Touha po moci skrze pohled

Machiavelliho a Hegela

Abstrakt

Práce zahrnuje myšlenky o touze po moci a jak být dobrým vladařem,

až po to, co může vést k jeho zániku. Věnuji se především otázce boji dvou
sebevědomí Panství a rabství, moci a jak se toto promítá ve filmu Zjizvená tvář.
Myšlenky propojuji s Machiavellim Vladařem, jak správně uchopit moc vladaře
a jak některé činy mohou vést k samotnému pádu moci.

Úvod

V této práci vycházím z osmé přednášky (Práce a dějinnost) a budu se opírat

o tři díla z různých časových období, která se dotýkají tématu moci a panství.
Prvním z nich je renesanční dílo politické filosofie Vladař od myslitele Niccoló
Machiavelli. Dílo zahrnuje machiavellistické myšlenky o tom, jak být vladařem
a co by takový vladař a jeho mocnosti měli splňovat. Dalším klasickým textem
filosofie, který jsem si pro tuto práci vybrala, je pasáž Panství a rabství v díle
Fenomenologie ducha od Georga Wilhelma Friedricha Hegela. Ten se věnuje otázce
dvou sebevědomí a jak se promítají vůči sobě v kontextu práci. Tato dvě klasická
díla budu srovnávat s filmem Zjizvená tvář (Scarface) z roku 1983 od režiséra
Briana De Palmy, ve kterém se názorně ukazuje, jak touha po moci může vést také
k tragickému konci.
Moc

S tématem moci je v této práci úzce spojeno politické jednání zvané

machiavellismus. Jedná se o způsob, jak vladař užije své krutosti, aby si prosadil
svou moc. Tyto krutosti by měli přinést občanům prospěch a tím i stabilní řád.1
Tento charakter nepostrádal protagonista filmu Zjizvená tvář Tony Montana. Ten
už si od samého začátku filmu prosazoval svou nebojácnost a neohroženost
machiavellistickými činy, například při jeho výslechu či vraždy Emilia Rebenga.
Jeho odvaha tím přiměla získat vyšší pozici a zbohatnout, jak jemu, tak i jeho
společníkům. Machiavelli nedává přednost jakémukoliv násilí, ale rozlišuje jeho
dva typy – ospravedlnitelný a neospravedlnitelný.2 Zabíjením spoluobčanů si nelze
získat zdatnost, tím si lze získat jen panství nad lidmi.3 Z čehož se nám od zdatného
vladaře odlišuje Tony Montana, který si tímto získává panství.
V průběhu filmu si Tony Montana získává větší moc a tím i větší strach
od ostatních lidí. Hegel rozlišuje boj dvou sebevědomí – pána a raba. Jsou sobě
negací a kdybychom vše vynegovali, zbyde pouhé já. V tomto kontextu je Tony
Montana pánem, jelikož ostatní rabové mají strach o svou bytnost, strach ze smrti.
Rab se tímto vnitřně rozplývá a odstraňuje. Činí to skrze rozplynutím skutkem,
tím je práce pro pána. Pán je na druhou stranu tímto nesamostatným, jelikož je vázán
k rabovi jeho samostatným bytím. Avšak je pán mocí nad bytím, a je moci
povýšenou, protože má raba vždy pod sebou a vyhrál boj dvou sebevědomí. Rab
se tímto stáhne zpět a uvědomí si, že mu záleží na něčem jiným, než na sobě
samotném – na jeho životě.4 To můžeme vidět na konci filmu, kdy Tony Montana
se odmítá držet v ústraní a obětuje tím i svůj život. Tony Montana se tímto jednáním
prokazuje jako pán. Pokud vezmeme v potaz kontext práce, která je podle Hegela
tlumená žádostivost, dopracujeme se tímto ke stejnému úsudku. Tím se formuje

1 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 31.

2 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 32.

3 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 31.

4Georg Wilhelm Friedrich Hegel. Fenomenologie ducha. Panství a rabství. přel. Jan Patočka (Praha: Československá
akademie věd, 1960), s. 154–161.
pracující i jeho prostředí. Práce by mělo být něco, co utváříme a nekonzumujeme
okamžitě. Pán však žije pouze v požitku, kdyby neměl raba, tak se zničí.5 To platí
i o Tonym, který žije v požitku, kupříkladu jeho užívání drog či jeho opojení penězi
a majetkem. Kdyby neměl jeho společníky, tak by nebyl na takové pozici. Opět se to
ukazuje na tragickém konci, kdy Tony postupně začal ztrácet všechny kolem sebe.6

