KOŠ A – OBECNÁ ČÁST DAŇOVÁ

A1. FINANCE, FINANČNÍ ČINNOST, FINANČNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA

finance
= souhrn peněžních vztahů vznikajících při tvorbě, rozdělování a použití peněžních fondů
- souhrn finančních vztahů a jejich vnitřně provázaný systém
- členění: veřejné [státní (SR, státní peněžní fondy, systém daňových příjmů veřejných rozpočtů, státní půjčky,
emise platidel, financování výdajů ze státního rozpočtu a státních peněžních fondů)  místní (ÚSC a na ně
navázané jednotky (např. příspěvkové organizace)  ostatních VP osob (např. státní fondy, centrální banka, veř.
zdrav. poj.)]  soukromé (podnikatelů  nepodnikatelů)
- předmětem (materiálním nositelem): peníze
peněžní vztahy
- finance, ceny a mzdy (= peněžní nástroje rozdělování) – vztahy týkající se peněz
- širší pojem – zahrnuje cenové a mzdové vztahy
finanční vztahy
= peněžní vztahy související s tvorbou (vytvářením), rozdělováním (distribucí), přerozdělováním (redistribucí) a užitím
(realizací) peněžních fondů
o soustřeďování, rozdělování a použití se děje v rámci finanční činnosti
- peněžní masa: veškeré hotovostní i bezhotovostní peněžní prostředky
o části peněžní masy: i) na úrovni veř. sektoru- veř. rozpočty (veř. peněžní fondy), ii) na úrovni podnikatelů
– peněžní kapitál, iii) na úrovni obyvatelstva – úspory
-  finanční vztahy jsou vztahy týkající se peněz (jde o podmnožinu peněžních vztahů)
- finanční vztahy jsou vždy zároveň peněžitými vztahy (ne všechny peněžité vztahy jsou nezbytně finanční)
finančněprávní vztahy= finanční vztahy upravené právem
peněžní fond= seskupení majetku v peněžní podobě  seskupení části peněžní masy; charakterizován účelem, osobou
vlastníka nebo správce (části: na úrovni státu – SR; na úrovni podnikatelů – peněžní kapitál; na úrovni obyvatelstva –
úspory)
peněžní prostředky= cokoliv, co nese peněžní hodnotu, formy: (i) hotovostní (banky, mince), (ii) bezhotovostní (peníze
na účtu), (iii) ceniny (stravenky, kolky, poštovní/dálniční známky)
finanční činnost= činnost související s tvorbou, rozdělováním, přerozdělováním a užitím peněžních prostředků na úrovni
jednotlivých ekonomických jednotek  při provádění fin. činnosti vznikají, mění se a zanikají finanční vztahy
- (a) finanční činnost veřejného sektoru – peněžní vztahy související
s tvorbou/rozdělováním/přerozdělováním/užitím ve veřejném sektoru
- (b) finanční činnost soukromého sektoru – peněžní vztahy v soukromém sektoru
4 metody finanční činnosti
I. návratná metoda= prostředky, co subjekt obdrží je povinen vrátit (ekvivalentně
navrátit) [zejména v oblasti soukromých financí (úvěr, dluhopisy apod.), ve veřejném
sektoru – státní dluhopisy, návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu atd.]
A. ekvivalentní
II. realizační metoda= prostředky poskytované výměnou za nějaké protiplnění 
ekvivalentní směnou (za materiální i nemateriální statky – za zboží i služby), realizace
cestou použití peněžních prostředků při nákupu a prodeji [zejm. soukromé fin.]
III. nenávratná metoda= prostředky poskytnuté bez jakéhokoli protiplnění či nároku na
vrácení plnění původního (zejména v oblasti veřejných financí (daně, dotace)
IV. pojišťovací metoda (podmíněně návratná) = poskytnutí prostředky a návratnost závislá
B. neekvivalentní na předem nejisté podmínce  smíšená povaha (nemusí dojít k protiplnění
(návratnost/nenávratnost), a to není ekvivalentní (větší nebo menší oproti původnímu
plnění), závisí na splnění předem nejisté podmínky, veřejné (důchodové a nemocenské
pojištění) i soukromé finance (pojištění osob, majetku, odpovědnost)

1
vztah k veřejné správě (finanční veřejná správa)
veřejná správa = činnost státu, územních samosprávných celků a dalších subjektů a vykonavatelů veřejné správy ve
veřejném zájmu / souhrn činností, které nelze kvalifikovat jako zákonodárství nebo soudnictví / souhrn všech správních
činností předmětně souvisejících s vládnutím na ústřední i místní úrovni a s poskytováním veřejných služeb / činnost, při
jejímž výkonu jsou správní úřady vázány ve své činnosti nejen právními předpisy, ale též rozhodnutími vyšších úřadů
- kritérium: zda určitá činnost v rámci veřejné správy je veřejnou finanční činností a zda vztahy, které v rámci
veřejné správy vznikají, mění se a zanikají, jsou veřejnými finančními vztahy
o Příklad z učebnice: Postup správce daně při správě daní je veřejnou finanční činností, neboť při něm
dochází k tvorbě peněžního fondu (příslušného veřejného rozpočtu). Vztah správce daně a daňového
subjektu je daňovým vztahem, neboť jde o peněžní vztah, který souvisí s tvorbou takového peněžního fondu.
Proto jsou postupy správce daně v rámci správy daní veřejnou finanční správou a v jejím rámci vznikají,
mění se a zanikají finanční vztahy.
- finanční veřejná správa= součástí a podmnožinou veřejné správy (činnost, která není zákonodárnou ani soudní
mocí, ale výkon svěřené veřejné moci správnímu úřady v oblasti veřejných financí)
o výkon subjekty a vykonavateli veřejné správy vůči osobám/jednotkám soukromého práva (vertikální veř.
fin. vztah)  jiným subjektům/vykonatelům veřejné správy (horizontální veř. fin. vztah)
o přímá souvislost s veřejnými financemi – hlavní účel a cíl činnosti jsou veřejné finance- např. správa
daní
o nepřímá souvislost s veřejnými financemi – primárním účelem a cílem činnosti nejsou veřejné finance-
např. realizace stavby dálnice – vztah k veř. financím – financována z veř. rozpočtu
druhy FVS:
a) z územního hlediska
a. celostátní (př: MF, GFŘ)
b. územní (př: finanční / celní úřady)
b) z funkčního hlediska (podle charakteru činnosti vykonávané)
a. FVS řídící – převážnou činností je řízení podřízených subjektů a vykonatelů veř. správy
i. ústřední FVS – řídící FVS, pokud vůči subjektu není vykonávána přímá řídící FVS
b. FVS řízená – řízena jinými subjekty nebo vykonateli veř. správy
c) z věcného hlediska
a. veřejná správa se obvykle dělí na všeobecnou (politická)  odbornou (specializovaná)
b. FVS je zásadně veřejnou správou odbornou – specifické subjekty a vykonavatelé – MF, orgány FS,
orgány celní správy, ČNB, NKÚ
d) podle subjektu nebo vykonavatele FVS:
a. státní (stát prostřednictvím svých správních úřadů + možnost převést na jiného – vlastní státní FVS 
přenesená (např. obce a kraje v přenesené působnosti / plátci daně)
b. místní (místní samosprávy) – obce, kraje a ostatní místní celky (např. dobrovolné svazky obcí)
v samostatné působnosti
c. zájmová (osoby nebo jiné jednotky soukromého práva, které dobrovolně vykonávají činnosti, které
spadají/měly by spadat do FVS (např. organizování sbírky na financování povodňových škod nadací)
e) podle formy jejího výkonu – vrchnostenská (převažuje – poskytování dotací, správa daní, stanovení měny…) û
nevrchnostenská – vykonávána formou soukromého práva (např. emise státních dluhopisů, operace centrální
banky na finančních trzích)
f) dle podoboru finančního práva: FVS daňová, rozpočtová, měnová, finančního systému apod.

A2. FINANČNÍ POLITIKA A DALŠÍ FINANČNÍ NAUKY

finanční nauky= souhrnné označení pro finanční vědu, finanční politiku a vědu o finančním právu
A. Finanční věda
- ekonomická věda – věda o finančním hospodaření státu, zabývá se hospodařením státu a všemi jevy mající
souvislost s ekonomickou činností státu
- náplň: cílevědomé ovlivňování ekonom. procesů tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních fondů (tj. finanční
činností)
B. Finanční politika
- praktické využívání právních nástrojů k ovlivňování ekonomických a sociálních procesů ve společnosti

2
 - součást hospodářské politiky (spolu s zahraniční obchodní / mzdovou / sociální / investiční / fiskální / cenovou /
vědeckotechnickou / … politikou)
- hospodářská politika – cílevědomé ovlivňování ekonom. procesů veřejnými subjekty
- finanční politika – cílevědomé ovlivňování ekonom. procesů veřejnými subjekty, a to skrz finanční činnosti
o  propojení mezi ekonomikou a právem – její nástroje (finančně ekonomické nástroje) upraveny fin.
právem
(1) rozpočtová politika = cílevědomé ovlivňování ekonom. procesů tvorbou, rozdělováním a použitím
rozpočtového fondu prostřednictvím příjmů a výdajů veř. rozpočtů, hlavním
nástrojem: bilance státních příjmů a výdajů (plánovaná: státní rozpočet 
výsledná: státní závěrečný účet)
û fiskální politika (využití veř. rozpočtů k ovlivňování makroekonomického
vývoje
- je součástí politiky hospodářské
- využívá veřejných rozpočtů k ovlivňování makroekonomického vývoje 
nástroj hospodářské politiky v rukou vlády
- rozpočtová politika  cílem vyrovnaný rozpočet
- fiskální politika  cílem využít záměrně plánovaný přebytek či schodek
veřejného rozpočtu k hospodářskému růstu
(2) daňová politika = cílevědomé ovlivňování ekonom. procesů tvorbou rozpočtového fondu
prostřednictvím daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění
(3) měnová politika = cílevědomé ovlivňování ekonom. procesů tvorbou, rozdělováním a
používáním peněžního fondu na určitém území, předmětem: péče o měnu
(měna = to, co zákonodárce státu na svém území za měnu označuje),
realizována centrální bankou
(4) devizová politika = cílevědomé ovlivňování ekonom. procesů prostřednictvím vytváření a
použití peněžního fondu ve formě devizových prostředků (součástí
devizového fondu mohou být i jiné hodnoty – např. drahé kovy)

C. Věda o finančním právu

- zkoumá stav FP, které upravuje veřejné finance, a jeho působení v praxi – hlavní úkolem je sledování a posouzení
účinnosti/efektivnosti právní úpravy (zda dosahuje cílů a do jaké míry)
- studium právních předpisů upravujících finanční vztahy, finanční práva, finanční pravomoci a finanční povinnosti a
další pravidla a ustanovení s nimi související
- hlavní úkoly:
o hodnotit účinnost FP
o zkoumat a zevšeobecňovat poznatky o působení a využívání finančněprávních norem

A3. POJEM, ÚČEL, PŘEDMĚT A OBSAH FP

Finanční právo= souhrn právních norem upravující finanční vztahy, finanční práva, finanční pravomoci, finanční
povinnosti, zejména veřejné finance – veřejnoprávní odvětví se soukromoprávními prvky
- formální pojetí – právní normy obsažené v závazných pramenech – v právních předpisech
- materiální pojetí – právní normy obsažené v právní předpisy a jiná pravidla neobsažená v závazných právních
předpisech ovlivňující veřejné finance – ustálená správní praxe, vnitřní pokyny, judikatura, doktrína, principy
- předmět: právní úprava finančních vztahů, tj. vztahů vznikajících v průběhu finanční činnosti (nakládání s peněžní
masou), zejména úprava a regulace veřejných financí (peněžní vztahy související s tvorbou, rozdělováním a
použitím peněžní masy ve veřejném sektoru), částečně i soukromých financí (oblast bankovnictví, pojišťovnictví,
právo kapitálového trhu)
- členění:
a) dle povahy - FP ryze veřejnoprávního charakteru
- FP veřejnoprávního charakteru se soukromoprávními prvky (ČR)
o zahrnuje např. i soukromoprávní prvky
bankovnictví/pojišťovnictví
b) dle rozsahu pojetí - FP v užším pojetí – FP jako základní a obecná oblast, zkoumá pouze
společné charakteristické znaky, podobory jsou oddělené (podobory:
3

c) dle jednotnosti/diferencovanosti
oblast daní, oblast veřejných rozpočtů, …)
- FP v širším pojetí – FP zahrnuje veškeré oblasti, které lze podřadit pod
veřejné finance (ČR)
- FP jednotné – FP tvoří celek s jednotlivými částmi (obecná a zvláštní)
(ČR)
- FP diferencované – primární jsou jednotlivé dílčí podobory, FP je jen
zastřešující pojem

-  FP v ČR: právo v materiálním pojetí, právo veřejnoprávního charakteru se soukromoprávními prvky,

v širším pojetí a FP jednotné (FP tvoří jeden vnitřně diferencovaný celek)

Postavení FP v systému práva

- samostatné odvětví, řadí se převážně do veřejnoprávní oblasti
- převažuje kogentní úprava, nerovné postavení subjektů, práva a povinnosti vznikají zejména konstitutivním
aktem veřejné moci, sankce nebývají ekvivalentní újmě
- blízká právní odvětví: základem – ústavní právo, nejbližší – správní právo + občanské a obchodní právo (platební
styk, úvěrové a pojišťovací smlouvy), trestní právo (např. ochrana měny, finančního trhu), evropské právo (např.
volný pohyb kapitálu, harmonizace nepřímých daní), MPV (dohody o zamezení dvojího zdanění)
Účel FP:
- primárním cílem je regulace veřejných financí – tj. úprava a regulace veřejných financí tak, aby byla rovnováha
mezi zcela neregulovaným nakládáním a přílišnou regulací veřejných financí
- určitých oblastech též soukromé finance (tam, kde je úprava spjata s regulací financí veřejných, např. bankovnictví)
Předmět FP (co upravuje):
(i) finanční vztahy
(ii) finanční (subjektivní) práva (subjektivní práva adresátů FP upravené objektivním FP),
(iii) finanční pravomoci (pravomoci dané subjektům a vykonatelům finanční správy plnící úkoly veřejné správy, tj.
plnící působnost v oblasti FP)
(iv) finanční povinnosti (právní povinnosti adresátů FP určitým způsobem se chovat pod hrozbou sankce
vyplývající z objektivního FP)
- FP, FP a FP mohou existovat i mimo finančněprávní vztahy (např. povinnosti mlčenlivosti správce daně, pravomoc
ČNB vydávat bankovky a určovat úrokovou sazbu)
(v) stanovení určitých pravidel či deklarování určitých skutečností – např. cíle a zásady správy daní, vymezení
příjmů a výdajů veřejného rozpočtu, deklarace nezávislosti ČNB, ustanovení vymezující působnost orgánu
vykonávajícího dohled nad finančními trhy
Obsah FP: finančněprávní vztahy, finančněprávní práva / pravomoci / povinnosti / pravidla a skutečnosti upravené FP
Znaky FP: majetkový aspekt (majetkový úbytek na jedné straně û přírůstek na druhé), mocenský aspekt (nerovné
postavení subjektů – nadřazenost jednoho subjektu)

A4. PRÁVNÍ PRINCIPY VE FINANČNÍM PRÁVU

Právní principy:
- „meta“ pravidla, jež jsou součástí právního řádu, případně jednotlivých právních oborů a která představují řídící
ideje právní
- principy se řídí obsah norem, jejich aplikace a interpretace  lze užít k překlenování mezer v zákoně, při
usměrňování výkladu právních předpisů nebo svého druhu dotváření práva soudy při výkladu neurčitých právních
pojmů
- vyšší míra abstraktnosti než u právních předpisů, nevyplývají bezprostřední práva a povinnosti adresátům
- vzájemné poměřování principů v případě jejich kolize – tzv. princip proporcionality
Členění právních principů

4
 - základní (principy, které se promítají do celého právního řádu/alespoň do několika souvisejících právních oborů-
např. principy veřejného práva)  zvláštní (uplatitelné výhradně/převážně v jednom oboru)
- principy mezinárodního práva, principy unijního práva – vyloženy judikaturou příslušných soudů (SDEU) –
např. princip právní jistoty, princip legitimního očekávání, princip přiměřenosti
- speciální kategorie principů – principy tvorby práva (legislativy) – uplatnění při vzniku pozitivního práva (
obecné právní principy – při aplikaci) – princip přehlednosti, srozumitelnosti, jednoznačnosti, bezrozpornosti…
Obecné právní principy uplatnitelné ve finančním právu
základní principy ve - princip spravedlnosti,
FP - princip zákonnosti (povinnosti ukládat pouze na základě zákona a v jeho mezích +
postup vykonavatelů jen v souladu s právními předpisy),
- princip enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (VM lze uplatňovat jen
v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon)  princip legální licence,
- princip právní jistoty, princip legitimního očekávání, princip správního uvážení
(prostor pro vykonavatele VM pro reakci na specifika konkrétních případů),
- ignorantia legis non excusat,
- derogační pravidla,
- princip soudní kontroly VS, zákaz zneužití pravomocí, …
- princip proporcionality, zákaz retroaktivity, princip nediskriminace, rychlosti a
hospodárnosti…
právní principy - princip tržního modelu národního hospodářství (= naše ekonomika je založená na
v obecné části FP nabídce a poptávce, ne centrální plánování),
- princip peněžního systému (= to, že vůbec existuje peněžní systém – předmětem
finančních vztahů jsou peníze),
- princip regulace peněžních fondů (= finanční právo reguluje peněžních fondů, ať
už jde o rozpočet, měnový fond, devizový fond nebo jiný),
- princip demokratické legitimace finanční politiky (= instituce jsou obsazovány na
základě voleb xČNB se trochu vymyká – demokratická legitimizace není tak
zřejmá)
- princip dozoru ve veřejné finanční činnosti
- princip hospodárnosti a ekonomické efektivity finančních vztahů
- princip priority fisku (= stát a ostatní veřejnoprávní korporace určují příjmy a
výdaje, mají ve vztazích prioritu  převaha veřejné moci nad FO a PO)
-  akcentovány v jednotlivých podoborech fiskálního a nefiskálního FP, ale
dotýkají se FP jako celku
- ekonomický základ, veřejnoprávní povaha
zvláštní principy v - rozpočtové právo (4 kategorie):
podoborech FP o principy při sestavování a schvalování veř. rozpočtů (princip ročních VR
– sestavování na rozpočtový rok, včasnosti VR – schválení před
začátkem rozpočtového roku, reálnosti a pravdivosti VR – reálné
předpokládané příjmy a výdaje, veřejnosti VR – veřejné projednání,
zveřejnění);
o principy týkající se příjmů a výdajů (princip úplnosti VR – všechny P a
V zahrnuty ve VR, brutto VR – všechny V a P bez započtení, jednotnosti
a přehlednosti VR – jednotné třídění, přednosti výdajů před příjmy –
cílem jsou V a P jsou sekundární, neúčelovosti příjmů a účelovosti
výdajů VR, dlouhodobé vyrovnanosti VR – snaha o vyrovnaný
rozpočet);
o principy rozpočtového hospodaření (princip efektivnosti a hospodárnosti
VR, časového ohraničení VR – vázanost na rozpočtový rok, omezení
přesunů ve VR)
o ostatní principy
- daňové právo:
o daně možné ukládat pouze na základě zákona (není vyloučena úprava i
podzákonné právní předpisy, ale konstrukční prvky daně a její správa by
měly být vymezeny zákonem)
o principy daní a daňové soustavy (princip spravedlnosti a proporcionality,
princip neutrálnosti, princip vyloučení duplicity zdanění, princip

5
 srozumitelnosti, princip účinnosti daní)
o principy správy daní – kodifikovány v § 5 až 9 DŘ
- dotační právo: princip nenárokovosti (neexistence právního nároku na
poskytnutí dotace) a princip účelovosti (dotace poskytnuty na určitý účel)
- měnové právo: princip emisního monopolu ČNB (jen ČNB může vydávat měnu)
- právo finančního systému: princip zajištění stability finančního systému
(regulace směřuje k zajištění stability systému bez výkyvů)
- devizové právo: princip liberalizační (volné nakládání osob s peněžními
prostředky v cizích měnách i v měně domácí, v tuzemsku i do ciziny) û princip
výlučnosti domácí měny (nucené používání dané měny, neuplatňuje se)
princip měnové směnitelnosti (absence překážek nabývání cizích měn)

A5. SUBJEKTY FINANČNÍHO PRÁVA

Subjekt
- patří mezi obligatorní prvky finančněprávních vztahů
- subjekty FP = tvůrci a adresáti finančního práva
o (a) tvůrci FP – ti, kteří vytvářejí objektivní finanční právo
 ústavodárce, zákonodárce – Parlament ČR, lid, EU
 vláda, ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy, zastupitelstva ÚSC
 soudy (především ÚS), finanční arbitr
 tvůrce právní doktríny (autoři vědeckých publikací)]
o (b) adresáti práva – nositelé finanční práv a povinností (FP jim stanoví subjektivní FP práva, pravomoci a
povinnosti)
 nadřazení adresáti (subjekty „oprávněné“): nositelé primárních pravomocí / práv (např.
požadovat daň, poskytnout dotaci, vykonávat dozor) – typicky subjekty veřejné správy (stát,
veřejnoprávní a jiné subjekty) a vykonatelé VS (finanční orgány, osoby a jiné jednotky
vykonávající finanční veřejnou správu)
 podřazení adresáti (subjekty „povinné“): nositelé primární povinnosti (naoř. zaplatit daň,
podrobit se dohledu, …) – ostatní FO a PO
o platí vztah nadřazenosti a podřazenosti (nikoli podřízenost a nadřízenost!!!)
Subjekty finanční správy
= všichni nadřazení adresáti FP – jelikož se jedná o subjekty FP, které jsou nadřízené z důvodu výkonu veřejné správy
- členění
o mezinárodní – např. MMF
 s všeobecnou působností x s hlavní působností v oblasti FP
o nadnárodní
 s všeobecnou působností x s hlavní působností v oblasti FP
o státní
 s působností na území celého státu (celostátní) –  územní (část území)
 řídící (ústřední – řídící, které nejsou zároveň řízené)  řízené
o místní (ÚSC) – zastupitelstvo, rada, …
o ostatní – kdokoli, na koho je přenesen výkon finanční správy
Významné orgány – příklady:
mezinárodní (ECOSOC, IMF, WB, EBRD, IBRD)
nadnárodní (EK, ECB, EIB, Účetní dvůr)
státní ústřední (MF, ČNB, NKÚ, Finanční arbitr, Národní rozpočtová rada)

řídící řízené celostátní řízené územní

neústřední celostátní (specializované (fin. a cel. úřady)
(GFŘ, FÚ, odvolací FÚ)
Generální
ředitelství cel)

6
 místní (orgány či orgány orgánů ÚSC) přenesená působnost (obecní a krajské úřady)
samostatná působnost (kontrolní a finanční výbor, zastupitelstvo)

A6. ÚSTŘEDNÍ SUBJEKTY FINANČNÍ SPRÁVY

- ústřední – řídící, které nejsou zároveň řízené
- ústřední státní subjekty FS jsou:
o ústřední správní úřady (ve smyslu kompetenčního zákona) – tj. ministerstva a jiné ústřední správní
úřady,
o nezávislé orgány zakotvené Ústavou ČR (ČNB, NKÚ).
základní charakteristika ústředních subjektů FS vymezených v Ústavě
Česká národní banka - ústřední banka státu, subjekt vykonávající měnovou politiku
- samostatná PO veřejného práva, má vlastní IČO, ale nezapisuje se do OR
- hlavní cíl: péče o cenovou stabilitu (čl. 98 Ústavy)
- působnost: vydávání bankovek a mincí, stanovování úrokových sazeb, vedení
účtů (bank a jiných poskytovatelů platebních služeb + účty státní pokladny),
měnová politika, činnosti spojené s CP (evidence cenných papírů SKD, vydává
vlastní CP), devizové hospodářství (vyhlašuje kurz měny, spravuje devizové
rezervy), dohled nad finančním systémem
- Pl. ÚS 59/2000
o návrh prezidenta na zrušení některých ustanovení zákona o ČNB
o V rámci plnění hlavního cíle je ČNB nezávislá (ÚS zrušil části zákona o
ČNB, které ČNB omezovaly – např. schvalování části rozpočtu PSP
ČR)
- Pl. ÚS 14/01
o Havel jmenoval guvernéry ČNB z členů bankovní rady bez
kontrasignace vlády – ÚS potvrdil, že kontrasignace není potřeba
Nejvyšší kontrolní úřad - ústřední, nezávislý a kontrolní (auditní) orgán, zákon nestanoví právní formu
- 2 modely: latinský (mohou ukládat opatření a sankce) û anglosaský (jen
zveřejňují závěry – NKÚ)
- čl. 97 Ústavy – deklarována nezávislost + kontrola hospodaření se státním
majetkem a plnění státního rozpočtu
- prezident a viceprezident – jmenován prezidentem ČR na návrh PSP ČR (9 let)
- postavení, působnost, organizační struktura – zákon o NKÚ (166/1993 Sb.)
- působnost v oblasti kontroly: plnění státního rozpočtu, SZÚ ČR, hospodaření
se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve
prospěch PO (kromě prostředků vybranými obcemi a kraji v samostatné půs.),
hospodaření s prostředky poskytnutými ČR ze zahraničí, zadávání státních
zakázek, může kontrolovat provizorní rozpočet ČNB (výdaje na pořizování
majetku a provoz) – momentálně (2021) se řeší novela rozšiřující působnost na
hospodaření územně samosprávných celků
- nemá všeobecnou kontrolní pravomoc  jen následná účetní kontrola +
nemůže nařizovat nápravu, udělovat sankce apod.
o řeší se pak případně jako odvod za porušení rozpočtové kázně (řeší FÚ)
- v čele: kolegium úřadu, 15 členů voleni PSP na návrh prezidenta NKÚ do 65 let
- Roční plán kontrol + kontroly ad hoc – kontrola i) zákonnosti ii) věcné a
formální správnosti iii) hospodárnosti iv) účelnosti a v) efektivnosti
-  tj. nejen zákonnost, taktéž hospodárnost, efektivita či správnost
- výsledek: kontrolní závěry, zveřejňovány 4x ročně ve věstníku NKÚ

základní charakteristika ústředních subjektů finanční správy vymezených v jiných zákonech

Ministerstvo financí
- ústřední správní úřad (podle kompetenčního zákona) organizační složka státu
(podle zákona o majetku státu)
- ústřední subjekt finanční správy s celostátní působností
- základní výčet oblastí působnosti: kompetenční zákon (§ 4) + v dalších zákonech
- působnost: státní rozpočet a státní závěrečný účet (státní pokladna), fiskální
7

Finanční arbitr
Národní rozpočtová rada
politika, finanční kontrola, přezkoumávání hospodaření územních samosprávných
celků
- zákon 229/2002 Sb. (z. o finančním arbitrovi)
- nezávislá a nestranná FO
- řešení sporů mezi institucemi a spotřebiteli v oblasti měnového práva, devizového
práva a práva finančního systému
- působnost – dána, je-li dána působnost českého soudu, mimosoudní řešení sporů
mezi poskytovateli vybraných služeb na finančním trhu a spotřebiteli
- oblast pravomoci: poskytování platebních služeb při nabízení a poskytování
platebních služeb, zprostředkování spotřebitelského úvěru, fond kolektivního
investování, životní pojištění, směnárenský obchod, stavební spoření
- jmenován vládou na návrh ministra financí, funkční období: 5 let, plná
svéprávnost, bezúhonnost, dobrá pověst, dostatečné zkušenosti, možnost odvolání
(opakovaně porušuje povinnosti)
- řízení: pouze na návrh navrhovatele (ne instituce!), podání návrhu – stejné účinky
na promlčení jako žaloba, oprávněn požadovat předložení důkazů, ústní jednání
pouze na návrh účastníka/vlastní podnět FA, řízení není zpoplatněno, pokud
návrhu vyhoví  uložení sankce ve výši 10 % částky, kterou je instituce povinna
zaplatit, možnost uložit pokutu až do výše 100.000,- Kč
- rozhodnutí: nález (výrok, odůvodnění, poučení o námitkách), nejpozději do 30
dnů ode dne zahájení řízení (max. 60)
- soudní přezkum – možnost podat žalobu podle části V. OSŘ (civilní soudnictví) 
proti rozhodnutí o pokutě – žaloba ve správním soudnictví
- zákon 23/2017 Sb. (z. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti)
- nezávislý, odborný orgán, oblast fiskální a rozpočtové politiky
- vzniklá na základě požadavků EU – zakotvení běžným zákonem
- sleduje vývoj rozpočtového hospodaření veřejného sektoru a hodnotí plnění
pravidel rozpočtové odpovědnosti

A7. OSTATNÍ (NEÚSTŘEDNÍ) SUBJEKTY FINANČNÍ SPRÁVY

- rozdíl mezi ústředními a ostatními subjekty finanční správy – ústředí subjekty finanční správy nejsou podřízeny
jiným SFS – jsou vymezeny zejména Ústavou a Kompetenčním zákonem
Celostátní subjekty finanční správy
Finanční - zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě ČR
správa ČR - soustava správních orgánů pro výkon správy daní
- třístupňová struktura:
1) Generální finanční ředitelství (Praha) – spíše metodická a řídící působnost
2) Odvolací finanční ředitelství (Brno) – odvolací působnost
3) finanční úřady (14 v jednotlivých krajích) a Specializovaný finanční úřad (Praha,
pro vybrané subjekty [pojišťovny, banky aj.]) – územní pracoviště stanovena vyhláškou
MFČR
- zabezpečuje státní správu v oblasti: daní, poplatků, odvodů, sankčních odvodů za porušení
rozpočtové kázně, příspěvků, pokut a penále odváděných do SR ČR a rozpočtu státních fondů
- další působnost: finanční kontrola, cenová kontrola, kontrola v oblasti účetnictví apod.
GFŘ
- § 1, 3, 4
- správní úřad, organizační složka států, podřízeno MF, celostátní působnost, vede generální ředitel
- nejdůležitější úkol: metodické řízení finanční správy

OFŘ
- správní úřad, organizační složka států, vnitřní organizační jednotka GFŘ, podřízeno GFŘ
8
 - celostátní působnost, v čele ředitel
- nejdůležitější úkol: nadřízený orgán FÚ – řeší odvolání

14 FÚ pro jednotlivé kraje

- § 8 až 10
- místní působnost pro území kraje + celostátní působnost (tzv. vybraná – § 8 (2) a § 10 (4)) 
vyhledávací činnost a kontrolní postupy při správě daní
- kromě daní – finanční kontrola, cenová kontrola, …

Specializovaný FÚ
- celostátní působnost pro dané subjekty (obrat nad 2 mld., banky, spořitelní a úvěrní družstva,
pojišťovny, zajišťovny atd.)
- některé daně nespravuje – daně vázané na nemovité věci
Celní - zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě ČR (stejná účinnost jako zákon o FSČR – 1.1.2013)
správa ČR dvoustupňová struktura:
1) Generální ředitelství cel (Praha)
2) celní úřady (14 v jednotlivých krajích), Celní úřad Praha Ruzyně (Praha);
územní pracoviště CÚ stanovena vyhláškou MFČR
- specializované orgány státní správy s působností v oblasti celnictví (správa cla), celní politiky
a navazujících oblastech,
o správa spotřebních daní, energetických daní a správy DPH vybírané při dovozu, správy
poplatků spojených s vývozem a dovozem
- ve věcech vymezených TŘ postavení policejního orgánu
- ozbrojený bezpečnostní sbor (Finanční správa)
Celní úřad Praha Ruzyně  vykonává působnost pro letiště
Finanční - samostatný správní úřad, který je tzv. finanční zpravodajskou jednotkou
analytický - hlavní působnost: analýza podezřelých obchodů s cílem eliminovat praní špinavých peněz a
úřad financování terorismu
Státní - nejvýznamnější neústřední celostátní subjekty FS v oblasti rozpočtového fondovního hospodaření
fondy - podstata: zajištění stabilního financování oblastí, jako je ŽP, doprava, kultura, zemědělství
 stanovení pravidelných příjmů státních fondů + zakotvení pravidla, že zůstatky prostředků se
převádějí do dalšího rozpočtového roku
- jednotlivé SF jsou v působnosti různých subjektů FS (ministerstva)
A8. POSTAVENÍ, SYSTÉM A PRAMENY FINANČNÍHO PRÁVA
finanční právo= souhrn PN, které upravují vztahy vznikající v procesu tvorby, rozdělování, přerozdělování a použití
peněžní masy a jejich částí
- samostatné odvětví práva – veřejnoprávní oblast:
o převažuje kogentní úprava
o práva a povinnosti vznikají zejména konstitutivním aktem veřejné správy (tj. autoritativním rozhodnutím
orgánu veřejné moci)
o nerovné postavení subjektů – nadřazenost a podřazenost – rozhodovací pravomoc subjektů finanční správ,
nerovné rozložení P&P
o uplatňování dohledu a veřejnoprávních sankcí
- nepřiměřenost sankcí ve vztahu ke způsobené újmě
vztah finančního práva k dalším právním oborům
- ústavní právo – povinnosti jen zákonem / na základě zákona; daně jen na základě zákona; rozpočet; ČNB a NKÚ |
správním právo – SFS jsou často subjekty/vykonavatelé veřejné správy, dozorové postupy a správní trestání,
procesní pravidla, soudní přezkum ve správním soudnictví | trestní právo – SPTČ z oblasti FP | právo ŽP – státní
fondy, peněžitá plnění v rámci složkové ochrany, selektivní nepřímé daně | PSZ – veřejná pojistná, dávky,
důchody, podpory, … | soukromoprávní obory – platební styk, úvěry, pojištění, banky, … | MPV – IMF, WB,
OECD, dvoustranné smlouvy o zamezení dvojího zdanění | EU – harmonizace nepřímých daní, celní unie, jednotná
měna, …
Systém FP
obecná část - základní finanční a finančněprávní kategorie, finanční nauky, metody finanční činnosti,
9
 finančněprávní instituty;
- účel, předmět, systém, prameny, ústavní základy a obsah FP a jeho postavení;
- obecné otázky finančněprávních vztahů (subjekty, objekt, obsah), problematika dozorových
postupů (dohled, dozor, finanční kontrola, audit)
zvláštní část a) podobory fiskálního FP: rozpočtové právo daňové právo dotační právo
(podobory)
(= rozpočtové právo v širším (v užším smyslu) (v širším smyslu)  (v širším smyslu)  i
smyslu) daně, poplatky, subvence, finanční
[souvislost s veřejnými veřejná pojistná, … pomoc, …
rozpočet a jejich příjmy a
výdaji]
b) podobory nefiskálního FP: měnové právo devizové právo právo finančního
systému
[souvislost s peněžní
masou/fondem a jejich
tvorbou, rozdělením a užitím]
c) rozšířené podobory bankovní právo pojišťovací právo právo kapitálového
nefiskálního FP: trhu
[je u nich soukromoprávní
prvek]
specifické oblasti mimo systém FP = nejsou součástí FP, ale mají podstatný finančněprávní aspekt
(úvěrové právo, právo proti praní špinavých peněz, právo veřejných zakázek, herní právo, oceňovací a cenové právo,
mzdové právo, účetní právo)

Druhy pramenů práva:

- formální prameny – prameny obsaženy v normách odpovídající zákonným požadavkům pro závaznou a uznávanou
normu, tj. pouze pravidlo, které má uznanou formu  pramen práva (Ústava, zákony a prováděcí předpisy)
- materiální prameny – prameny stanoveny nejen v právních předpisech ale také v jiných zdrojích fakticky
ovlivňující regulaci veřejných financí (ustálená praxe, vnitřní pokyny, judikatura, doktrína)

Systém pramenů ve FP
Formální prameny Materiální prameny
Ústava - čl. 2 (3): Státní moc slouží všem občanům a lze ji Vnitřní předpisy (např. metodika, směrnice)
uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby,
např. D-pokyny  vnitřní předpisy vydávané
které stanoví zákon. (EVP) – stejně čl. s2 (2)
nyní GFŘ (v minulosti MFČR) – sjednocení
LZPS
interpretační praxe daňových zákonů –
- čl. 33: Senát vydává zákonná opatření v době
závazné pro OFŘ a FÚ – nejsou obecně
rozpuštěné PS – ne ve věcech státní rozpočet a
závazné, chybí zákonné zmocnění
SZÚ,
- čl. 42: pouze vláda navrhuje státní rozpočet, forma
zákona, projednává jen PS a to veřejně,
- čl. 97: NKÚ kontrola plnění státního rozpočtu a
hospodaření se státním majetkem,
- čl. 98: ČNB ústřední banka státu, nezávislé
postavení, péče o cenovou stabilitu,
- čl. 101: majetková a rozpočtová autonomie ÚSC

10
 pravidla o rozpočtové odpovědnosti – nejsou
stanovena ústavním zákonem (přestože to bylo
navrhováno)
LZPS - čl. 4 odst. 1: povinnosti mohou být ukládány
pouze na základě zákona a v jeho mezích,
- čl. 11 odst. 5: daně a poplatky lze ukládat pouze
na základě zákona
- čl. 36: právo na soudní ochranu, přezkum
zákonnosti rozhodnutí veřejné správy
MS - čl. 10 Ú – aplikační přednost ratifikovaných smluv
- MS o: zamezení dvojího zdanění; výměně
informací v daňových záležitostech; podpoře a
ochraně investic; stabilitě, koordinaci a správě
v hospodářské a měnové unii (fiskální akt) – mezi
státu EU o rozpočtové odpovědnosti států EU
Právo EU - SFEU – celní unie, úprava veřejné podpory,
měnové právo – ECB, Evropská Investiční Banka, Judikatura (rozhodovací činnost ÚS v role
zákaz centrálních bank ČS poskytovat veřejným negativního zákonodárce) – není formálním
institucím úvěry nebo odkupovat dluhopisové pramenem!
nástroje, volný pohyb kapitálu, rozpočet EU,
evropský systém centrálních bank (měnová
politika EU), daňová ustanovení
- nařízení – např. celní kodex EU; o obezřetnostních
požadavcích na úvěrové instituce
- směrnice – např. o společném systému DPH, o
doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, o
konsolidovaných ÚZ
Zákony velké množství (DŘ, ZoFA, ZoČNB, ZoB, ZKPT aj.)

