Gabriela Křížanová

Na západní frontě klid

Stromy tu svítí pestře a zlatě, v listoví blýskají rudě jeřabiny, k obzoru běží bílé cesty a kantiny bzučí
pověstmi o míru jako úly. Vstanu. Jsem klidný. Ať přejdou měsíce a léta, nevezmou mi už nic,
nemohou mi už nic vzít. Jsem tak sám, a tak nic nečekám, že se jim mohu bez bázně dívat vstříc.
Život, který mě nesl těmito léty, vězí ještě v mých rukou a očích. Přemohu-li jej, nevím. Ale pokud je
tu, bude si hledat svou cestičku, ať to, co ve mně říká „Já", chce či nechce. * * * Padl v září 1918,
jednoho dne, kdy po celé frontě bylo tak pokojně a tiše, že se zpráva z bojiště omezila na jedinou
větu: na západní frontě klid . . . Padl kupředu a ležel na zemi, jako by spal. Když ho obrátili, viděli, že
se asi dlouho netrápil; - jeho obličej měl tak klidný výraz, jako by byl téměř spokojen, že to tak
skončilo.

Zasazení výňatku do kontextu díla:

Sedmá kapitola, konec knihy

Téma a motiv:

Téma: západní fronta v období 1.světové války, mladí muži, kteří narukovali se zde trápí, válka ničí
jejich představy o životě

Motiv: válka, přátelství, konflikt mládí a smrti, umírání, snaha přežít

Časoprostor:

hranice Francie a Německa, 1. světová válka (1914-1918)

Kompoziční výstavba:

Příběh je vyprávěn chronologicky. Autor někdy využívá retrospektivu. Kniha je rozdělena na kapitoly,
s uzavřeným koncem (Pavel umírá).

Literární druh a žánr, slohový postup a funkční styl, umělecký směr:

Epika, autobiografická válečná román, vyprávěcí a popisný, prostěsdělovací, naturalismus

Postavy:

 Pavel Bäumer – gymnazista, narukuje se svými spolužáky do armády, silná povaha, válka ho
změní z chlapce v muže, když se vrátí domů, nedokáže se začlenit do života, během války
ztratí iluze o životě a změní se mu životní hodnoty
 Albert Kropp – Pavlův spolužák, odejde s ním na frontu, kvůli zranění se ocitá v klášteře,
nakonec mu amputují nohu, vzdává život
 Katcza – Stanislav Katczinský, Pavlův nejlepší přítel, naučí Pavla, jak se o sebe postarat
 Himmelstoss – velitel výcviku, nejdříve chlapce šikanuje, ale během války se zklidní
 Kantorek – třídní učitel chlapců, nabádá chlapce, aby šli do války, nakonec tam sám skončí

Vyprávěcí způsoby:

spisovný jazyk v pásmech vypravěče, jinak převažuje hovorový jazyk, převážně ich-forma, v závěru er-
forma, v textu se objevují vulgarismy, převažuje řeč autora, text obsahuje personifikaci, archaismy,
nářečí, hovorové výrazy, zdrobněliny i cizí výrazy
 Gabriela Křížanová

Tropy a figury a jazykové prostředky:

Personifikace (Stromy svítí, blýskají jeřabiny, běží cesty…), epiteton (bílé cesty), přirovnání (bzučí
pověstmi o míru jako úly), metafora (vězí v mých očích), zdrobnělina (cestičku),

Erich Maria Remarque (1898-1970)

 Německý prozaik a dramatik

 Nejprve chtěl být hudebníkem a malířem
 Odešel jako dobrovolník na frontu 1. světové války, ale byl raněn, a proto se po dvou letech
vrátil
 Po válce vystřídal několik povolání, cestoval, a nakonec se usadil ve Švýcarsku
 V roce 1938 emigroval do Spojených států, po válce se vrátil do Švýcarska
 Jeho dílo je velmi naturální, sentimentální, s důrazem na antimilitarismus.

