12/2006

ç asopi s pro slévá ren sk ý pr û mysl / Fou nd r y I ndu st r y Jou r n a l

roç n í k LI V / prosi ne c 20 06 / Br no ç í slo 12

obsah
ÚVODNÍ SLOVO

ODBORNÉ ČLÁNKY
444 Hakl, J. – Vlasák, T.: Žárupevné vlastnosti vybraných niklových
superslitin
High temperature properties of selected Ni base superalloys
452 Fabian, V. – Bolibruchová, D.: Výroba zinkových odliatkov metódou
odstredivého liatia
Manufacture of zinc castings by the centrifugal casting method
456 Vlach, B. – Holzmann, M.: Vliv defektů na deformační a lomové chování
materiálů na odlitky
Effects of defects on the mechanical and fracture properties of castings
462 Cupák, P. – Tomáš, K.: Využití záporné tepelné dilatace lupkového
ostřiva ke snížení zbytkových pevností formovacích směsí
s vodním sklem
Exploitation of negative thermal expansion of the shale sand to
decreasing of remanent strength of the mould and core mixtures
with sodium silicate binders

FIREMNÍ PREZENTACE
465 Slévárny Třinec, a. s., Třinec: Technologie regenerace formovacích CT
a ST směsí s vodním sklem ve Slévárnách Třinec, a. s.
468 SAND TEAM, spol. s r. o., Brno: Geopolymerní pojivový systémem
470 DISA Industries s. r. o., Příbram: Oslava na počest 100. formovacího
stroje DISA New Generation

RUBRIKY
471 Roční přehledy
475 Zprávy Svazu sléváren České republiky
478 Zprávy České slévárenské společnosti
484 Zprávy Sdružení přesného lití
485 Vzdělávání
Těšíme se na setkání s Vámi
při 44. slévárenských dnech®
486 Slévárenské konference
16.–17. října 2007 v Brně
489 Slévárenské výstavy
490 Slévárenská výroba v zahraničí
492 Zajímavosti z oboru
493 Aktuality
495 Blahopřejeme
497 Vzpomínáme
všeobecné tematické zaměření
498 Z historie
příští číslo bude věnováno
Celoroční přehled Slévárenství 2006 opravám odlitků
Svaz sléváren České republiky ®

Sdružení přesného lití časopis pro slévárenský průmysl

Česká slévárenská společnost
© SVAZ SLÉVÁREN ÇR
pořádají
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR
– registrační značka – MK ČR E 4361
3. března 2007 Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. Časopis a všechny v něm obsa-

XI. reprezentační
žené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským
právem. S výjimkou případů, které zákon při-
pouští, je využití bez svolení vydavatele trestné.
To platí především pro rozmnožování, překlady,
kopírování na mikrofilm, ukládání a zpracování

slévárenský ples
v počítačových systémech. Korektury českého
jazyka se řídí platnými pravidly českého pravo-
pisu. Výjimku tvoří názvy společností, které jsou
na žádost jejich zástupců upravovány v souladu
se zněním zápisu u příslušného registračního
orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb.
v kulturním domě Rubín, § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní mate-
riály nejsou lektorovány. Texty reklam nejsou bez
Brno-Žabovřesky, Makovského nám. 3 vyžádání zadavatele korigovány.
Vydává Svaz sléváren ČR, IČ 44990863

Pro dobrou pohodu hrají taneční hudba SW–BAND Redakce: 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: 541 142 664, 541 142 665, fax: 541 142 644
(vedoucí Zdeněk Svoboda) a cimbálová hudba. e-mail: redakce@svazslevaren.cz
slevarenstvi@svazslevaren.cz

Zahájení plesu v 19 hodin, ukončení ve 3 hodiny. Cena vstupného
Kč 200,–. Místa v sále lze rezervovat. Možnost zajištění ubytování.
Objednávky zasílejte na sekretariát Svazu sléváren České republiky,
Technická 2, 616 00 Brno, tel.: 541 142 642, fax: 541 142 644
e-mail: svaz@svazslevaren.cz, dir@svazslevaren.cz
Srdečně zvou pořadatelé
Splneˇní všech podnikatelských
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o před-
platném podá a objednávky přijímá redakce.
Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Před-
platitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat
na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Zátišie 10, 831 03
Bratislava, tel.: 00421 244 455 238, fax: 00421
244 455 239. Členové Zväzu zlievarní a kováční
Slovenska na adrese: Zväz zlievarní a kováční
Slovenska, Robotnícka 14, 036 01 Martin, tel. +
fax: 00421 434 220 350, e-mail: zzks@zzks.sk
Vychází 8krát ročně.
Toto číslo vyšlo 15. 12. 2006.
Cena čísla Kč 45,–. Roční předplatné Kč 360,–
(fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 80,–. Roční předplatné Kč 640,–
(podniky) + DPH + poštovné + balné.
Tisk Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
678 01 Blansko, telefon: 516 412 510

pf 2007
zámeˇru˚ a v osobním životeˇ zdraví a pohodu e-mail: rybkova@reprocentrum.cz
Do sazby 8. 11. 2006, do tisku 1. 12. 2006.

prˇeje v roce 2007 všem cˇtenárˇům

Výtisků 700.
Inzerci vyřizuje redakce.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
Podávání novinových zásilek na Slovensku po-
voleno Západoslovenským riaditel’stvom pôšt
v Bratislavě č.j. 419-OPČ ze dne 20. 2. 1995.

redakce cˇasopisu Slévárenství vedoucí redaktorka

Mgr. Helena Šebestová

a Svaz sléváren Cˇeské republiky

redaktorka
Bc. Milada Haasová
redakční rada
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
Ing. Ján Cibua
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
doc. Ing. Milan Horáček, CSc.
obsa h i n zer t n í část i Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc.
Ing. Radovan Koplík, CSc.
obá lk a Ing. Zdeněk Král, CSc.
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
AIR PRODUCTS spol. s r. o., Praha prof. Ing. Iva Nová, CSc.
FOSECO ČESKÁ, s. r. o., Příkazy Ing. Ivan Pavlík, CSc.
COMTRA spol. s r. o., Praha doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.
Ing. Vladimír Stavěníček, předseda
DISA Industries s. r. o., Příbram prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
FERAMO M.I. s. r. o., Brno Ing. František Střítecký
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Ivo Žižka
 ®
ÚVODNÍ SLOVO

