Jednobuněční „živočichové“ a Diblastica

Prvoci (Protozoa či Protista)

 eukaryota
 Věda – protozoologie
 Nejstarší, nejpůvodnější, nejjednodušší „živočichové“ = heterotrofní prvoci
 Tvoří je několik říší, nejsou to živočichové (chloroplasty, fotosyntéza – př. krásnoočka)
o Heterotrofní či mixotrofní eukaryotní jednobuněčné organismy
 Mohou tvořit i kolonie, ale buňky dokážou žít samostatně
 Často kosmopolitní

Stavba:

 Tělo jednobuněčné - zajišťuje všechny tělesné funkce, obsahuje různé organely, tvořeno jednou
jedno či vícejadernou buňkou
 Mikroskopické rozměry
 při opakovaném dělení jádra, ale ne buňky vnikají plazmódia (obrovské mnohojaderné útvary)
 Ochrana:
o Pelikula = zpevněná membrána – bičíkovci, nálevníci, krásnoočka
o Plazmatická membrána
o Schránka – kořenonožci (chitinové), vápenaté (dírkonožci) křemité (mřížovci, slunivky)
o Axostyl – tyčinka v těle některých bičíkovců
o Cysty – přežití a rozmnožování za nepříznivých podmínek
 Pohyb:
o Panožky (pseudopodie) – kořenonožci
 Dočasné výběžky cytoplazmy, amébovitý pohyb, fagocytóza
o Bičíky – bičíkovci, krásnoočka
o Brvy (cilie) – nálevníci
 Splynutím vznikají tuhé ciry či membranely
 Trávení – trávicí vakuola či buněčná ústa (cytostom), buněčná řiť (cytopyge)
 Dýchání - difuzí
 Vylučování a osmoregulace
o Pulzující vakuoly – u sladkovodních, vylučování přebytečné vody
 Cytoplasma = ektoplasma a endoplazma
 Smysly:
o Stigma – krásnoočka, světločivná buňka
o Neuromotorický aparát – trepka – pohyb brv

Potrava:

 bakterie, sinice, rozsivky, řasy, jiní prvoci, látky hostitele, organické částečky
 příjem potravy:
o Fagocytóza – pohlcovaná potrava obklopena váčky s enzymatickým obsahem – trávicí
vakuoly (vznik spojením panožek okolo potravy!)
o Osmóza - Celým povrchem těla
o Pinocytóza – makromolekuly pohlcovány váčky

Potravní vztahy:

 Konzumenti prvního řádu

 Dravci – konzumenti druhého řádu – mrskavky, rournatky
 Reducenti – rozklad organických látek na anorganické či jednodušší organické
 Saprofágové – bodo, nálevníci
o Bioindikátor
o Mohou žít v bezkyslíkatém prostředí
 Komenzálové – měňavka střevní
 Symbiotičtí – brvitky, bachořci – rozklad celulózy
 !Parazité – mohou žít v anaerobním prostředí
o Bičíkovci (bičenka poševní, trypanozoma, lamblie), kořenonožci (měňavka úplavičná),
nálevníci (některé rournatky), výtrusovci (kokcidie, toxoplasma, krvinkovka zimnička),
výtrusenky, hmyzomorky

Rozmnožování:

 Nepohlavně
o Mitoticky - dělením na dvě dceřiné buňky – příčně (nálevníci), podélně (bičíkovci)
o schizogonie - rozpadem na mnoho dceřiných útvarů – výtrusovci
o pučení – rournatky
o sporogonie – rozpad spor
 Pohlavně
o Kopulace – bičíkovci, kořenonožci, výtrusovci
 Splýváním částic na způsob pohlavních buněk, splýváním jedinců / jejich jader
o Konjugace –výtrusovci, nálevníci
 Částečná výměna hmoty mikronukleů
 Metageneze (rodozměna) – např. cizopasní – př. výstrusovci
 Aktivní stadium – trofozoit, pasivní forma - cysta

Výskyt:

 Vodní organismy (sladká i slaná voda)

 Půda
 Cizí organismy
 V nepříznivých podmínkách tvoří cysty

Klasifikace:

Bičíkovci (Mastigophora, Flagellata)

 Jeden či více bičíků – napojeny na bazální tělísko, mikrotubuly (9

dokola + 2 uprostřed)
 Heterotrofní nemají plastidy = neobsahují chlorofyl
 Podélné dělení
 Fagocytóza či vstřebávání celým tělem (osmóza), pinocytóza
 Bičivky
o pozměněná mitochondrie - kinetoplast
o Rod Bodo – tůně, špinavé vody, trávicí trubice
o Trypanozomy
 cizopasí v krvi, lymfě, mozkomíšním moku
osmotický příjem potravin
 Undulující membrána
 Trypanozoma spavičná – spavá nemoc, tropická
Afrika, přenašeč bodalka tse-tse (Glossina),
podélné dělení
 Trypanosoma dobytčí - nemoc nagana
 Trubénky Haecklovy – tvoří kolonie
 Bičenky – v dutinách těl, v pohlavních cestách (bičenka poševní) – trichomoniáza
o Osní vlákno – axostyl
 Brvitky – ve střevech švábů a termitů – rozkládají celulózu
o Panoženka měňavková
o Lamblie střevní – horečky a průjmy
 Opalinky

