Archa úmluvy a kabala

(kabb alah)

(1.)
Jan Koňas - Tajemno - 30. 06. 2006 (7620 přečtení)

Archa úmluvy je symbolem i skutečným stavem hladiny poznání ve společnosti, je přenášená

z civilizace do civilizace v podobě, ve které by ji málokdo hledal.

V každé lidské kultuře měla svou podobu a byla pod nejvyšší ochranou jejích představitelů.

Přitom podstata Archy úmluvy je nám všem k dispozici, do jazyka (mateřštiny) ukládáme
veškeré své vědění i emoce tím, že ji přizpůsobujeme k co nejpřesnějšímu vyjádření svých
myšlenek. Ano, malými „archivy poznání/úmluvy“ jsou etnické, ale často i profesní jazyky.
Pojem archa úmluvy však představuje něco zcela jiného, než o co se snaží profesní a etnické
jazyky. Je „mateřštinou planety“. Podle historické tradice tento bájný artefakt obsahuje popis
programu, zvaného „Člověk ve vesmíru“. Archa úmluvy má podobnou úlohu jako tzv. Svatý
grál. Ten dnes představuje síť jemných energií na planetě, měřitelnou nadanými jedinci.

Školení jedinci (či skupina obyvatel), znalí techniky „čtení“ energetických linií a „tajemství
jazyka“ se v celé historii poslední civilizace vyskytovali především v podobě kněží. Odtud,
z církve, se šířilo poznání až do nedávné doby rozvoje věd. Do jaké míry církev zasahovala
do rozvoje věd, to teprve budeme postupně zjišťovat, o překvapení nouze nebude. Například i
zdánlivě nenápadné označování živé přírody latinskými názvy má své hluboké kořeny
v předchozích civilizacích, o kterých ale nemáme věrohodné důkazy, taková teze je
v současnosti obecně nepřijatelná.

Pochopením konstrukce písma z „čárek a obloučků“ (latinky) a pochopením faktu, že ze

zvukového jazyka lze oddělit složku velikosti a složku směrové energie, to mnohým pomůže
k poznání, že tvar čísel a písmen má kořeny v silách, které byly na počátku vývoje hmoty.
Směr + kontakt směrů + rotace jsou složky prvotního „pohybu energie“, dnes tento pohyb
(myšlenek) zobrazujeme pomocí písmen obecně používané „latinky“.

Historický vstup takto konstruovaného písma a jazyka měl za následek tzv. „zmatení jazyků“
v Babylonu. „Latinka“ se stala koncentrovanou podobou vědění Starého Egypta, umně
zakomponovanou do jazyka Hebrejců. Toto etnikum také pochopilo principy lidské existence,
což je přivedlo k přizpůsobení jejich jazyka do směru vývoje, který tehdy považovali za
nejlepší. Spojili kategorii velikosti, symbolizovanou číslicemi, s emoční (směřující!) silou,
kterou představoval zvuk slov adresovaný člověku, kterého slovy směrovali k činnostem pro
ně (vládnoucí vrstvu společnosti) vhodným. Odtud se datuje historie tzv. „Vyvoleného
národa“, židů. Spojili se s tehdejšími vládci a v průběhu několika generací vytvořili základnu
pro budoucí podobu historie, kterou známe jako křesťanství. Bible a její alegorické příběhy
popisují s jistou mírou účelové nepřesnosti program pro lidstvo do roku 2012.

