2023_04_03_2023_FELCMAN

REDAK09:51:19 Co vás vlastně přivedlo k zájmu o kameramanskou práci?

Protože vy jste studiem scénárista a zároveň teda jste

studoval filmovou vědu.

FELCMA09:51:36 No jako já to musím řict to bude taková celá historka,

taková smířlivá... Jako kvůli Michaelovi Brigandovi ve

skutečnosti. Když přišel na FAMU Michal Brigant, tak si

pamatuju tak se tam udělala taková revoluce. Se tak o

tom teďka říká po letech a ale pro mě ta na mě měla efekt

jako na studenta scénáristiky, že jsem vůbec mohl. Možná

že jsem mohl i předtím, ale tam tehdy to bylo vysloveně

takový vyzvání, že můžeme chodit na semináře jinejch

oborů a já jsem tam právě začal chodit na seminář, který

se jmenoval Kamera oko. Který dělal tady pan Jícha,

který tady to na mě hledí skrz ten hledáček. /A prosím?../

Který tu není, který to není. /A on tam je../ A tam ale v

podstatě tam se mně otevřel celý ten svět že to co jako vy

když nastoupíte na katedru scenáristiky, tak se ocitnete v

takovym podivném světě, který je trošku oddělený od

zbytku FAMU, protože vy se účastníte naprosto okrajově

na dělání těch cvičení, ale trávíte celých těch pět let tím,

že píšete celovečerní scénáře, na rozdíl od těch ostatních,

který dělají ty kratší díla. Myslí jako velice jakoby krátko,

2023_04_03_2023_FELCMAN

když by se řeklo, ale jakoby hned, jako dělají ty díla. Vy

vlastně nic neděláte celou tu dobu. Myslíte jenom v úplně

v imaginárním jako v imaginárních hodnotách, jako v

takovým světě, který opravdu nejenom že, vůbec není,

nevypadá, že by se někdy stvořila ty vaše celovečerní

díla. Prostě nebo to je můj zážitek a naopak ten, ten

kameramanský seminář byl najednou ten pravej opak.

09:53:13 Jo, já si pamatuju, že na FAMUfestu, když já jsem přeci

zbožňoval právě ty kameramanský cvičení, protože oni

byli... Tam se nikdo moc nepáral s tím příběhem, který

mě vždycky přišel nablblej když se dělá jako narychlo se

píše a pak se narychlo inscenuje a v patnácti minutách se

vypráví celý příběh o životě a o smrti a o světě a tak. A

oni ani neměli, nesměli skoro, protože to měli omezený

na počet těch plechovek a počet těch postavení kamery a

tak. A vlastně si tam se tam jakoby sama vytvářela jako

poezie z donucení nebo abych tak řekl takový z nouze

ctnosti toho že vlastně takový jako abstraktní do jisté

míry taková a jako jakoby svobodná kinematografie jo.

Že někdy to někdy to třeba nemělo hlavu a patu. A

člověk, který by se hodně držel toho jako krista pána co

ten člověk chtěl vodvyprávět, tak by řekl: vůbec nevím.

2023_04_03_2023_FELCMAN

Ale jako naopak když si když se osvobodil tak to tak to

vlastně byl takovej vopravdu takový svět takový otevření

do nějakýho prostě světa který si můžete sám zabydlet a

nějak ho jako si vysvětlit a jakoby to takový malý okýnka

do nějaký čistý kinematografie tak toto mně to jsem

záviděl. Jsem to obdivoval. Já si pamatuju, že nás

kameramani čas od času poprosit, jestli by jsme něco

nenapsali, ale si pamatuju, jak mi jednou Ferda Mazurek

říkal: prosim tě, potřeboval bych něco, bude se to natáčet

na střeláku bude tam tatínek, dědeček a chlapeček. A ten

chlapeček bude mít hodně balonků, barevných, co nejvíc

barevných balonků.

09:54:38 To byl pro mě takový poprvý zážitek jako. A co to jakoby

má co společnýho s nějakým dramatem? Tak a furt to furt

tam někde šel ten chlapeček s těma balonkama. A zpětně

to byla pro mě taková dobrá lekce jako pro proto

scénáristu, že tam... A když jsem viděl to dítě, ten ten

film, tak mi to tak jsem najednou tam jako začal vnímat

věci který si jako scénárista těžko uvědomíte. Vy taky

žijete v takovým světě divným, protože máte psát scénář,

podle kterýho má natáčet, třeba vymejšlet jako

kameraman vlastně skládat obrazy, ale vy sám nejste

2023_04_03_2023_FELCMAN

kameraman. Takže jakoby jak to teda uděláte, když ve

skutečnosti a pak tak mu to zabijete? Děláte to tak strašně

jakoby studiově nebo tak strašně já nevím bytově že ho

zbavíte všech.. Tý těch vynálezů který jako... A nebo to

teda napíšete abstraktně to vám zase s tím vyhodí, co to je

za scénář když to není jako dostatečně? Takže tady

tohleto pro mě byla taková lekce a bylo to byl to právě

tady, tady žejo. Pak tady došlo k nějakým, jako z mýho

pohledu naprosto absurdním hádkám. To teda mezi náma

jako říká se o Michaeli Brigandovi, že kdo ví, co tam šel s

teorií, tak já jsem měl teorie dost, já jsem studoval na

filmový vědě a šel jsem na scénaristikut, abych měl tu

praxi a von mě osvobodil v tom, že jsem mohl chodit na

jako kameramanskej seminář, kde najednou.

09:55:54 Kde najednou jsem slyšel, že ty lidi mluvěj úplně strašně

zasvěceně, strašně chytře o filmu, jak jsem neslyšel na

katedře filmový vědy a neslyšel jsem to na scenáristice. A

prahnul jsem po obojím. Jo, že. A zase že to ani nikdo

neví, co všechno by ty filmový vědci si z toho mohli

zjevit, kdyby ty věci věděli. Kdyby to někdo sepsal a

ukázal. Jo, příkladem je, že už jenom, teďka se to naštěstí

trochu dělá víc, i protože to jde, že při natáčení si ten

2023_04_03_2023_FELCMAN

kameraman vede nějaký jako deník tvůrčí, z kterýho buď

touží po tom vytvořit nějaký making of třeba nebo teda

ne, ale vede si ten tvůrčí deník, aby sám měl nějakou,

jako třeba i pomoc, pomůcku do budoucna, jak třeba

nástroje, který se tam naučil, který tam vymyslel. Protože

to musíte tou improvizací to vlastně vám to ta

prozřetelnost snese ty třeba jakoby geniální řešení. Tak

jak je třeba použít dál, tak si to stopuje. Konečně jsem to

vůbec začal registrovat, že se to takle děje. A ale že to, že

by se pak takovejhle materiál mohl někdy brát a pak

vlastně ukládat. A pak jako zpětně analyzovat ten

přechod mezi z od jednoho filmu k druhýmu. Že si je

jakoby zase s tou zkušeností toho filmovýho vědce a nebo

co to jako je. Vím jak by to jak je to cenný jak se k tomu

nikdy nedostanete, jak vás to nenapadne, jak chodíte k

těm hotovým dílům. Ty rozebíráte nějak? Nebo vám

otevírají zase nějaký imaginaci myšlení? Ale tohleto je

takový jako jako kdyby to byly takový voda a olej,

takový dva neslučitelný světy, ten ten svět těch jakoby

inženýrů příběhů a pak tedy těch jako inženýrů obrazů.

