Střední odborná škola a střední odborné učiliště,

Mladá Boleslav, Jičínská 762

Péče o seniory – Oddělení následné péče

Mnichovo Hradiště

Příjmení, jméno: Kováčová Nikola

Studijní obor: Veřejná správa
Třída: 4.A
Školní rok: 2022-2023
Prohlašuji, že jsem maturitní projekt vypracovala samostatně s použitím vlastních
materiálů, informací a uvedených internetových stránek.

V Mladé Boleslavi 20. ledna 2023

Kováčová
Velmi děkuji Ing. Vladislavě Konečné za odborné vedení při zpracovávání
maturitního projektu. Dále bych chtěla poděkovat paní sociální pracovnici na
oddělení následné péče v Mnichově Hradiště i paní sociální pracovnici
z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Také všem zaměstnancům z oddělení,
kteří mi poskytli důležité informace.
Obsah
Úvod 5
1. Historie následné péče...................................................................................................
2. Popis a umístění zařízení oddělení následné péče Mnichovo Hradiště..........................
2.1. Rozsah zařízení...................................................................................................................
3.1 Průběh ubytování pacienta na ONP v Mnichově Hradišti....................................................
3.1.1 Průběh dne na oddělení v Mnichově Hradišti..................................................................
3.2 Propouštění pacienta z ONP v Mnichově Hradišti.............................................................
3.2.1 Podmínky při propouštění........................................................................................
3. Péče o seniory a její možnosti v ČR..............................................................................
4. Důchodové pojištění....................................................................................................
4.2 Starobní důchod...........................................................................................................
4.2 Invalidní důchod...........................................................................................................
4.3. Vdovský a vdovecký důchod.........................................................................................
5. Sociální dávky...............................................................................................................
5.1. Sociální dávky určené seniorům...................................................................................
5.1.1. Příspěvek na péči......................................................................................................
5.1.2. Příspěvek na mobilitu...............................................................................................
5.1.3. Ošetřovné.................................................................................................................
5.1.4. Dlouhodobé ošetřovné.............................................................................................
6. Způsob financování zařízení následné péče v Mnichově Hradišti.................................
7. Personální složení zaměstnanců...................................................................................
8. Rozsah služeb, které jsou klientům poskytovány.........................................................
Praktická část..........................................................................................................................
Závěr .....................................................................................................................................
Seznam použité literatury.......................................................................................................
Seznam příloh.........................................................................................................................
Úvod
Hlavním důvodem, proč jsem si vybrala toto téma, bylo, dozvědět se, jak to na
takovém oddělení následné péče chodí a jak se tam pacienti dostanou. Podle mého
je toto téma zajímavé a velmi poučné. Jsem proto velmi vděčná za to, že jsem
mohla mít tu možnost navštívit Oddělení následné péče v Mnichově Hradišti.

Péče o pacienty po hospitalizaci je u každého individuální. Pokud pacienti nemají

žádné další zdravotní potíže či nepotřebují další zdravotní péči poskytovanou
lékařem, nepotřebují odejít na následnou péči. V tomto případě hovoříme
nejčastěji o pacientech v mladším věku. Avšak je zde veliká většina pacientů, kteří i
po ukončení hospitalizace potřebují další odbornou pomoc. V tomto maturitním
projektu se budeme věnovat jak té odborné pomoci, tak i tomu, jak to na oddělení
následné péče funguje.

Můžeme říct, že následná péče je poskytována osobám, které jsou nejdříve

propuštěny z nemocnice, protože jejich zdravotní stav se zlepšil nebo byl
stabilizován do takové míry, že už nepotřebují péči na akutním lůžku, ale
v některých situacích a činnostech jsou závislí na druhé osobě a potřebují její
pomoc. Taková pomoc může být poskytována např. rodinným příslušníkům.

Jak už jsem zmiňovala, u každého člověka je to individuální. Každý člověk, který

pomoc od druhých potřebuje, ať už v jiné míře nebo z různých důvodů, tak existuje
více typů zařízení, která ve svém maturitním projektu zmíním. Každé zařízení je jiné
a kvůli tomu je následná péče hrazena odlišnými způsoby.

Velkou skupinou pacientů na oddělení následné péče jsou senioři. Ti se do následné

péče dostávají kvůli zdravotnímu stavu, který jim neumožňuje se vrátit zpět domů a
žít stejným způsobem života jako předtím.

Myslím si, že práce na oddělení následné péče není nic jednoduchého. Když jsem
měla tu možnost vidět, jak to na oddělení chodí, smekala jsem přede všemi

5
zaměstnanci. Bylo velmi zajímavé slyšet některé příběhy pacientů, vidět, jak
funguje chod oddělení nebo jak probíhá běžný den u pacientů.

Díky mé návštěvě oddělení následné péče vím, že práce zaměstnanců na tomto

oddělení je neskutečně důležitá. Přijde mi, že ne každý tuto práci obdivuje, ale já
určitě ano.

Můj maturitní projekt je rozdělen na teoretickou a na praktickou část. V teoretické

části bude zmíněná historie následná péče celkově. Bohužel historie Oddělení
následné péče v Mnichově Hradišti nebyla k dohledání.

Bude také zmíněna práce zaměstnanců, celková péče o seniory na oddělení

následné péče a také si řekneme základní informace o dávkách pro ně určené.
V praktické části vyhodnotíme dotazník jak pro pacienty, tak i pro zaměstnance.
Dotazníky budou doplněny grafy a také budou přidané různé materiály, které mi
byly poskytnuty jak od zaměstnanců z oddělení následné péče v Mnichově Hradišti,
tak také od sociální pracovnice z Mladé Boleslavi.

6
1. Historie následné péče
Pokud bychom měli hovořit o historii následné péče obecně, tak byla v historii
nejvíce poskytována rodinným příslušníkům. V hlavních rolích byly ženy nebo
matky, které si zkušenosti předávaly z generace na generaci. Dříve neexistovaly
žádné léky a už vůbec ne nemocnice. Pokud někdo onemocněl, tak se využívaly
byliny nebo zkušenosti s pozorováním vody a slunce na lidský organismus.
Postupem času se vyvinula charitativní péče v souvislosti s křesťanstvím, která byla
poskytována těm, kteří už nebyli schopni si sami zajišťovat své potřeby. Těmito
jedinci mohli být např.:

- Chudí lidé,
- nemocní lidé,
- mentálně nebo tělesně postižení
- nebo sirotci.

Tuto péči řadíme spíše do ošetřovatelství než do následné péče. Další roli ve vývoji
následné péče byly například války. Kvůli nim se zvýšila potřeba lékařské a
ošetřovatelské péče. Tomuto příkladu by se už mohlo říkat následná péče, jelikož
vojáci, kteří byli zraněni, se dostali do různých starobinců nebo chudobinců, kde jim
byl poskytnut nocleh a další důležitá péče. Pokud bych měla definovat starobince,
tak to jsou vlastně dnešní domovy pro seniory, a to je jeden z typů následné péče.

7
2. Popis a umístění zařízení oddělení následné
péče Mnichovo Hradiště
Oddělení následné péče v Mnichově Hradišti je moderně vybavené a opravené.
Budova léčebny patří městu Mnichovo Hradiště, ale zdravotnické zařízení je
v pronájmu. Oddělení následné péče v Mnichově Hradišti je tvoří 65 lůžek. Budova
je postavena tak, že má dvě patra, přízemí a první patro. V přízemí můžeme najít 30
lůžek k ubytování a v prvním patře jich můžeme nalézt 35.

2.1. Rozsah zařízení

O oddělení následné péče v Mnichově Hradišti by se dalo říci, že je prostorné, ale

přitom to jsou jen dvě patra, které tato budova má. V oddělní nalezneme několik
druhů pokojů, jako jsou například:

1) Pokoj dvoulůžkový,
2) pokoj trojlůžkový,
3) pokoj pětilůžkový,
4) pokoj pro apaliky (čtyřlůžkový).

Pokoj pětilůžkový se zde nachází pouze jeden. Zmíněný pokoj pro apaliky je pokoj
pro lidi s poruchami vědomí, a ten je čtyřlůžkový. Když jsem se chodila dívat do
pokojů, kde jsou pacienti ubytovaní, tak je každý pokoj vybaven komunikačním
systémem „sestra-pacient“ s možností poslechu radiopřijímače a přepojení
telefonického hovoru. Také zde můžeme najít jednotku chronické intenzivní péče,
kde se léčí hlavně pacienti po těžkých úrazech, kteří jsou dlouhodobě v bezvědomí,
s tzv. apalickým syndromem. Pokud bych měla zmínit, jak byl vybaven pokoj, tak
každý měl 3 nejzákladnější věci:

1) Postel,
2) jídelní stoleček,
3) televizi.

8
 3. Přijetí pacienta na oddělení následné péče
v Mnichově Hradišti
Před přijetím musí být sepsány dokumenty. Jedná se tedy o přijetí pacienta a také o
výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře.

Pacienti se nejčastěji přijímají na oddělení následné péče z interního oddělení nebo

z traumatologie.

Přijetí pacienta závisí na oddělení. Rozděluje se to na 2 faktory:

- Pokud jde pacient z nemocnice,

- pacient jde přímo z domova.

Pokud jde pacient z nemocnice, tak se musí vědět, zda je vůbec volné místo pro
ubytování pacienta a taktéž musí být domluven den, kdy se pacient bude moci
nastěhovat. Před přijetím pacienta na oddělení následné péče musí být
informována rodina pacienta.