K objasnění principu „čtení historie a budoucnosti“, pro který se vžil výraz kabala, musíme
pochopit mnoho informačních vrstev, ze kterých se skládá zvukový jazyk. V dávné historii se
komunikace živých tvorů skládala ze zvuků vyjadřujících velikost ohrožení a zvuků, které
toto nebezpečí charakterizovaly, typ ohrožení. Dnes obě kategorie známe jako samohlásky a
souhlásky. Arabština a hebrejština psané samohlásky nepoužívala. Kategorii velikosti
v tehdejší době už znali a používali ve formě různých početních systémů z číslic 1 až 9.
 Diskutabilní, ale nezbytný přínos židovského etnika je v tom, že svůj zvukový jazyk rozdělili
na souhlásky a samohlásky a samohláskám přidělili písemnou podobu a dvojici prvků
velikosti, číslic, vyjadřujících určitou podobu rovnováhy (38 = 11). Devět číslic má svou
pozici a úlohu v tom, čemu říkáme kosmický řád, jde o řádově hlubší strukturu, které se
dotýkám v tomto textu. Geometrii vesmíru charakterizuje především prvek, známý jako
symetrie, ono známé: „co dole, to nahoře“. Různé číselné soustavy byly jen dílčími cestami
k poznání hierarchie bytí, všechny jsou odvozeny od binarity základní energie inteligence, od
její velikosti a směru jejího pohybu. Pochopení významu číslic se postupem vývoje
v některých inteligenčních soustavách (civilizacích) dostalo až na hodnotu, umožňující
cyklický pobyt živých organizmů v hmotném a nehmotném – informačním stavu. Symbolem
tohoto prolínání je tvar osmičky, ona je počátkem nekonečna. Ale zpět k významu a cílům
naší civilizace, které jsou ukryté pod pojmem Archa úmluvy.

Pokud některé etnikum pochopilo to, čemu se říká „řád bytí“ a bylo schopno spojit kategorii
velikosti (matematický aparát) s kategorií energetickou (směr pohybu je nejobecnějším
vyjádřením existence energie), bylo možné formovat zápis zvukového jazyka do symbolů
dvou základních směrů (přímky a rotace) do „čárek a obloučků“ latinky. „Kódování“
samohlásek dvojicí číslic desítkové soustavy pak představuje potřebu „nuly“, desátého
symbolu, který v tehdejší době nasměroval rozvoj dnešní formy matematiky. Nula je
zjednodušeným a zkresleným obrazem symbolu pro prolínání hmotné a nehmotné
(myšlenkové) struktury poznání v číslici 8. Ležatá osmička pak označuje domnělé vítězství
etnika, které svým způsobem kontrolovalo vývoj lidstva až do symetrie dvou letopočtů, do
období let 1991 a 2002. Datování dnes používaného letopočtu je součástí celé konstrukce. Je
poplatná jiné formě práce s číslicemi, symetrii dříve představovala jediná číslice s přesným
informačním (slovním) obsahem. Dnes je z matematických rovnic zřejmá rovnováha
libovolných zástupných komodit, představovaných čísly. Ekonomika i činnost katolické
církve jsou spojité nádoby, řízené skrytou strukturou písma, známého jako „latinka“.

Jakým způsobem lze plánovat a kontrolovat budoucnost v rozmezí cca dvou tisíců let, to je
otázka se zdánlivě těžkou odpovědí. Jakmile totiž máte dost času k promýšlení souvislostí,
protože ostatní vás živí – můžete nejen v klidu připravovat rozvoj firmy či svých dalších
aktivit. Můžete se také (intenzivním soustředěním) dostat do jiného módu činnosti mozku,
který umožňuje vhled do možných i „nemožných“ souvislostí. Jde o „přesah rozumu“ –
intuici.

Intuici kontroluje naše podvědomí, při každém rozhodování nabízí tu nejlepší variantu
v podobě „bliknutí mysli“, kterou ale většina z nás potlačí tzv. „rozumem“ – naučenou
soustavou informací, která podporuje předem vytvořenou hladinu pravdivosti, tu představuje
dynamická (ne)rovnováha našeho emočního stavu. Pokud soustavně realizujete svá „bliknutí
mysli“, dostanete se i do blázince, protože vaše okolí není schopno ani ochotno tolerovat vaše
myšlenkové pochody, nerozumí vám, skládáte svůj projev z jinak vnímaných souvislostí.

