Chemická kinetika

Chemická kinetika, jako jedno z mnoha odvětví fyzikální chemie, se zabývá průběhem
chemických dějů. Zkoumá rychlost chemických reakcí (časový průběh) a samotné
ovlivnění reakce působením několika faktorů, jako je teplota, koncentrace látek a katalýza
(vnější a vnitřní podmínky). Předmětem jejího zkoumání je také objasnění reakčních
mechanismů. To znamená, že dokáže odhadnout posloupnost jednotlivých kroků, které
v reakci probíhají a které vedou k požadované přeměně na produkty.

RYCHLOST CHEMICKÉ REAKCE:

Rychlost reakce je definována jako úbytek koncentrace (korigované na stechiometrické
koeficienty) výchozích látek, nebo přírůstek koncentrace (korigované na stechiometrické
koeficienty) produktů za časovou jednotku. Pokud tedy máme chemickou reakci podle
následující rovnice:

𝑎𝐴 + 𝑏𝐵 → 𝑐𝐶 + 𝑑𝐷

, pak rychlost chemické reakce vyjádříme pomocí vztahu:

1 𝑑[𝐴] 1 𝑑[𝐵] 1 𝑑[𝐶] 1 𝑑[𝐷]

𝑣= − ∗ =− ∗ = ∗ = ∗
𝑎 𝑑𝑡 𝑏 𝑑𝑡 𝑐 𝑑𝑡 𝑑 𝑑𝑡
, kde a, b, c, d jsou stechiometrické koeficienty.
 PODMÍNKY CHEMICKÉ REAKCE:
Aby mohla proběhnout chemická reakce, musí dojít k efektivní srážce reagujících částic
(molekul). To znamená, že částice musí mít dostatečnou kinetickou energii (aktivační
energii) a musí být během srážky vhodně prostorově orientovány vůči sobě.

TEORIE AKTIVNÍCH SRÁŽEK A AKTIVOVANÉHO KOMPLEXU:

Podstatná pro zahájení chemické reakce je dostatečná energie reagujících částic. Energie,
kterou je zapotřebí systému dodat, aby došlo k zahájení reakce jednotlivých chemických
vazeb, se označuje jako aktivační energie. Jinými slovy, aby došlo k zahájení reakce, musí
systém překonat jakousi pomyslnou energetickou bariéru. Viz Obr. 1.

E aktivovaný komplex
EA aktivační energie reakce přímé
(kJ.mol)
EA´ aktivační energie reakce zpětné
EA EA´

DH
výchozí látky produkty
reakční koordináta
Obr. 1: Změna energie soustavy v průběhu chemické reakce
Druhou a častěji používanou teorií pro popis chemické reakce je vznik tzv. aktivovaného
komplexu. Srážející se molekuly jsou schopny tvořit komplexy, které jsou však nestabilní
a mohou se rozpadnout zpět na výchozí látky, nebo na produkty (Obr. 2).

Výchozí látky Aktivovaný komplex Produkty

Obr. 2: Teorie aktivovaného komplexu

VLIV TEPLOTY NA REAKČNÍ RYCHLOST:

Závislost rychlosti chemické reakce se změnou teploty popisuje Arrheniova teorie, kterou
lze vyjádřit následující rovnicí:

−𝐸𝐴
𝑘 = 𝐴 ∗ e 𝑅𝑇

, kde k rychlostní konstanta

A frekvenční faktor
EA aktivační energie
R univerzální plynová konstanta, 8,314 J. K-1. mol-1
T absolutní teplota, v K (kelvinech)
e základ přirozeného logaritmu, e ≐ 2,718
Teplota má podstatný vliv na rychlost reakce. Z rovnice plyne, že rychlost reakcí, které
mají vysokou aktivační energii EA, bude výrazněji ovlivněna teplotou.
Ostatně závislost rychlosti reakce se změnou teploty lze ilustrovat na Graf 1. Můžeme
pozorovat, že se zvyšující teplotou se rychlost reakce zvyšuje. Je to dáno tím, že částice
mají vyšší kinetickou energii a tím i vyšší frekvenci srážek. Roste také zastoupení molekul
s energií dostatečnou pro překonání aktivační bariéry. Ve výsledku to znamená účinnější
a vyšší pravděpodobnost srážky. Rychlost reakce se tedy zvyšuje. To všeobecně platí u
jednoduchých reakcí. Podle empirického odhadu lze říci, že při zvýšení teploty o 10 °C se
chemická reakce urychlí 2 krát až 4 krát. Problém nastává u reakcí se složitým
mechanismem (reakce vratné a bočné), kdy se reakční rychlost může snižovat s rostoucí
teplotou.
CA

25 °C

60 °C

čas

Graf 1: Závislost rychlosti reakce na teplotě

Zdroje:

NOVÁK, Josef. Fyzikální chemie: bakalářský a magisterský kurz. Praha: Vydavatelství

VŠCHT, 2008. ISBN 978-80-7080-675-3.

BŘÍŽĎALA, Jan. Rychlosti chemických reakcí. E-ChemBook: Multimediální učebnice

chemie pro gymnázia [online]. 2021 [cit. 2021-12-04]. Dostupné z: http://e-
chembook.eu/rychlost-chemickych-reakci

MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia. 3., opr. vyd. Olomouc:
Nakladatelství Olomouc, 1998. ISBN 80-7182-055-5.

BENEŠOVÁ, Marika, Erna PFEIFEROVÁ a Hana SATRAPOVÁ. Odmaturuj! z chemie. 2.,

přeprac. vyd. Brno: Didaktis, 2014. Odmaturuj! ISBN 978-80-7358-232-6.