Ráda bych tu také zmínila dobu Covidu. Kvůli tomuto onemocnění je momentálně
nutností udělat před přijetím pacienta na oddělení Covid test. Také se musí dělat
MRSA green neboli vyšetření, které hledá pouze přítomnost MRSA nebo jiné
patogeny. Je to kvůli tomu, aby pacient neměl žádné onemocnění při vstupu na
oddělení, aby se náhodou nestalo, že se nakazí někdo další.

Pokud jde ale pacient z domova na oddělení následné péče, tak pacient musí
vyplnit návrh na přijetí pacienta. Buď se pracuje s praktickým lékařem nebo
s rodinou pacienta, to záleží na domluvě a stavu.

Když se stane to, že není místo, kam pacienta ubytovat, tak Oddělení následné péče
v Mnichově Hradišti spolupracuje nejčastěji s městy Brandýs nad Labem nebo
Mělníkem.

9
3.1 Průběh ubytování pacienta na ONP v Mnichově
Hradišti

Než vůbec bude možné ubytovat pacienta, musí podepsat souhlas s hospitalizací na
oddělení následné péče. Pokud je pacient zbaven svéprávnosti, musí souhlas
s hospitalizací podepsat jeho opatrovník. Jestliže je pacient převážen z nemocnice,
tak ho dovezou sanitáři. O tom, kde bude pacient ubytován, se už ví dopředu. Ví se,
jestli půjde do přízemí nebo do prvního patra. Po převozu se pacient odveze na
pokoj, který mu byl přidělen. Tam se mu pomohou vybalit jeho osobní věci. Pacient
by měl mít s sebou jen ty nejdůležitější věci, které jsou pro něho nutností.
Seznámení pacienta s prostředím začne po ubytování.

Zmíním tu také to, že se musí udělat pacientovi vstupní vyšetření, jako jsou
například EKG, odběry. Pokud je ta možnost, tak taktéž udělat to nejzákladnější
vyšetření jako je zvážení a změření pacienta. Většina z pacientů má přidělené léky,
které musí pravidelně užívat. Tuto činnost má na starosti zdravotní sestřička.

3.1.1 Průběh dne na oddělení v Mnichově Hradišti

Den na oddělení začíná vždy snídaní, která se na ONP v Mnichově Hradišti podává
přibližně kolem 7:30 ráno. Každé další jídlo se podává po třech hodinách. Kolem
dopoledních hodin okolo 9:00-11:00 se provádí rehabilitace s pacienty, kteří to
potřebují. Pokud tu jsou možné akce pro pacienty, tak se převezenou do jedné větší
společenské místnosti a akce se zde může uskutečnit. Do společenské místnosti
mají pacienti přístup nepřetržitě během dne. Tato místnost je vybavena jak menší
rehabilitační místností, tak tu také nalezneme televizi, menší lednici, nábytek nebo
místnost pro uložení věcí pacientů.

10
3.2 Propouštění pacienta z ONP v Mnichově Hradišti

Propuštění pacienta je velmi individuální a záleží velmi na dané situaci. Během

hospitalizace pacienta probíhá konzultace s jeho rodinou. Pokud se stav pacienta
během jeho hospitalizace zhorší, bude převezen do nemocnice. Ale jestli se jeho
stav naopak zlepší a rodina se domluví tak, že zvládnou péči, která bude přijatelná,
tak je tu možnost návratu domů, nebo také do rehabilitačních center.

3.2.1 Podmínky při propouštění

Jsou tu znovu dva faktory:

1) Pokud jde pacient do domácí péče,

2) pokud budou pacientovi poskytnuty pečovatelské služby.

Prvnímu faktoru rozumíme tak, že když jde pacient domů, tak se při odchodu
z oddělení následné péče řeší to, jestli má rodina či příbuzní pacienta, vhodné
ubytování, tzn. dobrý přístup do místností, které budou častěji využívané, například
dobrý přístup na toaletu, jestli je koupelna bezbariérová, aby se pacientovi
nemohlo nic přihodit. Dalšími místnosti mohou být ložnice, chodba, kuchyň atd...

Tyto místnosti musí být bezpečnými místy pro pacienty, když bude rodina časově
vytížena. Pokud je pacient v domácí péči, tak na něho dohlížejí zdravotní sestry
z nemocnice, aby pacientovi odebraly krev, aby mu byl podán inzulín, pokud má
větší rány, které je nutno ošetřit, převazují a čistí rány a celkově dohlížejí na jeho
zdravotní stav.

Druhým faktorem jsou pečovatelské služby, které dělají vše, kromě péče o
zdravotní stav pacienta. Mohou koupat, přebalovat, krmit, také mohou pacienta
doprovodit na úřad práce, pokud tam pacient musí. Taktéž to mohou být služby,
které pomáhají v rámci úklidu.

11
Jak jistě víme, občas se může stát to, že se rodina nedokáže postarat o pacienta
nebo nemají žádný čas na jeho péči. Pokud se dostanou do takové situace, tak
podají žádost do domova seniorů. Žádost musí vyplnit sociální sestra a lékař ve
spolupráci s rodinou pacienta. Je tu zase nutnost, aby s tím pacient souhlasil.

12
4. Péče o seniory a její možnosti v ČR
Toto téma je často spojováno s negativním důsledkem pro společnosti, jako např.
rostoucí náklady na sociální, zdravotní, či důchodový systém. Je spousta mladých
rodin, které musí řešit to, jak nejlépe, ale teď i jak nejlevněji zabezpečit a také
pečovat o své rodiče či příbuzné. S rostoucím věkem se člověk stává méně
soběstačným a potřebuje péči od druhých. Bohužel, ne vždy se rodina dokáže
postarat, například vzhledem k vysokému pracovnímu nasazení, nebo naopak
nezájmem o člena rodiny či nedostatkem finančních prostředků. V České republice
nalezneme řadu institucí, které nám pomohou s péčí o naše blízké a poradí
s financováním jejich pobytu v daném zařízení. Jedním a také nejčastějším
z příkladů je důchodové pojištění.

5. Důchodové pojištění
Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění
podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.

Důchodové pojištění našim seniorům a mladším ročníkům, kteří jsou také klienty
Oddělení následné péče, zajišťuje snadnější a příjemnější život. Díky své praxi jsem
sama byla na daný čas součástí jejich životů. Dozvěděla jsem se spoustu příjemných
i nežádoucích informací, jak je pro klienty jejich finanční zabezpečení důležité.
Důchodové pojištění zajišťuje občany jak pro stáří, invaliditu, tak při ztrátě živitele.

Taktéž je založen na doplňkovém penzijním spoření podle zákona č. 427/2011 Sb.,

které od roku 2013 nahradilo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle
zákona č. 42/1994 Sb.

Základní důchodové pojištění pro seniory poskytují důchody:

1) Starobní,
2) invalidní,
3) vdovský, vdovecký.

13
14
5.1. Starobní důchod

Ráda bych zmínila, že odchod do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost.

Někteří z klientů nesou tuto životní změnu velice těžce. Důvodů může být mnoho.
Nejtěžší je přechod z normálního vitálního života do stavu, kde jsou závislí na péči
okolí ve všech oblastech. Často je jejich nemohoucnost nevratná. Důležitá je
samozřejmě psychika a vnímavost lidí se s takovým osudem vypořádat. K tomu jsou
nápomocné sociální sestry, které jim vysvětlí a zařídí vše potřebné přes sociální
správu. Jedním z nich je starobní důchod, na který má nárok ten, kdo splní dané
podmínky.

Musí dosáhnout stanoveného důchodového věku (tj. důchodového věku, popř.

věku od něho odvozeného nebo ve věku 65 let) a také získat potřebnou dobu
důchodového pojištění. Věky potřebné pro důchodové pojištění spočítá důchodová
kalkulačka. Před dosažením důchodového věku lze přiznat tzv, předčasný starobní
důchod s tím, že u něho je potřeba získat potřebnou dobu důchodového pojištění,
jako při řádném odchodu do starobního důchodu. Pokud se starobní důchod přizná,
je to nevratné a vylučuje se nárok na řádný starobní důchod.

Žádost o starobní důchod podává občan sám, nebo s pomocí sociální sestry na
daném místě OSSZ podle místa trvalého bydliště. Žádost sepíše s žadatelem
odborník na oddělení důchodového pojištění. Podat žádost o tento důchod lze
nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu, později je to
možno kdykoliv. Pokud už žadatel chce sepsat žádost, tak musí uvádět přesné,
konkrétní a hlavně pravdivé údaje. Žádost je možné podat i zpětně. Výplata bude
uznána od data vzniku tohoto nároku. Limitem pro výplatu důchodu je 5 let zpátky.
Poté dojde k zániku nároku na výplatu splátek.

Součástí vyřízení nároku na starobní důchod jsou platné doklady totožnosti,

doklady o studiu, rodný list nebo jiné doklady o svěření dítěte do péče, vojenská
knížka a potvrzení ze Správního archivu Armády ČR.

Pro výplatu starobního důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou

potvrzený tiskopis.

15
Žádost o starobní důchod je po sepsání na OSSZ neboli Okresní správy sociálního
zabezpečení je přezkoumána ČSSZ či Česká správa sociálního zabezpečení, která má
ve své kompetenci rozhodnout o nároku na starobní důchod a jeho výši. Lhůta pro
vyřízení je 90 dnů (vyřizuje se zpravidla dříve). Pokud se důchod přizná, zašle ČSSZ
žadateli písemné rozhodnutí. V rozhodnutí je uvedené, od jakého data byl důchod
přiznán a také v jaké výši.

