27.

Evoluční biologie
Vznik a vývoj života na zemi
Éra Perioda Čas (miliony let)
(útvar)
Vznik Země 4600
Archaikum („prahory“) 2500
Proterozoikum („starohory“) 550
Kambrium 490
Ordovik 440
Paleozoikum (prvohory) Silur 410
Devon 350
Karbon 300
Perm 250
Trias 200
Mezozoikum (druhohory) Jura 140
Křída 65
Terciér Paleogén 25
(třetihory) Neogén 1,8
Kvartér Pleistocén 0,01
(čtvrtohory) Holocén současnost

Teorie vzniku života na Zemi

1) Teorie kreační (kreacionistická)
- život na Zemi vznikl zásahem nadpřirozenýchsil, Boha
- teorii nelze potvrdit ani vyvrátit, protože uznávaným teoriím chybí některé vývojové články
- teorii zastávali biologové C. Linné, J. B. Lamarck, R Hooke, J. G. Mendel.
- křesťanský evolucionismus – P. Teilhard de Chardin – skloubení evoluce s Božím záměrem (uznávání
evolučních myšlenek)
2) Teorie samoplození
- život vzniká náhodně, z neživé hmoty vzniká živá pomocí „aktivního principu“, např. žába z bláta, myš ze
špíny, červi ze zkaženého masa
- Aristotelova teorie
- teorie vyvrácena L. Pasteurem v 18. století
3) Teorie panspermická
- život se objevil přenesením odjinud z vesmíru - zárodky života (chromozomy) – ve formě kosmozoí
(kosmozoa), po dopadu na vhodnou planetu se z nich vyvine život
- neřeší přímo vznik života
a) řízená – život na Zemi byl přivlečen mimozemskými bytostmi
b) neřízená – život na Zemi byl rozšířen po náhodném dopadu kosmického tělesa
- teorii zastávali biochemici Watson a Crick – objevitel DNA, chemik S. Arrhenius
4) Teorie kataklyzmat
- život na Zemi vznikl opakovanými katastrofami = kataklyzmaty
- autor: G. Cuvier (paleontolog 19. století)
5) Teorie evoluční (autochtonní) abiogeneze
- autochtonní = celý vývoj proběhl na Zemi
- proces vzniku života postupným vývojem z neživé hmoty zahrnuje dvě fáze:
a) chemická evoluce – vznik stavebních látek živé hmoty vývojem z neživé hmoty
b) biologická evoluce – vznik buněk a jejich vývoj od jednodušších organismů ke složitějším
Oparinova teorie – život vznikl postupným vývojem organických sloučenin z anorganických
1. etapa: abiogeneze – z neživé hmoty vzniká živá hmota („živé molekuly“)
2. etapa: autore produkce = samoplození

1
 3. etapa: vznik buňky – nejprve vznikaly koacerváty (shluk molekul)  obalí-li se koacervát
membránou, vzniká prabuňka (progenot, eobiont)
Chemická evoluce
- vznik jednoduchých organických sloučenin abiogenetickou cestou v době formování zemské kůry z látek
anorganických (za přispění UV záření, energie…)
- vznik jednoduchých aminokyselin, dusíkatých heterocyklů ze sloučenin (sulfan, amoniak, voda, CO 2, vodík
apod.)
- vznik koacervátů – shluk bílkovinných látek ve formě kapiček na povrchu koloidních roztoků
makromolekulárních látek
- protenoidní mikrosféry – spontánně vznikající předchůdci buněk
- metabolon – první termodynamický otevřený systém představovaný koacerváty a mikrosférami; nejde o
předchůdce organismů
- vznik nukleových kyselin (PNA, RNA, DNA)
Biologická evoluce
- metabolony musely získat pro evoluci schopnost autoreplikace a genetickýkód
- vznik prognotů (primitivní prabuňky), první primitivní buňky vznikly asi před 4 – 3,5 mld. let
- probionty – přímí předchůdci organismů – nedokonale se replikující systémy bez ustáleného genetického
kódu, procházely vývojem RNA a DNA – nevíme jak vznikly
- protobionty – prvotní organismy, došlo k oddělení replikace od translace, tři oddělené toky informací, RNA
nabyla charakter pravého genomu
- směřování k buňce prokaryontního typu – bakterie a sinice – asi před 3,5 mld. let
- vznik eukaryot vysvětluje teorie endosymbiózy – jedna buňka pohltila druhou, před 2 mld. let