Zákonná - čl. 33: Senát vydává zákonná opatření v době

opatření rozpuštěné PS – ne ve věcech státní rozpočet a
Senátu SZÚ
- 2 případy ZOS z roku 2013:
ostatní
o změny daňového práva v souvislosti
s rekodifikací soukromého práva odborná literatura, důvodová zpráva,
o daň z nabytí nemovitých věcí (zrušená) formuláře, automatizované právní systémy –
např. aplikace TARIC CZ na stránkách Celní
Nařízení vlády - není jich moc správy ČR
- rozpočtové a daňové právo a státní fondy, pro
reverse-charge u DPH, EET – zrušil ÚS
Podzákonné - vyhlášky MFČR, vyhlášky ČNB
předpisy - vyhlášky obcí (místní poplatky, koeficienty pro
daň z nemovitých věcí)

A9. DOZOROVÉ POSTUPY VE FINANČNÍM PRÁVU – DOZOR A DOHLED

Vymezení a označení dozorových postupů
- dozorový postup = porovnání stavu nebo činnosti reálné se stavem nebo činností žádoucí – nejširší/nejobecnější
pojem
- v rámci FP – postup FS činěný na základě svěřených FP pravomocí, během kterého se pozoruje jednání adresátů FP
a stav ovlivněný adresáty a porovnává je s tím, co je žádané a předpokládané právní normou
jednotlivé dozorové postupy

11
 - správní dozor (= „dozor“ v užším významu) – záměrný a cílevědomý postup činnosti subjektů finanční správy,
kdy se posuzuje jednání adresátů FP (nebo stav ovlivněný adresáty) a porovnává se s jednáním vyžadovaným
právním předpisem
o dozoruje se dodržování zákonnosti (nikoli hospodárnosti / účelnosti / …)
o vůči nepodřízeným subjektům
- dohled – obsahově stejný, jako dozor, ale delegovaný státem na jiný subjekt
o typicky dohled ČNB
- kontrola – nad rámec zákonnosti se posuzují i mimoprávní skutečnosti ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti –
hospodárnost, efektivita, účelnost
- audit – ověření, zdali účetní nebo jiné záznamy jsou věrným odrazem reálného stavu
o může vykonávat také nezávislý auditor
- inspekce, revize – zákon v praxi využívá řadu dalších pojmů a nepoužívá jednotnou terminologii
základní znaky a vymezení správního dozoru
- aktivita, jejíž podstatou je pozorování určité činnosti nebo určitého stavu, na které navazuje hodnocení, případně
též aplikace prostředků směřujících k zajištění účelu sledovaného dozorčí činností
- správní dozor – pozorování a hodnocení osob stojících mimo veřejnou správu (nad nepodřízenými subjekty), a to
zejm. z hlediska zákonnosti
o  FP dozor = záměrný a cílevědomý postup činnosti subjektů finanční správy, který pozoruje jednání
adresátů FP nebo stav způsobený nebo ovlivněnými těmito adresáty, porovnává toto skutečné jednání nebo
stav s tím, co je žádané právní normou, rozhodnutím nebo vnitřním pokynem
- pokud se jednání neshoduje s žádoucím stavem – ukládání opatření k nápravě nežádoucího stavu/ukládání sankce
za nežádoucí stav  shoduje s žádoucím stavem – pouze závěr o této skutečnosti a ukončení dozorové činnosti
- druhy správního dozoru:
o individuální: kontrola jednoho subjektu (bance, pojišťovně)
o konsolidovaný: dozor vykonávaný vůči konsolidovaným celkům (skupinám) – skupina ovládající (české
nebo zahraniční) banky, skupina finanční holdingové osoby, skupina smíšené holdingové osoby
 př: bankovní dohled na konsolidovaném základě podle § 26c zákona o bankách
 skupina (zahraniční) ovládající banky: ovládající banka  ovládaná instituce (úvěrová
instituce nebo investiční podnik – hlavní činností je přijímání vkladů a poskytování
úvěrů) / finanční instituce (hlavní činností je výkon jedné z činností dle evropské
směrnice – všechny jiné činnosti ve finančním systému) / podnik pomocných služeb
(napomáhá hlavní činnosti instituce)
 skupina finanční holdingové osoby: ovládající finanční holdingová osoba (holding
ovládající finanční osoby)  ovládaná instituce / finanční instituce / podnik pomocných
služeb
 skupina smíšené holdingové osoby: ovládající smíšená holdingová osoba (mateřský
podnik jiný než regulovaný, který tvoří konglomerát s finančními podniky)  -II-
o doplňkový: dozor nad finančními konglomeráty – tzn. v čele skupiny je regulovaná osoba nebo osoba,
která není regulovanou osobou, ale ovládá alespoň jednu regulovanou osobu a jejich činnost probíhá
převážně ve fin. sektor (nejméně ve dvou sektorech jako bankovnictví, finanční služby, pojišťovnictví)
 dozor nad finančním konglomerátem – zákon č. 377/2005 Sb.
 oblast dohledu  finanční sektor – zahrnuje smíšené holdingové osoby, osoby ze sektoru
bankovnictví, pojišťovnictví, investičních služeb
 finanční konglomerát  cílem je postihnout rizika z konglomerátu ze dvou sektorů
(pojišťovnictví / bankovnictví / investiční služby)

základní znaky a vymezení dohledu

- dohled – forma státního dozoru, výkon dohledu není prováděn státem, resp. jeho orgány, ale svěřen (delegována)
odlišným subjektům (veřejnoprávní či soukromoprávní korporace či samostatná instituce) – tyto subjekty
vykonávají delegovanou dozorovou činnost ve své samostatné působnosti (pokud by to tak nebylo – správní
dozor)

- dohled ČNB
o úprava v zákoně o ČNB: v oblasti bankovnictví, kapitálového trhu, pojišťovnictví a penzijních společností,
bankovek a mincí, spotřebitelského úvěru
o předmět dohledu: kritéria autorizace (samotný vznik subjektu), dohled nad dodržováním podmínek
stanovených udělenými licencemi, povoleními atd., kontrola dodržování zákonů, předpisů EU a vyhlášek
ČNB, řízení o přestupcích, ukládání opatření k nápravě a správních trestů

12
Regulace
- limitování určité činnosti za předem vytyčených pravidel
o ekonomické pojetí – administrativní činnost (licence, povolení, cenové stropy), nepřímá činnost (daně,
subvence)
o právní pojetí – normativní činnost
- samoregulace= schopnost samostatně se přizpůsobit proměnným podmínkám, sebeřízení a vedení sebe sama

Vymezení a označení dozorových postupů a rozdíly mezi formami dozoru

Základní znaky a vymezení kontroly auditu
- kontrola – nad rámec zákonnosti se posuzují i mimoprávní skutečnosti – hospodárnost, efektivita, účelnost;
uplatňuje se v rámci vztahů nadřízenosti a podřízenosti
- audit – ověření, zdali výkazy účetní jednotky jsou věrným odrazem reálného stavu hospodářství
o soukromoprávní audit – zákon o účetnictví, zákon o auditorech – povinnost nechat ověřit ÚZ auditorem
o veřejnoprávní audit – zákon o přezkoumávání hospodaření ÚSC a dobrovolných svazků obcí
Kontrola – v ČR dva režimy:
- Finanční kontrola
o Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě – neobsahuje legální definici finanční kontroly
o cíl finanční kontroly: zajistit hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy + prověřování
dodržování právních předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky
o oblast:
 mezi orgány veřejné správy
 mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory
 uvnitř orgánů veřejné správy
 u státního podniku (Česká pošta) ministerstvem
 nezahrnuje: nejvyšší kontrolu, kontrolu hospodaření ÚSC, kontrolu PO jejichž zakladatelem je
stát
o 3 systémy finanční kontroly – zahrnuje 3 druhy kontrol:
 (i) veřejnosprávní kontrola = kontrola skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými
prostředky (zejména vynakládání veřejných výdajů) – před, během i po použití prostředků
 provádí MF a FÚ (organizační složky státu, státní fondy, příjemci veřejné podpory),
správci kapitol SR (kontroluje hospodaření organizačních složek ve své působnosti),
řídící orgán a platební agentura (kontrola peněžních prostředků z rozpočtu EU), ÚSC
(vlastní kontrola)
 (ii) finanční kontrola podle MS – vykonává MO, pokud to MS umožňuje
 (iii) vnitřní kontrola – řídící kontrola, interní audit (nezávislé přezkoumávání v rámci orgánu)
- Nejvyšší kontrola
o NKÚ – čl. 97 Ú + Zákon o NKÚ
o potřeba nezávislého ověřování státních účtů, až později rozšířeno i na kontrolu ostatních veřejných
prostředků
o působnost kontroly
 hospodaření se státním majetkem
 státního závěrečného účtu ČR
 plnění státního rozpočtu ČR
 a další (diskutuje se o přidání kontroly hospodaření ÚSC – nyní tuto pravomoc nemá)
o základní znaky kontroly v FP: (1) posuzování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání
veřejných prostředků + (2) předmět kontroly spočívá v nakládání s peněžními fondy
o nemá sankční pravomoci – NKÚ není oprávněn ukládat konkrétní nápravná opatření, pouze vydává tzv.
kontrolní závěry ( může udělit pokuty v případě nesoučinnosti)
o pochybení se řeší jako odvod za porušení rozpočtové kázně – ukládají FÚ

Audit
- speciální typ dozorové aktivity = dozorový postup spočívající ve výkonu činností, které mají za cíl ověřit, zda
účetní jednotka uvádí ve svých záznamech věrný a poctivý odraz reality
- ověření prováděno odbornou a nezávislou osobou (tzv. auditorem)
- druhy

13
 o soukromoprávní – povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (Zákon o účetnictví, Zákon o
auditorech)
o veřejnoprávní – přezkum hospodaření ÚSC – upravuje Zákon o přezkoumávání hospodaření ÚSC a
dobrovolných svazků obcí – přezkum je širší než při ověření účetní závěrky – kdo ho vykonává:
 obec / svazek obcí – krajský úřad nebo auditor
 Hl. m. Praha – MFČR nebo auditor
 kraje – MFČR
- interní (např. audit managementu, audit jakosti apod.- zpravidla bývá zajišťován interními útvary daného subjektu)
û externí (cílem: ověření, zda subjekt vede řádně účetnictví, dodržuje právní předpisy a mezinárodní standardy)
-  due dilligence: předinvestiční prověrka svého druhu, nejedná se o finančněprávní institut – proces komplexní
analýzy prověřovaného majetku

A10. NÁSLEDKY PORUŠENÍ FINANČNÍHO PRÁVA

Porušení finančního práva
- Nesplnění FP povinnosti: případy, kdy adresát FP, který je nositelem FP povinnosti, takovou povinnost nesplní
(povinnost musí být splněna řádně (tak, jak předpokládá FP) a včas (k chování adresáta dojde v průběhu lhůty)
o požadované chování adresáta, může spočívat v dare, facere, omittere nebo pati
o k nesplnění dojde: pokud není povinnost splněna řádně/pokud není povinnost splněna včas/pokud není
povinnost splněna řádně a včas/pokud není povinnost splněna vůbec
- Nerealizace FP práva/pravomoci: případy, kdy adresát FP, který je nositelem FP pravomoci nebo FP práva,
takovou pravomoc nebo právo nevykoná řádně nebo ve lhůtě stanovené FP
o k výkonu pravomoci velmi často není stanovena žádná lhůta – mohou být realizovány kdykoli
Následky porušení FP
- porušení FP povinnosti – taková povinnost trvá dál, tj. je možné i nadále vynucovat její splnění po adresátu FP
(výjimečně možnost, že povinnost zanikne: splnění povinnosti není možné – např. povinnost tvrdit daň zaniká
uplynutím lhůty pro stanovení daně)
- nerealizovaná FP pravomoc/právo – pokud nebyla stanovena lhůta  možnost realizovat kdykoli  pokud byla
stanovena lhůta  prekluze (pravomoc nebo právo ve lhůtě zaniká)
Sankce
- ukládání sankcí:
o sankce trestní povahy (smyslem je potrestání adresáta za nesplnění primární povinnosti)
o  netrestní povaha (nápravný, zajišťovací nebo ochranný charakter) – primárním cílem je vynutit splnění
porušené povinnosti/zajistit, aby porušení dále netrvalo  např. institut opatření k nápravě – výzva ke
splnění povinnosti/uložení preventivních opatření (např. zabrání věci)
 u nerealizované pravomoci – nápravná opatření: institut ochrany před nečinností
- obecné sankce za porušení FP
o trestní sankce (TZ)- tresty a ochranná opatření
o správní tresty (sankce) (SŘ) – přestupky, správní disciplinární delikty, správní pořádkové delikty
o povinnost k náhradě majetkové a nemajetkové újmy (OZ) – možné využít i ve FP + náhrada škody
způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
- zvláštní sankce za porušení FP – typické jen pro FP
o sankce za platební delikty
 (i) při placení daní (užší smysl) – úrok z prodlení, z posečkané částky, úrok z přeplatku, penále
 (ii) při správě daní (širší smysl) – pokuta za opožděné tvrzení daně, nesplnění povinnosti
nepeněžité povahy (registrační/ohlašovací povinnost), nepodání daňového přiznání
o sankce za porušení rozpočtové kázně – ukládají se dle rozpočtových pravidel – sankcí je zejména
povinnost vrátit dotaci a zaplatit penále / odvod může být uložen i za jiné porušení rozpočtové kázně
 správa podle DŘ
o zadržení daňového výnosu – jedno z pravidel rozpočtové odpovědnosti – pokud je dluh ÚSC je příliš
velký, má povinnost ho snižovat – pokud to nedělá, je možné mu zadržet daňový výnos
o opatření k nápravě a sankce trestní povahy v oblasti práva finančního systému – v případě výkonu
dohledu a dozoru jsou přednostně ukládána opatření k nápravě (+ speciální sankce, které jsou upraveny
v předpisech, které upravují dohled nad určitou finanční institucí – např. odejmutí licence, zrušení
registrace, nařízení mimořádného provedení auditu apod.)

A11. VYMEZENÍ A PRINCIPY ROZPOČTOVÉHO PRÁVA

14
ekonomické základy  vychází z nutnosti financování činnosti veřejné moci; podstatou rozpočtové politiky je redistribuce
příjmů a alokace výdajů VR
- cíl rozpočtové politiky  vyrovnanost rozpočtů + fiskální politika
- fiskální politika – součást hospodářské politiky – využívání VR k ovlivňování makroekonomického vývoje (HDP,
inflace, nezaměstnanost)  cílem je ekonomická stabilita a udržitelný hospodářský růst – využívá záměrný
schodek nebo přebytek k hospodářskému růstu
- fiskální federalismus = několik úrovní VR  nadnárodní, státní, regionální a obecní
- v ČR – kombinovaný vertikální model fiskálního federalismu s centralizačními prvky – tzn.: většina příjmů
plyne do národní úrovně a přerozdělují se, jednotlivé úrovně ale mají také vlastní příjmy

Rozpočtové právo
= soubor právních norem, které upravují rozpočtové vztahy, rozpočtová práva, rozpočtové pravomoci a rozpočtové
povinnosti
- podobor fiskálního části FP – spolu s DaňP (nejvýznamnější příjmy), dotačním právem (nejvýznamnější
výdaje)
- RP je nyní chápáno v užším smyslu, tj. neřeší úpravu jednotlivých druhů příjmů a výdajů VR (to řeší DaňP, DotP,
PSZ)
- obecná (prameny, principy, předmět, subjekty, obsah) û zvláštní část (právní úprava rozpočtové soustavy, obsahu
veřejných rozpočtů, rozpočtového hospodaření a rozpočtového procesu), procesní û hmotné
Principy: společné principy, na kterých spočívá právní úprava veřejných rozpočtů a rozpočtového procesu
- principy při sestavování a schvalování veř. rozpočtů – princip:
o ročních VR – sestavování na rozpočtový rok
o včasnosti VR – schválení před začátkem rozpočtového roku x rozpočtové provizorium (pokud není
schválen předem) – zpravidla je možné vynaložit pouze 1/12 výdajů z předchozího rozpočtového roku
o reálnosti a pravdivosti VR – reálné předpokládané příjmy a výdaje
o veřejnosti VR – veřejné projednání, zveřejnění);
- principy týkající se příjmů a výdajů – princip:
o úplnosti VR – všechny P a V zahrnuty ve VR (narušení: zakládání PO, fondy, příspěvkové organizace, …)
o brutto VR – uvádějí se všechny V a P bez započtení
o jednotnosti a přehlednosti VR – jednotné třídění označované jako „rozpočtová sklatba“
o přednosti výdajů před příjmy – cílem jsou V a P jsou sekundární
o neúčelovosti příjmů a účelovosti výdajů VR (neúčelovost typická pro daně)
o dlouhodobé vyrovnanosti VR – snaha o vyrovnaný rozpočet);
- principy rozpočtového hospodaření – princip:
o efektivnosti a hospodárnosti VR
o časového ohraničení VR – vázanost na rozpočtový rok (striktní dodržování může vést k nehospodárnosti)
o omezení přesunů ve VR – pro účely přesunů může být vytvořena rozpočtová rezerva (např. u státního
rozp.)
- ostatní principy
o princip zjišťování rozpočtových důsledků právních předpisů (v rámci důvodové zprávy)
o princip zúčtovací jednotky – všechny VR sestavovány v jedné měně
Prameny RP:
- ústavní základy – Ú (čl. 33/2 – ZOS mimo SR a SZÚ; čl. 42 – návrh zákona o SR – pouze vláda, schvaluje pouze
PS; čl. 97 NKÚ – kontrola hospodaření se státním majetkem a plnění SR; čl. 101/3 – majetková a rozpočtová
autonomie ÚSC); LZPS: čl. 11/5 Daně a poplatky lze ukládat pouze na základě zákona (příjmová strana VR)
- MS – např. Dohoda o MMF, Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, fiskální pakt
- EU – SFEU (čl. 310-325), sekundární právo: směrnice o požadavcích na rozpočtové rámce členských států
- zákony: „velká“ rozpočtová pravidla, malá rozpočtová pravidla, zákon o SR, zákon o pravidlech rozpočtové
odpovědnosti, zákon o rozpočtovém určení daní, zákony upravující státní fondy atd.
- podzákonné předpisy: např. vyhláška MFČR o rozpočtové skladbě (třídění příjmů a výdajů do podkategorií)

A12. VEŘEJNÉ ROZPOČTY A ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA

Rozpočet
= plán příjmů a výdajů nějaké osoby pro dané období (rozpočtový rok)
15
 - soukromé x veřejné rozpočty  VR: státní rozpočet + rozpočty místních osob a jiných jednotek + rozpočty
ostatních veřejnoprávních osob a jiných jednotek (státní fondy, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné
instituce) + části rozpočtů soukromoprávních osob a jiných jednotek v rozsahu, v jakém vykonávají veřejnou
správu
- podle § 2 DŘ VR (pouze pro účely správy daní) = státní rozpočet, státní finanční aktiva nebo rezervní fond
organizační složky státu, rozpočet ÚSC, rozpočet státního fondu/Národní fond, rozpočet EU, rozpočet, o němž to
stanoví zákon
Rozpočtová soustava
= souhrn veřejných rozpočtů v daném státě nebo nadstátním útvaru (jednotlivé VR = články rozpočtové soustavy)
- v ČR: veřejné rozpočty, podle kterých se v ČR hospodaří
- vzájemná propojenost VR – příjmovou a výdajovou stranou
- RS je rozdělena do různých úrovní a článků (jednotlivých rozpočtů)
- ČR: kombinovaný vertikální model fiskálního federalismu s centralizačními prvky (vertikální: přiřazení
příjmů a výdajů různým rozpočtovým úrovním, kombinovaný: daná úroveň má své vlastní příjmy (prvek
decentralizace), ty ale nepostačují a další příjmy přichází od centrální národní úrovně (prvek centralizace)
- û rozpočtový systém – soustava subjektů FS, které se starají o přijímání VR, hospodaření podle nich a kontrolují
jejich plnění

RS v ČR:
- NADNÁRODNÍ ÚROVEŇ: rozpočet EU a EURATOM (souhrnný rozpočet EU)
- NÁRODNÍ ÚROVEŇ: státní rozpočet, rozpočty státních fondů: SFDI, SFŽP, SFK, SZIF, rozpočet ČNB, rozpočet
VZP a některých dalších zdravotních pojišťoven, rozpočty státních příspěvkových organizací, rozpočty státních
školských PO, rozpočty státních veřejných výzkumných institucí
- MÍSTNÍ ÚROVEŇ: rozpočty obcí, rozpočty dobrovolných svazků obcí, rozpočty krajů, rozpočty místních
příspěvkových organizací, rozpočty místních školských PO, rozpočty místních veřejných výzkumných institucí

VEŘEJNÉ ROZPOČTY
státní rozpočet - základní článek RS – všechny ostatní VR jsou na něj navázány,
nejsou z něj ale financovány všechny funkce státu (û rozpočet EU),
očekávané příjmy a odhadované výdaje, člení se na kapitoly státního
rozpočtu, zákon o státním rozpočtu (každoročně přijímaný předpis
(odlišná struktura a obsah od ostatních pr. předpisů)
místní rozpočty - jednotky s vymezenou místní působností – závislost na státním
rozpočtu
- rozpočty obcí, krajů, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad
soudržnosti, městských částí a obvodů; čl. 101/3 Ú (rozpočtová a
majetková autonomie ÚSC); usnesení zastupitelstva;
- příjmy: podíl z daní, dotace ze státního rozpočtu/EU/obcí a krajů,
z místních poplatků, z vlastní správní činnosti û výdaje: výdaje
spojené s výkonem státní správy, ze smluv, úhrada dluhů…
rozpočet EU - plyne z členství ČR v EU
ostatní rozpočty:
rozpočet státních fondů - SF: vytváří stát pro financování určité specifické oblasti – mají
vlastní daňové příjmy
ČNB - je veřejnoprávní korporací
VZP a některých - ZP: příjmy z pojistného na veřejné zdrav. pojištění
dalších zdravotních - výdaje: výdaje poskytovatelům zdravotních služeb hrazené z veř.
pojišťoven zdrav. pojištění)
rozpočty - rozpočtová jednotka, který je právnickou osobou a která je zřízena
příspěvkových k výkonu určité (zpravidla veřejně prospěšné, neziskové) činnosti –
organizací např. Galerie hl. m. Prahy, Národní muzeum…
dále také - školské právnické osoby a veřejné výzkumné instituce
16
Obsah VR: příjmy a výdaje
- příprava VR: očekávané příjmy a odhadované výdaje / při hospodaření: přijaté příjmy a vynaložené výdaje /
uzavření VR: porovnání očekávaných příjmů a odhadovaných výdajů s vynaloženými výdaji a přijatými příjmy
- příjmy VR jsou vyjádřením určitého očekávání založeného na ekonomickém odhadu
- primární jsou výdaje – musejí být zabezpečeny funkce VR – vynakládány na účely veřejně prospěšné účely
Dělení P&V:
a) řádné příjmy a výdaje – každoročně se opakují, jsou pravidelné (daně, dávky důchodového pojištění)
b) mimořádné příjmy a výdaje – jednorázové, nahodilé (odúmrť, krytí povodňových škod)
mandatorní výdaje= zvláštní kategorie, stanoveny zákonem, jejich výši není možné ze strany toho, kdo VR sestavuje,
ovlivnit (výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory)

Rozpočtová skladba
= jednotné třídění příjmů a výdajů, z čehož je patrné, odkud a kam patřičné peněžní prostředky plynou
- stanovena vyhláškou MF ČR
- veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové
třídění) – např. oprav silnice  paragraf: silnice, položka: opravy a udržování
- uplatňuje se v rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, v rozpočtech
státních fondů, při pohybech na účtech státních finančních aktiv, při pohybech na účtech pro řízení státního
dluhu atd. (§1)
RS má:
- být srozumitelná a jasná pro každého, kdo chce být informován o hospodaření VR
- mít jasně definovaná hlediska použitelná pro klasifikaci, která umožňují provádění odborných analýz a
meziročních srovnání
- být kompatibilní s mezinárodními statistickými standardy, aby byla zajištěna transparentnost
Hlediska třídění příjmů a výdajů
- odpovědnostní: jen u SR – třídění na kapitoly – podle působnosti a odpovědnosti rozpočtových jednotek, které
mají vlastní rozpočtovou kapitolu (ministerstva, ústřední správní úřady, …)
o např. 301: Kancelář prezidenta republiky, 302: PSP ČR, 303 Senát Parlamentu, 304 Úřad vlády ČR, 305:
BIS, 306: MinZahrV, 307: MP, 307: NBÚ, 309: Kancelář VOP…
o správci kapitol: ministerstva a jiné ústřední správní úřady; organizační složky, které mají zvláštní
rozpočtovou kapitolu; organizační složky, které mají postavení ústředního správního úřadu, organizační
složky, které mají postavení ústředního správního úřadu pro rozpočtové účely
o zvláštní kapitoly: Státní dluh, Organizace státních finančních aktiv, Všeobecná pokladní správa
- druhové (podle právního důvodu plateb, např. daňové příjmy
o výdaje – podle druhu pořizovaných věcí/služeb/prací/druh podpory/druh příjemce podpory
 členění na běžné výdaje a kapitálové výdaje
o příjmy – podle právního důvodu platby / druhu věcí, služeb, práv, …
 členění na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery
o členění: třídy > seskupení položek > podseskupení položek > položky
- odvětvové (podle druhu činnosti, např. zemědělství, lesní hospodářství, rybářství) – používá se především pro
výdaje
o členění: skupiny > oddíly > pododdíly > paragrafy
o členění výdajů: (i) zemědělství, lesní hospodářství a rybářství, (ii) průmyslová a ostatní odvětví
hospodářství, (iii) služby pro obyvatelstvo, (iv) sociální věci a politika zaměstnanosti, (v) bezpečnost státu
a právní ochrana a (vi) všeobecná veřejná správa a služby
- jiná třídění (konsolidační, podkladové, prostorové, nástrojové, programové, účelové, strukturní a transferové)

A13. ROZPOČTOVÝ PROCES A ROZPOČTOVÁ ODPOVĚDNOST

Rozpočtový proces= postup subjektů finanční správy od sestavení VR až po uzavření VR
5 fází RP: i) příprava a schválení; ii) hospodaření; iii) kontrola plnění; iv) uzavření
17
 1) příprava a schválení VR
- princip včasnosti (schválení a zveřejnění před začátkem rozpočtového roku (!) – pokud porušeno 
rozpočtová provizoria (formální: SR byl schválen, ale nebyl zveřejněn  postupuje se podle
schváleného SR û materiální: SR nebyl schválen  postupné uvolňování 1/12 výdajů předchozího rozp.
roku)
- zásada, že VR obvykle připravuje a sestavuje někdo jiný, než kdo VR schvaluje
- SR: připravuje a sestavuje MF, které návrh SR předloží vládě  ta předloží ke schválení PSP ČR (vláda
musí návrh zákona předložit nejpozději do 30. září)
- místní rozpočty: sestavuje typicky obecní/krajský úřad, navrhovatel: rada obce/kraje, schvalovatel:
zastupitelstvo obce/kraje
- schvalování VR
o SR: schvaluje pouze PSP ČR formou zákona ve 3 čteních (3. a 2. nejdříve po 48 hodinách), při 3.
čtení je možné navrhovat již pouze formální změny
o místní rozpočet: návrh rozpočtu se zveřejní min. 15 dnů před projednáváním, schvaluje
zastupitelstvo obce (vztah SR k místním je schvalován již v 1. čtení)
2) hospodaření podle VR
- plnění SR, přijímání příjmů VR a vynakládání výdajů VR v průběhu rozpočtového roku
- rozpočtové hospodaření provádějí rozpočtové jednotky – RJ je buď ten, kdo má VR sám nebo jeho
organizační složka – podle úrovně:
o státní rozpočtové jednotky: organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, státní
fondy, státní veřejné výzkumné instituce, státní školské právnické osoby apod.
o místní rozpočtové jednotky: organizační složky ÚSC, příspěvkové organizace ÚSC nebo
dobrovolných svazků obcí, místní veřejné výzkumné instituce, místní školské právnické osoby
apod.
- rozpočtová opatření – pokud není možné postupovat podle schváleného rozpočtu – přesuny ve VR
- státní pokladna – souhrn všech účtů státních rozpočtových jednotek – vede ČNB
3) kontrola plnění VR
- rozpočtová kontrola – posuzování, zda rozpočtové hospodaření i) probíhá v souladu s právními předpisy a
ii) je hospodárné, efektivní a účelné
- kontrola předběžná û průběžná û následná
- vnitřní – vykonává sama rozpočtová jednotka nad svým rozpočtovým hospodařením  obce a kraje –
zastupitelstvo obce povinně zřizuje kontrolní a finanční výbor
- vnější – kontrolu vykonává jiná rozpočtová jednotka, typicky nadřízená nebo nezávislá (NKÚ) –
doporučení, ne sankce
- porušení rozpočtové kázně – př. neoprávněně použije peněžní prostředky/neoprávněně zadrží PP 
sankce směřující k vrácení peněžních prostředků
4) uzavření VR
- institut závěrečného účtu (=údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření určitého VR – skutečné příjmy
a skutečně vynaložené výdaje v průběhu rozpočtového roku)
- SZÚ – vypracovává MF a předkládá ho vláda PS do 4 měsíců po skončení rozpočtového roku (PS bere na
vědomí), pokud výsledek odlišný od plánu-> rozhodne o použití přebytku/úhradě schodku
- místní ZÚ – součástí zpráva o auditu (výsledek hospodaření přezkoumán externím auditorem/subjektem
FS)
Rozpočtová odpovědnost
- Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
- určitá pravidla, která mají zajistit, aby sestavování, schvalování a hospodaření podle VR bylo rozpočtově
odpovědné
- opatření rozpočtové odpovědnosti:
o obecné pravidlo: povinnost chovat se z rozpočtového hlediska odpovědně (zdravé a udržitelné
hospodaření)
o zlaté pravidlo: VR mají být vyrovnané nebo přebytkové (EU Pakt o stabilitě a růstu  dluh < 3 %
HDP)
o dluhová brzda: v případě překročení limitu veř. dluhu  aktivní opatření, které mají dluh snížit
o snížení nebo pozastavení převodu výnosu daní: cílem je donucení rozpočtovou jednotku, jejíž dluh je
příliš velký, k odpovědnému hospodaření a snižování dluhu
18
 - Národní rozpočtová rada – nezávislý odborný orgán, který sleduje vývoj rozpočtového hospodaření veřejného
sektoru a hodnotí plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

A14. ROZPOČTOVÉ HOSPODAŘENÍ – KLASICKÉ A FONDOVÉ

Rozpočtové hospodaření= hospodaření podle veřejného rozpočtu (plnění, přijímání příjmů a vynakládání výdajů VR)
v průběhu rozpočtového roku
- RH provádějí tzv. rozpočtové jednotky, tj. buď ten, kdo má příslušný VR (stát, ÚSC, příspěvková organizace),
nebo i jiné subjekty finanční správy (např. organizační složky)
o státní rozpočtové jednotky: organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, státní fondy, státní
veřejné výzkumné instituce, státní školské právnické osoby apod.
o místní rozpočtové jednotky: organizační složky ÚSC, příspěvkové organizace ÚSC nebo dobrovolných
svazků obcí, místní veřejné výzkumné instituce, místní školské právnické osoby apod.
Způsoby RH
- (a) klasické – neexistuje možnost převádět peněžní prostředky do následujícího rozpočtového roku û
modifikace: institut nespotřebovaných výdajů – organizační složky státu nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a
hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů – nejsou finančně kryty, pokud je chce
OSS uplatnit – musí na ně MF zajistit prostředky (většina vzniká z důvodu nesplnění úkolů z daného roku)
- (b) fondové – peněžní prostředky se převádějí do dalšího rozpočtového roku
o fond= samostatné, účelům veřejné správy věnované jmění – vyčleněné mimo VR
 cílem je zajištění dlouhodobé stability některých výdajů veřejných rozpočtů s vazbou na určené
příjmy
 různá forma (PO/ne), účelové financování
 souhrn určitých peněžních prostředků někde v institucionalizované podobě nebo někde
fyzicky umístněné, vždy ale mimo rozpočet

Dělení fondů
- na úrovni státu – státní fondy, Národní fond, privatizační fondy, netržní fondy, zajišťovací fondy, jiné fondy, fondy
organizačních složek státu)
- na úrovni ÚSC – účelové (bytový, kulturní) û neúčelové
- subjekty podobné fondům – státní podniky, Exportní garanční a pojišťovací společnost
- na úrovni EU – Fond regionálního rozvoje, fond solidarity, rybářský fond…
Státní fondy
- musí být PO, samostatný zákon, vlastní rozpočet, název musí obsahovat „státní fond“, finanční zabezpečení
stanovených úkolů hospodaření, spadají pod určité ministerstvo (většinou)
- SFŽP, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond
kultury, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond rozvoje bydlení
Národní fond
- vznik zákonem o rozpočtových pravidlech
- souhrn peněžních prostředků, které ČR svěřuje EU k realizaci programů spolufinancovaných z rozpočtů EU, či
peněžních prostředků svěřených na základě mezinárodních smluv
- účty, které slouží k přítoku a odtoku peněz z a do ČR
- řízen MFin, řídí národní zmocněnec – náměstek ministra financí
Další fondy
- Fondy zřízené jako samostatné subjekty v souvislosti s privatizací – Státní pozemkový úřad (2013) – činnost:
správa a převod zemědělských nemovitostí, řízení pozemkových úprav, vypořádání restitučních nároků
- Fondy netržní: Fond sociálního zabezpečení, Fond zdravotního pojištění
- Fondy zajišťovací: Garanční systém finančního trhu (dříve: Fond pojištění vkladů)

A15. DOTAČNÍ PRÁVO

Dotace slouží k přerozdělování peněžní masy z určitého VR do dalších VR (nebo i mimo VR), čímž je zajištěno do
značné míry jejich financování = výdaj VR (+ po výnosech z daní – hlavní příjem místních rozpočtů)
19
Dotace= peněžní transfer uvnitř i vně rozpočtové soustavy,
- výdaj VR, který je do značné míry ovlivňován aktuální politikou v určité době a místě a zároveň příjem
jiného VR, do kterého jsou peněžní prostředky poskytovány
- dotace v širším smyslu
o dotace v užším smyslu – dotace podle rozpočtových pravidel, RP územních rozpočtů, dotace ze státních
fondů
 dotace podle RP = peněžní prostředky SR, státních finančních aktiv nebo Národního fondu
poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel
 dotace podle RPÚR – stejné ale z místních rozpočtů
o návratné finanční výpomoci – NFV podle RP, NFV podle RPÚR, NFV ze státních fondů
 NFV podle RP = prostředky SR, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté
bezúročně PO nebo FO na stanovený účel, které je příjemce povinen vrátit
 NFV podle RPÚR – stejné ale z místních rozpočtů
o jiná obdobná plnění – subvence, příspěvky, dávky, podpory, důchody
- charakteristika dotací v širším smyslu: návratné x nenávratné / nárokové x nenárokové / neekvivalentní /
nesankční / peněžité plnění / poskytované státem x jinými osobami vykonávajícími VS / veřejný výdaj veřejných
rozpočtů
zvláštní typ dotací: návratná finanční výpomoc – účelové plnění z VR ve prospěch osoby nebo jiné jednotky, které jsou
povinny poskytnuté plnění ve stanovené lhůtě a výši vrátit zpět do VR, ze kterého byla pomoc poskytnuta
Charakter dotací
- určeny především subjektům VS k zajištění jejich financování û poskytovány i osobám a jiným jednotkám
soukromého práva
- nenávratnost – příjemce není povinen poskytovateli dotace prostředky vracet,
- poskytovány na účel vymezený poskytovatelem programu, eventuálně určený žadatelem v žádosti nebo na účel
stanovený právem
- forma veřejné podpory (mohou být neslučitelné s vnitřním trhem EU)
- Znaky dotací: prostředky VR, které jsou zpravidla vázány k použití na stanovený účel, příjemci nejsou povinni
tyto prostředky vrátit, pokud neporuší pravidla stanovená pro jejich poskytnutí

Důvody existence dotací:

- efekt přelévání prospěchu a nákladů přes hranice působnosti jednotlivých místních správ
- snaha o snížení rozdílů mezi jednotlivými oblastmi – pokud vláda neposkytne dotace  nižší kvalita služeb
- omezená úroveň místních daní

Dotační právo
- samostatný podobor fiskální části zvláštní části finančního práva
- soubor právních pravidel upravujících dotační výdaje veřejných rozpočtů – v užším smyslu jen dotace a NFV /
v širším i jiná obdobná plnění
- obecná část (vymezení, předmět, prameny, subjekty) x zvláštní část (dotace, NFV, správa dotací a NFV)
- hmotné x procesní
- předmět dotačního práva: úprava transferu veřejných prostředků z VR do jiných VR nebo mimo VR