ČSSZ důchody vyplácí dopředu v pravidelných lhůtách každý měsíc.

Používá se buď bezhotovostní převod na účet klienta, nebo vyplacení hotovostně

prostřednictvím České pošty. V písemném rozhodnutí je uvedena informace o
termínu, kdy bude důchod vyplácen. Výplatní termíny jsou od 2. do 24. dne
v měsíci, každý sudý den, nebo 15. den v měsíci, je-li důchod zasílán do zařízení
sociálních služeb.

Pokud důchodce změní adresu nebo číslo účtu, má povinnost to do 8 dnů sdělit
ČSSZ.

Příjemci starobního důchodu mohou libovolně pracovat či podnikat, vykonávat

výdělečnou činnost. Přiznání předčasného starobního důchodu nebrání v možnosti
si přivydělat.

5.2. Invalidní důchod

Klienti na ONP a také lidé v jiných zařízeních s nenávratným postižením týkajícího se

jejich zdravotního stavu, mohou nárokovat důchod invalidní.

Podmínkou nároku na invalidní důchod stanoví zákon o důchodovém pojištění (z. č.

155/1995 Sb.)

Invalidní důchod se na zjištěném stupni invalidity nyní rozlišuje na invalidní důchod

pro invaliditu prvního, druhého a taktéž třetího stupně. Rozdíl mezi nimi spočívá
v míře poklesu pracovní schopnosti občana.

Pro nárok na tento důchod je potřeba splnit stanovené podmínky. Jednou

podmínkou je tzv. zjištění invalidity, jemuž předchází proces posuzování

16
zdravotního stavu. Druhou podmínkou je potřebná doba pojištění, která se zjišťuje
z období před vznikem invalidity. Doba toho pojištění se nevyžaduje pouze
v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo taktéž nemoci
z povolání.

Délka, která je potřebná pro nárok na invalidní důchod, je závislá na věku občana.

- U občanů ve věku nad 28 let činí potřebná doba pojištění 5 let a zjišťuje se
z posledních deseti let před vznikem invalidity,
- u osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší.

Když se podá žádost o invalidní důchod, začne proces posuzování invalidity. Během
toho ošetřující lékař pro potřeby OSSZ zpracovává a vydává podklady o zdravotním
stavu občana. Sám žadatel je povinen OSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které
má a považuje je za významné. Kromě toho je taktéž důležitým podkladem pro
vypracování posudku vyplněný tzv. profesní dotazník obsahující informace o
kvalifikaci občana a o době a druhu vykonávaných zaměstnání/výdělečných
činností. Žadateli jej k vyplnění zašle OSSZ. Posouzení, zda je žadatel
invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí pouze posudkový lékař
na OSSZ. O nezbytnosti posouzení zdravotního stavu v přítomnosti rozhoduje
posudkový lékař na základě zhodnocení dostupné dokumentace. OSSZ
posudek zašle také posuzovanému občanovi, a to do 7 dnů od jeho
vypracování.

Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů. Pokud nebyly podmínky pro nárok na
důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož
odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.

Pokud občan zažádá o invalidní důchod poprvé, invalidita se posuzuje při

tzv. zjišťovací lékařské prohlídce. U občana, který už má přiznaný invalidní
důchod pak OSSZ posuzuje invaliditu při tzv. kontrolní lékařské prohlídce.
Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky může dojít ke zvýšení či naopak
snížení stupně invalidity.

17
18
4.3. Vdovský a vdovecký důchod

Nejtěžší životní situací je pro člověka ztráta partnera, s kterým byli v manželském
svazku. V případě klientů ONP má taková ztráta vliv na jejich celkový zdravotní stav.
Snaží se jim v jejich těžké situaci napomáhat veškerý zdravotnický personál včetně
sociálních sester. Jednou s pomocí je vyřízení vdovského a vdoveckého důchodu,
který jim je dle zákona nárokován.

Vdovské a vdovecké důchody patří mezi takzvané pozůstalostní důchody, které

poskytují ovdovělým osobám z českého důchodového systému.

Podmínky nároku na vdovský/vdovecký důchod stanoví zákon o důchodovém

pojištění (z. č. 155/1995 Sb.).

Nárok na vdovský/vdovecký důchod po zemřelé osobě, která pobírala starobní

nebo invalidní důchod, nebo jestli ještě nebyla příjemcem důchodu, splnila ke dni
úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod. Další podmínkou je,
že manželství existovalo k datu úmrtí manžela či manželky.

Dnem uzavření nového manželství nárok na vdovský/vdovecký důchod zanikne.

Žádost o důchod podává sám občan, nebo s pomocí sociální sestry na OSSZ podle
místa trvalého pobytu. Žádost se podává osobně, případně je možné zmocnit jinou
osobu na základě udělené plné moci.

Žádost musí sepsat s žadatelem odborník oddělení důchodového pojištění. Pokud

zemřelá osoba pobírala důchod, pozůstalá osoba musí předložit:

- Doklad totožnosti,
- úmrtní list zemřelého,
- oddací list,
- pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený
tiskopis.

19
Pokud zemřelá osoba dosud důchod nepobírala, předloží pozůstalá osoba ještě
doklady týkající se zesnulé/ho, které se předkládají k žádosti o starobní (případně
invalidní) důchod.

Doklady o době studia, i v případě, že nebylo dokončeno:

o Výuční list,
o vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení,
o výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom.

Potvrzení o délce studia.

Doklady o době vojenské služby:

o Vojenská knížka,
o potvrzení Správního archivu Armády České republiky
(sídlo: Nám. Republiky4, Olomouc).

Doklady prokazující péči o děti a výchovu dětí.

Žádost, je po sepsání na OSSZ postoupena ústředí ČSSZ, které má v kompetenci

rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši. Zákonná lhůta po vyřízení je 90 dnů. O
přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí.

Jestli nebyli podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o
zamítnutí žádosti.

20
6. Sociální dávky
Díky finanční náročnosti pobytu v daných zařízeních, a to i na ONP jsou poskytovány
občanům sociální dávky. Sociální dávky využívají nejenom klienti, se kterými jsem
se setkala na své praxi ale i občané žijící v domácnostech. Týkají se závažnosti jejich
zdravotního stavu.

Co to vlastně sociální dávky jsou? Jsou veřejnou pomocí poskytovanou sociálním

zabezpečením občanů. Sociální dávky jsou takové pomůcky, které mají snahu
nabídnout ochranu občanům v nebezpečí nebo v situaci sociálního vyloučení. Pro
získání nároku na nějakou sociální dávku, musí být splněno mnoho požadavků,
které různé vlády požadují.

5.1. Sociální dávky určené seniorům

5.1.1. Příspěvek na péči

Příspěvek na péči je sociální dávkou, která je poskytována na základě zákona č.

108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení tohoto zákona.

Tímto se stát podílí na zajištění pomoci lidem, kteří o sebe z důvodu nemoci, úrazu
či jiných zdravotních komplikací dlouhodobě nezvládají pečovat a díky tomu jsou
závislí na jiných.

Náklady na vyplácení příspěvku na péči se hradí pouze ze státního rozpočtu.

Z tohoto příspěvku se hradí pomoc, kterou poskytuje dotyčné osobě osoba blízká,
registrovaný poskytovatel sociálních služeb, asistent sociální péče, dětský domov
ale i speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. Musím podotknout,
že příspěvek náleží osobě, které se pomoc poskytuje, nikoliv člověku, jenž péči
zajišťuje.

21
 Nárok na příspěvek má osoba starší jednoho roku, která z důvodu dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání
základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislost.

Při posuzování stupně závislosti lidé hodnotí schopnost zvládání těchto základních
životních potřeb:

- Mobilita,
- orientace,
- komunikace,
- stravování,
- oblečení a obuv,
- tělesná hygiena,
- péče o zdraví,
- osobní aktivity,
- taktéž péče o domácnost.

Stupně závislosti se odvíjejí od pocitů dané osoby od druhých. Podle toho, kolik
položek z výše uvedeného seznamu člověk nezvládá, tak rozlišujeme tyto skupiny:

I. Stupeň závislosti (lehká závislost)

(zahrnuje to dospělé osoby, které nedokáží vykonat 3-4 základní životní potřeby, a
děti, které nezvládají plnění 3 životních potřeb)
II. Stupeň závislosti (středně těžká závislost)
(dospělí nedokáží plnit 5-6 základních potřeb, u dětí je to 4-5 potřeb)
III. Stupeň závislosti (těžká závislost)
(sem patří dospělé osoby, které potřebují pomoci se 7-8 životními potřebami a děti,
které nezvládají 6-7 těchto potřeb)
IV. Stupeň závislosti (úplná závislost)
(u dospělých je to 9-10 nezvládnutých životních potřeb, u dítěte je to 8-10 životních
potřeb, které samostatně plnit nedokážou)

22
 Výše příspěvku se dělí na 2 části:

1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc

- 3 300 Kč (lehká závislost)
- 6 600 Kč (středně těžká závislost)
- 13 900 Kč (těžká závislost)
- 19 200 Kč (úplná závislost)

2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc

- 880 Kč (lehká závislost)
- 4 400 Kč (středně těžká závislost)
- 12 800 (těžká závislost)
- 19 200 (úplná závislost)

V nějakých situacích může dojít ke zvýšení příspěvku na péči dle daných podmínek
vycházejících ze zákona.

