FRANZ KAFKA – PROMĚNA

Osnova:

 Franz Kafka
o Život
o Dílo
 Proměna
o Tematická vrstva
o Děj
o Možné výklady
o Adaptace
o Kompoziční vrstva
o Jazyková vrstva
o Hodnocení
 Závěr
 Zdroje

Vážená paní profesorko, milí spolužáci,

dnes bych vás ráda seznámila s dílem Franze Kafky Proměna. Nejprve se budu věnovat životu
spisovatele a jeho dílu, poté se přesunu k samotné povídce.

Franz Kafka se narodil v roce 1883 v Praze a zemřel roku 1924 v sanatoriu v Kierlingu u
Klosterneuburgu. Pocházel z německo-české, židovské rodiny, jeho židovské jméno1 bylo Anšel. Narodil se do
rodiny velkoobchodníka, jeho výchova by se dala označit za velmi přísnou, se svým otcem měl poměrně napjaté
vztahy. Spisovatelův rodný dům v Praze se jmenoval U Věže, německy Zum Turm, zničil ho však požár a na jeho
místě, na současném náměstí Franze Kafky, byla postavena budova tímto domem inspirována. Měl pět
mladších sourozenců, z nichž nejbližší mu byla sestra Ottilie, přezdívaná Ottla. Vystudoval práva v Praze a
v letech 1907–1922 pracoval jako úředník. Celkově měl velmi komplikované vztahy se ženami, zejména pak
s Felice Bauerovou, s níž se zasnoubil, nikdy se však nevzali. Dalšími dámami v jeho životě byly například Dora
Diamantová a Julie Wohryzková. V roce 1917 lékaři zjistili, že má tuberkulózu, od té doby trávil většinu svého
času v léčebnách a sanatoriích.

Franz Kafka, ač žil v Čechách, psal výhradně v německém jazyce. Za spisovatelova života bylo jeho dílo
téměř neznámé, a to zejména proto, že byl vůči sobě samotnému velmi kritický a nerad ho sdílel s ostatními.
Mezi výjimky se řadil například jeho životní přítel Max Brod, jemuž dal za úkol veškeré jeho dílo spálit, až
zemře. Max Brod tento slib ale nedodržel a dílo vydal. Hlavně díky němu můžeme mnoho autorových knih dnes
číst.

Měl velmi specifický autorský styl, dnes často označován jako „kafkovský“. Mezi jeho typické rysy se
řadí vysoká míra autobiografičnosti2, motiv izolace, trestu bez odůvodnění, z něhož není úniku, nonsens –
příběh, jenž by se v reálném životě nemohl stát, s ním spojená abstrakce a více možností výkladů děl. Díky
autorově původu se v jeho dílech často objevuje i tematika rasové a národní odlišnosti. V knihách můžeme
místy nalézt i prvky ironie, jimiž chtěl pravděpodobně pobavit v první řadě sebe samotného. Za jeho života bylo
vydáno jen několik málo děl, například povídky Proměna a Bratrovražda. Díky Maxu Brodovi poté posmrtně
vyšly mimo jiné dramatický fragment Strážce hrobky, Dopis otci a romány Proces, Zámek a Amerika. Autorovo
dílo se stalo inspirací pro Cenu Franze Kafky udělovanou autorům oblíbeným nehledě na národnost a věk
čtenáře.

1
jméno používané zejména při náboženských obřadech
2
alespoň část z autorova života můžeme „zašifrovanou“ najít v každém jeho díle
 Nyní už přejděme k tematické vrstvě. Forma je próza, druhem Proměnu zařazujeme k epice, žánrem
buď k existenciální povídce, nebo novele. Existenciální povídkou je dílo pro své téma – smysl lidského bytí a
novelou je zejména pro svůj překvapivý konec. Název sám o sobě je mnohoznačný, čemuž se budu více
v referátu věnovat později. Hlavním tématem je proměna Řehoře Samsy v brouka a reakce jeho okolí na tuto
skutečnost, mezi motivy patří zejména boj, vyčerpání, rodina, práce, peníze, deprese a smrt. Skoro celá
povídka, až na úplný konec, se odehrává v bytě rodiny Samsových, doba není blíže specifikována. Námět jako
takový je sice fantastický, až surrealistický, Proměna se přesto neřadí mezi fantastickou literaturu, ani
surrealistickou prózu, tyto motivy totiž pro dílo nejsou stěžejní – řeší zejména problémy reálného života.