Dotačněprávní vztah
- vztah v jehož rámci dochází k procesům rozdělování a přerozdělování peněžních prostředků směrem od
poskytovatele dotace k příjemci dotace
- subjekty
o poskytovatel dotace
 nadřazený subjekt
 typicky subjekty finanční správy (nejčastěji organizační složky státu, státní fondy, ÚSC)
o žadatel / příjemce dotace
 podřazený subjekt
 kdokoli
o ostatní
20
  MF ČR (zveřejňuje informace o dotacích), FÚ (rozhodují o porušení rozpočtové kázně)
- objekt: dotace
- obsah: práva a povinnost, které vznikají při finanční činnosti spojené s poskytnutím, čerpáním a kontrolou dotace
Dotační proces = správa dotací = dotační právo procesní
- vymezení pravidel pro rozhodování o dotacích, jejich poskytování a vypořádání  cílem je správně rozhodnout o
dotaci a zajistit její poskytnutí a vypořádání
- úprava
o zákon o rozpočtových pravidlech nebo zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákony o
státních fondech
o subsidiárně: správní řád + odvody za porušení rozpočtové kázně podle daňového řádu
- části:
i) příprava k poskytnutí dotace a zahájení činnosti (rozhodnutí/dohoda o poskytnutí dotace)
ii) průběh a ukončení dotačního procesu
iii) kontrola dodržování podmínek souvisejících s poskytnutými dotacemi
Příprava k poskytnutí dotace
- povinnost žadatele přesně vymezit účel, na který chce dotaci získat, žádat lze trojím způsobem
o stanovení objemu dotace zákonem o SR – přidělení jednotlivým rozpočtovým kapitolám na účelové
využití + dotace obcím a krajům
o regulované programy – soubory prostředků, které jsou poskytovány za zřetelně vymezeným účelem,
prostřednictvím kterého lze dotaci obdržet
o podání individuální žádosti potenciálnímu poskytovateli (aby zajistil financování konkrétní akce)
- dotační program= soubor věcných, časových a finančních podmínek konkrétních akcí na pořízení nebo technické
zhodnocení hmotného a nehmotného majetku, s výjimkou drobného
o každý program: dokumentace – (základní dokument) + investiční záměr akce
o základní subjekty: vláda (kontrolní a rozhodovací funkce), správce programu (správce kapitoly, do
jehož gesce spadá odpovědnost za hospodaření s prostředky SR= poskytovatel dotace) a účastník
programu (osoba, která financuje akci z prostředků SR – příjemce dotace)
o 2 fáze: financování programu ze SR (účel: získání prostředků pro program) a následné financování akce
o po schválení dokumentace- 1) uveřejnění programu  účastníci se rozhodují, zda budou žádat o dotace
 2) zpracování investičního záměru akce správci programu (tzv. registrace akce – finální dokument,
kterým končí přípravná fáze  3) příprava žádosti o poskytnutí dotace  4) rozhodnutí o poskytnutí
dotace/dohoda o poskytnutí dotace (VPS)
o každá dotace musí být řádně ukončena  zpráva + správce programu provede kontrolu a vydá
závěrečné zhodnocení akce (pokud má pocit, že účastník porušil podmínku  vrácení dotace)
- x přípravná fáze mimo dotační program
Poskytování dotací
- rozpočtová pravidla
o na základě rozhodnutí – ve většině případů
 rozhodnutí ve správním řízení přezkoumatelné ve správním soudnictví
 závazné pro příjemce i poskytovatele
o na základě dohody – pouze pokud tak stanoví zvláštní zákon
- rozpočtová pravidla územních rozpočtů
o na základě veřejnoprávní smlouvy – výlučně
Finanční vypořádání
- u dotací předběžných a průběžných
- finanční vypořádání = předání přehledu o čerpání a použití peněžních prostředků včetně komentáře a vrácení
nepoužitých peněžních prostředků

Následky porušení dotačních pravidel

- odvod za porušení rozpočtové kázně
o reparační funkce  vrácení peněžních prostředků zpět do VR + sankční složka – je ukládáno penále
o vzniká dnem porušení rozpočtové kázně
o spravuje se podle DŘ – působnost FÚ podle RP /poskytovatelé dotací (obecní úřad, krajský úřad) podle
RPÚR
o promíjení odvodu – zákonná výše je 100 % finančních prostředků
21
  promíjí GFŘ podle RP nebo poskytovatel dotace podle RPÚR
- nevyplacení dotace
o posiluje roli poskytovatele dotace
o podmínky – poskytovatel se důvodně domnívá, že příjemce porušil podmínky dotace
o povinnost informovat příjemce a FÚ – možnost podat námitku
- opatření k nápravě nebo vrácení dotace
o posiluje roli poskytovatele dotace
o opatření k nápravě – za nezávažná porušení podmínek
 směřuje k nápravě závadného stavu  pokud je provedeno opatření tak platí, že v tomto rozsahu
nedošlo k porušení rozpočtové kázně
o vrácení dotace – za porušení povinnosti stanovené právním předpisem nebo závažné podmínky
 započítává se na odvod za porušení rozpočtové kázně

A16. DRUHY DOTACÍ, VEŘEJNÁ PODPORA

Dotace je možné dělit různým způsobem, např. účelové û neúčelové
- neúčelové dotace (všeobecné, globální) – nejsou poskytovány na financování konkrétní potřeby a příjemce se
může rozhodnout, na co tyto peníze použije – možnost použít na financování všech statků a služeb na základě
vlastního uvážení
o paušální: fixní částka, u které není konkrétně určeno její použití
o dotace podle výkonu: poskytnuty v závislosti na výkonu příjemce dotace (zejména určena z výnosového
úsilí příjemce – měřeno daňovým úsilím) – s otevřeným koncem (nelimitovaná částka) û s uzavřeným
koncem
- ÚSC získávají vedle neúčelových dotací od státu ze SR příspěvek na výkon přenesené působnosti – určitá forma
dotace – nevyúčtovává se, možnost nakládat podle svého uvážení (û různá výše podle velikosti)
- účelové dotace – poskytovány na konkrétní služby nebo statky, resp. na konkrétní program, závazek pro příjemce
tyto dotace užít ke stanovenému účelu (+ tuto skutečnost prokázat) – jinak vrácení dotacee
o účelová podmíněná dotace (spoluúčast příjemce – motivace) û účelová nepodmíněná dotace
Další dělení
- podle výdajů, na které se použijí  běžné dotace (financování provozních, pravidelně se opakujících potřeb
v rozpočtovém roce) û kapitálové (investiční) – financování konkrétní investice (např. výstavba školy) –
nevyčerpaná část se vrací
- systémové (financován určitý okruh potřeb, v rámci něhož jsou financovány určité akce) û individuální (přímo na
financování konkrétní akce)
- rozdělení podle poskytovatele: z nadnárodního rozpočtu (EU), z veřejného rozpočtu státní úrovně (např.
dotace ze SR, SF), z veřejného rozpočtu místní úrovně (dotace z rozpočtů ÚSC)
- podléhající zúčtování (nevyčerpané se vrací do příslušného rozpočtu) û nepodléhající zúčtování
- nárokové dotace (poskytovány automaticky při splnění podmínek) û nenárokové dotace (příjemce se musí
ucházet na základě dotačního titulu)
- předběžné (ve stejnou dobu poskytnuty jako je učiněno rozhodnutí o poskytnutí dotace) û průběžné (postupné
uvolňování prostředků) û následné (až po skončení realizace akce)
- se spoluúčastí x bez spoluúčasti
Veřejná podpora
- čl. 107 SFEU= podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo
mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou,
pokud ovlivňují obchod mezi ČS, neslučitelné s vnitřním trhem
- û výjimky: podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez
diskriminace + napomáhání hospodářskému rozvoji v oblasti s nízkou životní úrovní
- Komise zkoumá režimy podpor, navrhuje vhodná opatření, pokud dojde k závěru, že VP není slučitelná s vnitřním
trhem  rozhodne o tom, že dotyčný stát ve lhůtě zruší/upraví (pokud ne  SDEU)
- státní podpora – jakákoli výhoda (státní záruka, dotace, daňová úleva), selektivní (jen vybraným osobám), ze
státních prostředků
- např. podpora podnikání (podpora malého a středního podnikání, podpora zemědělství), veřejná podpora bytové
výstavby (výstavba bytů- vlastník stát, příspěvky na bydlení) – SF rozvoje bydlení
- podpora de minimis – možné poskytnout jednomu podniku podporu na jakýkoli účel, pokud za 3 roky nepřekročí
200.000 EUR

22
A17. MĚNOVÉ A DEVIZOVÉ PRÁVO
Měnové právo = soubor právních pravidel zabývajících se peněžní masou a jejími prvky (penězi), a to zvláště ve formě
měny
(klíčové instituty: peníze a měna, měnová jednotka, emise měny, soustava platidel a hotovostní peněžní oběh, platební styk,
elektronické peníze, platební systémy)
Devizové právo = soubor právních pravidel upravujících vlastnictví a nakládání s cizozemskými peněžními prostředky
a některými dalšími hodnotami na takové peněžní prostředky relativně snadno přeměnitelnými (např. zlato)
(instituty: směnitelnost měny, kurz měny, devizoví rezidenti a nerezidenti, valuty a devizy)
s liberalizací právní předpisy v této oblasti v podstatě vymizely
Základní principy měnového a devizového práva
- princip emisního monopolu centrální banky – výlučné právo vydávat hotovostní peníze
- princip výlučnosti domácí měny – na území určitého státu používány k plnění peněžních funkcí pouze bankovky a
mince domácí měny (pouze státy s nedostatkem devizových rezerv a slabou domácí měnou) – v ČR se neuplatní
- princip liberalizační – odstraňování překážek pro používání jak domácí měny, tak i cizích měn pro platby
v tuzemsku i do zahraničí  uplatňuje se v ČR dnes – 2016 byl zrušen devizový zákon
Peníze a měny, druhy měn
Peníze Měna
 Státem stanovený druh peněz – kategorie právní
 Zvláštní druh zboží – kategorie ekonomická
 stanovena právním předpisem – Zákon o ČNB
 Funkce:
o koruna česká; Kč; dělí se na 100 haléřů
(1) obecný určovatel hodnoty
(2) všeobecný prostředek směny (oběživo)  znaky:
(3) všeobecný prostředek plateb a převodů (1) stanovena právním předpisem
(2) plní funkce oběživa a platidla
kapitálu (platidlo)  převod hodnot bez
adekvátního protipohybu zboží
(4) prostředek uchování hodnoty (poklad)
Druhy měn:
i) národní měna – upravena vnitrostátním právem
ii) mezinárodní měna – zaštítěna určitou autoritou, odvozuje se z právních předpisů mezinárodní instituce – např.
jednotky zvláštních práv čerpání MMF (často kvaziměna – není schopna plnit veškeré funkce – nejsou emitovány
jako hotovostní oběživo)
o û světové peníze – určité národní měny, které překračují rámec státu, jehož právem jsou regulovány, a plní
peněžní funkce v nadnárodním měřítku – např. USD)
iii) nadnárodní měna (EUR) – zajištěna autoritou několika států, opírá se o mezinárodní smlouvy
iv) zúčtovací (clearingová) měna (umožňující platební styk mezi různými zeměmi na podkladě mezinárodní smlouvy,
např. clearingový dolar) – nejsou měnami v právním slova smyslu, protože neplní funkci peněz v žádném státě –
plní pouze zúčtovací funkci
virtuální, digitální, kryptoměna (bitcoin) – nejedná se o skutečnou měnu, ale o specifický statek, který je schopný
v určitých ohledech plnit funkce peněz jako měna skutečná, chybí centrální emisní instituce, právní úprava a garance
přijetí takové měny
- § 2 (1) l) AML – definice virtuální měny pro účely tohoto zákona  elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu
na to zda má nebo nemá emitenta a není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána
jako platba za zboží a služby i někým jiným, než emitentem
- § 109 (2) d) ZDPH – když poskytovatel zdanitelného plnění (plátce) nezaplatí DPH a obdrží virtuální měnu, ten
kdo platil virtuální měnou se stává ručitelem za DPH
Směnitelnost (konvertibilita) měny
= absence právních překážek, které by bránily nákupu cizí měny za měnu domácí
- měna je plně směnitelná s ostatními měnami v určitém kurzu (û netýká se opaku, tj. nákupu domácí měny za cizí)
- omezená (absence právních zákazů se týká jen některých typů plateb/osob/účelů) û neomezená (plná)
- vnitřní (směnitelnost pro rezidenty) û vnější (nerezidenti)
- tržní (stanovena nabídkou a poptávkou po měně v mezinárodním prostředí) û pevně fixovaná na měnu jinou

23
 - měny nekonvertibilní (nesměnitelné – např. do 1.1.1991 Česká koruna) û plně konvertibilní (směnitelná všude
na světě)
- povinnosti ČR  z členství v MMF neomezená směnitelnost pro běžné platby, z členství v EU volný pohyb
kapitálu
Kurz měny – směnný poměr mezi vlastní měnou a cizími měnami
- vyjádření
o přímo: 1 Kč = 0,038 EUR
o nepřímo: 1 EUR = 26 Kč
- zhodnocení domácí měny vůči zahraniční měně
o působením tržních sil  apreciace
o (vlivem úředního rozhodnutí  revalvace) – vzhledem k volné směnitelnosti neprobíhá
- znehodnocení domácí měny vůči zahraniční měně
o působením tržních sil  depreciace
o (vlivem úředního rozhodnutí  devalvace) – vzhledem k volné směnitelnosti neprobíhá
Devizy= peněžní prostředky cizích měn v bezhotovostní podobě û valuty= peněžní prostředky cizích měn v hotovostní
formě

Směnárenská činnost – zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti

= soustavná činnost provozována vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, která spočívá
v provádění směnárenských obchodů (tj. směna bankovek, mincí nebo šeků)  podnikání
- směnárenský obchod = směna bankovek / mincí (nebo karetní platba) za bankovky/mince jiné měny
- cash back ani Dynamic Currency Conversion není směnárenským obchodem
- oprávněné osoby: banky, ČNB, směnárníci, spořitelní a úvěrová družstva
- směnárník: nebankovní provozovatel směnárenské činnosti, který je nositelem povolení k činnosti, které uděluje
ČNB (Registr směnárníků – elektronická podoba, veden ČNB)
o podmínky pro udělení povolení (důvěryhodnost, vzdělání, …)
o podmínky pro provoz směnárenské činnosti (zákaz provozování mimo provozovnu, označení, kurzovní
lístek, zákaz směňovat méně výhodně, než uvádí kurzovní lístek, doklad o provedení obchodu,
dokumentace, …)
o právo zákazníka odstoupit do 3h provozní doby od obchodu do výše 1000 EUR
- dohled: ČNB + vyhlašuje střední kurzy pro daný den (význam pro účetnictví)

Měnová politika a její nástroje

- MP= záměrná činnost centrální banky, kterou pomocí měnových nástrojů reguluje množství peněz v oběhu a tím
dosahuje určených cílů, cílem: cenová stabilita (měnová stabilita, udržitelný hospodářský růst, nízká míra
nezaměstnanosti)
- nástroje:
o operace na volném trhu
 14denní repo operace (hlavní nástroj) – ČNB přebírá od bank přebytečnou likviditu výměnou za
dohodnuté CP, po uplynutí 14denní doby splatnosti ČNB vrací jistinu spolu s úroky a banky vrací
CP
 3měsíční repo operace – obdoba 14denní, delší splatnost, naposledy v roce 2001
 nástroj jemného ladění (devizové operace, operace s CP) – použité jen při krátkodobých
výkyvech, výjimečné
o dodávací repo operace – zavedeny v průběhu finanční krize (2008) – mimořádná operace s dobou
splatnosti 2T nebo 3M, od roku 2011 funguje jako 2T s cílem podpořit trh se státními dluhopisy
o automatické facility
 uložení přebytečné likvidity banky u ČNB přes noc – diskontní sazba úročení
 možnost banky vypůjčit si od ČNB likviditu přes noc – lombardní sazba úročení
o povinné minimální rezervy = základní nástroj k ovlivňování množství likvidity na trhu, aktuální sazba:
2%
o devizové intervence: nákupy či prodej cizích měn za českou korunu na devizovém trhu, výjimečné
Krizová opatření v devizové oblasti
- upravuje krizový zákon – v případě nouzového stavu

24
 - při nadměrném odlivu / přílivu peněžních prostředků
- lze omezit volný pohyb kapitálu

A18. HOTOVOSTNÍ PENÍZE A PENĚŽNÍ OBĚH

Hotovostní peníze
- peněžní masa každé měny se skládá ze dvou základních podob peněz – hotovostní (hmotné) p. a bezhotovostní
(nehmotné p.)
- zákonné peníze: bankovky a mince vydané ČNB (rozdíl v materiálu – bankovky tištěny z papíru a odvozených
hmot, mince raženy z kovů, resp. kovových slitin)
- mince: oběžné (k hotovostnímu bankovnímu oběhu) û pamětní û mince ve zvláštním provedení (sběratelské účely)
û obchodní mince (české dukáty – mají v sobě obsah drahého kovu)
- vydání hotovostních peněz:
o emisní monopol ČNB – § 12 zákona o ČNB  výhradní právo vydávat bankovky a mince včetně
pamětních
o ČNB vydává peníze vydáním vyhlášek obsahujících náležitosti bankovky/mince  vyhláška ČNB, kterou
se stanoví den, kterým se bankovka/mince uvádí do oběhu
- ukončení platnosti bankovek a mincí
o právo prohlásit bankovky a mince za neplatné a stáhnout je z oběhu (v USA se neukončuje nikdy)
o ČNB prostřednictvím vyhlášky  stanoví ukončení platnosti a způsob a dobu výměny za platné bankovky
a mince (tzv. doba prekluze – nesmí být kratší než 5 let)
- ochranné prvky: vodoznak, ochranná vlákna, ochranný proužek, opticky proměnlivá barva, …
- podmínky pro bezproblémový peněžní oběh:
o zákaz odmítání tuzemských peněz bez zákonného důvodu
o zákaz poškozovat zákonné peníze
o v ČR – sankce za porušení povinnosti zadržet bankovky nebo mince, u kterých existuje důvodné podezření,
že jsou padělané nebo pozměněné – PO a směnárníci

Hotovostní peněžní oběh

- právní úprava: Zákon o oběhu bankovek a mincí, Zákon o ČNB, Vyhláška o provedení některých ustanovení
zákona o oběhu bankovek a mincí
- základní pojmy zákona
o bankovky a mince
 tuzemské = vydané ČNB, znějící na Kč, platná nebo ji lze za platnou vyměnit
 pamětní bankovka/mince – určená ke sběratelským účelům
 cizozemské – bankovky a mince znějící na jinou měnu, které jsou platné nebo vyměnitelné
- tuzemská bankovka/mince:
- celá (nechybí žádná část, nebo chybí pouze část nebo část okraje obvodu bankovky), celistvá (tvoří souvislý celek
– u mince se ofc nerozlišuje), opotřebené oběhem (pomačkaná, zašpiněná, bankovka, které chybí část nebo části
okraje), běžně poškozené (natržená, přetržená bankovka – složená ze dvou částí, které nepochybně patří k sobě,
popsaná, pomalovaná, potištěná, proděravělá jinak než úředním znehodnocením ČNB nebo propálená, necelá
bankovka, jejíž plocha je větší 50 %) nestandardně poškozené (ohořelá, zetlelá, poškozená hygienicky závadným
materiálem, poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži, skládající se z více než dvou částí,
deformovaný obrazec bankovky, proděravělá úředním znehodnocením ČNB, bankovka úředně přetištěná ČNB
nebo Státní tiskárnou cenin, plocha je menší nebo rovna 50 %, bankovce chybí celý horní nebo spodní okraj)
Povinnost přijímat zákonné peníze
- každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem
odmítnout
- možnost odmítnout (každý, s výjimkou ČNB a úvěrové instituce provádějící pokladní operace):
o pamětní mince nebo tuzemské bankovky nebo mince prohlášené ČNB za neplatné
o více než 50 tuzemských mincí v jedné platbě
o úvěrová instituce neplatné, u nichž uplynula lhůta pro výměnu
- zákaz požadovat úplatu při přijetí plnění vlastní pohledávky v tuzemských bankovkách nebo mincích
- možnost odmítnout 5000,- za korunové položky (nebo jinou platbu kdy příjemce nemá na vrácení) je popsána
pouze v důvodové zprávě, ale zákonem upravena není
25
Příjem poškozených bankovek a mincí
- běžně poškozené § 9 (1)
o ČNB a úvěrová instituce – přijímá a nevrací do oběhu
o PO a směnárník – pokud je celá tak nelze odmítnout
o FO – může odmítnout
- nestandardně poškozené
o ČNB, úvěrová instituce – zadrží bez náhrady
o ostatní – mohou odmítnout
Výměna bankovek a mincí:
- povinnost bezplatné výměny pro ČNB a úvěrovou instituci
o jakékoli bankovky a mince za jinou nominální hodnotu – do 100 ks bezplatně, pokud jsou roztříděny
o opotřebované oběhem a běžně poškozené bankovky a mince – do 100 ks bezplatně, pokud jsou roztříděny
 celé
 bankovky, jejichž plocha je větší než 50 %, které jsou celistvé nebo které se skládají nejvýše ze 2
částí, jež nepochybně patří k sobě
 û nestandardně poškozené se nevyměňují
o prohlášené za neplatné po stanovenou dobu pro výměnu) – bez omezení, pokud jsou roztříděny
o pamětní mince za normální – bez omezení, pokud jsou roztříděny
Podezřelé bankovky a mince
- padělané nebo pozměněné
- odmítnout podezřelou bankovku nebo minci může každý
- právnická osoba a směnárník – zadrží bez náhrady, legitimuje osobu a informuje Policii
Reprodukce bankovek a mincí
- napodobeniny zákonných peněz: hmotné předměty či nehmotná zobrazení, které se svou vnější úpravou podobají
zákonným penězům, ale jsou zhotoveny bez úmyslu udávat takové napodobeniny jako pravé nebo platné zákonné
peníze (kopie) – právní řád umožňuje výrobu tzv. bezpečných reprodukcí (zjevně a výrazně se odlišují od pravých
peněz)  musí splňovat podmínky

Omezení plateb v hotovosti

- Zákon o omezení plateb v hotovosti – průlom konceptu zákonných peněz
- platba = předání nebo převedení platebních prostředků poskytovatelem platby příjemci + negativní výčet
(vklad/výběr/ …) – na zápůjčku se to ale vztahuje
- bezhotovostní platba = převod prostřednictvím peněžního ústavu
- limit – 270.000, - Kč /jeden příjemce /jeden den
- výjimky – vypočtené v zákoně (např. platba daní, platby zaměstnancům, …)
- povinnost poskytovatele provést platbu bezhotovostně a povinnost příjemce nepřijmout platbu nad limit
- pokuta za přestupek až 500 tis. (FO) nebo 5 mil. (PO a podnikatel)

A19. BEZHOTOVOSTNÍ PENÍZE A PLATEBNÍ STYK

Právní úprava bezhotovostního platebního styku
- národní – Zákon o platebním styku, Prováděcí vyhlášky ČNB k ZPS, Vyhláška o stanovení pravidel tvorby čísla
účtu v platebním styku
- evropská
o spousta směrnic implementovaných v ZPS
o Nařízení o přeshraničních platbách, Nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků,
Nařízení o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce, Nařízení kterým se stanoví technické
a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech
Platební služby
- pozitivní vymezení: vložení hotovosti na účet; výběr hotovosti z účtu; provedení převodu peněžních prostředků
- negativní vymezení: zpracování bankovek a mincí; směnárenská činnost; vydávání a platba šeky a směnkami;
stravenky a elektronické stravenky; platba prostředky určenými k platbě pouze u vydavatele nebo u úzkého okruhu
dodavatelů (dárkové karty); vyplacení hotovosti dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží
nebo službu
26
Poskytovatelé platebních služeb
- poskytovat platební služby mohou pouze osoby uvedené v § 5 ZPS
- subjekty na základě jiných předpisů – např. banky, pojišťovny, ČNB, pošta, …
- subjekty upravené ZPS: platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických
peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, správci informací o platebním účtu
Elektronické peníze
- peněžní hodnota, která
o představuje pohledávku vůči tomu, kdo je vydal
o uchovávána elektronicky
o vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí
o přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal  tím se odlišují od bezhotovostních peněz
- vydavatelé elektronických peněz
o subjekty na základě jiných předpisů (např. banky)
o instituce elektronických peněz – na základě povolení ČNB
o vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu – na základě povolení ČNB
- vydávání
o smlouva o vydání elektronických peněz (proti přijetí peněžních prostředků)
o zaručení zpětné výměny kdykoli na žádost uživatele
Platební systém
= systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí
- slouží k realizaci platebních transakcí
- prolomen monopol ČNB zajišťovat mezibankovní platební systém – je to tak ale zatím pouze v zákoně, v reálu je
využíván pouze systém CERTIS
- platební systém s neodvolatelností zúčtování – CERTIS
Práva a povinnosti při poskytování platebních služeb
- smlouva o platebních službách mezi poskytovatelem a uživatelem
o rámcová smlouva / smlouva o jednorázové platební transakci
o poskytování služby nepřímého dání platebního příkazu (např. aplikace, které získají od klienta přístup do
jeho bankovnictví a klient pak může na internetu platit bez přihlašování do bankovnictví)
o poskytování služby informování o platebním účtu (např. aplikace na integrace informací více bankovních
účtů)
- kogentnost – nelze se odchýlit od úpravy v neprospěch uživatele
- úplata – musí být přiměřená a odpovídat nákladům poskytovatele
- informační povinnosti poskytovatele – poskytnutí x zpřístupnění
- povinnost při změně a výpovědi závazku z rámcové smlouvy – možnost uživatele kdykoli vypovědět závazek
- práva a povinnosti týkající se platebních transakcí
Platební transakce
- druhy
o vložení peněžních prostředků na účet
o výběr peněžních prostředků z účtu
o převod peněžních prostředků
 úhrada (příkaz plátce)
 inkaso (příkaz příjemce)
 karetní transakce (příkaz plátce předáván prostřednictvím příjemce)
- autorizována, jestliže k ní dal plátce souhlas
- fikce autorizace – pokud provedení ukládá poskytovateli zákon bez ohledu na souhlas plátce
- provádění
o na základě platebního příkazu
o platebním prostředkem (možnost zablokování, povinnosti uživatele, povinnosti poskytovatele)
- lhůty pro provedení platebních transakce poskytovatelem plátce / příjemce / v rámci jednoho poskytovatele

27
Náprava platebních transakcí
- neautorizované
o povinnost vrátit účet do původního stavu / vrátit částku platební transakce
o ztráta z neautorizované platební transakce
 do 50 EUR nese plátce, pokud se jednalo o zneužití platebního prostředku
 v plném rozsahu, pokud ztrátu způsobil porušením povinnosti
 jinak nese poskytovatel
- nesprávně provedené – povinnost napravit
Bezhotovostní peníze
- monopol centrální banky na vydávání bezhotovostních peněz neexistuje – vznikají převážně v sektoru komerčního
bankovnictví, úvěrovými i neúvěrovými operacemi komerčních bank tak, že komerční banka připíše na účet svého
klienta určitou částku, aniž zároveň dojde k odepsání téže částky z účtu jiného klienta
- BP jsou následně (jen z malé části) přeměňovány na hotovostní peníze  HP si musí komerční banky kupovat
od centrální banky za již dříve vytvořené bezhotovostní peníze
BP a platební systémy
- bezhotovostní platby jsou prováděny prostřednictvím platebních systémů
a) systém korespondenčního bankovnictví- dohoda, na jejímž základě poskytuje jedna úvěrová instituce platby a
jiné služby jiné úvěrové instituci, často prováděny prostřednictvím vzájemných účtů (nostro a loro účty), převážně
přeshraniční styk
- nostro účet: běžný účet, který má banka u jiné banky , loro účet: účet založený bankou v jiné bance (typicky
zahraniční banka má vedený běžný účet u banky v tuzemsku v tuzemské měně)
b) platební systém zúčtovacího centra- centralizovaná struktura, v níž zásadní roli hraje instituce provozující
zúčtovací centrum, kterou často bývá centrální banka
- banky a další poskytovatelé platebních služeb mají otevřen jeden účet v zúčtovacím centru, na nějž jsou
připisovány a odepisovány platby ve prospěch či k tíži jakéhokoli dalšího účastníka zúčtovacího centra
- v ČR- CERTIS- určený k zúčtování plateb: výlučně v Kč a výlučně mezi tuzemskými poskytovateli platebních
služeb, v EU- TARGET II (ECB) + SEPA (přidružený systém TARGET II- zapojené banky si vymění data o
jednotlivých platbách a na konci dne přes Target II vyrovnají vzniklé saldo)
Bezhotovostní platební styk
- zákon o platebním styku
- platební styk= vztah mezi plátcem a příjemcem platby, který může být proveden přímo mezi nimi nebo
prostřednictvím třetí osoby (finanční instituce) – hotovostní û bezhotovostní, zahraniční û tuzemský
- realizován prostřednictvím zápisů na účtech klientů
- účelem bankovního účtu je evidence všech pohledávek a závazků vzniklých mezi klientem a bankou
- úprava: platebních služeb: výběr hotovosti, převod peněžních prostředků, vydávání a služba platebních
prostředků; poskytovatelů: banky, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, platebních
systémů (CERTIS, TARGET II) – odpovědnost poskytovatele za nesprávně provedenou transakci (chybný účet,
chybná částka)
Přeshraniční platby
- pokud se plátce a příjemce nacházejí v různých členských státech
- poplatky za přeshraniční platby

A20. FINANČNÍ SYSTÉM A FINANČNÍ INSTITUCE (PRÁVO FINANČNÍHO SYSTÉMU)

Finanční systém
- souhrn všech druhů finančních trhů (zejména peněžního, kapitálového a devizového), včetně všech subjektů,
které se na těchto trzích střetávají s nabídkou a poptávkou po relativně disponibilních peněžních
prostředcích, anebo subjektů poskytujících finanční služby, orgánů regulace a dohledu, finančních služeb
poskytovaných a poptávaných a peněžních prostředků
- FS celosvětový / nadnárodní / národní
- cílem FS: systémová stabilita a pohyb peněžních prostředků
- sektory FS: bankovnictví, pojišťovnictví, kapitálový trh
- û finanční trh= trh, na němž jsou nabízeny a poptávány finanční investiční nástroje (systém subjektů a vztahů
mezi nimi, které umožňují shromažďování, soustřeďování a rozmisťování dočasně volných peněžních prostředků
na základě poptávky a nabídky, tedy na základě smluvního principu, a to prostřednictvím nástrojů fin. trhu)
28
Právo finančního systému
- podobor nefiskální části finančního práva
- předmět: finanční systém, subjekty jako jeho prvky, a vztahy mezi nimi které tvoří právě jednotu FS
- soubor právních norem regulujících jak FS jako celek, dohled nad ním a nástroje, které mohou být použity
pro dosažení a zajištění jeho stability, tak i subjekty jako prvky ve FS fungující a také ty právní vztahy
vznikající v rámci FS, které mají silný FP charakter

Subjekty FS
- subjekty finanční správy – regulace (MF ČR), dohled (ČNB)
- poskytovatelé finančních služeb = finanční instituce
o poskytují finanční služby – zprostředkovávají vztah mezi nabídkou a poptávkou
o finanční služba: služba, jejímž předmětem je peněžité plnění, se kterým je nakládáno, a to za úplatu
o banky, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce, instituce elektronických peněz, pojišťovny,
zajišťovny, penzijní společnosti, subjekty kolektivního investování + centrální depozitář CP (blíže
v jednotlivých otázkách)
- uživatelé finančních služeb – vkladatelé, investoři, emitenti, …
Finanční instituce
- každý podnikatel poskytující finanční služby
- nejvýznamnější: banky, pojišťovny, obchodníci s CP, penzijní společnosti, …
- systémově významné finanční instituce (SIFI)
o jejich problémy mohou ohrozit stabilitu finančního systému
o kritéria: velikost peněžních fondů, rizikovost podnikání, počet vztahů s uživateli  too big to fail
- úvěrové instituce
o instituce, které přijímají vklady a poskytovat úvěry – v ČR
Finanční arbitr
- Zákon o finančním arbitrovi – vychází z požadavků práva EU
- jmenován vládou na návrh MinF ČR na 5 let; nestrannost a nezávislost; odpovědný vládě
- kancelář finančního arbitra – organizační složka státu
- spory v oblasti: platební služby a elektronické peníze, spotřebitelský a jiný úvěr nebo zápůjčka, kolektivní
investování, životní pojištění, směnárenské činnosti, stavební spoření, investiční služby, vklady, jiné než platební
účty
- řízení před FA: správní řízení, subsidiární použití SŘ, přezkum dle části V OSŘ; nezpoplatněné; rychlé
- řízení vždy na návrh – navrhovatel může být jen spotřebitel proti instituci
- FA vydává vykonatelný nález, lze podat námitky s odkladným účinkem, možnost sankce 10 % hodnoty sporu

A21. DOHLED NAD FINANČNÍM SYSTÉMEM

základní znaky a vymezení dohledu
- dohled – forma státního dozoru, výkon dohledu není prováděn státem, resp. jeho orgány, ale svěřen (delegována)
odlišným subjektům (veřejnoprávní či soukromoprávní korporace či samostatná instituce) – tyto subjekty
vykonávají delegovanou dozorovou činnost ve své samostatné působnosti (pokud by to tak nebylo – správní
dozor)

- dohled ČNB
o úprava v zákoně o ČNB: v oblasti bankovnictví, kapitálového trhu, pojišťovnictví a penzijních společností,
bankovek a mincí, spotřebitelského úvěru
o předmět dohledu: kritéria autorizace (samotný vznik subjektu), dohled nad dodržováním podmínek
stanovených udělenými licencemi, povoleními atd., kontrola dodržování zákonů, předpisů EU a vyhlášek
ČNB, řízení o přestupcích, ukládání opatření k nápravě a správních trestů
- druhy správního dohledu:
o individuální: kontrola jednoho subjektu (bance, pojišťovně)
o konsolidovaný: dozor vykonávaný vůči konsolidovaným celkům (skupinám) – skupina ovládající (české
nebo zahraniční) banky, skupina finanční holdingové osoby, skupina smíšené holdingové osoby
29
  př: bankovní dohled na konsolidovaném základě podle § 26c zákona o bankách
 skupina (zahraniční) ovládající banky: ovládající banka  ovládaná instituce (úvěrová
instituce nebo investiční podnik – hlavní činností je přijímání vkladů a poskytování
úvěrů) / finanční instituce (hlavní činností je výkon jedné z činností dle evropské
směrnice – všechny jiné činnosti ve finančním systému) / podnik pomocných služeb
(napomáhá hlavní činnosti instituce)
 skupina finanční holdingové osoby: ovládající finanční holdingová osoba (holding
ovládající finanční osoby)  ovládaná instituce / finanční instituce / podnik pomocných
služeb
 skupina smíšené holdingové osoby: ovládající smíšená holdingová osoba (mateřský
podnik jiný než regulovaný, který tvoří konglomerát s finančními podniky)  -II-
o doplňkový: dozor nad finančními konglomeráty – tzn. v čele skupiny je regulovaná osoba nebo osoba,
která není regulovanou osobou, ale ovládá alespoň jednu regulovanou osobu a jejich činnost probíhá
převážně ve fin. sektor (nejméně ve dvou sektorech jako bankovnictví, finanční služby, pojišťovnictví)
 dozor nad finančním konglomerátem – zákon č. 377/2005 Sb.
 oblast dohledu  finanční sektor – zahrnuje smíšené holdingové osoby, osoby ze sektoru
bankovnictví, pojišťovnictví, investičních služeb
 finanční konglomerát  cílem je postihnout rizika z konglomerátu ze dvou sektorů
(pojišťovnictví / bankovnictví / investiční služby)

A22. BANKOVNÍ PRÁVO A ÚVĚROVÉ INVESTICE

Bankovní právo
- účelově vytvořený soubor VP a SP norem, rozšířený podobor nefiskální části finančního práva
- úprava postavení a činnosti bank, dohled nad nimi, postavení a činnost centrální banky
- propojenost s obory: právo finančního systému (regulace, dohled), kapitálový trh (banka coby významný investor a
poskytovatel finančních služeb), měnové právo
- právní předpisy: zákon o ČNB, zákon o bankách, z. o stavebním spoření, nařízení EU: CRR, CRD IV, vyhlášky
ČNB a další
Bankovní systém
- centrální banka (cílem není tvorba zisku, měnově-politické a dohledové aktivity)
- komerční banky, pobočky zahraničních bank + družstevní záložny, zahraniční pobočky
- jednostupňový (v ČR do 89) – centrální banka řídí ostatní banky (stanoví obchodní úkoly) û dvoustupňový –
centrální banka ovlivňuje banky pouze normotvorně a dohledem stanovených povinností, v ekonomické rovině
spíše nepřímo (povinné minimální rezervy, stanovení úrokových sazeb apod.) û svobodné bankovnictví
(neexistuje centrální banka)
Úvěrové instituce
- v ČR: banky, spořitelní a úvěrní družstva (družstevní záložny) + bankovně orientovaná ekonomika – distribuce
peněžních prostředků prostřednictvím bankovních vkladů a bankovních úvěrů
Banky
- materiálně: podnikatel se specifickým předmětem podnikání (obchodování s penězi) + 4 formální znaky:
o akciová společnost se sídlem v ČR, která přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry (dvě základní
bankovní činnosti) a která má k výkonu těchto činností bankovní licenci od ČNB
- vedle hlavních bankovních činností možnost poskytovat i jiné služby – např. investiční a platební služby,
směnárenská činnost, administrace investičních fondů apod.
- o bankovní licenci může zažádat i spořitelní/úvěrní družstvo  zároveň ale musí změnit právní formu
- minimální výše základního kapitálu: 500 milionů Kč (v této výši – peněžité vklady)