Žádost o příspěvek na péči se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky

Úřadu práce, přičemž příslušnost se určuje dle místa trvalého pobytu žadatele.
Všechny potřebné formuláře jsou k dispozici na všech kontaktních pracovištích
Úřadu práce, kde je možné vytištěný a vyplněný tiskopis předepsaný ministerstvem
také podat. Pokud se naskytne situace, kdy máte o danou sociální dávku zájem,
momentálně existuje pro příspěvek na péči o osobu blízkou formulář také
v elektronické podobě.

Elektronické podání formuláře je možné provést dvěma způsoby:

1. Formou odeslání s elektronickým podpisem žadatele, kde bude kvalifikovaný

certifikát vybaven Identifikátorem klienta MPSV,

23
2. odesláním přes datovou schránku. Pro odesílání formulářů z datové schránky
přitom fyzická osoba nemusí vlastnit kvalifikovaný certifikát.

Příspěvek na péči může být dotyčné osobě přiznán pouze na základě podané
žádosti, ale je nutné, aby zároveň došlo i k posouzení jejího zdravotního stavu.

Po podání žádost je tedy nejprve nutné zahájit sociální šetření, které provádí
sociální pracovník krajské pobočky Úřadu práce. Ten zjišťuje schopnost
samostatného života žadatele v jeho přirozeném sociálním prostředí.

Jakmile pracovník situaci prošetří, krajská pobočka Úřadu práce zašle příslušné
Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) žádost o posouzení stupně závislosti
dané osoby. To provádí odborný lékař, a to na základě sociálního šetření a
zjištěných potřeb dotyčného. Dále je nutné také zhodnocení zaslané zdravotní
dokumentace od příslušného ošetřujícího doktora či odborníka, jehož daná osoba
dlouhodobě navštěvuje, a případně i vlastní vyšetření posuzujícího lékaře.

Podle toho, k jakému závěru odborný lékař dojde, vydá krajská pobočka Úřadu
práce rozhodnutí o tom, zda příspěvek na péči žadateli přiznává, či nikoliv. Zde
bude uvedeno také to, jaký stupeň závislosti byl zjištěn a jaká tedy bude výše
příspěvku na péči. Proti rozhodnutí se lze nicméně odvolat, pokud žadatel není
s výsledkem spokojený. Odvolání se pak podává prostřednictvím úřadu, jenž
napadené rozhodnutí vydal, a o věci dále rozhoduje MPSV.

Pokud se časem zdravotní stav dotyčného zhorší, může zažádat o zvýšení příspěvku
na péči. K tomu slouží tiskopis pojmenovaný: Návrh na změnu výše přiznaného
příspěvku na péči. Je nutné počítat s tím, že následovat bude další sociální šetření a
vypracování nového zdravotního posudku.

Příspěvky na péči jsou vypláceny měsíčně, a to vždy v kalendářním měsíci, za který

dané osobě náleží. Převodem na platební učet zvolený příjemcem či poštovním
poukazem ho vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která se dříve postarala
o prošetření situace.

24
25
5.1.2. Příspěvek na mobilitu

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o

změně § 6

Příspěvek na mobilitu je dávka určená lidem se zdravotním postižením.

Nárok na tento příspěvek má osoba starší 1 roku:

- Osoba, která má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený

symbolem ZTP nebo ZTP/P,
- které se opakovaně v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je
dopravována, nebo které nejsou poskytovány sociální služby podle zákona o
sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, taktéž
v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo také ve
zdravotnickém zařízení ústavní péče.

Splnění podmínky toho opakovaného dopravování za úhradu prokazuje žadatel

čestným prohlášením. Způsob prokazování podmínky opakovaného dopravování
formou čestného prohlášení se v těchto případech nepoužije a opakovanou
dopravu je třeba v těchto případech věrohodně prokázat.

Řízení se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném

ministerstvem. Žádost se musí podat na kontaktním krajské pobočky Úřadu práce
v místě trvalého pobytu žadatele o příspěvek. Pokud budeme hovořit o výši dávky
je to 900 Kč měsíčně. U výše dávky 2 900 Kč měsíčně náleží osobě, která po celý
kalendářní měsíc využívá zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí
oxygenoterapii. Pro výplatu tohoto příspěvku ve výši 2 900 Kč je nutno doložit
potvrzení zdravotní pojišťovny nebo smlouvu o vypůjčení zdravotnického
prostředku.

Nárok na tuto výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, jestliže je oprávněné

osobě po celý tento kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče při průběhu
hospitalizace. Tuto dávku lze přiznat od data podání žádosti a vyplácí se tzv. zpětně,

26
a to znamená do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci,
za který náleží.

Na žádost příjemce může být tento příspěvek vyplácen vždy za 3 kalendářní měsíce
jednou splátkou, za které náležel.

Nárok na příspěvek na mobilitu má při splnění výše uvedených podmínek:

a) Osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu/má trvalý

pobyt,
b) osoba, které bylo udělena mezinárodní ochrana formou azylu,
c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok
zaručuje mezinárodní smlouva,
d) občan členského státu EU nebo jeho rodinný příslušník, pokud je hlášen na
území České republiky po dobu delší než 3 měsíce,
e) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním
postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na
území jiného členského státu EU, pokud je hlášen na území ČR k dlouhodobému
pobytu, a to, pokud má bydliště na území ČR.

O tomto příspěvku rozhoduje Úřad práce ČR, přičemž odvolání proti tomuto
rozhodnutí řeší Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvolání podané proti
rozhodnutí o příspěvku na mobilitu nemá tzv. odkladný účinek

27
5.1.3. Ošetřovné

Fyzická osoba, která se bude starat po danou dobu o osobu se zdravotním

postižením (nemoc, úraz) může zažádat o tzv. ošetřovné.

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který bohužel nemůže pracovat, protože

ošetřuje dítě mladší 10 let nebo jinou fyzickou osobu, u které je zdravotní stav
z důvodu nemoci nebo úrazu nezbytně ošetřován jinou fyzickou osobou.
Zaměstnanci ošetřovné také náleží z důvodu, kdy je nutná péče o zdravé dítě mladší
10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno z důvodů např.
epidemie, havárie, atd…, a dítěti byla nařízena karanténa, nebo člověk, který jinak
pečuje sám o dítě, onemocněl.

Na nemocenském pojištění je účast u všech zaměstnanců ze zákona povinná.

Zmíním, že nemocenské pojištění za ně odvádí jejich zaměstnavatel. Pokud se
dobrovolně přihlásila OSVČ (osoba samostatně-výdělečně činná) k nemocenskému
pojištění, tak ji nárok na ošetřovné nevzniká.

Podmínkou nároku je, že zaměstnanec je nemocensky pojištěn. Účast na

nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém zaměstnanec začal práci vykonávat
a taktéž zaniká dnem skončení té doby zaměstnání. Další podmínkou na ošetřovné
je, že osoba, která je ošetřovaná žije se zaměstnancem v jedné domácnosti.

Ošetřující lékař rozhoduje o potřebě ošetřování nebo o péči osoby, která

onemocněla. Vystaví tzv. rozhodnutí o potřebě ošetřování.

Nárok se uplatní tiskopisem Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Tento tiskopis

vystaví ošetřující lékař. Zaměstnanec rozhodnutí předá svému zaměstnavateli,
který dané podklady pro výplatu dávky předá příslušné OSSZ.

28
 Tiskopis má 2 propisovací díly. Při vzniku potřeby ošetřování předá ošetřující lékař
pojištěnci první díl rozhodnutí, a to:

I. Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) – žádost o ošetřovné kterým

zaměstnanec uplatňuje nárok na ošetřovné.

Pro výplatu dávky zaměstnanec musí doložit trvání potřeby ošetřování. Dokládá:

II. Rozhodnutím o ukončení potřeby ošetřování (péče), který zaměstnanci předá

ošetřující lékař při ukončení potřeby ošetřování. Lékař můře rozhodnout o ukončení
potřeby ošetřování nejvýše 3 kalendářní dny dopředu ode dne, kdy vyšetřením
zjistil, že potřeba ošetřování (péče) pominula neboli pomine.

Tiskopis ošetřující lékař vystaví i v případě vystřídání ošetřujících osob, a to ke dni,

který předchází dni, od kterého ošetřování (péči) přebrala jiná osoba.

O nároku na tuto dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Pokud jsou podmínky pro
přiznání dávky splněny, je dávka vyplacena pojištěnci a žádné rozhodnutí se mu
nezasílá. S dávkou občan obdrží i písemné oznámení o druhu vyplacené dávky,
denní výši, výši denního vyměřovacího základu a taktéž době, za kterou byla dávka
vyplacena.

Jestli-že chceme udělat výpočet, tak je pro něj základem denní vyměřovací základ
neboli průměrný denní příjem za rozhodné období, hovoříme zpravidla za 12
kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém ta sociální událost vznikla. Příjmy se
v tomto období sečtou, vydělí se tím počtem kalendářních dnů a ta získaná částka
tvoří denní vyměřovací základ. S ním se pak děje to, že de podle zákona o
nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic a tím se
získá redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše ošetřovného činí od prvního kalendářního dne 60 % redukovaného denního

vyměřovacího základu za kalendářní den. Výši dávky nám spočítá určená kalkulačka
MPSV. V praktické části znázorňuji, jak to vypadá.