09:57:31 No a tak já jsem po tom toužil. Dostal jsem to a dostal

jsem to i jakoby plnou měrou tím, že to bylo perfektní,

2023_04_03_2023_FELCMAN

protože tam se mluvilo o filmech, o kterých já se miloval.

Jako o nějaký filmy, který točil Robby Miller si to

pamatuju nějak. Jarmusch třeba když dělal toho Mrtvýho

muže, tak si tam jsme se tam o tom bavili, že já jsem

mohl přinést nějaký filmy, který mně se líbily obrazově a

si památuju jak mi pan Jícha říkal: já si tady.. /Nevadí, to

budete muset nějak vystříhat.../ Pan Jícha mi tam říkal:

prosím vás vždyť on tam má dva stíny. A to byl takový

krásný portugalský film. Surrealismus jako to. A vlastně

mě tím jakoby vyřadil. Tak říkal: na to se nemůžu koukat,

protože tam jsou dva stíny, jako to nejde, prostě já to

nesnesu. A přitom z mýho pohledu to bylo svítání. Bylo

to v bytě, takže tam byly ty dva ty typy světla, to toto, to

venkovní. Zatím to ta alfama, to prostě krásný starý

město, portugalský jako Lisabonská čtvrť, že jo. A tam

ten byt, to je taková prostě melancholie a to třeba byla pro

mě taková lekce jako. Tyjo, dva stíny. Sakra, to jsem si

vůbec nevšim. Ten kameraman, samozřejmě ještě slavnej

v Portugalsku velmi zajímavý.

REDAK09:58:36 /No tak to je zajímavý.../ Jakou zkušenost máte vy? Jako

scénárista na dohodě na představě o tom díle s

kameramanem?
2023_04_03_2023_FELCMAN

FELCMA09:59:03 No já si taky říkám, co se týče jako spolupráce scénáristy

a kameramana, že nevím, jestli to je tím, že jako doba

postoupila v mým vlastním životě, že jsem jako už nějaký

starší, anebo že se změnila doba. Tak ale že jsem měl

pocit, že dřív to bylo jako že k tomu styku skoro

nedocházelo, k tomu kontaktu skoro nedocházelo.

Zatímco teď mně přijde, že je jako velmi ranou verzí

scénáře až, i třeba v podobě historky, v podobě nějakýho

treatmentu, jak se tomu říká. Už jako hledám, už vim, s

kym bych to dělal nebo vim, s kým se to bude dělat a ta

zpětná vazba od kameramana už v tu chvíli přichází.

REDAK09:59:58 Předpokládám, že to píšete, tak ten mozek si to sám

představuje, že jo? Tak mi řekněte, jak vypadají ty vaše

představy.

FELCMA10:00:29 Já jsem zase ... když píšu, tak to čím začínám, je dialog a

dialogické jednání. Já mám v hlavě představu, kterou je

vopravdu taková představa ...bych řekl, že si to může i

kdokoliv jako spojit s tím, že všichni máme sny.

Každýmu se alespoň jeden v životě zdál. A to je takový

vodítko k tomu, jak psát scénář. Zápis snů je zápis

scénáře. Ta představa je velice abstraktní, taková jako po

všechna. To, co to, co vám vytvoří nějakou linii při psaní.

2023_04_03_2023_FELCMAN

V tom tom ujasnění je pak dialogické jednání. Přitom je

tam už je všechno tam už je toho hrozně moc. V tom

dialogu už je načasování, už je tam nějaký rytmus, je tam

třeba, opravdu jsou tam nějaký póly dramatický. Nenávist

nebo láska se dá už dialogem vyjádřit. To taky není nic

samozřejmý. Teda ne samozřejmýho. S tím ten dialog,

ten vytvoří takovou první představu toho jako abych tak

řek délky toho díla nebo tý jednolitý tý každý jednotlivý

sekvence. Při zápisu toho dialogu je zároveň jsou důležitý

věci, který tam kontextově musej bejt. Typu když tam

přinese někdo nějakej artefakt anebo když se vopravdu

něco odehrává v noci, protože musí v interiéru, protože

musí, nebo ráno třeba, když je tam speciální světlo, nebo

když je tam mlha například. Tak v tuhletu chvíli jako

dochází k nějakýmu hlubšímu scénáři, kterej už je jako

velice jasný v třeba abych tak řekl v představě toho... Dal

by se skoro spočítat. Dá se dát produkčnímu, aby on mohl

říct tak jako jasně budeme potřebovat mlhostroj, kterej

prostě budeme dvě postavy jo... A ale je zároveň furt

strašně abstraktní, protože tam nejsou popsaný detaily,

pohyby kamery jako jejich nebo vůbec dynamika.

2023_04_03_2023_FELCMAN

10:02:22 Jo, jestli jestli ty kamery budou statický, jestli to bude

standardní jako standardní záběrování nebo skládání

obrazů záběr/protizáběr, nebo nějaký ten establishing shot

a counter shot. A anebo jestli to bude v jako je nějaká

vnitrozáběrová montáž. Jeden pohyb kamery. Jestli to

bude nabito třicítku, tzv. to znamená, musí se počítat s

časem a musí se počítat třeba i s tím, že vopravdu se to

musí sjet jenom několikrát. A že pak je třeba i abych tak

řekl, výhodnější dělat to nějakej tanec s tou kamerou, než

strašně ti mnohokrát přestavovat tu těžkou kameru a

přesvědčovat tu scénu, když to takhle vezmu. Tohleto si

vůbec nelze připouštět ve chvíli, kdy se píše scénář. Ale,

je to fáze, ve který by se toho dalo už hodně pokazit, si

myslím. Když si to tam začnete jako scénárista hodně

psát, tak ten tak tomu kameramanovi postupně zvužujete

možnost co s tím jako dělat. Proto mi přijde že teďka se

jako abych tak řekl, že nás učili nebo na začátku to bylo

že ten scénář má být co nejdefinitivnější. Ale teď v

tuhletu chvíli já už bych přicházel jako já, už bych já už

to konfrontuji s kameramanem. A už se s ním... už ho

nechám, aby von mi to vlastně přehrál, aby von viděl

ten...Aby von ukázal ten film, jak bude.

2023_04_03_2023_FELCMAN

10:03:46 Já se zaprvý podle toho můžu rozhodnout, jestli to je

představa, která mi konvenuje. V postavení scénáristy to

je omezující, protože i režisér tam má to poslední slovo.

V případě, že to je režisér, scénárista, nemůžete teda

režisér, tak tam to samozřejmě ta volba jako může takhle

bejt. Ale zároveň teda mě přivádí do toho mýho světa

nově. Já se na něj vůbec třeba můžu podívat, ale i tím s

tou vlastní zkušeností. Protože on to dokáže udělat. On

dokáže navrhnout ty řešení a dokáže vymyslet vynálezy,

který já bych v životě nevymyslel. A může pomoc tomu

filmu, tomu, co ve skutečnosti chci daleko víc, než kdyby

mě jenom jako otrocky po kdyby mě jenom otrocky

poslouchal. Samozřejmě se může se nastat chvíle je..

