouze vlastnost tlesnho uchopen. Je to spe schopnost sprvnho konn. Tady vidte, jak se od vs ume.) Stejn jsem si nedokzal pedstavit, e bych mohl mkoli pispvat k jejich pouen. Ale kdy to tak berou ONI, dobr. (Ume se od tebe a skrze tebe mnoha dleitm vcem, Aanne.) Jet dnes si pamatuji okamik, kdy jsem si poprv uvdomil, e nemusm formulovat otzky, ONI vnmaj kadou moji mylenku, nevyjmaje vechny otzky jet dv, ne je stam poloit. Ve se zklidnilo, kdy jsem pijal skutenost, e jakkoli mylenka, pedstava, citov reakce jsou jenom odrazem toho, e jsem lovk. Nevyplv z toho dn posuzovn. Jak pocit svobody! (Nevnmal bys to svobodn, kdybys nejdve nepoznal, kdybys nezail potlaovn.)

Ano, prvek srovnvn zejm funguje ve vem. Bez nho by mon nemohlo dojt k dn zmn nebo ani uvdomn. (Mme za to, e jsi nyn pipraven vstoupit do jin rovn vdom, Aanne. Mohl bys nyn ocenit prohldku toho, co bude v souasnosti dlat a jak se v budoucnosti budou vyvjet plody tv prce. Neznamen to, e bys sm dokzal cel svj souasn potencil promnit v pozemskou skutenost. Tvoje dlo je soust velkho celku a uskuten se jenom tehdy, kdy se na nm bude podlet mnoho, mnoho dalch, kte svm drobnm silm pispvaj podobn jako ty. Kdy vak bereme v vahu tvou souasnou snahu, bude schopen dokonit svj dl prce a vrtit se dom, aby ses pak pozdji mohl znovu vrtit a sdlet plody sv souasn prce. Do t doby vyzraj. Tyto plody ti nyn chceme ukzat.) Kdy pouili slovo dom", vzedmula se ve mn vlna zapomenut touhy. Zamil jsem se dovnit a uzavel se. V mm nitru se rozeznly trky rutiny, kterou bych nikdy nedokzal pln vyjdit - upmnost, pocit naprost sounleitosti, ozvny dvno zapomenut sly, przran jas a hejiv svtlo... a pesto ten pocit nebyl pln pesn. Nco chyblo, zasunut nkde hluboko uvnit... Otevel jsem se. (Ctme, e by toto pro tebe mohlo mt velk vznam. Ve proije v roli pozorovatele, nikoli astnka.) Pestoe jsem se chvl, souasn jsem mlel. Mus to bt nco velkho, kdy to naplnovali ONI. Ovem nedokzal jsem v nich st. To umli ONI - ve mn. Co kdybych... (Meme t pemstit do pravdpodobn pozemsk reality po roce 3000. Obyvatelstvo se bude skldat pevn z bytost, kter jsme z dvodu rozlien od souasnch lid oznaili H - plus"72. V roli, kter ti dnes pslu, bude nvtvnk.) No dobr. Je to tady! Do budoucnosti jsem podnikl zatm jen nkolik vprav. Sm od sebe bych se k takovmu skoku nikdy neodvil, ale s nimi... (Pevn se uzavi. Bude to tak lep.) Byl jsem opravdu naden, co bylo patrn i na mm chvn. Zamil jsem se tedy dovnit, poskldal jsem tam ve do hlednch

hromdek a uzavel se. ek m opravdov rutina, dn pehrvka nebo pedstava toho, co vypad tak mal, a vdy... BLIK! Pohybujeme se vysoko nad Zem a vnmme ji, jako bychom byli v plce cesty na Msc, kter je pod na svm mst a mme ho za zdy. Zem jako obvykle m modrozelen zbarven a sten ji pekrvaj bl mraky. Vstup je hladk a j se upmn raduji ze skutenosti, e syt ediv a hnd prstence u tam nejsou. To by znamenalo, e tato blokda se proistila. Dobr! Ti, kte opakuj, u nejsou. Moji pozornost nhle upoutv jin neekan rys. Kolem Zem je jedin ploch prstenec, podobn jako u Saturnu, kter vyzauje a tpyt se. Ale nen to kvli odrazu paprsk od Slunce - m svj vlastn vnitn zdroj! (Smysl prstence postupn v pln me pochop.) Postupujeme kolem prstence, nikoli skrz nj. Pronikme hloubji. Uvdomuji si dal odlinost - psmo M neprostupuje hluk, ale rzn roviny probhajc komunikace. dn hluk! To me znamenat jedin - lovk se nakonec pece jen vzpamatoval. Dalm dkazem je neptomnost mlhy, kterou hluk Psma M vytvel. Nhodn shluky mylenek ji tak neexistuj! To mi pinejmenm poskytuje poten vjem toho, co jet mohu dle oekvat. Sniujeme vku asi na osm tisc stop a zanme krouit nad povrchem severn polokoule. Pohybujeme se z vchodu na zpad, zhruba podl dvact osm rovnobky, nkolik mil od pobe pevniny, kter vypad jako Japonsko. Moe m svtle zelenou barvu a jemn vlny vysok asi deset stop majesttn zalvaj pobe. Hloubji v moi si vmm houf ryb, kter se klidnm tempem pohybuj podl linie pobe. Jsou jich tisce a jejich stbrn, kluzk tla se pi nhlch zmnch smru jen blskaj. Urit to mus mt njak dvod, e se shlukuj tak blzko u pobe. Je mi to povdom, ale chyb mi pojtko. Pozorn prozkoumvm povrch ocenu a zanm nabvat jistotu - vm, kde se nachzm.
72

H-plus, v originle humans - plus" (pozn. pekl.).

Nejsou tady dn lod. Zamuji se a k dalekmu horizontu a pak jet dl. Nic. dn veslice, dn lodika. Zvedm hlavu a pehlm celou klenbu s blmi cry oblak. Ani jedno letadlo, jenom rackov a mot rybci. S pronikavm skekem kiuj oblohu. A tak hledm jet v, a za mraky - a nic. dn stopy po brzdch, kter na obloze zanechvaj tk proudov letadla. Ted u peltme hranin ru pobe a penme se nad Japonsko. Severnm smrem se ty blostn kuel Fudijamy. Pod nmi jsou psy hlednch polek - vypadaj jako mal oknka rzn zelen barvy - oprava: nen to jen zelen. V t zplav zelen probleskuj jako obrovsk kytice shluky polek, kad jin barvy. Jedna ohromn masa jasn oranov, dal syt modr, bl, erven. Jsou to polka rozkvetlch kvtin, ke a zejm i kenc obou druh rostlin, protoe dn kvtina neme vyrst do takov vky. Tuto scnu je jist mon pozorovat jenom z velk vky, pesto vak dn letadlo nevidm. Tm se zvolna dostvm k dalmu vjemu. Pohybujeme se dl na zpad. Pi t pleitosti si uvdomuji, e chyb mnoho dalho. Nikde nevidm silnice. Pesnji eeno silnice vidm, ale jsou to sp pstupov stezky k polm a slou asi jenom farmm. Dle vbec nepozoruji budovy, domy, stje, kravny - ptrm vemi smry, ale nic. dn msta, dn vesnice, dn elektrick veden, dn auta ani nklaky, ani jzdn kola. Vechno je pry. Vzduch je ir, ist, dn kou nebo zplodiny. Pak se znenadn objevuje vjem. Nejsou tady vbec dn lid. Vlastn hledm mue, eny, dti, o n mi jde. Jak hrozn katastrofa je odnesla z povrchu Zem! (Jsou. tady. Je jich mn, ale pinou nebyla dn takov udlost. To, co vnm, je jenom vnj zdn.) Zrychlujeme a smujeme stle na zpad nad paletou barevnch oknek, kter jsou roztrouena v zplav zelenho koberce. Nkter z nich jsou veliknsk, mohou mt i ku nkolika mil. Zanedlouho se opt ocitme nad hladinou ocenu - Japonsk moe, vzpomnm si matn. Znovu dn lod - zrovna v tchto mstech, kter kdysi pedstavovala dopravn tepnu svtov dleitosti. A znovu pes pevninu,

snad Korejsk poloostrov, zemsk povrch se mn. Na vechny strany se thnou vysok a statn stromy s vtvemi otoenmi ve strmm hlu smrem nahoru. Vechno jsou to druhy, kter neznm... Opt dn stopa po lovku, dn artefakt, kter by potvrdil, e zde nkde pobl byl Kilroy. (Tvj vjem - jak tomu kte - zastaral.) Ne jsem se stail otoit dovnit, abych si nov poznatek trochu srovnal, ocitme se znovu nad vodou. Pohybujeme se jet rychleji ne dv a za nkolik okamik jsme zase nad pevninou. To mus bt na. S tmi miliony obyvatel mus bt njac urit vidt... ale jak to tak vypad, oividn nemus... tme se dl, mle nekonench les jenom msty peruuj drobn travnat mtinky, irok eky a potoky. Kam se podly vechny prodn baznky pro pstovn re? Umoovaly v tchto koninch pet. (Pr jich tady je, ale slou jinmu elu - jsou z nich toit pro ptactvo.) Povrch pod nmi se vln a pomalu pechz v hory. Ocitme se te nad velmi vysokmi horami s ostrmi tty a roklemi. Vegetace tm miz a kolem ns se mhaj snhem pokryt vrcholy hor - jako bychom letli dvojnsobnou rychlost zvuku nebo i vt. Ctil bych se pohodlnji v ponkud vt nadmosk vce... to se ozv m zkuenost pilota. Uchoval jsem si zdrav rozum, ano, a mon, e dky tomu se ve zdrav dovm svch edin. Zato jsem se oidil o eleganci a styl. Blme se ke strm, ledem pokryt stn. (Me projt skrz ni a vyno se na druh stran. Ani si toho moc nevimne.) Horsk heben se rychle pibliuje. Tsn se uzavrm, jako bych oekval eln nraz. Potom na okamik kolem sebe ctm zmnu konzistence a u je to pry. Otevrm se a zkoumm prostor za nmi. Vysok heben miz v dlce. Na prchod skrze fyzickou hmotu jsem si jet pod nezvykl. Zemsk povrch se rychle srovnv, mn se zbarven les (te je zele svtlej), mtinky jsou stle vt a vt. Snam se o osven geografick orientace - jsme nkde nad Stednm vchodem, b mi hlavou... ano, u je to tady, mrn psit kopeky, msta pipomnajc pou - odtud mme ropu. Rozhlm se vude kolem, ale vidm jenom symetrick shluky

strom - rozhodn ne dn ropn vrty, potrub, erpadla... Nic nenaznauje, e tady vbec kdy stanula noha lovka. Bu dolo k vyerpn zsob, nebo se u ropa nepouv. (Oba tyto vjemy jsou pravdiv.) Znovu se dostvme nad moe (asi Stedozemn?). Pohybujeme se jet v a jet rychleji, sotva stam zahldnout drobn cpek pevniny, nepoznvm v t rychlosti, co to je. A u zase voda a jenom voda, rozbouen vlny - to mus bt Atlantik... opt pevnina a nhl zpomalen a jemn pistvme na louce mezi malebnmi kopeky. Rozhlm se. Nevm, pro jsme zastavili zrovna tady. Msto je mi velice vzdlen povdom. Stojm na vyvenm pahorku uprosted syt zelench luk. Trvu musel nkdo prv pokosit - jinak jsem si nedokzal vysvtlit tu vzpmenost jednotlivch stbel, jejich stejnou dlku a sytost odstnu. To nen mon, nen poseen, ona tak rovn narostla! Za sebou si vmm mohutnch dub, kter na kraji leska rozevraj sv koruny. Kdesi v dlce tvo zelenomodr hebeny hor gigantick schodit vedouc nkam do nebe... Pro jsme se zastavili prv tady? (Je to jejich pn. Oekvaj t.) Energie INSPEKT nhle miz a j zstvm sm. Jak tam tak stojm, pipadm si jako skuten, tlesn bytost. Na svch tvch ctm slunce a sv vnek mi echr vlasy. Vlasy? Neml bych mt... Oekvaj m? Ptrm vemi smry. Nic - dn identita, ne, ne, jednu pece jenom nachzm a je mi opravdu povdom, moc povdom... tmhle v tom lesku. Otm se a krm smrem k dubm. Krm?... To bych musel mt nohy. Sklnm hlavu a skuten! Mm pln obyejn, veskrze lidsk nohy, nah a mm tak bos chodidla, take pi chzi ctm mezi prsty trvnk. Cestou k lesku se dotkm dalch st sv tlesn schrnky, jsou skuten a pod dlanmi ctm jejich teplo. Znovu sklnm hlavu - ha! Mm tlo jako dvacetilet junk a nejsem obleen! To u je urit pokrok. Vnmm jemn vtr, jak se dotk mho tla, a kdy se nadechuji, ctm vzduch v plicch. Je to poprv, co v tomto stavu vdom vnmm, e mm pln fungujc fyzick tlo. Nechpu jen, e jsem se musel vrtit ke svm dvma metrm a vze necelch sedmdesti kilogram... Pichzm na okraj lesa a pomalu postupuji dl. Vtom

narm na njakou bariru, na nco, co m silnm derem" odr zptky do pole. Zstvm stt na mst a rozhlm se okolo. dn nznaky vjemu. Znm identita, kterou jsem si zatm nedokzal zaadit, je na druh stran bariry. Musm to zkusit znovu. Ponkud se to poddv, ale ne moc. Neviditeln sla mi je povdom, ale ve spojen s barirou j nerozumm. Nco chyb. (Zsta na louce. Pipojme se tam k tob.) Nebylo slyet dn hlas. Byla to NVK! Dokzali jsme to! Lid to dokzali! Udlali jsme obrovsk skok od zvuk opic a veho, co s touto vvojovou rovn souviselo. Naden ekm na pleitost, a se budu moci setkat s uvtacm vborem - a u je to kdokoli. Nenechvaj m ekat dle ne okamik. Na kraji leska se pod stromy objevuj dv postavy, mu a ena. Kdy dojdou a ke mn, zastavuj se. Ta krsn polarita se natst nevytratila. Oba dva psob dojmem asi dvaceti let, jsou pohledn, maj pevn, zdrav tla, sluncem oplenou tv, mu m blond vlasy, ena je tmavovlska. Zkoumm je a oni se zatm usmvaj. Otevel jsem se. (No, ekl bych, e jsme se zase a tak moc nezmnili. Fyzicky urit ne.) (Omluv tu nepjemnost, Rame.) Zhoupl se mu. (Tvj hostitel si neuvdomil, e je tady barira. Proto ho te zastoupme my.) Odmlel jsem se. (Ty m zn pod jmnem Ram?) Mu zvroucnl. (Ano!) (A nevhm ti ct, e ty jsi zase ohromn povdom mn! Pouze identita nen zcela jasn. Vm, e se nesetkvme poprv, ale vnmm t njak jinak. Nco nen v podku.) Mu se zachvl a zhoupl se. (Ani za tisc Let bys tomu nevil, a protoe je tomu vc ne tisc let, tak tomu hezky koukej uvit.) Naskakuje jasn, bleskov vjem a skuten nevm. (BB!) BB se cel houpal. (Kdo jin!) Otm se dovnit a nachzm rutinu, kter obsahovala vjemy ohledn bariry, kter m na zatku odmrtila. Poznvm, kdo je mm hostitelem. (Tmhle vzadu mezi stromy je AA.) BB se iroce otevel. (Tolik se s tebou chtl setkat osobn. Tolik se til, e zapomnl na bariru. Ale vjemy se k nmu dostvaj.) (V, co zpsobuje tu bariru?)

BB se zatvil vldn. (Ano, v. ekl mi ale, e na to mus pijt sm.) Vtom jsem si uvdomil, e u nedoku snet pitalivost, kterou ve mn vdom nebo nevdom probouz ta ena. Otm se k n... z smvu, kter j z na rtech usuzuji, e se sna na sebe njakm zpsobem upozornit. Je vak pevn uzavena, take jej signl respektuji. Stejn jako u BB vnmm i jej identitu, mon jet silnji... ale je pln neurit. Jak jsem mohl zapomenout nco tak jasnho, samozejmho? Na rtech se j objevuje hrav smv. (Nic jsi nezapomnl.) (Tak, co chce vdt nejdve,) vkld se do neverblnho hovoru" BB. (Mohu ti poslat svoji rutinu, ale teba ji nechce.) Otm se k BB. (Jak je pesn rok?) (Rok... aha, as. Pestali jsme toto men sledovat, kdy jsme dospli k slu 3000. Nebylo to u poteba. Co dl?) Zamihotal jsem. (Kde to jsem? Podle toho, jak jsme se sem pibliovali, jsem pozoroval, e se pohybujeme nkde ve Spojench sttech, pobl pobe.) BB se zatvil vldn. (AA si myslel, e ze veho nejvce by ses rd podval prv sem. Spojen stty u neexistuj. Stejn tak dn jin stty ani zem. Nejsou potebn. Na tomto mst bys ale ml zskat vjem.) Otm se a zanm ptrat kolem sebe. Je to povdom msto. Pahorek, na kterm stojme, syt modr hebeny, kter se zvedaj zpadnm smrem... Modr hebeny! Ten vjem byl dokonal. Kolikrt jsem pichzel sem na pahorek a vyhlel smrem na zpad, kolikrt se obl kopeky mnily ve schodit, kterho jsem se dotkal, kdy jsem vzltal s padkem - pln zplava lidskch pocit a vzpomnek, kter jsem si s tmto mstem spojoval... domy, ploty, budovy, silnice, to vechno zmizelo. Jezero. Jezero zstalo. A stromy, je jich o tolik vc a tolik odrd, e nkter vbec neznm a smrem na vchod bvala... voda. V mstech, kudy kdysi vedla typroudov dlnice, se te rozprostr a k obzoru vodn hladina. (Na pamtku kme tomuto mstu Virginsk ztoka. st ocenu.) BB se zatvil vldn. (Ty ses pece vdycky domhal zkona zmny! No a nkdy tady trvme zimu. To v, vzpomnky...)

Odmlel jsem se. (Pezimujete?) ena se velmi nepatrn pootevela. (Ukldme pod tmito duby nae oblben lidsk tla do doby, ne je zase potebujeme.) (Co zase nen tak asto,) dodv BB. Otoil jsem se dovnit. Trv tady zimu. Nakonec, pro ne? To je jedin krok vped v porovnn s nkdejmi metodami OOBE. Ale nechat tlo jen tak leet pod dubem... (Balme je do specilnho Reballu73,) reaguje hned ena s smvem. (Dolh tak tsn, e nepichz v vahu ani roztoi, ani komi, ani dn vt hmyz.) Rutina se objevila velice rychle. Reball" byla zkratka pro rezonann energetick balon, kter jsme se kdysi velmi tkopdn a se smenmi vsledky pokoueli vyvinout. Prost ochrann energetick pole kolem tla, kter bylo ureno k jeho ochran a zajitn. A roztoi, komi, viry a medvdi ns urit pod jet neopustili, o tom bych nepochyboval. BB vycenil v smvu zuby. (O tom tedy nepochybuj.) Podval jsem se na nj. (Jak si mm vyloit nen to asto"?) BB pokynul k en. (Povz mu to ty.) ena se o nco vce pootevr a j mohu pozorovat, jak se jej vyzaovn mn. Burcujc pitalivost te miz. Dl to clen. Tak jist v, e se ve vztahu k n nepokusm zskat dn dal vjem pokud by si to nepla pmo ona. Dky Bohu, zase nco, co zstalo pi starm! enm se nepestalo lbit vytvet kolem sebe aureolu tajemnosti. (Nen to asto" znamen piblin dvakrt tdn.) Zatvila se vldn sledujc mou reakci. Vyvolalo to odezvu - odmlel jsem se. (e jsme tady ti ve stejn den a mme tlesnou formu... to je dost neobvykl situace,) pokrauje dl a radostn prociuje kad okamik. (Udlali jsme to jenom kvli tob, abychom se s tebou mohli setkat.) Do tve se mi dere smv. (Vm si toho, to mi vte.) (Vzpomn, jak jsi kdysi kval...) zan se zvoniv smt a teprve potom pokrauje. (Vdycky jsi kal, e jsme vce ne nae fyzick tla.

Reball - zde: energetick obal tla, kter zabrauje prniku vnjch nepznivch vliv a ovlivnn tlesn schrnky (pozn. pekl.). Te je tomu naopak. Vem pchozm stle opakuje, vlastn opakujeme, e jsou vc ne jejich energetick j.) Zamil jsem se dovnit. Bylo to nad mou pedstavivost, ale jedna vc se nezmnila: jedna odpov stle vyvolala sto novch otzek. Musm se v tom njak... (Chce svj obvykl vet hlavnch bod. Dobr. Jsme stle lidsk bytosti nebo bytosti, kter jsou lidmi. Nepletu se?) dv se na BB a ten jenom kr rameny. To je neobvykl. AA mu musel ct, aby nechal mluvit tu enu. Opravuji: komunikovat. Zkoum to jinak. (Po cest sem jsem nikde nevidl jedin dm nebo jedinou silnici. Nic, co by nasvdovalo tomu, e tudy proel lovk nebo se tady vbec nkdy vyskytl, dn msta, prmysl, letadla, auta. Jak je to mon?) BB se smje. (To ses nedval dobe.) ena jenom z. (Nen to ndhern?) Zatvil jsem se jet vldnji. (Mete si lehnout pod strom a usnout - v poas, jako je te, to chpu. Jak to ale dlte v zim? Muste se pece zahvat.) (Sta Reball,) odpovdla mi. (Ve vzdunm obalu okolo tla se udruje teplota, jakou chce.) (A co strava? Jst pece muste.) Pozoruji, jak ena asi v rovni ramen pedpauje, obrac dlan vzhru, potom zavr oi a zstv tie stt. Po chvilce ruce spout zptky dol a znovu otevr oi. (Z energie, kterou fyzick tlo tmto zpsobem pijme, meme t nejmn tden,) spokojen si oddechla. Zamihotal jsem. (Chcete ct, e u vbec neznte chu skutenho jdla?)

75

(To ano,) ov znovu BB. Skln se k zemi a u konk rostlinek nabr plnou hrst jlovit hlny. (Tak, co to bude? Rate si pt prodn ri? Moje oblben!) V neskrvanm asu ho sleduji... a okamit se vvm do jeho hry, kterou nechci pokazit. (Ne, ehm... sp Stbrnou krlovnu.) BB se odmlel. (Stbrnou krlovnu? Jak druh to...) (Pokej,) peruuje ho ena. (Udlm to j.) Bere si od BB hlnu, tiskne ji v prav dlani a soustedn se na ni dv. Hlna zan bublat, ve, mn barvu a skupenstv a mn se v lenit, zral klas svtl odrdy kukuice. Podv mi ho a j ho pijmm. V dlani m jet pl. Opatrn ho zvedm k puse, zakusuji se a opravdu! Stbrn krlovna, nejlahodnj kukuice, jakou jsem kdy jedl. Jako by ji prv utrhli. Dokonce je na n rozputn mslo, ne nen to mslo - po stranch stkaj zk potky vybranho erstv lisovanho oleje. V naprostm divu se znovu zakusuji. Dvm se pitom na enu, kter se znalecky usmv. Jestli j budou stle utkat tyto mal vjemy, brzy se dozvm jej identitu, a chce nebo ne. A ona pijde o sv tajemstv. Podvm j kukuici, aby si tak kousla. Oba te vkme a pln vychutnvme jej lahodnou chu. Polykm a uvauji nad tm, co se dl s kukuic dje. Nebylo to podstatn. Zatvil jsem se vldn. (Pesvdili jste m. Ale co silnice a doprava vbec? Co kdybych se chtl dostat do Japonska? Tam nemete jt pky.) BB se usmv. (To je pravda. Dlme to tak, e se nathneme a skome. Krat verze skoku, jak ho zn. Je to snadn. Pro zrovna do Japonska?) (Po cest sem jsem si viml rostlin, kter rostly na polkch zvltnho tvaru.) ena se usmv. (Nen to krsa?) (Prvn zastvka Japonsko.) BB se obrac smrem k lesu a ena se chyst ho nsledovat. (Za okamik jsme zptky.) Dvm se za nimi, dokud nezmiz v dubovm hji. J zstvm na mst a pemtm nad zvltn smsic energi - fyzickch a mnoha dalch, kter te jsou charakteristick pro ivot na Zemi. Zjiuji, e jsem neschopen rozliit, kde kon jedna energie a zan

druh. Dlc ra mezi nimi pestala existovat. Je ve podobn jako toto? (Meme?) Pekvapen se otm a... jsou tam, hned vedle m, on i ona. Zd se mi, e vypadaj njak jinak - leheji. (Museli jsme odloit tla.) Probleskla mnou vzpomnka. (dn triky, BB.) BB se zhoupl. (Me bt naprosto klidn. Identitu m na starosti ona. My dva budeme jenom v zvsu. Zahrajeme si Dlej to co j".) Pozorn se soustedm na BB a natahuji se. BLIK! Vznme se nad pohybujc se krajinou ve vce asi deset tisc stop. Pmo pod nm je njak msto, kter nejvce pipomn pstitelskou stanici lotos - vemi smry se rozprostraj nkolikamlov psy asn kvetoucch pltk. H vemi barvami. Po nich nsleduj rzn odstny zelen, ponaje velmi svtlmi, svmi tny mladch list, a po syt zelen, tmavj spodn porost detnho pralesa. Ona a BB byli po mm boku. ena se zachvla. (Toto je jedno z nejhezch mst.) Tomu bych klidn uvil. Otevrm se. (Kdo to vytvoil?) (Skupinka lid chtla, aby toto msto pipomnalo krsu, kter odsud vzela. Kdy jsem sem pila, u to zde existovalo. Te u se o to staraj zase jin.) Objevil se jasn, pesn vjem. (Zbytek svta. Zem, je cel takov?) (Byla obnovena do sv pvodn ekologick rovnovhy, lak jak fungovala pedtm, ne ji lid tm hroznm zpsobem naruili. Te u je zase vechno jako dv, stromy, rostliny, zvata... vechno.) (A k tomu nkolik vylepen,) ozv se BB. (Celkov plocha ale nen rozdlena do obrovskch zahrad, jako je napklad tato.) Soustedil jsem se na enu. (Jenom mal st,) ekla. (Zbytek tvo lesy, lesnat oblasti, pastviny a prrie. Dokonce i pout byly obnoveny.) Mj vjem je tedy celkem pesn. Lid pevzali vd roli Matky Prody - a pidali nkolik prav. Nemusel jsem se na nic vyptvat. Rutina, kterou jsem zachytil, kdy ena mnila hlnu v erstvou sladkou kukuici, ve vysvtlila. Kdy toto doke lovk... Musel

jsem dokonit, co jsem zaal. Byl jsem si jist odpovd dv, ne jsem otzku vbec vyslal. (Co kdybychom se chtli tam dole troku projt, ve skutenm fyzickm tle?) Zatvil jsem se vldn. (Jak bychom to udlali?) ena se zachvla. (Nepochybuji, e pod tmi ndhern kvetoucmi tenmi je k dispozici bezpoet tl.) Jet pokrauji. (Kad bychom si mohli jedno vzt, jen tak?) (Ano, jist.) Musel jsem znt odpov. (A co kdyby zrovna byla, jen tak hypoteticky, vechna... obsazena, abych se tak vyjdil.) BB u nevydrel neinn pihlet. (Vytvoili bychom pr novch. Netrv to dlouho. Chce tam dol?) Zamihotal jsem. (Ne, ne, jet ne. A co tla, kter jste nechali pod duby? Tak je me kdokoli svobodn pout, kdy bude chtt?) BB se zhoupl. (Jist, pro ne?) Pro ne?! Potebuji pr okamik, abych znovu zskal vnitn rovnovhu. Pak jsem vythl rutinu, jet z doby, kdy jsme v pokusnch laboratoch byli svdky toho, jak jin bytosti doasn pouvaly tla naich dobrovolnk, verbln komunikovaly, pohybovaly rznmi stmi vypjenho" tla, napklad pi he na pino... otzka opotebovn fyzickho tla pat minulosti a nen teba se tmto dl zabvat... take pro ne? ena se zatvila vldn na BB. (Stle mi chyb vjem, e u je dostaten pipraven.) (Aleje,) ov zase jednou BB. (Je to velk kluk. Nasl by celou rutinu jedinm doukem. A potom se bude bavit, e mu z toho pjde hlava kolem!) (Vrame se nejdve na kolej, jak to naplnoval AA,) navzala jemn ena. (Mon potom pjdeme odsud.) Otevel jsem se. (Mm vbec na vbr?) Zhoupla se. (Jist e ano.) Zatvil jsem se vldn, zadruje chvn, a obracm se k BB. (Udlejme to, jak navrhuje. Tvoje ertky jsem u ml tu est poznat, BB, a dost jsem si uil. Neber si to osobn, kamarde.) BB se zhoupl. (Dobr, dobr.) (Pevn se zavi,) ot se ke mn ena. Poslechl jsem.