Kořenonožci / Panožkovci (Sarcodina, Rhizopoda)

 Panožky (pseudopodia) – aktivní pohyb, slabá pelikula

o Příjem potravy – fagocytóza! ….. pak tvorba potravních vakuol
o Améboidní pohyb
 Nemají pelikulu
 Potravní vakuoly!
 Někteří vytvářejí schránky
 Rozmnožování - dělení
 Měňavky (Amoebina)
o Nevyztužené velké lalokovité panožky
o Nikdy netvoří schránky
o Sladkovodní – pulzující vakuola
o Měňavka zemní, Měňavka velká, měňavka včelí
o Měňavka bahenní – vytváří plazmódia, zahnívající vody
o Měňavka střevní – neškodná, v trávicí trubici
o Měňavka úplavičná – úplavice
o Panožkovky, slimačenky
o Panoženka měňavková
 Krytenky
o Polysacharidová schránka (chitin) s jedním velkým otvorem na vysunování
panožek
o Sladkovodní, rašeliniště, vlhké půdy
o Nevyztužené panožky
o Rozlitka, Štítovka
 Dírkonošci
o Žijí v moři
o Vápnité (uhličitan vápenatý) schránky s mnoha otvůrky a komůrkami
o Nitkovité panožky – vytvářejí síť
o Většina vyhynulá – horotvorní činitelé
o Penízek – vyhynulý, vrstvy vápenců
o Kulovinka
 Mřížovci
o Možná patří do paprskovců

Paprskovci

 tenké vyztužené panožky

 křemičité schránky
 predátoři
 Slunivky – sladkovodní rašeliniště
 Mřížovci
o v moři v planktonu
o symbióza s jednobuněčnými řasami
o mřížovité podpůrné struktury
 o vnější schránky z oxidu křemičitého, chitinové kulovité schránky
 po smrti: radioláriové bahno
Výtrusovci (Apicomplexa)

 Cizopasníci = osmotrofní endoparazité - nitrobuněční

 apikální komplex organel umožňující proniknutí do hostitelské buňky
 organela apikoplast (3-4 membrány, má redukovaný plastidový genom, nefotosyntetický)
 střídání pohlavních a nepohlavních stádií
 Rozmnožování
o Sporozoit – schizogonie – pohlavní jedinci – zygota – spora
o Nepohlavně: rozpad plazmodií (schizogonie) – tvorba nových jedinců v hostiteli
o Pohlavně: splývání gamet, jedinců
 Kokcidie (Coccidia)
o Uvnitř buněk obratlovců a členovců (nitrobuněční parazité)
o Způsobují kokcidiózy (hlavně králíci, zajíci)
 Kokcidie jaterní
o Toxoplasma gondii – jeden z nejstarších cizopasníků člověka
 Zejména v bílých krvinkách
 Přenosná ze zvířat, hlavně koček (konečný hostitel)
 Trpí jí 40% středoevropského obyvatelstva
 Nečiní prakticky žádné potíže
 Nebezpečná nákaza v době těhotenství!
 Krvinkovky (Haemosporidia)
o Heteroxenní cizopasníci červených krvinek obratlovců - schizogonie
o Zimnička – malárie, přenašeč komár Anopheles (ke sporogonii dochází ve slinných
žlázách samiček)
o Záchvaty horečky – různodenní cykly
o Heterozygotní jedinci se srpkovitou anemií jsou imunní!
 Hromadinky
 Klíštěnky = Piroplazmy

Hmyzomorky – Mikrosporidie (houby)

 Parazité zvířat – hmyz, ryby a další

 Aktivní stadia – měňavky, pasivní – spory
 Hmyzomorka včelí
 Hmmyzomorka bourcová