Nebo ze zkušeností to co známé, že se režiséři sami

stanou kameramana jako třeba Stanley Kubrick, který ve

skutečnosti prostě byl jako fotografem, začal jako

fotograf a vlastně si nad kamerou měl absolutní dozor,

prostě co mohl. Nebo Terence Malik. Třeba že si jakoby

vezme si kameramana, ale potom si nakonec si vezme

třeba jenom už švenkra, protože už má tu představu úplně

jasnou. Nebo jako v naší, v našich jako v našem případě

Jaromír Jireš nebo Juraj Jakubisko, který vystudovali

2023_04_03_2023_FELCMAN

kameru, stali se režisérema a mají tu přesnou představu.

Jo, Jaroslav Brabec taky, tak to je prostě ta jako jedna

linie.

REDAK10:05:42 Je to vůbec možný být zároveň režisérem, kameramanem

a scénaristou?

FELCMA10:05:47 Co se týče jako pozic třeba kameramana, který přechází

do role režie nebo toho, když kameraman jako režíruje,

tak já bych to neřekl a nevim, chtěl bych vidět člověka,

který to řekne jako úplně definitivně. Co se týče

kameramana, který se stává režisérem, si do jisté míry

každý režisér musí být kameramanem. To závisí na jeho

zkušenostech. A ale zároveň je bezpochyby osvobozující

předat tu sadu starostí, který máte v hlavě coby

kameraman jinýmu člověku. Když kameraman přechází

do role režie, tak to pro něj asi do jisté míry i práce s jeho

vlastní, s jeho vlastním egem. Předat někomu, kdo je v

tom, kdo je jeho kolega, vlastně potenciální konkurent,

mu dát to nejdražší, co má, ale je to potom na něm, jestli

tú odvahu má a jestli ji chce takhle využít. Já bych třeba

pro to byl skoro pokaždý, protože ta komunikace mně

přijde, že je hrozně tvůrčí. Komunikace, režírujícího

2023_04_03_2023_FELCMAN

kameramana a kameramana, ale někdy to někdy to prostě

neudělá no.

REDAK10:07:37 No a co takhle funkce režiséra a scénaristy?

FELCMA10:07:38 No, co se týče obecně, co se týče lidí, kteří pracují na na

filmech, jakože mají několik těch důležitých funkcí

dohromady. Já bych tomu... Já bych to připodobnil tomu,

že když vůbec píšete scénu, nebo když píšete příběh, tak

do jisté míry vedlejší postavy jsou jakýmisi hlasy,

oponujícími hlasy tý hlavní postavě. Jsou tam schválně

uvedený do děje, abyste se o ně mohl, aby se ta hlavní

postava o ně mohla odrážet velice často. Je to vlastně ...

skoro byste se mohl na ty nejlepší filmy se můžete

podívat, že to je vlastně něco, co se odehrává v nějaký

mysli. To třeba soupeření ega s it nebo se super egem.

Prostě to nejjednodušší, co je to udělat. Ty trojúhelník

super, ego jako tatínek, ego jako ta hlavní postava a it

jako nějaká živočišná bytost, která tůdle tu hlavní postavu

svede. Například jo, svádí, ponouká. A v tom případě ... v

případě tvůrců, který kombinujou všechny ty věci

dohromady, tak to je jako kdyby se samozřejmě

ochuzujou ty vedlejší postavy. Můžete udělat film, který

je, kde je jedna postava prochází lesem a všechno se jí

2023_04_03_2023_FELCMAN

jakoby odehraje a omdlívá tam, budí se a je to magický.

Ale ochuzujou se samozřejmě vo tu o o tu proti, o tu jako

protiváhu. Abych tak řek, tak...

REDAK10:08:47 Vy jste říkal, Honzo. Vy jste říkal, že teda tam je tak

důležité ... že nemůžete při tom prvním scriptu myslet na

to, kolik to bude stát. A vůbec, vy se musíte od toho

oprostit. Jde to ještě v současný době, kdy všichni tlačí na

něco? Jako dokážete to?

FELCMA10:09:07 No když se píše scénář, tak nic jinýho nezbejvá, než v

jednu chvíli vůbec nemyslet na to, v jednu chvíli vůbec

nemyslet na to, za kolik, takzvaně, jak to udělat. Že tak je

to prostě práce. Člověk se musí dostat do tranzu si

myslim. Musí se tak ... já nevím, nějak se vyoutovat

zdrogovat nebo ožrat nebo něco tak. A protože to zase já

abych tak řekl... Ten tady ten člověk který potom tomu dá

tu tíhu toho že si to teda musí realizovat, to je nějaká

postava, která do toho děje přijde, a s kterou se teda pak

začne vést jako jinej strašně tvořivý dialog. Tak asi je

abych tak řekl iluzorní představovat si nebo si s takovým

nebo takovýho člověka já si to nikdy nepřipustím ne bude

to film za sto milionů a anebo to jde. No tak někdo tomu

může uvěřit, že to prostě natočí.

2023_04_03_2023_FELCMAN

REDAK10:10:29 Tak kde je ta hranice mezi tou vaší rolí a pak prostor pro

toho kameramana co se týče tvůrčí činnosti?

FELCMA10:10:37 Já si myslím, že ta hranice vždycky vychází z toho, jakou

má ten autor ten, který nese tu veškerou zodpovědnost za

dílo jako ten autor, režisér. Takže z jeho vlastní

zkušenosti. Tak když máte pocit, že jste, že to vůbec

nedokážete, že to vůbec nevidíte, že ani vy jste

nesestříhali dohromady ty záběry, aby dávaly smysl, tak

pak předpokládám, že tam ta moje důvěra v kameramana,

to, co mi vlastně čím mi může pomoct, je hodně velká.

Pak když máte za sebou mnoho filmů a chcete si opravdu

něco vyzkoušet typu: chci udělat ten film složit z

jednozáběrů, tak si pak třeba i najdete kameramana, který

na to specialista a vedete dialog, rozpravu o metodě jako.

A myslím si, že to je zase, že to je nějaká škála, že ta

škále vychází samozřejmě z nějaký povahy. A pak i

reálně ze zkušeností. Že asi s postupem času, když už jste

jako natočil mnoho filmů jako režisér je tak asi pak už

vás lákají, podněcují nějaký jiný tvůrčí tvořivý debaty než

byly na začátku.

REDAK10:11:41 /Abychom ještě jednu rovinu a to jsou představy.../

Scénárista má nějakou představu a do jaké míry

2023_04_03_2023_FELCMAN

necháváte vaši představu ovlivnit finální výsledek

obrazu? A jestli jste se setkal konkrétně s tím?

FELCMA10:12:44 Tak to nás dokonce i učili. Co se týče zase... když

začínáte, když začínáte psát scénář nebo když já jsem

nastoupil na katedru scénáristiky a vůbec jsem se učil se

popasovat s něčím, co jsem vůbec nevěděl, jak v jednu

chvíli budu vůbec to schopný dodělat jako scénář tak...