BLIK! Postupujeme vped msty, kde jsou stovky tisc blch jiskivch bytost. Vechny se pohybuj a vibruj. Svtlo, kter vyzauj, je natolik siln, e se u u jakoby natahuji po tlatku alarm"! Anebo bych nejradji pivolal na pomoc svho ptele INSPEKTA... Natst vak intenzita svtla slbne a j ctm, e ke mn z vnjho prosted ze vech stran pichz chpajc, vel vyzaovn. Uvdomuji si, e zmrn tlum sv svtlo a slauj ho s rovn m tolerance. Jak m asi vnmaj, km si v duchu. Jako tup ediv cr mlhy. (Vtej na koleji obnoven Vy nadlidsk koly intenzivn vuky!) Tou identitou byl BB, nebylo pochyb... (AA povaoval nzev kolej za nejlep. Nemm dn vjem k tomu, co je njak kolej.) Po svm boku zachycuji nejasnou identitu t eny. Z stejn jako ty dal bytosti. Byl jsem si jist, e ta ena je lidsk bytost (opravdu?). Take i ostatn by mli bt lid. iroce se otevrm, tak moc, jak to jenom doku. (Kde to jsme?) (Prochzel jsi tmito msty po cest k nm.) V okamiku, kdy pijmm rutinu, se mi okamit vybavuje zc prstenec kolem Zem. (Je to n vztan bod pedtm, ne se rozhodneme...) Odml se a souasn se hned zavr. Pokoum se tvit vldn. (Rozhodnete k emu?) Mrn se pootevr. (No, ehm, ne absolvujeme.) Pro tento okamik nechvm tuto informaci bez povimnut. (Co do t doby dlte?) Jemn se zhoupla. (Co bychom dlali, tvome a sbrme... jak tomu k ty? Nektar? Jako velky nebo jako dojn Straena. Rozdl je v tom, e u vme, co dlme a pro to dlme. Take to dlme s radost.) Zamuji se dovnit a zavrm se. Toto jsem pochopil, ale ta ohromujc velikost zmny byla tm neuviteln. Ale byl jsem zde a dkazy byly vude kolem mne. Mezistav ke svobod. Znovu se otevrm. (Co jet dlte?) Jemn zajiskila. (Provme pozemsk vdom. Nejenom fyzickou rove. Kdysi jsme dokzali vnmat jenom uritou st, vzpomn? Te obshneme celek od jednoduchch jednobunnch

forem a po miliony dalch ivotnch cykl, kter jsme si vtinou vbec neuvdomovali -provali jsme vhradn lidskou rovinu. Dokonce hmotn Zem m sv aktivn vdom.) I toto pechzm, protoe se neodvratn schyluje k dal moj otzce. (Funguje jet pirozen potravinov etzec? Od zatku a do konce? Jste tak jeho soust?) Jemn odpovdla. (Je to dleit soust procesu uen. Bez tto zkonitosti bychom nemohli tvoit nektar.) (Hej, Rame!) BB se u zase nemohl dokat. (To jsou zmny, co? dn mlha, dn hluk Psma Ml Konec neprostupnm prstencm! Chce, abych t provedl?) Obracm se k en, ale neodpovd. Vykldm si to tak, e to znamen souhlas. Bylo jasn, e si chce uchovat svoje tajemstv, a kdyby j uklouzlo jet nco jej identity, ztratila by ho. Nsleduji BB. (Tak ve, kamarde.) Zlehka se pohybujeme kolem zcch bytost a napojuji se na identitu BB. Nerad bych se ztratil. Ped sebou vnmm mrn vyzaovn, kter mi otevr cestu tm, e sniuje intenzitu okolnch energi tak, abych je dokzal snet. Pekvapuje mne, e se kadou chvilku od zivho prstence oddluje drobn jiskra a dotk se m. V jiskrch jsou obsaena mluven slova, kter slym velice jasn: Ahoj, Bobe!... Nazdar, Roberte!... Nedoku ale rozpoznat jejich identitu. BB nakonec zastavuje. Ped nmi je stanice pro Prvn vstup. Pipad mi stejn, vechno je jako dv. Kolem stanice je obvykl shluk edch bytost. Je jich opravdu mnoho. (Naopak! Mnoho zmn!) BB se zatvil vldn. (Kdo ale nevnm lep monosti, nezpozoruje nic.) Zkoum se zeptat. (Napklad jak?) (Napklad zsadn oslaben pudu sebezchovy.) BB se zhoupl. (Vzpomn na svou vodn lekci v tch starch prstencch? Vechny ty nzorn pklady? Nevil bys, jak to pineslo uitek.) Otevel jsem se. (J si to moc dobe uvdomuji.) BB se odmlel a po chvilce pokraoval. (Dal zmna se tk dkladnho obeznmen se situac. Probh ped vstupem a zahrnuje speciln vcvik. Zvltn draz se klade na pokraujc kontakt bhem cykl fyzickho spnku.)

Odmlel jsem se. (Ale vy tady pece nespte, nebo snad ano?) (Ne, nepotebujeme to.) Potom zajiskil. (Ale jet nco. Ti, kdo sem pijdou jako Novci, neprochzej obvyklm procesem u vstupn stanice. Vol si bod vstupu v dob ped tmito zmnami. Nkte se vracej tak zpt do doby, kdy lid po prv zaali bt lidmi. Vtl se jen jednou a pak se znovu vracej sem. Potom u neopakuj. Nikdo z nich neopakuje. Jdou do vtlen pouze jednou. A pak se znovu pipoj k nm.) Otm se dovnit a potom jsem se otevel. (Vracej se tak do doby, ze kter jsem piel?) BB zajiskil. (Jist.) Zamihotal jsem. (Nikdy jsem jet nezachytil vjem, e by se nco takovho dlo.) BB se zatvil vldn. (Ale ano.) Odmlel jsem se. (Coe??) (Vzpomn na posledn vnj prstenec? Nepiel jsi snad blzko k oddlen pro ty, kte opakuj? Nezastavil ses tam a hned zase nezmizel?) Znovu jsem zamihotal. (Ano, ale oni byli na cest Dom.) BB se triumfln zachvl. (Take?) Otm se dovnit a zavrm se. Vechno se mi njak zan vymykat z rukou, nebo bych sp ekl vymykat zaloen moj mysli schopnosti bezprostedn vstebvat a chpat. BB m dle napn. (No tak, Rame.) Zachvl se. (Hlavu vzhru! Poj, pjdeme se trochu pobavit.) Zamihotal jsem. (Pobavit? To tedy nevm. V, ty tvoje pedstavy o zbav...) (dn experimenty, slibuji. Sam vedn zleitosti... kter tady dlme. Navc jsem dostal psnou, ehm, rutinu od AA, co ti mohu ukzat a co ne. ) Na dlku zbn zkoumm horizont za edivmi bytostmi u vstupn stanice a dokonce jet dl, a za mihotavou z svtlek na obzoru. (Kde je AA? Pod jet nemm jeho pesnou identitu.) BB pohybem naznauje dozadu za ns. (Je tam vzadu. Barira mu nedovol vce se piblit. Ale vsadm se, e ns bude sledovat i tak. Meme? Jenom krtk skoky, nic vc.)

Ctil jsem se mnohem spokojenji s tmto malm vjemem. Nathl jsem se a zavsil se za identitu BB. BLIK! Vznm se nad irokm hndm polem asi ve vce ti tisce stop... ze spodn strany jsem placat a zespodu do mne vnik obrovsk ivotn energie... zvtuji se a jsem stle vt a vt a s vervou mnm pichzejc energii ve svou soust... jsem vc vtrn smr a moje psoben zbavuje vodu energie. To mi pomh zvtovat se, bt pod vdomjm a bdlejm... m jsem vt, tm jsem schopen vdt vc... Vypadm jako velk pchavka a ctm, e rotu vce do vky ne do ky... proud te ve mn ohromn ivotn sla, skld se... (Okamik, to je pece elektina!)... jestli bude dostatek tekutiny a budu dl rst, jestli bude stait energie, kter pichz zespodu, budu siln, opravdu siln... nhle se ale vzdaluji energetickmu sloupu a nedoku tomu zabrnit, nedostvm u tolik energie, abych mohl... BLIK! Vznme se nad zem, zrovna jsme nad hustm lesem. Hnd pole, kter je na dohled, se mi zd povdom. BB vlaje pede mnou. Chvje se. (Legrace, vi?) Zamihotal jsem. (Co to mlo znamenat?!) Pokynul smrem dozadu za mne. Otm se. Byl to stedn velk kupovit mrak. V mstech, kde na nho dopadaly paprsky slunce, a na okrajch, je bl, vzadu ed a spodn st je ploch a temn. Mraky maj vdom? Zkladn sloky ivota? Voda, drobn stice... a elektina! M vechny sloky. Jak vdom m asi blesk? Nebo torndo, hurikn, tlakov ne nebo ve! BB m peruuje. (Zopakujeme si to?) Natahuji se a nsleduji BB. BLIK! Jsem v zelen vod... nahoe nade mnou je vce svtla ne dole... sta se mi otevraj a zavraj automaticky, nasvm vodu, kter mi vtk do hlavy a vytk uima... ne, ne uima. brami... Jsem ryba, ohromn ryba!... Ctm, e se menmi ploutvemi udruji na stejnm mst, m zorn pole je rozdleno, nejsem schopen se podvat pmo dopedu ped sebe... za mnou je tm slep msto, ale perifern vidn mm tm dokonal, ostrost vten, ale barev moc

nerozliuji, asi jednu, dv... zkoum se hbat, teprve o tom pemlm a u se pohyb vped znateln zrychluje, zatm doprava, doleva, prudce stoupm a pak se ponouji... pokat, nco je na povrchu...., kdy jsem stoupal, musel jsem se vrtit... chapnout, hlad, hlad... vystelil jsem nekontrolovan ke hladin, elisti rozeven, jako bych nco polykal... potom padm zptky do vody a potpm se s asnm uspokojenm. A a nkde u konce stn dutiny se mi nco svj a kupe... njak brouk?... hloubji, nen tady takov tma, jak jsem pvodn ekal, vidm vborn... uvdomuji si, e vedle mne plave jet jedna ryba a pdluje, mohutn pdluje jak ocasem, tak zadn st tla... j to tak dlm?... dlm!... dl se to vlastn samo... jen na to pomyslm, a u to funguje, nco jako chze nebo bh, kdy jste v lidskm fyzickm tle... zastavuji. Pede mnou je jet jedna ryba, bl se... ach ne, je obrovsk, voda klame, je neporovnateln vt ne j, je ohromn... vyzauje signl hladu... jdi, jdi, jde po mn, plav, plav rychle, hon m... nahoru, nahoru, jet v, v, rychleji... chytm signl odnkud ze strany, vedle mne divoce plave dal ryba... vnmm signly z postrann ry na svch bocch... (Rame, a bude ve vzduchu, pesko! Pesko!) Protnm hladinu moe, oddluji se od hladiny... vzhru! Vzhru! Natahuji se a sku. BLIK! Jsem tsn nad vodou a vidm tlo sv ryby a vedle n tlo druh ryby. Opisuj vzduchem oblouk a znovu se s nepatrnm bluknutm vnouj do vody. Ve stejnm okamiku se pod hladinou strhv mohutn ven. (Jak se bav?) ozval se BB po mm boku. Nezmhm se na odpov, tesu se jako osika. BB tedy pokrauje. (Musel jsem AA slbit, e si konec odpustm. AA ml vjem, e by to na tebe jet bylo pli, projt to a do konce a ml pravdu. Ale ptal ses na potravinov etzec, take...) Zachvl jsem se. (Dobr, dobr!) BB se zatvil vldn. (Vdycky t pece zajmalo, jak je to ve skutenosti, ne?)

Tak jsem projevil vldnost. (Jenom m to zaskoilo, to je vechno.) (Dobr. Dal dobrodrustv bude klidn. Mil a pln klidn. Meme?) Vechno je relativn, vetn pedstavy BB o tom, co znamen klidn. Zamil jsem se a skoil.... BLIK! Dlm mchav pohyby nahoru a dol, prohbm se, vypnm, kroutm... soustedm se do sebe, do sv nejmen sousti - je to dlouh a zk st, skrze kterou prochz mnoho dalch trubic. Pichz mj dl ndhern ivotn sly, kter proud z Celku, z moj rodiny, jej jsem soust... a uvdomuji si, jak moc m Celek potebuje... S radost sloum, energie m rozechvv a in m prunm, proud kolem mch plochch bok... (Okamik! To je jenom vzduch, vtr!)... odebrm z nho sousti, kter Celek potebuje, a zkmi trubicemi je poslm dozadu za sebe. Protoe jsou potebn... Jak je to snadn! Nectm to jako prci, je to pro mne dchn, dchm, jsem stvoen pro to, abych dchal... dchal pro Celek... Odebrm Celku odpad a mnm ho v energii... moje mil vmna... a to ostatn, tak moc dleit - mj zvltn tvar, m silueta, nastaven... pijm zvltn signl, ktermu Celek rozum, potebuje ho, pouv ho. Jenom pijmm a vyslm, nic vc. Jsem astn, svrchovan astn. Pln si uvdomuji svou sounleitost a dlm to, k emu jsem byl stvoen. Pekrsn rovnovha, dvn a pijmn... jistota a sla Celku... BLIK! BB je vedle m. (Dojm to, co?) Zamihotal jsem. (Kde jsem to byl?) Naznail smr a j se opt otm.V tsnm odstupu za mnou je list, dubov list. Dlouhm stonkem je pichycen k vtvi, vzadu se rsuje mohutn kmen, pevn ukotven v zemi. Jak poznn na mne dub penesl, ani si to uvdomil! Zanm tu novou lidskou kolu vce chpat... (Jdeme na to? Zopakujeme si to? Tohle mm nejradji.) Zamihotal jsem. (No, nevm. Mon bychom se mli...) BB m peruuje (Toto jsme vymysleli my. Sami. Kdy se ti to nebude zdt, dej mi znamen a rychle skome.)

Neochotn se zamuji a sku. BLIK! Lem na mkkm a silnm travnatm koberci. Lem na boku... otvrm oi... kolem dokola jsou urostl stromy, listnat vtve nade mnou vytvej baldachn, kterm msty pronik slunko, mihotav osvtlen pesn dostauje... nade mnou stoj urostl lutohnd levhart a pozorn na m hled. (Poj, Rame... Zahrajeme si!) Pevaluji se, napimuji a vstvm. Mm tyi nohy! To je ale stabilita a jistota! Hlavu mm vepedu ped tlem... te se musm podvat stranou, abych si prohldl boky a zadn st tla. Mm lesklou srst... co se to tam vzadu houpe?... ocas, mm ocas... pomlm na to, e bych s nm pohnul, a vihm... tam a zpt, tam a zpt. To je nco!... potom ho zvedm a zase pokldm, pak zvedm jet o nco v... dolh ke mn njak pach... pachy, pachy, je jich tolik, to jsem nikdy netuil... vechno okamit vm a nezle na tom, jestli pichzej z dlky nebo zblzka... mj ich je stejn dokonal jako mj zrak... a sluch... ohbm nohy, zatnm drpy... ano! Mm drpy! Ctm se skvle. Dejte si na m vichni pozor, jsem tady!... Je to tak povznejc pocit bt naivu... naplno t, chce se mi bhat, skkat, plhat... (Tak do toho!) lutohnd levhart se mihl mezi stromy a miz... vyrm za nm... zrychluji a do trysku... bm ze vech sil, obratn klikuji mezi stromy, hladce se vyhbm nzkm vtvm... strhujc proud pach mi prochz enichem, vechny je provuji... oi a ui registruj, posuzuj stovky vjem, vechny jsou povdom... ped nmi je star, such strom, lutohnd levhart vyskakuje na nj a b po jeho kmeni. Drm se za nm v tsnm zvsu, oprm se do drp, vyskakuji nahoru, zachytvm se drpy. ek na mne, uvolnn sed na siln vtvi... jednm skokem jsem u nho a sedm si na zadn... pohod ocasem... a j odpovdm stejn. (To nen patn, Rame! Na zatenka...) Jsem pli vzruen na to, abych mu odpovdl. Pamatuji si pocit ohromn sly ve svalech a zpracovvn vnjch podnt, ktermi m bombardovalo okol prostednictvm smysl... jak si lid mohou

nevmat tak hlubokch vjem?... Mlo jsem toho pobral, kdy jet jako ni zve... ni?... Pobral jsem toho hodn. (Musm te dol, Rame.) lutohnd levhart se zved, ot se a schz ze stromu dol na zem... schz!... Nikdy by m nenapadlo, e koky um lzt, vdycky pece zstvaly na zemi... tak jsem se napmil a pomalu sestupuji dol. Poslednch asi osm stop lehce seskakuji. (Lehni si pod strom, blzko ke kmeni. A potom udlej krtk skok, ale opravdu velice krtk.) Ulehm do vysok trvy a s nechut se natahuji a sku. BLIK! Vznme se tsn nad zem. Dvm se dol. Pod nmi le ve vysok trv tlo skvrnitho levharta. Pravideln oddychuje. Sp. Vedle je jet jedno tlo, tmav... v tom jsem ped chvilkou doasn sdlil j. BB se vedle m zhoupl. (Lbilo se ti? Lbilo?) Zachvl jsem se. (Ndhera!) (Jet tady pro tebe mme jeden pokus. Tento vybrala, ona. Je pesvdena o tom, e to bude podle tvho gusta. Bude sm, ale pr si bude umt poradit. J t tam jenom doprovodm. Meme?) Byl jsem zvdav, co vybrala Ona. Zamuji se sku... BLIK! Vznm se vysoko nad rozeklanm, zasnenm horskm psmem a vidm stovky mil do vech stran... vidm i na zem, dol na zem... asn ostrost vidn... i tch nejmench detail... listy na stromech, drobn fauna pohybujc se po kamenitch boch... pohybuji se pomalu, dlm thlou pohodlnou otoku. Pm proudn od vrcholku hebene mi zajiuje dostaten vztlak pod kdly... kdla! Otm hlavu. Z ramen se mi klenou od tla irok vykrojen kdla a jemn vnek echr moje opeen. Otm hlavou doleva a na druh stran vidm druh kdlo... letm, vznm se jako ptk, jsem ptk... super vznedlo, kter se chov tak, jak si pomyslm. Peruuji otoku a perut na nosnm konci kdel se na jedn stran sklpj k zemi, na druh stran se zvedaj, okamit reaguj, kormidluj... Sna se doshnout maximlnho vztlaku... ano, je to tak, vce pod levm kdlem ne pod pravm, otoka ke vzestupu,

ctm, e vzestup se zrychluje... dosahuje vrcholu, otm se... utahuji otoku, nejvy bod vzestupu... koeficient klouzavho letu mus bt piblin 50 : 1... otka a vzestup ve spirle, tsnj a rychlej... dokonale to zvldm... vzduch je id... d se lett rychleji... jsem v asu, jak vysoko je bod obratu... nos, ne, hlavu vce vzhru, vy hel vzestupu, vc, ach, je to asn!... Nikdy bych nevil, co zvldne tlo ptka... A jsem v horn vrati... jak snadn je opt nabrat rychlost... j! Jenom sloit kdla a pojme dol! (Hej, Rame) Vsadil bych se, e tato kdla, kdybych je pomalu otevel ve stemhlavm letu, by m pkn nadnesla... uvidme... zkusme ponkud rychlej stemhlav let... (Rame, v, co dl?) A je to dost rychl... nyn souasn pootevt kdla... pomalu... te zase zpt k tlu... souasn ocasn pra mrn vzhru... tk! Opt ve, jak m bt. Rychlost prmrn... co za... ach! Co je to za ptka! Mus to bt kondor... divm se, jak rychl me bt vrabec... (Rame, jenom se nathni a sko. Te!) Povzdechl jsem... natahuji se a sku... BLIK! Znovu se ocitm mezi zcmi bytostmi a pevn se zavrm. To zen zpsobuje, e se ze mne linou ndhern a dvrn znm vlny. Po chvilce svteln intenzita slbne a j se mohu zase otevt. Okamit zachytvm identitu BB a nejasnou identitu eny. BB se zhoupl. (N zkuen letec si asi lme hlavu, kdo mu to pistihl kidlka.) Houpu se s nm. (Kdepak. Kdy jsem byl odvoln, nenechal jsem tam jedinou namoenou lachu i sval a ani jedin prko nevyboovalo. To ti garantuji.) BB se otoil k en - zc bytosti, ke kter mm ji identitu jako Ona. (Penechvm ti ho. Zkontroluj to s, ehm, AA a uvidme se na mst.) Otm se k en. (Na jakm mst?) (Tam, kde jsme se po prv setkali.) Otm se dovnit. Mm spoustu nevyjasnnch otzek a objevuje se vjem, e moje nvtva bude brzy konit. Take k vci. Podstatn nejdv.

Koncentruji se a potom se iroce otevrm. Chci vnmat s co nejmenm zkreslenm. (Kdy se vracej ti, co jsou tady poprv...) (Co sem pijdou jen jednou,) opravila m. Pokraoval jsem. (Kdy tedy mte nepetrit psun, mus bt tak nepetrit odbyt. Muste zachovvat tok, proudn... aktivn pohyb.) dn odezva. ek? Odmlela se ze zdvoilosti? Nebo nerozliuje mezi otzkou a odpovd? Pokrauji. (Take tady, na koleji, je mon absolvovat. Take se ptm: Co se dl dje s Absolventy?) Zamihotala. (Nemm k tomu dn vjem. Prost odvnou.) (Kad jednotliv, nebo jako cel skupina?) Zatvila se vldn. (Obvykle vce najednou. Jednou za as se stane, e nkdo odejde sm.) (A vracej se nkdy?) (Ne, nevracej.) (Mte s nimi njak spojen, kdy odejdou?) Zamihotala. (Jestli njak je, tak ho nevnmme.) Toho jsem se chtl chytit. Celkem jsem ale ctil jistotu, e by to beztak pirozen vyplynulo. (Jsou njak prvodn znaky toho, e se z nich brzy stanou, ehm, Absolventi?) Opt se zatvila vldn. (Ano. Nemaj potebu pozemskch zkuenost, take jsou stle mn fyzit. Nakonec fyzickou rovinu pln opoutj.) (To je vechno?) (Ne. Jejich... ehm, vyzaovn se mn. Zanou se zavrat a nakonec zmiz.) Objevuje se vjem, e se kadm okamikem zane chvt. (Nechci, aby sis pipadala jako u vslechu, ale...) Otevela se vc. (Pokrauj. Potali jsme s tm, e se bude ptt i na posledn malikost.) Vzal jsem to odjinud. (Chci tolik rutiny, kolik doku snst. Mon u takovou anci nikdy nedostanu.) Zpsob, jakm se vldn zatvila, obsahoval i nznak zhoupnut. (Jsem si jista, e dostane.) Pokraoval jsem. (Jsou v asoprostoru jet jin systmy rstu, kter se podobaj modelu lidskho vdom na Zemi?)

Zhoupla se. (Nespotal bys je, kdyby ses o to pokusil. Je jich tolik. A stle vznikaj nov.) Zamihotal jsem. (Vznikaj nov?) Jet silnji se zhoupla. (AA vdl, e se ti to bude lbit, kdy pouiji tento vraz.) Chytm se toho. (Rd bych se s tm AA nkdy setkal tv v tv. V o mn vc, ne j sm.) Neodpovdla, jenom se jet vce rozhoupala. Mn to zase tak smn nepipadalo. (Jsou lid ve spojen s jinmi civilizacemi?) Pestala se tvit vldn. (Nen to ast. Njak kontakt je, ale nezd se, e by byl nutn nebo dleit.) (A co jin nefyzick, energetick systmy?) Zajiskila. (Ach ty! Navtvujeme je tak asto, jak je to mon.) Te jsem na to kpnul! (Abyste mohli sbrat Nektar?) Ot se dovnit, potom se opatrn otevr. (Ne, zasvat ho. Zasvat semena. Potom se me, ehm, paprsek na nco zamit.) Nyn jsem to j, kdo se zamuje dovnit a uzavr se. Jej prost sdlen obsahuje takovou moudrost, e se vechno ostatn automaticky mn v plan vatln. vatln - na to m zatm uije. A moc. Objevuje se nhl vjem. Vm, e si ho hned musm ovit. Zatvil jsem se vldn. (Bude u brzy Absolventkou?) Zamihotala. (Ano.) (Jak to v?) Zachvla se. (Pipravil m na to, e mi tuto otzku polo, ale nezeptal ses sprvn. Take ti neodpovm.) Ani se nemusm ptt, kdo je on". (Ale dve jsi mi odpovdla, e nem vjem o tom, co se dl dje s Absolventy.) Zatvila se vldn. (J to nevm. To v ty.) pln jsem se odmlel. Snad ona nebo INSPEKTI nemaj za to, e jim dm na tuto otzku odpov? Chlapec se m pustit do prce mu? Uzavel jsem se tak tsn, e mi skoro vechno ostatn uniklo. Vroucn se zachvla. (Oekvme jednu dleitou, ehm, udlost. Potom budeme moci odejt.) U u jsem se chtl ptt, kdo je to my" a ta udlost, ale uctil jsem znm signl INSPEKT, na kter jsem ihned zareagoval... a ona

tak! Ona tak! Zalila m cel zplava vjem a najednou jsem zskal vechny odpovdi... alespo jsem se domnval. (Musme se te vrtit na to msto.) Vyzaovala vldnost a pitom se souasn chvla. (Meme?) Zavel jsem se... identita nvr... nathl jsem se a skoil. BLIK! Jsem nad nvrm... asi sto stop... hebeny se thnou zpadnm smrem, take se obracm, nahlm pes ploty... ploty! A jet dl vidm budovy Centra, jeho tmav erven stechy. Po bon silnici projd auto a zved za sebou pran bl oblak. Napojil jsem se na patnou identitu, je teprve rok 1982. Probh mnou zvltn pocit, sms nejrznjch emoc. Njak se v nich budu muset zorientovat, jestli to pjde. Druh tlo nachzm bez sebemenho vodtka - to se mi dv nestvalo. Vstup do fyzickho byla jenom rutinn zleitost... Otevrm oi, protahuji si ruce a nohy. Kouknu na budk. as: 2:40. Uplynulo osm minut! Jenom osm minut?