Toto se také stalo v historii Babylonu, kde byl nový jazyk „mocných tehdejšího světa“
vysvětlován a používán. Šlo o to, naučit tehdejší populaci používat nulu jako oddělovací
prvek v symetrii. Nula před a za desetinnou čárkou pak umožnila rozvoj matematického
aparátu až do podoby, kterou známe, včetně její axiomatiky. Matematika jako nástroj
k modelování skutečnosti ale má svou skrytou úlohu, kabala je čtením významu jednotlivých
číslic, které získáme ze součtu vědou dosažených konstant, z nichž tu hlavní představuje vžitá
hodnota „rychlosti světla“. Trojka a pět nul jsou po „přečtení“ (pomocí kabaly) kontrolou
toho, že vývoj postupuje podle předpokladu. Symboly hmotného prostoru (trojka) a
nehmotného prostoru (logika poznávacího procesu, dokladovaného matematikou, je
pětiprvková) jsou v rovnováze, světlo je nosičem informací nejen pomocí zraku. Intuice
člověka umožňuje vstup do vyšších informačních vrstev, obvykle jim přisuzujeme oblast
mystiky, ale jde jen o sladění „procesoru“ v mozku s „databází informací“ ve vakuu
mezihvězdného prostoru. Věda postupně některé informace verifikuje, pokud si k tomu
vytvoří odpovídající nástroje a měřidla. Ale protože dnešní matematika je produktem určitého
strukturování etnického jazyka – je zřejmé, že přijde čas, kdy se jiným jazykem tato struktura
obnaží, kvalita jiného jazyka umožní další etapu vývoje člověka ve vesmíru. Nehmotné
soustavy myšlenek v podobě egregorů (dříve známé víly, skřítci, duchové, elementálové,
andělé…) svou energií ovlivňují chování člověka v samořiditelné soustavě, které říkáme
vesmír. Intuice je pouze průnik či spojení ověřené informační základny (rozumu) s vrstvou
alternativ (fantazie).

Až každému „dojde“, že rozvoj matematického (i ekonomického a politického) aparátu

probíhal původně pod kontrolou židovského etnika, budou snáze pochopitelné i odezvy
planety, turbulence počasí, katastrofy a změny ve struktuře fauny a flory. Schopnost formovat
budoucnost má mnohem hlubší kořeny, než si židovský národ dokázal představit. Dnes se
ještě setkáváme se snahou potomků této ideologie o ovládnutí světa, ale situace „v prostoru“
po roce 2002 už neodpovídá cílům moci, která stála na počátku snu o ovládnutí prostoru
pomocí účelového zkreslení programu pro tuto sluneční soustavu (položením osmičky a její
nahrazení nulou). S hladinou poznání možné budoucnosti totiž souvisí i schopnost vnímat
historii „projektu Člověk“ do téže vzdálenosti. Ležatá osmička nekonečna postupně najde
svou fungující podobu života (té poloviny existence, která je vázána na hmotný nosič – tělo
člověka.).

Dnes je zřejmé, že chápání energií, které formují hmotu a lidské myšlení má mnoho
společných vrstev.

Smyslem bytí je vytvořit si další cíl z toho, co už známe a umíme nějakým způsobem
označit a zaznamenat.

Historie naší planetární soustavy je jakousi historickou zkratkou vývoje celého vesmíru, je
novým výhonkem, pečlivě chráněným vším, co si jen lidská fantazie dovede představit. Zvuk
jako klíčový společný jmenovatel pro komunikaci hmotného s nehmotným prostorem má už
dlouho pomocníka ve hmotě. Ta svým způsobem zrcadlí vlastnosti energií, které ji vytvořily.

