R.U.R.

Česká meziválečná literatura 1. poloviny 20. století – Demokratický proud literatury

• podpora ČSR, Masaryka, prosazování demokratického zřízení, proti válce, totalitě, propagace práv člověka
• pragmaticky orientovaní spisovatelé, neexistuje absolutní pravda
• pragmatismus: filozofický směr 20. st. v USA, kritériem pravdy užitečnost a skutečnost, zkušenosti
• zaměření na praktický užitek a úspěch, až bezohlednost
• možnost domluvy, snaha překlenout názorové rozdíly
• stoupenci demokratického zřízení první republiky => podpora T. G. Masaryka
• často přispívali do Lidových novin, Pátečníci (scházeli se v Čapkově vile)
• období od 1. pol. 20. století do r. 1939 (vytvoření protektorátu)
• demokratizace literatury (minimální cenzura), diferenciace literatura
• 20. léta: drobná poezie (povídka, reportáž), převažovala poezie (lépe vyjadřovala pocity)
• 30. léta: rozsáhlejší (romány), literární směry kopírují vývoj světové lit. => doznívají realistická, naturalistická a
impresionistická díla, nové směry (proletářství, surrealismus, poetismus), realistický základ, důraz na jazykovou kulturu,
psychologický popis postav
Autoři
• Česko: Eduard Bass (Cirkus Humberto, Klapzubova jedenáctka), Karel Poláček (Bylo nás pět), Josef Čapek (Stín kapradiny)
Karel Čapek = nejvýznamnější představitel demokratické lit., 2. český spisovatel, který se proslavil ve světě (Hašek)
• všestranný: prozaik, dramatik, novinář, esejista, básník, překladatel, pohádkář
• Malé Svatoňovice (SV Čech) r. 1890 v rodině lékaře => 3. dítě, matka sbírala folklor
• Helena (Moji milí bratři) a Josef se o něj starali (měl zdravotní problémy)
• studoval na gymnáziu v Hradci Králové, získal titul doktora filozofe, podnikl několik studijních cest (Francie, Velká Británie)
• seznámil se s novými uměleckými směry, přeložil několik děl => otevřel dveře českým autorům (dadaismus, surrealismus)
• novinář v Lidových novinách (Vančura, J. Čapek, Bass), filozofické myšlenky na setkání Pátečníků (TGM – Hovory s TGM)
• kvůli zdravotním problémům se neúčastnil 1.SV => válku nenáviděl
• proti vůli své rodiny se oženil s herečkou (Národní divadlo) Olgou Scheinpfugovou => starala se o něj v závěru jeho života
• 30. léta => šíření fašismu => nepřítelem => byl pacifista, antimilitarista => prosazoval se v protifašistickém boji (byl slyšet)
• dostal nabídku na azyl v Anglii, Švýcarsku => i přes prosby sourozenců zůstal v ČSR
• 25. 12. 1938 umírá na těžký plic obklopen svou rodinou, uštván pronacistickou propagací
• 15. 3. 1939 vstup německých vojsk na naše území, o den později vyhlášen Protektorát Čechy a Morava
• podle jeho života natočeno několik filmů – Člověk proti zkáze
• autorská dvojice bratři Čapkové: byli nerozluční, stejné názory, 1. Karlovo období, Josef spíše maloval
➢ Josef byl v 30. letech zatčen gestapem, vystřídal mnoho koncentračních táborů, záhadně zmizel (asi zemřel na tyfus)
1. období 1910-20: počátky tvorby – hledal se a psal s Josefem, ironie -> boje s hloupostí
➢ díla: Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny, Trapné povídky, Loupežník, Francouzská poezie nové doby, Pragmatismus čili
filozofie praktického života (každý je zodpovědný za své činy)
2. období 1920-27: dramatické a románové utopie, pohlcen technologií, moderní vědou, upozorňuje na zneužití vynálezů
➢ neologismus: robot (vymyslel Josef), robot se stal mezinárodním termínem
➢ díla: R.U.R, Věc Makropulos, Továrna na absolutno, Krakatit
3. období 1927-33: hlavně publicista (noviny, cestopisy, vzpomínky), chce uklidnit a utěšit, hospodářská krize, všední věci
➢ díla: Povídky z jedné/druhé kapsy, Zahradníkův rok, Jak se dělá divadlo/film, Dášenka čili život štěněte, Devatero pohádek,
Apokryfy (= texty vyhozené nebo nezařazené do Bible), Italské/Anglické listy, Obrázky z Holandska, Výlety do Španěl
4. období 1933-35: nástup fašismu (1933), noetická díla (noetika = teorie poznání => ne vše jde pochopit rozumem, je to nad
naše chápání), protifašistický odboj
➢ díla: noetická trilogie (Hordubal, Povětroň, Obyčejný život)
5. období 1935-38: protifašistická, boj za demokracii, antimilitarismus, Mnichovská konference
➢ díla: Válka s mloky, Bílá nemoc, Matka
R.U.R
• rok vydání: 1920
• literární druh: drama
• literární žánr: utopické drama s prvky tragédie (dokonalý vymyšlený svět), prvky sci-fi
• literární forma: próza