Vážení čtenáři,

držíte v rukou poslední číslo časopisu Slévárenství roku 2006. Je tedy jistě na místě upřím-
ně poděkovat všem, kteří spolu s redakcí po celý kalendářní rok s velkým úsilím a pílí po-
máhali jednotlivá čísla časopisu vytvářet. Z ohlasů na úroveň časopisu, které se dostávají
zpět na Svaz sléváren ČR i do redakce samotné, máme upřímnou radost a věříme, že každý
z našich pravidelných či náhodných čtenářů objevil v časopise Slévárenství něco zajímavé-
ho a pozitivního. Dík patří také pracovnicím redakce, které konstruktivně přistupují k veš-
kerým připomínkám a novým námětům.
Již teď se těšíme na další příspěvky a nové podněty od našich pravidelných i nových při-
spěvovatelů a rádi se budeme společně s Vámi na našich stránkách zamýšlet nad problémy
a novinkami souvisejícími s naším oborem, slévárenstvím.
Ještě jednou tedy využívám příležitost, kterou nám závěr roku poskytuje k poděkování.
Za celou redakci i Svaz sléváren ČR chci poděkovat všem tvůrcům článků a dopisovatelům
časopisu, popřát jim a Vám všem, našim milým čtenářům, krásné prožití vánočních a novo-
ročních svátků a hodně spokojenosti v pracovním i osobním životě, spoustu tvůrčích ná-
padů v novém roce 2007 a těším se na další spolupráci s vámi v nadcházejícím roce 2007,
ve kterém bych Vám i nám přál hodně „dobrých zpráv“.

Za Svaz sléváren ČR
Ing. Josef Hlavinka
výkonný ředitel

slévárenství / LIV / prosinec 2006 / 12 443

 ®
zprávy svazu sléváren české republiky

zprávy
Svazu sléváren České republiky Svaz sléváren České republiky je přidruženým členem CAEF
Committee of Associations of European Foundries
Technická 2896/2, 616 00 Brno (Asociace evropských slévárenských svazů)
tel.: 541 142 642, 541 142 681 generální sekretariát: Sohnstrasse 70, D-40237 Düsseldorf
P.O.Box 10 19 61, D-40010 Düsseldorf
tel. + fax: 541 142 644
tel.: +49 211 687 12 15, +49 211 687 12 08, +49 211 687 12 17
e-mail: svaz@svazslevaren.cz fax: +49 211 687 12 05, e-mail: info@caef-eurofoundry.org,
www.svazslevaren.cz www.caef-eurofoundry.org

Národní alokační plán pro období
2008–2012 (NAP II)
Začátkem listopadu svolalo Ministerst-
vo životního prostředí ČR na jednání
zástupce oborových svazů a předložilo
jim návrh Národního alokačního plánu
pro období 2008–2012, který byl při-
praven ve spolupráci s Ministerstvem
průmyslu a obchodu ČR. Za oblast výro-
by a zpracování kovů se zúčastnili tito
zástupci: Ing. Baranek, Ing. Škuca, Ing.
Kvak, Ing. Šebesta, Ing. Toman a Ing.
Hlavinka.
Evropské schéma obchodování s povo-
lenkami na emise skleníkových plynů
(EU ETS) je jedním z nástrojů, který
EU vytvořila pro dosažení svého závaz-
ku snižovat emise skleníkových plynů
v rámci Kjótského protokolu. Česká
republika je jako nový členský stát na-
dále vázána svým individuálním závaz-
kem. Klíčovými prvky EU ETS jsou tzv.
Národní alokační plány (NAP). Jsou to
dokumenty, které stanovují celkový
objem rozdělovaných povolenek a po-
stup, kterým jsou povolenky přidělová-
ny provozovatelům jednotlivých zaří-
zení. NAP si každý členský stát připra-
vuje samostatně na základě kritérií
Přílohy III Směrnice, vlastních potřeb
a obecných doporučení Evropské komi-
se.
V referenčním roce 1990 činily celkové
agregované emise skleníkových plynů
v ČR 196,2 mil. t. Kjótský závazek ČR
je minus 8 % z tohoto objemu, což odpo-
vídá 180,6 mil. t. Na základě posled-
ní inventury pro rok 2004 udává ČR
objem emisí skleníkových plynů 147,18
mil. t.
Předložený návrh
Národního alokačního
plánu pro období 2008–2012
1. Celkový maximální alokovaný ob-
jem povolenek na období 2008–2012
je 509,5 mil. t. Na každý rok připad-
ne jedna pětina z celkového objemu,
tj. 101,9 mil. t.
2. Obchodování se týká pouze emisí
oxidu uhličitého (CO2).
3. Všechny povolenky budou rozděleny
zdarma s výjimkou zbývajících po-
volenek z rezervy pro nové účastní-
ky, které budou prodány v aukci.
4. Objem emisí v EU ETS u stávají-
cích zařízení se předpokládá ve výši
69,23 % z predikce celkových emi-
sí skleníkových plynů v ČR v roce
2010 dle 4. národního sdělení.
5. Účastníky spadajícími do systému
EU ETS jsou všechna zařízení de-
finovaná směrnicí 2003/87/EC (dá-
le jen směrnice) ve znění směrnice
2004/101/ES implementované v prá-
vu ČR zákonem č. 695/2004 Sb.
o podmínkách obchodování s povo-
lenkami na emise skleníkových ply-
nů a o změně některých zákonů a ve
znění pozdějších předpisů.
6. V případě vystoupení zařízení ze
systému EU ETS ztrácí toto zařízení
nárok na přidělení povolenek pro
další a následné roky v obchodova-
ném období.
7. Základní alokace je založena na
historických emisích 1999–2001
(průměr ze dvou let s nejvyššími
emisemi), projekcích růstu do roku
2012 zohledňujících skutečnost ro-
ku 2005 a na individuálních jedná-
ních.
8. Z celkové projekce emisí všech zaří-
zení mimo nové účastníky jsou pro
včasná opatření (Early Action – EA)
alokována 3 % a pro kombinova-
nou výrobu elektřiny a tepla (KVET)
1,5 %.
9. Provozovatelé emisí mají možnost
korekce alokace z důvodů normali-
zace průběhu teplot. Pro tyto účely
je v NAP vyčleněno 673 553 povo-
lenek. Všechny povolenky budou
rozděleny mezi provozovatele zaří-
zení.
10. Rezerva pro nové účastníky je 1,5
milionu povolenek ročně; tato rezer-
va obsahuje jak rezervu pro známé
(již ohlášené) nové účastníky, tak
i rezervu pro neznámé nové účast-
níky. Nevyužité povolenky z této
rezervy budou prodány v aukci.
11. S nepovinným zařazením do sché-
matu (opt-in) se nepočítá.
12. Tvorba sdružení provozovatelů
(pooling) je umožněna.
13. Převod povolenek do dalšího obcho-
dovaného období (banking) je umož-
něn.
14. Provozovatelé mohou v souladu
s tzv. propojovací směrnicí (linking
directive 2004/101/ES) použít jed-
notky CER (emisní redukce vzniklá
realizací projektu) až do výše 33 %
celkové úrovně alokace na pětileté
období. Roční limit není stanoven,
není stanoven ani limit na úrovni
jednotlivých zařízení.
15. Rezerva pro projekty společné im-
plementace (Joint Implementation)
je stanovena ve výši 99 389 povole-
nek ročně, což odpovídá předpoklá-
danému objemu generovaných emis-
ních redukcí vznikajících z projektů
v souladu s propojovací směrnicí.
Rozdíl mezi závazkem Kjótského cíle
a celkovou alokací pro NAP II je pláno-
ván k využití potřeb ostatních nástrojů
mezinárodního obchodování s emisemi
skleníkových plynů.