Ve chvíli v téhle první chvíli psaní scénáře neexistuje nic,

než ten text jako takovej. Taková hlavní past scénáristů

je dojít opravdu do fáze, ve který vy se tak zamilujete do

představy, kterou máte, že jí už už nechcete, aby ten film

vzniknul. A ani si nemyslím, že jako je to producentský,

to je dost nevýhodná věc. Ale zároveň máme jako v

historii jsou případy filmů, který takhle, abych tak řek,

filmů v uvozovkách, který takto vznikly. Tím chci říct ty

imaginární scénáře ze dvacátých let, poetický scénáře

Karla Tajga, Jaroslava Seiferta nebo Vratislava

Effenbergra. Nebo ona existuje taková celá tlustá kniha

Neviditelný film francouzská, kde to je tak jako průletem

celým světem, kdekdo z umělců schválně napsal jakoby

na imaginární scénář, jakoby film pro představy. Že to do

jisté míry i může být disciplína, ale jako opak je potřeba

2023_04_03_2023_FELCMAN

to brát. Občas je potřeba to brát opatrně. A potom

samozřejmě je skok je druhá věc a to je, to je ta realizace,

která do jisté míry může působit omezující, protože

najednou si z těch nekonečných množství realizací je už

jenom jedna. Ale to, co zase ta realizace může vytvořit je,

že ta jedna verze může zase udělat tisíc možných

interpretací. A to je zase když já tady ty moje

nejoblíbenější Jako pro mě. Čím rafinovanější filmař, tím

radostnější zážitek. Tím chci říct čím? Čím víckrát já

jsem schopnej se na ten film dívat a neustále objevovat

nový vrstvy, tak tím jako radostnější z toho mám pocit. A

to je zase... To už se pak, jak ukáže u tý realizace a to

třeba když já uvedu, že to je jako Jaques Rivet třeba nebo

ten Stanley Kubrick a nebo ale třeba bratří Coehnové ,že

to na jednu stranu... ta první vrstva toho filmu je že to je

nablblá komedie úplně jednoduchá vztahová komedie.

Prostě dva lidi, který chtějí mít dítě a nemůžou ho mít.

Takže vymysleli úplnou blbost, jako že unesou prostě

nějaký dítě. A ale vy pak jako když ten film vidíte

podruhý a potřetí a po čtvrtý a po pátý pokaždý, tak pak

už vás nezajímá ta komedie. Už jste se jako dostatečně

vysmáli těm vtipům a najednou začnete zjišťovat, že pod

2023_04_03_2023_FELCMAN

tím jsou, že to je nějaký prostě apokryf, jo že tam je

vlastně starozákonní nějakej příběh a že to je celý

vymyšlený tak, aby tak zrovna v případě bratrů Coehnů to

je takový úplně. Že to je, že to je, že to jsou nějaký já

nevim Odyssea jako to Bratříčku kde jsi nebo ten

Obyčejný muž je zase ta Jobbova zvěst, že jo že tam

vlastně to úplně se takhle dá jako vystopovat. To u toho

Stanley Kubricka, to bylo taky obyčejná historka o

žárlivosti, ale zatím je to nějaký úplnej prostě portrét

podvědomí jakýhokoliv člověka a můžete se na ten film

dívat jako dvěstě krát. Takže to bych řekl, že to je taková

jakoby pro mě taková odpověď na lidi, který by toužili po

tom. Je to tak krásný scénář jako zachovejme ho v týdletý

otevřenosti a nerealizujme ho.

REDAK10:16:17 /Jo, to je zajímavý, ale pojďme ještě to říci jednoduše.../

Představujete si přitom psaní, jak ty lidi vypadají? ...

FELCMA10:16:50 U psaní scénáře rozhodně si představujete, máte jako dost

konkrétní představy a s postupem času se zpřesňují ty

představy. Ale pomáháte si jsou to takový hry. Buď vidíte

reálný, reálný lidi ve vašem okolí, protože se to třeba

podle nich trochu napsal a nebo herce. A to je zase

osvobozením, že můžete vidět herce současný, který

2023_04_03_2023_FELCMAN

byste mohl i nacastovat. A nebo teda Natašu Golovou

třeba nebo jako Oldřicha Novýho, protože to je ten typ

jako ale to jsou hry a v jednu chvíli to skončí a vy tuhletu

hru jako se svým mozkem musíte hrát i s tím vědomím,

že pak nastane ta jako buď tvrdá, omezující, anebo teda

jako rozkošná otevírající práce. Jedna z nejjednodušších

věcí je, že vám prostě přijde producent a řekne: Tak a

máme slovenskou koprodukci a polovina těch herců musí

být Slováci. Takže vy máte v hlavě, nanacastovaný český

herce a najednou si říkáte, já prostě nikoho neznám a

nebo naopak, žejo si řeknete týjo, tak to je totální

dobrodružství, tak kdo by to mohl hrát? A proč? Proč

vlastně Slováci a tak dále...

REDAK10:17:58 /To je super. Tak jo, tak pojďme k ke Kučerovi.../ Ještě

do jaký míry do toho vstupuje tvořivost, znalost historie

kinematografie. Tak kam až sahá vaše vaše paměť nebo

inspirace v tomhletom ohledu? I pro vás jako pro

scénáristu?

FELCMA10:18:33 Tak já jsem ten festival kameramanskej má takový dva

patriarchy. Jeden je Jaroslav Kučera jako český

kameraman, druhý je William Lubčanský, což je

kameraman francouzský. Je to takovej pilíř francouzský,

2023_04_03_2023_FELCMAN

nový vlny. To byly takový moje dvě inspirace, proč to,

proč ten festival založit. To druhý bylo, protože to je bez

kamery, nenatočíte film, prostě ho natočíte. S tím, můžete

dělat co chcete, můžete si stavět na hlavu, ale prostě bez

kamery ho nenatočíte. To je jakoby, což je pro

dramaturga osvobozující, protože vy tím pádem všechny

filmy můžete zahrnout. To není festival dokumentů, není

to festival animace, je to festival všeho, protože ani

animaci nenatočíte bez kameramana. Co se týče historie,

tak tam je asi úplně strašně jednoduše spoleh na to, že

každý člověk v sobě nese historii, abych tak řekl. Už

jenom svojí vlastní kariéru, že třeba pro mě je teďka

nejzajímavější komunikovat a jako bavit se reálně s

debutanty. S kameramanem, který má za sebou

celovečerní hraný debut, tzn. překročil nějakou mez úplně

zjevnou. Většinou ten člověk je úplně hotovej už dávno

už natočil milion nějakých seriálů, nějakých klipů,

reklam, prostě je to úplně hotovej tvůrce. Ten by mohl

mít retrospektivu právě. Ale teď teprv jako v tuhletu

chvíli překročil. Ale a každý ten člověk je potom ta

historie. Každý vás zase o něco v něčem poučí, každý si jí

s sebou nese, každý z něčeho vychází, vychází z nějakých

2023_04_03_2023_FELCMAN

Čechů, samozřejmě z Ondříčka nebo z Kučery. Anebo

nebo z nějakého Otto Hellera, prostě z toho... A pak oni si

pomáhá, protože si může pomoct z historie, když

se ocitá v podobných, v podobný situaci. Těžko vám

nějak pomůže, že máte za hrdinu jako Janušika

Minskýho, třeba když je to totální hollywoodská hvězda,

která má nekonečný rozpočet, tak je to jako krásný.

