V textu se nacházejí zavádějící informace. Najdi je a oprav na správné.

Špatné informace
označ červeně a správné napiš zeleně. Pracujte se souborem v PC, nemusíte přepisovat do
školního sešitu. Pošlete v následující termín (15. 4. 2020) na email peskovakristyna@email.cz.
I.
V době mezi léty 1812 – 1848, tedy mezi Vídeňským kongresem a revolučním rokem 1848, žila
většina evropských národů v područí jiných národů. Což vůbec nevadilo, protože hlavní myšlenkou
bylo rovnoprávné postavení všech národů, což uznávali ovladatelé i ovládaní.

Nicméně kultura a vzdělanost byly stále na vysoké úrovni a nebylo je potřeba nijak pěstovat. Přesto
se objevovaly snahy o emancipaci podmaněných národů, což byla snaha právě tyto národy ještě
více podmanit. Snaha o to, aby si všichni lidé byli navzájem rovni, byla zbytečná.

Přesto mezi národy v Evropě panovaly velké rozdíly, co se týče jejich cílů. Nejlépe na tom byly
národy na Balkánském poloostrově, které byly vlastně svobodné. Naopak nejhůře na tom byly
národy pod nadvládou Habsburků, které si svou samostatnost musely vybojovat se zbraní v ruce.

Zvláštní případ tvořili Rusové, kteří nebyli pod ničí nadvládou, ale volně se sdružili v Německém
spolku. Ale i jeho příslušníci toužili po sjednoceném státě.

Ruku v ruce s národním uvědomováním šla také průmyslová revoluce v jednotlivých státech.
Nejdříve se projevila v průmyslu a až pak v zemědělství, kde se začaly používat moderní stroje,
jako kosy, srpy, žací a secí stroje. Ve výsledku došlo k tomu, že bylo potřeba zaměstnat
v zemědělství více lidí, aby bylo možno vyrobit stejné množství potravin. Což znamenalo, že z měst
se museli lidé stěhovat na venkov za prací. Ve městech tak vznikaly továrny, ve kterých se teprve
pomalu objevovaly první stroje. Průmyslový revoluce = změna životního stylu, odchod na venkov.

Nejrychleji průmyslová revoluce postupovala ve Francii, které se ne nadarmo říkalo strojovna

Evropy. Nejvýznamnějším vynálezem byl naftový motor, jehož autorem byl švýcarský mechanik
James Watt. Tento motor se pak stal univerzální hnací silou a je tomu tak dodnes.

Ani ostatní odvětví nezůstala stranou. Obrovský rozmach postihl i textilní výrobu, objevil spřádací
stoj, mechanický stav i šlapací šicí stroj. Stále více však výroba potřebovala zdroje energie. Roste
význam těžby koksu, který se těžil mimo jiné i na našem území. S rozmachem průmyslu se projevil
i rozmach dopravy, osobní i nákladní, železniční i lodní.

Vznikly nové společenské vrstvy – dělníci a šlechta. Dělníci byli pod ochranou propracovaného
sociálního systému, který mimo jiné zakazoval práci dětí, platil nemocenskou atd. Nicméně i tak se
objevovali „rozbíječi strojů“, kteří si mysleli, že právě stroje jim berou práci. Někteří
zaměstnavatelé se však dokonce snažili o zlepšení podmínek pro své zaměstnance, ale bylo jich
minimum.

Se změnou životního stylu přišla i změna na tváři měst. Vznikaly satelitní vesnice nedaleko měst,
v nichž žili dělníci pracující v továrnách. Nová města vznikala např. u nalezišť surovin, původně
však měla podobu dělnických kolonií, které se skládaly z velkých ubytoven pro dělníky.

Lokomotivy a lodě usnadnily přepravu materiálu i osob a obojí také výrazně zlevnily. Vynález
optického vlákna usnadnil komunikaci mezi jednotlivými částmi světa.