16. - SHROMDN
Dny, potom tdny a msce rychle ubhaly a nic neobvyklho se nedlo. dn dal mimodn mimotlesn zitek nepichzel. Doslova jsem vyrostl ze svho zvyku zkoumat udlosti mstnho vznamu, kter m v dvjch dobch tolik lkaly. Jednou za as se stalo, e jsem se jako obvykle brzy rno vzbudil a jen ze zvyku jsem se odpoutal od fyzickho tla. Vdycky jsem chvilku vykal, jestli se neobjev signl INSPEKT, ale nic se nedlo. Po chvilce jsem se vrtil zptky do tla a usnul. V tomto mezidob m netrpily dn pocity odlouen nebo deprivace. Neptomnost signlu jsem si nevykldal jako pehlen nebo oputnost. Naopak. Ctil jsem bezmeznou jistotu a dvru, pln vyvinutou touhu jt dl a roziovat svj dl asti na fyzickm ivot, kter byl vude kolem mne. Svobodn vyjadovat svou zvdavost, kterou jsem kdysi povaoval za nevar, spe ne zkost z toho, co pinesou budouc asy. Zkrtka jsem se vrtil k uvaovn, kter je mon vypozorovat napklad u stda - dnes se pasu tady a

podle toho se rozhodne, kde se budu pst ztra, jestli vbec njak ztra bude. Signl jist pijde v prav okamik. A piel. Jednou rno jsem nhle zaal mt pocit, e musm udlat nco, na co jsem dvno zapomnl. Ze zatku jsem si nebyl jist, co to m bt, ale urit to njak souviselo s fyzickou slokou. Asi kolem jedenct na mne pila vjimen ospalost. Byla tak velk, e jsem se rozhodl, e si v lonici na chvilku zdmnu. Nebyl jsem unaven, ale pesto jsem ctil potebu spnku. Bezprostedn pot, co jsem ulehl, se dostavilo hlubok uvolnn a v tom okamiku jsem vnmal signl INSPEKT. Byl jasn a nezamniteln. Podailo se mi zachovat dostaten klid na to, abych mohl vystoupit z tla. Vysunul jsem se tedy z tla a peel do druhho. Z druhho jsem vyklouzl ji automaticky a po nataen jsem zamil znmou identitu. Zmna byla okamit, neregistroval jsem dn pohyb. Vpedu pede mnou se objevila bl zc postava. Byl jsem si vdom, e z, ale nebylo mi to nepjemn. (Velmi dobe, Aanne.) Pece jen njak ten pokrok. (Mnoho se zmnilo. Mme za to, e jsi pipraven k dalmu - jak to nazv - kroku.) Nebyl to vjem, ale napadlo m, jestli nejde o zdvoil zpsob, jakm se mi sdluje, e nadeel as navdy se odpoutat od tla. No, mohl bych k Charliemu, teba bych mu k zpadu slunce pidal hudbu nebo... (Nen to ten krok, o kterm peml. Pozn, kdy se bude blit odlouen od tvho fyzickho tla. Nemme zapoteb t o tom informovat. Ani neplnujeme, e ti budeme asistovat pi takovm uvolnn od tla, ledae bys o to podal. Ne se to ale stane, m jet hodn prce.) Pijal jsem toto sdlen se smenmi pocity, jedna moje soust touila jt dl, druh sahala zpt po fyzick zemi a hlubokch, ivch pocitech, kter jsem zde zaval. Pamatuji si na situaci ped nkolika lety, kdy jsem ml monost se rozhodnout, jestli zstanu, nebo se pln vzdm fyzickho tla. A zvolil jsem fyzick ivot s podmnkou

do t doby, pokud bude funkn, a za vech okolnost. Vedla m k tomu zvdavost, chtl jsem vdt, co se stane ztra. (Vysvtlili jsme ti, e jde o jednu z tvch dispozic. Naplnn tohoto dalho kroku ti poskytne mnoh odpovdi.) V m mozaice toho chyblo pli a nic na tomto svt mi nemohlo zabrnit, abych ze zvdavosti nehledal odpov. (Ani mimo tento svt. Od tohoto okamiku se u nemus pi penosu zavrat.) Ovldl jsem sv emoce, ale bylo ve mn ohromn oekvn. BLIK! Nachzeli jsme se na vzdlenm konci vnjho prstence. Poznal jsem to podle lehk okoln mlhy. Vude kolem byly jemn bl bytosti. Vnmal jsem, e mj ptel INSPEKT je se mnou, i kdy jsem jeho vyzaovn viditeln nepozoroval. (Nen teba upoutvat jejich pozornost.) Nejdve jsem se snail zachytit identitu Billa, potom Loua. Ani jednoho jsem nezachytil. (U odmaturovali, jak kte.) To se dalo oekvat a dokonce se objevil vjem jejich nov, jak bych to ekl, adresy, ale vnmal jsem nco, co m zneklidovalo. Neuml jsem ale ct, co to je. O nco pozdji jsem si zaal uvdomovat, e se obyvatel vnjho prstence vrazn zamuj dovnit. Nectil jsem ani tak starostliv zjem, ale sp velmi siln vyzaovn, ve kterm bylo podobn oekvn, jako by kadou chvilku mla vyjt na scnu hvzda veera. Sledoval jsem smr, kterm uprali svou pozornost. Byla to hmotn planeta Zem, z tto perspektivy nejasn a zamlen. (Podvejme se te z jinho pohledu.) Dle mho nzoru to bylo zcela pesn. BLIK! Byli jsme ve volnm prostoru nkde mezi Zem a Mscem, v tko odhadnuteln vzdlenosti, urit vce ne padest tisc mil nad zemskm povrchem. Ve bylo velmi jasn a zeteln. Otoil jsem se, abych se podval na Msc, a odmlel jsem se. Ve vzdlenosti asi tisc stop, alespo tak jsem to vnmal, byl obrovsk pedmt, zdnliv pevn, ediv barvy, dlouh a thl, kuelovho tvaru s

plkulatou kopul na irm konci. Druh konec byl nkde v dlce ve vzdlenosti nejmn nkolika mil. Vypadalo to, e se nehbe, ale objevil se vjem zetelnho vyzaovn Psma M. e by vesmrn lo, fyzick vesmrn lo? (Ve tv terminologii to je sprvn vaha. Nen to ale lidsk vtvor. V souasn dob je v okol planety Zem mnoho podobnch lod. Pochzej z vaeho fyzickho vesmru, ale nemus bt ze stejnho referennho asu.) Mnoho me znamenat pt nebo pt tisc. Nemlo ale vznam se na to ptt. Ale pro kolem Zem, byly... (Zamuj se na Zemi a lidsk bytosti stejn, jako jsi ty pozoroval jin a pro ten sam el. Meme jt dl? Brzy dostane odpov.) Moje zvdavost vdn souhlasila. BLIK ! Mj bezprostedn vjem Zem se podobal hlavice pendlku, kter odr svtlo, jako by to byla vzdlen mal hvzda. Vyzaovala nepravideln vlny energie, vcedimenzionln, pulzujc, rychle peruovan nhlmi zblesky svtla, komplexn neorganizovan struktura, kter nesestv ze svtla nebo elektromagnetick i gravitan struktury, ale z njak jin energie, kterou jsem nedokzal definovat. Tento vjev natolik upoutal moji pozornost, e jsem si hned nevimnul pozad. Kam jsem jen doshl svm vnmnm, na vechny strany se rozprostraly ohromn davy bytost. Zdlo se, e jich je bezpoet. Nkter mly tvar, dal vypadaly jako chuchvalce pry a vechny zily rznou intenzitou. U tch, kter nm byly nejble, jsem znovu vnmal vyzaovn pln oekvn, ekalo se, a propukne vystoupen. Mus se tady dt nco skuten pozoruhodnho, kdy to lk tak obrovskou pozornost tchto... (kme tomu Shromdn. Vichni, kdo tady jsou, se objevili z blzkch energetickch systm z jedinho dvodu - aby se mohli stt svdky velk podvan, jak tomu kte vy, stejn jako ti z vesmrn lodi nebo i vai lid, kte ekaj na finln vtlen. Ta podvan, kter m kadm okamikem propuknout, je ve skutenosti velmi zdkavou udlost - splynut nkolika rznch mocnch energetickch pol, kter se setkvaj souasn ve stejnm mst

vaeho asoprostoru. Prv tento ojedinl jev pout takovou pozornost. Vyjdm-li to ve tvch pojmech, me k tto udlosti dojt vdy jednou za asi osmdest sedm milion let.) To nen zrovna ast jev. A ekn dlouh... (Nen ale jist, e se ve odehraje na tto frekvenn rovni. Svou roli hraj tak nhodn vlivy a promnn, kter nen mon s jistotou pedvdat.) Jsou tak nhodn, e se snad cel udlost nakonec ani neuskuten... To by ale bylo zklamn... (Rizika nejsou tak vysok. Nastane to. Zjem je zamen na vsledek. Nejlpe bych to vysvtlil jako soubh obrovskho potu monost, kter se vyno jako nkolik pravdpodobnost a pr monost. Jedin takov pravdpodobnost me zmnit nejenom v cel asoprostor, ale tak vechny sousedn systmy. Proto ten velk zjem. Ve vznamu, kter je blzk vaemu uvaovn, ale je stle v symbolick rovin, se shromdn selo proto, aby pihlelo monmu vzniku nov energie. Zavr se tento proces zrozen? V ppad, e ano, jak budou monosti obsaen v tto energii, podle nich pjde pesn odhadnout jej chovn bhem budoucho vvoje? Anebo se zrozen energie nepovede a vechny monosti zstanou omezeny na souasn stav, co nen nic jinho ne slab, nesladn monosti?) Probral jsem si st sv rutiny H+74 a to stailo k tomu, abych si udlal jasnou pedstavu. Ale moje dosud lidsk j se dvalo svm pohledem na planetu Zemi a lidsk systm... (Existuje jeden lidsk symbol, pochzejc z vchodu, kter vyjaduje krizi. Skld se ze dvou st, jedna znzoruje nebezpe, druh pleitost. Oekvan udlost je v lidskm chpn nepochybn okamikem krize. Je pravda, e pro lidsk byt tato doba znamen monost krajnho ohroen nebo tak nov pleitosti. Ob tyto monosti jsou reln.) 74 Rutina tkajc se lidskho typu humans - plus. Odkaz na osobn zitek tkajc se nabyt tto rutiny (pozn. pekl.). Ohroen? Fyzick ohroen? Psychick?...

(Jsou to pouze monosti. Jejich povahu pesn ur a okolnosti samotn udlosti. Kterkoli z tvch vjem se me stt jednou z takovch monost. Stane se jedna, nebo teba nkolik.) Te jin strnka, pleitost. (To je kl k pochopen cel udlosti. Lidskmu vdom se naskytne pleitost rychle proniknout do sjednocenho inteligentnho energetickho systmu, kter sah daleko mimo vai asoprostorovou iluzi, kter tvo, buduje, u zpsobem, kterm to dokou zatm jenom vysoce vyspl energie lidskch Absolvent.) A co nae nvtva na Zemi po roce 3000? (Je to monost, kter se me stt pravdpodobnou udlost. Tv innost je jednou z drobnch nhodnch aktivit, kter tomu me napomoct.) A kdy nen monost vyuita... (Lid ztrat svou pozici dominujcho druhu na Zemi, postupn vymiz jako aktivn vdom, ppadn i v jakkoli jin form.) Pmo jsem se zeptal: (A vy, vy vichni, co budete dlat vy v ppad, e se nco podobnho stane?) Zalila m hejiv vlna naplnn smvy. (Museli bychom zaloit nov lidstvo na jin planet asoprostoru.) Zamil jsem se dovnit a uzavel se. Nebyl jsem tm schopn o nem pemlet nebo nco dlat. Hluboce m to citov zashlo a souasn jsem nechtl promarnit pleitost. Ne, te rozhodn ne. (Zbv vykonat jet jednu proceduru a potom se bude moci vrtit do fyzickho tla.) Nebyl jsem si dvakrt jist, e snesu jet nco dalho, ale vdl jsem, e do toho pjdu. (Zam identitu svho ptele BB a pive ho sem. ) Okamit se rozvinula rutina. (Nechal jsem ho u Billa a Bili tady u nen...) (Nebude tk ho najt. Me pro ns vykonat jeden zvltn kol.) Nebylo teba dalch otzek. Zamil jsem identitu BB a nathl se k n. BLIK! Bu jsem se zlepil, nebo strnu. Nevnmal jsem jakkoli pohyb. Vbec m nepekvapilo, na jakm mst jsem se ocitl. Byl jsem na

travnat louce ped Charlieho srubem. BB a Charlie stli stranou od domu hluboce zaujati njakou innost. BB si m viml, a kdy jsem k nim pichzel. (Hej, Rame!) Hlasit vibroval. (Podvej, co tady vyrbme!) Charlie se sml. (Pod tomu hokovi vysvtluji, e plachetnice a vznedlo nemohou fungovat dohromady. Vzduch a voda nejsou stejn!) Zamihotal jsem. (Charlie, ty u ho vid?) Charlie se usml. (Jasn. To jsem vyeil jet ten sam den, co se tady zjevil. Ocen zmnil snad stokrt, ne se mi podailo ho zastavit. Byl dokonce lut s tverhrannmi vlnami. To bylo nco. Ale je chytr, rychle ledacos odkouk.) Zatvil jsem se vldn. (No, fakt m mrz, e vm to tady musm naruit, ale potebuji, aby tady BB pro m nco udlal.) BB se otevel. (K tvm slubm, Rame.) Charlie zamval. (Vra se pak zptky, chlape.) BB se zhoupl. (Co by mi v tom mohlo zabrnit?!) Charlie potsl hlavou a zasml se. Zamil jsem a nathl se k identit INSPEKT... BLIK! BB byl po mm boku. (Pkn jsi vypiloval Peskoen. Asi bych ti nestail, kdyby nebylo tch her na...) Zmlkl a pevn se zavel, protoe si uvdomil vyzaovn ptomnho INSPEKTA. Asi jsem ho ml upozornit. Dole pod nmi v hloubce asi pt set stop byl zemsk povrch. Byla noc a dce roztrouen svtla msty prosvtlovala tmu venkovsk krajiny. Tm pmo pod nmi byla oblast pipomnajc vodn ndr nebo rybnk a hned za n se tyila budova ve tvaru pyramidy. Byla cel zelen a uvnit se svtilo. Tato scna mi nco siln pipomnala, ale nedokzal jsem si vzpomenout. Otoil jsem se k BB. (Jenom se pomalu otevi. Je to ptel.) Poslechl m s krajn opatrnost, pak se zamil na jasn svtlo. (Ehm, bud' pozdraven.) (Vme si toho, e jste se dostavil.)

BB neml jakkoli kulturn zbrany. (Na KT-95 byla jedna Vlnka a ta tvrdila, e se s vmi setkala, s nkm pesn jako vy. Vbec jsme se tm nezabvali, zdlo se nm, e je to njak pkn len rutina.) (To je pochopiteln.) BB pokraoval. (Pod ji na ns hzel a po njakm ase se nathl a nkam peskoil. Od t doby se u neukzal. Take ml pravdu, skuten existujete.) (Je vs poteba ke splnn jednoho specilnho kolu, jestli to tak mohu nazvat.) BB zamihotal. (Ehm, jist, jist.) (Pjdeme te bl.) Vichni ti jsme pomalu sestupovali dol, pak jsme propluli nad pyramidou a potom dl k mal stavb uprosted leska. Bylo mi to vechno velice povdom a z njakho dvodu jsem se zanal ctit nepjemn. Pipadal jsem si, jako bych se setkval s njakou vlnou odporu. m vce jsem se snail piblit, tm vce m nco odrelo smrem zptky. (Uvnit je tvj ptel AA. Je dleit, abys mu te pomohl.) BB se odmlel. (AA?) (Pesn tak.) BB se zamil a j tak. V mal budov leel uvnit na posteli mu. Vechno nasvdovalo tomu, e odpor, kter jsem vnmal, vychz z nho. Bylo to pln stejn jako v dvjch ppadech. Byl to AA, o tom nebylo pochyb. Odpor byl skuten velk, a jsem se z toho zaal chvt. BB se otoil. (Vypad to, e to je opravdu on, tomu vm. st jeho identity je mi jasn, ale moc toho nen. Souasn s tm ctm jet nco jinho a to tak znm. Ale celkov vjem je divok.) (Je dleit, abys mu pomohl doasn se odlouit od fyzickho tla.) BB zajiskil. (Mysl, jako to dl tady Ram?) (Pesn tak.) BB se odmlel. (Jak to mm udlat?) (Jenom jemn zathni. Pouij stejnou energii, jako kdy peskakuje.) BB se otoil a piblil se k mui na posteli. Vechno jsem pozoroval s naprostm asem a pemtal jsem, jestli mi tak poprv

pomohl njak netlesn ptel, poven, abych se dostal z tla ven. Ale tenkrt jsem dn netlesn ptele neml - aspo jsem o nich nevdl. Nhle odpor zeslil tak, e m odmrtil. Snail jsem se udret pozici, jak jsem nejlpe dokzal a skuten mi nebylo dobe. Zamil jsem se dovnit a zavel se. Mu nyn stl ve volnm prostoru a jeho tlo leelo na posteli. BB ustoupil a divoce mihotal. Zamil se na INSPEKTA. (Je venku, dostal jsem ho ven! Ale...) (Zeptej se, v em spov jeho kol.) Mu odpovdl, ale odpovdi jsem nerozuml. Skpn a pskn Psma M naznaovalo velmi siln emoce. Bylo to poprv, a tak jsem s nm souctil a chpal ho. (Odpovdl, e chce slouit lidskmu pokolen. Velmi lechetn cl.) Z vyptm vech sil jsem se dokzal pootevt. (Pro ten odpor? Kdy se pokusm piblit k AA, hned ho ctm.) (Skuten paradox odmt existovat. Brzy to pochop.) V tom se nalhav ozval BB. (Chce jt s nmi! Me?) Odpor a skpn byly tak siln, a bolely. Ale vdl jsem, mm odpov dv, ne sta odpovdt INSPEKT. (Informuj ho, e te mus psobit na svm pedurenm mst. V tuto chvli nem jinou monost.) Bez ohledu na bolest jsem se snail ve pozorovat. Po chvilce se BB vzdlil a pipojil k nm nahoru. Mu padnul v mstnosti na kolena a skpn zeslilo v takov me, e jsem se okamit musel pevn zavt. (Pesume se te nkam, kde to je pro tebe pjemnj.) Naden jsem souhlasil. BLIK! Byli jsme tsn za hranic mlhy Pechodov oblasti. V dlce bylo vidt prstence a uprosted nich mlhav obrysy Zem. Hluk Psma M a pedevm to skpn beze zbytku zmizely. S levou jsem se otevel. INSPEKT byl vepedu, BB vedle mne pln zaven. Zvltn. (A je to. Ten model je ukonen.) To konstatovn bylo v uritm smru tak definitivn, e m to rozruilo. Znovu znlo mm nitrem a vyvolvalo znm emocionln

rutiny a j jsem je vechny pozoroval a vechny zpracovval. Tentokrt jako by vechno bylo jinak. Na to, abych pipustil jin vvoj, jsem byl pli prostoupen rutinou dkladnosti a dokonalosti. Nepjemn pocit zmizel. iroce jsem se otevel a zatvil se vldn. (Chpu individualizaci. A vm, e nen nezbytn.) (Sv lekce jsi zvldl velice dobe, Aanne.) Jasn zc postava zmizela. Vdl jsem, e m u dn ptelsk INSPEKT nepovede, ale nectil jsem osamlost. Piblil jsem se k BB, kter byl stle jet zamen dovnit. Soustedil jsem se. (Hal, pteli, musm se vrtit.) Pomalu se otevel. (J, Rame. Tak mm nco k vyzen.) Nepochyboval jsem o tom, co to bude. (Urit to zvldne. Jako peskakovn nebo hry na KT-95.) Zajiskil. (Jasn! Spousty her!) iroce jsem se otevel. (Zvldne to, pteli! Pamatuj mou identitu! Tak si to uij!) Otoil jsem se a chtl jsem se zamit dovnit, ale zastavil m. (Co se dje, BB?) Zamihotal. (Ehm, to posledn, co jsme spolu dlali, vytahovali AA ven, no, ehm, neml jsi k tomu njak vjem, vidi) (Ne. Krom toho, e to urit byl AA. Stejn odpor jako dv. Pro? Nco jsme nepochopili?) BB se na mne pozorn zamil, zatmco j jsem vykval. Vtom se nhle jasn rozzil a zaal se naden houpat ze strany na stranu. Bylo to tak siln, e to skoro hraniilo s lidskm smchem. Zamihotal jsem. (Co t tak pobavilo?) (Ty si to uvej, Rame!) Pozoroval jsem ho, jak miz ve smru Stanice prvnch vstup a jet pod se houpe. Kdy zmizel uvnit, otoil jsem se, zamil na identitu fyzickho tla a opatrn jsem se nathl. Pomalu jsem prochzel prstenci smrem ke stedu a ctil jsem jistotu a slu. ek na mne dal lidsk rutina, kterou jet musm prot a zpracovat. Vstoupil jsem do druhho a potom do fyzickho tla s vdomm, e jsem ukonil jeden model a dal brzy zane. Co ho ale tolik rozveselilo? Zelen pyramida, my ti, sluba lidstvu... zelen, zelen stecha pyramidy, jsme ti... hej!

Za jasn noci, dv ne jdu spt, nkdy vychzm na terasu, postavm se a dvm se vzhru. Kdy to udlm, nkdy se stane, e hvzdy zmiz a nezbude vc ne ern nebe. Nkde vzadu za tou ernotou zn neslyiteln vn pse, kter je povdom znm a pipomn se, pokud je to poteba, oste se zarv do hluku mstnho provozu, INSPEKT, BB, Lou, Bili, ona, v t psni jsou vichni. Ale AA v n nen! Nakonec pse odeznv, hvzdy se znovu vracej na temnou oblohu a j se zhluboka nadechuji a vracm se zptky dovnit.

EPILOG: JEDNA HRA NA ZVR

Kdy se ve mn rozlil takov klid, zaal jsem si tdit a pehrvat rzn rutiny, kter jsem pijal a nkde v sob uschoval s tm, e se na n podvm pozdji. Pozornost jsem nevnoval pouze tomu, co mi mohlo uniknout, ale pokusil jsem se souasn o utvrzen nov pijatch vzorc. Mohlo se stt, e nkdo, nkde, skupina nebo jednotlivec, bude prochzet tento materil - pod roukou njak filozofick, patologick, osvtov nebo jin studie. Jak u bylo eeno dv, pokud tento materil pome teba jen jednomu lovku k tomu, aby doshl hlubokho vhledu o tom, km a m je, bude el naplnn. Prochzen rutiny velmi pipomn snahu rozpomenout se na njakou udlost z dvn minulosti. Rozdl spov v tom, e kdy se jednou cel proces d do pohybu, vechny podrobnosti vyvstanou jasn a naprosto zeteln. Nejlepch vsledk je mon doshnout ve stavu hlubokho uvolnn a kdy je dotyn o samot. Podstatn je, abyste zstali v bdlm stavu a aby kontrolu nad procesem pevzalo vdom lev hemisfry. Pak pomyslete na identitu konkrtn rutinu - a ekejte. Mete se pokusit zaznamenat sv informace v psan nebo mluven podob, dlat si poznmky nebo ve zaznamenat na diktafon. Pokud zskte pocit, e jste nco vynechali, mete ve SMAZAT a zat znovu bu od zatku, nebo od uritho seku pehrvan informace nebo zkuenosti. Podle poteby mete zmknout pomysln knoflk PAUZA, teba kdy zazvon telefon, nicmn podobn situace si asto daj nov za-

tek a novou relaxaci. Rutina zstane oteven" - pesn ve stavu, v jakm jste ji zanechali. Cel postup vyaduje as a trplivost, proto je nutn, aby vs nikdo neruil. Prvn zvry mly zhruba nsledujc podobu. Mon jim chyb nco na pesnosti, zato jsou vak srozumiteln. Pohyb prstenci Prvn vnitn vrstva i prstenec je jasn a zeteln pozorovateln z m nefyzick perspektivy. Celkov el prstence se zjevn tk innost v podmnkch lidsk zkuenosti. Veker pokusy o komunikaci s tmi, kdo tyto innosti vykonvaj, anebo o upoutn jejich pozornosti, se pinejmenm setkaly s nulovou odezvou, v nejkrajnjm ppad s projevy bezradnosti, strachu a zjevnm neptelstvm. Vechny bytosti tohoto prstence se bez vjimky sna o ast - aktivn a v jakkoli form - na fyzickm ivot. Nejsou vak patrn ani znmky jakhokoli jejich spchu. Na prvn pohled se vechny vyznauj stejnmi vlastnostmi a neuvdomuj si jinou rovinu byt ne fyzickou. Jenom dky opakovanmu pozorovn jsem dokzal obecn roztdit tyto krajn pozemsk bytosti do urit hierarchie. Snivci: Tato kategorie se vyznauje jasnou vibrac nebo vyzaovnm, kter dokld, e tyto bytosti ve nkde v souasnm zemskm asoprostoru pouto k jejich fyzickmu tlu. Z toho vyplv, i kdy nedokazuje, e bhem spnku provaj OOBE. Zjevn se sna pokraovat v aktivn innosti i ve spnku. Nkter bytosti se jenom pohybuj, jin se sna mluvit s lidmi, kter znaj a vd o nich, e zrovna v tomto okamiku nesp nebo se sna jst, pt, pracovat, hrt si, provozovat sex - to vechno marn, bez viditelnho vsledku. Typickm znakem je, e si nevimnou, kdy se podobn innost zane dt kolem nich. Poznte je tak, e uprosted innosti nhle z nieho nic veho nechaj a zmiz. Probouzej se do obvyklho bdlho vdom ve fyzickm tle? Psychoanalza sn je mon na sprvn stop, ale pistupuje k vci ze patn perspektivy. Uvznnci76: Velmi se podobaj pedchoz kategorii, dokonce je mon si je splst, ale v nkolika ohledech se zsadn li. Najdete zde pouze a jenom ty, kdo trvale opustili sv souasn fyzick tlo

pomoc smrti a neuvdomuj si to. Z toho dvodu se znovu a znovu pokouej t fyzicky a pokraovat v tom, na co jsou zvykl. asto zstvaj na konkrtnch mstech, nap. v domech u fyzickch osob, ke kterm ct nklonnost. Nkte se nenavn pokouej znovu vstoupit do svho tla a aktivovat ho, dokonce do tl pohbench v hrob - to by mohlo vysvtlovat uritou intenzitu vyzaovn, kter bylo zaznamenno na hbitovech. Jak velk je asi utrpen tchto bytost, kdy na svch pohbech pihlej kremaci svch fyzickch pozstatk, jich si tolik povauj!
76

V originlu: The Locked-ins" (pozn. pekl.).

