1.

Pravěk
- nejstarší a nejdelší období dějin lidstva
- období vývoje člověka = antropogeneze
- o dataci pravěku se musí vždy mluvit v souvislosti s určitou oblastí
- počátek cca 2,5 mil let př.n.l. – konec = vznik písma v dané oblasti (2300 př.n.l. Mezopotámie, ve
stř. Evropě až v 1. staletích n.l.)
- periodizace podle způsobu obživy: přisvojovací hospod. (lov a sběr) a výrobní hospod. (zemědělství)
- periodizace podle materiálu:
 doba kamenná
o starší doba kamenná = paleolit
o střední doba kamenná = mezolit
o mladší doba kamenná = neolit
o pozdní doba kamenná = eneolit
 doba bronzová
 doba železná
o starší doba železná = halštatská
o mladší doba železná = laténská
 doba římská
Doba kamenná
1. Paleolit
- střídání dob ledových a meziledových (poslední doba ledová odezněla před 10-12 tisíci lety
- měly zásadní vliv na osidlování oblastí a rozložení fauny a flóry
- doba ledová → pokles hladiny oceánů → možnost osídlit dosud nedostupné oblasti
→ stěhování z oblastí pokrytých ledem
- období antropogeneze (neukončený proces, stále probíhá)
- znaky antropogeneze:
 chůze po dvou
 napřimování postavy
 zmenšování obličejové části a zvětšování mozkovny
 opozice palce
- antropogeneze vymezuje rod člověk (= homo) a jeho předchůdce – za lidem nejbližšího
předchůdce je považován australopithecus
Homo habilis = člověk vzručný
- nejstarší typ člověka, jeho samotná existence je zpochybňována
- schopnost vyrábět nástroje
- nejstarší nálezy ze střední Afriky
Homo erectus = člověk vzpřímený
- asi od 600 tis. př.n.l. – 200 tis.
- nálezy z Afriky, Francie, Jávy, Číny… → pokryl většinu obyvatelné části světa
- prokazatelně vyráběl kamenné a pazourkové úštěpy, z nich později nástroje → pěstní klíny
- užívání ohně; lov větších zvířat – schopnost spolupráce
- prokázaný kanibalismus
Homo sapiens = člověk rozumný
- asi od 250 tis. – 60 tis. př.n.l.
- užívá oštěpy; dokáže rozdělat oheň; přírodní obydlí – jeskyně; schopnost artikulované řeči
- doložené pohřbívání mrtvých → doklad sociálního myšlení
- předpokládáme život v tlupách a jejich pravidelný pohyb (migrace fauny)
 Homo sapiens sapiens = člověk dnešního typu
- asi od 50 tis. př.n.l.
- plně rozvinutá řeč; vytvoření dnešních ras; první zárodky obchodu
- pouze lov a sběr – lov dálkovou zbraní – luky a šípy (lovci mamutů); migrace se zvěří
- postupně osidluje všechny kontinenty
- objevuje se umění – nástěnné malby, venuše (jeskyně Lascaux – Fr., Altamira – Španělsko)
- české země v období vývoje člověka:
- homo habilis – není doklad, že by se zde objevil
- homo erectus – nepředpokládáme trvalé osídlení
- homo sapiens – osídlení oblasti jižní Moravy
- homo sapiens sapiens – husté osídlení – Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Staré město
u Uh. Hradiště
- nejstarší kosterní nález člověka – jeskyně Šipka
2. Mezolit
- pouze v oblastech, kde se zemědělství objevilo až později
3. Neolit
- doba po odeznění poslední doby ledové – 10 tis. př.n.l.