A) Vznik vesmíru a Země

- stáří vesmíru se odhaduje na 15 mld. let, odhady se značně liší
- stáří Země se odhaduje na 4,7 mld. let  shlukováním kosmických částic a plynů kolem gravitačních center
Velký třesk (Big Bang) alias Very – Banana
̵ teorie vzniku vesmíru z nekonečně malého bodu (kuličky) o nekonečně velké hustotě
̵ tento bod byl podle této teorie prvopočátkem ke vzniku hmoty, prostoru i času
̵ stáří vesmíru se datuje od exploze, kdy došlo ke značnému rozepnutí hmoty ve velmi malém čase na velmi
velký objem
̵ od třesku se na základě entropie vesmír rozpíná - soustava s určitou uspořádaností má snahu přecházet do
stavu s větší neuspořádaností; během ochlazování rozžhavené hmoty se shlukovaly menší částice, vlivem
gravitace se shlukovaly v určitých místech, vznikly planety
Zrození Sluneční soustavy a Země
- před 4,7 mld. let začal shluk plynu, prachu a mlhoviny kondenzovat
- vytvořila se hustší centrální oblast (Protoslunce) a okrajová řidší oblast
- hmota se smrštila na otáčející se těleso (Protoplanetární disk)
- srážkami ledu s prachem vznikaly stále větší částice
- zvyšování gravitace vedlo k růstu teploty ve středu disku  jaderná fúze vodíku, vznik Slunce
- ze srážek na okrajích disku vznikly kamenné vnitřní planety (Merkur, Venuše, Země, Mars), kolem jader
vnějších planet (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun) se soustředily těkavé plyn
- část těles zůstala ve formě asteroidů a komet
- před 4, 5mld let se Země srazila s tělesem velikosti Marsu, horniny zachycené gravitací vytvořily Měsíc
- později došlo k rozrůznění jádra a kůry, tvorbě stavby Země, stále dopadaly meteority
- asi před 3,8 mld. let došlo k vytvoření atmosféry a oceánů, které prošly dlouhým vývojem
Prahory (Archaikum)
̵ 4,6 – 2,5 mld. let
̵ Geologie – tektonická činnost, rozvrstvení Země na jádro, plášť a kůru podle hustoty
 primární „atmosféra“ (bez O2, obsahovala oxidy síry, CH4, H2S, NH3, H2, N2H2O aj.)
 vznik hydrosféry – dlouhotrvající deště
 litosféra – vznik pevninské a oceánské kůry (podle rozložení kontinentu)

2
 ̵ Biologie – 3,5 mld. let – první živé organismy
a) chemická evoluce – (4 mld. let) z látek anorganických vznikly organické (bílkoviny, lipidy, sacharidy)
b) biologická evoluce – (3,8mld let) vznik koacervátů („předbuňky“)  vznik prabuněk  vznik
praorganismů a jejich vývoj, který trvá až do dnes
Starohory (Proterozoikum)
̵ 2,5 mld. – 550 mil. let
̵ Geologie – chladnutí zemského povrchu (dotvořena kůra), vznik super kontinentu Propangea (Rodinie) –
1300 mil př. n. l. grenvillským vrásněním (nejstarší)
 na konci období se Rodinie rozpadla na Gondwanu, Laurentii, Baltiku, Sibérii
 vznik super kontinentu Pannotie (cca 600 mil př. n. l.)
̵ Biologie – období mikroorganismů
 rozvoj prokaryontních organismů (sinic, bakterií)
 1 mld. – 800 mil. let – první mnohobuněčné organismy, tzv. ediacarská fauna s pravým jádrem,
eukaryotní organismy (prvoci, řasy aj).
 řasy neprodělaly další vývoj, dodaly do ovzduší kyslík
 předchůdci rostlin – stromatolity – vápence, vytvořily se po úhynu organismů, které dříve
fotosyntetizovaly
 před 1mld let silicity – pozůstatky organismů, které fotosyntetizovaly, pravděpodobně řasy
 první houbová vlákna, heterotrofní výživa
 prvoci se živili heterotrofně, vývoj se rozdělil na 1buněčné (vývoj nepokračoval) a mnohobuněčné,
kteří pravděpodobně vznikli z koloniálních bičíkovců (váleč), kde se jednotlivé části kolonie
specializovaly na určitou činnost
 mnohobuněční prvoci se vyvíjeli 3 směry:
a) živočišné houby (porifera) – dodnes stejná podoba (moře)
b) žahavci – vnější ektoderm, vnitřní entoderm, 1 tělní otvor (medúzy, nezmar)
c) bilaterálně souměrní živočichové – pravá a levá část, asi vznikli ze žahavců, mají jasný přední a
zadní konec těla, ektoderm, entoderm a nově mezoderm
 zvýšení obsahu kyslíku v atmosféře  tvorba ozónu ve stratosféře
Prvohory (Paleozoikum)
- 550 – 250 mil. let
̵ Geologie – rozpad Pannotie, kolize mezi kontinenty, vznik nového super kontinentu Pangea (300 mil. let př.
n. l.)
 horotvorná činnost (kaledonské vrásnění – Grónsko, Skotsko, Norsko)
 hercynské vrásnění – Český masiv
̵ Biologie
a) kambrium – rozvoj řas v mělkých vodách, trilobiti, život pouze v moři
b) ordovik – „přechod“ rostlin na souš – první měkkýši, sépie, olihně
c) silur – první suchozemské rostliny (rhyniophyty), později psylofyty, první obratlovci (ryby, paryby aj.)
d) devon – éra ryb - lalokoploutvé ryby (předchůdci dnešních obojživelníků)
o výtrusné rostliny (přesličky, plavuně, kapradiny) nahradily dosud převládající řasy
o první zástupci hmyzu
e) karbon – vývoj hmyzu, plazů
o první nahosemenné rostliny (jehličnany, cykasy, jinany)
o tvorba černého uhlí a antracitu karbonizací dřeva za nepřístupu vzduchu
o obsah kyslíku v atmosféře dosáhl dnešní úrovně
f) perm – ústup kapraďorostů vlivem aridizace prostředí a masový výskyt jehličnanů – objevují se první
zástupci brouků
 První velké vymírání organismů
o pravděpodobně nejhorší vymírání v historii Země
o postupné vymírání trvající několik miliónů let
o vyhynulo až 80-95 % druhů
o příčiny: mohutné sopečné erupce v oblasti Sibiře, globální ochlazování, skleníkový efekt,
kyselé deště, obsah kyslíku klesl z cca 30% na 10%

