5. Středověký styl duchovní a význam dynamiky v něm.

 Starší – feudální období

 Polymelodický sloh
 Středověk (6. – 12. stol.)
o Cyrilometodějské misie (863), christianizace, vládne šlechta a církev
o Románská kultura – např. rotunda (npř Říp – rotunda sv. Jiří)
o Gotika – katedrály (Notre Dame, sv. Barbory, sv. Víta)
o Křesťanství – duchovní hudba
o Kyrie eleison = pane, smiluj se -> krleš – refrén duchovních písní
o Lidové duchovní písně
o Umění pod dohledem církve, umělec – řemeslník sloužící náboženským idejím
o Bohoslužby – pospolitý zpěv -> vznik chrámových sborů
o Řehořův antifonář – zpěvník pro bohoslužby, přednes reporsionální – kněz předzpívává, antifonální – 1
sbor předzpívává, 2. opakuje
o Neumatická notace – směr melodie, čárky, tečky, pohyby ruky dirigenta – cheironomie
o Kvadrátní notace – délky tónů
o Hospodine, pomiluj ny – nejstarší zápis z konce 14. stol.; Svatý Václave
o Duchovní hry – zjm. Pašijní – velikonoční; např. Mastičkář – nejdříve latinsky v chrámech, později i mimo
kostely, komičtější náměty
 Tropář limogenský – zdramatizována 16. kapitola evangelia sv. Marka o výjevu tří Marií u hrobu
Ježíšova
 Další témata – umučení Ježíšovo (pašijní hry), vzkříšení Lazara, legendy ze života Panny Marie
o Husitský chorál – Ktož jsů boží bojovníci
o Varhany
o 1. český skladatel – Mistr Záviš
o Reformy Arnošta z Pardubic – jednohlasý liturgický zpěv
o Jezu Kriste, ščedrý kněže – 14. atol., upravil Jan Hus
o Počátek 15. stol. – „počeštění husitské bohoslužby, 1. srozumitelný obřad
o Jistebnický kancionál – husitské písně – válečné, duchovní, pražské, táborské
o Husité vystupují proti instrumentální hudbě, většinou jednohlasnost; písně časové – šířili učení, útočili na
odpůrce
 Gregoriánský chorál
o Papež Řehoř I. Veliký, náboženské, latina, pomalé tempo, žalmy, schola cantorum – Řím, zpěváci vyučeni
přímo k tomuto účelu (muži)
o Náboženský, latina, pomalé tempo, vážný, slavnostní, spirituální, vznešený, 1HLAS
o Starý zákon – žalmy
o Řím – schola cantorum – učení zpěváci pro gregoriánský chorál
o Cantus firmus – pevný, stálý hlas v gr. Chorále
o Tropus – forma gregoriánského chorálu, vyvinula se po jeho rozšíření ve francké říši – přidání či vkládání
melodií a textů k tradičním gregoriánským melodiím
o Sekvence – podkládáním textů pod jednotlivé tóny, centrum tvorby – klášter Sankt Galen (dnešní
Švýcarsko)
o Zpěv – sylabický/melismatický – více tónů pro 1 slabiku – častěji
o Umělá světská tvorba – vaganti, latina i čeština, ovlivněno gregoriánským chorálem
o Význam gregoriánského chorálu
 Propagace latiny (texty Bible jen v latině)
 Zdokonalení nového písma
 Rozvoj hudební teorie – notová osnova, hudební klíče, délky
 Nové hudební formy – duchovní písně a hry, mše, officium
 Vzor pro vznikající pěvecké školy a hudební konzervatoře
 Počátek evropské vážné hudby – vznik vícehlasu
 Mše – mešní ordinarium: kyrie, gloria, credo (in unum Deum), sanctus (svatý), benedictus
(přijímání), agnus dei (beránku boží); mešní proprium – nehrají se pokaždé (např.requiem)
 Officium divinum – denní modlitba církve/liturgie hodin/modlitba breviáře – matutinum,
laudy, prima, tercie, sexta, nona, nešpory – při západu slunce, kompletář – před spaním
  Současný – bohoslužby římsko-katolické církve
 Inspirace
 Vážná hudba – Schola Gregoriana Pragensis
 Populární hudba – gotický rock
 Muzikály – J. Ledecký – Nikdy to nevzdám, Galileo
 Interpreti – Bára Basiková
 Dokumentární a historické filmy, terapeutické účinky, komerce
 Význam dynamiky
o Intenzita chvění (decibely)
o Dynamické značky (>, <, f, ff, mf, p, pp)
o Husitský chorál – odstrašení
o Bohoslužby – důležitost Boha (podobný princip jako práce s architekturou), práce i s akustikou
o Komplexnější hudba – odlišení jednotlivých částí například mše
o Odlišení cantus firmus