30
 - možnost provozovat i jiným způsobem: banka ze státu EU na základě evropského pasu (jednotná licence),
zahraniční banka na základě licence od ČNB/na základě MS
Druhy bank
- komerční û centrální
- dle předmětu činnosti: komerční û investiční (není v ČR), dle klientely (banky û spořitelny (drobní střadatelé- není
v ČR), dle specializace služeb (univerzální û specializované: stavební spořitelny, hypoteční banky, exportní banky)
- v ČR- 46 bankovních institucí, 23 s českou licencí, 11 spořitelních a úvěrních družstev
Spořitelní a úvěrní družstva = družstevní záložny = kampeličky
- Zákon o spořitelních a úvěrních družstev
- předmět podnikání – přijímání vkladů a poskytování úvěrů pro své členy
- kritéria autorizace – alespoň 30 členů, ZK alespoň 0,5 M Kč (ale složit je celkem potřeba 35 M Kč – v základním
kapitálu, popřípadě v rizikovém fondu nebo rezervním fondu), sídlo v ČR, povolení od ČNB
- obdobná regulace jako banky
Instituty bankovního práva: bankovní licence (oprávnění k výkonu bankovního podnikání, zároveň povinnost vykonávat
2 hlavní činnosti banky), bankovní monopol a bankovní vklady (pouze banky mohou přijímat vklady od veřejnosti),
bankovní úvěry (û nejen banky), bankovní tajemství

A23. BANKY A REGULACE JEJICH ČINNOSTI

Banka
= PO ve formě a.s. (SE), přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry, má k výkonu těchto činností bankovní
licenci,
která může obsahovat i oprávnění k dalším činnostem – úvěrová instituce
- bankovnictví (právní, ekonomické a bankovně-technické aspekty bankovní činnosti) û bankovní právo: (právní
regulace bankovnictví)
- zákon č. 21/1992 Sb., o bankách (ZoB)
- banka – dle zákona se tím myslí české banky – znaky:
o PO – akciová společnost + v názvu „banka“ nebo „spořitelna“
o sídlo v ČR
o vykonává hlavní bankovní činnosti  přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů
o bankovní licence (na dobu neurčitou)
- stavební spořitelny – mohou vykonávat jen úzký okruh činnosti
- zahraniční banky – mohou v ČR podnikat
o prostřednictvím své pobočky s licencí od ČNB / na základě jednotného evropského pasu
o bez pobočky s evropským pasem, pokud jde o činnost, která nemá trvalý charakter

Činnost
- zákon č.21/1992 Sb. o bankách (ZoB)
- základní (hlavní) činnost: přijímání vkladů od veřejnosti – obsah tzv. bankovního monopolu. + poskytování úvěrů
– ty může poskytovat kdokoliv
- další (vedlejší) činnosti (na základě udělené licence, popř. dalších povolení) – vedení účtů, investování do CP,
finanční leasing, platební styk a zúčtování, poskytování záruk, otvírání akreditivů, obstarávání inkasa, finanční
makléřství, …
- bankovní licence:
o oprávnění k výkonu bankovního podnikání, zároveň i povinnost vykonávat dvě základní bankovní
služby
o obsahuje výčet činností, k nimž je banka oprávněna (2 zákl. činnosti vždy, vedlejší na základě žádosti)
o není časově omezena, nelze převést na jinou osobu
o jednotná licence – oprávnění nabízet a poskytovat bankovní služby i v jiném státě EU: bez založení
pobočky/ se založením pobočky
BANKOVNÍ OPERACE
- depozitní služby – přijímání termínovaných nebo netermínovaných vkladů od klientů (pasivní bankovní
operace), banka vyplácí klientovi za poskytnutý vklad úrok
31
 - poskytování úvěrů – banka získává úrok z úvěru poskytnutého klientovi – aktivní bankovní operace
- provádění tuzemského platebního a zúčtovacího styku
- provádění platebního a zúčtovacího styku se zahraničím
- operace s cennými papíry
- převody peněz a další bankovní činnosti (poradenská činnost, informační činnost, úschova cenností aj.)
ZÁSADY PROVÁDĚNÍ BANKOVNÍCH OPERACÍ
- Zásada likvidity – banka by měla být schopna dostát všem závazkům vůči svým klientům (likvidita= schopnost
bank dostát v každém okamžiku svým splatným závazkům)
- Zásada rentability – banka by měla provádět jen ziskové operace
- Zásada jistoty – banka by měla minimalizovat možná rizika (rizika úroková, devizová, úvěrová a inflační)
Bankovní regulace
= stanovení pravidel pro činnost bank – omezující a přikazující pravidla, které musí banka dodržovat během své
existence (Z 21/1992 o bankách); důvody bankovní regulace: ochrana peněz vkladatelů, rizika negativních vlivů
problémů bank na fungování celé ekonomiky, lepší možnost centrální banky při provádění měnové politiky
- kritéria autorizace (podmínky pro udělení licence)
o základní požadavek – ZK alespoň 500 miliónů korun
o technické a organizační předpoklady, obchodní plán, …
- organizace bank
o orgány banky – 3členný statutární orgán (jen zaměstnanci banky, zákaz konfliktu zájmů)
o řídící a kontrolní systém banky – předpoklady řádné správy a řízení, vnitřní kontrola, …
- provozní požadavky
o informační povinnosti
o kapitálové požadavky (rezervy), kombinovaná kapitálová rezerva  vybavenost banky vlastními zdroji ve
vztahu k rizikové struktuře aktiv a tržním rizikům (minimální hodnota – 8 %)
o požadavky na likviditu
- pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv
- další pravidla obezřetného podnikání
- informační povinnosti vůči ČNB
- systém pojištění pohledávek z vkladů – 100 % do 100 000 EUR – zajišťuje Fond pojištění vkladů (= Garanční
systém finančního trhu)
- bankovní tajemství
- bankovní regulace se provádí na konsolidovaném základě => ve vztahu k celému konsolidovanému celku (skupině
majetkově propojených osob), jejichž součástí je banka působící v ČR

A24. POJIŠŤOVACÍ PRÁVO A JEHO PRINCIPY

Pojišťovací právo= soubor VP a SP norem, jeden z rozšířených podoborů nefiskální části FP
- PN upravující zejména soukromé pojištění, činnost a postavení pojišťoven, zajišťoven a dalších subjektů + dohled
nad nimi
- úzká souvislost s občanským právem (soukromé pojištění – institut pojistné smlouvy)
Právní předpisy: EU (Solventnost II (směrnice), ČR – zákon o pojišťovnictví, zákon o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla. z. o distribuci pojištění a zajištění
Základní pojmy:
- pojištění = užší pojetí: vztah mezi pojistníkem a pojistitelem založený pojistnou smlouvou û širší pojetí: skupina
vztahů založených pojistnými smlouvami
- pojišťovnictví – specifická oblast ekonomiky, která zabezpečuje finanční eliminaci rizik spojených s činností
lidí; oblast finančního systému, do níž patří pojišťovací a zajišťovací činnost
Zařazení pojišťovacího práva
- vazba na civilní právo (pojistná smlouva= hlavní institut pro zajištění fungování pojišťovnictví)
- vazba na správní právo – řada postupů a procesů týkajících se činnosti pojišťoven spadá do roviny správního řízení

32
 - vysoká míra harmonizace, vazba na trestní právo (skutková podstata pojistného podvodu), vztah k právu
rozpočtovému, daňovému, měnovému
Význam pojišťovnictví- 2 role: a) slouží ke krytí potenciálních ztrát; b) působí jako jeden z nejvýznamnějších
investorů na kapitálovém trhu (shromážděné peněžní prostředky umisťují do různých finančních investičních nástrojů)
Členění pojištění
- soukromé û veřejné (sociální a zdravotní pojištění)
- zákonné (vznik přímo ze zákona) û smluvní (na základě pojistné smlouvy)
- dobrovolné û povinné (pojistný přímus – právní předpis ukládá uzavřít pojistnou smlouvu a případně stanoví
některé náležitosti – např. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění advokáta za újmu klientovi…)
- obnosové (vyplacení pojistného plnění) û škodové (náhrada vzniklé škody – nezvyšuje se majetek)
- životní û neživotní, majetku û osob
Principy pojišťovacího práva
- spíše než o principech se hovoří o dlouhodobých trendech
1) neustále se zpřísňující požadavky na činnost především pojišťoven a zajišťoven
2) ochrana klientů pojišťoven – ochrana slabší smluvní strany, plnění informační povinnosti vůči klientům
(pojišťovny + pojišťovací zprostředkovatelé)
Významné instituty pojišťovacího práva
pojistitel= subjekt, který se zavazuje v případě vzniku pojistné události poskytnout plnění příslušné osobě (typicky:
pojišťovna)
pojistník= subjekt, který s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu
pojištěný = subjekt, na jehož zdraví, život, odpovědnost (apod.) se příslušné pojištění vztahuje
oprávněná osoba= subjekt, který má právo na výplatu pojistného plnění v případě pojistné události (v případě smrti
pojištěného – obmyšlený)
pojistná událost= nahodilá událost, při které vzniká nárok na pojistné plnění

A25. POJIŠŤOVNY, ZAJIŠŤOVNY A DISTRIBUTOŘI POJIŠTĚNÍ

Pojišťovny
- zákon o pojišťovnictví
- pojišťovací činnost – spočívá v přebírání pojistných rizik na základě pojistných smluv a plnění z nich + související
činnosti  soukromoprávní pojištění û veřejná pojištění
- tuzemská pojišťovna= právnická osoba (a.s./družstvo), se sídlem na území ČR, které bylo od ČNB uděleno
povolení k provozování pojišťovací činnosti (může být i ve formě evropského družstva)
- pojišťovna z jiného členského státu  působí v ČR na základě jednotné evropské licence
- pojišťovna z třetího státu  je v zemi svého sídla oprávněna k provozování pojišťovací činnosti + má povolení
ČNB
- pojistný kmen= soubor uzavřených pojistných smluv
- životní pojištění= pojištění pro případ smrti, dožití, kombinace, pojištění důchodu, doplňkové pojištění úrazu nebo
nemoci, svatební pojištění, investiční životní pojištění, trvalé zdravotní pojištění
- neživotní pojištění= pojištění úrazu a nemoci, pojištění motorových vozidel, námořní a dopravní pojištění, letecké
pojištění…
- povinná tvorba technických rezerv – tyto rezervy mohou investovat za daných podmínek
- významné finanční investice – disponují velkým množstvím peněžních prostředků
Zajišťovny
- zákon o pojišťovnictví
- právnické osoby, které pro výkon své činnosti potřebují povolení od příslušného orgánu
- pojišťovna pojišťoven
- tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu EU, nebo zajišťovna z jiného státu, mohou vykonávat i
pojišťovny (pokud mají povolení)
- zajišťovací činnost
o přebírání pojistných rizik na základě pojistných smluv, kterými se:
 zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá
událost ve smlouvě blíže označená, a
33
  pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (zajistné) z pojistných
smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem zajišťovací smlouvy
o další činnosti (např. poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik)
Pojišťovací zprostředkovatelé
- osoby (FO/PO), které jsou pro výkon své činnosti zpravidla vybaveny příslušným povolením, jejich činnost typicky
spočívá ve zprostředkování, sjednávání a správě pojistných smluv
- nejčastěji zástupci pojišťoven, zpravidla vystupují při sjednávání životního pojištění
- pojišťovací agent (pro pojišťovnu) / makléř (pro klienta); vázaný zástupce (jen 1 zastoupený); doplňkový
pojišťovací zprostředkovatel (pouze pojištění, které je doplňkovou službou k dodávanému zboží nebo poskytované
službě)
Samostatný likvidátor pojistných událostí
- smluvní vztah s pojišťovnou; likvidace pojistných událostí je součástí pojišťovací činnosti, ale z různých důvodů
mohou pojišťovny využít této osoby
- FO/PO mající opět oprávnění k výkonu své činnosti
- likvidace pojistných událostí= provádění šetření ke zjištění příčiny a rozsahu významné události a určení toho, zda
má dojít k výplatě pojistného plnění a v jaké výši
Penzijní společnosti
- zákon o doplňkovém penzijním spoření
- vykonává doplňkové penzijní spoření  soustřeďují peněžní prostředky a ty investují

A26. FINANČNÍ TRHY – POJEM, ČLENĚNÍ A PRÁVNÍ REGULACE

Finanční trh
- místo, kde se střetává nabídka a poptávka po finančních investičních nástrojích
- systém subjektů a vztahů mezi nimi, které umožňují shromažďování, soustřeďování a rozmisťování
(redistribuci) dočasně volných peněžních prostředků na základě nabídky a poptávky
- vedle trhu práce, zboží a služeb – pohyb třetího z výrobních faktorů (kapitál)
- dohled orgánu veřejného práva + častá regulace
- hlavní důvody regulace: ochrana zákazníků + stabilita finančního systému
- právo finančního trhu= soubor právních norem, kterými jsou FT regulovány
- û komoditní trhy – odlišný předmět obchodování než peněžní prostředky (komoditní nástroj= surovina nebo
produkt pro užití nebo zpracování) û komoditní investiční nástroj – předmět vhodný k investování)
Funkce
- využití volných peněžních prostředků pro další investice a spotřebu
- akumulační funkce= soustředění dočasně volných zdrojů (zejména peněz) do větších objemů
- alokační= rozmístění soustředěných zdrojů mezi ekonomické subjekty
- mobilizační= zapojování volných zdrojů do ekonomického procesu – přerozdělování a transformace úspor na
investice
- tyto funkce jsou natolik významné pro fungování ekonomiky a státu -> FT jsou předmětem právní regulace
Členění finančních trhů
- v ČR tradiční hledisko časové a obsahové (dle charakteru obchodovaných nástrojů a časového horizontu jejich
životnosti):
o peněžní trh – trh krátkodobých peněz (splatnost do 1 roku), např. krátkodobé CP, půjčky, úvěry a vklady,
směnky, státní pokladniční poukázky
o kapitálový trh – trh dlouhodobých peněz (splatnost 1 rok a více) a trh majetkových CP, nástroje např.
dluhopisy, akcie, bankovní úvěry, hypoteční úvěry, majetkové CP
- v zahraničí: dělení na money market, bond market a equity market (akcie)  peněžní/dluhopisové/akciové
- podle charakteru obchodovaných nástrojů:
o primární (prvotně emitované nástroje) û sekundární (již v minulosti emitované a obchodované nástroje)
- podle dodání obchodovaných nástrojů
o promptní (obchod je vypořádán okamžitě nebo v daný obchodní den)
o termínové (obchod proběhne v nějaké době v budoucnu)
o opční
- organizovaný û neorganizovaný trh; burzovní (jen pro vybrané subjekty) û mimoburzovní
34
Účastníci
- věřitelé (osoby s relativním přebytkem peněžních prostředků, chtějí, aby investice byla rentabilní, likvidní a málo
riziková) û dlužníci (osoby s relativním nedostatkem peněžních prostředků, chtějí, aby získali peněžní prostředky
s nízkými náklady, s dlouhou dobou návratnosti)

A27. POSKYTOVATELÉ SLUŽEB NA KAPITÁLOVÉM TRHU

Kapitálový trh= místo, kde dochází ke směně střednědobého a dlouhodobého kapitálu (splatnost 1 rok +)
prostřednictvím různých forem CP a jejich derivátů
Základní skupiny subjektů:
- věřitelé/investoři= pociťují relativní přebytek peněžních prostředků
o podle míry odbornosti: suverénní (státní fondy), institucionální (banky), profesionální, drobní, spotřebitelé
- dlužníci/emitenti (pokud emitují investiční nástroje) = pociťují relativní nedostatek peněžních prostředků,
poptávají PP
- poskytovatelé služeb na kapitálovém trhu = poskytují služby věřitelům i dlužníkům
o zejména: (i) přijímání a předávání pokynů týkajících se finančních investičních nástrojů, (ii) provádění
pokynů týkajících se FIN na účet zákazníka, (iii) obchodování s FIN na vlastní účet, (iv) obhospodařování
majetku zákazníka, je-li jeho součástí FIN, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (tzv.
obhospodařování portfolia), (v) investiční poradenství, (vi) provozování mnohostranného obchodního
systému, nebo (vii) upisování nebo umisťování FIN
o doplňkové: úschova a správa FIN, poskytování úvěru nebo zápůjčky zákazníkovi za účelem umožnění
obchodu s FIN, provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb
- orgán regulace a dohledu – ČNB – orgán sjednoceného dohledu; MF (legislativní rámec)
Poskytovatelé služeb na kapitálovém trhu
institucionální investor= banka provádějící obchody s investičními nástroji na vlastní účet, investiční společnost,
investiční fond, penzijní fond, zahraniční osoba srovnatelná s těmito  investiční činnost

1) obchodník s CP
o upravuje ZPKT
o PO (a.s./s.r.o.), která poskytuje investiční služby na základě povolení ČNB k činnosti obchodníka s CP
o investiční služby
 hlavní – i) provádění pokynů týkajících se finančních investičních nástrojů na účet klienta, ii)
obchodování s finančními investičními nástroji na vlastní účet, iii) upisování nebo umisťování
FIN
 doplňkové – správa investičních nástrojů, poskytování úvěru nebo zápůjčky zákazníkovi
o kladeny vysoké kapitálové požadavky (počáteční kapitál i dále)
o finanční služby může distribuovat přímo prostřednictvím vlastní sítě û pomocí zprostředkovatelů
(samostatní zprostředkovatelé û vázaní zástupci může zastupovat jen jednoho zastoupeného, odpovídá
zastoupený)
2) investiční zprostředkovatel
o registrace u ČNB
o mohou poskytovat pouze 2 hlavní investiční služby
 přijímání a předávání pokynů (a to jen taxativně vymezeným osobám – banka, Obch. s CP, …)
 investiční poradenství
 û nesmí tedy přijímat peněžní prostředky a FIN od zákazníků; nesmí činit obchodní rozhodnutí za
klienta (může pouze doporučovat)
3) centrální depozitář – centrální evidence a zaknihování CP – Centrální depozitář CP, a.s.
o je třeba povolení podle Nařízení EU
o vede centrální evidenci CP, provozuje vypořádací systém
o zaknihované cenné papíry lze evidovat pouze v centrální evidenci a navazující evidenci
 centrální evidence – vede ji centrální depozitář + evidence vedená ČNB
 navazující evidence – rozvádí centrální evidenci
 samostatné evidence – jen jako evidence cenných papírů kolektivního investování
4) depozitář – banka, která poskytuje služby investičním společnostem a fondů, které spočívají v evidenci majetku a
kontrole, zda s ním nakládají podle zákona a jejich statutu; velmi často banky (např. KB, ČS)
5) organizátor regulovaného trhu (Burza CP, RM systém)
o PO organizující regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém na základě povolení ČNB
35
 o regulovaný trh – pravidelné obchodování, stanovená pravidla pro obchodování, pravidla přístupu na trh
o organizátor musí zajišťovat i vypořádání transakcí – nezbytné pro důvěru obchodujících
o organizátor musí splňovat řadu podmínek
o součástí může být oficiální trh s CP  podmínky obchodování stanoví přímo zákon
6) ratingové agentury= provádějí hodnocení (rating) kvality finančního investičního nástroje nebo jeho emitenta;
hodnocení je vyjádřeno známkou v rámci stupnice, kterou si RA sama vytvoří
o pásmo investiční (nižší riziko investice) û pásmo spekulativní (vyšší riziko investice)
7) ČNB v rozsahu vedení evidence CP
8) osoba provádějící vypořádání obchodů s CP – vypořádání= započtení vzájemných pohledávek nebo splnění
vzájemných dluhů z obchodů s investičními nástroji převodem investičních nástrojů nebo peněžních prostředků; 2
subjekty: Centrální depozitář CP, a.s., RM Systém, burza cenných papírů Praha
9) vázaný zástupce
o zařizuje obchody týkající se hlavní investiční služby, poskytují investiční poradenství, propagují
zastoupeného
o zastupuje jen 1 zastoupeného (např. investiční společnost, obchodník s CP)
o zápis v seznamu vázaných zástupců

A28. INVESTIČNÍ NÁSTROJE A INVESTIČNÍ SLUŽBY

předměty obchodování na finančních trzích – 3 druhy nástrojů obchodování: investiční nástroje, nástroje platební (šeky,
většina směnek), nástroje komoditní (ropa, benzín, cukr, kakao)
Finanční investiční nástroje
1. investiční cenné papíry – obchodované na kapitálovém trhu – typicky dluhopisy / akcie
2. cenné papíry kolektivního investování – podíl na investičních fondech – podílový list / akcie / …
3. nástroje peněžního trhu – pokladniční poukázky / vkladní listy / …
4. deriváty  opce, futures, swapy, forwardy, …
nástroje finančního trhu= hmotný nebo nehmotný reprezentant určité peněžní hodnoty, která je na finančním trhu
nabízena či poptávána, předmět obchodování na FT (akcie, dluhopisy, finanční deriváty) û komoditní nástroje – předmět
investičních obchodů na komoditních trzích

Cenný papír
- tradiční finanční investiční nástroj, §514 NOZ: listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po
vydání CP nelze bez této listiny uplatnit nebo převést
- druhy: akcie, zatímní listy, podílové listy, dluhopisy, kupóny, směnky, šeky, náložní a skladištní listy…
- dělení dle formy:
o CP na doručitele – neobsahují ve svém textu označení osoby oprávněné, převod: smlouva k okamžiku
předání
o CP na řad – v textu jméno, převod: rubopisem a smlouvou (např. akcie na jméno)
o CP na jméno: v textu listiny je jméno, převod smlouvou (např. akcie na majitele)
- dělení dle podoby: listinné û zaknihované (zachycen v evidenci vedené třetí osobou ve formě zápisu) – evidence
CP

Finanční deriváty
- instrumenty, jejichž hodnota je odvozena z hodnoty tzv. podkladového nástroje
- forma termínového obchodu, kdy dochází k určitému zpoždění mezi sjednáním obchodu a jeho plněním
- základní typy: futures, forwardy, swapy a opce
- derivát akciový, úrokový, měnový a úvěrový
- hodnota je odvozována od hodnoty konkrétního akciového, úrokového, měnového nebo úvěrového titulu
- 3 motivy pro koupi derivátu: zajištění, spekulace a arbitráž
Opce
- právo na koupi / prodej podkladového nástroje v budoucnu
- nerovnost subjektů – kupující má právo si vybrat, zda opci uplatní či nikoli
- kupující platí prodávajícímu opční prémii, která je odměnou pro prodávajícího za jeho znevýhodněno pozici
36
 - např. předkupní právo s možností vzdát se ho
Forwards
- smlouva o koupi podkladového nástroje za dohodnutou cenu po uplynutí sjednaného času
- např. pěstitel pšenice se bojí, že cena při sklizni klesne-> uzavře forward na prodej určitého množství pšenice za
určitou cenu v určitý čas-> až nastane-> prodá sjednané množství za sjednanou cenu, ať je aktuální cena pšenice na
trhu jakákoli
Futures – standardizovaný forward obchodovaný na organizovaném trhu – nedochází k dodání podkladových nástrojů
Swap – výměna budoucích finančních toků navázaných na podkladové nástroje
Investiční služby
- zákon o podnikání na kapitálovém trhu
- hlavní IS – přijímání/předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, provádění pokynů týkajících se
investičních nástrojů na účet jiné osoby, obchodování s investičními nástroji na vlastní účet, upisování emisí
investičních nástrojů, obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj
- doplňkové IS: správa, úschova investičních nástrojů, služby související s upisováním emisí investičních nástrojů,
provádění souvisejících devizových operací, poskytování úvěru, půjčky pro účel obchodu s investičním nástrojem,
poradenská činnost
- poskytovat hlavní IS a správu a úschovu IN může pouze osoba s povolením ČNB – obchodník s CP
- regulované trhy CP: Burza cenných papírů Praha, a.s. (regulovaný trh burzovní), RM Systém Praha, a.s.
(regulovaný trh mimoburzovní)

A29. INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI A INVESTIČNÍ FONDY

Kolektivní investování= shromažďování volných peněžních prostředků od předem neurčeného počtu osob (veřejnosti)
upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, další obhospodařování tohoto
majetku
Výhody: možnost investovat do širšího portfolia finančních investičních nástrojů a ve větším objemu peněžních prostředků,
profesionální obhospodařování investic û nevýhody: nákladnost (např. obhospodařování je hrazeno z výnosů
investovaných prostředků  nižší výnosnost), dvojí zdanění výnosu (nejprve na úrovni výnosu z konkrétní investice do
kolektivního investování a poté na úrovni výnosu z kolektivního investování pro konkrétního investora
Zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF)
2 základní modely podílových fondů:
- otevřený model – neomezený počet podílů (většinou v podobě CP), cena jednotlivého podílu je určována
pravidelným ohodnocováním aktiv, povinnost emitenta ke zpětnému odkupu podílu
- uzavřený model – předem stanovený počet emitovaných podílů, cena jednoho podílu je určována vztahem nabídky
a poptávky, emitent neodkupuje podíl, investor prodává jinému investorovi
realizováno prostřednictvím investičních společností a investičních fondů
Investiční fond
- samosprávný – má PO a povolení ČNB, sám se obhospodařuje û nesamosprávný – nemá subjektivitu
- veškeré entity, které shromažďují prostředky alespoň od 2 investorů, 2 typy:
o fondy kolektivního investování (veřejnost může vstoupit)
 obecnější – může nabývat peněžní prostředky od veřejnosti; nabývá jen peněžní prostředky
 právní forma: akciová společnost s proměnným ZK / podílový fond (otevřený)
 standardní – splňuje požadavky práva EU û speciální fondy – nesplňuje
o fondy kvalifikovaných investorů (pouze pro kvalifikované investory)
 pouze od kvalifikovaných investorů nabývá buď peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci
 pouze někdo kdo má vyšší znalost investování a finančních trhů
 právní forma: KS, SRO, AS, ES, družstvo vydáváním cenných papírů nebo akcií / podílový fond
vydáváním podílových listů / svěřenský fond
Investiční společnost
- PO s povolením ČNB, obhospodařují jednotlivé podílové fondy + investiční fondy, které jsou nesamosprávné
Další subjekty v rámci kolektivního investování
1) obhospodařovatel – vedlejší činnost (účetnictví, reklamace atd.) – možno delegovat na administrátora
37
2) administrátor – provádí administraci investičního fondu
3) depozitář – správa majetku investičního fondu, kontroluje jeho pohyb a soulad s právními předpisy (v ČR – pouze
banka se sídlem ČR s bankovní licencí pro činnost depozitáře/obchodník s CP/zahr. osoba splňující podmínky)
4) hlavní podpůrce – investiční banka, která zajišťuje administraci IF a zaváže se, že část podílů koupí
-

38
KOŠ B – ZVLÁŠTNÍ ČÁST DAŇOVÁ

B1. POJEM, FUNKCE A DRUHY DANÍ (V ŠIRŠÍM SLOVA SMYSLU)

daňové právo
- tvoří soubor hmotněprávních i procesněprávních norem upravujících daňové příjmy VR (jednotlivé daně, vznik,
zánik a obsah daňové povinnosti a daňové řízení)
- jedná o součást oboru finančního práva a řadíme jej do veřejnoprávní oblasti
- lze členit na obecnou a zvláštní část a také na daňové právo hmotné a daňové právo procesní
daně v širokém smyslu zahrnují daně (v úzkém smyslu), poplatky (např. soudní, správní) a jiná obdobná peněžitá plnění
(například clo, odvody, veřejná pojistná, příspěvky)
- znaky: nenávratné, nedobrovolné, neekvivalentní či ekvivalentní (odlišuje daně a poplatky), nesankční, peněžité
plnění, ukládané na základě zákona, spravované státem nebo jinými osobami vykonávajícími veřejnou správu,
veřejný příjem veřejných rozpočtů (zpravidla řádný, pravidelný a plánovaný) neúčelový či účelový (odlišuje daně a
poplatky)
daně v užším smyslu zahrnují plnění daňového charakteru, který materiálně (svými znaky) i formálně (svým označením)
naplňuje zákonnou definici daně
daňová soustava = soustavu daní v širokém smyslu, které jsou ukládány na území daného státu
daň v úzkém smyslu
- pojem – platební povinnost, kterou stát zákonem stanoví k získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb, tj.
pro veřejné rozpočty, přičemž zásadně neposkytuje zdaňovaným subjektům ekvivalentní protiplnění
- mezi základní znaky daně patří: zpravidla neekvivalentnost, opakovanost a dále skutečnost, že se jedná o peněžité
plnění, zákonná, nenávratné, nedobrovolné, zpravidla neúčelové, nesankční, veřejný příjem veřejného rozpočtu
- funkce – fiskální (příjem veřejných rozpočtů), alokační (transfery tam, kde je to třeba), redistribuční (zmírnění
rozdílů) a stabilizační (zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice)
- daně lze třídit podle různých hledisek
o i) podle finančně-technického hlediska na daně přímé a nepřímé
 a) přímé daně – postihují příjem při jeho vzniku
 příjmové=důchodové (předmětem je příjem) – DPFO, DPPO
 majetkové (předmětem je majetek) – jen DNM
 (a případně ostatní, např. daň z hazardních her, silniční daň)
 b) nepřímé daně – postihují příjem při jeho upotřebení + primárním subjektem je jiná osoba než
ta, na kterou daň skutečně ekonomicky dopadá; DPH, spotřební a ekologické daně; dále se dělí na
selektivní (spotřební a ekologické d.) a všeobecné (DPH)
o ii) podle dalších hledisek na
 analytické (zdaňuje jednotlivé druhy příjmu) û syntetické (zdaňuje všechny druhy příjmu
najednou)
 výlučné – státní / místní û sdílené
 pravidelně se opakující û jednorázové všeobecné û úhradové
 dále: osobní û věcné; hodnotové û specifické; majetkové û důchodové û výnosové û obratové
majetkového typu z nemovitých věcí
daň nelze je přenést na jinou osobu
důchodového typu z příjmů (FO/PO)
přímá zdanění příjmu při vzniku
ostatní silniční daň, daň z hazardních her
všechno zboží a služby s výjimkou těch osvobozených
všeobecné
– např. DPH
Zdaňují příjem při upotřebení,
daň subjektem daně je osoba z minerální olejů, lihu, vína, piva,
spotřební daň
nepřím odlišná od osoby, na kterou tabákových výrobků
á daň skutečně ekonomicky selektivní ekologické daně: daň ze zemního
dopadá
energetická daň plynu a některých dalších plynů,
daň z pevných paliv, daň z elektřiny

39
poplatky
- pojem – povinné platby, které se platí jako částečná úhrada nákladů spojených s činností státních orgánů nebo
úhrada za oprávnění poskytnutí poplatníkovi
- mají stejné základní znaky jako daně, na rozdíl o daní jsou však zpravidla ve 2 znacích: ekvivalentnost a
účelovost
- funkce – úhradová, regulační a fiskální
- druhy poplatků:
o podle předmětu zpoplatnění – soudní û správní ûmístní
o podle předmětu – úkonové û za řízení û převodní
o podle orgánu, který poplatky vybírá – správní û soudní
o dále – obligatorní û fakultativní; státní û místní
- jiná obdobná peněžitá plnění
 tzn. daň na rozdíl od poplatku je neekvivalentním peněžitým plněním a je neúčelovým příjmem veřejného rozpočtu,
kdežto poplatek je ekvivalentním peněžitým plněním a je účelovým příjmem veřejného rozpočtu
cla
- jiná obdobná peněžitá plnění, z pohledu teorie jde o daně v úzkém smyslu, jejichž předmětem je přechod zboží
přes celní hranici (státní hranici, hranici nadstátního celního území nebo přes hranici státem vytvořených
zvláštních území) a jejichž subjektem jsou osoby, které zboží dovážejí nebo vyvážejí nebo od osob pro které je
takovéto zboží dováženo nebo vyváženo
- funkce – fiskální, obchodně-politická, negociační
- druhy cel:
o podle způsobu výpočtu – valorická û specifická û kombinovaná
o podle stanovení sazby – autonomní û smluvní û preferenční
o podle účelu – odvetná û retorsní (sankce za porušení MPV norem), ochranná, vyrovnávací,
antidumpingová, diskriminační, prohibitivní
o podle směru pohybu zboží – dovozní û vývozní û tranzitní (ve většině států se nevybírá)
veřejná pojistná
- pojistná, která se neplatí na základě pojistné smlouvy, ale povinnost je hradit je uložena přímo zákonem, resp. na
základě zákona a jsou příjmem veřejných rozpočtů (zejm. pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veř. zdr.
poj.)
- na rozdíl od daní jsou podmíněně ekvivalentní a jsou veřejnými příjmy VP a jsou zpravidla účelová
vedle teoretického vymezení daní (viz výše) lze také daně klasifikovat
- podle jejich zákonného označení (peněžité plnění, které zákon označuje jako daň nebo jako poplatek) – nemusí
souhlasit s teoretickým vymezením – místní poplatek ze psů je podle teorie daní v úzkém smyslu
- podle toho, zda je za daň označuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Prameny daňového práva
- LZPS: čl. 11 odst. 5 Listiny: Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona
o materiální základ daně (podstatné náležitost) musí být uveden v zákoně
o nález Pl. ÚS 3/95 – ukazuje, že i definice malého nezávislého pivovaru musí být v zákoně
- MS
o smlouvy o zamezení dvojího zdanění (DTT)
o smlouvy o výměně informací
- předpisy EU
o nepřímé daně  113 SFEU – směrnice a nařízení  Rada jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci
právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní
o přímé daně  115 SFEU – jen směrnice  Rada jednomyslně přijímá směrnice o sbližování právních a
správních předpisů – řeší pouze dílčí oblasti s vlivem na vnitřní trh, ne harmonizaci
40
 - zákony
o Daňový řád
o zvláštní zákony – daňové zákony (ZDPH), poplatkové zákony (ZoOO), …

B2. DAŇOVÁ SOUSTAVA A PRINCIPY JEJÍHO USPOŘÁDÁNÍ

daňová soustava
- souhrn daní vybíraných v určitém státě a v určitém čase – z právního hlediska to jsou jednotlivé daně upravené v
(dílčích) daňových zákonech
- û pojem daňový systém – širší pojem; zahrnuje (i) systém institucí, které zabezpečují správu daní, jejich
vyměřování, vymáhání a kontrolu a (ii) systém nástrojů, metod a pracovních postupů, které tyto instituce uplatňují
ve vztahu k daňovým subjektům
daňové principy uspořádání daňové soustavy
- (a) podle toho, na koho daň dopadá – daně přímé / daně nepřímé [kdo?]
o přímé daně: zdanění příjmu přímo při vzniku – daň je hrazena přímo subjektem, který ekonomicky daň
nese
o nepřímé daně: zdanění příjmu při spotřebě – daň je hrazena jinou osobou, kdy tato osoba daň ekonomicky
nenese, ale přenáší ji prostřednictvím ceny za poskytnuté zboží nebo službu (avšak je povinna daň odvést)
- (b) podle toho, co postihují – daně důchodového typu / daně majetkového typu [co?]
- (c) podle rozpočtového určení – daně výlučné / daně sdílené [kam?]
- (d) podle pravidelnosti – opakující se daně (z nemovitosti) / případová (dříve z nabyti nemovitosti) [kdy?]
členění finančně-technické

důchodové
inter vivos
(příjmové)
bezúplatný
v klidu
převod
přímé majetkové mortis causa
transferové
nemovitých
ostatní
Daně věcí
úplatný převod
univerzální
movitých věcí
(DPH)
nepřímé
selektivní
(spotřební a
energetické)

členění podle rozpočtového určení daňového příjmu

41
 státní rozpočet

státní
(daň z nabytí NV,
energetické d.) Státní fondy (např. státní
fond dopravní
infrastruktury - silniční daň,
výlučné audiovizuální poplatky -
státní fond podpory
místní kinematografie, ...)
Daně (daň z pozemku, daň ze
staveb a jednotek)
sdílené
(DPH, daň z příjmů)

daňovou soustavu ČR tvoří následující daně

- daň z příjmů FO
daně z příjmů
- daň z příjmů PO
- daň z hazardních her
ostatní daně
- daň silniční
- daň z přidané hodnoty
- daň z minerálních olejů
- daň z lihu
daně ze spotřeby - daň z piva
- daně spotřební - daň vína a meziproduktů
- daň z tabákových výrobků
- daň ze surového tabáku
- daň ze zahřívaného tabáku
- z pozemků
daně majetkové - daň z nemovitých věcí
- ze staveb a jednotek
- daň ze zemního plynu a některých dalších
plynů
energetická daň
- daň z pevných paliv
- daň z elektřiny

šířeji chápána daňová soustava

I. Daně

II. Poplatky

III. Jiná obdobná peněžitá plnění

clo
veřejná pojistná
odvody
úhrady
příspěvky atd.