slévárenství / LIV / prosinec 2006 / 12 475

 ®
zprávy svazu sléváren české republiky

NAP II – množství povolenek pro jednotlivé sektory Dobrá věc se podařila

Referenční emise CO2 emise CO2
základní Jsme rádi, když našim slévárnám můžeme
hodnota emisí celkem celkem
alokace
CO2 v letech rok 2005 rok 2010 přinášet dobré zprávy. Dovolte nám,
povolenek
1999–2001 [t] [t] [t] abychom touto cestou informovali o jed-
symbol Eref 1999–2001 E2005 E PA né aktivitě, která se Svazu sléváren po-
dařila realizovat. Zajistit pro členské
veřejná energetika 62 582 467 55 953 434 68 092 707,0 66 022 889,0
organizace finanční podporu na výsta-
podniková energetika 3 581 155 2 527 031 3 080 199,0 2 659 690,0 vách je cílem snahy pracovníků celého
rafinerie 1 055 983 996 971 1 147 316,0 1 147 317,0 svazu. Velmi nás zamrzelo, když se vele-
chemická výroba 4 580 533 4 684 701 5 445 268,0 5 006 475,0 trh GIFA 2007 neobjevil na seznamu
akcí podporovaných MPO, i když ofici-
koks 231 746 238 046 260 754,0 260 754,0
ální žádost o zařazení byla zaslána včas.
výroba a zpracování kovů 12 115 266 12 225 291 14 621 454,0 13 559 203,0 Na strojírenském veletrhu v Brně jsme
cement 3 048 171 2 553 038 3 152 038,0 2 920 444,0 opět otevřeli toto téma se zástupci MPO
a vysvětlili jsme důležitost celé akce pro
vápno 1 202 714 1 008 137 1 160 459,0 1 147 317,0
nás slevače. A jak dopadla jednání naše-
sklo 760 687 782 407 862 968,0 855 273,0 ho týmu pracovníků?
keramika 862 461 718 082 877 166,0 834 412,0
papír a celulóza 971 403 758 608 926 725,0 552 798,0
celkem 90 992 586 82 445 746 99 627 054,0 94 966 572,0

zahrnuta:
individuální korekce 172 796
bonus CZT 673 553 673 553 Ministerstvo průmyslu a obchodu
bonus EA (3 %) 2 991 793
České republiky organizuje poprvé
bonus KVET (1,50 %) 1 495 897
JI (projekty společné realizace) 99 389 99 389
ČESKOU OFICIÁLNÍ ÚČAST
nová zařízení 1 500 000 1 500 000 na specializovaném slévárenském
celkem 101 899 996* 101 900 000* veletrhu GIFA 2007.