Další díla:

 Cesta zpátky-volné pokračování po návratu z války

 Miluj bližního svého-romány, oslava přátelství a lásky (=jediné pozitivní hodnoty, které
prověřila válka)
 Černý obelisk-osudy vojáků z 1. sv. války, návrat z války

Další autoři tohoto období:

 Ernest Hemingway – Stařec a moře – novela, o věčném zápasu člověka s přírodou, o

statečnosti, s níž jde do předem prohraného boje
 Romain Rolland – Petr a Lucie – nejslavnější protiválečná novela staví proti úpadku morálních
a společenských hodnot za 1 sv. války milostný vztah dvou mladých lidí, kteří umírají pod
troskami kostela
 Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka-protiválečný humoristický román, příhody
Švejka inspirované příhodami skutečných vojáků

Literární/obecně kulturní přehled:

Po válce prochází společnost otřesem. Autoři se ve svém díle snaží popsat hrůzy války a skrz děsivé
příběhy, které sami často zažili, varovat další generace. Remarque je blízký autorům „Ztracené
generace“ – reflektují ztrátu naděje a ideálů, po válce se neumějí začlenit zpět do společnosti.

Děj:

 Kniha vypráví příběh Paula Bäumera, který je spolu se svými kamarády Müllerem, Kroppem,
Kemmerichem a Leerem po maturitě donucen profesorem Kantorkem jít do armády jako
dobrovolníci.
 Nejprve prošli tvrdým 10denním výcvikem, plným šikany od desátníka Himmelstosse. Čistili
místnost kartáčkem na zuby, leštili boty, přestýlali postele. Díky tomuto výcviku se však z
Pavla stává člověk bez lítosti a bez důvěry, ale on sám dobře ví, že by bez tohoto na frontě
nevydržel ani minutu. Po výcviku nastupují všichni rovnou na frontu a hned při prvním boji je
raněn jejich kamarád Kemmerich, který dostal kulku do stehna. Nohu mu musí amputovat.
Když za ním přichází kamarádi do nemocnice, vtipkují s ním a dodávají mu optimismu. Müller
si chce vzít jeho boty ne proto, že by byl bezcitný, ale proto, že kdyby Kammerich umřel,
vezme si je někdo z nemocnice a on je opravdu potřebuje.
 Gabriela Křížanová

 Po tomto boji utrpěla jejich rota velké ztráty a byla doplněna o rekruty, mezi nimiž byl i
nenáviděný desátník Himmelstoss, kterému se všichni už dlouho chtěli pomstít. S ním přijíždí
i nováčci, kterým je sotva 17 let. S nimi mají však jen samé starosti. Vojáci přežívají v
zákopech díky neuvěřitelnému množství drobných náhod. Následující den museli dopředu,
opravovat zákopy. Muži jsou v neustálém ohrožení a Pavlovi kamarádi jeden po druhém
umírají.
 Pavel dostane dovolenou a jede za rodinou. Dozvídá se, že jeho maminka umírá na rakovinu.
Pavel zatajuje před rodiči všechny hrůzy, které zažil a viděl, a tvrdí, že válka není nic
hrozného, protože nikdo, kdo válku sám nezažil, ji nemůže pochopit. Setkává se s lidmi, kteří
mu vůbec nerozumí, a chtějí slyšet o hrdinských činech a skutcích ve jménu vlasti. Pavel je
znechucen, ví, že už by se mu nikdy nemohlo podařit znovu se zařadit do běžného života.
Navštěvuje matku zesnulého Kemmericha a oznamuje jí, že její syn zemřel.
 Po dovolené je vyslán na průzkum terénu. Málem je dopaden Francouzy. Musí být dlouhou
dobu schovaný v trychtýři. Zabíjí tam Francouze, protože když ho nezabije, zabije Francouz
jeho. Pak svého činu velmi lituje, protože muž má ženu a dceru. Na muže Pavlovi pomůže
zapomenout Kropp a Ktazca. Pavel a Kropp jsou zraněni a pobývají v katolické nemocnici.
Kroppovi amputují nohu, chce se zabít, Pavel mu to rozmlouvá. Když se uzdraví, vrací se na
frontu, kde zjistí, že Leer a Müller jsou mrtví, Deterding utekl a prý ho chytili, ale nikdo už ho
nikdy neviděl. Pavlův nejlepší přítel Katczinski je zraněn a Pavel s ním utíká přes bojiště k
záchranné jednotce, když doběhne, zdravotník mu sdělí, že běžel zbytečně – Ktacza chytil
střep granátu do hlavy a umírá. Pavel zůstává na frontě sám, bez svých kamarádů. Na konci
války umírá i Pavel právě v den, který byl tak tichý, že vrchní velitelství napsalo do zprávy: Na
západní frontě klid. . Pavel si je jistý, že se už nedokáže zapojit do normálního života – byl
poznamenán roky prožitými na frontě.