B3. KONSTRUKČNÍ PRVKY DANÍ

konstrukční prvky obecně
- konstrukční prvek= prvky stanovené zákonem umožňující určení, zda se jedná o daň a jaké má parametry
- základní konstrukční prvky= bez nich daň nemůže existovat (tzn. nelze ji určit jako daň) – popis základních
náležitostí PN, na jejímž základě a na základě předvídaných skutečností vzniká daňově právní vztah

42
 - ostatní konstrukční prvky= prvky modifikující základní konstrukční prvky nebo samotnou daň
- rozdělení základních o ostatních prvků je významné z hlediska zásady zákonnosti
o ↪ čl. 4 (1) LZPS  „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při
zachování základních práv a svobod.“
o ↪ čl. 11 (5) LZPS  „Daně a poplatky lze stanovit jen na základě zákona.“
- k dodržení zásady zákonnosti nutno v zákoně stanovit alespoň základní konstrukční prvky daně
základní konstrukční prvky daní
 subjekt daně - poplatník/plátce  ten, jehož příjem, věc nebo činnost jsou podrobeny dani
- û plátce daně (procesní institut)  ten, kdo je povinen na vlastní majetkovou
odpovědnost daň od poplatníka vybrat nebo srazit a odvést správci daně (aby
se to nepletlo, uvažuje MF o tom, že by se plátce daně podle DŘ
přejmenoval na „odvodce“ – zatím ve stadiu úvah) – např. ZTL u DPFO
zaměstnanců
- û daňový subjekt (procesní institut)  „účastník“ řízení podle daňového
řádu (daňový řád ale pojem účastník neobsahuje) – osoba, kterou za daňový
subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako
poplatníka nebo jako plátce daně (+ ručitel – institut správy daní)
- subjekty správy daní: správce daně + daňový subjekt [tj. poplatník / plátce
daně (sekundární daňový subjekt) / daňový subjekt (tj. plátce v hmotné
rovině)] + třetí osoby
 předmět - = hospodářská skutečnost, na jejímž základě je možné uložit daňovou
daně povinnost
- určuje, co konkrétní daň zdaňuje; vždy by měla být vymezena pozitivně, lze
z něj ale určit výjimky (např. formulací „předmětem daně není“); často lze
vyčíst z názvu konkrétní daně
- předmět daně může mít řadu forem  příjem, věc/majetek, činnost, úkon,
pouhá existence daň. subjektu („z hlavy“)
 základ daně - = v penězích nebo jinak vyjádřený daňový objekt, z něhož se daň vyměřuje
- druhy základu daně
- a) valorický – pokud je vyjádřen v peněžních jednotkách (př. daň z příjmů)
- b) specifický – pokud je vyjádřen v NEpeněžních jednotkách (př. daň
z nemovitých věcí [m2], eko-daně [např. MWh])
 sazba daně - = měřítko, pomocí něhož se z daňového základu vypočte daň
- (a) pevná
o určena pevnou částkou bez ohledu na hodnotu daňového základu
o u specifického základu daně; př. daň z nemovitých věcí – u
obytných domů 2 Kč / m2
- (b) poměrná
o je stanovena poměrně k valorickému základu daně vyjádřeného
v peněžitých jednotkách
o lineární – stejné procento bez ohledu na výši základu
o progresivní (čím vyšší základ, tím vyšší sazba)
 klouzavá (vyšší sazba se uplatňuje jen tu na část základu,
která překročí hranici)
 stupňovitá (vyšší sazba se uplatňuje na celý základ daně)
o degresivní (čím vyšší základ, tím nižší sazba)  klouzavá û
stupňovitá, zásadně protiústavní (porušuje princip rovnosti)
- další možné dělení na sazbu jednotnou a diferencovanou (např. cigarety)
 výpočet daně - za pomoci základu daně a sazby daně vypočteme výslednou daň; může být
vyjádřen výslovně či implicitně

 zdaňovací - vymezení časového úseku, za který se zjišťuje daňová povinnost

období - některé daně nemají, jelikož se zjišťují k určitému okamžiku a nikoli
43
 k časovému úseku, tzv. jednorázové daně (např. bývalá daň z nabytí
nemovitých věcí)
- nejčastěji roční, i kalendářní čtvrtletí, či kalendářní měsíc, kratší nebývá
 rozpočtové - (stanovení do kterého veřejného rozpočtu plynou výnosy z konkrétní daně)
určení daně (a) daně výlučné  výnos daně plyne pouze do jednoho VP (př. silniční daň –
SFDI)
a. státní  státní rozpočet / státní fondy
b. místní
(b) daně sdílené  výnos z těchto daní je rozdělován mezi více VP (př. DPH,
daně z příjmů)
splatnost daně - někdy pokládán za základní prvek, někdy spíše za procesní institut
- okamžik, se kterým právním předpis spojuje provedení platební povinnosti
(stanovena k určitému dni či lhůtou)
- rozlišujeme splatnost jednorázovou, zálohovou (výše DP je stanovena až po
uplynutí zdaň. období) a ve splátkách (výše je známa na počátku zdaň.
období, nikoli po uplynutí kalendářního roku, ale ve splátkách v urč.
intervalech)
ostatní konstrukční prvky daní
- snížení a zvýšení daně (př. slevy na dani, daňové zvýhodnění)
- daňové osvobození (při splnění podmínek není poplatník/věc/činnost/příjem zatížen daňovou povinnost)
- daněprosté minimum (určitý daňový základ ještě nepodléhá daňové povinnosti)
- maximální/minimální základ daně (který nesmí základ daně přesáhnout/ pod který nesmí klesnout)
- minimální výše daně (nejnižší daň, která se už platí  př. daň z příjmů FO se neplatí, pokud nepřesáhne 200 Kč)
- odčitatelné, minimální/maximální daň, slevy na dani
- paušální daň
B4. SUBJEKTY DANÍ Z PŘÍJMŮ
subjekty daně z příjmů FO
- poplatníci daně z příjmů FO (§ 2 ZDP)
o poplatníkem se FO stává narozením; patří sem i FO podnikatelé
o rozlišujeme daňové rezidenty a daňové nerezidenty
a) daňoví - všechny FO, které mají na území ČR bydliště (místo, kde má poplatník stálý pobyt za
rezidenti okolností, z nichž lze usuzovat, že má v úmyslu se v tomto bytě trvale zdržovat 
faktické bydliště) nebo se zde obvykle zdržují (tj. pobývají na území ČR alespoň 183
dní v přísluš. kalendářním roce souvisle nebo v několika obdobích)
- v ČR zdaňují celosvětové příjmy (tj. jak příjmy ze zdrojů na území ČR, tak příjmy
plynoucí ze zdrojů v zahraničí)
b) daňoví - ti, kteří nejsou daňovými rezidenty nebo to o nich stanoví MS
nerezident - mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy ze zdrojů na území ČR
i - i ti, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení  daní pouze
příjmy ze zdrojů na území ČR, i pokud se na území ČR obvykle zdržují
- û v procesní rovině daňovým subjektem v případě DPFO jsou pak i plátci daně z příjmu FO (§ 38c ZDP) – např.
zaměstnavatelé u DPFO placené zaměstnanci
o nejde o subjekt daně, ale o procesní roli, může jím být jak FO, tak i PO
o jedná se o osobu se sídlem nebo bydlištěm na území ČR, která je povinna odvést správci daně daň/zálohu,
které jsou vybrány/sraženy poplatníkům nebo úhradu na zajištění daně
subjekty daně z příjmů PO (§ 17 ZDP)
- subjekt daně: právnické osoby + entity vyjmenované v § 17 (1) (i subjekty bez právní osobnosti, např.:
organizační složky státu, podílové fondy, svěřenské fondy, fond penzijní společnosti, podfond akciové společnosti s
proměnným základním kapitálem)

44
 - daňoví rezidenti = poplatníci se sídlem nebo místem vedení v ČR (místo vedení = adresa místa, ze kterého je
poplatník řízen  rozhodující je faktické místo vedení) û daňoví nerezidenti
- speciální poplatníci
o veřejně prospěšný poplatník (§ 17a)
 jeho hlavní činností není podnikání (v souladu se zakladatelským právním jednáním)
 má jinak stanoven předmět daně
o základní investiční fond (§ 17b)
 jsou vlastněny velkým množstvím subjektů nebo investují do stanovených nástrojů
investičního/finančního trhu (zejména fondy podle ZISIF, zahraniční investiční fondy s nimi
srovnatelné)
 snížená sazba daně 5 %

B5. PŘEDMĚT DANÍ Z PŘÍJMŮ

předmět daně z příjmů FO
- příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní (ty se oceňují podle zákona o oceňování majetku, nestanoví-li ZDP
jinak) dosažený i směnou  cílem je zdanit zisk
- zákon zkoumá jakýkoli příjem, ne pouze ten faktický (př. pokud prodám věc v hodnotě za 200k za 200k – fakticky
nic nezískám, ale i tak se jedná o příjem podle ZDP)
- nezdanitelné příjmy: úvěry a zápůjčky, vypořádání / rozšíření SJM nebo vypořádání spoluvlastnictví dle podílů,
…
- jednotlivé druhy příjmů FO
(1) příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP)
(2) příjmy ze samostatné činnosti – podnikání FO (§ 7 ZDP)
(3) příjmy z kapitálového - příjmy z podílů na zisku; příjmy z dividend; podíly tichého
majetku (§ 8 ZDP) společníka na zisku
- úroky z vkladů na vkladních knížkách; bankovních účtech;
výnosy vkladových listů
- úroky ze soukromého životního pojištění; dávky penzijního
připojištění; doplňkového penzijního spoření
- úroky a jiné výnosy z půjček
(4) příjmy z nájmu (§ 9 ZDP)
(5) ostatní příjmy (§ 10 ZDP)
- obecně platí, že pokud jeden příjem spadá do více druhů, pak by měl spadat po druh s nižším číslem paragrafu
(soudy ne vždy respektují, např. zdanění sportovců, kteří si vymohli zdanění příjmů ze samostatné činnosti, i když
naplňují také znaky příjmů ze závislé činnosti)
- osvobozené příjmy
o dlouhý výčet § 4, například: příjem z prodeje nemovitých věcí a příjem z prodeje hmotných movitých věcí,
dávky nemocenského a důchodového pojištění, náhrada nákladů za odběr krve, výživné, dotace, …
o osvobození bezúplatných příjmů § 4a – především v souvislosti s inkorporací daně darovací a dědické –
např.: dědictví; komerční dar s logem do 500,-; …
o zvláštní ustanovení pro určité příjmy – § 6 (9) (dlouhý výčet, mimo jiné: nepeněžní plnění vynaložená
zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců; příspěvek na stravenky; příspěvek na penzijní pojištění;
nealkoholické nápoje; některé benefity) a § 10 (3) (mimo jiné: výhry v loterii a hazardních her do 1M,
příležitostné příjmy do 30 000, bezúplatné příjmy od příbuzných)
předmět daně z příjmů PO
- příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem
- § 21h: u poplatníka, který je účetní jednotkou je příjmem výnos (podle předpisů o účetnictví)
o předmětem daně Nejsou: příjmy získané z nabytí akcií, příjmy oprávněné osoby získané vydáním
pohledávky, spravedlivé zadostiučinění přiznané ESLP atd., …

45
 - neziskové organizace nesplňující definici veřejně prospěšného poplatníka (VPP = hlavní činnost vymezená
v zakladatelském jednání není podnikání) – režim zdanění jako u obchodních korporací
- § 18a ZDP  zvláštní úprava předmětu daně u veřejně prospěšných poplatníků
o úzký předmět daně (§ 18a odst. 1 až 3 ZDP)
 předmětem daně nejsou: příjmy z nepodnikatelské činnosti, pokud jsou výdaje vynaložené v
souvislosti s touto činností vyšší, výnosy sdílených daní, dotace a bezúplatné nabytí věci dle
zákona o církevních restitucí, …
 předmětem daně jsou: příjmy z reklamy, členského příspěvku, nájemného, v podobě úroku
o široký předmět daně (§ 18a odst. 5 ZDP) – příjmy taxativně vymezených veřejně prospěšných poplatníků
jsou předmětem daně bez dalšího s výjimkou investičních dotací (de facto není žádná výjimka) – např.
veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnosti, veřejná výzkumná instituce, ústav, …
- osvobození od daně – § 19 a § 19b – dlouhý výčet
předmět daně u VOS a KS
- VOS
o daňově transparentní  předmětem daně jsou pouze příjmy zdaněné srážkovou daní
o z příjmů, které nejsou předmětem daně, se přesto určí základ a rozdělí se poměrně mezi společníky
 u společníků je součástí základu poměrná část základu daně veřejné obchodní společnosti (§ 20 odst. 5)
- KS
o částečně daňově transparentní  u komplementářů je to jako u VOS
o u komplementáře je součástí základu poměrná část základu daně komanditní společnosti (§ 20 odst. 6)
o u komanditistů  základ daně se snižuje o částku připadající komplementářům (§ 20 odst. 4)

B6. ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI (§ 6 ZDP)

příjmy ze závislé činnosti jako předmět daně z příjmů FO (§ 6 ZDP)
- NElze uplatnit výdaje, do základu tak vstupují pouze příjmy
- příjmy ze závislé činnosti jsou
o a) plnění v podobě
 příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního (zaměstnaneckého), služebního nebo
členského poměru a obdobného poměru, při kterém poplatník pří výkonu práce pro plátce příjmu
je povinen dbát příkazů plátce
 funkční požitky (= funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce – např.
poslanci, senátoři, soudci)
o b) příjmy za práci – člena družstva; společníka s.r.o.; komanditisty k.s.
o c) odměny – člena orgánu PO; likvidátora
o d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které
plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává
činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost
nevykonává
o bezplatné poskytování motorového vozidla ZTLem – § 6 (6)  příjmem je 1 % ceny vozidla za každý
měsíc
- předmětem daně NEjsou (§ 6 odst. 7 ZDP): náhrady cestovních výdajů, hodnota ochranných pracovních pomůcek
- osvobození (§ 6 (9) ZDP) nepeněžitá plnění vynaložená ZL na odborný rozvoj ZC, hodnota stravování jako
nepeněžité plnění, příspěvek na penzijní pojištění, náhrada mzdy/platu za dočasné pracovní neschopnosti atd.
- dílčí základ daně (§ 6 odst. 12 ZDP)
o příjmy ze závislé činnosti (i nepeněžní) a funkční požitky (odměny za funkci)
o zrušení superhrubé mzdy  dílčí základ se do zrušení zvýšil o částku odpovídající pojistnému na soc.
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní
pojištění
- samostatný základ daně (§ 6 odst. 4 ZDP)
o dva případy
 pouze DPP + limit max. 10 000,- Kč / měsíc; nebo
 příjmy za měsíc nepřekročí částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (3500,- Kč)
o jde o příjmy, které nespadají do dílčího základu a jsou zdaněny srážkovou daní (15 %)
46
 o jde o příjmy od jednoho ZL, u kterého ZC nepodepsal prohlášení k daní (§ 38k ZDP) û podepsáním
prohlášení se příjem zařadí do základu daně
o samostatný základ daně se řeší nezávisle na základu podle § 6

B7. ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ ZE SAMOSTATNÉ ČINNOSTI

příjmy ze samostatné činnosti jako předmět daně z příjmů FO (§ 7 ZDP)
- příjmy z: živnosti; zemědělské výroby; jiné podnikání, ke kterému je třeba oprávnění; podíl na zisku společníka
VOS a komplementáře KS; příjmy z jiné samostatné výdělečné činnost – poskytnutí práv k duševnímu vlastnictví,
nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nezávislého povolání  pokud nejsou příjmy podle § 6
- judikatura NSS – klasifikuje činnosti jako: výlučně závislé / výlučně nezávislé / obojetné (lze tak i tak)

- dílčí základ daně = příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (tedy zisk)
- samostatný základ daně
o příjmy autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, pokud úhrn příjmů nepřesáhne
10 000
o zdaňováno srážkovou daní

- uplatnění výdajů  poplatník má na výběr (dle toho, co se mu ve finálně více vyplatí)

o skutečné (prokazatelně vynaložené) výdaje; nebo
o paušální částkou (pokud poplatník neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené) – § 7 (7)
- paušální náklady (§ 7 odst. 7 ZDP) + omezeno maximálními částkami výdajů (výpočet maxima vždy z 2 M Kč =
limitní částka pro výdajový paušál; lze uplatnit maximální výši i v případě, že příjmy jsou vyšší než 2 M Kč – př:
mám příjmy 3 mio. z nájmu, můžu si uplatnit výdajový paušál 600 000 Kč nebo skutečné náklady)
o 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského
podnikání řemeslného (maximálně lze odečíst 1 600 000 Kč)
o 60 % z příjmů ze (ostatního) živnostenského podnikání (max. 1 200 000 Kč)
o 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (max. 600 000 Kč)
o 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, kromě podílu na zisku společníka VOS a komplementáře KS
(max. 800 000 Kč)
- daňová ztráta
o snížením příjmu o výdaje se můžeme dostat na zápornou hodnotu  daňová ztráta
o je možná jen u příjmů dle § 7 (podnikání) a § 9 (nájem) – u ostatních dílčích základů daně nelze jít pod
nulu
o daňová ztráta se uplatní pro snížení úhrnu dílčích základů podle § 7 až 10
o pokud je daňová ztráta větší, než základ daně  lze ji uplatnit ve 2 zdaňovacích obdobích předcházejících
zdaňovacímu období za které se stanoví (to je novinka kvůli Covid-19) nebo v 5 bezprostředně
následujících

daňová evidence a vedení účetnictví – každý poplatník s příjmy podle § 7 vede buď daňovou evidenci nebo účetnictví
- daňová evidence= evidence pro účely stanoveni základu daně a daně z příjmů – obsahuje údaje o příjmech a
výdajích + majetku a dluzích (cashový princip) – povinnost uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací
období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně
- vedení účetnictví= FO vedou účetnictví, jsou-li zapsány v OR, obrat za předcházející rok přesáhl částku 25 mil.
Kč, ukládá jim to zvláštní předpis, jsou společníky ve společnosti, kde alespoň jeden ze společníků vede účetnictví,
nebo se rozhodnou vést účetnictví dobrovolně – eviduje náklady a výnosy (akruální princip)
- paušální daň (nové od r. 2021) = dobrovolné – k paušální dani se přihlašuje na začátku roku
o určená pro OSVČ  pro příjmy podle § 7 do 2M Kč + nejsou plátci DPH + nemají podstatné jiné příjmy
o zahrnuje v sobě daň i odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění + 100kč na daň z příjmu
o tři pásma podle výše příjmu a kategorie případného výdajového paušálu

47
 o pro rok 2023 činí zálohy v 1. pásmu 6 208 Kč / měs. – při splnění podmínek se daň rovná zálohám
o 2. pásmo = 16 000 Kč / měs., 3. pásmo = 26 000 Kč / měs.

B8. ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ Z KAPITÁLOVÉHO MAJETKU, NÁJMU A OSTATNÍCH PŘÍJMŮ

A. příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)
- příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 ZDP) nebo příjmy z podílu
společníka v.o.s. a komplementáře k.s. na zisku (§ 7 odst. 1 písm. d ZDP), jsou:
o a) podíly na zisku obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným
papírem, a úroky z držby cenných papírů a výnosy dluhopisů
o b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání
o c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na
účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání
o d) výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného
o e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, dávky doplňkového penzijního spoření a z
penzijního pojištění
o f) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným
plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy
o g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení,
úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené
výši členů obchodních korporací,
o h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy)
o i) plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace
-  pozor: u úroků se rozlišuje, zda se jedná o účet určený na podnikatelské účely (písm. c), anebo nepodnikatelské
účely (písm. g) – podnikatelský účet  samostatný základ daně û nepodnikatelský účet  součást základu daně
- dva způsoby zdanění
o a) samostatný základ  příjmy poplatníků sráží plátce srážkovou daní podle zvláštní sazby daně 15 %
 jedná se případy tzv. samostatného základu daně podléhající srážkové dani
 proto není nutné podávat daňové přiznání na daň z úroků, kterou strhává banka
 všechny z § 8 (1) s výjimkou g) a i)
o b) dílčí základ  příjmy poplatníků, kdy poplatník podává daňové přiznání
 úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček; úroky z podnikatelských účtů; výnosy
z jednorázového vkladu; úrokové a jiné výnosy z držby směnek; příjem ze splacení dluhopisu; …
- výnosy z kapitálového majetku a výnos z úvěrových finančních nástrojů (dluhopisy, úvěry, zápůjčky) se pro
nerezidenty uplatní zvláštní sazba 35 % û neplatí, je-li rezident ČS EU/EHS
B. zdaňování příjmů z nájmu (§ 9 ZDP)
- příjem z: nájmu nemovitých věcí a bytů; nájmu movitých věcí (krom příležitostného nájmu movitých věcí)
- dílčí základ daně = příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení
- pokud poplatník neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené postupuje se dle paušálních výdajů  30 %
z příjmu, max. však do 600.000,- Kč
- NE nájem majetku zařazeného v obchodním majetku  spadá do § 7
- pokud příjem z nájmu plyne manželům ze SJM, zdanění pouze u jednoho z nich
C. zdaňování ostatních příjmů (§ 10 ZDP)
- veškeré jiné příjmy – demonstrativní výčet:
příležitostné činnosti, příležitostný nájem movitých věcí, zemědělská výroba, lesní a vod. hosp., které nejsou
provozovány podnikatelem (př. zahrádkáři)  pouze pokud je úhrn příjmů vyšší než 30.000 ročně – jinak
osvobozeno
prodej movitých a nemovitých věcí  osvobozeno od daně při splnění tzv. časového testu (dle § 4):
- v případě rodinného domu, kde měl vlastník 2R trvalé bydliště
- ostatní nemovitosti, pokud je vlastnil více než 10L (2021 zvýšeno z 5L  použije se stále pro nemovitosti
nabyté před novelou na základě přechodných ustanovení)
- všechny movité věci (û auto – pokud vlastnil 1R)
48
 prodej CP  pouze úhrn příjmů větší než 100.000,- Kč; osvobozeno pokud vlastnil déle než 3R (tzv. časový test)
příjem z převodu účasti na SRO nebo komanditisty na KS; z podílu na likvidačním zůstatku
příjem ze zděděných práv duševního vlastnictví
výhry z hazardních her, soutěží atd.
bezúplatný příjem (dar)  osvobozeno – pokud příbuzný v přímé a vedlejší linii / společná hosp. domácnost déle
než 1R / příležitostně nabyto a hodnota menší než 15.000,- Kč
+ další příjmy dle § 10
dále osvobozeny – výhry v legálních loteriích a sázkách do 1M
- základ daně = příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení; jsou-li výdaje spojené s jednotlivým
druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží  nelze dosáhnout daňové ztráty

B9. ZÁKLAD, SAZBA A VYPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ

Obecné pojmy
- dílčí základ daně – částka, o kterou příjmy poplatníka přesahují výdaje (prokazatelně vynaložené/paušál)
- samostatný základ daně – není součástí základu daně (není dílčím základem daně) – příjmy z podílu zisku/na
likvidačním zůstatku/jiná podobná plnění zdaněná tzv. srážkovou sazbou
- nezdanitelná část základu daně (FO) – odpočty snižující základ daně (dar, penzijní pojištění, životní pojištění)
- položky odečitatelné od základu daně (PO i FO) – částku, o kterou si poplatník může snížit základ daně při
splnění podmínek (daňová ztráta, podpora výzkumu a vzdělání)
základ a sazba daně z příjmů FO
- i) základ daně
o jedná se o valorický základ (určený v peněžních jednotkách – v české měně Kč)
o člení se na dílčí základy daně (podle § 6 až 10)
 čistě příjmy (§ 6)
 částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje
prokazatelně vynaložené výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení  buď v prokázané výši
nebo paušálními částkami dle ZDP (§ 7 a § 9)
 příjmy, případně snížené o konkrétně určené výdaje (§ 8)
 částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje
prokazatelně vynaložené výdaje na jejich dosažení (§ 10)
o do základu daně se nezahrnují:
 a) příjmy osvobozené od daně (§ 4, § 4a a pak u některých dílčích základů jsou další osvobození,
např. § 10 odst. 3)
 b) příjmy, pro které je stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně ze samostatného
základu
o jestliže má poplatník ve zdaňovacím období více průběžně dva nebo více příjmů, je základem daně součet
dílčích základů daně zjištěné podle jednotlivých příjmů
o  takto stanovený základ daně se sníží o tzv. nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP)
 bezúplatná plnění určitým subjektům za určitým účelem (charitativní dary), některé úroky (stavební
spoření a hypoteční úvěry), příspěvky na penzijní připojištění, penzijní pojištění, pojistné na soukromé
životní pojištění; …
o  dále se základ daně sníží o položky odčitatelné od základu daně (§ 34 ZDP)
 uplatnitelná daňová ztráta za jiná zdaňovací období – může vzniknout jen podle § 7 a § 9
 odpočet na podporu výzkumu a vývoje – 100 % výdajů (nákladů) vynaložené při realizaci
projektu výzkumu a vývoje
 odpočet na podporu odborného vzdělávání
- ii) sazba daně  poměrná progresivní klouzavá

49
 o daň ze základu sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně
zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 % / nebo 23 % pro část základu daně převyšující 48násobek
průměrné mzdy (cca nad 140.000,- Kč/měsíc)
o od 2021 zrušeno: solidární zvýšení daně  solidární daň činí 7 % kladného rozdílu mezi úhrnem příjmů
(ze závislé činnosti a samostatné činnosti) a 48násobkem průměrné mzdy  tzv. milionářská daň
- iii) zdaňovací období  kalendářní rok
- iv) slevy na dani  základní sleva na poplatníka (30.840,- Kč), sleva na manžela nebo registrovaného partnera,
sleva na invaliditu, sleva na studenta, za umístění dítěte, sleva na evidenci tržeb + OBECNÉ (stejné pro PO):
zaměstnávání ZMC se zdravotním postižením, obdržení investiční pobídky
- v) daňové zvýhodnění a daňový bonus (pokud je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost  daňový
bonus)
o zvýhodnění za vyživované dítě
základ a sazba daně z příjmů PO
- i) základ daně
o jedná se o valorický základ (určený v peněžních jednotkách – v české měně Kč)
o rozdíl, o který příjmy (jen ty, které jsou předmětem daně – některé osvobozeny) převyšuje výdaje (daňové
uznatelné náklady) při respektování věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období
o u účetních jednotek to je výsledek hospodaření
o následně se rozdíl či výsledek hospodaření zvýší / sníží o položky uvedené v § 23
o základ daně se sníží o položky odčitatelné od základu daně (§ 34)  daňová ztráta/podpora výzkumu a
vývoje
o dále nutno zohlednit položky snižující základ daně (§ 20 odst. 8)  hodnota bezúplatných plnění
poskytnutá obcím, krajům, org. složkám státu,…
o samostatný základ daně  příjmy z dividend, podílů na zisku/ na likvidačním zůstatku aj.
o specifické snížení základu daně u veřejně prospěšných poplatníků  specifické snížení základu daně
o 30 % (max. 1 M Kč ) nebo 300 000 Kč (podle toho co je výhodnější pro VPP) pokud tyto příjmy použije
v dalším období na výdaje na nepodnikatelskou činnost
- ii) sazba daně
o sazba daně z příjmů PO je poměrná, lineární a diferencovaná
o diferencovaná  19 % - základní, pokud není stanoveno jinak; 5 % pro o základní investiční fond; 15 %
u specifických příjmů ze zahraničí (jako samostatný základ); 35 % u srážkové daně v souvislosti
s jurisdikcemi, se kterými se nevyměňují daňové informace; 0 % pro penzijní fond nebo instituce
penzijního pojištění
- iii) zdaňovací období  kalendářní rok / hospodářský rok / specifický v případě přeměn / delší či kratší než 12M
 u vznikajících nebo zanikajících korporací (lze prodloužit o 3 měsíce)
- iv) slevy na dani  za zaměstnávání ZMC se zdravotním postižením, obdržení investiční pobídky

obecné schéma výpočtu daně z příjmů FO

① jednotlivé dílčí základy daně z příjmů FO (§ 6 – 10) + u § 7, 9 a 10 odečteme výdaje, které jsou nezbytné na
dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů
② základ daně z příjmů FO  tj. součet všech dílčích základu daně dle § 6 – 10
③ od základu daně odečteme nezdanitelné části základu daně (§ 15) a položky odčitatelné ze základu daně (§ 34)
④ základ daně snížený o nezdanitelné části daně a položky odčitatelné ze základu daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů se
vynásobí 15 % sazbou daně [23 % při příjmu nad 48násobek minimální mzdy] a tím se získá daň z příjmů FO
⑤ můžeme uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35)
⑥ daň z příjmů FO po slevách za zdaňovací období mínus zaplacené zálohy ze závislé činnosti (§ 38h) a zaplacené
zálohy (§ 38a)  doplatek/přeplatek
obecné schéma výpočtu daně z příjmů PO
① +/- hospodářský výsledek před zdaněním – zisk/ztráta nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou
účetnictví

50
②  odečteme příjmy, které nejsou předmětem daně; které jsou od daně osvobozeny; které jsou součástí samostatných
základů daně; které snižují základ daně  přičteme výdaje, které nejsou daňově uznatelné
③ základ daně nebo daňová ztráta
④ odečteme odčitatelné položky (§ 34 ZDP)  daňovou ztrátu za max. 5 posledních období, 100 % výdajů na výzkum
a vývoj, 50 % vypořádání vyplacené oprávněným osobám a dále odečteme hodnotu poskytnutých darů dle § 20 odst. 8
(pokud už nejsou součástí výsledků hospodaření)
⑤ odečteme 30 % nebo 300 000 Kč z upraveného základu daně u veřejně prospěšných poplatníků
⑥ takto upravený základ daně se vynásobí příslušnou sazbou daně – 19%/5%/15% a tím se získá daň z příjmů PO
⑦ můžeme uplatnit slevy na dani dle § 35  sleva za zaměstnance se zdravotním postižením
❽ daň z příjmů PO po slevách za zdaňovací období mínus zaplacené zálohy (§38a)  doplatek/přeplatek daně

B10. DAŇOVÉ ODPISY

společná ustanovení upravují, co jsou také výdaje (dlouhý výčet položek)
- § 24 – daňové výdaje – např.: odpisy majetku a zůstatková cena majetku; rezervy a opravné položky; …
- § 25 – nedaňové výdaje – např.: výdaje na reprezentaci, vyplácené podíly na zisku, výdaje pro osobní potřebu, …
daňové odpisy obecně
- odpisování výdaje = rozložení výdaje do více období (lépe zachycuje ekonomickou realitu, omezuje možnost
umělého snižování základu daně)
- § 26 odst. 5  odepisováním se rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se
vztahuje k zajištění zdanitelných příjmů, do výdajů/nákladů na zajištění příjmu
- daňový odpis je určitá část pořizovací ceny hmotného a nehmotného majetku (zrušeno 2021), kterou si můžeme
jako daňově uznatelný náklad/výdaj uplatnit za příslušné zdaňovací období v přiznání k dani z příjmů
- hmotný majetek
o samostatné hmotné movité věci – vstupní cena > 80 000 (2021 zvýšeno novelou z 40 000) a provozně
technické funkce delší než 1 rok
o budovy, domy, jednotky a stavby
o pěstitelské celky trvalých porostů, dospělá zvířata a jejich skupiny
o jiný majetek vymezený v odstavci 3 (např. technické zhodnocení  úpravy přesahující částku 80 000 /
pokud nepřesahují, ale poplatník je dobrovolně neuplatní jako výdaj)
- odepisovatel – vždy jen 1 poplatník – typicky ten, který má vlastnické právo k věci nebo obdobné právo
- vstupní a zůstatková cena, odpisové skupiny a technické zhodnocení
o vstupní cena – výrobní náklady/pořizovací cena/reprodukční pořizovací cena, ze které se počítají odpisy
o zůstatková cena – rozdíl mezi vstupní cenou a celkovou výší již uplatněných odpisů – pokud majetek
prodáme, zůstatková cena je daňovým výdajem
o zvýšená vstupní cena a zvýšená zůstatková cena – v případě technického zhodnocení
- odpisová skupina – povinnost určit odpisovou skupinu dle přílohy (6 skupin s minimální dobou odpisování 3 -
50L)
- rozdíl mezi účetními û daňovými odpisy
o i) účetní – vychází z účetních předpisů, je na poplatníkovi, jak je stanoví, pokud dodrží účetní principy –
měly by co nejvěrněji zobrazovat využití a opotřebování majetku – lze odepsat jako výdaj, pokud pro
majetek nejsou stanoveny daňové odpisy
o ii) daňové – používají se pro stanovení daňového základu a nemusí věrně zobrazovat skutečné opotřebení
majetku
- odpisy nehmotného majetku byly zrušeny + pozemky se neodpisují (nedochází k opotřebení)
způsoby daňového odpisování – poplatník si může vybrat, ale během odpisování nelze měnit
a) vstupní cena ( pořizovací cena ) x odpisová sazba
rovnoměrné [odpisová sazba pro 1. rok a další jsou jiné]
100
(lineární)
odpisy jsou stejně velké

51
 b) zrychlené pořizovací cena
1. rok 
(degresivní) koeficient v 1.roce
zrychlené odpisování neznamená, že se majetek odpíše rychleji, ale že se v prvních letech odepisují větší části

2 x zůstatková cena
další roky 
koeficient− počet let , po které se odepisovalo
c) časové př. lomy, pískovny
d) mimořádné zejména z politických důvodů  ke stimulaci ekonomiky a podpoře výroby
novela 2021 – zavedeno rychlejší odpisování pro majetek pořízený v období pandemie, tj. od
1.1.2020 do 31.12.2021

B11. SPRÁVA DANÍ Z PŘÍJMŮ A DAŇ VYBÍRANÁ SRÁŽKOU

správa daní z příjmů
správce daně - orgány Finanční správy ČR
- místně příslušný FÚ dle místa pobytu FO / sídla PO – podle DŘ
o místem pobytu FO se pro účely daňového přiznání
považuje adresa trvalého pobytu občana ČR / adresa
hlášeného místa pobytu cizince, příp. místo, kdo se FO
převážně zdržuje (příslušnost FÚ  příslušnost územního
pracoviště zákon neřeší)
o místem sídla PO se pro účely daňového přiznání rozumí
adresa, pod kterou je PO zapsána v OR/obdobném
rejstříku / kde PO skutečně sídlí
plátci daně - je na ně přenesena významná část správy daně
- osoba se sídlem nebo bydlištěm na území ČR, která je povinna
odvést správci daně daň nebo zálohu, které jsou vybírány/sraženy
poplatníkům nebo úhradu na zajištění daně
- zaměstnavatelé pro příjmy ze závislé činnosti / plátci daně u daně
vybírané zvláštní sazbou daně (srážkovou daní)
daňové přiznání = - podává poplatník nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího
daňové tvzení období – 1.4.
- do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období, pokud DP
zpracovává a podává daňový poradce (resp. advokát) / zákonem
uložená povinnost účetní závěrky ověřené auditorem – 1.7.
- do 4 měsíců po skončení zdaňovacího období pro elektronická
podání – 1.5.
- û nepodávají poplatník, kteří nebyli založeni za účelem podnikání
a nemají příjmy podléhající dani
- daň z příjmů FO – povinen podat každý, jehož roční příjmy
přesáhly 15.000,- Kč a taky ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu (û
nemusí podávat poplatníci, kteří mají pouze příjmy podle § 6 (jiné
příjmy nepřekročí 6.000,-), a to pouze od jednoho nebo postupně
od více plátců daně, a podepsali prohlášení k dani, tzv. „růžovku“)
- daň z příjmů PO – povinna podat každá PO (û nemusí PO, které
nejsou založeny za účelem podnikání, pokud nemají příjmy, které
jsou předmětem daně)
splatnost daně - ve lhůtě pro podání daňového přiznání (úroky ale až po 5.
pracovních dnech) / zálohově (na základě poslední známé daň.
povinnosti; neplatí poplatníci, jejichž poslední daň. povinnost
nepřesáhla 30k / mezi 30-150k se platí 2x ročně 40% / nad 150k
52
 25% 4x ročně)
- pozor  pro účely výpočtu záloh se nepřihlíží k ostatním
příjmům (příjmy dle § 10)
↪ záloha u FO z příjmů ze závislé činnosti  15 % ze základu
zaokrouhleného na celé koruny nahoru, nad 100 na sto korun
nahoru / za měsíc

daň vybíraná srážkou

- v případech § 36 se příjmy (nelze odečítat výdaje) zdaňují zvláštní sazbou daně a tvoří samostatný základ daně
- plátce musí podat hlášení o srážkové dani a daň srazit a odvést – tzv. hlášení o srážkové dani
- tento příjem pak příjemce nezahrnuje do svého DP
- nerezidenti si mohou daň sraženou v zahraničí započíst na domácí daň k zamezení dvojímu zdanění
- většinou 15 % sazba (5 % - finanční leasing; zvláštní sazba 35 % pro nerezidenty u příjmů plynoucí do státu, který
není součástí EU/EHS/nemá s ČR MS)
- vybrané příjmy  některé příjmy nerezidentů ze zdrojů na území ČR, podíly společníků na zisku s.r.o., člena
družstva na zisku družstva, příjmy autorů pokud nepřesáhnou částku 10.000,- Kč/měsíčně od jednoho plátce