10:20:39 Je to úžasný, že jo? Jana Holišová dělá dokument o

Robertu Richards, kameramanovi od Tarantina. Strávila s

ním x času. Měla štěstí, že zrovna začal covid, když ona

tam u něj byla, takže tam si zůstala tři měsíce. To vám

mimochodem doporučuju si s ní o tom pobavit. Tak je

zase úžasný zase vstoupit do mozku člověka, který má

takovýhle jako neomezený prostředky. Ale třeba co se

týče vztahu já nevím jako k panu Baťkovi, který žejo

dělal Marketu Lazarovu na jedný straně anebo na druhý

straně k tomu Otto Wellerovi, který vlastně bych řekl

proslul právě studiovou prací, je tak ocitám se v situaci,

kdy já prostě pracuju ve studiových podmínkách, kdy

mám třeba producent najal skvělýho výtvarníka a má

hodně peněz, nebo zrovna má, já nevím koho producenta

Barrandov, takže nebo k někoho, kdo vlastní studia, takže

2023_04_03_2023_FELCMAN

se to celý dělá ve studiu. Tak já prostě potom ten vzor

chci najít v člověku, který dokonale dokázal pracovat ve

studiových podmínkách, takže to pak působilo ne třeba

jako neviditelně, ale tvořivě, jako stylisticky jasně. A pak

když chcete jako něco křehkého a zároveň jako

přirozeného, tak Marketa Lazarová je film, který je jako

na jednu stranu takový až jako do dokumen... Jako já

bych tak řekl, nedokumentaristický právě že ne, ale je

tam ta příroda, ten prostě ten život tam je pulzuje prostě z

každý tam rostlinky. Já bych tak řekl. A zároveň tam

všichni mají kostýmy a hrajou tam nějaký herci z

Národního divadla. Jo, by se řeklo tak... A to je ta

historie. Potom to je ta jako inspirace.

REDAK10:22:22 Děláte nějaký retrospektivy nebo upozorňujete na český

kameramany? Jako co vlastně je kameranská škola? Jak

vidíte tu českou kameramanskou školu?

FELCMA10:22:47 No česká kameramanská škola reálně? Nebo jako... To

zase všechny pojmy jsou nějaký nálepky. To je strašně

jednoduchý. Je to užitečný, je to dobrý promo. Je to

francouzská nová vlna si dělali reklamu sami filmaři,

francouzský nový vlny. Voni jako jo, když psali ten

časopis, ten byl jejich tribuna. Prostě tak dál. A tak v

2023_04_03_2023_FELCMAN

tomhletom případě pro mě nálepka zase tak nezajímá,

jako ten klíč klíči potom v těch jednotlivých tvůrcích. Jo,

ta kameramanská škola existuje podle toho, v jakých

podmínkách se střetávají a kdo koho si berou za svý

vzory. Kdo je dokáže poučit, posunout dál a koho voni

sami dokážou vychovat. Takže pro mě ten klíč vždycky

je... Teďka existuje nějaká jedna vrstva, kam jako skupina

generační skupina kameramanů, tak generační skupina

kameramanů je... samozřejmě, že prostě to je hrozně

jednoduchý. Těch kameramanů každý rok vznikne čtyři

nebo pět, protože jsou to absolventi, nebo třeba sedm,

když počítám absolventy třeba Zlína, Opavy, Písku a tak

dále, který jako do toho vstoupí. Ale který zároveň se tam

tak různě provozují, že pak jdou na jinou školu a jdou do

praxe, pak se vrátí a tak dále, tak ta generace je potom

jasná, že ty lidi se znaj, vzájemně si asistují a čelí stejným

starostem. A ty starosti jsou diktované imaginací tvůrců, s

kterýma pracujou a to znamená, kterým dávají překážky

ve smyslu prostě jako ty vize a pak těma producentem a

který mají nebo nemají nějaký peníze. Způsobem jakým

ty producenti ty peníze jim jako jsou schopný poskytovat

2023_04_03_2023_FELCMAN

a z toho z týdletý směsi vzniká ta se navazuje na tu

historii. Vzniká tak kameramanská škola.

REDAK10:24:53 Co ta úplně nejmladší generace? Myslíte si, jak jsem si

tady napsal, Jo. Jak se bude i podle vás vyvíjet ta práce

těch kameramanů? Jako myslím opravdu těch mladejch?

Narážím na ty pokusy různý točit na vejšku, točit

telefonem a tak...

FELCMA10:25:16 Jo no, já bych řek, že ta práce se bude vyvíjet zase z toho

je jak práce... Tý jako nejmladší generace kameramanů se

bude vyvíjet, tak co jim nabídnou jejich spolutvůrci a co

jim nabídne ten produkční systém. Když uvedu jako

příklad ...Dušan Husar, jako by se řeklo nejmladší

generace, ale právě z mýho pohledu je to zavedený autor,

ale nejmladší generace, dokázal v jednom roce natočit

dva naprosto odlišný filmy, by se řeklo stylově. Jeden je

natočený tzv. na telefon, druhej je natočený naopak ve

studiu, prostě s digitální kamerou, ale s takovou, jako až

bych řekl imitací pětatřicítky. Ta úvaha, že se to bude

točit na pětatřicítku tam na začátku byla, ale hlavně to je

takovej jako opravdu studiový film, kde je na to ta

výtvarná stránka hrozně jako hrozně podstatná. A to by se

řeklo, tak ten člověk vůbec neví, jaký má styl. Mi přijde,

2023_04_03_2023_FELCMAN

že to naopak je tak, jak to má bejt, že má dva podněty. A

s nima se tvořivě střetává. Ten jako to, jak jestli bude

točit na vejšku nebo jakou si vezme kameru je vyjde,

vyjde zase od toho jak moc, jak si bude hlídat, aby byl s

člověkem, který opravdu nese nějaký nápady a nějakej

talent. A jak si bude hlídat, aby byl s producentem, který

mu dokáže dát prostředky a zároveň má jako hlavu

otevřenou. A to potom všechno stvoří.

REDAK10:26:44 /Prosím vás, ještě aby abych to nemusel střihat.../

FELCMA10:26:53 Dušan Husár natočil v jednom roce dva odlišný filmy

jeden studiový, který se jmenuje Arvéd a druhej takzvaně

natočený na telefon, který se jmenuje Banger.

REDAK10:27:09 Je možný teda mluvit o nějakém kameramanském stylu?

FELCMA10:27:13 No to si myslím, že naopak zejména. Jako jo, je možný o

tom mluvit. Když máte třeba i na paradoxu případu

člověka, který točí stylově úplně odlišný díla ve stejnou

chvíli, tak si myslím, že i tak má cenu mluvit o tom, že

existuje nějaký styl. A ten... To vodítko vám potom

přinese jeden úplně prostý pohled jako, abych tak řekl,

svět takový jako světová perspektiva, pohled zvenku. V

tu chvíli to poznáte, že sice tady je nějaký Čech nebo

Slovák, v tomhle případě natočí studiový film takový a

2023_04_03_2023_FELCMAN

zároveň ten film osvobozený na telefon, ale natáčí ho v

českým prostředí a to, co ve skutečnosti oba dva ty filmy

determinuje, je právě jak ta ten talent, ty úvahy toho

talentu autora, tak právě to produkční prostředí. On

skutečně bych řekl, pokračuje v tom, co čemu si může říct

česká nebo československá kameramanská škola, protože

už jenom prostě proto, že ve Francii je jiný světlo,

například v Africe je jiný světlo, na severu je jiný světlo a

to je jedna věc a ta druhá... Ve Francii je tradice mnohem

míň dělat ve studiích, například jo, v celý západní Evropě

je mnohem menší tradice vlastně dělat tuhletu naší

přípravu, kterou my si neseme ještě z toho si

zestátněnýho Barrandova dodneška tady je. Za co se

oceňuje český filmy nejvíc je za tu jejich jako českou

takovou jako production value, přidanou produkční

hodnotu. Která se vyznačuje právě tím, že tam jsou ty

jako herci z nároďáku tzv. a že tam jsou ty kostýmy a že

to tam je vlastně na tom vidět.