* Rozdíl mezi hodnotami je způsoben zaokrouhlením při výpočtech; rozdíl bude upraven před
odesláním komisi
Autoři návrhu vzali za základ výpočtu
tzv. emise 2000 (z let 1999–2001 se nej-
nižší hodnota škrtá a z dalších dvou se
vypočte průměr) a emise verifikované
za rok 2005. Na základě těchto údajů
a s využitím předem stanoveného vzorce
(nebyl představen) byly vypočteny emise
pro další období. Rovněž alokace na
jednotlivé podniky nebyla představena.
Na místě byl tento přístup z naší strany
odmítnut a bylo požadováno respektová-
ní skutečnosti z roku 2005, která byla
v našem odvětví poznamenána snížením
výrob v důsledku generálních oprav dvou
vysokých pecí.
Meziresortní komise, do které byli za sek-
tor navrženi Ing. Toman, Ing. Baranek a
Ing. Matuszek, bude projednávat a schva-
lovat nebo neschvalovat tyto argumenty
podniků a sektorů a k objemům povole-
nek zaujme stanovisko. Sektor výroba
a zpracování kovů jde do dalších jednání
s požadavkem na přidělení 16,5–16,9 mil.
povolenek za rok.
V současnosti je celá záležitost otevřená.
Doufáme, že zvítězí zdravý rozum. Ne
že bychom snad chtěli ničit životní pro-
středí, existuje však obava, že hodnoty
jsou záměrně poddimenzovány z důvodu
prodeje přebytečných povolenek naší
země ostatním státům EU. Pevně věří-
me, že si „český úředník spolu s virtuál-
ními organizacemi, které za nic neručí“
uvědomí, že průmysl je tvůrce hodnot
a špatně nastavené limity u celé řady
podniků povedou k omezení růstu výro-
by a v mnoha případech mohou způsobit
i existenční problémy.
Stejný názor jako my mají i jiné profesní
asociace a svazy, které budou tento návrh
také připomínkovat. O výsledku bude
slévárenská veřejnost včas informována
prostřednictvím časopisu Slévárenství
a webových stránek.
Ing. Josef Hlavinka,
výkonný ředitel
SSČR
Česká oficiální účast je zařazena do kate-
gorie „B“, tzn. že MPO poskytuje vysta-
vovatelům, po splnění požadovaných
podmínek, plochu a základní výstavbu
expozice do 9 m2 ZDARMA. Součástí
české oficiální účasti bude také propa-
gace zúčastněných firem formou tiskové
konference, inzerce či specializovaného
semináře. O podrobnostech a možnostech
účasti Vás budeme průběžně informovat.
V případě zájmu o podrobné podmínky
získání finanční podpory účasti na vele-
trhu GIFA 2007 se obracejte na Svaz
sléváren ČR, kontaktní osoba Dagmar
Veselá, tel. 541 142 681, e-mail:
sek@svazslevaren.cz.
Využijte i Vy této příležitosti a zúčastně-
te se jako vystavovatelé na veletrhu
GIFA 2007
GIFA – NEWCAST 2007, Düsseldorf,
Německo, 12.–16. června 2007
Veletrhy se konají jedenkrát za čtyři
roky, naposledy tedy v roce 2003.
V roce 2007 se GIFA bude konat již po
jedenácté, NEWCAST podruhé.
GIFA – mezinárodní veletrh sléváren-
ství. V roce 2003 se ho zúčastnilo 800
vystavovatelů na ploše 43 000 m2. Mezi
vystavovateli jsou nejdůležitější světoví
výrobci slévárenských strojů a zařízení,

476 slévárenství / LIV / prosinec 2006 / 12

 ®
zprávy svazu sléváren české republiky

NEWCAST – mezinárodní veletrh odlit- která budou spolu s výukovým CD po-

dodavatelé slévárenských surovin a ma-
teriálů, výrobci přístrojů pro měření
a testování jakosti, dodavatelé chemiká-
lií pro slévárny apod.
ků. V roce 2003 se ho zúčastnilo 270 vy-
stavovatelů na ploše 4 600 m2. S veletr-
hem GIFA jde o skvělou kombinaci, pro-
tože návštěvníci se tak mohou seznámit
jak se strojírenskou technikou, tak s je-
jími finálními produkty.
Během veletrhů bude pořádána řada kon-
gresů, seminářů a prezentací, např. WFO
Technické fórum a Newcast Forum.
Ing. Josef Hlavinka
výkonný ředitel Svazu Sléváren ČR
užita při výuce. Tímto bychom rádi po-
děkovali všem slévárnám, modelárnám
a obchodním organizacím, které nám
poskytly své firemní propagační materi-
ály pro tvorbu výukového CD.
Ve dnech 23.–24. listopadu 2006 se
v Uměleckém centru Univerzity Palac-
kého v Olomouci konala významná akce
Festival vzdělávání dospělých AEDUCA
2006. Na tomto festivalu byly mimo jiné
prezentovány i oba vzdělávací projekty
Svazu sléváren ČR. Více informací bude
publikováno v následujícím čísle časopi-
su Slévárenství (1/2007).

Upozorňujeme všechny zaměstnava-

Projekty profesního celoživotního tele na možnost přihlášení zaměst-
vzdělávání pracovníků ve slévárenství nanců sléváren Olomouckého kraje
do pilotního projektu
profese slévárenský dělník,
slévárenský technolog.
Průběh projektu Přihlášky jsou spolu s dalšími infor-
realizovaného v rámci macemi zveřejněny na
Olomouckého kraje II www.svazslevaren.cz.

Vzdělávací projekt realizovaný v Olo-

mouckém kraji se dostává do své další teoretická výuka: Projekt realizovaný v rámci
40 hodin
slévárenství

významné fáze. Jedná se o fázi „Pilotní – zahájení výuky: pátek 2. 2. 2007 Jihomoravského kraje I
projekt – zkušební provoz – realizace“. – ukončení výuky: pátek 27. 4. 2007
V této fázi bude uskutečněna samotná praktická výuka: 2 týdny (2 pátky) – kvě- Dle naplánovaného
železné kovy
harmonogramu pro-
neželezné kovy
výuka pro profese slévárenský dělník ten 2007 32 hodin jektu probíhá ustanovování
32 hodin členů expert-
a slévárenský technolog. Výuka obou závěrečné testy a zkoušky: 1 týden – čer- ního týmu, kteří by se spolu s partnery
profesí bude probíhat souběžně ve ško- ven 2007 projektu měli podílet na tvorbě učebních
licích zařízeních Olomouckého kraje, Samotné rozvržení výuky je schematic- textů a didaktických pomůcek.
cvičení slévárenský dělník
a to vždy v pátek, po dobu 3 měsíců ky znázorněno na obr. 1a a 1b. 8 hodin
(únor, březen, duben) – cca 13, max. 15 Pro výuku výše uvedených témat byla Ing. Iveta Musilová,
týdnů (reálně 11 týdnů) v následujících členy expertního týmu v minulé realizač- project manager & public relations,
termínech: ní fázi zpracována a zoponována skripta, Svaz sléváren ČR
praktická výuka =
EXKURZE
20 hodin

slévárenství
40 hodin

slévárenská technologie I slévárenská technologie II

18 hodin 17 hodin

železné kovy neželezné kovy

32 hodin 32 hodin

nauka o kovech
4 hodiny

cvičení slévárenský dělník

8 hodin
litiny ocelové odlitky odlévání neželezných kovů
12 hodin 12 hodin 17 hodin