29
Ošetřovné lze čerpat 9 dní. Jsou zde výjimky jako jsou případy, kdy je rodič
samoživitel. Samoživitel může čerpat až 16 dní, pokud se tedy stará o dítě mladší 16
let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku. Tuto dávku vyplácí OSSZ, a
to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byly doručeny řádně
vyplněné podklady.

Jaký bude způsob výplaty si určí příjemce dávky. Peníze se buď vyplatí na bankovní
účet, nebo v hotovosti prostřednictvím pošty. Pokud se jedná o hotovostní výplaty
tak pojištěnec hradí náklady za doručení. Jestli se dávka nemocenského pojištění
odesílá do ciziny, vyplácí se pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na
jeho náklady.

Pojištěnec nebo někdo jiný oprávněný, či příjemce dávky, je povinen hlásit jak
důvod zániku nároku na dávku, tak i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na
dávku, a to bez zbytečného odkladu.

Při sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo taktéž odnětí,
zastavení výplaty, tak to rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je
možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která to rozhodnutí vydala. Ale o odvolání
rozhoduje ČSSZ.

30
5.1.4. Dlouhodobé ošetřovné

Pokud se u klientů pobývajících na ONP zdravotní stav stabilizuje, je možnost jejich

propuštění do domácího zařízení s tím, že osoba, která se bude o nemocného
starat, může pobírat na jeho péči tzv. dlouhodobé ošetřovné.

Tato dávka umožňuje občanům zůstat v domácím prostředí v situaci, kdy budou
pečovat o člena rodiny, u něhož ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytuje
lůžkovou péči rozhodl, že jeho zdravotní stav potřebuje po propuštění
z hospitalizace celodenní péči v domácím prostředí. Tato dávka také poskytuje
prostor pro případné rozhodnutí rodiny, jak se o toho svého blízkého postarat
v případě, kdy můžeme očekávat, že tu péči bude nadále potřebovat.

Za splnění podmínek může nárok na tuto dávku vzniknout poměrně širokému

okruhu osob. Těm, kteří vyžadují dlouhodobou péči. Když jde o osoby bez přímého
příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého
pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.

Aby tato dávka mohla být vyplácena, je zde základní podmínka účast na
nemocenském pojištění. Platí, že před začátkem čerpání té dávky trvala účast na
nemocenském pojištění u zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů
v posledních 4 měsících. U OSVČ musí být nárok na dávku splněna podmínka
dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců
bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné. OSVČ nesmí
v době pobírání této dávky vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.

Musí být také splněna podmínka hospitalizace u ošetřované osoby, která trvala
minimálně 4 po sobě jdoucích kalendářních dnů, zároveň se počítá i první a
poslední den té hospitalizace a také předpokladu že zdravotní stav ošetřované
osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně
vyžadovat to poskytování té dlouhodobé péče po dobu delších alespoň 30
kalendářních dnů. Pokud se podmínky splní, ošetřující lékař zdravotnického zařízení
poskytující lůžkovou péči vystaví rozhodnutí o té potřebě dlouhodobé péče, a to
v den propuštění z hospitalizace nebo nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne

31
podání žádosti. Žádost o tuto dávku lze podat do 8 dnů po dni propuštění
ošetřované osoby z hospitalizace. Hospitalizace není vyžadována u osoby
v inkurabilním, neboli nevyléčitelném stavu, který vyžaduje poskytování paliativní
péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí. U těchto osob rozhodne o potřebě
dlouhodobé péče jeho ošetřující lékař.

Další podmínkou je, že ošetřovaná osoba udělila souhlas s poskytováním

dlouhodobé péče ošetřující osobě, a to na žádosti o dávku. Osoba může tento
souhlas písemně odvolat a informovat o tom ošetřující osobu, která to písemné
odvolání souhlasu podepíše a tím potvrdí, že o odvolání byla informována. Odvolání
ošetřující osoba předá OSSZ, která ji vyplácí dávku. Když jde o nezletilé osoby, u
nich se udělení souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje. U
dlouhodobého ošetřovného neplyne ochranná lhůta. Nárok na dlouhodobé
ošetřovné se bude uplatňovat prostřednictvím několika předepsaných tiskopisů,
některé ale vystavuje pouze ošetřující lékař zdravotnického zařízení lůžkové či
ambulantní péče, jiné vyplní žadatel o dávku spolu s osobou, o kterou bude
pečovat. Podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel svému zaměstnanci souhlas
s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zaměstnavatel není
povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní problémy.
Pokud bude mít zaměstnanec za to, že zaměstnavatelem uvedené provozní důvody
by udělení souhlasu neměly bránit, má tu možnost obrátit se na oblastní
inspektorát práce. Podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel svému zaměstnanci
souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Rozhodnutí o
potřebě dlouhodobé péče na základě svého odborného posouzení a na vyžádání
vydá ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytující lůžkovou péči v den
propuštění, nebo nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti. Žádost
o dávku lze podat do 8 dnů po dni propuštění ošetřované osoby
z hospitalizace. Tiskopis s názvem Potvrzení o trvání/rozhodnutí o ukončení
potřeby dlouhodobé péče vystaví ošetřující lékař zdravotnického zařízení
poskytujícího ambulantní péči, který má ve své péči ošetřovanou osobu.
Ošetřující osoba do tiskopisu vyplní potřebné údaje jako např. vztah
k ošetřované osobě, v jakých dnech ošetřovala atd., a předá jej

32
zaměstnavateli, který jej po doplnění nezbytných údajů zašle příslušné OSSZ
k zajištění výplaty dávky. O nároku na tuto dávku rozhoduje příslušná OSSZ.
S dávkou obdrží i písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní
výši, výši denního vyměřovacího základu a taktéž době, za kterou byla dávka
vyplacena.

Pokud podmínky pro nárok na ošetřovné nebyly splněny, je žadateli zasláno

rozhodnutí o zamítnutí žádosti, kde jsou specifikovány důvody zamítnutí.
Další nárok na dlouhodobé ošetřovné lze vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců.
Základem pro výpočet ošetřovného je denní vyměřovací základ. To je průměrný
denní příjem za rozhodné období za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve
kterém vznikla sociální událost. Příjmy v tomto období se sečtou, vydělí se počtem
kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou
např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka
tvoří denní vyměřovací základ.

33
6. Způsob financování zařízení následné
péče v Mnichově Hradišti
Na začátek bych ráda zmínila, že zařízení oddělení následné péče v Mnichově
Hradišti je financování se zdravotního pojištění.

Peníze se v oddělení vkládají nejvíce do mezd. Samozřejmě pak také z velké většiny
se peníze vkládají do:

- Energie,
- léků,
- do zdravotnického materiálu,
- do ostatního materiálu,
- jídla,
- praní prádla,
- na nákupy nového prádla.

Do těchto sedmi oblastí oddělení následné péče v MH vkládají peníze nejčastěji.

Měla jsem možnost dozvědět se, jak je to s průměrným měsíčním platem

zaměstnance a odpověď byla, že se částka pohybuje okolo 25 000 Kč hrubého, cca.
Je očividné, že každý zaměstnanec je na tom s platem jinak. Každá práce a každé
postavení je hodnocená jinou výší platu. Tudíž záleží na faktorech a jak už jsem
zmínila, záleží i na postavení.

34
7. Personální složení zaměstnanců
Zmíním zde složení od nejdůležitějších postavení až po méně důležitá:

1) Primář
2) 4 lékaři
3) Vrchní sestra
4) 20 zdravotních sester
5) Sociální pracovnice
6) Ošetřovatel
7) Administrativní pracovníci
8) Pomocná síla v kuchyni
9) Pomocná síla celkově

Najdeme zde také rehabilitačního pracovníka. Jednou za týden se na oddělení

následné péče objeví logoped, který pomáhá pacientům, kteří mají narušenou
komunikační schopnost. Samozřejmě se na oddělení následné péče vyskytuje i
psycholog, ale ten se tu vyskytuje jen jednou za 14 dní, a to samé i nutriční
terapeut. Lékařská péče je zde poskytována nepřetržitě.

Pokud bych měla vysvětlit práci jednotlivých zaměstnanců tak tu zmíním těch 5
nejdůležitějších a začala bych primářem. Primář (z latinského primus – první) je
vedoucí lékař odborného oddělení jak už nemocnice, tak jiného zdravotnického
zařízení. U nás v České republice to může být pouze držitel licence, kterou vydává
Česká lékařská komora. Na druhém místě se nachází lékař. Lékař je vzdělaná osoba
s licencí k výkonu lékařské praxe. Lékař se zaměřuje na prevenci, odhalování, na
léčbu či následnou péči pokud se objeví nemoc či jiné poškození zdraví. Musí být
absolventem magisterského studijního programu všeobecné lékařství na lékařské
fakultě. To zahrnuje šestileté prezenční studium zakončené titulem „doktor
medicíny“. Poté tu máme vrchní sestra neboli vedoucí sestra určitého oddělení.
Musí mít dlouholetou praxi v tom daném oboru. Po vrchní sestře je na řadě
všeobecná tzn. zdravotní sestra řídí poskytování ošetřovatelské péče o nemocné a
je odpovědná za její kvalitu. Jako poslední, koho chci více zmínit je sociální

35
pracovník. Je to odborník a jejich práce připadá v úvahu, pokud se jednotlivec,
rodina či skupina dostávají do konfliktu se sociálním prostředím. Sociální pracovníci
společně s klienty se pomáhají zapojit do běžného života společnosti. Hledají a také
mají zásluhu na vytváření nových vhodných podmínek k žití klientů v přirozeném
prostředí. Měla jsem možnost se zapojit do této práce a společně s paní sociální
pracovnicí, která mě měla na starosti na praxích, jsme pomáhali hledat bydlení
jednomu pánovi, který měl brzy odejít z oddělení a začít žít nový život v přirozeném
prostředí.