Výtrusenky

 Paraziti u bezobratlých, hl. kroužkovců, u studenokrevných obratlovců hl. ryb

 Rybomorka pstruží, Rybomorka parmová
 Červomorky

Nálevnící

 Nejsložitější prvoci
 V senných nálevech
 Silná pružná pelikula tvořená dvojitou membránou
o Nese řasinky = brvy
 Koordinace neuromotorickým aparátem
 Jaderný dimorfismus
 o Velké jádro – vegetativní (makronukleus) – řídí všechny životní funkce krom
rozmnožování, dělí se amitoticky
o Malé jádro generativní (mikronukleus) – uplatňuje se při pohlavním rozmnožování, dělí
se mitoticky
 Buněčná ústa (cytostom), buněčný hltan, ústní políčko
 potravní vakuola – pohyb po cyklické dráze, cyklóza
 Buněčná řiť (cytopyge)
 Trichocysty – váčkovité organely obsahující jed
 Pulzující vakuoly – osmoregulační funkce
 Neuromotorický aparát – koordinuje brvy (cilie)
 Konjugace – pohlavní rozmnožování
o Jedinci k sobě ústy, vegetativní jádra se rozpadnou, generativní – meióza, předají si jedno
haploidní jádro
 Trepka velká – živí se bakteriemi, bioindikátor, senné nálevy, ústní políčko
 Chobotěnka husí, Slávinka obecná, Bobovka, Vejcovka, Mrskavka (obrázek)
 Přisedlí – vířenka, mrskavka (dravec), keřenka (kolonie)
 Rournatky – pučení, přisedlé dravci
 Bachořci – pomáhají štěpit celulózu přežvýkavcům

Hlenky – nemusíme zmiňovat

 Jednojaderné myxaméby či myxomonády

 Rozmnožování dělením
 Mnohojaderná plazmódia splýváním buněk
 Možná patří mezi houby – vlčí mléko

Nádorovky

 Paraplazmodium = mnohojaderná cytoplazma

 Nádorovka kapustová
 Možná patří mezi houby

Krásnoočka – nemusíme zmiňovat – můžeme je zařadit mezi bičíkovce

 Hlavně sladké znečištěné vody

 Některé obsahují chloroplasty získané sekundární endosymbiózou –
mixotrofové
 I heterotrofní druhy
 Světločivná lišta
 stigma – červené tělísko, pigmentová skvrna
 Krásnoočko zelené, krásnoočko štíhlé, krásnoočko krvavé

Obrněnky - nemusím

 Jednobuněční bičíkovci
 CP membrána kryta celulózami destičkami
 S chloroplasty – mixotrofně, bez nich chemoheterotrofně
 Trojrožec
 Svítilka - bioluminiscence

Diblastica
 Dva zárodečné listy – ektoderm a entoderm (houbovci je ale nemají)
 Mnohobuněční – diferenciace buněk!
 Nejjednodušší bezobratlí
 Většina žije v dospělosti přisedle, někdy tvoří kolonie

Houby (Porifera)

 Převážně mořské, ale i ve sladkých vodách

 Dospělci přisedlí
 Asymetrické tělo – nelze určit souměrnost
 Stavba:
o Úzce otevřený vak - pohárek
o Chybí specializované orgány a tělní soustavy, pouze
specializované buňky!
o Stěny proděravělé – póry (ostie) – přívodní otvůrky
o Dutina = spongocoel
o Límečkové buňky s bičíkem = choanocyty
 Příjem potravy – vystýlá entoderm, udržení
pohybu vody
 Připomínají trubénky!
o Amébocyty – fagocytóza, nitrobuněčné trávení
o Spongoblasty – vylučují pevná a pružná spodinová vlákna (endoskelet)
o Skleroblasty – vylučují jehlice (sklerity) z CaCO3 či SiO2 – opora těla (endoskelet)
o Archeocyty – rozmnožování, přeměna na různé typy buněk
o porocyty – buňky s kanálkem (ostiemi) vedoucím do oscula
o Ostie – otvory propojení oscula s vnějším prostředím, nasávání vody
o 2 vrstvy buněk
o Mezoglea – rosolovitá mezibuněčná hmota spojující obě epiteliální vrstvy
 V ní: buňky rozvádějící živiny, pohlavní buňky, náhradní buňky
 Buňky vytvářející jehlice z anorganických látek (skleroblasty) nebo produkují
rosolovitou hmotu – spongin – spongoblasty
 Rozptýleny v ní nervové buňky
o Typy: askonní, sykonní, leukonní – souvisí s tloušťkou stěnypohárku a s rozvětvením
chodbiček
 Potrava:
o Mikroskopická
o Vyvrhovací otvor – osculum
o Intracelulární trávení!!!
 Rozmnožování:
o Vlastně nemají zárodečné listy
o Nepohlavně – pučením
 Vnější pučení – noví jednici, kolonie
 Vnitřní pučení – gemule (kulovité útvary obsahující nerozlišené zárodečné buňky
a vnější izolační obal tvořený jehlicemi – pro nepříznivé podmínky)
 U sladkovodních! Přes zimu
o Pohlavně – vnitřní oplození, hermafroditi
 Choanocyty? + popis???????
 Spermie tou samou cestou co potrava
 Pohyblivá larva (amfiblastula), přisedá
 Zástupci:
o Houby vápenaté
 Mořské druhy s jehlicemi z CaCO3
 Houba vošinatá
o Houby křemité
 Křemitá kostra – jehlice z SiO2
  Houba pletená – Venušin pohár
o Houby rohovité
 Kostra – oxid křemičitý, spongin
 Houba mycí – předchůdce umělých hub
 Houba koňská
 Huba pohárová – Neptunův pohár
 Sladkovodní – houba rybniční, houba říční