praktická výuka = praktická výuka =

EXKURZE EXKURZE
20 hodin 20 hodin

a) profese slévárenský dělník b) profese slévárenský technolog

slévárenská technologie I slévárenská technologie II
18 hodin 17 hodin
Obr. 1a, b. Schéma rozvržení časové dotace vyučovaných témat

nauka o kovech
4 hodiny
slévárenství / LIV / prosinec 2006 / 12 477

litiny ocelové odlitky odlévání neželezných kovů

 ®
z historie
Zaniklá železná huť a hamr
na Milovech
Úvod
Moravské Milovy (obr. 1) se svým průzračně čistým rybníkem
jsou dnes známé jako hojně navštěvované rekreační středisko
Českomoravské vrchoviny a snad ještě jako místo bývalých
skláren. Málokdo si při jejich návštěvě připomene Milovy jako
bývalé železárny s dřevouhelnou vysokou pecí a železářským
hamrem, v němž se zkujňovalo surové železo vyráběné ve
zdejší vysoké peci a dovážené z hutě v Kadově.
V Kadově byla postavena a uvedena do provozu vysoká pec
nedlouho po třicetileté válce. Zároveň s uvedením kadovské
vysoké pece do provozu v roce 1651 bylo zahájeno zkujňování
kadovského surového železa v kujnicích výhních zřízených
Obr. 1. Milovy a okolí. Vysoká pec, hamr a drátovna byly zřízeny přímo pod Milovským rybníkem
498 slévárenství / LIV / prosinec 2006 / 12
z historie
a zprovozněných téhož roku v hamrech v Kuklíku, v Líšné
a ve Vříšti. Všechny čtyři obce leží severně od Nového Města
na Moravě při řece Fryšávce, a to v pořadí Kadov, Kuklík, Vříš
a Líšná. Řeka Fryšávka byla zdrojem vodní energie k pohonu
dmychadel do pecí a hamerských kladiv, bohaté okolní lesy
byly zásobárnou dřeva k výrobě dřevěného uhlí jako paliva do
pecí a četná ložiska snadno redukovatelných železných rud
v blízkém okolí tvořila základní kovonosnou vsázku vysoké
pece. Milovská vysoká pec byla, obrazně řečeno, mladší sest-
rou vysoké pece kadovské. Obě se nacházely na novoměstském
panství a také jejich osudy byly zčásti podobné.
V době, kdy koncem 16. století, v roce 1596, začala v Čechách
pracovat první vysoká pec, patřilo novoměstské panství Vilé-
mu Dubskému z Třebomyslic. Tento šlechtic dotoval ještě
v roce 1620 novoměstský špitál, avšak za pobělohorské kon-
fiskace panství ztratil. Panství bylo tehdy oceněno částkou
28 500 zlatých moravských a prodáno kardinálu z Dietrich-
štejna. Jeho dědic Maximilian kníže z Dietrichštejna prodal
panství v roce 1638 svému regentu Šimonu Kratzerovi ze
Schönsberku. Ten byl v roce 1646 zabit při vpádu Švédů do
Nového Města, panství zdědil jeho syn František Maximilian
Kratzer, avšak za něho bylo panství zcela prodluženo. Soud-
ním řízením bylo poté zapsáno Ferdinandu knížeti Dietrich-
štejnu, jehož syn postoupil celé panství Ústavu šlechtičen Marie
Školské (Maria Schul) v Brně [1].
 ®
z historie

Historie železáren na Milovech

Po velkých polomech v roce 1740 postavil Jan Karel Homoláč,
který byl od roku 1730 správcem novoměstského panství, na
svůj náklad vysokou pec s kujnicí výhní na Milovech a po šest
let zde na svůj náklad vyráběl surové železo za nájem 1 040
zlatých ročně. V té době byla kadovská vysoká pec již téměř
90 let v provozu [2]. O železářských podnicích té doby na
novoměstském panství podávají informaci rukopisné mapy,
jejichž autorem byl J. A. Křoupal, datované do roku 1741,
v němž byla postavena milovská vysoká pec a hamr [3]. Podle
Křoupalových map byly tehdy na panství dvě vysoké pece, na
Kadově a v Milovech, pět kujnicích výhní – v Kadově, v Líšné,
ve Vříšti, v Křižánkách a v Milovech – a drátovna ve Vříšti.
Kromě toho zakreslil J. A. Křoupal dvě kujnicí výhně v Bru-
šovci, jednu z nich na moravské, druhou na české straně Obr. 4. Pohled z pravé jižní strany rybníka ve směru k doposud
a další vysokou pec v Cikánce na rychmburském panství. Hamr stojící budově bývalého hamru (od středu snímku mírně vlevo).
s kujnicí výhní v Brušovci postavil na moravské straně Svrat- Vpravo, ve směru za budovou, se původně nacházela dřevouhel-
ky Jan Karel Homoláč také na vlastní náklady a používal ji po ná vysoká pec (foto K. Stránský roku 2000)
několik let pro sebe.

Obr. 2. Překreslená část z Křoupalovy mapy XV Dorf Nie-
metzki vermög der neüer abtheilung. Legenda: HD –
kujnicí hamr (Hamer und Drat Mühl); SO – dřevouhelná vysoká
pec (Schmeltz Ofen); w – cesty; wk – cesta do Moravských Křižá-
nek (Weeg Nacher Kržischanki); bp – náhon od Nového rybníka
na Blatinském potoce; N – sever; Scala von 200 Classt (stupnice
200 sáhů; 1 vídeňský sáh = 1,896 484 m)
Obr. 3. Milovský rybník s Malínskou skálou (817 m n.m.) v pozadí.
Pohled od východu (foto K. Stránský roku 2000)
Obr. 5. Pohled na doposud stojící budovu bývalého kujnicího hamru
a drátovny ze severovýchodního směru (foto K. Stránský roku 2000)
Dřevouhelná vysoká pec na Milovech, hamr s kujnicí výhní
a drátovna stály nedaleko od sebe přímo pod hrází Milovské-
ho rybníka. Tehdejší situaci přibližuje překreslený výřez
z Křoupalovy mapy (1741) na obr. 2. Milovský rybník je záso-
bován vodou z Černého potoka, který sbírá své prameny pod
Samotínem, a byl posilován vodou svedenou náhonem od
Nového rybníka na Blatinském potoce. Torzo náhonu je v te-
rénu doposud zachováno. Vysoká pec stála východně od hráze
Milovského rybníka, pod prvním (jižním) stavem. Hamr
s kujnicí výhní a drátovnou stál velmi blízko hráze pod třetím
stavem. Milovský rybník s Malínskou skálou v pozadí přib-
ližuje obr. 3. Střecha pod hrází doposud stojící budovy býva-
lého hamru je patrná na obr. 4. Vysoká pec se nacházela dále
od hráze, až za budovou po pravé straně téhož snímku. Dopo-
sud stojící budovu bývalého kujnicího hamru a drátovny přib-
ližuje snímek pořízený ze severovýchodní strany Milovského
rybníka (obr. 5).
Brušovecký hamr pracoval na náhonu svedeném od zaniklého
rybníka Brušovce (Bruschovetz), do něhož byly svedeny vody
z pravého břehu řeky Svratky. Tehdejší terénní situaci znázor-