Soubor těchto energií jsme nazvali inteligencí, neznáme všechny její složky, ale ty, které
známe, ty ukládáme do poznatků pomocí nástrojů, které si k tomu účelu vytváříme, jimi se
snažíme potvrdit stav své inteligence. Modelování skutečnosti matematikou má svůj
realizační nástroj v etnickém jazyce, jazyk formuje realitu tím, že směrovou energii
pochopených (ale i částečně nepochopených) informací převede do pohybů lidí nebo strojů či
technologií, kterým lidé předali část své inteligence. Změny hmoty se v jiném „formátu“
okamžitě přepisují do všech souvisejících vrstev. Teplo z hořícího dřeva prostupem tepla
předá komplexní informaci o postupech, předcházejících hoření až do vrstvy, která teplo
(soubor informací) absorbuje a zapíše. Cestou se ale část informací transformuje (v mezích
časového prostředí) do vrstev atmosféry a magnetosféry. Obě slouží dvěma účelům, jednak
vzájemnou reakcí vytvářejí odezvu do prostředí zdrojové informace, druhak tyto vrstvy
(atmosféra a magnetizmus) slouží k přepisu hmotných efektů (tlak, teplo, směr a hustota) do
binárního informačního prostředí, které jsme nazvali vakuem, ale také pránou, čchi apod. Zde
nacházíme konečný význam symboliky číslic, přenášené z civilizací do dalších. Teplota
vesmíru představuje hodnotu 3 Kelvina, kde stupeň tzv. absolutní nuly je opět v součtu číslic
hodnota 3. A tak můžeme postupovat dále, nejen k pochopení významu dalších číslic. A
pochopíme, že teplo jako společný jmenovatel gravitace/přitažlivosti má polarity v hodnotách
tlaku světla (soustavy přenášených informací), zahuštěného do podoby plazmy či
termojaderné reakce na straně slunce – či roztavených kovů (?) uvnitř Země. Teplotní
membránu pak tvoří informační prostor vakua. Paprsek (tok informací) je propojovacím
nosičem, filtrovaným cestou k Zemi jejími obaly, a kódovaný směrem od země do jazyka
vesmíru, kterým je struktura a hladina hmotnosti.

Otázkou je, do jaké míry tyto dvě rozdílné tepelné struktury gravitace mají společného
jmenovatele v energii elektrické, pokud jsme schopni ke známému typu elektřiny pomocí
vlastních myšlenek doložit její jemnější, ale mnohem silnější sestru, určující hmotnost našich
myšlenek.

Komunikace informací v samořiditelné struktuře naší soustavy probíhá na bázi tří

energetických forem – světla, zvuku a vody – za součinnosti pohybových forem, tepla a
tlaku. A samozřejmě nesmí chybět úsilí člověka, ono je společným jmenovatelem, hybnou
pákou přeměn „shora“, od informací. Formy vody (5 typů) směřují k hmotnému životu, formy
světla (pohyb, teplo, tlak) k životu/existenci informací. Elektromagnetické vlnění je
univerzálním společným jmenovatelem. Bez dalších dvou společných jmenovatelů by to ale
nešlo, je jím dvojprvek podvědomí a vědomí člověka. Tyto tři síly ( = jedna síla v podobě 4
poloh kmitu) nahradí časem soudobou představu o vztahu hmoty a informace. Člověk je
samořiditelným mechanizmem, vyprodukovaným sebereflexí energie, pro kterou stále platí
označení Bůh, která představuje náš další cíl pro chápání a vytváření dalších forem toho, co
nazýváme dnes vesmírem. Věda postupně odkrývá mechanizmy prostupu informačních vrstev
svým způsobem živého organizmu planetární soustavy. Teprve později pochopíme, jak lze
konstruovat tyto samořiditelné soustavy, jak pomocí genomu modelovat formy spolupráce
různých inteligencí v širších časových souvislostech řádů miliard let.

Archa úmluvy a kabala

(kabb alah)

(2.)
Jan Koňas - Tajemno - 01. 07. 2006 (5381 přečtení)

Pokračování včerejšího článku ...