Stejn jako Snivci se i tato kategorie pln a zvan ve na asoprostorovou realitu. Navc se jev, e jsou hluboce obesteni nekonenmi emocionlnmi strachy a touhami, kter projevuj navenek. Tato skupina tvo nejvt pekku v plynulm toku pijmn novch lidskch vukovch zkuenost. V tomto uzamenm" stavu mohou pebvat lta, snad i stalet, dokud jim nepodme pomocnou ruku, nebo je snad nezashne njak zblesk uvdomn. Jejich poet se stle zvyuje a bude tomu tak i nadle do t doby, dokud se nezmn fyzick lidsk hodnoty, kter tento stav podporuj. Dychtivci77: Poetn mnohem men kategori jsou Dychtivci. Maj vak stejn silnou motivaci k innosti, kter se vak projevuje zcela jinm zpsobem. Dvodem je mrn posun stavu vdom. Dychtivci si neuvdomuj, e ztratili monost pouvat sv fyzick tla a nevnmaj nic jinho krom fyzick reality. Nicmn jsou si velice dobe vdomi, e jsou sami njakm zpsobem jin. Nechpou, pro je tomu tak a jak je to mon, ale nemaj zjem se dle uit. Ve, co si uvdomuj, je, e tento rozdl je oddluje od vech jejich omezen, zvazk a vazeb, kter byly pedtm soust jejich ivot. Vykldaj si tento stav jako absolutn svobodu a sna se vyjdit tm jedinm zpsobem, kter znaj - prostednictvm napodobovn fyzick innosti. Jejich sil o ast na fyzickm ivot, kter vude kolem sebe vnmaj, se proto nkdy zvrtne v

prapodivnou podvanou. Pklad hromady svjejcch se forem, kter jsem uvedl dve, to jen dokresluje. Rzn zkuenosti ukazuj, e kdykoli se lidsk fyzick vdom v bdlm stavu dostane do nerovnovhy nebo je nm oteseno", me to znamenat pleitost pro nkterho Dychtivce, aby se piivil na energetice lovka. Nen znmo, alespo mn ne, jak ast je tento jev. Doufm, e je velmi vzcn - nkdy jsou toti opravdu nepjemn. Z tchto vnitnch prstenc se lze mnohmu nauit, ale je to tk, pokud jste sami dosud znan v zajet lidsk asoprostorov iluze. Nem vznam, abych se rozepisoval o poetnch setknch s obyvateli tchto prstenc.
77

V originlu: The Wild Ones" (pozn. pekl )

Takov informace si mete opatit sami a ani se kvli tomu nemuste obtovat se vstupem do mimotlesnho stavu. Sta s lidmi rozmlouvat a pozorovat prmrn vzorek populace kterhokoli velkomsta. Zskan daje budou sice omezen, ale budou snadnji zpracovateln. Koeny jejich tk pedpojatosti vi tmto skutenostem je mono kadopdn vidt v mimodnm zkreslen pvodnho pudu sebezchovy. Oividn existuj metody, jak je mon tmto bytostem pomoci: a je mon je kdykoli pout - k emu nepetrit dochz. Pokud si vzpomnm, sm jsem se jednou nebo dvakrt podobn zchrann mise astnil a na svj vkon nejsem dvakrt hrd. Nauil jsem se dv vci, kter povauji za mn vznamn. Za prv vnmat neklidn vyzaovn lidsk mysli, kter jsem si sm pro sebe nazval Hluk Psma M, a dle ztlumit sv vnmn do t mry, kdy jsem tento hluk dokzal snet. Uvdomuji si, e to byla z nouze ctnost, ale je to uiten i pro pouit v bnm dennm vdom. Sloen dalho prstence je zcela prost. Skld se z bytost, kter si uvdomuj, e u neij v lidsk fyzick podob, ale souasn si neuvdomuj a nemohou si vzpomenout na monost jin formy byt. asto svj nov stav (zsah osudu) velice tce nesou a zstvaj v nehybnm a netenm stavu, jako by ekali, co se bude dt. Obvykle je snadn s nimi navzat spojen a vyvst do nkter sti vnjho

prstence, kter pro n bude vhodnj. Poet bytost je zde relativn nzk a vcemn stabiln kvli pomoci poskytovan z vnjch prstenc. Kdy se budeme pohybovat dle smrem ven, natrefme na dal prstenec, jen je ze vech nejvt a skld se tm z nekonenho mnostv podprstenc78. Vichni maj spolen jedno - vichni mstn obyvatel" si uvdomuj, e proili fyzickou smrt. Nemusej se jasn orientovat v tom, kde se zrovna nachzej. Z tohoto dvodu je hlavn prstenec rozdlen a jasn vymezen do dlch podprstenc. Zhruba uprosted tto oblasti existuje msto, kter bychom mohli nazvat nulov bod. Z vnjho pohledu ho lze snadno najt. Vznikl dky dvma energetickm polm, kter se zde pekrvaj a vyzauj vzjemn velmi podobn psoben i vliv. Pitom mezi nimi nedochz k interakci. Nevznikaj tady dn stojat vlny vlivem protichdn psobcch frekvenc, protoe tato dv pole nejsou kompatibiln. Pklad magnetu, kdy se pozitivn a negativn energie setkvaj ve stedu, vak nen zcela vhodnm pirovnnm. Daleko lep je pedstava gravitanho pole, kdy na jedn stran psob pitaliv sla v jednom smru a na opan se odehrv akce situan televizn komedie. Na vnitn stran nulovho bodu se nejsilnji projevuje sla LPI79. Ta je slab a slab, m vce se pohybujete od vnitn strany prstence smrem k jeho vnj stran. Na nejvzdlenj stran prstence je u tm neznateln. Z vnj strany na prstenec psob NFR80, nefyzick realita. Toto oznaen je velice veobecn z dvodu nedostatku podrobnch informac z tto oblasti, take nen mon jej pesnj popis. Zde se uplatuje recipron81 psoben. NFR m nejvt vliv na nejvzdlenj stran prstence a tento vliv linern kles smrem dovnit. Po pekroen nulovho bodu tato sla exponenciln slbne smrem k vnitnmu okraji prstence. Zpsob prchodu lidskch bytost tmto prstencem je z vnjho pohledu fascinujc podvanou. Prstenec se skld z energi lidskch bytost, podstupujcch zkuenosti. Bytosti se pohybuj dvma smry - dovnit a ven. Ty bytosti, kter smuj dovnit, disponuj erstvou energi z oblasti NFR, kter se zde poprv setkv s energi pole

LPI a jsou jm stle vce a vce pitahovny. Podl se na tom posloupnost lidskch vtlen, kter zpsobuje, e m vce se vzdaluj od nulovho bodu smrem k Zemi, tm rychleji prstencem klesaj smrem dol. Tento pohyb pak obvykle kon v nejnim vnitnm 82 prstenci. Proud bytost, kter smuj ven, zan u okraje, kter lemuje nejvnitnj prstence. Dle vede zdnliv nhodnou, ale jinak pece jenom velice peliv zvolenou stezkou nejirm prstencem. Pro nkter bytosti je tento prchod relativn pm, s nkolika lidskmi existencemi, kter poskytuj dostaten impulz k dalmu postupu. Podstatn vtina vak mus podstoupit nkolik set lidskch vtlen a tisce pozemskch let k tomu, aby cel proces zavrily. 78 Angl.: sub-rings (pozn. pekl.). 79 Angl.: Human time-space illusion, HTSI, v pekladu Lidsk asoprostorov iluze", LPI. 80 Angl.: NPR - Non physical reality, ili nefyzick realita (NFR). 81 Recipron - zptn, vzjemn psoben (pozn. pekl.). Pro existuje tento ohromn rozdl mezi jednotlivmi bytostmi, nevm. Pesto se jednm z urujcch faktor pmj stezky zd bt schopnost opatrnho vbru lidskch zkuenost. Druhm faktorem je schopnost elit statistick me nespchu. Ob tyto cesty st pobl vnj strany prstence a vedou dl do vrstvy nejvzdlenj od Zem. Samostatn zevn prstenec obsahuje pouze ty bytosti, kter se pipravuj na finln83 lidsk vtlen - jsou to tzv. Finalist neboli Senioi, jestli se vm tento vraz lb vc. Tyto bytosti ztrc svj ediv vzhled a tak vtinu svho lidskho vzezen. Jejich vyzaovn je tm bl a obas kolem nich probleskvaj jiskiv vzory. Jsou pevn uzaveni a nereaguj na dnou vzvu ke komunikaci. Vjimkou jsou ppady, kdy se dorozumvaj mezi sebou. Zachytit jejich posledn vstup do lidsk roviny je velmi tk. Probh bu rychle, nebo doslova okamit. Ukonen jejich poslednho cyklu se projevuje jako jiskiv a ziv svtlo, kter probhne nap prstencem a smuje ven. Toto svtlo se pro mne zatm z neznmho dvodu, pi prchodu prstenci obas ztlum a

rozsvcuje. Kdy doshne vnjho prstence, najednou zmiz ze zornho pole a nezanech po sob dn zbytkov obraz nebo stopu. Z uritho pohledu nm cel tento proces zskvn zkuenost me pipomnat snahu zvldnout zvislost na nvykovch ltkch nebo alkoholu. Prvn ochutnn vs nejsp sotva zaujme, ale jeho psoben je zajmav, je to nco nepoznanho. Jakmile vyvstane dal pleitost, novek si pihne znovu a pro jistotu vypije dv skleniky - chce zjistit, jestli me pvodn inek poslit. S nesoustednou mysl vnm psoben jako nco znmho. Cesta je oteven. Milho opilce u nebude zajmat nic jinho, ne kde by si opatil dal lhev. Vznik stav, kter nen daleko od pln ztrty pamti, a co je daleko vznamnj, chyb zde touha po jakkoliv zmn. Bytost zapomn, km je, a nestar se vbec o nic.

Nejni vnitn prstenec se dotk zemskho povrchu. Angl.: Final in-human experience. Nprava a rozpomenut je pomalou a nkdy velice bolestnou ardou. Kdy ale skon spchem, bytost se u nevrt do rovn mladho ochutnvae", ale transformuje se do novho stavu vdom. Toto pirovnn je nepesn, protoe v lidsk zkuenostn rovni je tato zmna trvalho charakteru.
83

82

Vvoj lidsk zkuenosti lze zmapovat teba takto:

Z modernho pohledu by tento proces vypadal asi takto: Energetick pole Zem pitahuje Jednotku84 (snad pvodn j?). Jednotka se rozhodne podniknout tsn piblen k poli, aby o nm zskala informace. Pole vak sniuje rychlost pohybu Jednotky mnohem vce, ne se pvodn oekvalo - dky ten. To neekan vznik jako dsledek pitaliv sly mezi Jednotkou a sticemi pole. Zpomalen je tak vrazn, e rychlost pohybu kles pod rove nikov rychlosti. Jednotka se neodvratn dostv na eliptickou obn drhu. Pi kadm apogeu85 obhu Jednotka opakovan prochz lidskm pozemskm energetickm polem a pitahuje z nho k sob dal a dal stice, kter zpsobuj dal zpomalen - tm se sniuje vka perigea86 obn drhy. To v konenm dsledku zpsobuje jej zhroucen. Drha podlh vyzaovn pole, kter nyn psob vt pitalivost. Jednotka pela do pole, ustlila se v nm a stala se jeho soust. Aby jednotka znovu zskala nikovou rychlost potebnou k odpoutn od pole, mus: 1. Zbavit se stic, kter se na ni nabalily, ale zachovat pitom informace, daje a zkuenosti, kter stice Jednotce pedaly (pamatujme si, e na zatku veho byla pohnutka pinst zptky nco hodnotnho) a 2. vytvoit a pro dal potebu uchovat dostatek energie, kter by umonila vyvinout jak poten rychlost (kter uvede Jednotku do pohybu), tak i nikovou rychlost (pivede Jednotku zpt do vchozho bodu). Z celkovho pohledu jde o mnohem vy energii, ne jakou Jednotka mla v okamiku vstupu. Je teba tak zohlednit dal dodaten mnostv energie, kter mus bt k dispozici pro pokryt mimodnho energetickho vdaje.

84 85

V originlu: The Unit", (pozn. pekl.). Apogeum - nejvt vzdlenost od Zem (pozn. pekl.). 86 Perigeum - nejmen vzdlenost od Zem (pozn. pekl.).

Toto een je zobecnno na zklad toho, e Jednotce chyb dostaten inn metody pro sprvnou detoxifikaci" a odstraovn nalepench stic energie zemsk sfry a tak proto, e jsou k dispozici pouze ty nejprimitivnj technologie pro vhodnou akumulaci a itn energie. Proto je proces vyprotn se" Jednotky pinejlepm dlouhm a svzelnm procesem. Klem je, aby Jednotka zapoala nejdve zkoumat pohyb po balistickch a pak po eliptickch drhch. Postupn pak doke zvyovat nadzemskou vku svho perigea a do doby, kdy doshne nikov rychlosti. Pak se ji Jednotka me vrtit na sv pvodn psobit se svm uitenm nkladem" informac a zkuenost. Anebo sv zven mnostv energie vyuije k pohybu smrem k dalmu przkumu vesmru. Pedchoz odstavec nen v nejlepm ppad nic vc ne zobecnn. Je to zjednoduen nron a propracovan struktury pohybu, tak jak me bt vnmna z vnj perspektivy prosted. Vklad je zmrn oprotn od zbytenho polidovn v domnn, e tato strohost v nejvy mon me upout pozornost a pochopen, kter je skryto v modu innosti lev hemisfry. Nicmn, obtnost pochopen tto problematiky i nadle petrvv, protoe chyb jej zpracovn a vyjden zpsobem, kter by byl by i vzdlen pijateln lidskmu vdom. Jde tedy jen o nartnut procesu, do nho jsme vichni bytostn zapojeni. Mohli bychom ho nazvat Prosted zemsk lidsk energie nebo Lidsk asoprostorov iluze. Zvry vychzej z nkolika set jednotlivch ppad, jejich podrobn popis je kvli nedostatenosti pojmovch vyjden nemon. Zaznamenat je kad zvl by znamenalo vnovat kadmu ppadu samostatnou prci - pokud by to vbec bylo mon. Proto nm v tomto okamiku bude muset poslouit tento zkladn nrt. Jist, me se stt, e zabloudme, a u s tmito poznatky, nebo bez nich. Ale pravdpodobnost zabloudn se jist sn, kdy budeme mt v ruce alespo nco. Rutina BHP-187 Intenzivn vuka - lidsk kategorie88 V lidskm vnitnm uspodn bychom si na prvnm mst mli vimnout skutenosti, e urit mal procento bytost zav lidskou

existenci pln poprv. Nkter mon zaily fyzickou existenci v njak jin sti asoprostoru a v jin fyzick form, ale jako lid ij pln poprv. Jin Novci nezaili vbec dnou formu fyzickho byt. asoprostor, ili fyzick hmota a pedevm lidsk byt na Zemi, je zajmavou anomli. Vyznauje se zvltnmi vlastnostmi, kter jsou pro vvoj inteligence a vdom zcela jedinen. Dsledkem je, e ivot v lidsk form skt mnoho lkadel. Pro nkoho je to zkuenost, kterou bychom mohli pirovnat k nvtv v zbavnm parku, kde jsou k vyzkouen spousty zajmavch koloto a atrakc je to zem, kde jsou standardn pravidla, platc v prostoru mimo Zemi, doasn vyazena z provozu. Bytosti tou po lidskm byt z jednoho prostho dvodu -ze zvdavosti. Zachytily rutinu tohoto zajmavho stavu a chtj si ho vyzkouet. Spousty dalch pozorn sleduj prbh djin lidstva a ekaj na vhodn okamik, kdy budou moci do pozemsk reality vstoupit prostednictvm svho npadu i zkuenosti, kter je vsledkem jejich dlouhodobho hloubn. Zvltnost lidsk existence v danm bod evoluce je, e poskytuje monost vyzkouet tento npad v praxi. A opt dal si uvdomuj, e omezen, kter jsou vlastnost fyzickho uvznn v lidskm tle, tak sktaj monost koncentrovat jist energie, kter jsou dostupn pouze v tomto stavu byt. Je to tak jedin pleitost, kdy je mon tyto energie upotebit. Pesto ale nejvt motivac, kter ped vechny pedchoz monosti dohromady, je konen vsledek. Kdy se setkte s lidskm Absolventem a vnmte ho, vam jedinm clem se stane bt sm sebou ihned, jakmile si uvdomte, e je to mon. A skuten to mon je. A tak jdeme do fyzickch tl" kvli tomu, e je to intenzivn vukov proces. kola, kterou jenom tak nenajdete. Dleitm dsledkem vukovho procesu je schopnost smchat dva rzn druhy energetick modulace. Jedna z nich vstupuje do zemsk rovn v muskm pohlav a druh v pohlav enskm.
87

V originlu: ..Rote BHP-1" (pozn. pekl.).

V originlu: Compressed Learning - Category Human" (pozn. pekl.). Pudy, poteby, kulturn vzorce a jin faktory jsou ureny k tomu, aby je doslova pinutily vzjemn se pizpsobit, promchat a vyvinout pochopen mezi tmito dvma druhy vdom. Podmnky pro existenci v podob lovka jsou relativn psn. Jako by vstupovala v platnost rozshl dohoda. Za prv energetick bytost mus souhlasit s tvrzenm, e asoprostor opravdu existuje. Bez tto dohody nen mon zskat zkladn lidsk vdom. Energetick bytost mus souhlasit, e existuje as, napklad osmdest lta devatenctho stolet, nebo jin asov rmec v souladu s pozemskmi mtky. Mus dle pijmout a stvrdit, e vdom vyjadujc se jako lovk bude disponovat jistmi vlastnostmi a omezenmi. Se vstupnm procesem se poj tak zasten dvjch zitk. Tm je zajitno, e se do nadchzejcho lidskho ivota nebudou mchat ruiv vlivy z dvjch zkuenostnch vzorc - a ji z fyzickch, nebo z jinch realit. Mjte na mysli, e to vechno se tk pouze rovn vdomno vnmn. Zkuenosti vak nejsou odstranny z energetick esence bytosti, kter tuto dohodu pijm. Takov zkuenost zstv v nov vytvoen lidsk energetick bytosti v nevdomm stavu. To je dleit proto, e nevdom sloka asto obsahuje poten zkladn motiv, kter je hnac silou pro projeven se energetick bytosti ve stavu lidsk existence. Kdy je dosaeno dohody a tm je naplnn pedpoklad vstupu do fyzick reality, je vybrn phodn a pedpokldan vstupn bod narozen. Zvauj se vlivy genetick, okolnho prosted, sociln, politick a ekonomick, kter mohou - ale nemus - zajistit naplnn stanovenho cle vtlen. Kvli monm odchylkm vech zvaovanch okolnost a vzhledem k jejich mon variabilit se asto stv, e vstupy se dj pouze na zklad monosti nebo nadje, e danho cle bude dosaeno. Velmi bn jsou dokonce vtlen, kdy okolnosti zrozen vytvej takka tu nejlkavj vzvu k pouh asti a vyzkouen svch monost nebo k jejich zmn pouhou mylenkou a inem. Nkomu se to poda, nkomu ne.

88

Dalm faktorem je skutenost, e poptvka i poteba novch vbrovch vstupnch mst dalece pesahuje jejich aktuln kapacitu. Proto mnoh bytosti nechtj dlouze ekat a vtl se i za mn pznivch okolnost. Pokusme se o vstupn pehled formou strun rekapitulace vukov zkuenosti a vstebvn informac Novka. Pi vstupu v okamiku zrozen Novka pekvap a ohrom velmi tvrd omezen fyzickho tla. Neme se u svobodn a lehce pohybovat na zklad pouh mylenky i pn. Proto se prvn tdny svho ivota seznamuje s novou situac a s vdomm silm pod vlivem svho zklamn se sna zskat vldu nad svm novm fyzickm tlem. Souasn na nho dolh neuviteln mnostv starost, kter souvisej s jeho zaopatenm. Toto se v jeho dvj existenci dlo zcela spontnn a automaticky. Pidejte si siln psoben chaotickch signl, je neustle proud ze smyslovch idel a kter pedtm nikdy neml monost vnmat a zane vce doceovat traumatick stavy, kter podstoupil pi narozen. Jsou nznaky, e dopad tchto udlost by byl mnohm hlub, kdyby nebylo podpory, kterou Novek erp od tch, kte s nm zstali ve spojen. Navzdory jejich odlouen od pozemskho asoprostoru se o nj zajmaj a komunikuj s nm bhem nevdomch asovch sek ve spnku. Od tohoto potku se odvozuje zkladn vukov systm, kter dle probh cel ivot. Dochz k vdommu soustedn pozornosti. Bolest nebo radost, jak je zprostedkovv pt fyzickch smysl, obrac pozornost k provanm udlostem. Tyto zkuenosti se zpracovvaj a ukldaj. Jakmile se zapoj emoce, tento proces ukldn se velice prohloub. Fyzick zkuenost vypjat povahy tak umocuje vukov proces. Prost eeno, hloubka uen, zapamatovn, vybaven je v pm mrnosti k intenzit proitku. Naopak, m je zkuenost plyt, tm je rove pozornosti ni a innost vuky slbne. Primrn model uen je datovou zkladnou, na kter my lid v zsad stavme sv fyzick it. Mylen a iny ovlivuj tak jin druhy vukovch proces, ale primrn uen je jejich zkladnm vzorcem.

Sekundrn model uen, dal vzorec, kter se objevuje v lidsk rovin byt, sah za hranice obvykl rovn vdom. Jde o informace, kter jsme pijali svmi fyzickmi smysly skrze oblasti, kter le mimo zamen na pozornosti. Sekundrn uen probh bhem dne v bdlm stavu a uchovv se do nejmench podrobnost. Nedostaten celkov soustedn zpsobuje, e si obvykl lidsk vdom doke vybavit jen asi dvacet procent tchto mimovolnch informac. Me je vak v pln me vyvolat v okamiku, kdy to nezbytn vyaduje situace. Tyto obsahy zabarvuj a ovlivuj nae mylenky, rozhodovn a iny, zatmco my si to neuvdomujeme. Tet druh uen probh bhem cyklickho nevdomho stavu (spnek). V naem bdlm vdomm stavu si pamatujeme jenom zanedbatelnou st z celkov spnkov innosti, pestoe se v ns hluboce zakoenila a stala se soust naeho pamovho a zkuenostnho systmu, na kterm zvis nae ivotn aktivity. Vlivem kultury jsme byli vychovvni k tomu, abychom udlostem, kter si nepamatujeme, pikldali nejmen vznam. Proto jejich vliv na nai innost i provn pozorujeme jen velmi vjimen. Z nezaujatho vnjho pohledu vak jasn vychz najevo, e tento tet zpsob uen tak pouvme naprosto automaticky. Zkladn vukov systm, kter je nejvce rozen a pijmn, vytvoily v prbhu lidsk historie rzn kultury. Tento systm je ale naprosto nepirozen. Opomj vtinou mstn fungujc primrn a sekundrn proces uen. Proto ta nezmrn umlost, protoe chyb-li pirozen zpsoby soustedn pozornosti, je teba nasadit vli a odhodln a ty nejsou prmrn lidsk mysli obvykle dostupn. Pozornost kols, je nestl pedevm u opakujcch se zkuenost niho du, co znehodnocuje velkou st uitku, kterou by uen mohlo pinet. Pes primitivnost zmnnho pstupu se toto uen t velk vnosti v cel lidsk existenci. To ve se prakticky to kolem poznn, porozumn, ovldn a pouit fyzick hmoty, vetn energetickho systmu, kter v n takovm zpsobem vznik. Nejpodstatnj ale je, e tento dominujc zpsob uen, i kdy uml a omezen, funguje pouze na zklad informac, kter zprostedkovv pt fyzickch smysl. Kvli k tmto obecn pijmanm zkladm vuky se ztrc i posledn stopy pvodn

identity jedince89, kter v nm jet zstvaj. Toto je souasn hlavnm problmem a nejvt vzvou, s nimi se naivn energetick bytost pi vtlen setkv. Pvodn identita - mylena pvodn nefyzick identita Jednotky, kter pichz zskvat zkuenosti v prosted lidsk asoprostorov iluze. Novek ve svm ivotnm postupu tak nenachz prakticky nic, co by jeho duevn pochody vedlo jinm smrem neli tm, kter se vztahuje pmo k asoprostorov hrub hmot. Nanetst pro lovka v to spadaj tak i ty organizace, kter poskytuj systmy vrouk, je jsou zaloeny na individualitch, a u souasnch, nebo historickch, jejich poznn sv pvodn identity bylo v prbhu jejich pozemsk pouti pm. Pvodn poznatky vak v jejich sdlench zstvaj pouze sten, prv kvli pekladu do lidsk ei a dle opakovanmu pedvn stn formou a tak kvli degradaci zpsoben mnoha opakovanmi peklady. Z pvodnch sdlen se uchovaj jen trky a je smutn, e se z nich nedozvdme nauku o pinch, ale o dsledcch. Je velkou vjimkou, kdy narazme na pm pstup ke zdroji. Kdy tedy Novek jde ivotem, pijm a vstebv mnoho netuench vazeb. Mezi nejsilnj pat citov nklonnosti nebo spe jejich pokiven, kter maj nvaznost pouze na udlosti v mezch pozemskho asoprostoru. Dosahuj takovho vznamu, e je vlastn nemon je vechny obshnout a zat bhem jednoho lidskho ivota. Proto je vsledkem paliv touha po novm vtlen a dokonen toho, co bylo zapoato, pro naplnn elu na kter se nedostvalo asu", touha splatit imaginrn dluh" a tak dle. Je toho nekonen seznam. Krtce eeno, pro se z Novka stv Opakujc, ili recidivista"? Protoe lidsk tlesn ivot je nvykov. Jsou zde dva pevaujc vlivy, kter tuto nvykovost neboli destrukci obn drhy" zpsobuj. Spojte si je dohromady a nechejte je vzjemn prolnout. Pak se jasn uke, jak nron a sloit je systm Lidsk intenzivn vuky90 pedevm pro ty, kte si jet neuvdomuj vechny nstrahy a nemaj dostatek informac. Mon,
89

e i toto je vlastn soust vcviku. Jakkoli snahy popsat tyto metody jsou tm nepochopiteln pro ty, kte nikdy nebyli lidmi. Stejn tak je mimodn nron vysvtlit lidskmu Novkovi stav Absolventa. Tyto dva initele, kter zde hraj nejdleitj roli, je mono nazvat Pokiven pudu sebezchovy" a Rozptyl prvotn energie".
90

Angl.: The Human Compresed Learning Systm" - HCLS.