slévárenství / LIV / prosinec 2006 / 12 499

 ®
z historie

ňuje překreslený výřez z Křoupalovy mapy na obr. 6. Hamr Tab. I. Denní produkce surového železa vysokých pecí na Vyso-
stál na moravské straně, po pravém břehu řeky Svratky, a dopo- čině v letech 1723 až 1764
sud lze v terénu vystopovat torzo bývalého náhonu od rybníka denní výroba
Brušovce se zbytky železářských strusek. Pod místy zpětného Vysoká pec rok index panství
v librách
zaústění náhonu do Svratky byl veden z levého břehu řeky
Hamry u Hlinska 1723 361 100 rychmburské
vodní náhon po české straně. Na tomto náhonu pracoval Křou-
palem zakreslený Böhmischer Hamer (Český hamr). Také tento Pustá Kamenice 1723 569 158 rychmburské
náhon je v terénu doposud patrný. Dnešní silnice z Moravských Kadov 1760 581 161 novoměstské
Křižánek do Cikánky a Svratky je vedena po hrázi bývalého Svratka-Cikánka 1723 663 184 rychmburské
rybníka Brušovce a pokračuje dále po pravém břehu Svratky.
Milovy 1760 752 208 novoměstské
Železářský odborník Jan Karel Homoláč, správce novoměst-
ského panství, provozoval milovskou vysokou pec i s místním Milovy 1764 897 249 novoměstské
kujnicím hamrem a hamrem v Brušovci ve vlastní režii až do Olešnička 1763 921 255 pernštejnské
roku 1746, kdy se provozní režie vrátila opět k panství. Obrat
Kadov 1764 1 092 302 novoměstské
v režii souvisel patrně se jmenováním nové představené Ústa-
vu šlechtičen Marie Školské v Brně dne 14. 2. 1746, kterou se
stala Anna Konstancie baronka Miniati z Campoli, rozená
Žalkovská ze Žalkovic. Regionální prameny [3] spojují její s denní produkcí dalších pecí, které pracovaly v letech 1723
jmenování s následným rozkvětem železáren na Milovech. až 1764 na Českomoravské vysočině, v tab. I.
Avšak Karel Homoláč zůstával i nadále správcem až do roku Čísla v tabulce ukazují, že na počátku 18. století měly pece na
1762, kdy zemřel jako vrchní novoměstského panství. Pocházel rychmburském panství, tj. v Hamrech u Hlinska, v Pusté
z poddanské rodiny a před rokem 1730, než se stal správcem, Kamenici a ve Svratce-Cikánce, v úhrnu nižší denní produkci
působil dva a půl roku jako rychtářský písař. surového železa, než tomu bylo později u pecí na novoměstském
Karel Homoláč se zaměřil na získávání surového železa ze panství. Avšak svratecko-cikánecká vysoká pec měla již tehdy
strusek. Postupně se totiž u vysokých pecí v Kadově a Milovech (v roce 1723) denní výrobnost přiměřeně srovnatelnou s pro-
nakupily hromady strusek, zabírající mnoho místa, a tři původ- dukcí pecí na novoměstském a pernštejnském panství v šede-
ní stoupy, na nichž mohly být strusky zpracovány (drceny), sátých letech. Kadovská a s ní také milovská pec se teprve
zůstávaly přitom nevyužity. Homoláč proto tehdy nechal zřídit během let dostávaly do popředí denní produkce surového
další tři stoupy s devíti puchýři a dal všechny strusky zpraco- železa vysočinských vysokých pecí.
vat, přičemž získané surové železo bylo zkujněno. V padesátých Avšak údobí prosperity milovské pece netrvalo dlouho, nebo
letech 18. století byly postaveny další tři puchýře ve prospěch již v druhé polovině 18. století, v letech 1770 až 1780, se zača-
přestavby kostela v tehdejším Německém (dnešní Sněžné). ly objevovat potíže s prodejem železa a železných produktů
Výnos byl přitom značný. Jen dva puchýře zřízené v letech a milovská vysoká pec i s ní spojené kujnicí výhně začaly
1760 až 1761 u milovské vysoké pece vynesly za dobu asi čtyř pracovat nepravidelně. Železářství na Milovech se od té doby
měsíců 516 zlatých 43 krejcarů [2]. Železo získané ze strusek postupně dostávalo do stínu produkce kadovské vysoké pece.
drcením, praním a úpravou v puchýřích se označovalo v archiv- Na počátku 19. století byly na novoměstském panství stále
ních pramenech jako Wascheisen, popř. Glatzeisen. ještě v provozu dvě vysoké pece, v Kadově a na Milovech,
Až do počátku druhé poloviny 18. století pracovala milovská avšak vysoká pec v Milovech pracovala tehdy jen v případě
vysoká pec efektivně. Například rozdílnost denní produkce nezbytné potřeby. K těmto pecím patřily tři kujnicí výhně
surového železa milovské vysoké pece je patrná ze srovnání v Brušovci, v Milovech a ve Vříšti, kromě toho ve Vříšti pra-
coval také cánhamr a v roce 1810, za napoleonských válek,
byla v Líšné postavena další kujnicí výheň, která ještě v roce
1812 prošla inovací.
Rovněž toto oživení produkce nebylo dlouhé. Železárny od ro-
ku 1817 postupně vystřídaly dva nájemce. V roce 1829 se stal
v režii novoměstského panství jejich správcem známý železář-
ský odborník Bedřich Balling, který převzal podnik o stejném
základním složení, jako tomu bylo po napoleonských válkách
v roce 1812, přičemž k podniku náležel v té době také báňský
úřad sídlící ve správním domu ve Vříšti. Vysoká pec v Milovech
se však nacházela ve špatném technickém stavu. Její zánik je
datován do roku 1830, což je rok poté, co funkci správce pan-
ství převzal Bedřich Balling. Lze tedy předpokládat, že ke
zrušení milovské vysoké pece došlo z jeho rozhodnutí. Kujni-
cí hamry v Brušovci a na Milovech zůstávaly i nadále v pro-
vozu a zkujňovaly surové železo pro kadovskou vysokou pec.
V roce 1841 bylo v novoměstských železárnách vyrobeno 9 410
Obr. 6. Překreslená část z Křoupalovy mapy XII KRŽISCHANKI. vídeňských centů surového železa a 2 598 vídeňských centů
Legenda: BH – Brušovecký hamr na moravské straně (Bruschow-
etz); w – cesty; wzs – cesta do Cikánky a Svratky (Weeg gegen
litiny, což bylo asi 6 % celkové produkce surového železa na
Ziganka und Swratka); sw – tok řeky Svratky; N – sever; Scala von Moravě a 3 % celkové produkce litiny. Při této výrobě byla u ka-
200 Classt (stupnice 200 sáhů, tj. cca 379 m) dovské vysoké pece krátce po roce 1842 zřízena kuplovna.