10:28:59 Jo, tak todleto je to do jakoby film jo zatímco tohleto je ..

tak jenom tímhle tím prostým pohledem. To je to co

definuje českou kinematografii to co definuje českou

kameramanskou školu je tady ta tradice je zaprvý ten náš

2023_04_03_2023_FELCMAN

jako Barrandov. Ta touha po tom mít Národní divadlo

kinematografie. Prostě národní kin.. A pak to světlo,

protože to světlo, to jsme se právě učili na tom semináři

Kamera oko. To máte prostě když vám tady furt jdou ty

mraky tak prostě například musíte když chcete točit v

reálu, tak musíte furt čekat než vám to... Takže jsou tam

ty pauzy a tak... Tak dobrý už můžem zase teďka jo a

dává to tomu životu takovou jako tomu životu v tvorbě

takovou já bych tak řekl prostě ne vypočítavost nebo

nevím nelíčenost. Co říkal Ondříček nebo Forman to říkal

vo Ondříčkovi. Tak my jsme se pak vrátili někde z

Ameriky a tady jsme to viděli, jaký to vlastně bylo tehdy

natáčet filmy tady že to bylo: Jo, teďka se musí všechno

zastavit, protože jde mrak. A v Americe není možný, aby

prostě šel mrak. Nesmysl jako jo, žádný mrak nejde,

prostě to se rozfouká. Nebo jsme prostě v Los Angeles,

kde žádný mraky nejsou schválně, schválně tam jsou ty

studia, protože tam nejsou žádný mraky. Jo a tady ne tady

v tý kotlině prostě to...

REDAK10:30:10 A je pro vás nějakým přelomem ten přechod z analogu na

digitál, co? Jak to poznamenalo kameramanskou práci?

2023_04_03_2023_FELCMAN

FELCMA10:30:20 Jo tak no přechod z analogu na digitál je pro mě asi jako

když najednou přestali cédéčka a najednou měli všichni

všechnu hudbu v mobilu. Nebo teďka, když prostě my

scénáristi čelíme tomu, že televizní seriály bude psát AI,

protože není důvod, proč by to umělá inteligence neměla

psát ve skutečnosti. Vy tam prostě dáte ty postavy, tady

bude na strážmistr, tady bude nějakej jeho pohůnek,

tamhle bude nějakej vrah, tak je to tam dáte to prostě

naprogramovat v podstatě jakoby scénáristova práce by

měla bejt, umět naprogramovat tu jako ten příběh z toho

pohledu. Přechod od analogu k digitálu je jako abych tak

řekl vy přijdete o tu tu živočišnost a musíte se naučit žít

jako v novým světě, který už tady prostě bude a jsou to

jiný prostředky, který ale podněcují vaši kreativitu. Nás

scenáristů my budeme muset dělat dobrý se setupy abych

tak řekl. Jo, kameramani mají jakoby ušetřenou práci. Asi

že nemusejí teda do tý laborky a vyvolávat ty a číslovat

ty... To co ale bylo krásný, to co vytvořilo už teďka těžko

někdo jako rekonstruuje právě toho Jaroslava Kučeru. To

tu kin ... tu silnou kinematografií Jaroslava Kučery a

potom se jednou stane jako se to stalo teď že Jakub

Vrbík, kameraman natočil film, který se jmenuje Je

2023_04_03_2023_FELCMAN

nalezena tím koho hledá dokument, který je o

ořekladatelce o manželce básníka, který je natočený jen

jako prostě jako na 16ti milimetrový materiál a který

způsobil takový úžas, když se to promítlo, že to je na tu

šestnáctku, že tu vytvořili prostě na festivalu dokumentů

cenu pro kameru jenom proto, aby to tomu mohli dát.

10:32:05 A vy se najednou střetáváme s tím, že to všechny ty

omezení, který ta šestnáctka má, najednou si tu zhmotní,

že to takhle prostě se rozejdou mraky těch nekonečných

digitálu a najednou se tamto všechna ta znouzectnost, kdy

vy musíte prostě šetřit každou vteřinu u dokumentu. Co ty

za blbost? Dělat jako by film na filmový materiál

dokument... Se to tam najednou jako zúročí a najednou to

vyvstane. Asi jako kdybych řekl, když teda vopravdu

někdo se sebere tu odvahu a udělá ten film na

pětatřicítku, to je to stejný. Anebo když pak ve chvíli, kdy

už 80% takový tý spotřební tvorby budou psát počítače,

tak najednou stejně prostě někdo napíše ten scénář s těma

blbými replikami a s těma chybama, že jo. To proč my

máme umělou inteligenci, protože to opravdu v jednu

chvíli tam ty lidi říkají nějaký bláboly, protože ten

scenárista byl unavenej. Ten robot není nikdy unavenej,

2023_04_03_2023_FELCMAN

ten prostě buď, ten to napíše prostě dokonale. To bude

případů prvních oddělení to bude, prostě to pojede. Prostě

že jo. Ale pak jednou za čas někdo... A vy se na to budete

dívat si hergot, vždyť to vůbec nemohl psát robot, to je

úplně natvrdlý.

REDAK10:33:10 /Jako jo, tak to je stejný jako pak. Nějakej svůj pořad. Jo,

jo, chviličku pauzu.../Je kamera multioborová disciplína?

Jak vy se na to díváte? Dokážete to oddělit? Nebo co

byste dokázal o tom říct?

FELCMA10:50:55 Většina lidí a to jsem teda byl i já, si nic takovýho

neuvědomuje samozřejmě. Z ní si neuvědomuje... Většina

lidí si neuvědomuje, že za ten obraz nese zodpovědnost

kameraman. Vůbec většina lidí si neuvědomuje, že

vůbec... Co je tedy disciplína režie a že to je vlastně... Že

film nevzniká jako postupně. Abych tak řekl, střihem v

kameře. To znamená, že se pak celý ten štáb přesune do

jinýho bytu. Nebo že jo? To si, žeje takový zážitek

každýho člověka. Asi když poprvý vidí nějaký pohyblivý

obrazy a který mu vyprávět nějaký příběh, tak tohle

nevnímá. Potom začne, když chce, tak začne vnímat, že

to jsou nějaký disciplíny, minimálně že tam teda ty

postavy, že jsou herci a že to teda celý hlídá nějaký

2023_04_03_2023_FELCMAN

režisér, ale ten kameraman, ta role kameramana je tam

skrytá. Potom si třeba i začne trošku mluvit o tom, že to

teda někdo napsal, to je možná nějaká tradice z divadla,

že jako přece máme autory divadelních her a potom ty

režiséry na divadle, že jsou nějaký Čechovové. Ale ta role

toho kameramana tam je pořád skrytá, protože... No ale

tak to potom zase... Bych tak řek, když to vyvstane ve

chvíli, kdy se začnete kinematografii věnovat

profesionálně, ať už jako z toho pohledu reflexe, nebo z

toho pohledu tvorby, že najednou zjistíte, že kolik toho

ten kameraman má zodpovědnosti na tom díle. Kolik

toho, co tam z něho je a jak moc to vůbec si

neuvědomujeme a nevidíme, co všechno z toho je dílo

kameramana. Co všechno z drobností, který tam jsou,

který si musí být zajištěný, jsou jako jeho práce.

REDAK10:52:50 Řekněte nějaký příklad.