Jak se uchopit správně moci a vládnout

Jedním z hlavních důvodů, proč takto Tony Montana skončil jako špatný
vladař je, že začal být nenáviděn. Toto je pro Machiavelliho hlavním pojítkem, jak
zůstat dobrým vladařem – nebýt nenáviděným či opovrhovaným. Pokud tak učiní,
měl by zůstat v bezpečí.7 Na vrcholu Tonyho moci byla rozpoznána v jeho činech
vážnost, síla a odvaha. Proto ho jeho společníci tolik respektovali a neměli potřebu
Tonyho oklamat. To činilo Tonyho dobrým vladařem. Také je nutné pro bezpečí
zajistit, aby vladař pomyslel na všechna příkoří. Tím si mimo bezpečí získá i občany
na svou stranu. Pokud se nemůže spolehnout na své občany, ani oni se před ním
nebudou cítit bezpečně. A to nutí vladaře jednat násilně a hanebně.8 Tímto způsobem
jednal ke konci i Tony Montana, kdy se domníval, že se nemůže spolehnout na
svého společníka Mannyho Riberu a zavraždil ho.9
Tony Montana je proto dobrým příkladem, jak vladař může být jeden den
mocný a druhý den zničený, pokud se spoléháme pouze na štěstí a dobré příležitosti.
Avšak to je jeden z důvodů, jak se ze soukromé osoby stát vladařem.10 Fortuna stála

5Georg Wilhelm Friedrich Hegel. Fenomenologie ducha. Panství a rabství. přel. Jan Patočka (Praha: Československá
akademie věd, 1960), s. 154–161.

6 Zjizvená tvář [Scarface] [ lm]. Režie Brian De Palma. USA, Universal Pictures, 1983.

7 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 137.

8 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 93.

9 Zjizvená tvář [Scarface] [ lm]. Režie Brian De Palma. USA, Universal Pictures, 1983.

10 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 74.
fi
fi
při Tonyho straně. Ale druhý aspekt, jak se ze soukromé osoby stát vladařem –
zdatností, už mu tolik nepříslušel.
Podle Machiavelliho je také nutné, aby vladař dokázal rozeznat léčky
a aby se zdal milostivým. Měl by ale také umět se proměnit na zcela pravý opak
a nezneužívat toho špatně. 11
Pro vladaře také platí, aby dokázal použít dva typy boje, který jeden bez
druhého neobstojí. První je prostřednictvím zákonů, ten je vlastní člověku a druhý
pomocí síly, ten je vlastní divé zvěři.12 Tony se řídil obojím, však ne prostřednictvím
nám obecně známým zákonům, ale nepsaným zákonům v gangu.

Pád spojený s touhou po moci

Jak už jsem před tím zmínila, vladař by se měl vyhnout tomu být nenáviděn.
Lze však být obáván a nebýt nenáviděn. To docílí vladař tak, že se bude držet zpátky
od majetku svých občanů, svých poddaných a jejich žen.13 Toto Tony také porušil,
kdy toužil po ženě drogového magnáta Franka Lopeze Elvíře.14
Machiavelli dále pokládá otázku, zda je lepší být obáván či milován. Je lepší
být obáván než milován, jelikož konat obojí je velmi složité, i když by to byla
nejlepší možnost. Dalším důvodem, proč je lepší být obáván je, že můžeme přivést
lidi, aby se nás obávali a aby nás milovali, je skoro nemožné.15 To můžeme vidět
v kontextu Elvíry, která ke konci Tonyho opouští. Další příklad, který můžeme vidět
ve filmu, kdy je lepší být obáván a nebýt nenáviděn, je v kontextu jeho sestry Giny.
Ta se na konci filmu pokusí z nenávisti zabít samotného Tonyho.16

11 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 134.

12 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 133.

13 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 130.

14 Zjizvená tvář [Scarface] [ lm]. Režie Brian De Palma. USA, Universal Pictures, 1983.

15 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 130.

16 Zjizvená tvář [Scarface] [ lm]. Režie Brian De Palma. USA, Universal Pictures, 1983.
fi
fi
 Dalším způsobem, jak vladař může skončit tragicky je, že se bude řídit tím,
co se jevilo jako ctnost. Pokud chce, aby z jeho činů vzešel blahobyt a bezpečí, musí
se řídit tím, co se jevilo jako neřest.17 Tony jedná z ctnosti ve scéně, kdy má
vybuchnout auto, ve kterém je ale celá rodina i s dětmi. To Tony nedopustí a to má
také poté následky.18

Resumé

Tato esej zkoumá paralely tří děl Vladař od Machiavelliho, Panství a rabství
od Hegela a film Zjizvená tvář od režiséra Briana De Palmy. V této práci docházím
k závěru, jak být dobrým vladařem a jak si tento status udržet. Hlavním bodem je
nebýt nenáviděn, uspokojit svůj lid a být jimi respektován. Dále je v práci zmíněn
boj dvou seběvědomí, jaký vztah mají k práci a jak se vztahují k filmu Zjizvená tvář.
Celkově se esej soustřeďuje na otázku moci, která se vztahuje jak k současnosti, tak
k minulosti, s ohledem na různá časová období děl, kterým jsem se věnovala.

Anna Flanderková

17 Niccoló Machiavelli. Vladař. přel. Jan Bíba (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022), s. 124.

18 Zjizvená tvář [Scarface] [ lm]. Režie Brian De Palma. USA, Universal Pictures, 1983.
fi
Zdroje:

Hegel, Georg Wilhelm Friedrich. Fenomenologie ducha. Panství a rabství, s. 154–

161. Přeložil Jan Patočka. Praha: Československá akademie věd, 1960.

Machiavelli, Niccoló. Vladař. Přeložil Jan Bíba. Praha: Nakladatelství Karolinum,

2022.

Zjizvená tvář [Scarface] [film]. Režie Brian De Palma. USA, Universal Pictures,
1983.