- objev zemědělství – Čína, Mezopotámie, Egypt (nížiny, subtropy, oblasti velkých řek)
- stále existují lovci a sběrači vedle zemědělců
- domestikace některých zvířat
- neolitická revoluce
- vznik zemědělství → usazení → vznik 1. trvalých sídlišť = měst (nejstarší Jericho)
- velký nárůst populace = populační exploze
- dělba práce
- přetrvává kult ženy; postupný ústup matriarchátu → přechod k patriarchátu
- zákl. materiálem zůstává kámen – zlepšení jeho opracování – broušená industrie
- první keramika
- různé typy keramiky slouží pro klasifikaci různých typů kultur (neznáme jejich etnický původ)
– nejstarší: lineární a vypíchaná
- nepravidelný tvar – neznali hrnčířský kruh
- pálená hlína – nálezy hliněných závaží → existence tkalcovských stavů
- výroba nářadí, jehly, harpuny, hřebeny
- nálezy velkých domů → existence velkorodin (pro ženskou linii)
- naleziště v ČR – Bylany u Kutné Hory (lidé s lineární keramikou)
- nálezy šperků
4. Eneolit
= chalkolit = doba měděná
- zpracování přírodního kovu – zlato, měď → výroba zbraní a šperků
- vynález kola → stavba cest → dálkový obchod
- jemné opracování kamene – broušení
- pokračuje dělba práce, nástup patriarchátu
- obrazy svědčící o užití zvířat v orbě = vynález oradla (nepoužívali koně – neznali chomout)
- keramika – šňůrová, zvoncovitých pohárů, nálevkovitých pohárů
- nástup megalitických kultur
- menhir – kamenný blok svisle zasazený do země
- dolmen – kameny skládané na sebe = kamenné stoly
- kromlech – kameny uspořádány do kruhových staveb (Stonehenge)
 - carnacké kameny – aleje vztyčených kamenů rozestavěných v souběžných či vějířovitých
řadách v délce asi 1 km u obce Carnac
Doba bronzová
- počátky metalurgie ve 4. tisíciletí (u nás asi 2300–750 př.n.l.)
- bronz = slitina mědi a cínu; je pevnější než měď, nekoroduje
- tavení = metalurgie hornin → experimentace, vytváření slitin
- zbraně, šperky, meče, šípy….
- formy na odlévání – lití na ztracenou formu
- některé civilizace přechází do starověké podoby – 1. státy, vznik písma
1. Starší doba bronzová = kultura unětická (velká oblast střední Evropy)
- kostrové pohřbívání ve skrčené poloze
- nálezy chudých a bohatých hrobů → rozdílné společenské postavení
- provoz dálkového obchodu – obchod s Anglií (u nás nebyla naleziště cínu)
2. Střední doba bronzová = kultura mohylová
- nad hroby se tyčily mohyly (hliněné, kamenné) → většina hrobů vykradena
- kostrové i žárové pohřbívání; malá pohřebiště → malá sídliště → kočovníci a pastevci
- nástroje osobní hygieny
3. Mladší doba bronzová = kultura popelnicových polí
- pohřbívání žárové do uren (z hlíny) = popelnic
- nálezy bronzových pokladů → doba častých válek a nejistoty
- spekulace o etnickém původu (možní předchůdci Keltů)
Doba železná
- ve střední Evropě 750–přelom letopočtu
- objev železa v Evropě (jako 1. ho objevili na Blízkém Východě Chetité)
- železo snadno oxiduje = rezne → chudší nálezy
- náročnější metalurgie (potřeba vyšších teplot)
1. Starší doba železná = halštatská (750–400 př.n.l.)
- Hallstatt = solné doly v Rakousku
- období rozmístění známých národů po Evropě – Keltové, Germáni
- nálezy hrobů s koňským udidlem (=postrojem) → ochočení koně (k jízdě)
2. Mladší doba železná = laténská (400–přelom letopočtu)
- podle švýcarského naleziště
- osídlení kmenem Keltů – u nás Bójové, Kotinové (Morava)
- relativně vyspělá kultura
- dokážou zpracovat všechny kovy, smaltování železa, první české mince – duhovky
- hrnčířský kruh, žádné keltské sochy
- staví opevněná hradiště = oppida (největší – Závist u Zbraslavi)
- druidové = keltští kněží – polyteismus, přírodní magie
- poraženi a z Evropy vytlačeni Germány a Římany → stáhnou se na Britské ostrovy
Doba římská
- první 4 staletí našeho letopočtu, končí stěhováním národů
- území, kde zasahoval vliv římského impéria (mimo něj)
- příchod Germánů (Sasové, Frankové, Alamani, Gotové)
- Čechy – Markomani, Morava a Slovensko – Kvádové
- kulturní pokles, přestali používat peníze
- markomanské války s Římany
- 1. doložený panovník na našem území – Marobud (Markoman)