Hlavní postavou povídky je Řehoř Samsa – obchodní cestující3, jako jediný v povídce skoro celou dobu
racionálně uvažuje a před svou proměnou v brouka živil celou rodinu. Markétka je Řehořova šestnáctiletá
mladší sestra, věnuje se zejména hře na housle, vzhledem k tomu, že nepracuje, ji rodiče dost dlouho považují
za „budižkničemu“. Po Řehořově proměně se o něj nejvíce stará právě ona. Paní Samsová je v příběhu
vykreslená jako poměrně slabá osobnost, Řehořovi by chtěla pomoct, ale má z něj na to moc velký strach, cítí se
jím být znechucena. Pan Samsa, Řehořův otec, ke svému vlastnímu synovi cítí ze všech postav snad největší
odpor, k jakékoli interakci s ním musí být ze začátku „donucován“ matkou a Markétkou. Vedlejšími postavami
jsou pak například služka a podnájemníci. Služce na Řehořově proměně v podstatě vůbec nezáleží, komunikuje
s ním úplně stejně jako předtím. Podnájemníci se v povídce vyskytují jen na konci, Samsovi se k nim chovají se
značnou úctou.

Dějová linie povídky je poměrně jednoduchá. Řehoř Samsa se ráno probouzí a zjišťuje, že se proměnil
v obrovský hmyz. Tuto skutečnost se snaží před rodinou skrýt, ta to však odhaluje a zavírá ho ve vlastním
pokoji. Jediný, kdo je ze začátku ochoten se o něj starat, je mladší sestra Markéta, i ta k němu ale cítí určitý
odpor, strach. Nosí mu do pokoje jídlo, pití a otevírá okno. Řehoř býval hlavním zdrojem příjmu rodiny, teď ale
pracovat nemůže, do práce tedy začínají chodit mladší sestra a otec, na kterých je to viditelně znát. Oba se
stávají nepříjemnějšími, unavenějšími, Markéta už starání se o Řehoře velmi odbývá. Jednoho dne sestra
usuzuje, že Řehořovi by se v pokoji více líbilo bez zbytečného nábytku. Řehoř s tím nejdříve souhlasí, poté si ale
uvědomuje, že by byl vlastně radši, kdyby mu zůstaly alespoň nějaké vzpomínky na lidský život 4. Matka se mu z
pokoje snaží odstranit obraz, Řehoř však bojuje, zasahuje otec, který po Řehořovi hází jablka, čímž ho zraní.
Finanční situace rodiny se zhoršuje a Samsovi část svého bytu pronajímají. Podnájemníci žádají, aby jim
Markétka zahrála na housle. Řehoře zvuk zaujme 5, vychází tedy z pokoje, aby si ji poslechl. Podnájemníci se
brouka děsí, otec ho zahání zpět do pokoje, podnájemníci okamžitě z bytu odchází. Řehoř je další den ráno
nalezen mrtev služkou, jež ho i sama odklízí. Samsovi po dlouhé době jdou na procházku a cítí značnou úlevu.

Co je už o něco komplikovanější, jsou možné interpretace díla. Vracím se zde k mnohoznačnosti názvu
povídky – proměna totiž probíhá nejen Řehořova fyzická, dílo se věnuje i psychickému vývoji jednotlivých
postav a změně jejich rolí v rodině. Dalším možným výkladem je kritika kapitalismu – rodina, zejména otec,
Řehoře zavrhává přesně v ten moment, kdy pro ně přestává vydělávat. První věc, na niž Řehoř po své proměně
myslí, je, jak teď půjde do práce. Markétka a pan Samsa začínají být nepříjemnější a výrazně vyčerpanější právě
ve chvíli, kdy začnou chodit do práce a Samsovi se na konci povídky chovají mnohem lépe k podnájemníkům,
které sotva znají než ke svému vlastnímu synovi. Občas je Proměna prezentována i jako feministické dílo,
zejména kvůli postavám Markétky a paní Samsové, ty totiž pana Samsu prakticky „donutí“ k tomu, aby se o
svého syna zajímal. Šestnáctiletá Markétka se navíc v určité pasáži povídky stává v podstatě „hlavou“ rodiny.
Další možností je, že dílo má za účel vyzdvihnout důležitost komunikace, většina problémů rodiny je totiž
způsobena tím, že Řehoř v pokročilejším stadiu proměny nemůže mluvit. Je také možné, že Franz Kafka chtěl
zejména popsat proces proměny, změny myšlenek a pocit izolace. Samozřejmě je možností i to, že dílu žádný
hlubší význam nepřipisoval. Pro mě osobně povídka pokládala otázku, kde začíná a kde končí lidskost, kdy je
člověk člověkem a kdy už ne.