B12. DAŇ Z POZEMKŮ

základní charakteristika
- daň přímá majetková
- upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí
- daň z nemovitých věcí se dělí na daň z pozemků a na daň ze staveb a jednotek û podává se jedno DP – součet
těchto daní
- není podstatné, zda má poplatník z nemovitostí výnos či nikoliv – daní se věc  daň in rem
- výlučná daň  výnos je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se pozemek nachází
předmět daně - předmětem daně z pozemků jsou pozemky (i) na území ČR a (ii) evidované v KN
- předmětem daně NEjsou:
o pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto
staveb
o lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení
o pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníku sloužících k intenzivnímu
a průmyslovému chovu ryb
o pozemky určené pro obranu státu
o pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které
jsou součásti zdanitelných jednotek v budově bytového domu
-  fikce nemovité věci § 2 (3) – na pozemek, který je součástí jednotky, se hledí jako
nemovitou věc (dle soukromého práva totiž není nemovitou věcí, protože je součástí
jednotky)
subjekt daně - poplatníkem daně z pozemku je ve většině případů vlastník pozemku; (spoluvlastníci –
solidárně / 1 DP)
- pokud pozemek ve vlastnictví státu  org. složka státu/st. příspěvková organizace/st.
podnik/st. fond
- pokud je pozemek zatížen právem stavby  stavebník
- uživatel je poplatník daně v případě, že vlastník pozemku není znám
- nájemce / pachtýř – pokud je zapsán v KN/rozhodnutí o privatizaci
- svěřenský fond, podílový fond, fond penzijní společnosti
základ daně - a) pozemek orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů –
valorický
ZD = [výměra pozemku v m2 x průměrná cena za 1 m2]  stanovenou vyhláškou
Ministerstva zemědělství (nejedná se tedy o tržní cenu, ale pouze o hodnotu
administrativní)
- b) pozemek hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb –
53
 valorický
ZD = [výměra pozemku v m2 x 3,8 Kč] nebo [cena pozemku dle cenových předpisů] –
možnost si vybrat
- c) základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1.
lednu zdaňovacího období – specifický
ZD = [výměra v m2 k 1.1 zdaňovacího období]
sazba daně - pro valorický základ poměrná lineární
o 0,75 % zemědělská půda [pozor: 0,75 % = 0,0075]
o 0,25 % trvalé travní porosty, lesy, rybníky
- ostatní pozemky = pevná u základu (různá podle druhu pozemku – např. 2 Kč za stavební)
- základní sazba u stavebních pozemků (pozemek již určený k zastavění zdanitelnou
stavbou) se dále násobí koeficientem podle počtu obyvatel v obci  tzv. koeficient
polohové renty
- ↪ tento koeficient může obec OZV pro jednotlivé části obce zvýšit o jednu kategorii nebo
snížit o jednu až tři kategorie (a Praha na 5)
výpočet daně - dále je možné, aby byla na základě obecně závazné vyhlášky obce výslední daň pro
všechny nemovité věci násobena místním koeficientem 1,1 až 5 na jedno desetinné místo
(2021 novela: změněno z fixních 2, 3, 4 nebo 5) (§ 12 ZDNV)
- nepoužije se pro pozemek orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních
porostů
zdaňovací období - kalendářní rok, rozhodný stav k 1.1. roku, na který je stanovován
rozpočtové určení - obec, na jejímž území se pozemek nachází

osvobození od a) trvalé dlouhý výčet, např.:

daně
- pozemky ve vlastnictví státu; pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž
katastrálním území se nacházejí; pozemky ve vlastnictví kraje, které se
nacházejí v jeho územním obvodu
- pozemky územně zvlášť chráněné (1. zóny NP, CHKO)
- pozemky na kterých se nachází školská zařízení, muzea, knihovny,
zdravotnická zařízení atd.
- pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť
b) dočasné - zemědělské pozemky na dobu 5L
- lesní pozemky na dobu 25L
i) osobní - ve vlastnictví ČR / obce / užívané diplomatickými zástupci
ii) věcné - kulturní památky, školská/zdravotnická zařízení, parky, …
podle - zákonem / obecně závaznou vyhláškou obce (může stanovit pro
způsobu zemědělské pozemky)
zavedení
podle - některé jsou osvobozeny jen při splnění stanovených podmínek (např.
podmínek nejsou-li užívány k podnikání)
- správa daně z nemovitých věcí – pouze jedno DP (pro pozemky i stavby) k FÚ
- možnost obce ovlivnit výši daně z pozemku – obce mohou obecně závaznou vyhláškou stanovit osvobození od
daně nebo stanovit pro nemovitosti na území celé obce místní koeficient ve výši 1,1-5

B13. DAŇ ZE STAVEB A JEDNOTEK

základní charakteristika
- přímá daň majetkového typu; daň in rem (k věci)
předmět daně - předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území ČR
o a) zdanitelná stavba (budova ve smyslu KZ – tl;dr: něco co stojí na zemi, má
54
 stěny a střechu – nebo inženýrská stavba uvedené v příloze o ZDNV – tj.
technické stavby jako věže, stožáry, komíny, pece, stavby hutního průmyslu, …)
o b) zdanitelná jednotka = dokončená / užívaná jednotka podle NOZ / staré úpravy
- předmětem daně není zdanitelná stavba, v níž jsou jednotky  nezdaňuje se jako budova,
ale jako jednotlivé jednotky (z toho důvodu se pracuje s upravenou podlahovou plochou,
která paušálně zahrne i společné prostory domu)
- fikce věci nemovité § 7 (3) – na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou
věcí, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem
je ten, kdo vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí (neplatí zde tedy superficies solo cedit!)
subjekt daně - obdobné jako u pozemků
- poplatníkem je ve většině případů vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky
- pokud je nemovitá věc (stavba/jednotka) ve vlastnictví ČR  poplatníkem je subjekt,
který je příslušný hospodařit nebo má právo hospodařit s majetkem státu / PO, která má
právo užívat tuto zdanitelnou stavbu/jednotku
- nájemce nebo pachtýř u pronajaté/propachtované jednotky, která zahrnuje nebytový
prostor jiný než sklep nebo komoru
základ daně - základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m2
podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období – vždy specifický
- základem daně ze staveb a jednotek u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je
výměra podlahové plochy jednotky v m2 vynásobená:
o (i) koeficientem 1,22 v budově bytového domu, pokud je její součástí je podíl na
pozemku přesahující zastavěnou plochu užívaného společně s jednotkami
o (ii) koeficientem 1,20 v ostatních případech
- základ daně ze staveb a jednotek se zaokrouhluje na celé m 2 nahoru (daň na celé Kč
nahoru)
sazba daně - pevná, diferencovaná dle typu stavby/jednotky  př. u budovy obytného domu 2 Kč za m2
zastavěné plochy
- zvýšená sazba daně
o za podlaží
 u zdanitelných staveb se sazba daně zvyšuje o 0,75 Kč za každý 1m 2 za
každé další nadzemní patro, jestliže zastavěná plocha nadzemního
podlaží přesahuje 2/3 zastavěné plochy (1/3 u podnik. činnosti)
o obecní koeficient (tzv. koeficient polohové renty)
 koeficient podle počtu obyvatel od 1 do 4,5; OZV lze o 1 snížit či zvýšit
 obytné domy a ostatní zdanitelné jednotky
o koeficient 1,5 pro budovy pro rodinou rekreaci, garáže, podnikatelské stavby
 pouze pokud to stanoví OZV
o zvýšení sazby koeficientem 2 v NP a CHKO
výpočet daně - zvýšení u obytného domu (jednotky), ve kterém je nebytový prostor užívaný k podnikání
- dále je možné, aby byla na základě obecně závazné vyhlášky obce výslední daň pro
všechny nemovité věci násobena místním koeficientem 1,1 až 5 na jedno desetinné místo
(2021 novela: změněno z fixních 2, 3, 4 nebo 5) (§ 12 ZDNV)
zdaňovací období - kalendářní rok, rozhodný stav k 1.1. roku, na který je stanovován
- DP se podává jen při změně do 31.1. následujícího roku; daň se platí jednorázově
- je to jediná daň, která se nevyměřuje „za“ zdaňovací období, ale „na“ zdaňovací období
splatnost - jednorázová do 31.května – povinně v případě daně do 5000
- jinak 2 splátky do 31. května a 31. listopadu (+ jiné termíny pro zemědělské poplatníky)
rozpočtové určení - obec, na jejímž území se pozemek nachází  výlučná daň

osvobození od a) osobní - ve vlastnictví ČR/obce/kraje

daně  obdobné
b) věcné - kulturní památky, školská/zdravotnická zařízení
dani z pozemků
- správa daně z nemovitých věcí – pouze jedno DP (pro pozemky i stavby) k až 14 FÚ – příslušnost podle polohy
věci
55
 - možnost obce ovlivnit výši daně z pozemku – obce mohou obecně závaznou vyhláškou stanovit osvobození od
daně nebo stanovit pro nemovitosti na území celé obce místní koeficient ve výši 1,1-5

B14. SILNIČNÍ DAŇ (aktualizace 2023)

základní charakteristika
- jedná se o přímou daň majetkového typu
- dále se jedná o výlučnou daň, tedy celý její výtěžek putuje do Státního fondu dopr. infrastruktury
- účelem je zdanit používání silniční sítě
- není to ale daň účelová (výnos nemusí být využit na stavbu silnice, může být klidně využita na nákup propisek na
úřad)
předmět daně - Zdanitelným vozidlem se pro účely daně silniční rozumí silniční vozidlo kategorie N2 a
N3 (tj. nákladní automobily nad 3,5 t) a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4
(návěsy a přívěsy), pokud jsou registrovaná v registru silničních vozidel v České republice.
- osobní automobily do 3,5 t a autobusy již vůbec nejsou předmětem daně.
- do 12 tun je daňová povinnost 0 Kč (nemusí se ani dávat do přiznání, ale je předmětem
daně) => reálně tedy daň silniční od roku 2022 budou platit jen provozovatelé těžkých
nákladních automobilů a přívěsů s největší povolenou hmotností od 12 tun a tahačů

- poplatníkem daně je provozovatel vozidla (dle zápisu v TP)

osvobození od - vybavené zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným
daně světlem modré barvy nebo modré a červené barvy zapsaným v technickém průkazu
vozidla,
- určené jako státní hmotná rezerva, pokud není používáno k podnikání,
- vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů (pokud vzájemnost)
- vozidla poskytovatelů zdravotních služeb, báňská záchranné služby nebo horské záchranné
služby, je-li v technickém průkazu vozidla označeno jako sanitní nebo záchranářské,
- vozidla, které vlastní Český červený kříž, a to v rozsahu osvobození podle zákona
upravujícího Český červený kříž
- vozidla vlastníka pozemní komunikace, správce pozemní komunikace nebo jimi pověřené
osoby, je-li používáno výlučně k zabezpečení sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní
komunikace
základ daně - a) [nákladní automobily] povolená hmotnost v tunách a počet náprav
(specifický) - b) [návěsy] součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u
návěsů

sazba daně - pevné roční sazby podle povolených hmotností a počtu náprav – od 0 Kč (vozidla do
12 t) do 24.200 Kč (platí se poměrná část za měsíce, kdy bylo vozidlo provozováno)
(pevná)
sleva na dani - sleva na tzv. kombinovanou dopravu – doprava vedená z části vozidlem a zčásti po
železnici nebo vnitrozemské vodní cestě
- motivace k tomu, aby se k dálkové přepravě využívala železnice a lodě a ne kamiony
zdaňovací období - kalendářní rok; hradí se 1x za rok (do 31. ledna roku následujícího)
přiznání a - přiznání do 31. ledna následujícího kalendářního roku po zdaňovacím období
splatnost - splatnost do lhůty pro podání přiznání – podle Daňového řádu
rozpočtové určení - výlučně SFDI

Minimální výše silniční daně je 100 Kč – pokud nižší tak se nepředepíše.

B15. DAŇ Z HAZARDNÍCH HER
základní charakteristika
56
 - upravena z. č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, úprava provázaná se Zákonem o provozování hazardních her
- jedná se o zatím poslední zavedenou daň, a to s účinností od 1.1.2017
- řadí se mezi přímé daně ostatní û Kohajda tvrdí, že by se daň z hazardních her měla řadit mezi daně příjmové û
v zahraničí se tento typ daně klasifikuje i mezi daně ze spotřeby
- obecně k hazardním hrám
o lze provozovat pouze vymezenou množinu hazardních her upravených v zákoně o hazardních hrách
o hazardní hry se dělí do 3 kategorií
 i) [povolovací režim]- hry, k jejichž provozování je potřeba základní povolení  př. technické
hry, loterie, živé hry, bingo
 ii) [ohlašovací režim]- hry, které se musí ohlašovat př. velká tombola (herní jistina nad
100.000,- Kč)
 iii) [volný režim]- hry, které není třeba ani ohlašovat  př. „malá“ tombola
o provozovatelem hazardní hry smí být jen PO s výjimkou malé tomboly
o obec může na svém území provozování některých hazardních her omezit nebo zcela zakázat
předmět daně - předmětem daně je provozování hazardní hry na území ČR, k jejímuž provozování je
třeba základní povolení nebo ohlášení
- všechny hazardní hry podle zákona o hazardních hrách kromě malé tomboly
- provozování= samostatné provozování, tak i související činnosti
- u hry provozované prostřednictvím internetu se za provozování na území ČR považuje
(fikce) provozování, které je i jen z části zaměřeno nebo cíleno mimo jiné na osoby,
které mají bydliště na území ČR – opak musí prokazovat provozovatel
- zvláštní předmět daně – rozšířeno na:
o sdílené loterie (přijímání vkladů ze sdílené herní jistiny) – např. eurojackpot
o internetové hry hráč proti hráči (vztahuje se i na protihráče z jiné země), např.
poker
subjekt daně - provozovatel hazardní hry, včetně těch, kteří hazardní hry provozují nelegálně, tedy:
o držitel základního povolení / ohlašovatel hazardní hry
o ten, kdo hazardní hru provozuje bez povolení / ohlášení
základ daně - základem daně je součet dílčích základů daně (pro jednotlivé hry)
- dílčí základy tvoří částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů (IN)
(valorický)
převyšuje úhrn vyplacených výher (OUT)
- dílčí základ daně v případě hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím
internetu  podíl hodnoty o kterou všechny přijaté a nevrácené vklady převyšují úhrn
vyplacených her (celosvětově), který připadá na území ČR (trojčlenka)
- zvláštní základ daně pro sdílenou loterii (např. eurojackpot)
sazba daně - sazba daně je poměrná lineární diferencovaná (dle míry škodlivosti)
- u všech druhů hazardních her 23 % û u loterií a technických her 35 %
- minimální dílčí daň z technických her  činí 9.200 Kč za každou povolenou herní
pozici (tj. výherní automat)
zdaňovací období - kalendářní čtvrtletí
- DP pouze elektronicky do 25D od skončení zdaňovacího období
rozpočtové určení - jedná se o sdílenou daň
- i) výnos z technických her se dělí mezi obce (65 %) a stát (35 %)
ii) výnos z ostatních hazardních her se dělí mezi obce (30 %) a stát (70 %)
- správa daně z hazardních her – správcem FÚ
o samovyměření – daň nevyměřuje správce platebním výměrem, ale sám subjekt daně – automaticky se
vyměří daň ve výši tvrzené v daňovém přiznání – následně dochází už jen k doměřování daně (pokud
nebylo DP podáno nebo pokud daň byla přiznána v nesprávné výši)

B16. SUBJEKTY A PŘEDMĚT DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

základní charakteristika
57
 - všeobecná nepřímá daň – zdaňuje příjem u jeho upotřebení; nejvýnosnější daň
- jedná se o tzv. neutrální daň – nezkresluje hospodářské procesy a nenarušuje hospodářskou soutěž
- zatěžuje konečného spotřebitele (= poplatník), ale odvádí ji dodavatel (=plátce)
- plátce má nárok odpočítat od své daňové povinnosti částku, kterou zaplatil svým dodavatelům na vstupu – tzn.
daní pouze „přidanou hodnotu“ přijatá zdanitelní plnění, použitá k uskutečnění ekonomické činnosti, lze uplatnit
v DP nejpozději do 3L
- daň = rozdíl mezi sumou daně na výstupu a odpočtem daně (= upravená suma daně na vstupu)
- Zákon o DPH, Nařízení vlády o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení
daňové povinnosti + vysoce harmonizováno evropským právem (Směrnice o společném systému daně z přidané
hodnoty; Nařízení o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty)
předmět daně
- zdanitelné plnění= plnění, které je předmětem daně a není osvobozené od daně (daň se platí za zdanitelné plnění)
– dodání zboží, poskytování služby, dovoz zboží, pořízení zboží z jiného ČS za úplatu
o jinými slovy předmětem není zboží/služba jako taková, ale činnost s nimi spojená (tj.
dodání/pořízení/dovoz/poskytování)
o při uskutečnění zdanitelného plnění povinnost (i) přiznat daň a (ii) vystavit daňový doklad
- plnění osvobození od daně bez nároku na odpočet - např. rozhlasové a televizní vysílání, základní poštovní
služby
- vynětí z předmětu daně
o pořízení zboží z jiného ČS, bylo-li dodání tohoto zboží bylo v tuzemsku osvobozeno od daně
o pokud celkové hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v kalendářním roce 326.000,- Kč
i) dodání zboží zboží = hmotná věc (s výjimkou peněz a cenných papírů) právo stavby, živé zvíře, lidské tělo
a část lidského těla, plyn, elektřina, teplo a chlad
dodání = převod práva nakládat se zbožím jako vlastník
dále je třeba splnění 4 podmínek:
(i) úplatnost
(ii) dodání činí osoba povinná k dani
(iii) osoba povinná k dani jedná jako taková (tj. ne OSVČ prodávající osobní majetek)
(iv) místo plnění je v tuzemsku – obecné pravidlo:
o při dodání bez odeslání nebo přepravy je to místo kde se nachází v době
dodání
o při odeslání nebo přepravě je to místo, kde odesílání nebo přeprava začíná
ii) poskytnutí služby negativní definice  poskytnutím služby se pro účely ZDPH rozumí všechny činnosti, které
(místo plnění ČR za nejsou dodáním zboží
úplatu)
podmínky jsou analogické k dodání zboží  úplata, osoba povinná k dani, jedná jako taková,
místo plnění v ČR – místo plnění – obecné pravidlo:
o služba je poskytována osobě povinné k dani  místo, kde má tato osoba
sídlo
o služba je poskytována osobě nepovinné k dani  místo kde má osoba
poskytující službu sídlo
iii) pořízení zboží / pořízení zboží = nabytí práva nakládat se zbožím jako vlastník od osoby registrované v jiném
nového dopravního členském státě EU nebo od osoby, která se měla registrovat
prostředku z jiného
stanovení místa plnění  místo, kde se zboží nachází po ukončení odeslání nebo přepravy
členského státu
Evropské unie
iv) dovoz zboží ze dovoz = vstup zboží z třetí země na území Evropské unie; DPH platí dovozce
země mimo EU (místo
plnění ČR)

osvobození od daně
- s nárokem na odpočet daně
o vyjmenované činnosti, např.: dodání zboží do jiného členského státu EU, vývoz zboží, …
o plátce neuplatňuje u zboží daň na výstupu, ale může si nárokovat odpočet u daně na vstupu
58
 - bez nároku na odpočet
o např. poštovní služby, finanční služby, rozhlasové a TV vysílání, nájem nemovitosti, …

princip fungování DPH

- daň na výstupu – daň uplatněná plátcem za uskutečněná zdanitelné plnění nebo z přijaté úplaty vztahující se k
tomuto plnění  tj. daň, kterou účtuji svým odběratelům
- daň na vstupu – daň uplatněná podle ZDPH na zboží / službu, které plátci bylo nebo má být dodáno / byla
poskytnuta / bylo pořízeno / bylo dovezeno  tj. daň kterou platím svým dodavatelům za přijaté zdanitelné plnění
o daň na vstupu může plátce uplatnit u správce daně
o neuskutečňuji-li zdanitelná plnění, musím druhém (tj. dodavateli) platit jeho uplatněnou daň z výstupu –
tato daň z výstupu představuje pro mě tzv. daň na vstupu!
 vztah daně na výstupu a vstupu: jako plátce DPH uskutečňuji zdanitelná plnění (jako dodavatel uplatňuji daň na
výstupu) a zároveň přijímám zdanitelná plnění (jako odběratel platím daň na vstupu)
o při porovnání výši daně na výstupu a vstupu za zdaňovací období vznikají 2 situace:
 1. daň na výstupu > daň na vstupu  tzv. daň (plátce DPH musí odvést určitou výši)
 2. daň na výstupu < daň na vstupu  tzv. nadměrný odpočet (správce daně vrací peníze)
o př.: Farmář (plátce A) dodá ovoce výrobci marmelád (plátce B): dodání ovoce je zdanitelným plněním,
resp. farmář uskutečnil zdanitelné plnění, musí uplatnit za dodání ovoce daň na výstupu. Výrobce
marmelád přijal zdanitelné plněné od farmáře (tj. bylo mu dodáno ovoce) a zaplatil cenu včetně uplatněné
daně na výstupu, tedy tato daň je pro výrobce daní na vstupu a může ji nárokovat od správce daně.
 nárok na odpočet daně na vstupu: vzniká pouze tehdy, pokud je přijaté zdanitelné plnění použito k uskutečnění
vlastních zdanitelných plnění, resp. k ekonomické činnosti
59
 o př. výrobce marmelád dodané ovoce použije k výrobě marmelád, které dále dodá do obchodu
- každý plátce v řetězci tak platí daň jen z hodnoty, kterou přidal
princip reverse charge = přenesení daňové povinnosti
- daňový mechanismus, kdy povinnost prodávajícího/dodavatele (poskytovatele plnění) přiznat a zaplatit daň na
výstupu se přesouvá na kupujícího/odběratele (příjemce plnění)  daň je povinen odvést plátce, který zboží
nebo službu obdržel
- uplatní se pro vyjmenované zboží a služby – např. dodání zlata nebo dodání nemovité věci
- cílem: předcházet daňovým podvodům, kdy by správce daně vracel daň na vstupu, kterou nikdy nezískal jako daň
na výstupu

- reverse charge se aplikuje také v případě pořízení zboží z jiného ČS EU a dodání zboží z třetí země

subjekty daně
osoby povinné k dani i) FO/PO, které samostatně uskutečňují ekonomické činnosti (vyjmenované)
[okruh možných plátců + daňová kvazisubjektivita – také svěřenské/podílový fondy (hledí se na ně
DPH; mohou se stát jako na PO, tedy mohou být i osobami povinnými k dani)
plátci/nemusí] nebo skupina (kapitálově /jinak propojené osoby registrované jako
skupina)
o skupina spojených osob (kapitálově nebo ve vedení) se sídlem
v tuzemsku registrovaná k dani jako plátce
o považuje se za samostatnou osobu povinnou k dani (členové pak
nejsou osobami povinnými k dani, tj. hledí se na jako na jeden
celek)
nebo PO, které sice nebyly založeny za účelem podnikání, ale uskutečňují
ekonomickou činnost (= účelem je získávání pravidelného příjmu)
ii) zvláštní režim osob povinných k dani
- jednotky veřejného práva – stát, kraje, obce, organizační složky státu,
hl. město Praha a každá jeho městská část, …
- pouze pokud vykonávají-li činnosti uvedené v příloze č. 1
(podnikatelské činnosti jako telekomunikace, dodávka energií, …)
nebo činnosti, u kterých by mohlo dojít k výraznému narušení
hospodářské soutěže
- ne výkonu působnosti v oblasti veřejné správy
povinní plátci - vždy jen osoby povinné k dani  při splnění podmínek se stanou plátci
DPH
- plátcem daně je osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, pokud její
obrat přesáhne 2.000.000,- Kč (za 12 bezprostředně předcházejících po
sobě jdoucích kalendářních měsíců) – podmínkou je tedy překročení

60
 obratu
- má povinnost podat přihlášku k registraci do 15. dne následujícího měsíce
- plátcem se stává od 1. dne 2. měsíce následujícího po měsíci, ve kterém
přeskočila stanovený obrat
dobrovolní plátci - osoby, které se samy dobrovolně zaregistrují k DPH (chce uplatňovat
daně DPH)
- být plátcem daně pro osobu může být výhodné, protože může uplatnit
odpočty u správce daně
- plátcem se stane na základě přihlášky dnem po rozhodnutí o registraci
identifikované osoby - osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo PO nepovinná k dani
přijímá služby z jiného ČS (v jakékoliv hodnotně) nebo pořídí-li si zboží
z jiného ČS, které je předmětem daně (ve vyšší hodnotě než 326.000,- Kč
nebo nový dopravní prostředek z jiného ČS a nebo zboží, které je
předmětem spotřební daně z jiného ČS)  účel: aby byly transakce
evidovány
ručitel - plátce, který přijme zdanitelné plnění uskutečněné jiným plátcem nebo
poskytne úplatu na takové plnění a věděl, nebo mohl vědět, že došlo
k zákonem taxativně vyjmenované skutečnosti (př. že daň nebyla/nebude
úmyslně zaplacena/krácení daně) + pokud je bez ekonomického
opodstatnění úplata zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny
- pozn.: jde o jedinou daň s ručitelem

- nespolehliví plátci – pokud poruší povinnosti při správě DPH závažným způsobem – vedeni ve veřejném registru
- nespolehlivé osoby – osoby, kterým byla zrušena registrace – pokud se stanou plátci, budou nespolehlivými plátci

B17. ZÁKLAD, SAZBA A VÝPOČET DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

základ daně
- základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně
částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez
daně za toto zdanitelné plnění
o  tj. kupní cena včetně spotřební daně, cel, poplatků snížená o DPH/bez DPH (tzv. valorický základ)
- základ daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o
daň

základ daně ve zvláštních případech

- základem daně je cena obvyklá bez daně, určená ke dni uskutečněného zdanitelného plnění, (1) je-li zdanitelné
plnění uskutečněno pro osoby kapitálově/jinak spojené, osoby blízké, společníky téže společnosti (jsou-li plátci) a
(2) je-li úplata za zdanitelné plnění nižší než cena obvyklá (a daná osoba nemá nárok na odpočet daně), nebo vyšší
než cena obvyklá (a plátce je povinen krátit nárok na odpočet daně)
osvobození od daně
- a) plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně – poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání,
výchova a vzdělání, zdravotnické služby a zboží
- b) plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně – ve stanovených případech dodání zboží do jiného ČS,
pořízení zboží z jiného ČS, vývoz zboží, poskytnutí služby do třetí země aj.
sazba daně
- sazba daně je poměrná, lineární a diferencovaná
- základní – 21 %
- první snížená – 15 %
o zboží: potraviny včetně nápojů vyjma alkoholických, knihy, zdravotní péče, rostliny, palivové dřevo, …

61
 o služby: zdravotní / sociální péče pokud není osvobozena od daně, letecká hromadná doprava, pohřební
služby, sběr a přeprava komunálního odpadu, služby autorů / výkonných umělců kromě poskytnutí licence,
…
- druhá snížená – 10 %
o zboží: noviny a časopisy, léky, nenahraditelná kojenecká výživa, mlýnské výrobky, teplo a chlad, …
o služby: pozemní hromadná doprava, ubytovací služby, stravovací služby, knihovnické služby, …
- lze požádat správce daně o závazné určení sazby pro konkrétní zboží / službu
-  pro zasmání doporučuji Republika Blaník: 2. epizoda PIVO A TŘI DPH = je tam vysvětlený jaký jsou sazby
DPH na pivo a je to úplně přesně pravdivě podle ZDPH (+ trocha obcházení ZDPH, video je z doby před novelou –
rozhodující obrat pro DPH byl 1 M Kč)
výpočet daně
- dva způsoby výpočtu:
o výpočet zdola= daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně
o výpočet shora= rozdíl úplaty včetně daně a částky odpovídající podílu úplaty a koeficientu (když není
známa výše daně)
- vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou
korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů
- cena s daní: cena včetně daně se pro účely tohoto zákona vypočte jako součet základu daně a vypočtené daně û
cena bez daně: rozdíl částky včetně daně a vypočtené daně

B18 SPRÁVA DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

správa daně
- správcem daně jsou orgány daňové správy: příslušný FÚ dle místa pobytu FO/sídla PO + při dovozu zboží celní
úřad
o plátce  místně příslušný správce daně
o skupina, člen skupiny  správce daně příslušný zastupujícímu členu skupiny
o osoby, které nemají v tuzemsku sídlo, místo podnikání, ani provozovnu  FÚ pro Moravskoslezský kraj
o osoby evidované v tuzemsku ke zvláštnímu režimu pro poskytnutí e-služeb  FÚ pro Jihomoravský kraj
o + od r. 2012 je u vybraných subjektů místně příslušným SD Specializovaný FÚ se sídlem v Praze (př.
obrat více než 2 mld. Kč)
- Daňová tvrzení včetně kontrolního a souhrnného hlášení placení daně z přidané hodnoty
o daňové přiznání – povinnost podat: i) plátce; (ii) identifikovaná osoba; (iii) osoba, která daň uvedla na
daňovém dokladu; (iv) osoba, která vznikla povinnost přiznat daň
o jen elektronicky, do 25D od skončení zdaňovacího období

o kontrolní hlášení
 speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné DP k DPH ani souhrnné hlášení, povinnost
plátce podat při uskutečnění či přijetí zdanitelných plnění/úplaty v ČR (místo plnění v ČR)
 uvádí souhrnnou daň na vstupu a na výstupu
  smyslem je zajištění přehledu o jednotlivých uskutečněných a přijatých zdanitelných plnění 
na základě toho správce daně si může ověřit, zda nárokovaný odpočet na daň na vstupu je
oprávněný (tj. pro daň na vstupu existuje odpovídající daň na výstupu)

o souhrnné hlášení
 povinnost plátce informovat správce o plněních do jiných ČS EU (pokud dodávám zboží/poskytuji
službu s místem plnění v jiném ČS EU) – správci daně v EU mohou informace mezi sebou sdílet

- vracení nadměrného odpočtu – pokud odpočet (= daň na vstupu) přesáhne daň na výstupu, vrací se plátci rozdíl
bez žádosti
- zvláštní režim jednoho správního místa (MOSS, mini one stop shop) – zvláštní režim, kdy se DPH za více
členských států spravuje pouze v jednom (jak stanovení, tak placení daně)
- registrace
62
 o a) povinná – plátce, kt. přesáhl hodnotu obratu nejméně 1.000.000,- Kč za poslední rok
o b) dobrovolná – osoby povinné k dani většinou z důvodu uplatnění nároku na odpočet daně
- zdaňovací období  kalendářní měsíc (û lze se rozhodnout pro čtvrtletí – pokud obrat nepřesáhl 10 mil. Kč +
nesmí být nespolehlivým plátcem+ není skupinou + identifikovanou osobou a musí včas oznámit)
- DP k DPH a splatnost daně – do 25D po skončení zdaňovacího období = splatnost daně ve lhůtě pro podání DP
- placení daně ručitelem – příjemce zdanitelného plnění za stanovených podmínek ručí v případě, že poskytovatel
zdanitelného plnění neodvede daň
o výzvu ručitele lze vydat až v okamžiku, kdy nebyl nedoplatek uhrazen daňovým subjektem a správce daně
užil všechny prostředky k získání daně od daňového subjektu, včetně vymáhacího řízení
o podmínky: vědomostní test, zjevně odchylná úplata od obvyklé ceny, převod na účet mimo tuzemsko,
převod na jiný než zveřejněný účet, úplata poskytnuta virtuální měnou, příjem plnění od nespolehlivého
plátce

B19. SPOTŘEBNÍ A ENERGETICKÉ DANĚ

nepřímé daně obecně
- spotřební a energetické daně patří mezi daně nepřímé
- zdaňují důchod při jeho opotřebení; jsou zpravidla zahrnuty v ceně zboží/služby; ekonomicky se přenáší na
příjemce plnění
- lze je rozdělit na selektivní – tzv. akcízy (spotřební a energetické daně) a univerzální (DPH)
- správa spotřebních daní – Celní úřady
A. spotřební daně
spotřební daně obecně
- jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
- jedná se o harmonizovanou právní úpravu s právem EU (ûvýjimka – surový a zahřívaný tabák)
- zdravotní, případně ekologické (u energetických daní) důvody jejich zavedení  výrobky, jejichž spotřeba
negativně ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva nebo nepříznivě působí na životní prostředí
- spotřební daň dopadá na tzv. vybrané výrobky (termín EU) û surový a zahřívaný tabák nejsou harmonizovány
právem EU, tudíž se na ně nevztahuje označení „vybraný“
- přehled jednotlivých spotřebních daní:
vybrané výrobky ostatní
z minerálních z lihu z piva z vína a z tabákových ze surového ze
olejů meziprodukt výrobků tabáku zahřívaného
ů tabáku

konstrukční prvky spotřebních daní

předmět daně - předmětem daně je činnost  tj. výroba a dovoz vybraných výrobků (+ surový a zahřívaný
tabák) vyrobených na daňovém území EU nebo na daňové území EU dovezených
- u surového tabáku – užití pro jiný než stanovený účel
subjekt daně - plátcem je FO nebo PO:
o (i) ten, kdo uvádí výrobky do volného oběhu / v souvislosti se ztrátou či
znehodnocením  provozovatel daňového skladu/výrobce/ příjemce/ odesílatel,
o daňový sklad= prostorově ohraničené místo na daňovém území ČR, ve kterém
provozovatel daňového skladu vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje,
přijímá nebo odesílá
o provozovatel daňového skladu= PO/FO, které bylo celním úřadem uděleno povolení
k provozování DS
- plátcem je dále FO nebo PO
o poruší režim podmíněného osvobození od daně; nebo
o která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o
vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo že se jedná o vybrané výrobky
zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně (prokázání
63
  dokladem o prodeji, o dopravě nebo daňovým dokladem);
o hranice množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu  110 l piva; 90 l vína;
800 ks cigaret atd.
- plátcem též FO/PO, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při dovozu
- další případy
- pro surový tabák – osoba, která použila surový tabák pro jiný účel než pro výrobu
tabákových výrobků
základ daně - specifický vyjádřený v měrných jednotkách
o výjimka: cigarety mají kombinovaný (pevná část pro ks + procentní část z částky pro
konečného spotřebitele)
- množství vybraného výrobku vyjádřené v měrných jednotkách (u daně z piva též
s přihlédnutím ke kvalitativním ukazatelům a osobě výrobce) a u tabákových výrobků také
cena pro konečného spotřebitele
sazba daně - jsou pevné a diferencované, a to podle skupin vybraných výrobků
û cigarety kombinovaná sazba  procentní část; pevná část / kus + minimální daň / kus
zdaňovací - kalendářní měsíc
období - DP do 25.D po skončení zdaňovacího období a splatnost do 40.D, správcem celní úřad
- v případě dovozu  DP celním prohlášením
- u cigaret DP objednávkou kolků  zaplacení nalepením nálepky na krabičku
- vznik daňové povinnosti
o výrobou vybraných výrobků
o dovozem vybraných výrobků
- vznik povinnost daň zaplatit
o uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu
o den vzniku celního dluhu
o ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků
jednotlivé spotřební daně
1) daň z - předmětem daně jsou  motorové benziny, střední oleje, těžké topné oleje, zkapalněné
minerálních olejů ropné plyny a bioplyny pro pohon motorů atd. + směsi uvedených
-  podstatou je zdanění výrobků určených pro pohon motorů a výrobu tepla!
2) daň z lihu - předmětem daně je líh (etanol) ve výrobcích (tvrdý alk. + piva a vína nad 22 % obsahu)
- osvobození od daně: denaturace lihu  dochází ke znehodnocení lihu pro pitné účely
-  podstatou je zdanění výrobků určených k pití (pro pitné účely)
- značení kolky – evidenční prostředek pro účely správy spotřební daně z lihu
3) daň z piva - osvobození od daně  do 200 l/rok + pouze pro osobní užití
- předmětem daně je pivo  výrobek s obsahem více než 0,5 % objemových alkoholu
- základ daně  množství piva v hl
- sazba daně  pro malé pivovary dne roční výroby  podpora malých pivovarů
4) daň z vína a - osvobození od daně  do 2000l / rok + může dojít k prodeji dalším osobám
meziproduktů - (i) vína (= alkoholický produkt vzniklý z kvašené šťávy vinné révy – min. 1,2 % alk.)
o a) šumivá (odlišení podle tlaku v lahvi a uzávěru)
o b) tichá (klasické víno, má nulovou sazbu)
- (ii) fermentované nápoje
- (iii) meziprodukty (např. medovina, cider)
5) daň z - předmětem daně jsou  cigarety, doutníky, cigariilos a tabák ke kouření
tabákových - daňová sazba  u cigaret kombinovaná (pevná část (1,79 Kč/kus) a poměrná (30 %) +
výrobků nejméně 2,63 Kč/kus); u ostatních tabákových výrobků pevná
- daňové přiznání a splatnost daně  objednávka tabákových nálepek plní funkci DP
- daň je zaplacena použitím tabákové nálepky
6) daň ze surového - předmětem daně jsou různé druhy tabáku/tabákových listů přímo nezpracovaných ke
tabáku kouření
- zavedeno z důvodu obcházení zákona  prodáváno jako stelivo, avšak určeno ke
64
 kouření
- jedná se o neharmonizovanou úpravu  surový tabák nespadá mezi tzv. vybrané
výrobky
- sazba daně je stejná jako u tabáku ke kouření  2.236,- Kč / kg
7) daň ze - Základem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je množství tabáku obsaženého
zahřívaného v zahřívaných tabákových výrobcích.
tabáku (IQOS) - Sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši 3 Kč/g.