Žahavci (Cnidaria)

 Mořští i sladkovodní
 Paprsčitě (radiálně) souměrní, stadium gastruly
 Stavba:
o Vakovité vodní tělo s chapadly
o Buňky epitelů více rozlišené a přizpůsobené
o Jednoduché orgány
o Rosolovitá vrstva – mezoglea – mezi entodermem a ektodermem
o Žahavé buňky (cnidocyty, knidoblasty) – obrana, lov – vymrštitelné vlákno, jedovaté látky
neurotoxiny př. hypnotoxin
o Kostra: exo i endoskelet z CaCO3 či koralinu (korálnatci)
o Svaly – myoepitelové buňky, myofibrily!
o Dýchání – celý povrch těla
o Cévní soustava nevyvinuta
o Difuzní nervová soustava – rozptýlená síť neuronů u polypovců, bez ganglií, vzruchy se
šíří všemi směry!
o Kruhová nervová soustava – u medúz
o Rozmnožování – hermafroditi i gonochoristi
 Nepohlavně – dělení (sasanky), vnější pučení – kolonie
 Pohlavní – oplození vnitřní i vnější
 metageneze
o Láčka – slepá trávicí dutina (jeden přijímací a vyvrhovací otvor), cyklické zpracování
potravy
 Extracelulární trávení v láčce + intracelulární v bičíkatých buňkách
 Stádia – metageneze?:
o Polyp
 Přisedlá forma
 Tenká mezoglea
 Nožní terč, ústní terč (peristom) a věnec chapadel kolem úst
o Medúza
 Volně pohyblivá, zvonovitý tvar, tělo = klobouk, chapadla
 Subumbrela ????????
 Silná vrstva mezogley
 rozvětvená láčka – gastrovaskulární soustava
 Trávení, resorpce i rozvod živin (trávicí a cévní soustava)
 Rhopalia - výběžky – smyslové orgány – statické, chemoreceptivní, světločivné
 Statocysta
 Jednoduché oči
 chemoreceptory
 Klasifikace:

 Medúzovci
o Pouze v mořích
o Dravci, někteří světélkují, někteří smrtelně jedovatí, mohou lovit i ryby
 o Vývojový cyklus – střídání stadia polypa a medúzy (pohlavní stadium)
 Převládá stadium medúzy (scyfomedúza)
o Rozmnožování:
 Oplození vnitřní i vnější
 Z vajíčka se vyvíjí plovoucí larva - planula, přisedá, mění se v polypa
 Polyp (strobila) se množí dělením - strobilace – odškrcuje příústní
část těla s věncem chapadel – nová medúza - efyra
o Láčka polypa rozdělena čtyřmi přepážkami
o Talířovka ušatá
o kořenoústky
 Čtyřhranky
o Podobné medúzám
o Klobouk = 4 hrany
o Polyp nemá v láčce přihrádky
o Tropy a subtropy
 Polypovci
o V mořích i sladkých vodách
o Převládá polypové stadium (hydropolyp), medúzové (hydromedúza) může i úplně chybět
o Láčka polypů není rozdělena přepážkami
o Nezmaři
 chybí medúzové stadium!
 rozmnožování pučením
 Hermafroditi i gonochoristé
 Nezmar hnědý a zelený (symbióza s řasami), obecný
o Hydromedúzy – převládá stadium medúzy - Medúzka sladkovodní
o Trubýši – mořští, tvoří plovoucí kolonie, dělba funkcí, jeden nafouklý jedinec
 Měchýřovka portugalská
 Korálnatci
o mořští
o Nemají stadium medúzy!
o Korály – vnitřní a vnější pevné kostry z anorganických látek či rohoviny
 CaCO3 či koralin
o Polyp s láčkou rozdělenou septy na 6-8 částí
o Pučení, dělení i pohlavní rozmnožování
 Pučení – nový jedinec se neodděluje
 Kolonie se společnou trávicí soustavou (coenosark)
o Většinou hermafrodité
o Tvoří velké kolonie, přisedlí
o Živí se mikroorganismy
o Mozkovník
o Osmičetní korálnatci
 8 přepážek
 Korál červený
 Rohovitky – venušin vějíř
 pérovníci
o Šestičetní korálnatci
 Větevníci
 Sasanky
 netvoří schránky, zatažitelná chapadla
 žijí samostatně
 dravé, symbióza s raky či kraby, klaunem
 sasanka koňská
 rozmnožování dělením