Proměna byla několikrát zpracována jako film, nikdy však příliš úspěšně. Jednou z adaptací je film
Proměna z roku 1975 režírovaný Janem Němcem. Hrají v něm například Zdenka Procházková, Tamara Kafka,

3
inspirován Kafkovým zaměstnáním úředníka
4
mluvit nemůže, takže to rodině nemá, jak sdělit
5
sestru v hudbě jako jediný z rodiny podporuje, chtěl ji i přihlásit na konzervatoř
nebo Achim Strietzel. Divadlo J. K. Tyla v Plzni povídku zpracovalo i jako balet, Řehoř Samsa s tváří Franze Kafky
bývá poměrně často vyobrazován i ve výtvarném umění.

Po adaptacích se přesuňme ke kompoziční vrstvě. Kniha je psána v er-formě, vypravěč je objektivní.

Vydání, jež mám doma, má 60 stran, kniha se dále člení na tři kapitoly podle hlavního tématu. První kapitola je
převážně o vyrovnání se se Řehořovou změnou, druhá kapitola pak popisuje společné fungování rodiny
Samsových po této události, třetí kapitola se věnuje hlavně Řehořově vyčerpání a následné smrti. Převažuje
vyprávěcí slohový postup6, někdy se objevuje i popisný7.

Nakonec se zaměřím na jazykovou vrstvu. Jazyk je převážně spisovný8, také velmi strohý9. Co ho občas
zpestřuje jsou zejména paradoxy10 a přímá řeč11. Tropy a figury se v povídce hojně nevyskytují, když už ano,
slouží zejména k popisu Řehořovy proměny a jeho pocitů. Mezi některé používané tropy a figury patří například
dysfemismy12, personifikace13, metafora14 a přirovnání15.

Já osobně bych knihu rozdoně doporučila. Dějová linie je velmi jednoduchá na pochopení, hlavně kvůli
malému počtu postav a krátkosti, to se však úplně nedá říct o myšlence, kterou předává a proto jsem sama
Proměnu četla vícekrát. Díky zajímavému jazyku a neobvyklému ději pro mě četba vždy byla intenzivním
zážitkem.

To je ode mě vše, děkuji vám za pozornost.

Zdroje:

 Internet, cit. 20.3.2022

o https://www.databazeknih.cz/zivotopis/franz-kafka-174
o https://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Kafka#Rodina
o https://www.spisovatele.cz/franz-kafka
o https://cs.wiktionary.org/wiki/kafkovsk%C3%BD
o https://www.dotyk.cz/publicistika/franz-kafka-promena-zivot-zeny-nemoc-spisovatel-
dilo.html
o https://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Kafka#Pov%C3%ADdky_vydan%C3%A9_za_%C5%BEivota
o https://open.spotify.com/episode/7AsAEmOMkZj6hWSOLCNOhP?si=79c7fa218eaa4e53
o http://www.franzkafka-soc.cz/cena-franze-kafky/
o https://digitalcommons.butler.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1055&context=the-mall
o https://www.csfd.cz/film/71129-promena/prehled/
o https://www.djkt.eu/promena
o https://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bna_(pov%C3%ADdka)

6
„‚Řehoři,‘ řekl teď otec z levého pokoje, ‚přišel pan prokurista a táže se, proč jsi neodjel ranním vlakem.
Nevíme, co mu máme říci.‘“
7
„uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě
držela přikrývka tak tak že úplně nesklouzla dolů“
8
„Jeho pokoj, správný, jen trochu příliš malý lidský pokoj, spočíval klidně mezi čtyřmi dobře známými stěnami.“
9
„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi
nestvůrný hmyz.“
10
„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“
11
„Řehoři, Řehoři,“ volal, „copak je?“
12
„Pojďte se podívat, ono to chcíplo; leží to tam dočista chcíplé!“
13
„na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka“
14
„nastavuje divákovi těžký kožešinový rukávník, v němž se jí ztrácí celé předloktí“
15
„znělo to, jako když vítr zakvílí”