B. energetické daně
energetické daně obecně
- též označovány jako daně ekologické (základem je fyzická jednotka (komodita), která má prokazatelný určitý
negativní vliv na životní prostředí)
konstrukční prvky energetických daní
předmět daně - zemní plyn a některé další plyny
- pevná paliva
- elektřina
subjekt daně - plátce – stanoven zvlášť pro jednotlivé daně
- obecně lze říct, že ten, kdo výrobek prodá konečnému spotřebitele
- zpravidla dodavatelé na území ČR konečnému spotřebiteli
základ daně - specifický – množství plynu/ paliva / elektřiny
sazba daně - pevná – dle druhu komodity (u plynů diferencovaná dle druhu použití)
správa daní
- správu energetických daní vykonávají celní orgány
- povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem dodání předmětu daně konečnému spotřebiteli
- zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc
- termín podání DP je totožný se splatností daně  25. D po skončení zdaňovacího období
- rozpočtové určení  státní rozpočet
jednotlivé energetické daně
i) daň ze zemního plynu a - předmětem daně jsou plyny určené pro pohon motorů, výrobu tepla a další
některých dalších plynů použití – plátcem osoba dodávající na území ČR plyn konečnému
spotřebiteli
- základem daně je množství plynu v MWh spáleného tepla
ii) daně z pevných paliv - předmětem daně jsou pevná paliva  černé uhlí, brikety, hnědé uhlí, koks,
dehet, smola a rašelina
- plátcem daně je dodavatel, který dodal pevná paliva konečnému
spotřebiteli
- základem daně je množství paliv v GJ spáleného tepla
iii) daň z elektřiny - předmětem daně je elektřina uvedená pod kódem nomenklatury 2716
- plátcem daně je dodavatel, který dodal elektřinu konečnému spotřebiteli
- osvobození od daně z elektřiny  pro stanovený typ elektřiny (př.
ekologicky šetrná výroba  vodní, větrné a slunečná elektrárny)

B20. MEZINÁRODNÍ DVOJÍ ZDANĚNÍ

dvojí zdanění
- = současné zdanění téhož příjmu nebo majetku nebo činnosti téhož poplatníka více než jednou
- jedná se o výsledek kolize daňových předpisů 2 a více států (př. tatáž osoba splňuje podmínky osobní daňové
příslušnosti současně ve dvou státech)

65
 - typy dvojího zdanění
- i) vnitrostátní – dvojí zdaněné vzniká uvnitř jednoho státu a umožňují jej jeho daňové předpisy (př. zdanění podílu
na zisku obchodní společnosti)
- ii) mezinárodní – dochází ke zdanění jednoho příjmu ve dvou státech
o FO/PO, která je rezidentem jednoho státu, pobírá zdanitelné příjmy v jiném státě  poté se může stát, že
podléhá zdanění v obou státech (z titulu rezidenství/z titulu zdroje příjmu)
o vzniklá situace je výsledkem kolize daňových předpisů více států (subjekt splňuje podmínky osobní daňové
příslušnosti ve více státech)
o mezinárodní dvojí zdanění lze dále rozdělit na právní a ekonomické
opatření k zamezení dvojího zdanění
- i) vnitrostátní opatření (zákon, který rezidentům daného státu umožňuje na zjištěnou DP započítat daň, kterou ze
svých příjmů zaplatil v jiné jurisdikci, nebo tyto příjmy zcela osvobodí  metody započtení (credit) a vynětí
(exemption))
- ii) dvoustranná opatření – MS  nejpodstatnější
- iii) mnohostranná opatření – např. směrnice EU
vyloučení dvojího zdanění včetně jednotlivých metod
- metoda vynětí – příjmy, které jsou zdanitelné v zahraničí se vyjmou ze základu daně
o metoda úplného vynětí – zahraniční příjmy se úplně vyjmou
o metoda vynětí s výhradou regrese – zahraniční příjmy se nezahrnou do základu daně, ale pro výpočet
daně se použije sazba odpovídající základu daně zvýšeného o zahranič. příjem
- metoda zápočtu – daňová povinnost se sníží o daň z příjmu již uhrazené v zahraničí
o úplný zápočet – od daně v tuzemsku se odečte celá daň uhrazená v zahraničí
o prostý zápočet – zápočet omezený do výšky částky daně zaplacené ve státě zdroje, která by z daného
příjmu byla zaplacena ve státě domicilu (částečně tedy dochází ke dvojímu zdanění)
mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění
- upravují: kolizi rezidenství, kolizi zdanění příjmů, metodu zamezení dvojímu zdanění
- omezují právo smluvního státu požadovat v určitém případě placení daně od osoby, která v tomto státě podléhá
zdanění podle vnitrostátních daňových předpisů (zpravidla dvoustranné)
- existuje Modelová smlouva OECD  návod ke sjednávání smluv a jejich interpretaci
- důvody sjednání smluv – obava z konfliktů mezi soupeřícími daňovými nároky jednotlivých států; snaha zamezit
dvojímu zdanění; rozdělení podílu obou smluvních států na daňových výnosech; zabránění daňovým únikům
- typy smluv
o a) omezené – pouze problematika úzkého okruhu specifických příjmů a majetku
o b) komplexní – veškeré druhy příjmu či majetku
- dvojí daňový domicil  určitá osoba splňuje stanovené podmínky osobní daňové příslušnosti ve dvou státech
- ↪ kritéria přednosti  ① FO – stálý byt/osobní či hosp. pouto/obvyklý pobyt/státní občanství; ② PO – místo
skutečného vedení; ③ příjmy ze zaměstnání – tam, kde je příjemce daňovým rezidentem; ④ umělci/sportovci –
stát, na jehož území se koná vystoupení

B21. PRINCIPY SPRÁVY DANÍ

charakteristika správy daní a daňového řízení
- cíl správy daní = správné zjištění a stanovení daně, jakož i zabezpečení její úhrady
- daňové právo procesní = souhrn PN, jejichž úlohou je upravit výkon správy daní, včetně procesního postupu
orgánů spravujících daně a dalších oprávněných orgánů při projednávání a rozhodování ve věcech daní a při
exekuci daňových rozhodnutí
- daňové řízení  užší pojem, cíl jako u správy daní
o daňové řízení představuje druh řízení při správě daní – dalšími jsou:
 (i) registrační řízení: jen pokud lex specialis stanoví registrační povinnost (např. ZDPH stanoví
povinnost k registraci při překročení obratu)

66
  (ii) řízení o závazném posouzení: na žádost  podstatou je závazné posouzení daňových důsledků,
která vyplynou z daňově rozhodných skutečností (takové posouzení (rozhodnutí) je závazné pro
SD)
o složen z dílčích řízení:
 (1) nalézací řízení („rovina nalézací“)
 (2) řízení při placení daní („rovina platební“)
 (3) řízení o mimořádných opravných prostředcích
- vztah DŘ a SŘ – SŘ se nepoužije V PLNÉM ROZSAHU!
o § 262 DŘ – při správě daní se SŘ nepoužije
o § 177 odst. 1 SŘ – i pokud zákon stanoví, že se SŘ nepoužije, základní zásady dle SŘ se použijí, pokud
tento zákon nemá srovnatelné zásady – DŘ je obsahuje (teoreticky tam může být nějaká mezera, ale spíše
není)
- DŘ upravuje postup správce daně a P&P osob zúčastněných na správě daní (daňových subjektů a třetích osob),
které jim vznikají při správě daní (= postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich
úhrady)

- předmět správy daní= daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu

- daň dle DŘ = peněžité plnění označené zákonem jako (i) daň, poplatek nebo clo, (ii) peněžité plnění u kterého
zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle DŘ a (iii) peněžité plnění v dělené správě – platební rovina
podle DŘ (zejm. pokuty ukládané podle jiných zákonů [OSŘ, SŘ, TŘ])
o (procesní) dělená správa= vedle peněžitých plnění do VR „daňového charakteru“ (daně, cla, správní,
soudní a místní poplatky atd.) i peněžitá plnění směřující do VR, stanovená podle jiných než daňových
zákonů, zejména dle SŘ (pokuty), ale při jejichž placení a vymáhání se postupuje podle DŘ
 procesní (uložení dle jednoho předpisu, správa dle DŘ) x kompetenční (nalézací úroveň má
v působnosti jiný orgán, platební pak správce daně)
o daň zahrnuje také: daňový odpočet, daňovou ztrátu, jiný způsob zdanění, příslušenství daně
- veřejný rozpočet = státní rozpočet, státní finanční aktiva nebo rezervní fond organizační složky státu, rozpočet
ÚSC, rozpočet státního fondu nebo Národní fond, rozpočet EU, nebo rozpočet, o němž to stanoví zákon (DŘ je
jediný zákon, který stanovuje, co je veřejným rozpočtem)

- daňové řízení se v některých aspektech liší od jiných řízení (správního, občanského soudního)
o [počítání času] jiné počítání času (u lhůty, která se počítá na týdny, měsíce a roky začíná lhůta běžet až
den poté, kdy nastala rozhodná skutečnost; proto se DP podává k 1.4. a nikoliv k 31.3.)
o [důkazní břemeno] zásadně na straně daňového subjektu
o [povinnost mlčenlivosti] daňová mlčenlivost silnější než obecná mlčenlivost orgánů veřejné moci – např.
je správce daně vázán mlčenlivostí i pokud jde o spáchání většiny trestných činů (výjimkou jsou TČ
daňové a TČ, jejichž nepřekažení nebo neoznámení je TČ)
o [rei iudicatae] v daňovém řízení se neuplatní překážka věci rozhodnuté – po dobu lhůty pro stanovení
daně lze vyměřenou daň (= byl vydán PM platební výměr) doměřit (= vydání dodatečného platebního
výměru)
základní principy a zásady správy daní
zásada zákonnosti - SD postupují při správě daní v souladu se zákony (i MS, primární právo EU,
nařízení EU, Celní kodex EU) a jinými obecně závaznými pr. předpisy
zásada legální - SD uplatňuje svou pravomoc jen k účelům, k nimž mu byla zákonem/na základě
licence (princip zákona svěřena
enumerativnosti - souvislost se zákazem zneužití pravomocí správního uvážení – SD nesmí
veřejnoprávních postupovat libovolně a postupovat v stejných případech shodně (viz zásada
pretenzí) legitimního očekávání)
- stejně tak nemohou zneužívat správní uvážení
o pokud zákon stanoví pro rozhodování pevná kritéria, není pro správní
uvážení vůbec prostor
o vyloučeno, aby správce daně postupoval jinak než objektivně a nestranně
o rozhodnutí správce daně učiněná na základě správního uvážení zpravidla
nejsou vyloučena z možnosti uplatnění opravných prostředků, i když

67
 někdy je nelze uplatnit samostatně
- SD si nemohou výkladem právních předpisů rozšiřovat kompetence a jednat a
rozhodovat ve věcech, které jim podle zákona nepřísluší,
zásada přiměřenosti - SD šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob v
(proporcionality) + souladu s právními předpisu a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen
šetření práv takové prostředky, které je nejméně zatěžují, a ještě umožňují dosáhnout cíle
zúčastněných osob správy daní
zásada procesní - osoby zúčastněné na správě daní mají rovná procesní práva a povinnosti
rovnosti - rovnost před SD – zákaz diskriminace (např. právo na tlumočníka)
zásada součinnosti - osoby zúčastněné na správě daní a správce daně vzájemně spolupracují
(spolupráce) - součinnost je právem i povinností osob zúčastněných na správě daní, přičemž tato
může být i vynucována (př. pořádková pokuta § 247-249 DŘ)
zásada poučovací - SD umožní osobám zúčastněným na správě dani uplatňovat jejich práva a v
povinnosti souvislosti se svým úkonem jim poskytne přiměřené poučení o jejich procesních
právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze potřebné nebo stanoví-li tak
zákon
- zejm. nutnost poučit o možnosti použít či nepoužít opravný prostředek
zásada vstřícnosti a - SD podle možností vychází zúčastněným osobám na správě daní vstříc, úřední
slušnosti osoby jsou povinny vyvarovat se při správě daní nezdvořilostí
- správa daně předpokládá tzv. klientský přístup vůči zúčastněným osobám
zásada rychlosti - SD postupuje bez zbytečných průtahů, SD by neměl čekat na konec lhůty
řízení
 ochrana při porušení této zásady  ochrana před nečinností § 38 DŘ
zásada hospodárnosti - SD postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady
a procesní ekonomie - z důvodu hospodárnosti může konat správce daně úkony pro různá řízení společně
(př. při daňové kontrole ohledně povinností za několik zdaňovacích období nebo
při společném vymáhání nedoplatků, které jsou předmětem různých daňových
řízení)
zásada volného - SD hodnotí důkazy podle své úvahy, posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny
hodnocení důkazů důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přihlíží ke všemu, co vyšlo při správě daní
najevo  týká se pravdivosti/věrohodnosti, nikoliv zákonnosti
- při hodnocení důkazů vzešlých z procesu dokazování není SD vázán žádnými
předem stanovenými pravidly (pokud jde o míru jejich věrohodnosti), hodnocení
důkazů by mělo probíhat podle volného uvážení správce)
zásada legitimního - SD dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů
očekávání nevznikaly nedůvodné rozdíly
- uplatní se zejména v jednotném metodickém řízení i v rámci sjednocování
judikatury v důsledku činnosti NSS
zásada materiální - SD vychází ze skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné
pravdy pro správu daní  zásada přednosti obsahu před formou
- výlučně relevantní je skutečný obsah právního úkonu a není umožněna akceptace
prokazatelně zastřeného skutečného stavu stavem formálně právním
- důkazní břemeno k uplatnění této zásady nese SD
princip zákazu - při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným
zneužití práva pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v
rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu
- nejprve byl dovozen judikaturou, nově byl při implementaci směrnice ATAD
vložen do zákona
zásada neveřejnosti a - správa daní je neveřejná, osoby zúčastněné na správě daní a úřední osoby mají
mlčenlivosti povinnost mlčenlivosti o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly
(zásada mlčenlivosti je zejména kvůli povinnosti daňového subjektu seznámit SD
68
 se vším, co může ovlivnit výši daně – důkazní břemeno nese daňový subjekt)
-  motivace k dobrovolnému plnění daňových povinností daňových subjektů
zásada oficiality a - SD soustavně zjišťuje předpoklady pro vznik nebo trvání povinností osob
zásada vyhledávací zúčastněných na správě daní a činí nezbytné úkony ke splnění povinností
- SD je povinen zahájit řízen z moci úřední, pokud nebyly povinnosti ze strany
daňového subjektu splněny vůbec nebo ne řádně
- zásada vyhledávací  nutnost soustavně sledovat a zjišťovat možnost splnění
zákonných podmínek pro vznik a existenci daňové povinnosti
zásada - správce daně může shromažďovat osobní a jiné údaje, jsou-li potřebné pro správu
shromažďování daní, a to jen v rozsahu, který je nezbytný pro dosažení cíle správy daní
údajů - shromažďování informací při správě daní má striktně stanovené hranice, dané
využitelností těchto informací při správě daní, a to jen v nezbytném rozsahu
zásada in dubio - v pochybnostech se postupuje mírněji
mitius

B22. SPRÁVCE DANĚ A OSOBY ZÚČASTNĚNÉ NA SPRÁVĚ DANI

subjekty správy daní – jimi jsou (i) správce daně a (ii) osoby zúčastněné na správě daní (tj. daňové subjekty a třetí osoby)
správce daně
- správcem daně je každý správní orgán/jiný státní orgán, pokud mu zákon svěřuje působnost v oblasti správy daní
o  správním orgánem se pro účely DŘ rozumí – orgán moci výkonné, orgán ÚSC, jiný orgán a PO nebo
FO, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy (definice shodná s § 1 SŘ)
o věcná příslušnost: vymezena v Zákoně o FS ČR a Zákoně o CS ČR (nikoliv v DŘ)
o místní příslušnost:
 FO – místo pobytu (adresa trvalého pobytu/ adresa hlášeného místa pobytu cizince/ kde se FO
převážně zdržuje)
 PO – sídlo (adresa v rejstříku nebo skutečná adresa u PO, které se nezapisují)
 nemovitost – místně příslušný je SD, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitost nachází
 poplatky, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu – místně příslušný je orgán veřejné moci, který
je příslušný k provedení tohoto úkony

- jako správci daní vystupují především (i) orgány finanční správy a (ii) orgány celní správy
o celní správa  spotřební daně, energetické daně, DPH při dovozu neplátci
Generální ředitelství - správní úřad, org. složka státu a účetní jednotka, podřízeno MFČR
cel - místní a věcná působnost, v čele generální ředitel
Celní úřady - správní úřady, org. složky státu a vnitřní org. jednotky GŘC, v čele
ředitel
- 14 krajských + Celní úřad Praha Ruzyně (běžný CÚ, působnost na
území celního prostoru Celního úřadu Praha Ruzyně)
o finanční správa  všechny ostatní daně (v úzkém smyslu)
Generální finanční - správní úřad, org. složka státu a účetní jednotka, podřízení MFČR
ředitelství - místní a věcná působnost, v čele generální ředitel
Odvolací finanční - správní úřady, org. složky státu a vnitřní org. jednotka GFŘ,
ředitelství - místní a věcná působnost, v čele ředitel
Specializované finanční - FÚ příslušný pro tzv. vybrané subjekty – obrat nad 2 mld., banky,
úřady spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny atd.
Finanční úřady - správní úřady, org. složka státu a vnitřní org. jednotky GFŘ
- podřízeno OFŘ, v čele ředitel
- 14 FÚ pro jednotlivé kraje, územní pracoviště dle vyhlášky MFČR
- pravomoc správce daní:
69
 o vede daňová řízení a jiná řízení podle DŘ
o provádí vyhledávací činnost
o kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě daní
o vyzývá ke splnění povinností
o zabezpečuje placení daní
o může zřídit a vést registry a evidence daňových subjektů a jejich daňových povinností
- správce daně vykonává svou pravomoc prostřednictvím úředních osob (ZC, který se bezprostředně podlí na
výkonu pravomoci správce daně, nebo osoba oprávněná k výkonu pravomoci správce daně zákonem nebo na
základě zákona)
osoby zúčastněné na správě daní
daňový = osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon (př. podílový fond, svěřenský fond), jakož i osoba,
subjekt kterou zákon označuje za poplatníka nebo jako plátce daně
o DŘ nevymezuje pojmy poplatník a plátce jako zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků:
o û poplatník – primární daňový subjekt, osoba, jejíž příjmy/majetek/úkony jsou přímo podrobeny
dani
o û plátce (nikoliv „plátce daně“) – osoba, jejíž plnění jsou podrobena dani – např. plátce DPH – je
daňovým subjektem, protože ho za takový označuje zákon x není ale poplatníkem ani plátcem daně
 u plátce daně (sekundární daňový subjekt) není jeho příjem/majetek/úkon/činnost přímo
podroben dani, pouze na vlastní majetkovou odpovědnost vybírá/sráží daň a odvádí správci daně (!)
- nepoužívá se pojem „účastník řízení“
- osoby ustanovené dle zákona, které plní povinnosti stanovené daňovým subjektům (správce dědictví,
svěřenský správce, insolvenční správce) mají stejná PaP jako daňový subjekt
třetí - osoby jiné než daňový subjekt, které mají PaP při správě daní / jejichž PaP jsou správnou daní dotčena
osoby - př. svědek, znalec, tlumočník, další osoby mající povinnost součinnosti při správě daní – mají př. právo
na svědečné, tlumočné atd.
dále: zástupce § 25-30 DŘ, odb. konzultant § 31 DŘ (př. účetní, který není ZC, kvůli zásadě mlčenlivosti a neveřejnosti
daňového řízení by bez tohoto ust. nemohl přijít k jednání a podat vysvětlení)

B23. PRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY PŘI SPRÁVĚ DANÍ

prostředek ochrany= zákonem přiznaný nástroj k ochraně individuálního nebo veřejného zájmu
dělení prostředků ochrany
- podle aktivní legitimace
o iniciován ze strany osoby zúčastněné na správě daní
o na návrh (jde-li o řízení)  na návrh či podnět
o ex officio – iniciován z moci úřední (tomu může předcházet podnět ze strany osoby zúčastněné na správě)
- podle chráněného zájmu
o chránící primárně zájem jednotlivce (subjektivní právo veřejné)
o chránící primárně veřejný zájem
- podle toho, vůči čemu směřuje
o z hlediska vad postupu (procesu)
 proti vadám řízení
 proti vadám jiného (úředního) postupu
o z hlediska výsledku
 proti rozhodnutí (nezákonnost, nesprávnost, nicotnost)
 proti jinému výstupu (protokol, úřední záznam, zpráva o daňové kontrole atd.)
o z hlediska konání/nekonání
 proti jednání správce či chování úřední osoby
 proti nečinnosti
- podle orgánu poskytujícího ochranu
o při správě daní (správce daně)
 prvostupňový (autoremedurní princip)
70
  nadřízený (princip devolutivní)
o mimo správu daní (soudní ochrana)
právní prostředky ochrany
- A) opravný prostředek
o = prostředek ochrany proti nesprávnému / nezákonnému rozhodnutí při správě daní, ke kterému je aktivně
legitimován příjemce rozhodnutí a směřuje ke zrušení nebo změně rozhodnutí
o řádný – směřuje proti nepravomocnému rozhodnutí (odvolání/rozklad)
o mimořádný – směřuje proti pravomocnému rozhodnutí (návrh na povolení obnovy řízení)
- B) dozorčí prostředek
o = prostředek ochrany proti nesprávnému / nezákonnému rozhodnutí při správě daní iniciovaný z moci
úřední
o nařízení obnovy řízení – pouze proti pravomocnému rozhodnutí (pouze proti nesprávnosti)
o nařízení přezkoumání řízení – lze i proti nepravomocnému rozhodnutí (pouze pro nezákonnost)
- právní moc= rozhodnutí, které je účinné a proti němuž se nelze odvolat
řádné opravné prostředky
odvolání - podání, kterým příjemce rozhodnutí žádá správce daně vyššího stupně o skutkové i
právní přezkoumání nepravomocného rozhodnutí správce daně nižšího stupně
- podává se u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno
- obecně nemá odkladný (suspenzivní) účinek
- obecná lhůta pro odvolání – 30 dnů
- postup správce daně prvního stupně (§113 DŘ)
o zamítne
o vyhoví (autoremedura) – lze i zčásti
o postoupí odvolacímu orgánu (se stanoviskem) – devolutivní účinek
- postup správce daně druhého stupně (§114 DŘ)
o princip úplné apelace (tj. nemůže zrušit a vrátit správci daně prvního stupně
a musí meritorně rozhodnout)
o dokazování před odvolacím orgánem
o může dojít ke změně v neprospěch odvolatele (neplatí zákaz reformace in
peuis)
 napadené rozhodnutí změní
 napadené rozhodnutí zruší (a zastaví řízení)
 odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí
rozklad - proti rozhodnutí ústředního správního orgánu (MF) nebo úřední osobou stojící v čele
- rozhoduje osoba stojící v čele na základě návrhu ustanovené komise
mimořádné opravné prostředky
obnova - důvod k nařízení  pouze nesprávnost rozhodnutí (skutkové vady)
řízení -  umožňuje skutkové přehodnocení pravomocného rozhodnutí
- dvě fáze: (1) obnovovací řízení a (2) obnovené řízení
[na základě
- zahájeno vydáním rozhodnutí o povolení nebo nařízení obnovy řízení – příslušný je
návrhu / jako
dozorčí správce, který rozhodl v posledním stupni
prostředek!] - příslušný k provedení obnoveného řízení je správce daně, který ve věci rozhodoval v
prvním stupni  je vázán důvody nařízení obnovy (implicitně)
- výsledek řízení  nové rozhodnutí ve věci, kterým se původní rozhodnutí ruší
- podmínky: nové důkazy / padělaný důkaz / rozhodnutí bylo dosaženo trestným
činem / záviselo na posouzení předběžné otázky a příslušný orgán veřejné moci o ní
dodatečně rozhodl jinak způsobem
dozorčí prostředky
přezkum - dozorčí prostředek umožňující právní přezkoumání ukončeného řízení (buď
né řízení pravomocné anebo nepravomocné rozhodnutí)
- forma iniciace – lze podat podnět správci daně, který v řízení rozhodl v posledním

71
 stupni
- důvody k nařízení  nezákonnost rozhodnutí (právní vady)
o nezkoumá se pouze obsah rozhodnutí, ale celé řízení, které předcházelo
o posuzuje se podle právního stavu v době vydání rozhodnutí
- přezkoumat nelze rozhodnutí v rozsahu, v jakém bylo přezkoumáno správním soudem
o soudní přezkum neznamená automaticky verifikaci zákonnosti celého řízení
(=dispoziční zásada)
o výjimky z dispoziční zásady, kterými se musí soud zabývat vždy, i když nebylo
namítáno (nicotnost, prekluze, absolutní neplatnosti právního úkonu atd.)
- přezkoumání rozhodnutí nařídí správce daně nejblíže nadřízený správci daně, který ve
věci rozhodl v posledním stupni – objektivní lhůta pro nařízení
- přezkumné řízení provede správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni –
vázán:
o (a) důvody, pro které bylo přezkumné řízení nařízeno
o (b) právním názorem v rozhodnutí o nařízení přezkoumání
o výsledek řízení – rozhodnutí, které:
o původní rozhodnutí ruší nebo mění
o zastavuje řízení, nejsou-li důvody ke změně/zrušení původního rozhodnutí
další prostředky ochrany osob zúčastněných na správě daní
- vedle opravných a dozorčích existují prostředky ochrany osob zúčastněných osob na správě daní před postupem SD
- námitka (proti úkonům při placení daní; nelze-li podat odvolání; subj. lhůta do 30D; rozhoduje SD, který úkon
provedl)
- námitka podjatosti (namítá osoba zúčastněná na správě daní; jsou-li důvodné pochybnosti, je úřední osoba
vyloučena dříve; rozhoduje osoba stojící v čele příslušného orgánu)
- stížnost (neposkytuje-li daňový zákon jiný prostředek ochrany; proti postupu SD nebo proti nevhodnému chování
úřední osoby; vyřizuje SD, proti němuž směřuje + možnost prošetřit nadřízeným)
- stížnost na postup plátce daně (v případě pochyb o správnosti sražené či vybrané daně)

B24. DAŇOVÉ ŘÍZENÍ NALÉZACÍ

Řízení při správě daní
- Daňové řízení – vyměřovací, doměřovací, řízení o posečkání daně, řízení o zajištění daně, exekuční řízení
- Registrační řízení, Řízení o závazném posouzení, Další – vyloučení osoby, delegaci, navracení lhůty, …
Daňové řízení – skládá se z několika dílčích řízení a postupů – dvě roviny:
- nalézací  ukončena uplynutím lhůty pro stanovení daně – vedeno za účelem zjištění a stanovení daně
o vyměřovací řízení; doměřovací řízení
- platební  ukončena uplynutím lhůty pro placení daně – vedeno za účelem uhrazení daně
o vybírání, evidence, zajištění a vymáhání
daňové řízení (rovina) nalézací obecně
- první dílčí řízení v rámci daňového řízení – zahájení okamžikem zahájení vyměřovacího řízení (viz níže) –
podstatou je správné zjištění a stanovení daně û druhým je rovina platební (cílem uhrazení daně)
- skládá se ze tří částí
o i) vyměřovací řízení (účelem je stanovení daně)
o ii) doměřovací řízení (účelem je stanovení změny poslední známé daně)
o iii) řízení o řádném opravném prostředku (proti rozhodnutí vydaném ve vyměřovacím nebo doměřovacím
řízení)
- končí uplynutím prekluzivní lhůty  3R subjektivní/10L objektivní

(1) vyměřovací řízení

daňové tvrzení
72
 - řízení nejčastěji zahajováno podáním řádného daňového přiznání (či jiného řádného daňového tvrzení)
o Povinnost podat daňové tvrzení musí být v daňovém zákoně výslovně uvedena!
o daňové tvrzení= legislativní zkratka pro DP, daňová hlášení a vyúčtování daně
 přiznání podává poplatník, hlášení / vyúčtování plátce daně
 formulářová forma
- daňový subjekt je sám povinen si daň spočítat – zásada autoaplikace daňového práva
- daň je většinou splatná k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání
- obecná lhůta pro podání – 3M po uplynutí 12 měsíčního období, u kratšího do 25D
o zákon může stanovit, že se daňové přiznání podává „za období“, tedy po skončení, nebo „na
období“, tedy před jeho skončením, typicky v průběhu
- prodloužená lhůta  6M; v případě povinnosti ověřovat účetní závěrku auditorem nebo v případě, že
tvrzení zpracovává a podává daňový poradce
- opravné daňové tvrzení – před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového tvrzení (nahrazuje ho)
vyměření daně
- na základě daňového tvrzení nebo z moci úřední (pokud není podáno)
- správce daně tvrzení zkontroluje a daň vyměří, přitom zde platí tzv. “konkludentní” vyměření
o tzn. že v případě, že daň je správně spočítána sice správce vydá platební výměr, ale ten pouze
založí do spisu (pokud subjekt nežádá jeho zaslání)
o nelze odvolání a den doručení nastává dle fikce posledním dnem lhůty pro podání tvrzení
o v případě pochybností, nebo pokud je daň spočítaná subjektem odlišná od daně vyměřené,
vydává správce odůvodněný platební výměr  rozdíl je splatný do 15D od PM odův.
platebního výměru
(2) doměřovací řízení
- zahájení  dodatečným daňovým tvrzením nebo z moci úřední (jen na základě daňové kontroly)
o  smyslem a účelem je uhrazení rozdílu oproti poslední známé dani (tj. vedeno za účelem
změny poslední známé daňové povinnosti)
o dodatečné daňové tvrzení= daňový subjekt zjistí vyšší daň než poslední známá daň 
povinnost podat dodatečné daňové tvrzení a částku uhradit
o pokud zjistí daň nižší, je to jen možnost daňového subjektu
- správce povinen zahájit, pokud měla být stanovená daň jak vyšší, tak i nižší
- PM dosavadních rozhodnutí není na překážku doměření
- je-li doměřená daň vyšší, než byla dodatečně tvrzena  výsledkem je dodatečný platební výměr
-  splatnost doměřené daně  dodatečná lhůta 15D od PM platebního výměru
- pokud se odchylují jen údaje, na základě kterých byla vyměřena daň, ale nemění se samotná výše daně,
uvede SD v platebním výměru, že se daň neodchyluje (neoznamuje se však dodatečným platebním
výměrem
lhůta pro stanovení daně
- prekluzivní (poté nelze měnit poslední známou daň)
- prekluzivní lhůta není všeobecná (právo zaniká jen ve výslovně zákonem uvedených případech)
- délka lhůty pro stanovení daně  3R subjektivní, 10L objektivní (po uplynutí nelze již stanovit)
o začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného tvrzení, resp. dnem splatnosti daně u řízení z
moci úřední
o v DŘ uvedena řada úkonů a právních skutečností, které prodlužují nebo přerušují lhůtu, případně ji staví
(taxativní)

B25. EVIDENCE A PLACENÍ DANÍ

Daňové řízení (rovina) platební obecně
- druhé dílčí řízení daňového řízení – podstatou je uhrazení daně – jeho součástí je (1) evidence daní, (2) vybírání
daní a (3) vymáhání daní
- dílčí řízení při placení daně
o i) řízení o posečkání daně a rozložení na splátky
73
 o ii) řízení o zajištění daně (viz B29)
o iii) řízení exekuční
o iv) řízení o řádném opravném prostředku/mimořádných opravných a dozorčích prostředcích
evidence daní
- podle úpravy obsažené v DŘ je evidence daní vnitřní evidencí správce daně, ve které se evidují jednotlivé
daňové povinnosti daňových subjektů, sestávajících se zejména ze vzniku, stanovení, splnění, popřípadě i jiných
zániků daňových povinností  tyto údaje jsou evidovány na osobních daňových účtech
- dále je součástí evidence daní také evidence vzniklých přeplatků, nedoplatků a převodů v rámci evidence daní
- záznam vzniku/stanovení/splnění/zánik daňových povinností a z toho vyplývajících
přeplatku/nedoplatku/převodu  údaje evidovány na osobních daňových účtech
- osobní daňový účet
o účet, který je veden pro jednotlivé daňové subjekty odděleně za každý druh daně
o s ohledem na přehlednost evidence může být daný druh daně rozčleněn na několik částí, o nichž se vedou
samostatné osobní daňové účty
 debetní strana  předpisy, odpisy a jejich opravy
 kreditní strana  platby a vratky
o údaje na osobních daňových účtech jsou průkazným způsobem evidovány na základě dokladů, které
zachycují veškeré změny prováděné na osobních daňových účtech a které jsou potvrzeny úřední osobou
(předpisné, odpisné, platební a opravné doklady)  na žádost správce daně vydá potvrzení o stavu ODÚ
nedoplatek přeplatek posečkání
- = částka, která není uhrazena - „prostý“ přeplatek = částka, o - SD může na základě žádosti
po splatnosti daně kterou úhrn plateb a vratek na daňového subjektu nebo ex offo
- (a) částka daně, která není kreditní straně osobního daňového povolit posečkání úhrady daně;
uhrazena a uplynul již den účtu převyšuje úhrn předpisů a případně rozložení její úhrady na
splatnosti této daně odpisů na debetní straně ODÚ splátky
- (b) neuhrazené příslušenství - vratitelný přeplatek = přeplatek, - povinnost platit úrok z posečkání
daně, u kterého již uplynul den který prošel tzv. testem (poloviční než úrok z prodlení)
jeho splatnosti vratitelnosti - zákonné důvody pro povolení
- (c) případně též neuhrazená - přeplatek se nejprve započte: posečkání
částka zajištěné daně o i) na nedoplatky na jiných - 1. pokud by neprodlená úhrada
- nedoplatek hradí daňový subjekt ODÚ u téhož SD znamenala pro daňový subjekt
jako svůj daňový dluh o ii) na nedoplatky u jiného vážnou újmu
- nedoplatek je to, co se vymáhá SD, jenž o započtení - 2. pokud by byla ohrožena
daňovou exekucí požádal výživa daňového subjektu nebo
- pak dosahuje-li vratitelný přeplatek osob na jeho výživu
nejméně částku 200,- Kč, vrátí jej odkázaných
SD na základě žádosti/stanoví - 3. pokud neprodlená úhrada
zákon vedla k zániku podnikání
daňového subjektu atd.
placení daně
- pořadí úhrady daně –  nedoplatky na dani a splatná daň   nedoplatky na příslušenství daně   vymáhané
nedoplatky na daní   vymáhané nedoplatky na příslušenství daně
- lhůta pro placení daně= časový úsek, ve kterém je možné realizovat dobrovolnou i nedobrovolnou úhradu daně
(obvykle splatnost v den podání DP)
o  û lhůta pro stanovení daně= 3R a je prekluzivní (uplynutím zaniká právo!) [tj. jedná se o sankci
v důsledku nerealizace FP pravomoci]
o délka lhůty  základní 6L; maximální 20L (u zajištěných daní 30L)
o počátek běhu lhůty
 a) u daní vyměřovaných – okamžik splatnosti (podáním DP)
 b) u daní doměřovaných – okamžik náhradní splatnosti
- způsob placení daně  daň se platí příslušnému SD v české měně a lze platit
o a) bezhotovostně; b) v hotovosti; c) kolkovými známkami; d) přeplatkem na jiné dani (viz výše)
o povinnost uvést na kterou daň je platba určena
74
 - den platby  den, kdy byla připsána na účet správce daně, nebo den, kdy úřední osoba platbu (v hotovosti)
převzala
- princip „co peklo schvátí, to už nenavrátí“ – vracení platby bez dalšího je zásadně nepřípustné, je nutné
postupovat cestou řízení o vrácení vratitelného přeplatku
správa
- procesně dělená správa – orgán veřejné moci (NE správce daně) uloží platební povinnost k peněžitému plnění do
VR, kdy tato povinnost je dána přímo ze zákona bez vydání rozhodnutí (př. poplatek za znečišťování ŽP)  věcná
dělená správa – orgán veřejné moci je v tomto rozsahu správcem daně

B26. ZAJIŠTĚNÍ A VYMÁHÁNÍ DANÍ

zajištění daní
- pro případy, kdy hrozí riziko neodvedení daně nebo odvedení v nesprávné výši
① zajišťovací příkaz - slouží k zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň
- lze jej vydat, (i) má-li správce daně odůvodněnou obavu, že daň bude v době
její vymahatelnosti nedobytná a (ii) existuje-li přiměřená pravděpodobnost, že
daň bude v budoucnu stanovena
- zajišťovacím příkazem se daňovému subjektu uloží úhradu určité částky
- zajišťovací příkaz lze i vymáhat
- proti zajišťovacímu příkazu se lze odvolat  není-li o odvolání rozhodnuto do
30 dnů, stane se neúčinným
- pokud přede dnem splatnosti nebo před stanovením daně pominou důvody, pro
které byl zajišťovací příkaz vydán, správce daně rozhodne o ukončení jeho
účinnosti; v důsledku toho může vzniknout vratitelný přeplatek, který správce
daně i bez žádosti do 15 dnů vrátí
- přezkoumatelné ve správním soudnictví
② zástavní právo - SD může rozhodnutím zřídit zástavní právo k majetku daňového subjektu k
zajištění jím neuhrazené daně
- zástavní právo se vykoná podle OZ a přiměřeně se přitom použijí ustanovení o
daňové exekuci
③ ručení - nedoplatek je povinen uhradit ručitel, pokud mu správce daně sdělí ve výzvě
stanovenou daň, za kterou ručí, a vyzve jej k úhradě
- ručitel má postavení jako daňový subjekt  má však postavení
„sekundárního“ dlužníka, kdy původně „primární“ dlužník daň neuhradil (ani
po výzvě a daň byla ze strany SD neúspěšně vymáhána)
- institut ručitele je obsažen pouze v některých daních, daňový zákon musí
ručení výslovně stanovit
- ručení obsahuje daň z přidané hodnoty (§ 108a a § 109 ZDPH)
④ ručení třetí osoby a - na základě písemného prohlášení ručitele s úředně ověřeným podpisem může
finanční záruka správce daně rozhodnout o přijetí ručení třetí osobou
- správce daně může přijmout k zajištění dosud neuhrazené daně finanční
záruku podle občanského zákoníku
⑤ zálohy - daň lze zajistit prostřednictvím záloh; tuto povinnost musí stanovit zákon
- jde o poměrně běžný institut, obsažený v mnoha daňových zákonech
- správce daně může v odůvodněných případech stanovit zálohy jinak, než
stanoví zákon, případně stanoví výjimku z povinnosti daň zálohovat

vymáhání daní
- daňový nedoplatek může správce daně vymáhat
o (1) daňovou exekucí podle DŘ
o (2) soudní exekucí  ten pak postupuje podle exekučního řádu
75
 o (3) uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení podle insolvenčního zákona
o (4) přihláškou do veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách (jako věřitel u dražby nedobrovolné)
- exekuční titul – vymáhat lze na základě exekučního titulu, kterým je
o (i) výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní
o (ii) vykonatelné rozhodnutí stanovující peněžité plnění
o (iii) vykonatelný zajišťovací příkaz
- daňová exekuce
o daňová exekuce je komplexně upravena v DŘ
 subsidiárně se použije OSŘ, jde-li pouze o práva správce daně v roli oprávněného
 pokud jde správce daně v roli daňového exekutora, použije se pouze daňový řád
o daňová exekuce zahajuje nařízením prostřednictvím exekučního příkazu
  obsah: výše nedoplatku, náklady, způsoby vymáhání (viz níže)
o daňovou exekuci lze provést pouze těmito způsoby
 a) postižením majetkových práv
 srážky ze mzdy / přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb /
přikázání jiné peněžní pohledávky / postižení jiných majetkových práv
 b) prodej movitých věcí
 c) prodej nemovitých věcí
o v praxi je daňová exekuce pro dlužníka levnější než exekuce prostřednictvím soudního exekutora, protože
se hradí pouze náklady exekuce a nikoliv i odměna exekutora