500 slévárenství / LIV / prosinec 2006 / 12

 ®
z historie

Koncem první poloviny 19. století se však začaly objevovat
první příznaky krize, přestože celková produkce surového
železa a litiny novoměstských železáren zůstávala zachována.
Ve Vítkovicích byla postavena moderní vysoká pec vytápěná
minerálním palivem (kamenouhelným koksem) již v roce 1836,
v Třinci o rok později, v Bohumíně v roce 1885 a na Česko-
moravské vysočině se začaly objevovat první znaky technic-
kého zaostávání ve srovnání s hutní aglomerací na Ostravsku
a Třinecku. Nedlouho před vznikem první vysoké pece na
minerální palivo na Ostravsku, v roce 1835, vystavěla rychm-
burská vrchnost na levé straně řeky Svratky v Českých Milo-
vech sklárnu.
V roce 1864 byla na novoměstském panství už dlouhou dobu
v provozu jen vysoká pec v Kadově, avšak stále ještě čtyři
kujnicí výhně ve Vříšti, na Milovech, v Líšné a v Brušovci,
spolu s cánhamrem ve Vříšti. Technické zaostávání novoměst-
ských železáren se však stále prohlubovalo, nebo chybělo
minerální palivo, projevoval se nedostatek kvalitní železné
rudy, ve srovnání s hutěmi na severovýchodní Moravě a ve
Slezsku nemohlo být pro absenci minerálního paliva zavedeno
pudlování v pudlovacích pecích, ani zkujňování v Siemensově-
-Martinově peci a výroba plávkové oceli v Bessemerově, příp.
v Thomasově konvertoru.
Analýzy strusek a surového železa
Vysokopecní strusky se doposud sporadicky nacházejí po-
dél lesních cest v okolí Milov, zejména ve směru k Samotínu,
a také pod hrází Milovského rybníka, odkud byly k analýze
vyzvednuty jejich charakteristické vzorky a rovněž úlomek
surového železa, snad litiny prvního tavení, o tlouštce asi
8 mm. V týchž místech byl nalezen také vzorek kujnicí (svář-
kové) strusky. Ze vzorků byly běžným způsobem broušením
za mokra na metalografických brusných papírech s doleště-
ním diamantovými pastami o zrnitosti pod 1 µm, zhotoveny
výbrusy pro metalografickou analýzu. K analýzám byl apli-
kován analytický komplex JSM 840/TRACOR a JXA 8600/
KEVEX. Podmínky analýz jsou uvedeny spolu s výsledky
v tab. II.
Vysokopecní strusky
Náhodně vybrané typické vzorky vysokopecních strusek mají
v průměru v hm. %: 66,7 oxidu křemičitého, 14,8 oxidu hlini-
tého a 8,7 oxidu vápenatého. Obsah oxidů železa je poměrně
nízký – 1,37 hm. % – a také obsahy oxidu fosforečného a síry
jsou nízké, pouze 0,12 P2O5 a 0,17 S. Jde o kyselé strusky s prů-
měrným indexem zásaditosti o hodnotě I = (CaO)/(SiO2) =
= 0,130. Nepochybně jde o strusky charakterizující redukční
pochod v dřevouhelné vysoké peci. Nalezené průměrné che-
mické složení strusek od milovské vysoké pece se také nachá-
zí v mezích směrodatných odchylek průměrného složení
vysokopecních strusek z šestnácti lokalit na Českomoravské
vysočině [4].
Kujnicí (svářková) struska
Analyzovaný vzorek kujnicí strusky, jehož mikrostruktura je
zobrazena na obr. 7, má v hm. %: 49,2 oxidů železa, 33,0 oxidu
křemičitého, 5,9 oxidu hlinitého, 5,5 oxidu vápenatého a 2,4
oxidu draselného. Poměrně vysoký obsah oxidu fosforečné-
ho 1,72 hm. % a velmi nízký obsah síry 0,06 hm. % svědčí
o strusce oxidační povahy z pece vytápěné dřevěným uhlím.
Lze ji tedy hodnotit jako strusku pocházející z kujnicí výhně.