Pokiven pudu sebezchovy Stejn jako zvatm, rostlinm a dalm formm organickho ivota je i fyzickm lidem pi zrozen siln vtisknuta vle k dalmu rstu a ivotu, prost k peit. Projevy tto vle meme vidt ve dvou podobch: Ochrana tla a pe o n Prvn a nejdleitj potebou je zskn a konzumace potravy a tekutiny. Hned dal je nutnost udret tlo ve sprvn tlesn teplot. Nsleduje poteba ubrnit ho ped dravci, kte mohou mt podobu jinch lid, masoravch zvat, hmyzu a teba a vir. Kdy se dv nebo vce z tchto poteb dostanou do konfliktu, vyvstv otzka priorit. To vechno neobsahuje dn nesrovnalosti, tak v em je pot? Z velk st trv vtina lid as tm, e njakou formou obstarv sv poteby. Nen jin monosti. Jste na vrcholku 0,0001 % souasn lidsk pyramidy, kdy si mete s klidem v mysli ct, e se tyto vae poteby napln -pro ztej den, pt tden, zbytek ivota, a e se o to piinte vy sami, vae rodina nebo vae" vlda. Nim zvltnm nen ani vskyt masivnho pokiven pudu sebezchovy, kter se projevuje mimo zkladn poteby. Napklad v hromadn jdla nebo jinch zsob pro ppad budoucch zmn a tak v nekonen rozmanitosti stravy, nikoli vak vzhledem k jej vivn hodnot, ale kvli chuti a estetice, zvltn prav jdla a jeho podvn. Dle pak vskyt potravin pro pobaven" v podob alkoholu, drog, tabku atd. a pak zptky po spirle k jdlm, kter jsou pro vs dobr" a zajist vm pevn zdrav. Podobn i obleen neslou ji pouze k tomu, aby vs chrnilo ped zimou, ale mlo by

mt urit stih a styl, barvu a materil, vdy odlin pro kadou pleitost. Samozejm by mlo sledovat rychle se mnc mdn trendy. Msto k bydlen dvno peshlo poadavky chky v horch; nejen, e je nesrovnateln vt, ale jsou zde dal jasn poadavky na jeho umstn, vnitn vybaven pod novjm a modernjm nbytkem, psluenstvm, vzdobou, vekerm zzemm v souladu s individulnm vkusem a posledn mdou, na druhm mst pak v souladu s pemrtnmi poadavky na pohodl" a poteby". Nkter dosahuj takov dokonalosti, a me bt obtn zemt. Rozshl a nkladn systm zdravotnick pe je pouze dalm z mnoha pklad. Hlavn a peije tlo, detaily nejsou dleit. V nkterch civilizovanch" spolenostech se sebevrada hodnot jako zloin. Koho vak budou sthat, kdy se vm poda vzt si ivot? Vechny vymoenosti a vdobytky modern techniky jsou vyvolvny a racionalizovny bezpotem lkadel a pouze mlo z nich je podrobeno intenzivnmu zkoumn jejich oprvnnosti. To ve je sloeno z konkurence nkupu a prodeje, co rozt velkolepou hru zkona nabdky a poptvky. Abychom ochrnili tyto nashromdn poloky slouc tlu, kter povaujete za sebe sama, jsou poteba zmky na dvee, ploty kolem domu, dvee a brny, zkony a pedpisy, lky a drogy, pistole, policist v autech s houkakou, prvnci, doktoi, lektvary na nevolnosti, msta a nrody, banky, armdy a atomov bomby. K tomuto pokiven pat tak pojivo, kter ve tk stice k energetick bytosti91. Vechno to zaalo vznikat ji v dobch prvotn pospolnch zemdlskch kultur a kmenovch spoleenstv. Intenzivn petlak pudu sebezchovy je zcela tlesn. Nic jinho nen dleit. Muselo se to stt, protoe svobodn vle je tm, m je. Sexualita a rozmnoovn Je to nejsilnj ze vech pud sebezchovy, kter ped vechny ostatn, a proto tak byl postien vtm pokivenm ne kterkoli jin. K tmto zkreslenm patila a stle pat tato nejvt iluze, e sexualita coby tvr akt automaticky vyvolv tvr emoci terick a bosk lsky. Vsledkem je pipoutanost a vazby, kter jsou stejn nesmysln jako omezujc a hluboce naruuj nejen naplovn cl souasnho fyzickho ivota, ale pokrauj i mimo nj. Zdnliv

zaten vinou, zvazky, ohromnm potem dalch uloench vzorc, kter jsou pli siln zakoenny na to, aby bylo mon je vyrvat. Navc pvodn pohnutky k rozmnoovn u dvno ustoupily prvoad touze doshnout krtkodobho smyslovho vrcholku aktu samotnho. Pokud se te mu, nen jist, zda tomu, a na pr vjimek, bylo nkdy jinak. U en je situace odlin. Dky sv schopnosti vyciovat maj velk pedpoklady k manipulaci a tuto dokzaly bhem stalet kulturnho vvoje mimodn rozvinout. eny spe ne mui maj tendenci podlhat iluzi neho trvalho. V originlu: The energy form". Proto jim nezbv nic jinho, ne poloit se na zda a pijmout to takov, jak to je. Vyjdeno prostm jazykem, jednm vrznutm dn budoucnost nevznikne, i kdy dt mon ano. Se zvyujcm se objektivnm poznnm vlivn sly pudu sebezchovy nestydat a systematicky deformuj tak tuto samo o sob vysoce smyslnou zbavu za pomoc rznch lkadel a svod, je se k tomuto elu pouvaj. Tmto zpsobem opomjej a pehlej by i nepatrn vztah k jeho pvodnmu elu. Mezi tmi, kdo vyuvaj tato lkadla iracionality, jsou jednotlivci, prmyslov celky i vldy zem. Vsledkem je disonance rznch projev pokivenosti, smujc k tomu, aby dle zvyovala touhu po aktu rozmnoovn a jeho potebu. Zbyten takto nafukuj celou problematiku bez pedloen smysluplnho een. To ve siln prospv k vytven tmelu" kter pout lidsk vdom k nzkm obnm drhm"92. Rozptlenost Prvotn energie Pedstavte si, e jev, ktermu kme emoce (v nejrznjch podobch) je nevdom projev hnac sly na Prvotn energie93 neboli Tvr sly94, kter je ukryta v kadm z ns. V tomto ohledu nejsou dn vjimky. Pat sem mimo jin radost, smutek, hnv, tst, nenvist, ptelstv, nostalgie, majetnictv, vrnost, sobectv, hrabivost, vina, humor, obavy a zkost. Pidejte jet pr dalch, kter obvykle mezi emoce neadme, jako jsou zvdavost, npady,
91

rovnoprvnost, nadje, osamn -a samozejm lska jako abstraktn pojem. V naznaench souvislostech jsou emoce klovou hnac silou, kter je zkladem kad mylenky a inu v lidsk rovin byt. Pedstava neptomnosti emoc je iluze. Dokonce i v ppadech krajn objektivity se setkvme s emocemi, a kdy sledujeme emoce a racionalitu a k jejich zdroji, zjistme, e jdou spolu ruku v ruce. Pokud je lidsk existence vsledkem Tvr sly, pak bt lovkem znamen vyjadovat tuto slu prostednictvm emoc. Angl.: Low orbits" - odkaz na zachycen a zpsob pohybu energetick bytosti ve sfe asoprostoru Zem. 93 Angl: Prime Energy Drive". 94 Angl.: Creative Force". V djinch lidstva byste nenali jedinou vznamnou udlost, kterou nedily emoce nebo alespo nestly u jejho zrodu. Rafinovan politikov souasnosti si uvdomuj, e volii sv prezidenty vol z emonch pohnutek a e i stroh fakta a zvry v sob nesou emon podtext. Vichni velc vdci v djinch lidstva disponovali silnm emocionlnm psoben a pouvali ho jako hlavn zdroj sv sly. Motivace je mezistupnm emoce. Na zklad tohoto poznatku vzniklo v poslednch letech velk mnostv studi a autorskch prac a byly vynaloeny stovky milion dolar na uveden tohoto principu do praktickho ivota. Vichni viditeln elegantn vycouvali od pvodnho zdroje tohoto jevu. Jak? Bu tm, e ho nebrali na vdom, nebo tm, e ho odmtli. Vsledkem je chaotick sms nezen a patn nasmrovan energie, kter byla a je lidskou zkuenost. Uskutenilo se nkolik pokus, jejich pedmtem bylo chovn a mylen bez emoc. Je to nemon. U i ve vdeckch laboratoch se pichz na to, e pozorovatel nemysln, nevdomky a nevtrav ovlivuje prbh pokus. Kdy vezmeme v vahu kolsav emon profil vdcepozorovatele, pak vrn opakovn vdeckho pokusu za naprosto identickch okolnch podmnek je naprosto vylouen. Jen tak pro svj pocit si zkuste zaznamenat vechny mylenky a pocity, kter vyjdte v prbhu jedin minuty. A potom si zkuste vzpomenout na
92

vechny mylenky a city, kter vmi proly" v prbhu pedchoz hodiny. Na individuln rovni se toto zobecnn konkretizuje. V kadm okamiku byt pekypujeme pestrou smsic emoc, kter vyvstvaj jako odezva na vnj i vnitn podnty. A jsme vzhru, nebo spme, nekonen promnliv mozaika plynouc emon energie vdy vzdouv sv kivky v nejrznjch amplitudch a frekvencch. Ke vemu pipojujeme sv hodnocen podle toho, jak nm vel nae zkuenost a jak je mme vtitna nam spoleensko-kulturnm prostedm, v nm ijeme. Kdy se tyto dv roviny pohledu dostvaj do konfliktu, piklnme se obvykle k druh monosti a bereme ji jako litbu elnosti. Sname se tedy, aby z ns vyzaovalo jen to dobr" a potlaujeme to patn". Uklzme to nkam, kde to nebude vidt. Pro vtinu z ns je prv toto sprvn mra sil, kterou vynakldme na zvldnut a pochopen t mocn a vpravd vitln energie, je je nam pravm ddictvm. V nejlepm ppad se stvme pouze dlmi vtzi, protoe vychzme z nesprvnch standard hodnocen. Rozhodujeme se ve slepm hnvu a nsledn potom odmtme nsledky. Vkldme do neho nadje a pak ns ek zklamn. Radost se smjeme a upadme do depres, kdy astn chvilky odezn. Nesnme, kdy osoba, njak msto nebo vc neodpovd naim oekvnm toho, jak by to podle ns mlo" bt. Myslme si, e milujeme", ale krvc nm srdce pi zjitn, e to tak docela nebylo a e jsme se zmlili. Vet by nebral konce, stle znovu to zkoume, protoe si zkrtka nememe pomoci a lep zpsob neznme. Vezeme se na vlnch svch emoc - pes vrcholky a hlubok dol, dokud se z nkterch z ns nestanou cynici, kte elegantn pehlej zjevn. I kdy cynismus je tak emoce. Zmatek se jet prohlubuje v okamiku, kdy si uvdomme, e se inn a clevdom rozhodnut lev hemisfry uskuteuj na zklad jakhosi emonho faktoru, i kdyby byl zastren libovoln hluboko. A tak se ozv star znm syndrom: Nesnm to!" a souasn Nedoku bez toho t!". Svobodn vle u nen svobodn. Je ukryta kdesi hluboko pod zmt emocionlnch zvislost.

Zdaleka nejvtm nastdanm shromaditm zte je emocionln masa, kterou meme voln oznait jako lidsk ego. Pvodn nebylo nim jinm ne potencilnm vhonkem pudu sebezchovy. Vyaduje vak nepetrit psun ohromnho mnostv posilujcch emocionlnch vzorc, kter jsou samy o sob vechny ji velice pokiven a zkreslujc. Ego vyuv pedstavu, e mus existovat a dosahovat cle. e emoce jistoty neme existovat bez podpory ega, e tst spov v uspokojen ega. Ego doke vymyslet a pedloit stovky iracionlnch emocionlnch dvod, aby zdvodnilo svou existenci. Pitom pehl skutenost, e iracionalita a emoce nejsou jedno a tot. Neodbytn proklamuje, e nebt ega, neexistovala by lidsk osobnost. V jednom vak musme dt egu za pravdu. lovk je emocionln bytost. Jde skuten jen o zpsob vyuit a upoteben tto energie. Tmel, kter dr tento tk nklad pohromad a nevyhnuteln a postupn sniuje obnou drhu, je nsledujc. Tk pevaha tchto emoc je v pmm vztahu, nebo lpe eeno je soust udlost, vc a vztah odehrvajcch se v asoprostoru hrubohmotn planety Zem. Jako takov jsou nepouiteln, a ani nemohou existovat v jin realit ne v t, ve kter vznikly. Je zde jedna vjimka. Emoce jsou jedinm skutenm obrazem prvotn Tvr energie a nen mon je vl vytvoit zcela libovoln a podle pn. Jde o syntzu dalho emonho mylen a emon innosti, kter se projevily, a proto jsou ji nezniiteln. Nejdleitj je, e emoce nejsou charakteristick pouze pro asoprostorov kontinuum a jejich existence nezvis na tomto prosted. Jako takov nejsou soust faktoru zaten95 a naopak jsou zdrojem sly, kter je potebn k odpoutn se, dosaen obn drhy a vytvoen nikov rychlosti. Hlavn, pokud ne jedin dvod k nvtv lidsk zkuenostn koly je nauit se pevdt tuto energii do rozpoznateln formy a za druh stt se jejm prvotdnm tvrcem. Nen to nic snadnho, kdy nevte, co tato energie pesn je, neumte ji vyjdit ani ji vdom vyrobit. Jak se me lovk nauit zpvat, kdy nikdy dnou psniku neslyel, nezn slova, melodii a ani ladn. Navc, pokud jet ani nev, e m hlasivky nebo snad i hlas!

Kl je mon ukryt v obecn patn oznaovanch a vykldanch emocch, kter jsou na pohled podobn, ale rozhodn neznamenaj tot. Abychom se vyhnuli nepesnostem, budeme t nejmocnj kat teba Svrchovan lska96. Dle je klov si uvdomit, v em je odlinost, protoe slovo lska je natolik rznorod pouvan vraz, e ztratil veker vznam. Nkolik zkladnch bod do zatku: Svrchovan lska je takzvan nezniiteln. Kdy se jednou zaktivuje, neovlivn ji dn nsledn mylenka, emoce nebo udlost. Svrchovan lska v dnm ohledu nezvis na projeven fyzick realit nebo innosti uvnit tto reality. Svrchovan lska nem objekt, el, cl, a u iv i neiv, pestoe by ho mohla vytvoit. Svrchovan lska je nepetrit vyzaovn, pln nezvisl na pijet nebo optovn v jakkoli podob. Svrchovan lska jest. Tato lidsk kola intenzivn vuky je zleitost navsost sloitou. Jakkoli jin lidsk zleitost, pokud m jasn stanoven cl a smr, je ve srovnn s n ajovm dchnkem". Na zvr moje upmn odpov: z tch pr Senior a Absolvent, kter jsem potkal, nebyl nikdo, kdo by znovu a znovu nechtl podstoupit drhu pozemskho poutnka a provat lidsk vukov systm - bez ohledu na to, kolikrt ji byl ve vtlen. Tak tyto pokroil bytosti si zkrtka uvdomuj, jak nepopsateln chvatn je lidsk zkuenost. Moje letm vhledy to jenom pln potvrzuj. Pprava: Start a vzltnut Nsledujc informace bychom mohli eufemisticky97 nazvat tahkem pro vuku pozemsk uebn ltky a oveme ho pedkldm se svolenm vyuujcch. Stejn jako v ppad jakchkoli jinch pomcek, neposkytuje vechny odpovdi a nezaruuje se pesnost. Nejlpe bych tento materil asi piblil, kdybych ekl, e jsem vechno spn opsal z pruky vyuujcch za jejich spoluprce a samozejm se svolenm. Tento nedokonal a nedostaten proitn pohr kaln vody sice m sv nedostatky, ale utrmcenmu bci udl lep slubu, ne kdyby nedostal vbec nic.

Alespo je to voda, a pece jen bci me pomoci, aby nakonec lehce a radostn probhl clovou rou. Detoxifikace, snen zte, oista Tento pln je uren pro pokraovn a en aktivity fyzickho ivota ve vech formch - fyzick, psychick a emocionln. Nejsou zde vak dn zmnky o tom, e by podmnkou pro toto byla tlesn omezen nebo ivot v stran, protoe tm se cel proces spe prodlou, ne aby se zkrtil. Zmna je ukryta ve vnmn, ovldnut a sprvnm nasmrovn energetick bytosti, ili vs samotnch. Stejn jako spojit svtlo m mnohem slab intenzitu psoben ne laser. Vybudujte startovn ru na tchto principech. Realita je to, co vnmme Tm, e se podlte na existenci asoprostoru, ho souasn tak vnmte a je pro vs realitou. Jestlie jste se vdom nesetkali s jinm energetickm systmem, nen pro vs skuten. Ovem, muste k cel vci pistoupit tak, e jste se s nm setkali, jenom tato informace nen v souasn dob dostupn vaemu vdom. Me se vm vak vybavit.
95 96

Angl.: Load factor" (pozn. pekl.). Angl.: Super Love" 97 Zjemnle (pozn. pekl.).

(SL),

(pozn.

pekl.).

Energie neexistuje, dokud se neprojev My vichni jsme projevem energie. Energie, kterou transformujeme nebo ji i vytvme, nem svou realitu, dokud ji neprojevme. Npad ve skutenosti neexistuje, dokud ho nepeneseme nebo dokud ho neuskutenme. Vdomosti a informace jsou nim, kdy je neroziujeme a nepouvme. Ani jedna mylenka nen skuten, dokud nen vyjdena, nedostv se do interakce s dal mylenkou nebo na ni nepijde njak odezva. Zamyslet se a potom konat znamen tvr kombinaci psychickou i fyzickou v jednom i vce energetickch systmech. Kdy budete sniovat, zadrovat nebo blokovat proudn jakkoli podobn energie, dopadne to tak, e pestane existovat.

Soustedn energie m exponenciln charakter Stejn jako oka me koncentrovat slunen paprsky tak, e se jejich innost mnohonsobn zv, meme podobn promovat a upravovat i dal energie. To plat obzvl pro energetick spektrum, kter je dostupn lidskmu vdom. Skutenost, e se s touto energi setkvme nhodn a nevdom pedevm v nefyzickch rovinch, ne-popr, e tento potencil zde skuten je. Podstatu vdom tvo soustedn energie Lidsk vdom se iroce orientuje pedevm na asoprostorovou fyzickou hmotu. Nepodl se na tom vechna energie vdom, protoe jin bytosti v odlinch systmech reality soubn s nmi vyuvaj stejn vdom. Z tto mnohotvrnosti meme vyvodit dva poznatky: lidsk aspekt je mono soustedit do mnohem koncentrovanjho ohniska, kter nabz potencil sly a akceschopnosti, jen jsou pli ohromn a nezmrn na to, aby byly jakkoli podceovny. Za druh, je mon podle poteby navzat kontakt s tmi druhmi", tedy nelidskmi formami, kter vyuvaj stejn energetick systm jako my. Kdy ve een odlome stranou, je mono se dostat do fze, kdy pevezmeme kontrolu do svch rukou. Dal odstavce pedkldm ve znan nesystematick podob, a proto je v podku, kdy nahldnete dle poteby do kterkoli jejich sti. Nen zde pevn osnova, kter je obvykl pro lidskou vukovou zkuenost. Udlost, kter se odehraje v prbhu ivotn zkouky, se me objevit na povrchu dn nkdy o mnoho let pozdji nebo tak vbec. Pevezmte pstup pasouc se krvy Namsto toho, abyste vyhledvali douc zmny, vnujte se kad z nich tak, jak k vm pichzej ve vaem kadodennm ivot. ijte a chovejte se tak, jak jste to doposud dlali, dokud si nevimnete emoce nebo pipoutanosti, kter je tak zejm, e ji nebudete moci pehldnout. ijte dvacet tyi hodin denn Zante si uvdomovat vechno, co dlte a m se zabvte v mysli, a nepolevte pi dn innosti. Zkoumejte emocionln faktory, kter se zdaj bt nejsilnj, kter nejvce upoutvaj vai pozornost. Neopomte ani spnek a neverbln obsah sn.

Zkoumejte je tm, e se bude ptt pro, a opakujte to znovu a znovu, a objevte pvodn pinu. Pak tuto energii snadno uvolnte a pouijete ji k jinmu elu. Zante u drobnost a propracujete se k vznamnjm problmm. Zaponte reim Diety pro ego" eln tok na toto opevnn a dobe vyzbrojen centrum pokivench emoc se jev jako zcela nevhodn. Je pli mnoho tch, kte v bitv s egem podlehnou a mnoho dalch ani bojovat nikdy nezane. Cel trik spov v tom, abyste pomalu odezvali vyivujc tepny s emocionln silou, kter je zkladem existence ega. A abyste dle mnili a pesmrovvali energii v nm obsaenou. Mjte na pamti, e jste neustle bombardovni sebeuspokojovacm reimem ega, kter je clen namen ke zmn vaeho chovn ve prospch" druhch. Problm je ukryt nikoli v lichotkch okol a v inech, kter na jejich zklad vykonte, ale ve va emocionln odezv. Jestlie se chcete vozit luxusnm autem proto, e vm to jednodue dl radost - vborn. Ale pokud vm to pidv na pocitu zvltn dleitosti, chcete se v tomto aut ukazovat ped druhmi, nebo jestli pipojujete ped oznaen svho auta vraz moje", narazili jste na vyivujc tepnu ega. Mjte toto na mysli, a kdy se ve vs tato poteba objev, okamit ji rozpoznejte a zaite se podle toho. Druh zdroj egoistick emocionln sly vznik v nitru lovka. Obecn se m za to, e ambice a touha po dosahovn cle jsou v prvn ad procesy, kter uspokojuj ego. Abyste zjistili, zda je toto konstatovn sprvn, anebo je-li pina skryt jet hloubji uvnit, provete si nsledujc test. Budou vae poteby patin uspokojeny, jestlie za spch nezskte jakkoli veejn nebo soukrom uznn? Je toto uznn naprosto zkladn pro vae fyzick peit? Pokud na prvn otzku odpovte ano a na druhou ne, jste mnohem dl, ne si uvdomujete. I kdy doshnete slvy, jmn a uznn, vae zaten se ve skutenosti sn. Jestlie jsou ob odpovdi v opanm poad, zante odpojovat pvodn tepny tm, e se zanete ptt, pro je tomu tak. Kdy zanete s tmto druhem proiovn, budete se setkvat se zblesky Prvotn energie, kter vm spln jakkoli pn, kter si

budete pt. m vce emocionln energie uvolnte, tm vt energii budete vnmat. Zbavte se sexulnch vazeb na peit Kvli poteb chrnit a podporovat plod pen a do doby, kdy doshne potebnho stupn zralosti, se v mnoha kulturch k tto poteb pileuje jet mnoho jinch povinnost. Zatmco ve vtin ppad jde o ryze tlesnou rekvizitu, mnoz lid maj za to, e jde o nco vce. Sexuln akt je pedevm velice mocnou odezvou na ist smyslov podnt. Tato odezva nen sama o sob emoc, pestoe hloubka tohoto proitku asto vyvolv fantazrovn, e to je pesn ono a e to m daleko vt vznam. Aby se vechno jet vce zamotalo, sexuln spojen pedstavuje jeden z nevznamnjch zpsob, jimi je mon vyjdit energii Svrchovan lsky, obsaenou v prvotn energii. Sniovn zte v tomto ppad znamen pochopit tento rozdl. Nen mono ci, e je to patn nebo dobe, jde zkrtka o ten rozdl. Uvdomte si, e z ist tlesnho pohledu se veker emocionln pipoutanost k tomuto aktu vztahuje jenom k asoprostorov realit. Jako tvoiv akt ve sv pirozenosti je fyzick podstaty. Pokud se v jeho dsledku neobjev dal energetick vzorce, tak si ho v klidu dopvejte, jenom se k nmu nevate. Nen to nic, co byste si mli nst s sebou dl, protoe pvodn podoba je mnohem vce naplujc. To, co provte sexuln, je velice chabm napodobenm skutenho proitku Celku. dn mu ani dn ena si nejsou vzjemn zavzni" povinnost sexulnho spojen. Sexuln pitalivost a pitalivost vbec jsou projevy pudu sebezchovy, kter je ist fyzick povahy. To je ve. Jsou vak dostaten siln na to, aby od zkladu zmnily ivotn nasmrovn lovka. Zt se zan vytvet v okamiku, kdy se z cel vci dl vce, ne to ve skutenosti je. Sexualita nen lska, definujeme-li lsku jako vyjden Prvotn energie, ale me bt procesem, v jeho prbhu se osobnost dozvd o jej existenci. Jestlie je toto v ppad, podrte si lsku a osvobote sexualitu a pak dn zt nevznikne. Zbavte se hodnotcch soud

Pokud se dvme ze zkreslenho asoprostorovho hlediska, nen mon pesn rozeznat kvalitu jakkoli mylenky nebo inu. Dobro a zlo, sprvn nebo patn, ve existuje pouze jako iluze. Na obn drze neexistuje nahoru i dol. Z hlediska elnosti je mon nezbytn, abychom se dreli vzorc kultury, v n doasn ijeme. Bez patinho nadhledu ale nememe nikdy pochopit nejvy hodnotu toho, co dlme. Take sledujte svj vlastn pln, odlehete svou zt tak, e se odmtnete poutat trvalou emoc k jakkoli tlesn innosti nebo innosti druhch. Odpojte se od hmoty a emoc Fyzick pedmty, msta atd. jsou jednotkami v rmci naeho asoprostoru, kter maj slouit jako prostedek k zskn pouen. Nic nen nae". Nic nm nepat a nikdo nm nepat a nikdo nepat k nm. Dokonce i hmotu, kter je nm k dispozici v podob naeho tla, jsme si vypjili". Uchovejte si vzpomnku a zkuenosti. Emoce pak nechejte odplynout. Vy jste odpovdni sami za sebe Rdi na to zapomnme, jen co se naskytne pleitost. Kdy se vyskytnou problmy, obviujeme okolnosti nebo ty, kdo jsou soust naeho ivota za to, e jsme tm, km jsme, a e dlme to, co dlme. Kdy jde vechno hladce, pitme to na vrub sv dobr prci". Jako krotitel sv svobodn vle jsme to my sami, kdo se neustle tveme. Klidn pijet dsledk dvjch in vm poskytne pevnou pdu k tomu, abychom se vznesli vzhru. Star lidov psnika Holt za to neme nikdo jin ne j" to pesn vystihuje. Poslechnte si ji. Svobodn vle je fantazie S ivotem uvnit asoprostoru je ji pouh tvrzen o existenci svobodn vle pedem vyloueno. Kdy se rodme ve fyzickm tle, vou ns nejenom pedel zkuenosti, a u jsou jakkoliv, ale tak genetick struktura fyzickho tla, kter obvme. Od naeho narozen ji nadle nemme monost volby, ale jsme vzni po cel svj ivot, a u je dlouh, i krtk, na tlesn voztko. Musme udrovat a provozovat sv fyzick tla i s jejich omezenmi, je nm ukldaj. Nae tlesn existence je alespo z potku zena jinmi. To, co nm zbude, i kdy je to hodn pibarveno a pozmnno,

meme nazvat svobodnou vl. Kdy ji uplatujeme na kor druhch, zvyujeme si svou zt. Snen zte je spojeno s co nejvtm zvenm mnostv tohoto zbytku svobodn vle v nefyzickch oblastech a souasn pijetm uloench omezen bez jakchkoliv emoc. Smch je oistn proces Protoe jste pmm projevem Prvotn energie, zbavte se vech pochybnost hned, jak vyvstanou. Bezdn smv je vbornm eenm. Je to vbec jedna z nejlepch emoc, ale psob jenom pod podmnkou, e je spontnn. Mt smysl pro humor a uvat si ho je nco, co si nesmte nechat ujt. Uvoluje, sniuje vnost ega a zpsobuje, e klade kadou udlost do sprvn perspektivy. Linie bolest - radost uruj kivku vukovho procesu Povaujte bolest a radost za projev vlnn, proto se jejich signly vztahuj pouze k asoprostorov fyzick hmot. Jsou zkladnmi nstroji, kter je mon pout jako mtko. Pedstavte si je jako sinusoidu, kter se ve spodnm oblouku projevuje jako bolest a v horn jako radost. Amplituda98 tchto dvou oblouk naznauje intenzitu emoc, kterou je mon ovldat. Prvn krok: rozpoznejte a odstrate vechnu emocionln energii, kter je navzna na vai nahromadnou bolest a radost. Druh krok: zante ovldat kadou st tohoto vlnn, take jste pak schopni amplitudu radosti a bolesti zvyovat i sniovat dle vlastn vle. Pokud se vm poda snit vlnn radosti a bolesti k tm dokonal rovn pmce, doshnete stavu, kter umouje nikovou rychlost. Prodlute co nejvce dobu spnku Spnek je nejvce opomjen st na existence. V tomto doasnm sebeosvobozen od omezen, kter na ns klade lev mozkov hemisfra, a od neustlho tlaku fyzickch podnt, jsou ukryty velk monosti k pokroku v mnoha rznch oblastech. Vechny pedchoz rady je mon pout a pracovat s nimi v prbhu spnku. Pi tto prci je dleit zachovvat pravidelnost a pracovat co nejastji. Vsledky se mon nedostav hned prvn, tet nebo ptou noc, ale nepochybuji o tom, e po njakm ase jist uspjete. Zante afirmac:

Jsem vc ne sv fyzick tlo. Jsem vc ne fyzick hmota a jsem schopen vnmat to, co tento fyzick svt pesahuje. Proto si hluboce peji rst a provat, poznvat, chpat, ovldat, pouvat vy energie a energetick systmy tak, aby to bylo pnosn a konstruktivn pro mne i druh, kte m nsleduj. Tak si hluboce peji, abych zskal pomoc a spoluprci, dohled a pochopen tch bytost, jejich moudrost, stupe vvoje a zkuenosti jsou rovnocenn s mmi, nebo jsou pokroilej. Prosm je o veden a ochranu od vech vliv nebo sil, kter nemohou pln splnit m pn, kter jsem pednesl. V duchu si tuto afirmaci opakujte, ne se postupn poddte spnku. m dve se vm poda pevst tuto afirmaci do neverbln komunikace, tm lpe, a dle u uvejte spe mentln bezeslovn potvrzen ne slova. Kdy techniku zvldnete, mete pidat konkrtn body jako v zdravotn stav, vyeen uritho problmu, komunikaci nebo kteroukoli z dve zmnnch procedur. Pouijte mimoslovn komunikaci. Odpov obvykle nepijde v podob slov, ale v obrazech, zvucch nebo prostednictvm innosti va vlastn mysli. Svou mysl mete pout jakkoli, pokud svm jednnm nebudete zasahovat do vle jinch bytosti. Jinak neexistuj dn omezen. Kdy potebujete pomoc, pouijte mimoslovn komunikaci. Pomoc se dostav, teba ne hned, ale objev se. asto se to stane formou nejasnjch synchronicit nebo podobnch jev. Bute si jisti, e dte oprvnn a e mete obdret odpov nebo een. Mte svj pomr energie nikov rychlosti a zaten Kdy se rodme, vstupujeme do fyzickho ivota s pedpokladem nezatenho i nevinnho vdom. Stezka k dospvn a v postup po n se d oznait jako ztrta tto nevinnosti vlivem mnostv zodpovdnost, kter svhlav pebrte svm autoritativnm jednnm. Dosplost je vak nco ponkud jinho. D se vypost soutem procent iluz, kterch se dokete zbavit uven, nikoliv na zklad donucen ivotnmi okolnostmi. Amplituda = vchylka sinusoidy smrem kolmm na smr vlnn (pozn. pekl.). Moudrost, je je tm nejlehm a nejcennjm uitenm nkladem, a tak vae jzda po mezinrodn dlnici" se odr ve

va clen duevn i tlesn innosti. To ve je vsledkem va schopnosti zbavit se iluz. Proces od toxifikace" (zaten) smrem k itn (sniovn zte) se d jednodue popsat tniito temi slovy: dosplost, zralost a moudrost. V tomto procesu jste vhradn vy svm vlastnm trenrem. A o svch vsledcch podvte hlen opt jenom sami sob. Sbran energie nikov rychlosti Energie nikov rychlosti se zane spontnn vytvet jako dsledek lidsk vukov zkuenosti a bude vce ne dostaten na to, abyste pot, co se stanete Absolventy, doshli teny pvodn obn drhy. Podstatn je pochopit, e zde zmnn innosti mohou pispt k vytven tto energie. Nadle ji nebudete pouze odret a transformovat Prvotn energii, jak tomu bylo doposud, ale sami ji budete v sob vytvet a vemi smry a ve vech podobch ji ze sebe vyzaovat. kejte j Nektar i Lska nebo jakkoli jinak. Bez poteby rozliovat pedmt a objekt. Pas de Lieu Rhne que Nous" Mj otec, uitel francouztiny (v souasnosti je v jin realit), ml ve zvyku pouvat toto ren, aby na sv hodin probudil ky. kal, e je to star francouzsk pslov. Nkte ci se dlouh hodiny snaili, aby pili tto zhad na kloub. Mon, e i nm to te pijde velmi vhod. Na sprvn een pijdete, kdy si ve sv mysli budete pslov opakovat, nebo si ho budete opakovat nahlas s francouzskm pzvukem. Naslouchejte tomu, co kte. Na shledanou Doma - nebo nkde na cest.