FELCMA10:52:35 No já když bych měl mluvit o práci kameramana jako na

příkladech, tak já teda zase bych uváděl nějakou škálu,

protože strašně závisí na tom, jak spolupracuje

kameraman s režisérem ve skutečnosti autory obrazového

díla toho obrazu jsou jako jsou oba v nějaký kongenialitě.

A zase na tý škále jenom aby si to lidi dovedli představit.

2023_04_03_2023_FELCMAN

Skutečně to může být tak, že režisér řekne

kameramanovi: Já budu pracovat jenom s hercema,

rozhodně na place. Já potřebuju mít úplný klid, abych

mohl pracovat jenom s hercema. Ty jseš můj druhý, ty

tvoje kamera je můj další herec a ten herec je podřízený

všem ostatním hercům. To znamená představa, že ty mi

najednou tam řekneš stop, nějaký světla. Prostě to

neexistuje. Ty jseš tajnej pozorovatel celýho toho mýho

děje a já potřebuju, aby si stoprocentně fungoval, protože

já potřebuju, aby oni byli v klidu, aby se všechno dělo v

pohodě, aby ten... Takováhle dohoda může existovat, ten

kameraman si kvůli tomu podle toho přizpůsobí. A pak

druhá věc je, že opravdu ten tvůrce si může rozhodnout,

nebo to je v něm jako přirozeně, že řekne budeme

budovat záběr po záběru jako všechny plány zároveň v

těch v tom záběru.

10:54:18 Tu stavbu si celou vymyslíme. Nejdřív si jí celou

předkreslíme nebo si ji před vyprávíme, před vyfotíme.

To zase závisí na tom... A potom jí budeme společně

důsledně dodržovat. A naopak ty herci budou jenom

modely, který nám tam budou chodit a budou nám tam

jako, budou se nám tam pohybovat, budou dělat nějakou

2023_04_03_2023_FELCMAN

choreografii, vytvářet. Ale, my si staneme, my budeme

tím malíři toho pohyblivého obrazu a tak tam jako já

volím dvě, dvě důležitý věci a jedna věc... Nebo to

zmiňuju dvě důležitý věci, ta jedna věci je míra toho, jako

nakolik ten režisér vstupuje kameramanovi do práce ve

smyslu: stop, teďka já se na to musím podívat, co jsi v

tom vlastně co si udělat za ptákoviny. Protože to se mi

nelíbí, co jsi tam udělal. Anebo naopak vůbec mi to

neukazuj. Podíváme se na to při těch denních pracích. Až

skončí natáčecí den, tak si to všechno pustíme a budeme

se bavit, co dál. Protože já to nechci vidět. Já ti absolutně

důvěřuju. To je jedna ta škála jako spolupráce

kameraman - režisér. A tedapak ta druhá, o čem jsem tady

mluvil, je ta škála toho jako malířství anebo teda divadlo,

abych tak řekl, to malířství ve smyslu: my si vytvoříme ty

obrazy a do nich jenom zasadíme ty postavy, aby tam

byly v přesně nějakých kompozicích, který nám ...a

jakmile nám budou, jestli nebudou na značkách, tak

prostě konec zrušíme a znova.

10:55:37 Prostě ty musí být na povel, před těma kamerama je ten

hlavní postava, ti ostatní jsou podřízený. A nebo teda je to

to divadlo života, abych tak řekl, že teda celý set musím

2023_04_03_2023_FELCMAN

tam vzniknout naprostá shoda mezi hercema. Musí si

strašně sedět, musí to fungovat, musí si to rozjet a když se

to rozjede mezi herci, tak ty jenom zmáčkneš to tlačítko a

budeš neviditelný. Oni vědí, že jseš jich kamarád a nic

víc, ale jakmile jim tam vlezeš do toho, tak oni tě prostě

mají právo ti dají facku vyhodit. Takže to jsou jakoby

takový dva dva póly co jsem jako ... Ale v obou dvou je

vidět ta míra toho, co ten kameraman musí zvládat,

včetně toho, že musí zvládat být podřízený někomu

jakoby tzv. chytřejším, žejo. Jak to říkali Jaromír Šofr.

Rozhodl jsem si, že nebudu režisérem, budu

kormidelníkem, budu prostě tím prvním kormidelníkem

filmu, no. Nebo zas naopak, jak říká Jan Němec,

Kameraman, to je jenom strojník.

REDAK10:56:38 Co teda vlastně ty lidi fascinovalo na těch statických

záběrech, kde se něco dělo anebo co? Co vedlo ty lidi, že

chtěli do toho dostat pohyb?

FELCMA10:56:58 Mě to připadá, že to je dobrá otázka. Zrovna co se týče

tady toho úplně první... Jakoby prvních vůbec vzniklých

záběrů kinematografickejch záběrů. Tak v první řadě to,

co je na tom si jako hezký, tak zaprvý že jo je nějaká

legenda o tom, že byli bratři Lumierové, který jsou na

2023_04_03_2023_FELCMAN

začátku kinematografie. Ale pak je druhá, že byli bratři

Skladanovští. Jenom Francie porazila Německo tzv.

Takže se říká, že Lumierové, Skladanovští neexistujou.

Každopádně to, co je důležitý na tom kinematografu

bratrů Lumierů je, že to kromě kamery byla zároveň

promítačka. A když vy budete vymejšlet nad tím, jak

definovat, co to je vlastně kinematografie, umělecký dílo,

tak jako ta minimální definice podle mě je, že to je jakoby

dílo, který vzniká prostřednictvím aparátu na záznam

obrazu pohybu a aparátu na reprodukci toho záznamu.

Takže to dílo vzniká pomocí dvou věcí promítačky a

kamery. V případě Lumiérů to bylo dohromady, tak proto

mi to připadá, že to jakoby dobře na místě. A co se týče

tady těch úplně prvních jako první, jako prvních záběrů...

A nevím, co si mám myslet o tom, proč to lidi svádělo,

protože to je svádělo jako. /Trošku mi to připomíná, když

se říká, že Rudolf II chtěl zničit, nebo nějaký jeho

pohůnci, chtěli zničit židovský ghetto pražský a že se to

rabi Löw dozvěděl a pardon... Rabi Löw se to dozvěděl.

Já to řeknu ještě jednou.../ Rudolf druhý chtěl zničit

židovský ghetto, nebo ne on nějaký jeho podřízený, aniž

by to Rudolf II věděl.
2023_04_03_2023_FELCMAN

10:58:30 Rabi Löw se o tom dozvěděl a rozhodl se, že se mu musí,

že si s ním musí nějak střetnout a že mu to musí vysvětlit

a postavil se mu kdesi do cesty na Karlově mostě podle

legendy o to nejde. Jde o to, že ho Rudolf II teda pozval,

protože se doslech, že kromě všeho je rabi Löw taky mág.