8. Rozsah služeb, které jsou klientům poskytovány

Zajímala jsem se o to, jestli mohou být pacientům poskytovány některé služby,
které jim mohou také pomoci kromě rehabilitací. Dozvěděla jsem se, že zde na
oddělení následné péče je mnoho služeb, které mohou pacienti využít. Mohou to
být:

- Magnetoterapie,
- elektroterapie,
- lymfodrenáž,
- metodlaha,
- baňkování.

Také se tu mohou provádět služby kosmetického zkrášlení, tím myslím:

- Pedikúra, která se tu může poskytnout 1x měsíčně za přímou úhradu,

- manikúra, taktéž se zde může poskytnout 1x měsíčně a taktéž za přímou
úhradu.

Zde na oddělení následné péče v Mnichově Hradišti se nacházejí taktéž služby

ohledně žádosti, vystavení a zapůjčení potřebných věcí, za určitý poplatek. Jako
například:

- Žádost o umístění do pobytového zařízení sociálních služeb za 200 Kč,

- vystavení potvrzení o hospitalizaci za 200 Kč,
- zapůjčení polohovacího mechanického lůžka za 40 Kč,

36
- zapůjčení polohovacího elektrického lůžka za 50 Kč,
- zapůjčení postranice k lůžku za 10 Kč,
- zapůjčení toaletního křesla za 10 Kč,
- zapůjčení invalidního vozíku za 10 Kč,
- zapůjčení chodítka za 10 Kč,
- zapůjčení nočního či jídelního stolku za 10 Kč/den

Dozvěděla jsem se také, že se tu uskutečňují konzultace s fyzioterapeutem,

které se týkají RHB pacientů. Uskutečňují se v pondělí a ve středu od 12:00 do
14:00.

Jako u všeho se i zde nacházejí podmínky pro poskytnutí služeb. Pokud bych se
měla zaměřit na tu rehabilitaci, tak ta je možná, pokud je povolená s ohledem na
zdravotní stav pacienta. Péči jako takovou má pacient poskytovanou vždy, a to bez
výjimek. Všechny služby se odvíjejí podle zdravotního stavu. Toho je zase velmi
individuální.

Komu se služby nemohou poskytnou? Má to jednoduchou odpověď. Zde se žádné

rozdíly, jestli se poskytnout mohou nebo nemohou nedělají. Na oddělení následné
péče jsou hospitalizováni pacienti, kteří to potřebují. Díky tomu nejde říci, komu se
tyto služby nemohou poskytnout.

Pacienti zde mohou vykonávat i své oblíbené aktivity, pokud jsou toho teda
schopni. Záleží, kdo co má rád. Pokud se pacienti rádi dívají na televizní pořady,
mohou koukat, jak na svém lůžku, tak i ve společenské místnosti. Mohou zde také
luštit křížovky, číst knihy, hrát jednoduché a nenáročné hry. Měla jsem dotaz
ohledně pacientů, kteří kouří. Dostala jsem odpověď, že pacienti mohou jít kouřit
ven do kuřácké zóny. Pokud je pacient limitován svým zdravotním stavem, domluví
se s personálem, aby ho tam odvezli. Za jiných situací, když nebyla covid doba,
rodiny mohli s pacienty chodit ven. Můžeme se tu také setkat s výjimečnými
situacemi, když může pacient opustit budovu na pár dní a pak se zase vrátit zpět.

Pacienti zde také mají své návštěvní hodiny. Vzhledem Covidu se návštěvní hodiny
museli upravit. Před Covidem byli návštěvní hodiny od 12:00 – 19:00 ale při Covidu

37
se návštěvy museli buď zrušit úplně nebo od teď jsou od 16:00 – 17:00 každý den.
Pokud se stane, že se pacientův stav rapidně zhorší, může ho rodina navštívit
individuálně po domluvě s jeho ošetřujícím lékařem. Personál má právo, v případě
naléhavé situace, návštěvu zrušit.

Když už jsem měla tu možnost, tak jsem se zeptala i na to, jestli ovlivnila
zaměstnance oddělení následné péče, a i pacienty doba v období Covidu. Pro
zaměstnance to nebylo tak těžké jako pro pacienty. Během Covidu se zřídil pro
rodiny a pacienty videohovor, aby se jim usnadnila komunikace. Díky této době,
byla upravena i teda ta návštěvní doba, o které jsem se už zmiňovala výše. Každý
pacient to snášel jinak. Někdo na tom byl psychicky špatně, jelikož neměl možnost
se vidět se svou rodinou dlouhou dobu.

Ráda bych zde také zmínila, že pro každou práci na oddělení musí mít zaměstnanci
speciální vzdělání nebo nějakou rekvalifikaci. Vše záleží podle postavení. Pokud jde
o ošetřovatele, musí mít ošetřovatelský kurz nebo sanitářský kurz. Zdravotní sestra
musí mít maturitní vzdělání z jejího oboru, nebo vysokou školu. U lékařů jde o
doktorský titul, atestace atd. Sociální pracovník by měl mít střední nebo
vysokoškolské vzdělání. U pomocné síly není nutno mít maturitní vzdělání.

Práce zdravotních sester je zase individuální k pacientům. Každá pracuje jinak

s pacientem. Vše záleží na domluvě nebo také nutnosti. Základ při průběhu práce je
například hygiena, dovoz jídla, zdravotní kontroly (převazy, léky atd.) Vše je tedy
individuální, s každým pacientem se pracuje jinak. Někdo z pacientů potřebuje více
té péče, tak je u něho sestra déle a pak jsou tu ti, kteří to zvládají samy a tu péči
potřebují minimálně. Na oddělení následné péče mají zaměstnanci určité hodiny,
kdy je nutnost se o pacienty starat a kdy jim nechat čas pro sebe. Dotazovala jsem
se také na to, jestli při péči vznikne nějaký konflikt. Každý mi dal jasnou odpověď.
Prý ano. Občas je těžké pracovat s pacientem, který je například neslyšící. Občas se
tu takový problém vyskytne, ale sestry jsou na to už poměrně zvyklé a umí na daný
konflikt reagovat.

38
Praktická část

Předmět průzkumu

Moje praktická část maturitní práce se týká hospitalizovaných pacientů na oddělení

následné péče v Mnichově Hradišti a práce zaměstnanců.

Jsou zde uvedeny informace ohledně hospitalizovaných pacientů, kteří byli tak
laskavý a vyplnili mi dotazník, který jsem si pro ně nachystala. V dotazníku jsou
otázky mířené na ubytování a trávení času na oddělení následné péče, jak zde
vnímají práci zaměstnanců, a jejich celkový dojem na jejich práci. Dotazník jsem si
také připravila pro zaměstnance. U nich jsem se dotazovala na jejich práci a na to,
jak svou práci s pacienty vnímají.

Cílovou skupinou pro mou praktickou část jsou tedy hospitalizovaní pacienty a
zaměstnanci oddělení následné péče v Mnichově Hradišti.

V dotazníku pro pacienty je celkem 10 otázek, které jsem jim položila. Dotazníků je
dohromady 10 a odpovědělo mi 8 žen a 2 muži. Dotazovala jsem se pacientů,
kterým to nebylo nepříjemné. U dotazníku pro zaměstnance je 10 otázek.
Dohromady jich je 15 a odpovědělo mi 7 žen a 3 muži. Musím podotknout, že u
zaměstnanců byla velká ochota při vyplňování a za to jsem velmi vděčná.

Jedná se individuální odpovědi jak u pacientů, tak i u zaměstnanců. Taktéž se jedná

i o individuální zhodnocení situace v mé praktické části. V dotazníku se dokonce
vyskytují otevřené otázky, kde byl nabídnut prostor na vlastní názor či odpověď na
dotaz. Většinou tedy bývá vybrána jedna z možností, které jsou nabídnuté.

39
Výsledky průzkumu

Dotazník pro pacienty

Identifikační otázka č. 1
Pohlaví
Jaké jste pohlaví?
Muž Žena Jiné
9
a) Muž 8
b) Žena 7
6
c) Jiné 5
4
3
2
1
0
Muž Žena Jiné

Na můj dotazník odpovědělo nejvíce žen, přesněji 8. Musím přiznat, že jsem to i

tušila, že mi odpoví více žen, jelikož si myslím, že i na oddělení následné péče je
hospitalizováno více žen než mužů.

Identifikační otázka č. 2
Věk
Kolik Vám je let? 8
7
6
a) 0-30
5
b) 30-50 4
3
c) 50-70
2
d) 70 a více 1
0
0-30 let 30-50 let 50-70 let 70 a více let

Muž Žena Jiné

Jak si můžete všimnout, nejčastější odpověď v dotazníku byla možnost d. Nejvíce

hospitalizovaných pacientů zde na oddělení následné péče je ve věkové hranici 70 a
více let. Je to buď z toho důvodu, že se o sebe nedokážou postarat, tak jako dříve a
potřebují každodenní pomoc druhých, nebo jsou zde jen na nějakou dobu. Je to
individuální.