99

Toxifikace - zneitn.

PLOHY
I.

- MLMOTLESN ZKUENOST100 NEJASTJI KLADEN OTZKY A

PSLUN ODPOVDI

Otzka: Jak poznte, e mimotlesn zkuenost nen jenom njak sen? Vtina lid na tuto zkuenost zapomene; pokud se jim to stane, povauj to za pouh iv sen. Vtinou je mono zaadit ji do kategorie zkuenost s nzvem lucidn snn"101. V tomto ppad si je snc lovk vdom toho, e sn, a me obsah svho snu dit, dokonce i zmnit dj, astnky a vsledek. Pi mimotlesnm stavu je lovk tm pi vdom, jak tento stav definuje nae civilizace. Vtina smysl, ne-li nae veker fyzick senzorick vnmn, je zachovna. Mete vidt", slyet" a dotkat se". Nejslab podnty vysl, jak se zd, ich a chu. Vnmte se z perspektivy mimo vae fyzick tlo a to zblzka i zdlky. Pokud je to zblzka, mte perspektivu, kterou obvykle nen mono zaujmout ve fyzickm tle, napklad, e se vznte u stropu. V druhm ppad vidte teba Pa, i kdy vte, e fyzicky se nachzte v New Yorku. Mete pozorovat udlosti, ale nemete je zmnit nebo je podstatnou mrou ovlivnit. Autenticitu tchto udlost si mete pozdji ovit, pokud vs to zaujme. Na tchto fyzickch aktivitch se nemete astnit jakmkoli vznamnjm zpsobem, protoe nejste fyzit". Toto je extrmn skutenost mimotlesnho stavu, kter je zcela odlin od snu. Je tak skuten", jako jakkoli jin zkuenost z fyzickho ivota. Otzka: Me z tla vyjt kdokoliv? Nkolik studi provedench v uplynulch deseti letech ukzalo, e 25 procent dosplch lid si vzpomn, e mli alespo jednu spontnn mimotlesnou zkuenost. Mnoho z nich si neuvdomovalo, co se s nimi stalo, dokud jim tento fenomn nebyl popsn. Angl.: The Out-of Body Experience": OOBE, OBE, OOB (pozn. pekl.). 101 Angl.: Lucid dream" - vdom snn (pozn. pekl.).
100

Jak bylo uvedeno ji dve, zastvme nzor, e kad lovk se dostv v rzn me do stavu mimo tlo v prbhu spnkov fze delta, neboli v hlubokm spnku, co je zcela pirozen proces. Proto prvnm krokem me bt snaha pokusit se zapamatovat si mimotlesn stavy, kter podstupujeme kadou noc ve spnku. Dle se domnvme, e po urit psychologick anebo filozofick pprav me do mimotlesnho stavu vdom vstupovat kad. Otzka: Me zmrn vstup do mimotlesnho stavu lovka pokodit? Mohl by lovk i zemt? Po dvaceti pti letech vzkum i osobnho bdn jsem se nesetkal se dnm dkazem, e by tomu tak bylo. Je nepochybn, e skutenost objeven mimotlesnho stavu mm velice emocionln dopad. Zejmna pehodnocen systm vry u danho jedince je asto traumatick a mus bt k nmu pistupovno opatrn. Z fyziologickho hlediska nevme o dnch incch, dokonce nedochz ani ke ztrtm energie. Otzka: Pomhaj drogy nebo alkohol dostat se do mimotlesnho stavu nebo jej pivodit? Existuj urit informace, kter naznauj, e halucinogeny by mohly zpsobit nekontrolovan mimotlesn stav. Drogov zkuenost sama o sob nebyla dosud v tomto ohledu podrobn prozkoumna. Alkohol jako otupujc prostedek m tendenci blokovat vdomou mimotles-nou zkuenost, nebo alespo vzpomnku na ni. Existuj urit dvody pro tvrzen, e anestetika nejsou nim jinm, ne chemickmi spouti hlubokch mimotlesnch stav, jako je nap. bezvdom. Podkladem pro toto tvrzen jsou experimentln pomal podvn anestetik za podmnek neohroujcch lidsk zdrav, jako i lkask popisy rznch rovin" anestetik. Otzka: Je mimotlesn zkuenost podobna stavu zkuenosti blzk smrti, jak byla popsna v nkolika nedvno vydanch knihch? Ano, jsou si velice podobn. Pmji eeno, pokud odhldneme od spoleensko-kulturnch souvislost a nezen akce-reakce, kter jsou vyvolan vysoce stresovm okolnostmi danho okamiku, zdaj se bt jednou a tout zkuenost. Vtina, ne-li vechny prvky

nachzejc se ve zprvch o stavech blzkch smrti, byly opakovan oveny rznmi vzkumnmi laboratoemi, s pomoc procesu Hemi-Sync. Rozdl spov ve vnmn udlost a situac. Tmto byla nabdnuta dal varianta pstupu ke stejnmu stavu i podmnkm, kter zde byly zbaveny zkosti a stresu, a navc za podpory objektivnho pozorovn. Otzka: Jsou vci, jako jsou napklad povtrnostn podmnky, msn fze, poloha sever-jih, dleit pro dosaen mimotlesnho stavu? Nemme k dispozici dn jednoznan informace, kter by tento pedpoklad podporovaly. Existuje vak nkolik nznak, e poloha vlee ve smru sever-jih njak vliv m, co by naznaovalo, e magnetick pole Zem by mohlo mt k tomuto procesu njak vztah. Vzhledem k tomu, e to nebylo tk provst, m nov izolan kabina v na laboratoi polohu sever-jih. Nastavenm umlch magnetickch pol uvnit kabiny budeme moci vyrovnat nebo zpsobit nulov" magnetismus, podobn tomu, jak zaili kosmonauti pi sv vprav na Msc. Dal vzkum by tedy ml poskytnout pinejmenm sten odpovdi na tyto otzky. Otzka: Jestlie doasn opustm sv tlo, neme se do nho, zatmco jsem mimo, dostat nkdo jin? Jsou-li nae pedpoklady sprvn, neexistuje vt pravdpodobnost, e se to stane, ne je tomu bhem obyejnho spnku. Pokud bychom mohli vypracovat na toto tma statistiku, pak pravdpodobnost, e to stane, by byla daleko ni, ne monost, e v ptm roce zahynete pi automobilov nehod. V uplynulch patncti letech jsme spolupracovali s rznmi laboratoemi a rznmi astnky programu. Nezaili jsme dn mimodn ppady, kter by mohly by i vzdlen pipomnat posednut" nebo cokoliv destruktivnho i nekontrolovanho. Otzka: Ve sv pedel knize jste popsal nvod", jak se dostat z tla ven, ale u mne to nefunguje. Dlm nco patn? Popsan metoda byla velmi ran technika, kter tehdy fungovala. Od t doby jsme objevili mnoho dalch dleitch faktor, kter se procesu vstupu z tla astn. Rovn pouvme v souasn dob jin techniky, kter jsou srozumitelnj a daj se snze provdt.

Strun shrnuto, dostat se z tla nen tak snadn, jak jsme se dve domnvali. Otzka: Co znamen, kdy pi pokusu dostat se do mimotlesnho stavu pociuji divn bolesti v hlav a v jinch stech svho tla? Veobecn eeno, tk se to podvdomch zkost a obav, kter je poteba najt a pojmenovat jet pedtm, ne mete pejt do mimotlesnho stavu. Jste-li schopni je pekonat nebo pochopit dvody kad z tchto zkost na rovni, na n existuj, a pot uvolnit s tm spojen emoce, pak tyto fyzick signly pominou. Otzka: Mete se omylem vrtit do jinho fyzickho tla? Sloveso moci" naznauje schopnost takov in provst. Me se to stt, jako se to na zatku stalo mn. Jak asto, to je jin otzka. V na souasn civilizaci neexistuj prostedky, jak porozumt tto monosti by na pouh spekulativn bzi. Naim laboratornm zkoumanm osobm, ani tm, kte s nmi cviili, se to nikdy nestalo. Pouvme jednoduch navdc zazen, abychom zajistili navrcen do vlastnho" fyzickho tla. Abyste se vrtili ist a rychle, muste si pouze pipomenout njakou st svho fyzickho tla - jako napklad prav palec u nohy - a pokusit se s n zahbat. To pinese okamit vsledek. Jeliko neexistuj dn daje a protoe se incident s nesprvnm tlem" stal (mn), d se pedpokldat, e by se to mohlo stt nezkuenmu novkovi. Pokud se to stane vm, zapamatujte si signl zahbat pravm palcem u nohy", a uette si hodn strachu a obav. Otzka: A co zvata v mimotlesnm stavu? Setkal jste se s nm takovm? Dalo by se s nimi pi tom komunikovat? Jedin zvata, o nich mohu hovoit, byly koky domc, kter byly soust na rodiny. Koky maj oividn pinejmenm druh tlo tak jako my, kter se d vnmat, kdy koky sp a my se nachzme mimo sv tlo a zanme zkoumat sv okol. Nedvno se mi stala zajmav vc, kdy jsem bhem fze odchodu potkal hned venku ti koky, jak sedly relaxovan a sledujc okol. Zjistil jsem s pekvapenm, kdy jsem je zdravil, e to byly nae ti oblben koky, kter fyzicky zahynuly v prbhu poslednch tech let. Kdy si na to te vzpomnm, nevm, pro m to tak pekvapilo.

Otzka: Mohou zvuky na vaich audiokazetch nebo zvuky na kterkoli jin zvukov kazet navodit mimotlesn stav? Jestlie ano, tak pouze velice vzcn. Nejdve mus bt pekonny jist faktory, jako napklad barira strachu i pehodnocen systmu vry. Dosaen dostaten rovnovhy pro pechod do mimotlesnho stavu je v tomto ppad spe vjimen. Otzka: A co sny s ltnm? Je to mimotlesn zkuenost? Obecn uznvme, e ltac sny, a u s letadlem, nebo bez nho, jsou racionalizac mimotlesnch stav, kter jsou nepijateln pro systm vry vdom mysli. Nejnovj informace ukazuj, e sny, kdy vystoupte ze svho auta" a vykonte njak in, spadaj do podobn kategorie. Zdlo se vm u nkdy, e jste zapomnli, kde mte zaparkovan svoje auto"? Rovn sen, v nm padme, se asto tk zptnho nvratu do fyzickho tla, kdy se dje zpomalen". Otzka: Jak je rozdl mezi vzdlenm vidnm a mimotlesnou zkuenost? Vidn na dlku, neboli schopnost vidt" udlosti, kter se dj v jinm fyzickm mst, vyuv trnovan stav vdom, jen funguje, zatmco jsme stle ve fyzickm tle. Obvykle se vyuv pouze jedna forma vnmn, a to vizuln. Ve stavu mimotlesn zkuenosti nemme vdom fyzickho tla, nebo jsme z nho pry". Rovn jsou konstantn ptomny i jin zpsoby vnmn ne jenom vizuln. Existuj i jin rozdly, avak tyto pat mezi zkladn. Otzka: Me bt mimotlesn stav navozen hypnzou? Existuje cel ada zprv o tom, e se to stalo a je to mon. My s tm vak nemme dnou pmou zkuenost. Slab strnka tto techniky z naeho pohledu spov ve skutenosti, e jedinec v mimotlesnm stavu nem kontrolu nad danou innost - co se v tomto procesu jev jako docela dleit. Otzka: Kdy se lovk nalz v mimotlesnm stavu a souasn pitom jet vykonv fyzickou innost, jako je napklad zen auta, co by ml dlat? Jak tento stav me kontrolovat?

Okamit se vrate do tla, jak nejrychleji mete! Pouijte metodu rychlho nvratu, kterou jsme popsali ve. Mn osobn se to jet nestalo, ale chpu, e se to obas me pihodit. Otzka: Je snaz odebrat se v mimotlesnm stavu na urit msto, anebo k urit osob? Obvykle k osob, nejsnadnji pak k nkomu, kdo je vm citov blzk. Jsou lid, kte jsou schopni chodit" na urit msta, ale k tomu je poteba konkrtn adresy" nebo identity. Otzka: Pokud v mimotlesnm stavu potkte njakou bytost, jak poznte, zda m dobr i patn mysly? Odpovdt na tuto otzku jednoznan nen snadn. asto toti to, co chpeme jako zken nebo zl, je jen velmi neosobn energie, kterou jsme potkali a kterou jsme si vysvtlili tak, e je namena osobn proti nm. Nhl spodn proud pi koupni v moi ns me postrait a me nm pipadat smrteln, ale takovm jej in n strach a jeho neznm potencil. Sm spodn proud nev, e existujeme, a my jsme mu ukraden. Tomu se meme vyhnout, pokud se vdom pokusme omezit vstupn frekvenci" a dovolme jen tm, kte jsou na na vlnov dlce", aby s nmi komunikovali a vchzeli s nmi do kontaktu. V nejlepm ppad, pokud jste na pochybch, tuto bytost poplcte po ramenou a eknete j, aby se vrtila, odkud pila. V nejhorm ppad se vrtte do fyzickho stavu a dte se dohromady. Jinak takovou bytost pozdravte a pokuste se o njak zpsob komunikace. Otzka: Mete se v mimotlesnm stavu pohybovat asem tam a zpt? Samozejm, nebo prav mimotlesn stav je situac i stavem, kter nepat do asu a prostoru. Nen to ale tak snadn, jak by si lovk pedstavoval, a to z nkolika sloitch dvod. Nejdleitj je pouvat silnou vchoz identitu, aby se lovk mohl vrtit zpt do svho pvodnho stanovit. A tato identita mus obsahovat krom msta tak asov daj. Ne se vydte na dlouh cesty asem, vyzkouejte nkolik cest do nepli vzdlench obdob. Otzka: Jakou mm formu" po dobu mimotlesnho stavu? Pedstavte si sv druh neboli nejbli nefyzick tlo, jako kdy se el vyklop z formy. Lidskou formu si jet pamatuje", take je

tm stejn. Ale m dle je lovk oddlen od svho fyzickho tla, tm slab je jeho pam jeho pvodnho tvaru. Rozhodujc me bt i asov vzdlenost. m je lovk dl" od fyzickho tla, tm vc se oslabuje efektivita tto pamti. Pokud budete ponechni sami sob, me se z vs stt koule, slza, oblek, nebo prost neforemn sliz". Ale to vechno se d obejt, kdy vyklouznete z druhho tla okamit po oddlen od fyzickho a stane se z vs ist, nim nezedn energie. Vdy si mete nechat narst" ruku nebo pai, pokud ji budete potebovat. Otzka: A co proces reinkarnace? Jsou fyzick ivoty azeny po sob, nebo jdou soubn, nebo jak? Tak za prv, pokud jde o as, nejsou nsledn. Mohou klidn bt simultnn. Jde tu o to, kdo vlastn vnm", nebo ze kter strany se na tyto ivoty dvme. Otzka: Pro super-bytosti, kter popisujete, potebuj technologii? Ony ji nepotebuj. Avak pro nai kulturu, zamenou na levou hemisfru, je to jedinou monost, jak zat chpat jejich innost, tedy vsadit jejich innost a schopnosti do tchto technologickch" souvislost. Tato technologie" je pro n tak pirozen, jako je n autonomn systm pro ns. My tak nepemlme o na trvic soustav, o na obhov soustav i o plicch jako o technologich. Prost je pouvme, bez vdom snahy, i kdy nyn ji vtinou rozumme tomu, jak technologicky funguj. Jejich technologie je relativn velmi podobn, s tou vjimkou, e oni ji vdom aplikuj a d. Otzka: Je nae lidsk technologie vsledkem komunikace s takovmi super-bytostmi? Tento pedpoklad podporuje mnoho argument. Pedevm kdy bychom objektivn studovali klov postavy a udlosti lidsk historie jako alternativy naeho souasnho systmu pesvden a vry. Otzka: Mohou nkter druhy potravin, kva, kouen, cukry, apod. pomoci nebo naopak brnit mimotlesnm zkuenostem?

Nen zjitna dn pm souvislost, a tm i onm smrem, pokud vychzme ist z osob studovanch v laboratoch a z astnk programu naeho Institutu. Nevme o dn spolehliv hloubkov studii na toto tma. Pokud existuje njak spolen faktor, pak je to stdmost. Otzka: V em spatujete podstatu dobra a zla? Existuj jen v myslch tch, kte je vnmaj. Je tomu tak dky ignoranci, nepochopen a zaujatmu hlu pohledu. Otzka: Me lovk t dva ivoty soubn v jedn dob? Na tuto otzku jsme se zeptali svch nefyzickch ptel, kte nm nejen kaj, e je to mon, ale e se to tak asto dje. Nemme o tom dn dal informace, jak nebo pro se to dje; tedy krom toho, e mn osobn bylo sdleno jmno a msto druhho ivota", kter iji, ale jet jsem neml as ani odvahu si to ovit, jestli to je pravda. Otzka: Zmnilo se vae nboensk pesvden v dsledku vaich mimotlesnch aktivit? Ano. II. - PsychoFyzioLOgIck strnka mimotlesnch zkuenost podle Roberta Monroa MUDr. Stuart W. TwemLow a MUDr. Glen O. Gabbard Robert Monroe, podnikatel z Virginie, byl jednm z nejnadanjch autor knih o mimotlesnch zkuenostech. Napsal knihu, v n podv systematick pehled svch mimotlesnch vzkum102. Zaloil soukromou instituci, kter se vnuje studiu tohoto jevu: The Monroe Institute of Applied Sciences103 ve Faberu ve stt Virginie. Nkolik let ped vydnm tto knihy dobrovoln podstoupil hloubkov psychologick a psychiatrick vyeten. Podrobil se rovn intenzivnm psychiatrickm rozhovorm a mnoha rznm psychologickm testm. Monroe nikdy neabsolvoval dnou psychiatrickou lbu. Po celou dobu sv kariry podval vysok vkony jako producent, obchodnk a podnikatel.

Pokud se ponome do jeho minulosti, zjistme, e mimotlesn zkuenosti poprv zail a ve tyiceti dvou letech. Jeho rodie, spn lid podvajc vysok vkony, jej vychovvali v duchu ortodoxn jiansk vchovy. Od ranho vku byl Monroe fascinovn ltnm. Jako mal chlapec si stavl modely letadel a ji na stedn kole se nauil pilotovat letadlo. Pozdji se z nj stal spn pilot kluzk. Zajmalo jej tak poten z pohybu a ml bjen vzpomnky na jzdy vlakem. l02 Journeys out of the body. Garden City, N. Y.: Doubleday & Company, Inc., 1971; Anchor Press Edition, 1977. 103 Monrov Institut aplikovanych vd (pozn. pekl.). Tolpin (1974) pirovnal tyto intenzivn vvojov etapy k velkolep fantazii, kterou nazv daidalovskou zkuenost". Nzev samozejm odvozuje od mtu Daidala a Ikara, kte touili ltat nad moem a sestrojili si k tomu navoskovan kdla. Ikaros, Daidalv syn, se svou schopnost ltat opjel tak, e zaletl pli blzko ke Slunci. Jeho paprsky rozpustily vosk na kdlech a on se ztil do moe, zatmco jeho otec Daidalos pokraoval dl. Tolpin postuluje, e tento mtus a fascinace ltnm jsou zce spjaty s uritou vvojovou etapou, kdy mal dt zakou ex-tatickou primrn radost, kdy ho dospl nadhazuj do vzduchu. Tato archaick velkolep fantazie o pokoovn gravitace a ltn vzduchem se obvykle v procesu dospvn mrn a je smovna k vysokm vkon a dalm druhm povznejcch aktivit. Napklad Tolstoj ve vku devti let vyskoil z okna v pokusu ltat a pivodil si otes mozku. Pesto se vak tm nikdy nevzdal pesvden, e me skuten ltat. Ml extatick pedstavy o splynut s lunou, co Tolpin pisuzuje jeho fantazim o mystickm splynut se svou matkou, kterou ztratil ve vku dvou let. Tato velkolep ran pedstava se samozejm promtla i do mimodnho mistrovstv a tvoivosti na poli literrnm. Podobnou zkuenost ml i Winston Churchill, kter jako osmnctilet skoil z mostu na vrcholky strom. Tato druh ranho velkolepho poznatku se postupn pesunul z oblasti in do oblasti mylen, jako nap. v jeho slavnm projevu Nikdy se nevzdme". Tolpin uvd dal pklad estiletho chlapce, kter ve snaze lett vyskoil z kolotoe. Zuiv se pak hdal se svou matkou,

protoe se mu lett nepodailo. Tato touha po ltn se pozdji pemnila v touhu pilotovat letadlo. Fascinace mimotlesnm cestovnm" pozorovan u Monroa je pravdpodobn dosplou formou odvozenou od zmnn daidalovsk fantazie. Jeho velkolep dtsk pn se nejen pemnilo na mimotlesn zitky v dosplosti, avak vedlo ho i k zaloen institutu zamenho na vzkum tchto, ale i jinch ezoterickch zitk. Z tohoto dvodu vidme u Monroa zejm pmj promnu dtsk touhy po ltn v dosplou formu tohoto velkolepho pn. Tohoto svho zjmu vak vyuval spe pizpsobivm a produktivnm zpsobem neli sebezniujcm i kontraproduktivnm. Je mon, e tato neutuchajc, velkolep touha ltat pravdpodobn hraje roli urujcho faktoru spe u osob, kter se vyznauj ezoterickou rozmanitost mimotlesnch zitk, jako je nap. cestovn na vzdlen msta i do jinch fantastickch a nevysvtlitelnch svt. Tyto skutenosti nen mon aplikovat na obyejn zitky, kdy se prost octnete nad svm tlem a vznte se u stropu mstnosti. Je-li jednm z urujcch faktor Monroovch mimotlesnch zitk vytrval touha oprostit se od svazujc fyzick existence, jak jsou faktory dal? Jeho pbh ukazuje, e byl prost traumatizujcch zitk z dtstv a ve skutenosti se til velmi slunmu materilnmu zzem. Jeho matka, energick a spn lkaka, pistupovala k ivotu tm zpsobem, e se vyhbala oklivm a nepjemnm vcem. Tato skutenost se objevuje i pi analze Monroovy osobnosti. Jak Monroe, tak i jeho matka pouvali ve znan me jako obranu odmtnut a vyhbn. Tyto hypomanick obrann mechanismy proti agresi, tragdim a destruktivnosti byly dle demonstrovny v projektivnm psychologickm testovn. Rorschachovy testy ukzaly, e Monroe byl lovkem, kter se vyhbal mnoha aspektm svho vnitnho ivota. Siln se vyhbal tomu, aby se zabval sexualitou, obrannmi pocity a zejmna agres, tud vemi oblastmi sv psychiky, kter chtl udret mimo sv vdom. M velkou tendenci vyhbat se a distancovat se od pocit, kter se projevuje v jeho zpsobech mylen, pouvn jazyka a jeho mezilidskch vztazch. asto prost odbo jinam, pry, a chov se

odlin od zpsobu, jakm pemlej, ct, vnmaj a vyjaduj se jin. Tyto osobnostn sklony pispvaj k obsahu toho, co vid na inkoustov skvrn, kterou asto vnm jako netopra i ptka. Monroe ji vidl jako ltajc objekt s kdly, ve tvaru ptka i tla motla i hmyzu, letcho vzhru k vrcholu karty". A tak mimotlesn zkuenost u Monroa rovn pln funkci vyhbn se konfliktu. Povznesen se nad vzen svho tla mu umouje vyhnout se potencilnm konfliktnm oblastem, jako jsou sexualita, deprese a agrese. Pozorovn Roberta Monroa byla provdna jednm z ns (Stuartem W. Twemlowem) a kolegou, Dr. Fowlerem Jonesem z Univerzity pi Kansaskm lkaskm stedisku, po dobu ticeti minut, kdy byl Monroe sledovn pomoc Beckmanova polygrafu s levou a pravou tlovou EEG elektrodou. Pozorovali jsme ho pomoc jednosmrn propustnho skla (Twemlow, 1977). Nejpozoruhodnj bylo jeho nepravideln dchn s intervaly bez dechu. Po tchto bezdechch intervalech nsledovalo lapn po dechu. Ve stejnm okamiku se na sebe obrtili Dr. Jones a Stuart W. Twemlow a sdlili si dojem tepeln vlnovit deformace zanajc u Monroova pasu, a tud bylo obtn zskat jasn a nezkreslen obraz o horn sti jeho tla, pestoe doln st tla byla jasn viditeln. Monroe pedtm prohlsil, e bude schopen dostat se ze svho tla rychle, avak nebude to moci signalizovat, akoliv po svm nvratu bude moci dt signl ji do pti vtein. Tato deformace zmizela pomrn znenadn krtce pedtm, ne se pozorovan probral. V tom okamiku ukazovalo jeho EEG posun ve vysokch amplitudch do prav hemisfry s nzkou amplitudou v levm tlovm veden. Zdlo se, e se probudil bez problm, akoliv byl po dobu piblin ticeti vtein mrn prostorov dezorientovn a jeho e se vyznaovala mrn nezetelnou vslovnost. Nebyl schopen si na svj zitek ihned vzpomenout. Jeho rove GSR bhem men vykzala rst v probuzen ve vi piblin 150 mikrovolt, co se projevilo v naprost absenci specifick i nespecifick reakce bhem jeho mimotlesn fze. V jednom okamiku, kdy do pokusn mstnosti vstoupil technik, aby zkontroloval elektrody, zdlo se, e si Monroe nen vdom jeho ptomnosti a v GSR se neobjevily dn vkyvy.