3
Druhohory (Mezozoikum)
- 250 – 65 mil. let
̵ Geologie – nový rozpad Pangey na Laurasii (na severu) a Gondwanu (na jihu), další rozpad těchto dvou na
jednotlivé kontinenty
 cimmerské vrásnění a na něj navazující alpínsko-himálajské vrásnění (nejvyšší hory Eurasie)
 praoceán Panthalas a moře Tethys
̵ Biologie – na konci se objevily krytosemenné rostliny
a) trias – první dinosauři a savci, rozvoj plazů ptakoještěři – vzduch, ryboještěři – voda
o ústup kapraďosemenných rostlin, stromovitých plavuní a přesliček, rozvoj nahosemenných rostlin
b) jura – stříbrná éra dinosaurů, ovládli celý kontinent
o první ptáci – archeopteryx = prapták (zřejmě nelétal, pouze plachtil, protože neměl kýl na hrudní
kosti)
o amoniti – loděnka – vodní živočichové (živoucí fosilie)
c) křída – zlatá éra dinosaurů
 Druhé velké vymírání organismů
o dopad kosmického tělesa do dnešního Karibského moře (Yucatan, Mexiko), prudké ochlazení, změny
ve struktuře rostlinstva
Třetihory (Terciér)
- 65 – 1,8 mil. let
̵ Geologie – rozpad kontinentů do dnešní podoby, vrcholí alpínsko-himálajské vrásnění (Alpy, Karpaty)
̵ Biologie – éra savců, rozvoj ptáků, první předchůdci člověka
- první zástupci hadů (vývojově nejmladší zástupci plazů)
- současné lesy a flóra
Čtvrtohory (Kvartér)
- 1,8 mil. let – až současnost
̵ Geologie – kontinenty mají dnešní podobu, střídání dob ledových (glaciál) a dob meziledových (interglaciál)
 bludné balvany z oblastí severských zemí
̵ Biologie – éra člověka (rod Homo), další rozvoj savců