40
Identifikační otázka č. 3

Jak na Vás působí prostředí na oddělení následné péče v Mnichově Hradišti?

a) Čistě, příjemně
b) Čistě nepříjemně Jak na Vás působí prostředí na
c) Špinavě, nepříjemně oddělení následné péč v Mnichově
Hradišti
8
7
6
5
4
3
2
1
0
Čistě, příjemně Čistě, nepříjemně

Muž Žena

Jak můžeme vidět, skoro všichni zaškrtli možnost a. Oddělení následné péče je čisté
prostředí. Během doby Covidu se musela zvýšit hygiena. A to jak na oddělení, tak
také ve všech zdravotnických zařízeních. Jedna paní zaškrtla možnost b. Skoro
stejná odpověď, až na to, že si o oddělení myslí, že je prostředí nepříjemné. Proč?
Může to mít spoustu důvodů. Nemusí se zde cítit dobře nebo útulně. Přeci jen to
není úplně příjemné žít v takovém prostředí.

41
 Identifikační otázka č. 4

Chodí Vás navštěvovat rodina?

a) Ano Chodí Vás navštěvovat rodina?

b) Ne
1

Ano Ne

Na můj dotazník, jak už jsem zmiňovala odpovědělo 10 hospitalizovaných pacientů.

Z toho mi na možnost a., odpovědělo 9 lidí a na možnost b., mi odpověděl 1 člověk.
Návštěvy jsou zde na oddělení následné péče velmi časté, pokud tedy pacient
nějakou rodinu má.

Identifikační otázka č. 5

Jste spokojen/a se svým ošetřujícím lékařem?

a) Ano Jse spokojen/a se svým ošetřujícím lékařem?

8
b) Ne
7
6
5
4
3
2
1
0
Ano Ne

Muž Žena

Velmi častá odpověď byla ano. Dotazovala jsem se hospitalizovaných pacientů i

osobně na stejnou otázku a z 95 %, každý řekl ano. Občas jsou prý nervózní,
arogantní. Z mého pohledu je to o tom, že ne každý komukoliv sedne, co se týče
chování a celkově osobnosti. Samozřejmě lékaři by se měli pokusit co nejlépe s těmi
pacienty vycházen a být pro ně v situaci, kdy to pacienti potřebují.

42
Identifikační otázka č. 6

Jak byste zhodnotil/a chování zdravotních sester?

a) Velmi dobré Jak byste zhodnotil/a chování

b) Celkem dobré
zdravotních sester?
4.5
c) Nepříjemné 4
3.5
3
2.5
2
1.5
1
0.5
0
Velmi dobré chování Celkem dobré chování Nepříjemné chování

Muž Žena

Podle výsledků můžeme vidět, že možnost a., byla nejčastější. Chování zdravotních
sester je individuální. Tato práce je poměrně psychicky náročná a sama mohu
posoudit, že ne vždy je ta práce jednoduchá. S každým pacientem se jedná jinak,
podle potřeby. Občas je to náročné, když je například pacient neslyšící a zdravotní
sestra na něho musí křičet, aby se vůbec nějak domluvili.

43
Identifikační otázka č. 7

Jste spokojen/a se stravou na oddělení následné péče?

a) Ano
Jste spokojen/a se stravou na oddělení následné
b) Ne
péče
Muž Žena
7
6
5
4
3
2
1
0
Ano Ne

Spousta lidí je tu spokojená. Ale i přes to mi zde někteří napsali pár poznámek,
v čem by to mohlo být lepší. Představy pacientů jsou:

- Větší nebo menší porce jídel,

- více sladit,
- více masa.

Tyto změny by se prý pacientů líbili, ale je zde jasné, že ne každý může mít stejně
velké porce, nebo slazené jídlo. Kvůli zdraví může ošetřující lékař nařídit dietu a tu
pacient musí dodržovat.

44
Identifikační otázka č. 8

Jste schopen/schopna se o svou hygienu postarat sám/sama, nebo Vám musí pomoci
zaměstnanci?
Schopnost postarat se o svou hygienu
a) Jsem schopen/schopna
b) Potřebuji pomoci

Jsem schopen/schopna Potřebuji pomoci

Zde jsou odpovědi 50/50. Na oddělení následné péče najdeme hodně schopných
pacientů, kteří se o sebe dokáží postarat sami. Samozřejmě jsou tu i pacienti, kteří
potřebují pomoc od druhých.

45
Identifikační otázka č. 9

Máte nějakou aktivitu, kterou zde na oddělení následné péče provádíte?

a) Čtení knih
b) Luštění křížovek
c) Sledování TV programů
d) Jiné
e) Nemám

Akti vity
Čtení knih Luštění křížovek Sledování TV programů Jiné

1; 6%

4; 24%
3; 18%

9; 53%

Pacienti jsou zde v Mnichově Hradišti velmi aktivní, tedy alespoň ti, kteří jsou toho
schopní. Pacienti si mohli vybrat z více možností, proto zde uvádím čísla v %.
Nejčastější odpověď byla sledování TV programů. Myslím si, že se není čemu divit.
Pacienti, kteří bohužel nezvládají nic jiného, jsou rádi za to, že se mohou alespoň
koukat na TV. Je to pro ně pohodlné. Druhou nejvíce vybíranou možností byla
možnost s názvem jiné. Často mi k tomu pacienti i připsali co za jiné aktivity dělají,
jako například malování, procházky, meditace. U některých pacientů je vidět, že se
snaží i v tomto věku nadále učit novým věcem, jako například to malování.

46
Identifikační otázka č. 10

Jste spokojen/a s rehabilitací na oddělení následné péče?

a) Ano
Jste spokojen/a s rehabilitací na ONP
b) Ne
7
c) Jak kdy 6
5
4
3
2
1
0
Ano Ne Jak kdy

Muž Žena

S rehabilitací zde na oddělení následné péče jsou pacienti spokojeni ale i

nespokojeni. Věřím ale, že se zde zaměstnanci snaží, aby pacientům byla
rehabilitace příjemná a nemuseli se ničeho obávat.

47
Dotazník pro zaměstnance

Identifikační otázka č. 1

Jaké je Vaše pohlaví Jaké je Vaše pohlaví?

Muž Žena
a) Muž 8
b) Žena 7
6
5
4
3
2
1
0
Muž Žena

Na můj dotazník pro zaměstnance odpovědělo více žen než mužů. Přesněji to je 7
žen a 3 muži. Zaměstnanci, kteří mi dotazník vyplňovali byli tak hodní a připsali mi
na každý dotazník jejich pracovní pozici. Z žen mi odpověděly 2 sanitářky, 2
zdravotní sestřičky, 1 staniční sestra, 1 vrchní sestra a 1 sociální pracovnice. Z mužů
to byli 2 lékaři a 1 sanitář.

48
 Identifikační otázka č. 2

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

a) Neúplné vzdělání
b) Základní vzdělání
c) Střední vzdělání bez maturitní zkoušky
d) Střední s maturitní zkouškou
e) Vyšší odborné vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání

3
2
1
0
ní ní ity ou án
í
lá ěl
á ur rit l
dě zd a t u dě
vz v m at vz
né ní ez s m
sk
é
úpl l ad í b ní ol
Ne Z ák l án ě lá š k
dě zd ko
vz ív yso
í n V
dn ře
d
ře St
St

Lékař Sanitář/Sanitářka Zdravotní sestra

Staniční sestra Vrchní sestra Sociální pracovnice

Jak zde můžeme vidět, neúplné vzdělání a základní vzdělání se zde neuplatní. Na
pozici sanitáře/sanitářky se dá dostat se středním vzděláním i bez maturitní
zkoušky. Zdravotní, staniční a vrchní sestry už musí mít dosažené střední vzdělání
s maturitní zkouškou. To samé u sociální pracovnice. Samozřejmě u lékařů musí být
dokončené vysokoškolské vzdělání. Pokud by lékař neměl dokončené vysokoškolské
vzdělání v tomto oboru, nemohl by být na této pracovní pozici.

49
Identifikační otázka č. 3

Bylo obtížné se dostat na pracovní pozici, na které momentálně jste?

a) Ano
Bylo obtížné se dostat na pracovní pozici,
b) Ne na které momentálně jste?
8
7
6
5
4
3
2
1
0
Ano Ne

Muž Žena

Z velké většiny byli odpověděni ne. Tyto odpovědi mě zajímali, tak jsem se zeptala
na oddělení následné péče pár lidí, kteří mi tento dotazník vyplňovali, jak je možné,
že se na tuto pozici bylo snadné dostat? Skoro všichni se shodli na tom, že je to
kvůli tomu, že se na tuto práci už moc lidí nehlásí, nebo o ní není takový zájem.
Když je nedostatek zaměstnanců, kteří by tuto práci chtěli dělat a mají zkušenosti,
tak to prý obtížné není. Ačkoliv mi skoro každý odpověděl, že je to jednoduché se
na tyto různé pozice dostat, tak i přes to jsem zde měla 3 odpovědi, že to obtížné
bylo. 2 muži, přesněji 1 lékař a 1 sanitář odpověděli, že bylo těžké se na tuto pozici
dostat. Proč? Přeci jen sanitářů už je více, a tak jsou pracovní místa často obsazená.
Lékař zase musí pilně studovat a mít znalosti, aby mohl být na takové pozici. Také
od jedné ženy jsem měla odpověď ano. Od sociální pracovnice ale bohužel jsem se
jí už nestihla zeptat proč. Je to hodně individuální tyto odpovědi na tuto
dotazovanou otázku.