Ke na jeho pai a pedlokt byla such a tepl na dotek. V tom okamiku byly zaznamenny rychl kmitav pohyby o (akoliv on pohyby meny nebyly). sti Monroova EEG bhem tohoto zkoumanho mimotlesnho zitku byly analyzovny s ohledem na frekvenn rozdly uvnit hemisfr i mezi nimi. Byla provedena analza rozptylu, kdy data byla rozdlena na vodn, stedn a zvrenou st, piem kad st zahrnovala 29 hodnot po celkovou dobu 290 sekund. Byly analyzovny dv skupiny -prav a lev hemisfra. Zdlo se, e mezi hemisframi nejsou dn velk rozdly ve frekvencch, akoliv v amplitudch byly rozdly zejm. Byly znan rozdly mezi zatkem a stedem, stedem a zvrem, a zatkem a zvrem Monroova EEG pro kadou hemisfru. Tento rozdl (F = 41,47 a F = 59,08; p < 0,001) ukzal, e stavy frekvence mimotlesn zkuenosti ped" a po" byly vrazn vy ne OBE frekvence v prbhu". Smrodatn odchylky byly rovn vrazn ni u stedn sti ve srovnn s vodn a zvrenou. Energetick spektrln analza OBE interval ukzala energetick vrcholy pi hodnot 4 - 5 Hz s velmi malou aktivitou pi hodnot nad 10 Hz. Jak zvry meme uinit z tohoto experimentu? Akoli nlezy, uinn za pomoci pozorovn byla provokativnj ne zjitn pomoc EEG, jsou obtnji vysvtliteln. Je jasn, e Monroe byl ve stavu hlubokho uvolnn (relaxace). Mimoto dochz v jeho mimotlesnm stavu ke zpomalovn frekvence s pozoruhodnm pesunem energie do rozsahu 4-5 Hz v pechodn zn theta - delta. Tento hranin elektrofyziologick stav zce koreluje se Tartovmi a Hararyho zjitnmi zmnkami o hraninch stavech spnku a bdlosti.

III. - FENOMENOLOGIE MIMOTLESN ZKUENOSTI MUDr. STUART W. TWEMLOW, a MUDr. CLEN O. GABBARD, DT. FOWER C. JONES
Dokument prezentovan na Vronm setkn Americk psychiatrick asociace, 5. - 9. kvtna 1980 v San Franciscu.

Dr. Twemlow, bval vedouc Vzkumn sluby lkaskho stediska v Topece, nyn v soukrom psychiatrick praxi, Dr. Gabbard je tmovm psychiatrem Menningerovy nadace. Dr. Jones je asistennm profesorem psychiatrie Lkaskho stediska Kansask univerzity. Tito autoi by rdi vyslovili uznn PhDr. Robertu Ellsworthovi, za analzu a interpretaci dotaznku, dle pak PhDr. Gary Clarkovi a PhDr. Lolafaye Coyneov za statistick konzultace. Projekt byl sten podporovn Monroovm Institutem aplikovanch vd ve Faberu, dle Oddlenm psychiatrie Lkaskho stediska Kansassk univerzity a tak Menningerovou nadac v kansask Topece. Souhrn Popisn daje jsou prezentovny od 339 osob, kter podaly zprvu o mimotlesn zkuenosti jako odpov na zveejnn inzert. daje byly podrobeny analze podle pedem stanovench podmnek, fenomenologickch rys a ink tto zkuenosti na jedince. Vyvstaly otzky ohledn etiologie tohoto jevu a jeho vznamu pro jednotlivce. vod Dr. Jules Massermann v roce 1979 ve svm inauguranm projevu na pedsedu Americk psychiatrick asociace poznamenal, e jednou ze t vc, kter jsou stedem zjmu a hledn lovka, je hodnotov systm a mystick svtonzor, kter by mu poskytl metapsychologick klid". ekl, e je rostouc zjem o to, co nazval metapsychiatrie, odrejc souasn pedsudky veejnosti vi tomu, aby se ezoterick vdy a transcendentln hledn bralo jako konen". Tradin psychiatrick vda vak m v tchto oblastech pouze skrovn poznn, akoli se v literatue podobn ppady as od asu vyskytuj. Napklad, Kennedyho1*( Reference k tto kapitole (oznaeny podtrenmi sly), najdete na str. 301 a dalch.) studie ppadu samostatn navozenho odosobnn". Je pravdou, e rostouc poet pacient, kte se astn hnut, jako je Transcendentln meditace, referuj o vlastnch zkuenostech, tradin klasifikovanch jako psychopatologick.

Tato hnut kladou draz na to, e nkter z tchto komplexnch pznak by nemly bt interpretovny a leny tm zpsobem, jakm se to dosud obvykle dje. Naopak, mnoho z tchto jev by mlo bt lkaem, kter nen s problematikou obeznmen, zmrn opomenuto" s doporuenm, aby se pacient vrtil zpt ke svmu uiteli meditace a poadoval od nj dal veden a vysvtlen tchto stav. Dvodem pro tento pstup je skutenost, e mnoho z tchto stav tvo obvykl a oekvan prvodn jevy v procesu zmn ve vlastnm poznn a vnmn. Dle pak zpsobuj oekvan zklidnn a jsou nanejv douc2 3. Dal dva dokumenty shrnuj studium jednoho z tchto jev, tedy mimotlesnou zkuenost. Clem tto studie je vznst tyto otzky: 1.) Jak je prbh fenomenologickch vlastnost, jen tvo mimotlesn stav byt; 2.) jak je srovnn tohoto stavu byt s jinmi stavy vdom, napklad snnm, zkuenost ohroen ivota, stavy smyslov deprivace a nboenskou mystickou zkuenost; 3.) jak se ve uveden vztahuje k patologickm stavm, napklad odosobnn, autoskopie a psychza; 4.) jak jsou krtkodob a dlouhodob dsledky mimotlesnch stav na jednotlivce a jak vznam m pro nj tento zitek; 5.) jak a jestli vbec, jsou dsledky tohoto jevu pro praktickou psychiatrii:1 Definice pojmu Mimotlesn zkuenost". Pro ely naeho pehledu si dovolme definovat tuto zkuenost pouze velice veobecn. Hledn v literatue odhalilo, e neexistuje zcela jasn shoda o tom, co tento stav charakterizuje po strnce fenomenologie, fyziologie, v rmci struktury osobnosti, anebo v rmci vznamu pro jednotlivce. Budeme se tedy dret nsledujc definice: Mimotlesn stav je stavem, ve kterm jste ctili, e vae mysl, anebo vdom se oddlilo od vaeho tla." Souhlasme s Palmerem4, e jedinm zchytnm bodem, kter je schopen rozpoznat tyto zkuenosti, je smysl pro lokalizaci hrnnho pocitu vlastnho j, umstnho na jinm mst neli ve fyzickm tle.

Nemyslme, e by bylo te rozumn jet dle omezovat nai definici do doby, ne bude mimotlesn zkuenost lpe prostudovan. Takov definice nicmn odr jist nae zaujet, zejmna e: 1.) je zde domnnka, e se souasnm stavem poznn je zkouman osoba v lep vchoz pozici neli badatel, vzhledem ke svmu rozhodnut, zda je, anebo nen asten pi mimotlesnho zitku; 2.) chtli jsme zdraznit smysl pro umstn sebe-vdom spe ne komplikovanou a mimodn promnlivou zrakovou a sluchovou zkuenost, o kter referuj neoficiln zdroje5; 3.) a je to tak i jinak, existuje objektivn laboratorn demonstrace oddlen sebe-vdom od jeho obvyklho umstn v mozku, kter se, jak se zd, netk studi tohoto kazu z psychiatrickho hlediska. I kdy nkte odbornci, napklad Osis6-, zastvaj stanovisko, e toto kritrium by mlo tvoit zklad pro mimotlesnou zkuenost, my ho bereme jako zcela okrajov pro ely pochopen psychologickho dopadu a jeho vznamu pro jednotlivce, obzvlt v rmci jeho hodnotov struktury, organizace a funkce jeho ega. Prozatm tedy ctme, e mimotlesn zkuenost by se mla definovat subjektivn. Nicmn, jsme si vdomi existence mnostv literatury rozebrajc iluzi vjemu, a proto je takov vzkum pod enormnm tlakem pedsudk a zaujatosti. Napklad Orne7 ukzal, e experimentln vsledky jsou pmo ovlivnny systmem vry vzkumnka. Jin pokusy, kter napklad provdli Tart8 9 a Twemlow10 za elem zskn psychofyziologickch souvztanost takovch zitk, se nedaj dokonce ani sten povaovat za charakteristick. Nejsou nepodobn napklad tm, kter se sna popsat celou osobu pouze za pouit EKG. Pedveden laboratorn studie neprokazuj dn stabiln vlastnosti, i kdy jsou bezesporu sugestivn. V naich studich11, kter se tkaj talentovanho subjektu Roberta Monroe a v asov posloupnch studich jedencti osob, uvdnch do mimotlesnho stavu za elem zkoumn facilitativnch technik, jedna nezkuen osoba ukzala nezvykl zmny v EEG. V jej okcipitlnm signlu EEG se objevily podobn vzorce nzkofrekvennho vlnn jako ty, kter doprovzej spnkov stav. Tart2-2 poznamenv, a v tom s nm

souhlasme, e EEG obvykle uke dramatick snen neuronln energie v psmu alfa a theta s nktermi zvltnmi vzorci, kter nejsou charakteristick pro spnkovou fzi REM104, nebo jin normln spnkov stavy. Pojem mimotlesn zitek" vytvoil v roce 1980 Tart pedevm proto, aby se vyhnul zmn s podobnmi termny, je se vyskytuj v literatue a kter naznauj njak neexistujc exaktn etiologick poznn zkuenosti. Zde je mono zaadit pojmy jako astrln projekce, mimosmyslov vnmn, zdvojen, astrln cestovn, atp. Nkte autoi maj pocit, e mimotlesn zkuenost je zvltn formou odosobnn, na kterou odkazuje tet dokument tto srie. Jin autoi, napklad Ehrenwald11, zdrazuj nejen vdom oddlenosti, ale tak vizuln prvodn jevy, kter je j", umstn mimo" tlo, schopno vnmat. Drme se tedy Tartovy obecn pijman definice zmnnho stavu vdom, jako kvalitativn zmny v celkovm vzorci duevn innosti, take ten, kdo podstupuje podobnou zkuenost, ct, e jeho vdom je zsadn odlin od stav, ve kterch funguje normln,12 REM - zkratky termnu Rapid Eye Movement", fze spnku, u j bylo vzkumem prokzno, e pi rychlm pohybu o spcho dochz v tom okamiku ke snn (pozn. pekl.). Pak by tedy pimen definice mimotlesnho zitku mohla obsahovat nsledujc body: zmnn stav vdom, ve kterm osoba ct, e jej mysl, nebo sebe-vdom je oddleno od jeho fyzickho tla a toto sebe-vdom m svj iv a skuten vjem, kter je zcela odlin od snu. Abychom ponkud zhmotnili" tuto pli abstraktn definici, vybrali jsme jeden z piblin 700 dopis, kter popisuj takovou zkuenost. Tato zprva je pkladem bez mnoha dramatickch pkras, kter se vyskytuj napklad v parapsychologick a theosofick literatue a podv ji dvaapadestilet vyslouil sttn zamstnanec, ijc v Portoriku:
104

Kdy mi bylo zhruba deset let, bydlel jsem spolu se svm starm bratrem v dom mho strce, kter byl majorem ve zdravotnick slub armdy Spojench stt. Jednoho dne jsem leel ji zcela probuzen na svm lku a dval se na stropn desky star panlsk budovy, ve kter ml mj strc byt. Pemtal jsem o mnoha otzkch, napklad o tom, co tady dlm a kdo jsem. Nhle jsem se postavil a krel jsem smrem do druh mstnosti. V t chvli jsem ml zvltn pocit; byl to vjem bezte a zvltn sms radosti. Otoil jsem se a vracel se zpt, e si opt lehnu, ale v tom jsem ke svmu pekvapen uvidl sebe, jak lem na posteli. Tato pekvapujc zkuenost, je se mi stala v ranm vku, zpsobila, e jsem sebou jakoby trhl a takka v miku se octl zptky v tle". Tento pklad, obzvl dobe dokld obyejn, dokonce zcela svtsk obsah tohoto zitku, ale tak iv emocionln dopad, vdom pln fungujcho j, umstnho mimo mozek. Stejn tak i znan pekvapen, kter zpsobil pohled na vlastn tlo. Dokld tak zpsob, jakm tato zkost spout jemnou rovnovhu zmny vdom, kter nsledn zpsobuje obnoven normlnho poznvacho souboru funkc stavu uvnit tla". Taxonomie mimotlesn zkuenosti Jak by se dalo oekvat, na tento druh proitku byly vyzkoueny vechny mon zpsoby klasifikace. Kad z nich zpravidla pijm tuto otzku bez dkazu, protoe neexistuje dn shoda v tom, co vlastn stav mimo tlo pedstavuje. Existuj tyi rzn hlediska: 1.) Klasifikace podle pirozenho seskupovn jev, kter je, subjektivn vzato, pstupem, podvanm v tomto dokumentu. 2.) Klasifikace podle urychlujcch initel, i stresor, kter bere v vahu podmnky, kter plat v ase zitku, i kdy vztah piny a nsledku nikdy nebyl objasnn. (Tento jev ji byl v tomto dokumentu zmnn.) 3.) Klasifikace podle psychosocilnch a psychopatologickch promnnch. Tento pstup je navrhovn pouze neoficiln a mluv se o nm ve druhm dokumentu tto srie. Napklad East-man13

spojuje stavy mimo tlo s bzlivmi stavy mysli, stavy osamlosti a mimodn dobr nlady (extatick stavy). 4.) Klasifikace podle analogi. Zde je navrhovn stav smyslov deprivace, vrcholn a plon zitky a tak psychopatologick stavy (schizofrenn ztrta tlesnho ohranien, autoskopie, odosobnn, atd., o nich je psno ve tetm dokumentu). Sprvn taxonomie me vyut vechny tyi pstupy, kdy se pokus definovat vlastnosti, charakteristick pro tuto zkuenost. Pochopiteln, konen taxonomick hodnota bude zleet na tom, k emu me podat vysvtlen. Mnoho vlastnost mimotlesnho proitku se d nejsp vysvtlit pomoc idiosynkratickch ink ltek se srlivm inkem, (napklad drog), osobnostnmi a obrannmi konstelacemi, spoleensko-kulturnmi faktory, vetn systm vry. Vzkumy mimotlesnch stav Existuje pouze mlo vsledk vzkum, kter se tkaj dopadu mimotlesnch proitk. Jednm z prvnch je Hartv vzkum z roku 195414. Na stavy mimo tlo se dotazoval vzorku 155 student. Kladnou odpov zskal od 27,1 % respondent a vtina z nich uvedla vce jak jeden zitek. Tento vsledek nen v rozporu s vsledky nkolika pozdji provedench vzkum. V roce 1968 uvd Greenov15- vsledky przkumu mezi ti sta osmdesti oxfordskmi vysokokolky. Otzka znla: Ml jste nkdy zkuenost, u kter jste ctil, e jste mimo sv tlo?" 34 % student odpovdlo na tuto otzku kladn. V roce 197516 publikovali Palmer a Dennis prvn vsledky vzkumu provedenho na nhodn vybran skupin 1000 student a obyvatel malho msta ve Virginii. 25 % student a 14 % oban potvrdilo mimo-tlesn zitek. Naopak Shiels17 si zvolil dost neobvykl pstup ke studiu mimotlesnch zitk. Sesbral daje o ve v mimotlesnou zkuenost z tm sedmdesti nezpadnch kultur. Navzdory kulturnm rozdlm ve vrch byly odpovdi pekvapiv podobn. Shiels ctil, e toto je nepm dkaz pro vysvtlen opravdov udlosti mimotlesn zkuenosti. Je velmi dobe znmo, e napklad mnoho kultur pit amanm schopnosti dostat se mimo tlo18. Ve skutenosti aman neme bt peduren k

tto funkci, pokud tuto schopnost nezvld. Podle Eliada takov vlet z tla vyjaduje inteligentn pochopen tajemstv, metafyzickch pravd, symbolickch vznam, transcendence a svobody". Jedna jihoafrick studie19, kter analyzuje 122 popis provedench na zklad poadavku tisku, zjistila, e mimotlesn zitky se asto dj ve stavu spnku, uvolnn, nebo dmoty a tak, e pes 50 % osob tvrdilo, e kdy se octli mimo tlo, byli v normlnm duevnm stavu. Existuj neoficiln popisy, kter pochzej od lid, pesvdench o vrohodnosti a platnosti takovch zitk.5 20 21 22 23 24Vechny obsahuj iv a vzruujc popisy zaloen na pedpokladu, e je mon objektivn oddlen a nezvisl existence mysli od tla. Mnoho z tchto zprv se zajm o monost przkumu jinch dimenz reality za podmnek mimotlesnho stavu. Eastman13 ohlsil prvn pehled podmnek, za kterch se mohou tyto stavy vyskytovat, napklad ped, v prbhu a po spnku, bhem hypnotickho transu (nen potvrzeno dal literaturou), bhem nemoci, drogovch stav, anebo po okovm stavu pi nehod. Jenom mlo psychiatrick literatury11poskytuje pehledn rmce, vysvtlujc, na em je zaloena tato zkuenost. Napklad psychoanalytick teorie, kter obvykle zdrazuj obrann mechanismy ped fyzickou smrt a rzn jin zpsoby, jak se vypodat s infantiln vehoschopnosti. Take, na stavy mimo tlo je asto nahleno jako na nevdom pokusy o zobrazen vn lidsk touhy po nesmrtelnosti. Filozofick a psychologick literatura nicmn pouv mimotlesn zitky k rozleovn lid na vce i mn duchovn podle povahy a typu jejich mimotlesnho zitku25. Toto dlen se obvykle ad ke schopnostem mimosmyslovho vnmn, anebo mry psychickho zdrav. Metodika Patnctho nora 1976 v rozhovoru pro nrodn periodikum (vydvan v nkladu 15 milion vtisk v Severn Americe) jeden z badatel nabdl ke zveejnn dopisy od lid, kte dle svho vlastnho mnn mli mimotlesnou zkuenost. Z piblin 1500 respondent

700 osob ohlsilo zitky, ze kterch vyplvalo, e jejich vdom se oddlilo od fyzickho tla. O rok pozdji byly vytvoeny podrobn dotaznky ohledn mimotlesn zkuenosti a tyto byly rozeslny respondentm. 420 lid vrtilo dotaznky vyplnn v potebn kvalit. 339 z nich obsahovalo informace o mimotlesnm zitku, 81 lid takovou zkuenost nikdy nezailo, ale vyjdilo o tento druh informac mimodn zjem. Tito lid byli pak pro studijn ely pouiti jako srovnvac skupina s vysokm zjmem o ezoterick jevy. Dotaznk obsahoval poloky, kter se tkaly fenomenologie a kter byly vybrny z nsledujcch zdroj: zprvy ze zitk blzkch smrti, nboenskch mystickch text, kter popisuj transcendentn stavy, filozofick a okultn literatury, kter popisuje mimotlesn zitky, dle z psychoanalytickch a psychiatrickch daj, popisujcch stavy odosobnn, psychzy, autoskopie, hysterickodisociativn stavy a snn. Test obsahoval pt stup, kter jsou popsny v naem druhm dokumentu, kvli rozlien psychopatologickch podmnek a stav, kter jsou tradin spojeny s tendenc ke zmnm vdom, napklad: absorpce pozornosti"26-. Demografick daje se zamovaly na pedchoz zkuenost s drogami mncmi vdom, na hypnzu, meditativn zkuenosti, dle na stanoven nkterch systm vry, kter by mohly bt v pozad tchto zkuenost, vetn nboenskho prosted a literatury, kterou zkouman osoby prostudovaly. Navc byl osobm zasln dotaznk PAL27 s osvdenou dvacetisedmistupovou klou duevnho zdrav. Tento nstroj je jednm z mla dostupnch test duevnho zdrav, kter je mono pout na nenaruen populaci. Kritria zdrav jsou zde zaloena pevn na me konkrtnho chovn spe ne na subjektivnm odhadu stav nlady zkouman osoby. Vsledky Z 339 osob, kter ohlsily mimotlesn zitek, mlo 228 (co in 66 %) zitek vce ne jeden, piem 117 lid mlo pouze

jedin zitek. 74 osob ze zkoumanho vzorku mlo vce ne 10 mimotlesnch zitk. A - Vstupn podmnky Tabulka . 1 poskytuje souhrn podmnek, kter zkouman osoby uvedly v dob uskutenn mimotlesnho zitku. Ovem, e mezi samotnm zitkem a tmito podmnkami nemus bt dn bezpodmnen kauzln vazba, i kdy ji mnoho autor tie pedpokld28. Drtiv vtina lid ve zkoumanm vzorku (79 %) byla v uvolnnm a klidnm stavu. 23 % vzorku zavalo prv rzn emocionln a stresujc podmnky, stavy fyzick bolesti, drogovou, i alkoholickou intoxikaci, porod, piem obecn znecitlivn bylo pinou mimotlesnho zitku pouze mal sti vzorku. Zjitn, e za mimotlesnou zkuenost nen obvykle odpovdna nemoc i stres, souhlas se zjitnm R. Crookala22, kter zjistil, e z jeho pti osob jsou tyi naprosto normln a zdrav. Na tomto zklad se pak pokusil rozlenit mimotlesn zitky na ty, kter se vyskytuj ve stresov situaci (fyzick, i mentln) a na ty, kter se vyskytuj v normlnch nestresovch podmnkch. Srovnnm tchto zjitn s vzkumy Greenov14 se ukzalo, e ti, kdo mli jednu mimotlesnou zkuenost, byli svrzn lid, kte byli ped n vystaveni njakmu zcela uritmu stresu, zvlt fyzickmu traumatu. Analza horn a spodn dvaceti ptiprocentn hrance na poet (frekvenci) mimotlesnch zitk v naem vzorku ukzala, e zkoumn nezvisl skupiny za pouit t-test k dosaen rovn p < 0,01 zcela selhalo. Spodnch 25 % ohlsilo spe spontnn mimotlesn stavy, tedy takov, kter nastaly bez jakhokoliv sil o oputn tla, a to mnohem astji, ne hornch 25 % (df = 62, p < 0,0001). Strun, ale intenzivn studie deseti osob* informuje o tom, e stavy mentlnho klidu se vyskytly 20 krt astji u osob, kter zaily mimotlesn stav opakovan. Jednotliv OBE osoby ve vzorku zkoumanch hlsily psychick stres pouze tikrt. Vtina vzdlanc pcch parapsychologickou literaturu z vlastn zkuenosti doporuuje pi pokusech s mimotlesnmi zitky uveden do stavu fyzickho uvolnn10 21. Osoby povtin referuj o stavech mimo

tlo, vyskytujcch se ve snu a v mnoha ppadech je drazn rozliuj jako mnohem opravdovj, ne samotn sen". Sny o ltn i padn, kter jsou bn zejmna v dtstv, je mono zahrnout prv do skupiny sn, ve kterch se vyskytuje mimotlesn stav. Zajmav nm pipadalo, e nkter osoby s jistotou a horliv zdrazuj, e dok vdy rozeznat sen od stavu mimo tlo. Osoby, kter pi mimotlesnm stavu zstvaly klidn, podstatn vt mrou patily mezi lidi, kte se zabvaj meditacemi (df = 178, p < 0,0001) v porovnn s tmi, kte tento duevn klid nezavaly. Jinak mezi tmito dvma skupinami nebyl dn jin vznamnj rozdl. Nsledn mnohostrann analzy tchto dat budou vedeny ve smru stanoven jakchkoliv spolench znak uvedench ve. Zitky ohroen ivota tak, jak je popsali Stevenson a Greyson29, vyvolaly v literatue pevldajc mnn, e stavy mimo tlo souvisej s tkmi nemocemi vnitnmi (psychotickmi) nebo vnjmi (fyzickmi), a tak s ohroenm ivota. Bude mon, abychom tyto zitky blzk smrt mohli popisovat zcela oddlen od mimotlesnch stav? Dal studie provdj detailnj souhrn dat. t (V 19 % ppad jde o lidi, kterm zemel nkdo blzk.) Nicmn, jist charakteristick rysy mimotlesn-ho zitku samotnho umouj rozliovat mezi tmi, kter nejsou dsledkem stresu a tmi, kter se dj za stresujcch podmnek (emocionlnch, nebo takovch, kter pin bezprostedn hrozc smrt). Dal zkoumn asociac za pomoci test Chi t ukzala, e lid, vystaven kombinaci stresu blzk smrti a emoc, zavaj nsledujc zkuenosti mnohem astji: 1.) zkuenost prchodu temnm tunelem (p < 0,05); 2.) zkuenost jasnho svtla (p < 0,001); 3.) pozorovn hranice nebo meze (p < 0,002); 4.) smysl pro pipoutanost k fyzickmu tlu (p < 0,05); 5.) panoramatick vize obraz mrtvch pbuznch nebo ptel (p<0,05). Pouit alkoholu nebo drog mlo na tuto skupinu pouze nzk vliv. Studium kuk marihuany30 ukzalo, e 44 % z nich mlo pinejmenm jednou mimotlesn zitek. Nae populace je mnohem star, neli za as Tarta a drogy, jejich pouvn ohlsily zkouman osoby, nejsou zaaditeln do skupiny bnch

lk proti vysokmu tlaku krve, vitamin a antibiotik. Uit psychedelickch drog105 v prbhu zitku sdlily pouze tyi osoby. Popisy jednotlivch typ emocionlnho stresu byly shrnuty v 74 zprvch. Pekvapenm byla tmata ztrty, smutku a osamlosti, kter se tkaly 21 osob, ohroen ivota, vetn nemoci, pobytu ve vlen zn, pedoperanch stav a rakoviny, kter byly tmaty 20 osob. Manelsk a rodinn problmy tvoilo 12 ppad. Zbytek ppad bylo rozmanitho charakteru, vetn nespecifikovanch tivch stav. Jednotliv popisy mimotlesnch stav byly pedloeny k nahldnut tm, kte mli pouze jeden zitek (33 osob) a tak tm, kte jich mli nkolik (41 osob). 21 % ze vzorku osob s jednm zitkem a 34,2 % osob s vcero mimotlesnmi zitky ohlsilo stresovou situaci, obsahujc ztrtu, smutek a osamlost. Podobn pak Eastman13 udv, e vdom osamlosti bv ve stavu mimo tlo docela ast a mohli bychom ho brt jako fakt, kter podporuje teorii, zdrazujc dleitost obrannch mechanism vi hrozb ze ztrty i pokozen osobnosti. Osoby byly tzny na dvod, pro chtly mt mimotlesn zitek a jestli u toho zjistily nco zajmavho. Z 91 klasifikovatelnch odpovd 19 (20,9 %) sdlilo pouh zjem ze zvdavosti, nebo z legrace, 21 (ili 23,1 %) se podlelo na njakm psychickm vzkumu, nebo byli leny studijn skupiny. 23 osob (25,3 %) provdlo osobn vzkum byt, jen byl spojen s hlavnmi vvojovmi stupni. A konen 28 osob (30,7 %) zailo tuto zkuenost spontnn a neekan. Pouhch 10 % vzorku pedtm navtvilo njak kurz, tkajc se mimotlesnho zitku. Vznamn je, e piblin jedna tetina tchto osob neekala, e budou mt takov zitek a dokonce si nepipoutla ani nejmen oekvn, anebo dokonce, e by vdla o podobnch zitcch.