B) Evoluční biologie – pojmy

̵ Evoluce = vývoj organismů v čase
̵ Fylogeneze = evoluční proces skupiny organismů nebo částí těla (fylogeneze savců/srdce a cévní soustavy)
̵ Ontogeneze = individuální vývoj jedince
̵ Hypotéza = myšlenka, kterou se snažíme experimentálně a statisticky vyvrátit (či potvrdit)
̵ Biologická zdatnost („životaschopnost“) = soubor vlastností, které ovlivňují schopnost předat geny (natalita,
mortalita, migrace)
̵ Adaptace = schopnost přizpůsobit se
 fyziologická – momentální přizpůsobení, není dědičná (růst svalstva při posilování)
 evoluční – vlastnost, která se prosadila ve vývoji, je dědičná
̵ 2 hlavní složky evoluce:
1) MIKROEVOLUCE
 změny, které probíhají v rámci jednoho druhu
 hlavní mechanismy: mutace, selekce, genetický drift
2) MAKROEVOLUCE
 změny, které probíhají nad rámcem druhu (na úrovni vývojových linií)
 hlavní mechanismy: mikroevoluce, speciace, globální katastrofy
Mikroevoluce
a) Mutace
̵ změna genetické informace
̵ zdroj proměnlivosti a nových znaků
̵ může být dědičná (jen, pokud je v pohlavních buňkách)
b) Selekce (přirozený výběr)
̵ síla, která zvýhodňuji při boji o život evolučně lepší znaky
4
 ̵ důležitá je variabilita a nadprodukce potomstva (musí být z čeho vybírat)
̵ dělení:
 umělý – výběr prováděn člověkem, preference znaků důležitých pro člověka
 přirozený – výběr bez zásahů člověka prováděn organismy a prostředím
o přírodní – výběr prováděn prostředím
o pohlavní – výběr prováděn jedincem opačného pohlaví
Teorie sobeckého genu
̵ jednotkou výběru je alela (ne jedinec)
̵ boj mezi alelami o co největší frekvenci (četnost)
̵ formy:
 tvrdý výběr – z populace jsou odstraněni všichni jedinci, kteří nedosáhnou určité hodnoty parametru
 měkký výběr – z populace je odstraněno určité procento jedinců (např. 20% nejlehčích samců)
c) Genetický drift
̵ náhodný posun ve frekvenci alel; je dán nesouladem mezi teorií a praxí
Makroevoluce
a) Speciace
̵ vznik druhů
 redukční – ze 2 druhů 1
 aditivní – z 1 druhu 2
 fyletický – z 1 druhu 1 druh, ale nový
̵ hlavní typy:
 geografická – 1 populace rozdělena geograficky (hory, ostrovy) – každá subpopulace prodělá
samostatný vývoj
 negeografická – populace se rozdělí negeograficky (např. pohlavním výběrem, mutacemi,
mezidruhovým křížením)
b) Globální katastrofy
̵ evoluce adaptací – přizpůsobit se změnám, po katastrofě radiace do okolí
̵ evoluce extinkcí (vyhynutím)
 extinkce terminální = populace nezanechá žádné potomky
 pseudoextinkce = populace zanechá potomky, které klasifikujeme do jiného taxonu
Darwinova evoluční teorie (Charles Darwin 1809 – 1882)
- evoluce přirozeným a pohlavním výběrem
- britský přírodovědec, zakladatel evoluční biologie
- absolvoval poznávací cestu kolem světa, na Galapágách sledoval vývoj 13- ti druhů pěnkav, které byly
izolované od ostatních kontinentů
- u jednoho druhu menší zobák, který mu umožňuje získávat semena z menších rostlin (ke zmenšení došlo
poté, co se objevil konkurenční druh, který konzumoval jeho původní stravu) soupeřící druhy podléhají
evolučním změnám
Tři postuláty Darwinovy teorie:
1. jedinci jednoho druhu jsou variabilní a část různosti se přenáší na potomstvo
2. každá generace má více potomků, než je schopno přežít nebo se dožít pohlavní dospělosti
3. „pohlavní výběr závisí na převaze určitých jedinců nad druhými stejného pohlaví, zatímco přírodní výběr
závisí na vítězství obou pohlaví, v každém věku, za normálních podmínek života“
- evoluce probíhá čtyřmi směry
a) konvergence – sblížení odlišných druhů žijících v podobném prostředí, stejným způsobem života 
vývoj podobných znaků (voda: paryby, ryby, velryby; podzemí: kroužkovci, stonožky, červoři, larvy
hmyzu)
b) divergence – rozrůznění vycházející z jednoho společenského předka a adaptace na různé prostředí 
uvnitř jedné skupiny, tak po dlouhé době dojde ke vzniku značných rozdílů (lichokopytníci: kůň, tapír,
nosorožec)
c) stálé zdokonalování – vývoj spěje dopředu, vznikají stále složitější formy, které lépe uspějí v přírodním
výběru
- v přírodním výběru se mohou uplatnit i velmi jednoduché formy organismů (bakterie - vysoká reprodukce,
schopnost přizpůsobit se a odolnost)

5
 d) nepřetržitost vývoje – probíhá stále, různou rychlostí, kde vývojovým stádiem jsou rozmanité druhy
organismů
Neodarwinismus (teorie syntetická) – evoluční teorie, která čerpá jak z Darwinových závěrů, tak i z moderních
poznatků genetiky a paleontologických nálezů a od každého něco přejímá