50
Identifikační otázka č. 4

Co Vás k této práci vedlo?

a) Nikde jinde neměli volné pracovní místo

b) Mám rád/a práci s lidmi
c) Peníze

Co Vás k této práci vedlo?

4.5

3.5

2.5

1.5

0.5

0
Nikde jinde neměli volné pracovní Mám rád/a práci s lidmi Peníze
místo

Muž Žena

Nejčastějšími odpovědi byli možnosti a), a b). Tato práce není úplně pro každého. Je
to hodně náročné jak fyzicky, tak i psychicky. Ale pokud někdo rád pracuje s lidmi,
rád s nimi tráví čas, tak je to skvělá práce. Hodně zde hrají roli peníze. Myslím si, že
taková práce by v dnešní době měla být lépe placená. A myslí si to i lidé, kteří mi
odpověděli na dotazník. Přeci jen zde zaměstnanci odvádějí spoustu práce a
vynaloží zde hodně sil. Doufám, že jednoho dne si lidé uvědomí, jak je tato práce
náročná a víc se na tyto pracovníky bude finančně přihlížet.

51
Identifikační otázka č. 5

Máte s pacienty občas problémy?

a) Ano Máte s pacienty občas problémy?

b) Ne 12

10

0
Ano Ne

Ano Ne

Zde byla jasná odpověď ano ode všech. S každým pacientem se občas pracuje
špatně. Může zde být problém v komunikaci, nebo pacient neslyší. Díky tomu se
s pacientem špatně domlouvá a může se objevit nějaký spor mezi pacientem a
zaměstnancem. Je to velmi individuální ale vždy se tu nějaký problém občas
naskytne.

Identifikační otázka č. 6

Stěžují si někdy pacienti či jejich rodiny na Vaší práci?

a) Ano Stěžují si někdy pacienti či jejich

b) Ne rodiny na Vaší práci?

7
6
5
4
3
2
1
0
Ano Ne

Muž Žena

52
Z velké většiny byla odpověď ano. Zde nedokážu říci, proč to tak je či není, ale podle
mého, se v každé práci objeví stížnosti. Občas se může jednat o špatné pochopení
nebo o špatnou domluvu. Taktéž individuální.

Identifikační otázka č. 7

Máte dostatek pomůcek pro rehabilitaci s pacienty?

a) Ano Máte dostatek pomůcek pro rehabilitaci s

b) Ne pacienty?
4.5
4
3.5
3
2.5
2
1.5
1
0.5
0
Ano Ne

Muž Žena

Tyto odpovědi byli velmi vyvážené. Každý na to má svůj vlastní názor. Bylo by
dobré, kdyby těch pomůcek bylo více ale bohužel peníze jsou velkým problémem.
Kdyby se naskytla nějaká možnost, jak získat těch pomůcek více, myslím si, že by to
ušetřilo i hodně práce zaměstnancům.

Identifikační otázka č. 8

Je dostatek zdravotnického materiálu a léků?

a) Ano Je dostatek zdravotnického materiálu a léků?

b) Ne
4.5
4
3.5
3
2.5
2
1.5
1
0.5
0
Ano Ne

Muž Žena

53
Jak můžeme vidět, každý má jiný názor. Každý s tím zdravotnickým materiálem
pracuje jinak. Někdo více a někdo méně. Záleží, co pro někoho znamená nedostatek
toho materiálu či léků. Pokud už nemají možnost dát pacientům léky, které
potřebuje tak ano, to je nedostatek. Myslím si, že by bylo dobré těmto zařízením
jako je ONP zasílat více materiálu nebo na to přispět nějakým finančním
příspěvkem. Bylo by to na důležitou a potřebnou věc. Jsou zde stejné odpovědi jako
v předchozí otázce číslo 7.

54
Identifikační otázka č. 9

Jaký je průměrný věk hospitalizovaných pacientů na ONP?

a) 20-30 Průměrný věk hospitalizovaných pacientů na

ONP
b) 30-50
c) 50-70 2

d) 70 a více

20-30 let 30-50 let 50-70 let 70 a více let

Průměrný věk pacientů se zde na ONP pohybuje nejvíce mezi 70 a více lety. Mezi
druhou nejčastější skupinou jsou pacienti mezi 50-70 lety. Samozřejmě se zde na
ONP může objevit i pacient v letech z možností a), nebo b). V momentální situaci je
to takto.

Identifikační otázka č. 10

Jaké jsou nejčastější diagnózy nebo důvody převozu pacienta, se kterými se zde na
ONP setkáváte?

a) Zlomeniny krčku, zlomeniny stehenních kostí

b) Srdeční onemocnění
c) Diabetes

(otevřená otázka bez možnosti výběru odpovědi)

55
Závěr
Tento maturitní projekt se zabývá zařízením a celkovou prací na oddělení následné
péče v Mnichově Hradišti. Poukazuje na rozsah zařízení a na práci zaměstnanců,
kteří zde na oddělení pomáhají lidem, kteří následnou péči potřebují. Je zde
popsána práce s pacienty, se kterými se zde na oddělení následné péče setkáváme.

Prvním cílem maturitního projektu bylo zjistit, jak toto zařízení vypadá a jak funguje
jeho chod. Taktéž bylo cílem zjistit, jak se sem pacient může dostat, či proč se musí
hospitalizovat. Druhým cílem bylo vysvětlit, jak taková péče o seniory a pacienty
zde na oddělení následné péče probíhá a vysvětlit jaké jsou možnost v ČR.
( Vysvětluji zde také důchodové pojištění a sociální dávky, pro ně určené. Třetím
cílem bylo vysvětlení, jak se zde oddělení financuje a jaké tu je personální složení
všech zaměstnanců, kteří tu pracují. V tomto cíli je i zmíněno zacházení
s hospitalizovanými pacienty, jaké služby se zde pacientům poskytují a jaké při tom
musí splňovat podmínky. To by bylo vše k mé teoretické části.

Je zde také praktická část. V praktické části je dotazník, který byl vyplněn jak
pacienty, tak také zaměstnanci z oddělení, z různých pracovních pozic. Z dotazníku
bylo zjištěno několik věcí, co by pacienti chtěli zlepšit při jejich hospitalizaci, aby se
jim zde na oddělení následné péče lépe žilo. U zaměstnanců je viditelné, že mají
menší obavy z toho, že například nemají dostatek zdravotnického materiálu nebo
se jim nezdá jejích finanční ohodnocení. S tímto naprosto souhlasím, protože
taková práce by měla být podlé mého mnohem lépe finančně ohodnocena. než je
dnes. Skoro všechny dotazované otázky byli zodpovězeny poměrně kladně. V tomto
šetření jsem zjistila, jaké mají pacienti či zaměstnanci výhrady a doufám, že po
tomto šetření, by se to mohlo zlepšit. Cílem zdravotníků na oddělení následné péče
jsou hlavně spokojení pacienti a jejich pohodlí.

Jsem velmi ráda, že jsem měla možnost být na nějakou chvíli součástí oddělení a
mohla jsem sama vidět, jak je tato práce náročná jak po fyzické či psychické
stránce. Taktéž jsem vděčná za poskytnuté informace a materiály, které mi byli
poskytnuty paní sociální pracovnicí.

56
Seznam použité literatury
(https://www.mpsv.cz/duchodove-pojisteni)

(https://www.mpsv.cz/web/cz/-/prispevek-na-peci?inheritRedirect=true&redirect=https%3A
%2F%2Fwww.mpsv.cz%2Fweb%2Fcz%2Fvyhledavani%3Fp_p_id
%3Dcom_liferay_portal_search_web_portlet_SearchPortlet%26p_p_lifecycle
%3D0%26p_p_state%3Dmaximized%26p_p_mode%3Dview
%26_com_liferay_portal_search_web_portlet_SearchPortlet_redirect%3Dhttps%253A%252F
%252Fwww.mpsv.cz%252Fweb%252Fcz%252Fvyhledavani%253Fp_p_id
%253Dcom_liferay_portal_search_web_portlet_SearchPortlet%2526p_p_lifecycle
%253D0%2526p_p_state%253Dnormal%2526p_p_mode%253Dview
%26_com_liferay_portal_search_web_portlet_SearchPortlet_mvcPath%3D%252Fsearch.jsp
%26_com_liferay_portal_search_web_portlet_SearchPortlet_keywords%3Dp
%25C5%2599%25C3%25ADsp%25C4%259Bv%25C4%259Bk%2Bna%2Bp
%25C3%25A9%25C4%258Di
%26_com_liferay_portal_search_web_portlet_SearchPortlet_formDate
%3D1680031328000%26_com_liferay_portal_search_web_portlet_SearchPortlet_scope
%3Dthis-site)

(https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-mobilitu)

(https://www.cssz.cz/osetrovne)

(https://www.cssz.cz/dlouhodobe-osetrovne)

57
Seznam příloh

58
Příloha č. 1, Žádost o příspěvek na péči 1/3

59
Příloha č. 1, Žádost o příspěvek na péči 2/3

60
Příloha č. 1, Žádost o příspěvek na péči 3/3

61
Příloha č. 2, Sociální šetření 1/2

62
Příloha č. 2, Sociální šetření 2/2

63
Příloha č. 3, Návrh na přijetí na oddělení následné péče 1/2

64
Příloha č. 3, Návrh na přijetí na oddělení následné péče 2/2

65