• doba děje: v blíže nespecifikované budoucnosti (řeší se problémy jeho současnosti => rozvíjela se technologie)
• prostředí děje: továrna na roboty na Rossumově ostrově
Kompozice: chronologická, předehra a 3 dějství (časové rozdíly mezi dějstvími)
Jazyk: spisovný bohatý jazyk (kromě Nány), neologismus (robot -> odvozené od roboty), monology, dialogy, repliky, scénické
poznámky, málo tropů a figur (převážně personifikace a apostrofa), odborné výrazy (protoplazma, hormony, katalyzátory)
➢ symbolika: symbolická jména (Domin – pán), robotka Helena (podle Heleny, stejné jméno jako sestra)
Forma vyprávění: repliky
Téma: nadvláda umělé inteligence, varování před zneužitím technologie, strach o osud lidí
Myšlenka: sestrojení umělých lidí, následky, vztahy mezi lidmi
Motivy: roboti, výroba, vynálezy, zneužití, nadvláda robotů, poslední člověk, láska, lidská práce
Aktualita: nadčasové, aktuální dodnes (znechucení k práci, lenost, výroba robotů – dvě skupiny -> jedna pro a proti)
Oblíbenost: během několika let se hrálo nejen u nás, ale i ve světě, mezinárodní úspěch, přeloženo do 30 jazyků
Adresát: všichni, kdo se zajímají o roboty, mají rádi Čapkova díla a mají zdravý rozum
Tematicky podobné: Bílá nemoc nebo Válka s mloky (varování před moderním světem plným zloby)
Název: zkratka pro roboty, R.U.R. = Rossumovi univerzální roboti
Filmová verze: film: 1938, 35minutový britský film (BBC) opera: 1977. stejnojmenná opera Zdeňka Blažka
Postavy
1. Helena Gloryová: mladá a krásná žena, později manželka Domina, bojovala za práva robotů, citový přístup k lidem i robotům,
odhodlaná až tvrdohlavá, ztělesnění laskavého ženského pohlaví
2. Alquist: stavitel robotů, největší hodnotou je pro něj lidská práce a život, promlouvá přes něj samotný Čapek, smutný, vidí
naději v zamilovaných robotech, zástupce pracujícího lidu, moudrý
3. Harry Domin: centrální ředitel továrny, zastánce myšlenky osvobození člověka od práce, stojí si za svým, poblouzněný do
Heleny, jméno symbolem pána -> ředitel továrny
4. Dr. Gall: ředitel fyziologického výzkumného oddělení, jeho úkolem je to, aby roboti byli nejdokonalejší, lékař robotů, jeho
jméno se podobá hlavní postavě Bílé nemoci Dr. Galénovi
5. Nána: služebná, nechápavá, bojí se robotů a troufalosti člověka, zkušená, věřící
6. Busman: generální komerční ředitel, krátkozraký, obtloustlý Žid, fascinovaný světem čísel, touží po penězích, ale nakonec je
chce obětovat za sebe a ostatní => je loajální, Busman – „business man“
7. Fabry: inženýr, generální technický ředitel, jde mu o pokrok, člověka považuje za málo výkonného, Fabry – „fabrika“
8. Dr. Hallemeiner: přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů, na přání Heleny robotům vytvoří rozum a cit
9. Roboti Primus a Helena: zamilují se do sebe, jsou symbolem naděje, Primus první (Adam), Helena jako sestra a Gloryová
10. Sulla: robotí asistentka z prvního dějství Marius: robot sluha z 1. dějství Radius, Damon: vedou robotí povstání
Děj
Za Dominem přijíždí krásná Helena, dcera prezidenta. Chce vidět výrobu robotů. Přijela sem, aby k nim promluvila,
nelíbilo se jí, že se s nimi zachází jako se stroji. Sama však nepozná, že je Sulla robot, pak si myslí, že jsou lidé roboti. Nakonec
v továrně zůstává a vezme si Domina.
Děj se posune o deset let později, kdy se roboti začínají využívat jako vojáci. Helenu trápí, že nemají vlastní rozum a cit,
proto přemluví doktora Galla, aby se pokusil takové roboty vyrobit. Přestávají se rodit lidské děti a roboti se začínají bouřit.
Helena nechce, aby se roboti nadále vyráběli, a tak spálí plány na jejich výrobu. Vedoucí fabriky ví o vzpouře robotů.
Přesně 10 let po příjezdu Heleny dostane od ostatních novou dělovou loď. Nestihnou odjet, neboť roboti přicházejí na ostrov,
nakonec zabíjí všechny lidi kromě Alquista, který jediný pracuje stejně jako oni.
Po vyvraždění lidstva si začnou roboti uvědomovat, že jejich životnost je omezená a bez plánů na výrobu za dvacet let
vyhynou. Žadoní, aby Alquist našel či vytvořil plány na jejich výrobu, jemu se to nedaří.
Kniha končí tak, že nachází dva roboty: Prima a Helenu, kteří jsou do sebe zamilování. Chtějí se obětovat jeden pro
druhého, což je dělá odlišnými. Možná právě oni jsou počátkem nové civilizace, proto je Alquist nechá jít, aniž by na nich prováděl
výzkum k zjištění výroby robotů.