Bílá nemoc

Téma: Otázka pacifizmu a deontologii na pozadí boje se zákeřnou nemocí.

Motivy: nemoc, chudoba, lékařství, pacifismus, deontologie, válka, politika, smrt
Časoprostor: nemocniční klinika, neznámé město v autorově současnosti (před 2 sv. v.)
Kompoziční výstavba: Dílo má tři dějství, chronologické členění textu s prvky retrospektivy,
nachází se v něm scénické poznámky, rovina postav, děj nemá moc vedlejších odboček.
Literární druh: epika
Žánr: drama

Vypravěč: dílo nemá vypravěče, děj pouze plyne

Postavy:
 Dr. Galén
o Vynikající doktor, kterému se podaří nalézt lék na bílou nemoc, pacifista,
deontolog, naivní, plachý, rozvážný, nedůvěřivý, neústupný, ale slitovný
 Maršál
o Velitel armády, neúprosný, lačnící po válce, hrdý, nebojácný (nebojí se ani
BN), když ji dostane, rozhodne se nakonec ustoupit
 Baron Krüg
o Maršálův přítel, vlastní továrnu na výrobu zbraní, touží po moci a slávě, jeho
syn si chce vzít dceru maršála
 Doktor Sigelius
o Profesor dvorní rada, touží po slávě, chce, aby jeho klinika nalezla lék na BN,
je úlisný, podrazácký
 Otec, Matka, Ministr propagandy
Vyprávěcí způsoby: přímé a nepřímé řeči
Typy promluv: Převážně dialogy, téměř bez monolgů
Jazykové prostředky:
 Spisovná i nespisovná čeština
 Vulgarismy (dědek, mizera)
 Cizí jazyk (Par ici, chers confrères. Here are we, gentlemen. Ich bitte meine verehrten
Herren Kollegen hereinzutreten.)
 Zdrobněliny (ostudička)
 Lehce zastaralý, poměrně květnatý jazyk
Tropy a figury:
● Přirovnání – šíří se jako lavina
● Hyperbola – abych ušetřil tisíce životů vašich dětí
● Metafora – lepru korupce a mor společenského rozkladu

Kontext autorovy tvorby:

 Karel Čapek (1890-1938)
Další díla:
Literárně historický kontext:
● Období
○ Autoři:
Obsah díla:
 Ve světě se objeví zákeřná nemoc, která je podobná malomocenství, ale začíná tak,
že se člověku na těle objeví záhadná bílá skvrna. Nemoc se šíří neskutečnou
rychlostí, nakažených je mnoho lidí. Pouze Dr. Galén zná lék, který ale nechce
nikomu prozradit. Důvod je ten, že chce, aby výměnou za lék celý svět přestal válčit.
Nakonec jej přijme dvorní rada Sigelius na Lilienthalově klinice, kde mu dovolí léčit
chudé v jednom pokoji. Za krátký čas se zpráva o objevení léku rozšíří po celém
městě a na kliniku se vypraví Maršál, podívat se, jak probíhá léčení. Dr. Sigelius si
chce všechny výsledky přivlastnit a prohlašuje, že je to výsledek kliniky Lilienthal.
Během prohlídky si Galén zastaví novináře a řekne jim svůj plán, že nebude léčit
bohaté, dokud neskončí válku. V průběhu děje se vyskytuje jedna scéna, kde otec
rodiny říká rodině, že díky nemoci povýšil a vychvaluje jí, ale neví, že je jeho žena
nemocná. Když to zjistí, jde za Galénem a vydává se za chudého (Galén léčí jen
chudé, protože jsou nevinní). Když se dozví, že muž pracuje u Krüga, chce po něm,
aby zastavil zbrojení. Jako nemocný nakonec přichází i baron Krüg, vydávající se za
chudého, ale Galén jej pozná a chce jej přesvědčit. Baron vypadá, jakože by se i
přesvědčit dal, jde o Galénovo úmyslech říct Maršálovi, který se mu vysměje a
potřese mu rukou, jakože se nemoci nebojí. Baron se následně zastřelí. V závěru díla
nemoc dostane i Maršál a nechá si k sobě přivolat Galéna, aby ho vyléčil. Zároveň
začíná válka a baronův syn, který má rád Maršálovu dceru bude muset narukovat.
Lidé jsou po válce dychtiví a provolávají baronovi slávu. Maršál je těžce nemocný
bílou nemocí a po urputném přemlouvání dcery se rozhodne, že válku ukončí, aby se
nechal vyléčit. Pošle tedy pro Galéna, který k němu jde s léky, ale ve vřavě jej
popadnou muži, protože neprovolával slávu válce, zmlátí jej, zabijí a rozbijí při tom
ampulky s lékem. Dílo tím končí.