8.

Husitství
- 1402-1471
Václav IV.
- méně schopný vládce
- snažil se řešit papežské schizma (dvojpapežství) – podpořil římského císaře
- 1409 vydal Dekret kutnohorský – upravoval hlasovací právo na univerzitě ve prospěch Čechů
(3 hlasy Češi, 1 hlas cizinci) → odchod německých žáků z pražské univerzity
- počátky kritiky církve v Čechách – bohatost, růst majetku, desátky, odpustky,
mnohoobročnictví, život v přepychu, rozmařilost
→ kritika a snaha o nápravu = reformátoři → Jan Hus
- Václav českým králem, Zikmund od r. 1400 německý král
- předchůdci Jana Husa: Anglie – John Wyclif → šíření jeho myšlenek – např. Jan Milíč z Kroměříže,
Jakoubek ze Stříbra
Jan Hus
- rektor Karlovy univerzity, kněz a kazatel
- kázal v češtině v Betlémské kapli (počátek husitství)
- zpočátku spolupráce s Václavem IV.
- 1412 vystoupil proti odpustkům v Betlémské kapli → znepřátelení Václava IV., zákaz kázání
→ nad Prahou vyhlášen interdikt – musel odejít
- Kostnický koncil (1414–1418) – cílem vyřešit trojpapežství (Avignon, Řím, Pisa)
- Hus pozván Zikmundem Lucemburským na koncil k obhajobě svého učení → uvězněn, prohlášen
za kacíře → 6. 7. 1415 v Kostnici upálen
- dílo: O církvi
Husitské války = ozbrojená fáze husitství (1419-1434)
- velká vlna odporu proti Husově smrti → rozšíření husitů = stoupenců Husa (v čele Jan Želivský)
- husité – symbol kalich = přijímání podobojí (Jakoubek ze Stříbra) → kališníci = utraquisté
- nejednotní:
o Umírnění – šlechta a církev, pouze náboženská rovnost, ztráta politického vlivu církve
o Střed – měšťané – Pražané, hájí zájmy měst; Jan Rokycana
o Radikálové – chudí venkované; nábož. i majetková rovnost; polní vojska
– táborité (Jan Žižka z Trocnova, Prokop Holý), orebité = sirotci (Jan Žižka)
- počátek: 30.7.1419 – první pražská defenestrace – radikálové (Jan Želivský) vyhodili konšely
z oken novoměstské radnice → Václav IV. Infarkt → období bezkrálí (1419-1436)
- husité odmítli uznat Zikmunda novým králem – Čáslavský sněm – sestaví 20členou zemskou
vládu – 8 měšťanů, 7 zemanů, 5 pánů
- 1420 – společný program husitů = 4 artikuly pražské:
o Svobodné kázání Božího slova
o Přijímání z kalicha (podobojí)
o Sekularizace církve = zbavení církve majetku
o Spravedlivé trestání smrtelných hříchů (žádné vykoupení odpustky)
- Zikmund husity nepřijat → 5 křížových výprav proti husitům
- 1. křížová výprava – boj o Prahu – 1420 bitva na Vítkově - ↑husitů
- rejsy = spanilé jízdy – rabování venkova, vraždění, znásilňování za účelem zisku zásob a
šíření husitství
- 5. křížová výprava – 1431 bitva u Domažlic
- husité se nedají vojensky porazit → mírová jednání – koncil v Basileji 1433
- nejednota mezi husity – radikálové nechtějí přistoupit na podmínky
→ bitva u Lipan 1434 – ↑umírnění + střed + katolíci × radikálové = panská jednota († P. Holý)
 - 1436 v Jihlavě vyhlášena Basilejská kompaktáta
- husité uznáni jako pravověrní katolíci; právo přijímat z kalicha
- Zikmund slibuje jejich dodržování → přijat za českého krále († 1437)
- důsledky husitských válek:
o poničení země, obchodních cest; úbytek obyvatelstva
o oslabení královské moci – přechod čes. zemí od dominantní vlády panovníka ke stavům
o posílení češtiny
o církev zbavena majetku
Doba poděbradská
= postozbrojená fáze husitství
Albrecht II. Habsburský
- zeť Zikmunda (manžel Zikmundovy dcery Alžběty)
- 1437 novým českým králem, 1439 umírá, po jeho smrti se mu narodil syn Ladislav Pohrobek
doba bezkrálí
- země rozdělena na landfrídy, v čele stáli hejtmani
- východočeský landfríd – hejtman Jiří z Poděbrad
Ladislav Pohrobek
- zvolen a korunován ve 13 letech – 1453
- 1457 zemřel na leukémii
Jiří z Poděbrad (1458–1471)
- pouze šlechtic, kališník
- prohlásil se zemským správcem
- 1458 zvolen českým králem na zemském sněmu (papež ho neuznává)
- podpora od husitské církve, nižší šlechty a měšťanů
- cíl: klid v zemi, posílení státu, úsilí o soužití katolíků a kališníků
- dodržuje kompaktáta, 1462 papež kompaktáta zrušil – hrozba dalších válek
→ mírový plán – myšlenka mírového spolku evropských panovníků
- papež ho prohlašuje za kacíře → 1468 vyhlašuje proti němu křížovou výpravu – v čele uherský
král Matyáš Korvín
- Korvín 1468 vypálí Třebíč, 1469 v Olomouci korunován katolickou šlechtou → vládne na Moravě
a ve vedlejších zemích
- Jiří z Poděbrad uzavře nástupnickou smlouvu s polským králem z rodu Jagellonců (vlažní katolíci)
- 1471 umírá → v Čechách vládne Vladislav Jagellonský, na Moravě a ve Slezsku Matyáš Korvín