A to, co udělal rabi Löw je, že mu dokázal vytvořit

dojem, že on někde usadil Rudolfa II a že se mu před ním

začli zjevovat postavy ze starýho zákona. Že nastoupil

nejdřív Adam, potom teda Abrahám, po Abrahamovi

Jákob a potom Jákobovi synové, až došlo k Navtalymu

nebo někomu, což byl nějaký jako Kučerej prostě který

byl veselej. Rudolf II se rozesmál, tím zrušil kouzlo

všechno to to jako spadlo. Tolik legenda. Tak my si teďka

dovedeme představit, že rabi Löw zejména možná, že

zvládal jako Laternu magiku, nebo že zvládal nějakou hru

s kouřem a s hercem a dokázal ho dostat do tý iluze, že

tam někoho vidí. To si dovedu představit. Ta legenda, to

co je na tom důležitý je ta legenda, protože to je taková

jakoby před obraz toho prvního dojmu z kinematografu,

že to prostě chceme, jakoby aby vzniklo něco... Úplný

kouzlo jako něco magického. Takže to je jako jo... A zase

vy si můžete říkat na jednu stranu jsou to jenom ty čáry,

2023_04_03_2023_FELCMAN

takový ty jako ty triky. Jo a na druhou stranu to je prostě

totální magie. Já jsem jednou jsem se bavil s kýmsi, jako

že kinematografie je magická disciplína.

10:59:56 Pardon, že teďka dojdu jako do esoteriky. Jo a jestliže

jsem mu říkal, jak my se díváme na psy, že oni takle

choděj a tam někde učurávaj, prostě vzájemně si prostě

ojíždějí a tak, takový ten standard. Tak jsem si říkal

kdyby se psi dívali na nás, tak by se koukali se na lidi,

který na sebe štěkají. Oni by nevěděli, že ty lidi si

rozumějí, dělají to samý, někde něco jako víc nebo míň,

jako konkrétně vočůrávaj a tak. Ale pak by se třeba

zaměřili na jednoho člověka a zjistili by, že vopravdu von

někde stojí a pak se takle prostě sjedou auta, z těch aut

vylezou lidi, ty začnou něco, ať něco udělají a na konci

vopravdu něco jako vznikne, že to je vlastně jako bych

tak řekl... Magie je taky to, že vy máte tu myšlenku, s

kterou dokážete strhnout tolik lidí. Za prvý, aby to s váma

udělalo a za druhý, aby se potom na to podívalo a pak jim

to třeba si změnili život, že se rozhodli, že se

nezasebevražděj, protože viděli ten film jak je dobrý. Ale

já to říkám proto, protože vy jste se ptal na ten zážitek z

tý první, z toho ten první kinematografickej vjem. Proč a

2023_04_03_2023_FELCMAN

jak? Co to teda vlastně... Kde se bere v těch lidech ta

vášeň?

REDAK11:02:14 Kdy a proč začali lidé inscenovat kinematografii

složitěji?

FELCMA11:02:15 No tak když vůbec se díváme na dějiny kinematografie

pohledem jako kameramanství, tak ty technologie určují

samozřejmě ten vývoj. Já jsem si říkal, že jsou dvě věci,

který určují vývoj kinematografie. Jedno je ta touha po

technickým zdokonalení, to znamená i touha osvojit si ty

nový nástroje a ovládat je a využít je. A ta druhá je

překonat ty bariéry, když to ještě furt nezvládáme. Tím

chci říct na jedný straně, žejo celý začínáme s jednou

kamerou, která je zároveň promítačka, která má strašně

slabej necitlivý materiál, vůbec se nedá pořádně

pohybovat, má tam málo toho materiálu a jediný co

vidíte, jsou nějaký jako obrysy lidí. Tak to je to jakoby je

takovej začátek jo a který se tak tak vůbec promítá že to

vůbec lidi můžou vidět. Těžko se to kopíruje. Ten člověk

ti Lumierové s tím museli někde objíždět svět a ukazovat

to, tak to byl začátek. A konec? Teďka jako nebudu říkat

všechny ty prostředky, ale konec je, že máme nekonečně

malinkou jako infinity šíleně malinkou kameru, která má

2023_04_03_2023_FELCMAN

nekonečnou citlivost, nekonečný množství materiálu,

nekonečnou baterku. Může být omniprezentní jako a

může nám poskytnout tolik dat, že si můžeme ve

skutečnosti natáčet v takřka absolutní tmě jako a zpětně

teprv si ten svět, jako ho vlastně víceméně skoro stvořit,

až by se došlo k nějaký virtuální realitě. Ten produkt

potom nekonečným množstvím jako zkopírovat a

nekonečným možným způsobem distribuovat pokud

možno tak, aby to mohli mít okamžitě všichni v mobilu.

11:03:50 Jako jo, by se tak řeklo, tak to je ten ideál, to je ten jako k

tomu se technologicky spěje, to je prostě jednoduchý. A

mezitím ty mezi fáze ty pak definují ty jednotlivý řezy

historií. Když si teďka zase... Historie kinematografie

pohledem kamery znamená ten přechod je, že ono by se

to asi celkem zaseklo kdyby nikoho nenapadlo udělat

lepší objektiv. Například jenom vůbec, že kromě toho

jednoho statický objektivu, který je tak akorát, ale vlastně

to není ani teleobjektiv, takže nemá žádný jakoby pěknou

hloubku, jakoby malou hloubku ostrosti, ani to není ten

širokej, který který zase má ty zkreslený hrany a zároveň

toho pojme tolik. Takže někdo přijde s takovýmhle

objektivem. Tak to už najednou znamená mnohem větší

2023_04_03_2023_FELCMAN

dobrodružství, takže tam se už dá něco dělat, stejně jako

citlivější materiál, že jo. Jakoby taková anekdotická

vysvětlení, proč Charlie Chaplin měl ten knírek, je

protože Chaplin existoval v době, kdy materiál byl

necitlivý a kdy prostě to, co ho odlišovalo od všech

ostatních jako komiků kromě Heroda Lloyda, který měl

brejle, bylo, že měl ten knírek. Proč měl tu buřinky? Proč

měl ty velký kalhoty? Tak samozřejmě, protože to bylo

zároveň taková ta elegance naopak. Jako ten chudák,

který se snaží být elegantní, ale protože byl prostě zdálky

vidět ta silueta. Tím chci říct, to znamená kamera ho

mohla natočit vůbec. To proč on vždycky někde přišel a

tam padal a lez a prostě to... To bylo proto, že ta kamera

se nemohla nikam posouvat.

11:05:15 Ta akce se musela vymyslet v tom jednom prostředí, jako

že jo. Když potom končí Charlie Chaplin nějakým

filmem Messie Verdu, kde už má nějaké jenom takový

elegantní knírek a vlastně už tam je všechno tam

najednou je. Ta kinematografie se posunula on zestárl o

trochu ale najednou kinematografie má detaily, má

normální skladbu má prostě... Ta kamera se může

posouvat, může to dílo je vlastně takový... Na tom

2023_04_03_2023_FELCMAN

Chaplinovi je hezký to uvidět. Jako kam se ta kamera

posunula, protože Chaplin se mohl zbavit všech těch

svých jako atributů, protože už v tu chvíli jako naprosto

nebyli na místě protože na místě tehdy... A tím chci

říct...zase dějiny kinematografie pohledem

kameramanství, tak potom ve chvíli kdy vy můžete udělat

detail tak to je velký rozdíl. Takže když potom ve Francii

mohli udělat detail nějaký rostliny, tak pak to jim třeba

potom umožnilo, protože třeba a jako na jedný straně je

to...ty technologický možnosti a na druhý straně jsou

prostředky, který vám do toho nějaký systém dává tohleto

dělat. A to třeba je, že si říkáte takový jednoduchý... Jak

jako rozdělit... to jsou takový čtyřipilíře kinematografie:

je ta ruská škola, eisensteinova teorie atrakcí, potom

poetistickej francouzský film, německy expresionismus a

americká organická montáž. Takhle si to prostě fik, fik,

fik, fik.