B27. POPLATKY
poplatky obecně
- = povinné platby, které se platí jako částečná náhrada spojených s činností orgánů veřejné moci nebo za oprávnění
poskytovaná poplatníkovi
 nenávratná, nedobrovolná, ekvivalentní, nesankční peněžitá plnění ukládaná na základě zákona, které jsou
příjmem veřejných rozpočtů, a to příjmy zpravidla účelovými, řádnými, pravidelnými a plánovanými
- soustava poplatků není obsažena v jednom zákoně, který by taxativně stanovil druhy poplatků, které je možno
ukládat a vybírat
- poplatky jsou buď upraveny v kodexech (klasické poplatky, např. zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích)
nebo jsou zařazeny a vymezeny v zákonech, které upravují problematiku, se kterou úzce souvisí (poplatky sui
generis, např. zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a v něm časový poplatek)
státní poplatky
i) soudní poplatky
význam, funkce a právní prameny právní konstrukce soudního poplatku
- poplatek plní funkci úhradovou; tj. má sloužit - poplatník (navrhovatel) – FO/PO, která dala podnět
k úhradě zvláštního nákladu soudního orgánu, který k soudnímu řízení nebo úkonu prováděnému soudem
byl žádostí vyvolán; soudní poplatky jsou platby, - pokud vznikne poplatková povinnost několika
které mají zajistit, aby také žadatelé o určité jednání poplatníkům, platí poplatek společně a nerozdílně
soudu přispěli na úhradu jeho nezbytných výdajů - předmět – poplatku jsou jednotlivé úkony prováděné
- právní normy umožňují v určitých případech upustit soudy a úkony správy soudu, které jsou vymezeny
od vybírání poplatku nebo stanovit pro určité osoby v sazebníku, která je přílohou zákona û NE při tr.
či některé druhy jednání osvobození od soudních řízení
poplatků  jedná se o princip dostupnosti - osvobození od poplatku – může být osobní, věcné či
- upraveno zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích individuální û nebo bez časového omezení nebo
soudní poplatky se spravují v rámci dělené pouze na určitou dobu (osobní: určitá skupina
správy – vyměřují se podle o. s. ř., vybírají a navrhovatelů např. náhrada škody na zdraví / věcné:
vymáhají se podle daňového řádu volební právo, způsobilost / individuální: tíživé
soudní poplatek nelze vyměřit ani vymáhat po majetkové poměry)
uplynutí 3L od roku, v němž se stal poplatek - sazba – v sazebníku jsou stanoveny poplatky buď
splatným pevnou částkou, nebo procentem ze základu (žaloba

76
 na plnění: 1000 Kč do žalované částky 20k a potě 5
%)
- poplatková povinnost vzniká okamžikem podání
návrhu
- do 5.000 Kč lze platit kolkovými známkami û ostatní
poplatky na účet SR zřízeného u ČNB pro jednotlivé
soudy (účet soudu)
- rozpočtové určení – výnos ze soudních poplatků je
určen do státního rozpočtu

ii) správní poplatky

význam, funkce a právní prameny
- smyslem je, aby žadatel přispěl na činnost orgánu,
která se uskutečňuje v jeho zájmu a aby nezatěžoval
státní správu zbytečnými podáními
- na druhou stranu musí správní řízení zůstat
z hlediska poplatků pro poplatníka dostupné
(upuštění od vybírání nebo osvobození v určitých
případech  princip dostupnosti)
- zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
- jednotlivé poplatky jsou upraveny v sazebníku,
který je přílohou zákona
právní konstrukce správních poplatků
- poplatník (žadatel) – ten, kdo dá podnět ke
správnímu úkonu nebo v jehož zájmu nebo věci byl
úkon proveden
- poplatky vybírají orgány VM a dále orgány ÚSC a
orgány PO (výkon působnosti v oblasti státní správy)
- předmět – správní řízení a další činnosti správního
úřadu související s výkonem státní správy
- sazba – pevná sazba nebo % sazbou (několik
výjimečných případů, např. poplatek za spor
z veřejnoprávní smlouvy)
- do 5.000,- Kč může být zaplacen kolkem û nelze u
ÚSC, na CZ hraničních přechodech nebo ČNB

místní poplatky
- stanoveny obcemi v rámci samostatné působnosti prostřednictvím obecně závazných vyhlášek
- cílem: zajištění příjmů obce, regulace a ochrana
význam, funkce a právní prameny
- jde o poplatky, o jejichž zavedení si na základě zmocnění v zákoně rozhoduje obec sama v rámci samostatné
působnosti (správu ale vykonává obecní úřad v přenesené působnosti)
- účelem místních poplatků je  zajištění příjmů do rozpočtu obce (fiskální funkce) a regulace a ochrana
- upraveno zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích + konkretizace jednotlivými OZV obcí
- upraveno zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
jednotlivé místní poplatky
poplatek ze psů - smyslem je regulovat počet psů v obci a zároveň získat určitý finanční
příspěvek na udržování čistoty veřejných prostranství v obci; poplatková
povinnost se týká držitele psa staršího 3M
- někteří osvobozeni (vodící psi) + zákonem snížená maximální sazba pro
důchodce
- z teoretického hlediska jde o daň
poplatek za lázeňský - poplatek se vybírá v lázeňských městech nebo městech soustředěného
nebo rekreační pobyt cestovního ruchu od FO, která pobývá v příslušném místě za účelem léčení či
rekreace – poplatníkem je ubytovaný, plátcem je ubytovatel

poplatek z ubytovací - vybírá se z ubytovací kapacity, která se nachází v zařízeních určených (=

kapacity kolaudovaných) k přechodnému ubytování za úplatu – poplatníkem je
ubytovatel (lze zavést současně s poplatkem za lázeňský a rekreační pobyt)

77
 poplatek za užívání - vybírá se od osob, které umisťují zařízení sloužící k poskytování služeb nebo
veřejného umisťují prodejní či jiná podobná zařízení na veřejném prostranství
prostranství - poplatek je placen každým, kdo užívá veřejné prostranství způsobem, který
omezuje ostatní uživatele v užívání tohoto veřejného prostranství  tj. není
vázán jen na podnikatelskou činnost
další: za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí města, ze vstupného (pro pořadatele
akcí, při které se vybírá vstupné), za zhodnocení stavebního pozemku (za přivedení vodovodu/kanalizace na hranici
pozemku)
ostatní poplatky
- ostatní rozpočtové příjmy = příjmy, které jako obligatorní nebo fakultativní plynou do některého veřejného
rozpočtu
- platby spojené s ochranou životního prostředí
o poplatek za znečišťování ovzduší (poplatníkem je provozovatel stacionárního zdroje)
o vodní poplatky (poplatek za odebrané množství podzemní vody, poplatek za vypouštění odpadních vod do
vod povrchových, poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních)
o poplatek za ukládání odpadů
- další rozpočtové příjmy (časový poplatek [= dálniční známky]) a mnoho dalších (kolkové známky, mýtné)

B28. POJEM, DRUHY A PŘEDMĚT CLA

cla obecně
- upravuje Celní zákon č. 242/2016 Sb.
- dále předpisy EU  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se vydává celní kodex
Unie obsahující základní pravidla pro ukládání a vybírání cla na území EU
- clo = povinné peněžité plnění sui generis stanovené právními předpisy, které je vybíráno v přímé souvislosti
s přechodem zboží přes státní hranici nebo hranici nadstátního celního území (př. EU) od osob, které zboží
dovážejí/vyvážejí, nebo od osob, pro které je takového zboží dováženo/vyváženo
o  peněžité plnění stanovené právními předpisy v souvislosti s přechodem zboží přes hranice státu nebo
celního území, jde o zákonné, nenávratné, nedobrovolné, neekvivalentní, nesankční peněžité plnění
- clo je z teoretického hlediska daň
- funkce cla  fiskální (clo tvoří příjem do rozpočtu EU – ČR si smí ponechat jen 20 % z výnosu cla na pokrytí
nákladů na jeho výběr); obchodně politická (instrument hospodářské politika státu; ovlivnění ceny určitých
komodit)
- druhy cla
o podle směru přechodu přes státní hranici
 dovozní (importní) û vývozní (exportní) ûprůvozní (tranzitní)
o podle způsobu stanovení a výše celní sazby
 autonomní clo (se státy, se kterými není uzavřena žádná úmluva o clech)
 smluvní clo
 preferenční clo (zvláštní clo ve styku s rozvojovými zeměmi mající nízký podíl HDP)
o podle výpočtu
 valorická û specifická û kombinovaná
o podle účelu  odvetnáûresortníûochrannáûvyrovnávacíûantidumpingovéûdiskriminační
- zóna volného obchodu (skupina dvou/více celních území + odstranění cel) û celní unie (vyšší stupeň integrace;
nahrazení dvou/více celních území celním územím jediným)
předmět cla - zboží v souvislosti s jeho přechodem přes hranici státu / celního území, která zakládá vznik
povinnosti zaplatit clo (tzv. celní dluh)
o zboží = hmotné věci movité a elektrická energie, jež jsou uvedeny ve společném
celním sazebníku  na zboží EU û zboží, které není zbožím EU
- při přechodu zboží přes hranici celního území EU přidělují celní orgány předloženému
zboží tzv. celně schválené určení (propuštění zboží do některého celního režimu)

78
 - Celní kodex EU rozeznává 8 druhů celního režimu  i) volný oběh; ii) tranzit; iii)
uskladňování v celním skladu; iv) aktivní zušlechťovací styk; v) přepracování pod celním
dohledem; vi) dočasné použití; vii) pasivní zušlechťovací styk; viii) vývozní režim
subjekt cla deklarant - osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem / jejímž jménem je celní
prohlášení učiněno
- pouze osoba usazená v EU, jinak prostřednictvím nepřímého zastoupení
o zástupce přímý – jedná jménem a na účet zastoupené osoby
(deklarantem i dlužníkem je pouze zastoupený)
o zástupce nepřímý – jedná vlastním jménem a na účet zastoupené osoby
(deklarant i dlužník je zástupce, vedle kterého se za dlužníka společně a
nerozdílně považuje i zastoupený)
dlužník - osoba, která má povinnost uhradit celní dluh (obvykle deklarant)

B29. ZÁKLAD, SAZBA A SPRÁVA CLA

základ cla - viz metody určování celní hodnoty

sazba cla - založena Společným celním sazebníkem EU – nařízení Rady č. 2658/87 o společném
celním sazebníku – integrovaný sazebník EU  TARIC (dělení do 21 tříd a 98 kapitol)
- smluvní celní sazby – používají se na zboží dovážené ze států, které jsou smluvní stranou
GATT a dále se státy, s nimiž EU uzavřela dohody o vzájemném poskytování doložky
nejvyšších celních výhod
- všeobecné celní sazby – uplatňují se při dovozu zboží ze 3. zemí pouze pokud jsou nižší
než smluvní celní sazby
- jednotná celní sazba – využívá se pro dovoz zboží zcela neobchodní povahy

Metody určování celní hodnoty

- základ cla
o a) valorický základ– celní hodnota dováženého zboží vyjádřená v penězích (nejpoužívanější)
o b) specifický základ – celní hodnota dováženého zboží vyjádřená ve fyzikálních jednotkách
- celní hodnota – údaj pro výpočet celního dluhu při použití valorických či kombinovaných celních sazeb
- jednotlivé metody – stanovení celní hodnoty dle následujících 5 metod (dle GATT a Celního kodexu EU)
i) metoda převodní ii) metoda převodní iii) metoda převodní iv) metoda v) metoda
hodnoty hodnoty stejného hodnoty podobného jednotkové ceny vypočítané hodnoty
dováženého zboží zboží zboží

správa cla
- = postup, uplatňovaný orgány celní správy při rozhodování, zda se zboží propustí do navrženého režimu a zda a v
jaké výši má být clo placeno
- Celní režimy
a) propuštění do volného oběhu
b) zvláštní režimy Tranzit (vnější a vnitřní)
Uskladnění (v celním skladu a svobodná pásma)
Zvláštní účel (dočasné použití, konečné užití)
Zušlechtění (aktivní a pasivní zušlechťovací styk)
c) vývoz
- Orgány Celní správy České republiky
79
 o zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky;
o = specializované orgány státní správy s odvětvovou působností v oblasti celnictví, celní politiky a
navazujících oblastí
 taktéž správu spotřebních daní, energetických, správu DPH vybírané při dovozu a správu poplatků
spojených s vývozem a dovozem
o jedná se o ozbrojený bezpečnostní sbor; mohou zastavovat řidiče na silnici a kontrolovat (dálniční známka,
mýto, kontrola procleného zboží, spotřební daně)
Generální ředitelství - správní úřad, org. složka státu, podřízeno MFČR
cel - místní a věcná působnost, v čele generální ředitel
Celní úřady - správní úřady, org. složky státu a vnitřní org. jednotky GŘC, v čele
ředitel
- 14 krajských + Celní úřad Praha Ruzyně (běžný CÚ, působnost na
území celního prostoru Celního úřadu Praha Ruzyně)

80
Odstraněné otázky

A9. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

ústavní zakotvení, právní forma a hlavní cíl České národní banky
- ústřední (centrální) banka ČR
- samostatná PO veřejného práva, vlastní IČO, ale nezapisuje se do OR
- hlavním cílem (čl. 98 Ústavy) – péče o cenovou stabilitu
o skrz inflační cílování – snaha udržovat míru inflace na úrovni vyhlášeného inflačního cíle nebo v jeho
blízkosti (přihlédnutí k trhu práce, dovozním cenám, hospodařením rozpočtu atd.)
- zákon o ČNB a další zákony svěřují ČNB některé kompetence správního úřadu (zejm. z pozice orgánu dohledu),
NENÍ ale správním úřadem (vláda nesmí být nadřazena ČNB!)
- další úkoly (např. vydávání bankovek a mincí, stanovování úrokových sazeb, vedení účtů státní pokladny atd.
- hospodaří podle vlastního rozpočtu a s vlastním majetkem
- NEZÁVISLOST- (1) institucionální (vůči jiným institucím – zejm. exekutiva), (2) funkční (autonomně rozhoduje
o svých nástrojích), (3) personální, (4) rozpočtová, (5) finanční (zákaz přímého úvěrování státu nebo ÚSC)
Působnost a úkoly
- měnová politika (cíl: nízká stabilní inflace)
- vydávání bankovek a mincí (cíl: hladký oběh hotovosti)
- provozování mezibankovního platebního systému – CERTIS (cíl: plynulý bezhotovostní platební styk)
- banka státu (cíl: bankovní služby státu a veřejnému sektoru)
- nakládání s devizovými rezervami, součást Evropského systému centrálních bank
- makroobezřetnostní politika (cíl: finanční stabilita, odolnost, bezpečné fungování fin. systému)
- sjednocený dohled nad finančním trhem (ochrana klientů a institucí, které podnikají na finančním trhu)
Dohled ČNB (§44 odst. 1 ZoČNB)
- bankami, pobočkami zahraničních bank, spořitelními a úvěrními družstvy, platebními institucemi…
- obchodníky s cennými papíry, emitenty cenných papírů, investičními společnostmi, investičními fondy,
organizátory trhů s investičními nástroji a dalšími osobami…
- pojišťovnami, zajišťovnami, penzijními fondy, penzijními společnostmi…
- zpracovateli tuzemských bankovek a tuzemských mincí…
- nebankovními poskytovateli spotřebitelského úvěru…
- činností dalších osob, u kterých tak stanoví jiný právní předpis
Orgány ČNB
- Bankovní rada= kolegiální orgán v čele ČNB, 7 členů (guvernér, 2 více guvernéři, 4 členové), členové jmenováni
prezidentem republiky bez kontrasignace na dobu 6 let, určuje měnovou a makroobezřetnostní politiku a nástroje
pro jejich uskutečňování
- Guvernér ČNB – jedná jménem ČNB navenek, oprávněn účastnit se schůze vlády (poradní hlas), předkládá PS
nejméně 2x ročně zprávu o měnovém vývoji

A10. MINISTERSTVO FINANCÍ

zákonné zakotvení a právní forma
- vrcholný a ústřední orgán státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní
pokladnu ČR, finanční trh, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové
poradenství, věci devizových (včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí), ochranu zahraničních investic,
tomboly, loterie a podobné hry, pojišťovny, penzijní fond a pro činnost zaměřenou proti legalizaci z výnosů z TČ
- zřízeno kompetenčním zákonem č. 2/1969 Sb.
Přímo řízené subjekty: Celní správa ČR, Finanční správa ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Státní
tiskárna cenin, Finanční analytický úřad, Státní pokladna Centrum sdílených služeb
Základní okruh působnosti a pravomoci
81
 Finanční politika - státní rozpočet a státní závěrečný účet (státní pokladna) – příprava návrhu zákona o SR
- finanční trh – ochrana zájmů spotřebičů (dohled – ČNB),
- daně, poplatky a cla (û správa) – legislativní činnost (prováděcí právní předpisy), celní a
finanční správa
- platební styk, regulace vydávání elektronických peněz, jednotní měna euro (v
ostatních oblastech měnového práva – ČNB)
- finanční kontrola – legislativní činnost (návrhy a příprava), vlastní i vnější kontrola
prostřednictvím FÚ (jiné subjekty ve veřejné správě), ukládání sankcí (např. za porušení
rozpočtové kázně)
- cenová regulace – legislativní činnost, kontrola skrz fin. a cel. správu
- vydává vyhlášky – např. Vyhláška o rozpočtové skladbě
Ostatní činnosti - přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků
- hazardní hry – základní povolení MF k provozu, povolení hracího prostoru – obec,
internetové hry (MF), tomboly (obec)
- hospodaření s národním majetkem – je-li majetek bez obhospodařovatele  MF (dle
kompetenčního zákona)

C20. ÚVĚROVÉ PRÁVO, REGULACE SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU

Úvěrové právo= účelové seskupení právních norem VP a SP, které upravují úvěr a činnosti a postavení osob nebo jiných
jednotek, které úvěry nabízejí a poskytují, právě při jejich nabízení a poskytování
- zatímco vztahy dlužník–věřitel jsou soukromoprávní, úprava nabízení, poskytování a zprostředkování úvěrů je
veřejnoprávní
- úzký vztah k občanskému právu
Úvěr= právo použití cizí peněžní prostředky pro vlastní potřebu s povinností je v určité lhůtě vrátit a zaplatit za toto právo
odměnu (tj. úrok)
- účinky smlouvy vznikají podpisem  vznik práva dlužníka na čerpání peněžních prostředků a povinnost věřitele
prostředky poskytnout
Druhy úvěrů
- podle osoby věřitele: bankovní (úvěr poskytují banky, spořitelní a úvěrová družstva) û nebankovní
- podle délky trvání úvěrového vztahu: krátkodobé (splatné do 1 roku), střednědobé (1 až 5 let), dlouhodobé (5+)
- podle použití z úvěru získaných peněžních prostředků: účelové û bezúčelové
- podle osoby dlužníka: úvěry domácností û úvěry podnikatelů; hypoteční úvěry û spotřebitelské úvěry;
obchodní úvěry (basically odložená splatnost)
- kontokorentní úvěr – doplněk k běžnému účtu, je možné jít do mínusu na účtu, vypůjčené prostředky ve
stanovené lhůtě splatit
- revolvingový úvěr – druh spotřebitelského úvěru, který je automaticky obnovovaný, podobné fungování jako
kontokorentní, ale RÚ je účelový a není svázán s konkrétním běžným účtem
- státní úvěr – úvěr, v němž jako dlužník figuruje stát; lze splatit 2 způsoby: a) odkoupení investičního nástroje zpět,
b) splacení při uplynutí lhůty splatnosti dluhu + často možnost předčasného splacení

Specifické druhy úvěrových finančních služeb v oblasti úvěrování podnikatelů

- faktoring – odkup krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti
- forfaiting – odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti
- leasing – pronájem zařízení, předmětů dlouhodobé spotřeby za sjednané nájemné na dobu určitou, a to s možností
odkoupení tohoto zboží po uplynutí doby nájmu za předem stanovenou zbytkovou hodnotu (běžný leasing) û
vrácení najatého zboží (operativní leasing)
Spotřebitelský úvěr (Zákon o spotřebitelském úvěru)
= úvěr zprostředkovávaný a poskytovaný osobě v postavení spotřebitele podnikatelem, dohled: ČNB + fin. arb.
- nejen úvěr, ale i peněžitá zápůjčka, odložená platba nebo obdobná finanční služba
- zvláštní druhy
o spotřebitelský úvěr na bydlení
o vázaný spotřebitelský úvěr – na současně poskytované zboží nebo služby
82
 - poskytovatelé SÚ
o finanční instituce upravené jinými předpisy
o nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (upraveno ZSÚ)
 povolení ČNB na 5 let, kapitál 20 mil.
- zprostředkování SÚ
o samostatný zprostředkovatel (osoba, jíž bylo vydáno povolení ČNB a která zprostředkovává úvěr na
základě písemné smlouvy s poskytovatelem SÚ nebo zprostředkovatelské smlouvy se spotřebitelem)
o vázaný zástupce – osoba oprávněná zprostředkovávat na základě zápisu v registru vedeném ČNB
o zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru – zprostředkovává úvěr určený k financování jím
prodávaného zboží nebo poskytované služby
 zápis v registru ČNB
o zahraniční zprostředkovatel
- pravidla jednání se spotřebitelem  povinnost vykonávat svou činnost s odbornou péčí, jednat se spotřebitelem
čestně, transparentně a zohledňovat jeho práva a zájmy
- regulace dokumentace, odměňování, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele
Instituty úvěrového práva
- řízení úvěrového rizika – posouzení úvěrového rizika u žadatele o poskytnutí úvěru
- bankovní úvěrové registry – obsahují informace z bankovních obchodů
o Centrální registr úvěrů – vede ČNB, informace o úvěrech podnikajících FO a PO, nejsou informace o
SÚ!, přístup k informacím umožněn bankám a pobočkám zahraničních bank + ČNB
o bankovní registr klientských informací – vede soukromá akciová společnost, jejíž akcionáři jsou 5
velkých českých bank (Česká spořitelna, ČSOB, KB, MONETA, UniCredit) – výměna informací o bonitě
a důvěryhodnosti klientů

C21. PRÁVO PROTI PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ

Klíčové 3 oblasti
1) boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
2) boj proti financování terorismu
3) mezinárodní finanční sankce
Boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
- legalizace výnosů z TČ= činnost/soubor činností, jejímž cílem je zastřít závadný (typicky nelegální) původ
majetku, případně může být cílem znemožnění zjištění původu takového majetku
- TP rozšiřuje o majetek, který byl nabyt za jiný závadně získaný majetek
- časté završení aktivit, které spočívají v nelegálním nabytí majetku
- nelegálně nabytý majetek= nejen majetek získaný přímo nelegální činností (např. spáchání majetkového TČ), ale i
majetek v podobě odměny za nelegálně prováděnou činnost (např. distribuce drog, obchod se zbraněmi)
- příklady: směšování nelegálně nabytého majetku s tím, co byl nabyt legálně; vystavování fiktivních daňových
dokladů; manipulace s kupní cenou věci za účelem jejího dalšího prodeje; využívání tzv. daňových rájů; využívání
virtuálních měn, rozdělení peněz na řadu transakcí, které jsou vkládány na různé účty
- nástroje a způsoby boje proti LVzTČ: mezinárodní spolupráce policejních orgánů, správců daně, vybraných
institucí působících na finančním trh – účelem je odhalení a oznámení potenciálně rizikových transferů
Boj proti financování terorismu
- FT= materiální podpora osob, jejichž aktivity směřují k páchání teroristické činnosti
- úzce spjato s problematikou legalizace výnosů z TČ – právě nelegálně získané prostředky často slouží jako
jediný zdroj příjmů teroristických uskupení – vnitřní FT (financování z vlastní, typicky nelegální činnosti
teroristických uskupení – typicky: obchod s drogami, se zbraněmi, únosy osob) û vnější (poskytování majetku ze
strany třetích osob)
- nástroje a způsoby boje: obdobné jako u legalizace výnosů z TČ
Mezinárodní finanční sankce
- jakákoli omezení, která si kladou za cíl obnovit nebo zvýšit úroveň mezinárodní bezpečnosti
- smyslem je postihnout negativní činnost vykonávanou na vymezeném území nebo vymezenými osobami
- dělení: právně vynutitelné û nevynutitelné (ryze politické povahy); sankce proti územím û proti osobám; podle
povahy sankce (právní, ekonomická, politická); podle délky trvání: krátkodobé û střednědobé û dlouhodobé;
podle toho, kdo je oprávněn ukládat: EU (Rada/Komise); OSN (RB)
83
 - např. omezování mezinárodního obchodu s vybranými komoditami, omezování volného pohybu osob…
- dříve: např. vůči Íránu v souvislosti s jejich jaderným programem, sankce proti severokorejskému režimu
Související instituty
- oznamovací povinnost – např. banky, pojišťovny, advokáti mají povinnost nahlásit podezřelé transakce
- upřednostňování bezhotovostních plateb
- existence tzv. daňových rájů – státy, které jsou v mezinárodním měřítku z hlediska daněmi zatížených osob
vnímány jako výhodnější – nižší nebo nulová daňová a navazující administrativní zátěž (např. Monako,
Lichtnštejnsko, Bahamy
Instituce: Finanční akční výbor (mezinárodní organizace), Finanční analytický úřad (sběr a analýza podezřelých obchodů)

C22. ÚČETNÍ PRÁVO, CENOVÉ A OCEŇOVACÍ PRÁVO, MZDOVÉ PRÁVO

A. ÚČETNÍ PRÁVO
- soubor právních předpisů, které stanovují pravidla pro věrné zobrazení ekonomických skutečností účetní
jednotky, jejího majetku a jeho krytí
- právní předpisy stanoví zejména způsob vedení účetnictví, techniky účtování a účetního výkaznictví
- cílem účetnictví je poskytovat uživatelům spolehlivé informace o tom, jak účetní jednotka ekonomicky prosperuje,
jakého dosahuje výsledku hospodaření za dané časové období, jaké je finanční řízení účetní jednotky a zajišťuje-li
její dlouhodobou stabilitu
- ČR: systém tzv. finančního účetnictví= cílem je věrně zobrazit ekonomickou situaci ÚJ (slabší vliv DaňP) (na
rozdíl od systému daňového účetnictví, jehož cílem je primárně zjištění základu daně)
- ÚP není právním oborem, spíše právním institutem, který zahrnuje PN z oblasti VP i SP
- regulace: právní normou (závazné předpisy) û standardem (účetní standardy – zformalizovaný nejlepší postup
účetní praxe) û kombinací (právní předpisy stanoví rámec + standardy konkrétní účetní problematika)  EU
Význam ÚP
- předání informací osobám, které se podílejí na financování jednotky přímo i nepřímo, ale i osobám, které jsou jinak
zainteresované (např. zaměstnanci)
- účetní uživatel= osoba, která je zainteresovaná na výsledcích účetní jednotky- např. vlastníci, investoři,
zaměstnanci, věřitelé, management, dodavatelé, odběratelé, stát, veřejnost apod.
- nefiskální funkce: informační (podává informace), registrační (povinnost vést zápisy), dokumentační (záznamy
vývoje), dispoziční (na základě výsledků činěna rozhodnutí), kontrolní, důkazní
- fiskální funkce: daňová (od výsledků účetnictví se odvíjí výpočet přímých daní důchodového typu)
- cíle ÚP: zajistit transparentnost  napomáhá hospodárností nakládání s majetkem, protikorupční aspekty, …
Instituty
- účetní závěrka – soubor účetních výkazů: rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty (výsledovka), výkaz peněžních
toků (cash-flow)
- rozvaha – podává přehled o aktivech a pasivech ÚJ k určitému okamžiku, zahajovací û počáteční û konečná
o aktiva= vše, co ÚJ vlastní a v budoucnu jí přinese ekonomický prospěch (např. majetek, peníze,
zásoby, licence)
 aktiva: reálná (nemovité věci, stroje, patenty) û finanční (peněžní prostředky, CP)
 aktiva: dlouhodobá û krátkodobá û ostatní
 aktiva: dlouhodobý majetek û oběžná aktiva û ostatní aktiva
o pasiva= používaný kapitál – závazky (dlouhodobé û krátkodobé) a dluhy
 vlastní kapitál – vlastní zdroje financování majetku účetní jednotky pro tvorbu jejího kapitálu –
zbytkový podíl na aktivech po odečtení všech dluhů
o výnosy a náklady (prvky, které se vztahují k výkonnosti ÚJ)
- regulace auditorů – lze zmínit
B. CENOVÉ A OCEŇOVACÍ PRÁVO
- základní předpisy: Zákon o cenách (oblast cen sjednávaných mezi prodávajícím a kupujícím), Zákon o oceňování
majetku + podzákonné předpisy
- cena= ekonomická kategorie; v oblasti tržní ekonomiky se tvoří v souladu se zásadou autonomie vůle  součást
SP
- cenová regulace – součást VP, stát chrání účastníky některých odvětví hospodářství před zneužitím cenové
politiky

84
 - oceňování – SP (dokazování ve sporech, ocenění nepeněžitých vkladů do základního kapitálu) û VP (stanovení
základu pro daň např. z nabytí NV)
cenové právo – význam především v oblasti VP regulace cen
- regulace cen= stanovení cen/mezí, ve kterých mohou být sjednávány/usměrňování výše cen
- 3 způsoby regulace:
o úřední stanovení cen – cena konkrétně vymezeného druhu zboží jako cena maximální/pevná (např.
cigarety) /minimální
o věcné usměrňování cen – stanovení pevných podmínek pro sjednávání cen (podmínky např. maximální
rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období / rozsah promítnutí vstupů nebo zisků do ceny)
 směřuje k určení rozsahu zvýšení cen v jistém časovém období (zpravidla 6M)
o cenové moratorium – pouze vláda – stanovení maximálních cen v co nejširším měřítku (např. na celém
trhu potravin) – zcela mimořádné opatření (nejdéle 12M)
oceňování majetku
- stanovení způsobů oceňování majetku a služeb pro účely stanovené v jiných předpisech
- majetek a služby se oceňují cenou obvyklou (cena, které by bylo dosaženo při prodejích stejného/obdobného
majetku nebo při poskytování stejné/obdobné služby v tuzemsku ke dni ocenění) û cena mimořádná (pokud by
byly zohledněny mimořádné okolnosti trhu, osobní poměry prodávajícího/kupujícího apod.)
- jakákoli jiná cena než cena obvyklá a mimořádná  zjištěná cena
- způsoby oceňování majetku (jinak než cenou obvyklou) (např. pro oceňování staveb)
o nákladový způsob (vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě
ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění)
o výnosový způsob (vychází z výnosu z předmětu ocenění)
o porovnávací způsob (porovnání předmětu ocenění stejným/obdobným předmětem)
- cenová evidence – prodávající povinni vést evidenci
- cenové informace (co si mohou cenové orgány vyžádat), cenová kontrola
cenové orgány: MinFin, MinZdrav, MinDopravy, ČTÚ, SÚKL, ERÚ, …
- vydávají cenová rozhodnutí
- předmět regulace závisí na působnosti orgánu, často jsou ale předmětem: nemovité věci, jejichž cena je alespoň
částečně hrazena z veřejných prostředků, pitná voda, železniční doprava, komunální odpad, parkoviště, taxislužby,
cigarety, …
C. MZDOVÉ PRÁVO
- souhrn právních norem, které regulují zejména právní vztahy týkající se mezd, platů, odměn z pracovních smluv a
dohod konaných mimo pracovních poměr
- zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace
- zaručení ochrany zaměstnanců v PP vztazích + regulace – např. stanovení minimální mzdy + motivace subjektů
obstarávat si prostředky k živobytí prací
- mzda= odměna za výkon závislé práce, není-li použit zvláštní termín; hrubá û superhrubá û čistá (výše odměny,
která je snížena o daň z příjmů a veřejná pojistná připadající na zaměstnance)
- plat= odměna za výkon závislé činnosti v případě specifických zaměstnaneckých vztahů, kdy na straně
zaměstnavatele vystupuje právními předpisy definovaná osoba (obecně: nepodnikatelská sféra)
- odměny – např. DPP/DPČ

C23. PRÁVO VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Vymezení
Existují 2 základní způsoby, jak si stát, resp. veřejná moc, může opatřovat zboží a služby, které potřebují pro výkon své
činnosti:
1) jeho zaměstnanci vyrobí zboží a budou vykonávat služby
2) opatřit si je na trhu jako kdokoli jiný  vstup do soukromoprávních vztahů, kde se stát považuje za PO
- stanovena pravidla, jakým způsobem se mají při takovém vstupování do soukromoprávních vztahů chovat 
pravidla zadávání veřejných zakázek
- zakázka= jakýkoli nákup zboží/služby od kohokoli
o užší smysl= postup vedoucí k uzavření příslušné soukromoprávní smlouvy
o širší smysl= celý postup od plánování nákupu zboží/služby, uzavření příslušné smlouvy až po realizaci
- veřejná zakázka= zakázka realizovaná vykonavatelem veřejné moci
85
 - právo veřejných zakázek= právní pravidla regulující veřejné zakázky a jejich zadávání ze strany vykonavatelů
veřejné moci (soubor PN z více právních oborů)

Význam
- hospodárné vynakládání peněžních prostředků z veřejných rozpočtů – nejnižší nabídková cena – jedno z hlavních
kritérií + nutnost zvažování, zda je vůbec nutné VZ zadávat
- protikorupční opatření, transparentnost
- úzký vztah k rozpočtovému právu – dochází k vynakládání výdajů z VR
Základní instituty
- zadání veřejné zakázky: samotné uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá
povinnost dodavatele dodat zboží nebo poskytnout služby
- zadavatel VZ: veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel
o veřejný: ČR, státní příspěvková organizace, ÚSC, příspěvková organizace ÚSC, jiná PO, která byla
založena za účelem uspokojování potřeb veř. zájmu (např. Státní pozemkový úřad, ČNB, ČT, ČRo)
o dotovaný: FO/PO + zakázka je z více než 50 % hrazena z peněžních prostředků veřejných zdrojů nebo
peněžní prostředky poskytnuté na zakázku hrazenou z veřejných zdrojů přesáhnou 200 milionů Kč
o sektorový – vykonává některou z relevantních činností + veřejný zadavatel nad ní může přímo/nepřímo
uplatňovat dominantní vliv (např. letectví, doprava, plynárenství)
- dodavatel – kdokoli, kdo zadavateli nabízí dodání zboží/poskytnutí služeb
- zadávací řízení – zadavatel jeho prostřednictvím zadává VZ
- koncese – zvláštní typ VZ, kde protiplněním nejsou peněžní prostředky, ale právo brát užitky ze služeb
Členění VZ
- podle předmětu: dodávky zboží û dodávky služeb (specifické postavení – dodávky stavebních prací)
- podle předpokládané hodnoty: nadlimitní û podlimitní (zjednodušené postupy) û malého rozsahu (není povinnost
zadávat, ale přesto je povinnost dodržovat principy)
Dozor  Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
- protože cílem zadávacího řízení je zabezpečit hospodářskou soutěž mezi dodavateli veřejných zakázek a provést
výběr nejvhodnější nabídky transparentním způsobem bez jejich diskriminace

C24. HERNÍ PRÁVO

- několik označení: sázkové právo, herní právo, loterní právo, hazardní právo
- aleatorní/odvážné smlouvy= soukromoprávní smlouvy mezi provozovateli her a hráči – žádná ze stran dopředu
neví, zda pro ni bude předmětná transakce výdělečná nebo nikoli
- hry regulované (na výhry vzniká právní nárok) û hry neregulované (výhry nebývají právně vymahatelné – pouze
charakter naturální obligace)
- herní právo= soubor právních norem, které upravují postavení jednotlivých stran, podmínky pro výkon
činnosti provozovatelů her, podmínky pro účast zájemců o hry, pravidla činnosti provozovatelů her, smluvní
vztah mezi oběma stranami, sankce za porušení právních předpisů, případné daňové dopady na obou
stranách
- HP vytváří celou řadu externalit: pozitivní (možnost poměrné snadného obohacení na straně zájemců o hru) û
negativní (často mívají celospolečenský dopad – např. vznik závislosti na sázení, následné páchání TČ…)
Základní instituty
- provozovatel hry= FO nebo PO, které to umožňují vnitrostátní předpisy
o organizované hry – nutnost splnit požadavky pro povolení k činnosti
o neorganizované hry – nejsou speciální požadavky
- zájemci o hru – několik požadavků – minimální věková hranice + registrace u příslušného provozovatele (hráčské
karty, hráčské průkazy û evidence vyloučených hráčů)
- smluvní vztah mezi provozovatelem hry a hráčem – aleatornost, podmíněně návratná metoda finanční činnosti
Další instituty:
- vklad= zpravidla peněžité plnění, jehož uhrazení je nezbytnou podmínkou pro účast ve hře
- sázka= dílčí, zpravidla peněžité plnění, které hráč ad hoc vkládá do hry při očekávání výsledků této dílčí hry
- výhra= zpravidla majetková hodnota, na kterou má v případě splnění předem stanovených podmínek hráč právo
- povolení – klíčový nástroj státu, reguluje množství a intenzitu vybraných her na svém území û není třeba ke všem
hrám
86
- dozor – vykonává tentýž subjekt, který dané povolení udělí/funkce může být svěřena odlišnému subjektu – MF ČR

87