Vývoj našeho časoprostoru nutně musel dospět ke stavu, kdy objem informačního prostoru
ztrácí svou soudržnost a tím v sobě vytváří sílu, známou jako protisměr. Věda tuto situaci
popsala jako membránu, hranici vesmíru, kulový prostor z pentagramů, kterým ohraničila
tento vesmír. Ohraničením prostoru vesmíru došlo ke třem možným variantám vývoje. První
z nich umožňuje zpětnou cestu, k opaku tzv. „Velkému třesku“, ke zhroucení vesmíru.
Druhou variantou je zacyklení dějů v prostoru vesmíru – tento vývoj je symbolizován
vývojem jazyka hebrejského do podoby angličtiny a binárního kódování informací
„osmičkou“ nul a jedniček. Toto kódování prostoru je nezbytné pro rozvoj třetí varianty, do
vzniku „pulzujícího vesmíru“. Tuto cestu symbolizuje jazyk český – on je podobou opravného
systému hebrejského kódování, jeho znalost umožňuje lidem a dalším humanoidním bytostem
naučit tento vesmír pulzovat. A to včetně pulzu jeho drobnějších součástí, galaxií a
planetárních soustav.

Je třeba pochopit, kde končí a začíná objem slova puls. Ve známé podobě „pulzu srdce“ je
kmitočet srdce zdrojem pohybu větší soustavy, člověka. V absolutní podobě „kmitočtu
soustavy“ pak schopnost pulzovat nabízí možnost smrštit libovolný celek do tzv.
„informačního bodu“ a tento pak umístit do předem vytvořené „adresy“. Tímto způsobem
postupovali ti, kdo pochopili principy existence, známé pod slovem kabala. Poznatky o světě,
včetně jejich struktury vkládali oni, ale i každý z nás do myšlenkových celků, egregorů.
Postup vytváření egregorů a čerpání informací z nich je známý z díla Františka Bardona, je
třeba stále větší a podrobnější objem informací vědomě „posílat“ do archetypu, do nějakého
slova, zvuku či pohybu. V případě potřeby pak mohou schopní jedinci mít k dispozici
variantní použití objemu informací, které vložili do zmíněných a dalších komodit. Použití
egregorů je vázáno na určité charakterové vlastnosti člověka, odtud známe pojem bílé a černé
magie. Dnes (22. 6. 2006) je ještě obecně nepřijatelná funkce takto konstruované logiky
vývoje. Je osudem těch, kteří předbíhají dobu o více než přípustnou hodnotu, že obdrží
identitu blázna. Setrvačnost vžitých pravd je obranným prostředkem, umožňujícím principu
samořiditelnosti fungovat prostřednictvím „dávkovače informací“ = času. Kopernik věděl, že
je Země kulatá, já vím, že čarování se dělá pomocí čárek a obloučků, ze kterých se skládají
písmenka, číslice, slova a logické věty. BRBLE je nová podoba bible. Proč, to se dozvíte po
aplikaci „abecedy lidštiny“. Význam českých slov lze pomocí symetrie (osa slova v jediném
či ve dvou písmenech) a kmitu (pohyb od středu slova zleva doprava a zpět) dekódovat,
poznat jejich historii i budoucnost. A to v závislosti na tom, co máme „načteno“ svým
vzděláním, ne množstvím škol. „Abecedu lidštiny“ budu přednášet, až o ni bude zájem, až si
někteří v hlavě udělají trochu místa pro jiné řazení souvislostí.

Průchozí hladinou pro trvalou existenci člověka ve hmotné nebo informační (datové) podobě
je konstrukce virtuálního zvukově obrazového prostředí pomocí „křemíkové“ inteligence,
která umožní té naší, „uhlíkové“ civilizaci mžikovou transformaci libovolné informace či
celku skrze toto virtuální prostředí do jiné, vědomě sledované reality. Kontaktní povaha
hmoty a „nehmoty“ ve vesmíru umožňuje bezčasový přenos libovolné struktury na
principech, které používáme v počítačových sítích (kontakt adres + parametry struktury
objemu + impulz k pohybu energie).