Psychedelick drogy - ltky rozpnajc vdom, napklad LSD, meskalin, psylocybin apod. (pozn. pekl.). 106 Angl.: Total self" (pozn. pekl.).

105

B - Povaha zitku Tabulka . 2 podv souhrn mnostv fenomenologickch rys mimotlesn zkuenosti. Prvnch est vlastnost, je se staly vce ne 50 % osob, neukazuj ani tak ezoterick aspekty, popsan v literatue, ale popisuj jednoduchou subjektivn vjemovou zkuenost, kter se jev jako velice iv a reln. Nen to jenom oddlen tzv. celkovho J106" od jeho normlnho umstn v hlav, ale tak pln vdom skutenosti, e toto J existuje ve stejnm prosted jako fyzick tlo, kter je mono jasn vidt a kter souvisej s neobvyklou energi" a touhou vrtit se do tla. Jako bychom mohli oekvat, nkter z ivjch a detailnch fenomenologickch vlastnost se objevily ve 25 procentech zkoumanho vzorku osob. Napklad oproti kontroln skupin se v tchto dvaceti pti procentech vzorku mnohem astji objevily nsledujc pocity: vdom energie (df = 94, p < 0,0005), zvuky, zvlt hlun van, (df = 39, p < 0,0005), chvn, (df = 97, p < 0,01), vidn svho tla ze vzdlenosti, (df = 97, p < 0,005), pocit, e je mono prochzet hmotnmi pedmty (df = 93, p < 0,00006), vdom ptomnosti nefyzickch bytost (df = 96, p < 0,005) a vidn blho svtla (df = 96, p < 0,002). Tato zjitn ukazuj na nkter rozdly oproti vtin vzkum, popsanch v literatue. Napklad Crookall31 v analze neoficilnch zprv od ti sta osmdesti osob objevil vysok zastoupen lid, kte se ctili spojeni se svm tlem jakoby rou", vidli v prbhu zitku jin jevy a kte pedvedli mimotlesn zitek v jeho vlastnm prbhu. V na populaci nebyl dn z nich zastoupen vznamnjm zpsobem. Nicmn, nkter z Crookallovch dleitjch objev, napklad, e osoba je schopna vidt sv tlo z jinho, prostorov nezvislho postaven, e se octne ve tvaru, podobnm fyzickmu tlu a tak pocit, e toto jin tlo" m tendenci ke vznen se, ji byly v na studii prezentovny. Tato nae zjitn koresponduj daleko eji s tmi, kter prezentovala Celia Greenov15-, toti, e tm nikdo z jejch respondent nevidl ru107.

ra - (angl.: the cord") odkaz na tzv. stbrnou ru", energetick propojen fyzickho a energetickho ta, je je podle nkterch zdroj viditeln ve stavu mimo tlo. C - Dopad zkuenosti mimotlesnho zitku Jako vidme v tabulce . 3, vtina osob mla pozoruhodn pozitivn zkuenosti. Pekvapenm ve zprvch jsou popisy zitk v superlativech. V dnm ppad tento zitek nebyl hodnocen jako obyejn a v 60 % ppad dolo k nsledn zmn ivota. Tak ti, kdo jej hodnotili jako mimodn dsiv, nebo poskytujc pocity velk sly, dopadli v Chi t testech asociace spe prmrn, pokud jde o hodnocen dle hysteroidnch a psychotickch stupnic. To signalizuje, e zitek samotn se nestv ani obzvlt nemocnm osobm, a tak nem patologick dopad. 85 % osob jej hodnotilo jako velice krsn zitek". T-testy odhalily, jak se oekvalo, e ty osoby, kter byly v prbhu zitku ve stavu mentlnho klidu, zavaly spe pozitivn stavy nlady v jeho prbhu a tsn po nm. Stavy nlady, jako radost, (df = 304, p < 0,01), svoboda, (df = 309, p < 0,008), klid, mr a pokoj (df = 90, p < 0,0002) osoby zavaly mnohem astji ne strach. Srovnn T-test tak odhalilo skutenost, e ti, kdo byli ve stavu mentlnho klidu, mli podrobnj a ivj zitky ne ti, kdo byli v prbhu mimotlesnho zitku ve strachu. Napklad vdom energie (df = 312, p < 0,2), chvn (df = 322, p < 0,01), pocity, e lid, kte nejsou ve stavu mimo tlo jsou si vdomi jejich ptomnosti (df <= 155, p < 0,008). Ve skupin, kter provala tento stav s mentlnm klidem, nastala trval a dramatick ivotn orientace. Napklad tuto zmnu osoby popisovaly jako duchovn, i nboensk zitek (df = 302, p < 0,01), zkuenost velik krsy a uitku (df = 301, p < 0,0003), kter pivodila zmnu smrem k ve v ivot po smrti (df = 313, p < 0,01). Tyto daje docela pipomnaj kategorie, pouvan k popisu vrcholnch zitk32 a mystickch nboenskch zkuenost33, napklad vdom jednoty, pekroen asu a prostoru, vdom objektivity a skutenosti, abstraktn a posvtn kvalita, stav hluboce pozitivn nlady a kvalita nevslovnosti. Osoby, kter popsaly smysl elu obecn ukazujc k zskn odpovd na nkter z dleitch existennch otzek, napklad:

107

aby mi bylo ukzno, e ve je mon", aby mi byly ukzny nov monosti i nov reality". Tyto poloky odrely pevahu (85 %) osob, kter se potkaly s otzkami, spojenmi s vtmi ivotnmi zmnami a poadovaly vt introspekci, zptn pohled a odhad osobnch pozitiv a slabost. Diskuse Dokonce bez zhodnocen nkterch iroce rozpoznanch nedostatk tohoto dotaznku lze ct, e tato studie mla mnostv dalch vad, napklad fakt, e mnoh ze zkuenost byly popisovny na zklad vzpomnek, kter nleely dvnj minulosti. Direktivn zpsob lenn dotaznku dodval pedem uren monosti volby, nicmn otzky mly funkc pedem uren monosti kvli tomu, aby napomohly kvantifikovat daje. Je vak zejm, e bylo v zjmu vci zapoteb pinst jist obti. Akoli dotaznk sestval z mnoha otzek, chyb v nm pstup detailnho individualizovanho zpisu zkuenosti. V zjmu uinn npravy tohoto nedostatku byl proveden extenzivn psychologick vzkum jednoho sta z tchto osob, z nho nhodn vzorek bude pmo zveejnn v budoucch studich. Zeveobecnn tchto daj podporuje napl nhodn povaha tto studie a anonymita respondent. Studovan vzorek vrazn odpovd veobecnmu vzorku populace. Oddlen vzkum pro ely Profilu pizpsoben se ivotnm podmnkm108", srovnal mnostv osob rznho typu, vetn vysokokolskch student, transcendentn meditujcch, profesionl, psychiatrickch pacient, aby dospl k relnm testovacm normm. Bylo zjitno, e nae skupina s mimotlesnmi zitky byla zcela normln" skupinou, zastupujc irok rozsah vku a zkuenost, zempisn charakteristiky, stejn tak jako existenci dobrho psychologickho a fyzickho uzpsoben27. Dv st osmdest osob, kter neodpovdly na otzky, vak vrhaj nkter pochybnosti na skutenost, zda jsou nae daje zcela vypovdajc o prmrnm vzorku osob, kter mly mimotlesn zitek. Nicmn, kolem jednoho sta dotaznk nebylo dorueno a mezi publikovanm rozhovorem a odeslnm dotaznku byla jednolet nezbytn prodleva. Pi hodnocen naich vsledk jako pokusu o nartnut fenomenologie mimotlesnho zitku vak tato studie podv mnoho dleitch rys, kter pispvaj k pochopen

tohoto fenomnu. Star theo-sofick traktt34 pouv koncept mylenkov formy". Obecn vzato, mimotlesn stav je takovou mylenkovou formou". Angl.: ..The Profile of Adaptation to Life Scale" (pozn. pekl.). Zstv vak otzka: Jake to forma" ji vytv? Nechceme odpovdat na spornou otzku, jestli se mysl skuten uvoluje od fyzickho tla, ale n vzkum ns mimovoln konfrontoval se zkladn otzkou o povaze toho, co je opravdu skuten". Navc, k vdom odlouen mysli od tla se z tohoto pehledu stv m dl jasnj, e celkov mysl109, kter by mla spe bt nazvna vdomm celkovho j", je skuten samostatn. V tle viditeln nezstv dn vdom sebe sama. Celkov j, vetn pozorovacch a provajcch funkc osobnosti, je umstno v jinm vjemovm prostoru ne-li mozku. V tomto stavu se fyzick tlo jev jako neten a nemyslc". V tomto stavu nen dn zasten vdom, jako ve stavu ped usnutm, ve snu a tak v lucidnm snn. Ve skutenosti je vdom pociovno jako zcela jasn. Nejpekvapivj zjitn, kter vyplv z referenc zkoumanch osob, je absolutn jistota, e to nen sen, e se to stalo za pln bdlho vdom, napklad ve stavu prudk bolesti, nebo tak, ve vtin ppad, ve stavu klidu. Ti, kte jsou pi tomto zitku bojcn, vystraen nebo maj bolesti, maj sklon k mnohem negativnj reakci a jak by se dalo ekat, vyuij ho pro subjektivn zmny v mnohem men me a tento zitek zstane v jejich pamti mnohem mn iv. Budouc studie dle rozli druhou skupinu, je zastupuje zkuenosti odosobnn. Je zjitno, e primrnmi vlivy nejsou stavy nemoci, bolestiv nebo intoxikan stavy. Vtina z nich se vyskytuje asto ve stavu, kdy to osoba oekv nejmn a ve stavu celkov relaxace. Teorie, jako napklad Palmerova35, zdrazuj dleitost omezen vstupu sebepijet ve fyzicky uvolnnm stavu, jen je blzk smyslov deprivaci. Kdy mozek pijm mn proprioceptivnch a jinch smyslovch vstup, osobnost se teoreticky stane schopna uvolnit realitu zkouek. Jak se zd, regresivn sousti mimotlesnho zitku se vyskytuj ve 22 % ppad pacient, kte si vzpomenou na sv dtstv. To lk k tomu, abychom se odvolali na
108

psychoanalytick pojet regrese ve slub osobnosti. Avak zstv otzka: Jak je to sluba, pokud se dvme ze syntetickho hlediska obrannch a adaptivnch mechanism? Zde nen mon nalzt jedin dvod pro mimotlesn zitek. Multideterminismus je pojem, jen je v psychiatrii iroce pijmn. Angl.: total mind" (pozn. pekl.). N pstup k etiologii mimotlesnho zitku spov ve zhodnocen jeho pnosu na mnoha rznch rovnch diskuse. Kad mimotlesn zitek me bt takto uren mnoha rznmi faktory (psychopatologickmi, organickmi, evolunmi, vvojovmi, a vjemov-rozpoznvacmi), z nich kad m svj vznam. Stejn osoba by za rznch etiologickch kombinac a okolnost mla pravdpodobn jin zitek s jinm dopadem. Tento koncept je popsn v dokumentu, kter pipravujeme.** Platn ve svm dle Republika naznauje tyi rovn reality, zaloen na zkuenosti: imaginrn, fyzick, pojmov a pm transcendentn poznn, kter nazv pmm vidnm Dobra". V pbhu o Erovi (Republika 616-17) mluv o statenm mui Erovi, kter zemel v boji a pozdji oivl a vyprvl pbh o tom, jak ho opustila jeho due. Platn tvrd nco, co je v naprostm rozporu s novodobm zpsobem mylen. k, e jenom po smrti, kdy jsme osvobozeni z tlesnch vliv, poznme jdro sv bytosti. Platn ct, e uvolnnm due z tla zskme zkladn podmnku pro filozofickou cestu ke konen moudrosti. Jak uvd Grosso36 37, v monistickm materialismu zkolabovala architektura byt na jednorovovou zleitost: opravdov svt smyslov zkuenosti. Prostedn krlovstv, neskuten domna sn, chab forma prvodnch jev, snad kolektivn toit umlc a lenc, ns me nauit bt mn dogmatickmi v tom, jak pouvme pvlastky jako nap. skuten". Me nm to pomoci zpstupnit mnoharovovou ontologii. Reference
109

Kennedy, R. B. Self-induced Depersonalization Syndrome." Am. J. Psychiatry, 133: 1326-28, 1976. 2 Twemlow, S. W. Discussion of A Psychoanalytic Theory of Altered States of Consciousness by Erika Fromm. Bull. Menninger Clinic, 42(6): 538-40, 1978. 3. 3 Twemlow, 5. W., and Bowen, W. T. ..Psychedelic DrugInduced Psychological Crises: Attitudes of the .Crisis Therapist.'" Journal Psychedelic Drugs, 11(4): 3 31-3 5, 1979. 4 Palmer, J., and Vassar, C. ESP and Out-of-the-Body Experiences: An Exploratory Study." J. Amer. Society for Psychical Research, 68(3): 257, 277, 1974. 5 Muldoon, S., and Carrington, H. The Phenomenon of Astral Projection. New York: Samuel Weiser, Inc., 1970. 6 Osis, K. ..Perspectives for Out of Body Research." In W. G. Roll, R. L. Morris, and J. D. Morris (eds.), Research in Parapsychology. Met lichen, N. J.: Scarecrow Press, 1973. 7 Orne, M. T. On the Social Psychology of the Psychology Experiment: With particular reference to demand characteristics and their implications." American Psychologist, 17: 776-83, 1962. 8 Tart, C. T. A Psychophysiological Study of Out of the Body Experiences in a Selected Subject." J. Amer. Society for Psychical Research, 62: 3-27, 1968. 9 Tart, C. T. A Second Psychophysiological Study of Out of the Body Experiences in a Gifted Subject." International Journal of Parapsychology, 9: 251-58, 1967. 10 Twemlow, S. W. In Journeys Out of the Body by Robert A. Monroe. Garden City, N.Y.: Anchor Books, 1977, pp. 275-80. 11 Ehrenwald, J. Out-of-the-Body Experiences and the Denial of Death." J. Nervous Mental Disease, 159(4): 227-3, 1974. 12 Tart, C. T. States of Consciousness and State Specific Sciences." In R. E. Ornstein (ed.), The Nature of Human Consciousness. San Francisco: W. H. Freeman, 1973.

Eastman, M. Out-of-the-Body Experiences." Proceedings of the Society for Psychical Research, 53(193): 187-309, 1962. 14 Hart, H. ESP Projection: Spontaneous Cases and the Experimental Method." J. Amer. Society for Psychical Research, 48: 121 46, 1954. 15 Green, C. out-of the-Body Experiences. London: Hamish Hamilton, 1968. 16 Palmer, J., and Dennis, M. A Community Mail. Survey of Psychic Experiences in Research in Parapsychology." Metuchen, N. J.: Scarecrow Press, 1975. 17 Shiels, D. A Cross-cultural Study of Beliefs in Out of the Body Experiences." J. Amer.. Society for Psychical Research, 49: 697-741, 1978. 18 Eliade, M. Shamanism: Archaic Technique of Ecstasy. Princeton, N. J.: Princeton University Press, 1972. 19 Poynton, J. ..Results of an Out of the Body Survey." In J. Poynton (ed,), Parapsychology in South Africa. Johannesburg: South African Society for Psychical Research, 1975. 20 Landau, L. An Unusual Out of the Body Experience." J. Amer.. Society for Psychical Research, 42: 126-28, 1963. 21 Muldoon, S., and Carrington, H. The Projection of the Astral Body. London: Rider & Co., 1929. 22 Muldoon, S. The Case for Astral Projection. Chicago: Aries Press, 1936. 23 Stratton, F. J. M. An Out of the Body Experience Combined with

13

ESP." Letter to the Editor, J. Amer. Society for Psychical Research, 39: 92-97, 1957. 24 Whiteman, J. H. The Process of Separation and Return in Experiences Fully Out of the Body." Proceedings of the Society for Psychical Research, 50 : 24 074, 1956. 25 Crookall, R. Astral Projection." Light: A Journal of Psychic Studies, 194200, 1970. 26 Tellegan, A., and Alkinson, G. Openness to Absorbing and Self-Altering Experiences (.Absorption'): A trait related to hypnotic susceptibility." J. Abnormal Psychology, 53: 368-77, 1974. 27 Ellsworth, R. B. Profile of Adaptation to Life Holistic Scale. Institute for Program Evaluation, P. O. Box 4654, Roanoke, Va. 24015, 1979. 28 Crookall, R. The Study and Practice of Astral Projection. New Hyde Park, N. Y.: University Books, Inc., 1960. 29 Stevenson, I., and Greyson, B. Near-Death Experiences: Relevance to the Question of Survival After Death." JA.MA., 243(3): 165-67, 1979. 30 Tart, C. T. On Being Stoned: A Psychological Study of Marijuana Intoxication. Palo Alto: Science & Behavior Books, 1971. 31 Crookall, R. Out of the Body Experiences: A Fourth Analysis. New Hyde Park, N. Y.: University Books, Inc., 1970. 32 Maslow, A. H. Religions, Values and Peak Experiences. New York: The Viking Press, 1970. 33 James, W. The Varieties of Religious Experience. New York: CrowellCollier, 1961.

Besant, A., and Leadbeater, C. W. Thought-forms. New York, London, and Benares: The Theosophical Publishing Society, 1905. 35 Palmer, J. The Out-of-Body Experience: A Psychological Theory." Parapsychology Review, Sept..-Oct.., 19-22, 1978. 36 Grosso, M. Plato and Out-of-the-Body Experiences." J. Amer. Society for Psychical Research, 69: 61-74, 1975. 37 Grosso, M. Some Varieties of Out-of-Body Experiences." J. Amer. Society for Psychical Research, 70: 179-93, 1976. Poznmky * Ironson, D. S. An Investigation into the Preconditions, Characteristics, and Beliefs Associated with the Out-of-the-Body Experience." Nepublikovan doktorandsk disertan prce, 1975. t Gabbard G. O., Twemlow, S. W., a Jones, F. Do Near Death Experiences Occur Only When Near Death?" Uvolnno k vydn v r. 1980, petisk zskn od autora korespondenta. ** Twemlow, S. W., a Gabbard, G. O. The OBE as an Overdetermined State of Consciousness." Rukopis pochz od autora korespondenta. Tabulka . 1 Podmnky pedchzejc mimotlesnmu zitku

34

vlastnost

ptomn

neptomn

ptomnost vlastnosti%

Stav fyzickho uvolnn2637079Mentln klid2616979Snn*11721136Meditace8824136Emo cionln stres7425023Mimodn nava5127915Stav blzk smrti3429810Srden phoda173135Vliv drog263008Celkov anestzie203126Siln bolest213076Porod**143164raz133184Vysok horeky1 1 3203Sexuln orgasmus113223Alkohol53282Jzda autem83242 vlastnost ptomnneptomnptomnost vlastnosti v %Stav fyzickho uvolnn2637079Relnj ne
sen3151994Postava podobnfyzickmu tlu2327376Stejn prostedjako zav fyzick tlo19712362Ochota vrtit se (83 %) tento sen tla z * Devadest sedm osobdo tla16413854Vidn fyzickhopopisovalo dlky ltn" i17116251Prochzen hmotnmipedmty15515750Chvn v ..padn". tle12820438V potench stavechslyeneny. * * 52,5 % ze vzorku tvoily zvuk*7112337st vdom zstv v tle12020337Vdom ptomnostinefyzickch bytost**12120937Zmny ve vnmn asu10722033Jasn bl svtlo***9622530Ptomnost prvodcnebo pomocnk8523826Zitek tunelu8524226Pipoutn k fyzickmu tlu6825921Schopnost dotkat sepedmt5425118Osoby, kter nejsou ve stavumimo tlo, jsou si vdomptomnosti osoby,kter je mimo sv tlo4527714Pocit ohranien i limit4427914Panoramatick vidn143134

jako

* Osoby ohlsily rzn zvuky, nejastji bzuen (29 %), ev (19 %) hudba, i zpv (16 %). ** V 19 % ppad byly osoby blzko a vidly ji mrtv osoby. ***46 % zkoumanch osob hodnotilo toto svtlo jako

Tabulka .3 Dopad zkuenosti mimotlesnho zitku

O AUTOROVI

Robert Allan Monroe je mu mnoha nadn. Co je nejdleitj, je schopen prozkoumvat a zakouet tyto odlin strnky svch talent, a takto vytvet neobvyklou osobnost. Jeho otec byl univerzitnm profesorem a matka lkakou. Studoval na Sttn univerzit v Ohiu, kde zskal diplom jako strojn inenr a novin. Nsledn na to vstoupil do rozhlasovho prmyslu jako spisovatel a programov editel. V roce 1939 odjel do New Yorku, kde v nsledujcm dvacetiletm obdob vytvoil kolem 400 rozhlasovch a televiznch program. Krom scn tak ke svm programm komponoval hudbu, z n mnoh se v televiznch programech a filmech vysl dodnes. Jeho prvnm rozhlasovm programem byl Rocky Gordon", dobrodrun pbh z prosted eleznice, kter po nkolik let vedl v programovm bloku NBC Lowella Thomase - Amos'nAndy. Vytvoil tak nkter dal poady, jako napklad High Adventure" (George Sanders), Nightmare" (Peter Lorre), Starlight Theatre" (Madeleine Carroll), Scramble" (Bob Ripley), M-G-M Screen Test" a tak kvizy Take a Number" a Meet Your Match". Po pedchozm pobytu v reklamn agentue Donahue a Coe, zaloil Robert Monroe Productions". Tato jeho spolenost v dob svho nej-vtho rozmachu produkovala dvacet osm rozhlasovch poad tdn. Pozdji se stal zstupcem editele pro tvorbu program a konen editelem Mutual Broadcasting Systm Inc.", kde psobil do poloviny roku 1956. Pak se stal prezidentem Laury Associates". V tto funkci zskal do svho vlastnictv a provozu radiostanice v Severn Karoln a Virginii. Zaloil tak Jefferson Cable Corporation", kter pod jeho vedenm budovala televizn kabelovou s v Charlottsville a Waynesboro ve Virginii. V tto pozici psobil a do dubna roku 1976. Nejvtm zjmem pana Monroa v poslednch letech byl vzkum praktickch metod zrychlenho uen za pomoci rozench stav vdom. Aby tyto aktivity pozvedl, v roce 1973 zaloil Monrov Institut Aplikovanch vd", jeho zazen a laboratoe byly umstny v Aftonu ve Virginii. Vzhledem k jeho rozshlm znalostem o zvuku bylo zcela pirozen, e jich vyuil pro sv dal vzkumy. Jednm z vsledk jeho prce byla metoda a technika

indukovan relaxace a spnku, kter byla patentovan v roce 1975. Tato technika pracuje se systmem zvukovch pulz, kter v lidskm mozku vytvej frekvenn nslednou odezvu110. Pomoc tto metody je nyn mon, aby si prmrn osoba udrela jist stavy spnku jakkoli hloubky a dlky trvn. V pozdjm vzkumu v Institutu se pouvaly stejn metody a techniky ve form binaurlnch tep" za elem synchronizace prav a lev hemisfry lidskho mozku. Tmto zpsobem doshl uniktnho koherentnho111 stavu mozku, kter je znm jako hemisfrick synchronizace, neboli Hemi-Sync". Tento objev tak umouje vnj zpsob zen stupn aktivity prav a lev hemisfry. Tyto dv metody, pokud jsou pouity v zen sekvenci za elem dosaen specifickch efekt, nm umouj nov pochopit lidsk mylen a sil. Monrov Institut spolu s dalmi podobnmi organizacemi (nyn v Nelson County ve Virginii) zkoum potencil takovch metod ve vech oblastech osobn a kulturn aktivity. Robert Monroe je vkonnm editelem a zakladatelem Institutu a stle hraje aktivn roli v tto vzdlvac a vzkumn organizaci. Je autorem knihy Cesty mimo tlo"112, kter byla vydan ji v pti svtovch jazycch. ije se svou rodinou na sv farm v Nelson County ve Virginii, pobl editelstv Institutu.

Angl.: ..Frequency-following response" (pozn. pekl.) 111 Soudrnho (pozn. pekl.) 112 Angl.: .Journeys out of the Body", Doubleday & Company Inc., 1971, Anchor Press Edition, 1977.

110

Z REFERENC O KNIZE Dlouho oekvan druh kniha Roberta Monroa je podstatnm pspvkem k naemu pochopen lidsk due." Dr. Charles T. Tart Kalifornsk univerzita, Davis V tomto dle zde nepochybn mme klovou prci ohromnho rozsahu, akoli stle jet pevn nerozpoznanho vznamu." Metapsychology Kniha Dalek cesty je urena pro ty lidi, kte jsou dost zvdav, aby chtli pijmout nov monosti a pochopen sv existence zde na Zemi." Common Boundary Svm dlem Dalek cesty Robert Monroe uvd sv tene do svta svch pozoruhodnch mimotlesnch exkurz a do vnjho vdom lovka. Po svm vce ne desetiletm hloubkovm psychologickm a duevnm vzkumu nm prezentuje zcela novou a vskutku fascinujc odyseu, kter ns vede do neznmch dimenz mimo fyzikln vesmr. Dalek cesty" jsou knihou napsanou s hlubokm vhledem a dvtipem, kter nm nabz nov uvdomn dosud nepoznanch zdroj a neomezench monost lidsk mysli.

Obsah
Pedmluva AST PRVN - PRZKUM NEJBLIHO OKOL 1....................................................................Star dobr mstn provoz" 2....................................................................- HemiSync (Synchronizace hemisfr) aj 3....................................................................- Program Brna" 4....................................................................Przkumn tm . 1 5....................................................................Nov ptelstv 6....................................................................- Prolnut ST DRUH - Do DLAV 7....................................................................Przkum a metodika 8...................................................................Msto setkn 9...................................................................- Duhov stezka 10.................................................................Znovunalezen ptel 11.................................................................Zchrann mise 12.................................................................- Nepm dkaz 13.................................................................Lba okem 14.................................................................Jedna nenron lekce 15.................................................................Pislben pln

16.................................................................Shromdn Epilog: Jedna hra na zvr Plohy OBSAH

Robert A. Monroe DALEK CESTY VPRAVY ZA HRANICE REALITY Digi: vitarian Z anglickho originlu Far Journeys vydanho v nakladatelstv Doubleday, New York 1985 peloil Jan Kaleta a Lenka Fegutov. Redakce: Radmila Janekov, Alena Dvokov Vydal: Lott, s. r. o., Praha jako svou 4. publikaci Vydn: Prvn LOTT, s. r. o. Petrlkova 2488 158 00 Praha 5 email: lottsro@seznam.cz Distibuce: Nakladatelstv Poznn, t. 17. listopadu 8a, 772 00 Olomouc tel.: 585 225 151 www.poznani-knihy.cz, email: poznani@volny.cz ISBN 80-903193-3-5