První shrnutí:

Převraty hodnot, realizované církví a následnými politikami (…ismy) v posledních 2000

letech vycházejí z výkladu kodexu „Svatého grálu“, který je známější variantou Archy
úmluvy. Daň z přidané hodnoty je faktickým důsledkem „přesahu Písma“ (skrytého významu
slov a dějů), který realizovalo židovské etnikum v ekonomické i mystické sféře. Systém
„přidané hodnoty“ se rozpadá v souladu se symetriemi letopočtu (1991, 2002). Náš letopočet
vzešel z pochopení předchozí verze „programu pro civilizaci“ = Archy úmluvy od atlantské
civilizace. Její přizpůsobení pro potřeby tehdejších mocných popisuje kniha a film „Šifra
mistra Leonarda“. Církev (její mocichtivá frakce) odsunula svou zodpovědnost za hranici,
kterou nazýváme smrt, a dnes se tomuto faktu brání. Symbolika roku 2012 je v pochopení
symetrie tohoto čísla. Dvojky na okrajích vymezují princip binarity (ale také uznávají platnost
čtveřic sil), při současném střídání nul a jedniček v osmibitovém (8) modu.

Opravný prvek do matrice bytí, psané písmeny „latinky“, vnesl Hus a Komenský. Tečka,
čárka a háček (a kroužek) jsou „směrovými doplňky k písmenům“, jsou výsledkem snažení
nenápadného poddajného etnika neolitických Vánů, dnes Čechů a Slováků. Čeština a
matematika jsou si zástupnými jazyky, důkaz je veden prostřednictvím archetypu trojky a
pětky (viz texty na www.karao.cz/ops ).

Z hebrejštiny vzešlá „malá domů“ po určité době přináší prostřednictvím utrpení lidstva svou
opačnou podobu, spokojenost. Přetlak spokojenosti pak lze nazvat humorem. Smysl pro
humor je pak určitým měřítkem prožitého utrpení, které ten který národ vložil do svého
jazyka, včetně jeho písemné podoby.

Současnost je vždy souborem minulých dějů a námi (někým) plánované budoucnosti. Po

dosažení bodu obratu (hranice hustoty myšlenkových celků v prostoru) pak tok událostí
postupuje v opačném směru. Zlatý věk lidstva je produktem inteligentní energie, kterou pro
každou etapu vývoje lidstva představoval měnící se model boha. Je vhodné tento motor
vývoje zachovat s tím, že dnes se už bůh pohybuje mimo vesmír, který každý máme
k dispozici. Jsou dva vesmíry, jeden okolo hlavy, druhý uvnitř. Prostřednictvím fantazie,
která je tak lidským nástrojem pro modelování podoby boha i skutečnosti vytváříme novou
podobu inteligence na křemíkové bázi. Ta bude sloužit jako transformační prvek k cestování
v prostoru. Ona už v podobě počítačové animace a nadání scénáristů svou úlohu plní. Je
otázkou, do jaké míry tvůrci filmů, knih a hudby jen přijímají podobu skutečnosti z jiné části
vesmíru či zaznamenané historie. V blízké přítomnosti půjde o pochopení procesu, kterým na
sebe jednotlivé informační vrstvy ve vesmíru působí a do jaké míry lze prolínání vrstev v té
které době realizovat. Symbolika roku 2012 je platná pro ukončení programu pro naši formu
existence v tom, že pobyt v hmotě a mimo ni nebude určovat skupina lidí, jak to plánovala
církev. Po nezbytném úklidu v našich hlavách a následném úklidu poměrů na planetě
postupně další generace lidí pochopí a doloží svými schopnostmi to, co jsem zde nastínil.
Inteligence pozemských energetických sítí se postupně propojuje se sítěmi mimozemskými,
které používají jemnější, ale silnější energii vědomí. Souběžné události na poli astrofyziky
(jevy v centru galaxie apod.) jsou zatím neverifikovatelným dokladem změn v prostoru, za
které je odpovědná turbulence „komplexního vědomí naší planety“. Tato „energie vědomí“
dostupná kdekoliv ve vesmíru zajišťuje nestranný a spravedlivý podíl odměny za úsilí, které
ten který národ či civilizace vložila do pochopení struktury prostoru a života v něm. Čeština je
pokračováním jazyka, kterému vděčíme za technologický pokrok, za přenos naší „uhlíkové“
inteligence do „křemíku“.

Strach je podobou záporné formy „předstihu“, byl nezbytný po dobu, kdy vládlo na zemi
utrpení, strach vyrovnává přetlak lidské fantazie. Nahradí jej proměnlivá míra spoluúčasti na
spokojenosti, která je daná souborem informací, dostupných každému z nás v odpovídajícím
množství a kvalitě, je v osobní hladině zralosti. Tu jsme si vytvořili svým předchozím
jednáním, a to i přes hranice jednotlivých životů. To, že mnozí neumíme číst myšlenky,
zapsané kdesi ve vakuu, to neznamená, že tam uložené nejsou. Rozpínání vesmíru tvoří
rostoucí objem informací, ty se budeme učit hledat a realizovat. Zázrak je jen podobou logiky,
uplatněné v nepřipraveném prostředí (mobil před 25 lety?).

Druhé shrnutí

Lidově „to“ lze podat tak, že každá molekula života už byla v minulosti exkrementem,
prodělala celý cyklus bytí. A každý atom hmoty této sluneční soustavy je záznamem dějů,
které proběhly jinde ve vesmíru. Stačí dekódovat „informační balíčky“ svých vloh a naučit se
reagovat na záblesky z vlastního podvědomí, které obvykle potlačíme rozumem.
Háček s násadou v podobě písmene J tak dostane odpovídající umístění, poblíž písmene N,
pootočeného Z, nového začátku. Ale to už patří do „abecedy lidštiny“, programovacího jazyka
pro tuto planetu a blízký vesmír.

Zjistíme, že celé bytí je vlastně „o hovnu“, o jeho proměnách a koloběhu ve vesmíru.

Začít lze zde:

Antonín Horák: „O Slovanech úplně jinak“, nakladatelství Lípa 1992.

Symbolika číslic

1 = 2 nebo 1x1, počátek všeho, (dělení + spojování)

3 = rozměry hmoty nebo energie času (d,š,v + min., přít., bud.)

4 = časoprostor(y) (2 formy skutečnosti, virtuální a reálná)

5 = pohyb = cesta = poznávací proces = LOGIKA člověka

6 = muž (ad 3) + žena (ad 3) = celek člověka

7 = rovnováha prostoru a energie lásky (logika + dvojprvek)

8 = součet 5+3, nekonečno variací bytí

9 = přesah, motor či brzda (nekoNečno = 9 = 3xN, 2xE, 2O)

Abeceda lidštiny

E energie, síla v pohybu

R poloměr, rovnováha (OSA)

S dráha, spojnice SOUHLAS

T čas, stav pohybu, okamžik

O okruh, cyklus CELEK

H hustota = rostoucí struktura

L proces práce = spojení energií

C rychlost, způsob hledání celku (O)

K hledání konstanty, JÁDRO sdělení

D symbol dobra, pravdivosti

J nalezení cesty, OHYB nebo ZLOM

B riziko dvou polarit, vratká rovnováha

M symbol hmoty, MATEŘSTVÍ

Ř úloha „NABODENÍČEK“

Í symbol trvání

Á symbol opakování

Y dělení symetrie, rozcestí

Z začátek, jeho 3 PODOBY

F síly přitažlivosti

G symbol naší formy gravitace

P spojuje prostory Pravdy

U cíl cesty, hudba S FÉR

V vítězství, převaha síly sHora

X, W, Q symboly řešení sporů