Tab. II. Chemické složení strusek z vysoké pece (VP), z kujnicího hamru (KH) a surového Surové železo či litina 1. tavení
železa z hutní lokality na Milovech [hm. %] Struktura vzorku šedého surového žele-
za, může jít rovněž o litinu prvního tave-
KH surové železo
Struska VP 1 VP 2 VP 3 VP průměr ní, je doložena na obr. 8 a 9. Podle stup-
– kujnicí (litina 1. tavení)
ně eutektičnosti Sc, který definovali
složka x x x xVP 1-3 sx x sx prvek x sx
Heller a Jungbluth, jde o litinu podeu-
MgO 4,93 4,67 3,60 4,40 0,70 0,98 0,08 C (grafit) 2,67 0,34 tektickou Sc = 0,843 s pevností podle
Al2O3 11,97 19,50 12,90 14,79 4,11 5,91 0,06 C (celkový) 3,37 0,43 týchž autorů Rm = (102 – 82,5 . 0,843) .
. 10 = 324,5 MPa [5]. Mikrostruktura
SiO2 68,77 66,68 64,77 66,74 2,00 32,95 0,71 Si 0,72 0,17
kovové matrice je perlitická (obr. 9),
P2O5 0,00 0,26 0,10 0,12 0,13 1,72 0,16 Mn 0,20 0,03 grafit je lupínkový, vyloučený jednak
S 0,20 0,07 0,23 0,17 0,09 0,06 0,01 P 0,29 0,15 v růžicích o středním průměru přibližně
K2O 1,57 2,01 2,13 1,90 0,29 2,38 0,06 S 0,10 0,05 120 µm, jednak ve formě jednotlivých,
nepravidelně rozložených lupínků o dél-
CaO 9,93 5,13 10,93 8,66 3,10 5,51 0,07 Cr 0,09 0,03
ce kolem 70 až 150 µm (obr. 8). Podle
TiO2 0,40 0,51 0,63 0,51 0,12 0,14 0,05 Fe 95,24 0,23 dnešních normativních podmínek moh-
Cr2O3 0,20 0,00 0,27 0,16 0,14 – – lo jít o úlomek šedé litiny poměrně dob-
ré jakosti ČSN 42 2420 až 42 2425.
MnO 0,90 0,07 1,53 0,83 0,73 1,13 0,05
tlouška úlomku cca 8 mm
Fe2O3 0,63 1,07 2,40 1,37 0,92 49,20 0,92
Archeometalurgické
Celkem 99,50 99,99 99,50 99,66 99,98
poznámky a závěr
Poznámky: – složení bylo stanoveno takto: strusky VP1 černá a VP3 hnědozelená – ana-
lytický komplex JSM 840/TRACOR, el. napětí 25 kV, expozice 50 s; – strusky VP2 olivo- Z analýz plyne, že dřevouhelná vysoká
vě zelená, struska KH a surové železo (litina 1. tavení) – analytický komplex JXA 8600/ pec na Milovech patřila spolu s vysoký-
KEVEX, el. napětí 15 kV, expozice 100 s; – každá ze strusek byla analyzována třikrát
na metalografických výbrusech v módu rentgenové energiově disperzní mikroanalýzy mi pecemi v Olešničce, Prudké a v Kado-
a s užitím korekcí ZAF; – x značí aritmetický průměr; – s x směrodatnou odchylku; – obsah vě k vysokým pecím Vysočiny, jejichž
uhlíku byl stanoven metodou podle Saltykova [6] z metalografického výbrusu vysokopecní strusky měly poměrně níz-

slévárenství / LIV / prosinec 2006 / 12 501

 ®
Obr. 7. Kujnicí (svářková) struska o chemickém složení uvedeném
v tab. II, nalezená pod hrází Milovského rybníka. Strukturní (mine-
ralogické) složení: wüstit (bílé, dendritické útvary) 15,0 %; fayalit
(světle šedé krystality) 44,4 %; melilit (skelná amorfní hmota) 37,0
%; póry 3,6 %. Neleptáno. Zvětšeno 150×
Obr. 8. Úlomek šedého surového železa (litiny 1. tavení) o che-
mickém složení uvedeném v tab. II. Neleptáno. Zvětšeno 75×
ký obsah oxidů železa. V samotných Milovech byl obsah oxi-
dů železa ve struskách podle analýz v tab. II o hodnotě 1,37 ±
± 92 hm. %, což je srovnatelné s průměrným obsahem oxidů
železa v uvedených třech vysokých pecích, pro který byla
stejnou metodou zjištěna průměrná hodnota koncentrace oxidů
železa 1,32 ± 1,07 hm. % [4]. Přitom průměrný obsah oxidů
železa ve struskách zahrnujících 16 vysokopecních lokalit
Vysočiny, včetně všech čtyř předchozích, činil 4,89 ± 3,92 hm.
% [4]. Obsah oxidů ve vysokopecních struskách vymezený
aritmetickým průměrem a směrodatnou odchylkou tak kolísal
přibližně od 0,97 do 8,81 hm. % oxidů železa. Také úlomek
šedého surového železa od milovské vysoké pece je přiměřeně
dobré jakosti.
Vysokou pec v Milovech je tedy možno počítat k pecím s re-
lativně dobrou vysokopecní metalurgií, srovnatelnou například
s pecemi v Kadově, Olešničce a v Prudké, kde s vysokopecní
struskou odcházel poměrně nízký obsah železa. Ve srovnání
s režimem v těchto pecích probíhal vysokopecní proces v lo-
kalitách v Ořechově u Křižanova, v Dlouhém u Nového Měs-
ta na Moravě, v Pusté Kamenici, v Dolním Bolíkově a zejmé-
na v Martínkově na Třebíčsku mnohem méně úsporně a ve
502 slévárenství / LIV / prosinec 2006 / 12
z historie
Obr. 9. Perlitická struktura úlomku surového železa (litiny 1. tave-
ní) podle tab. II. Ve struktuře je fosfidické eutektikum. Leptáno
Nitalem. Zvětšeno 300×
struskách odcházelo v průměru 9,24 ± 4,12 hm. % oxidů žele-
za. Podobná situace byla také u vysokých pecí, které pracova-
ly na Drahanské vrchovině ve Dzbeli a Úsobrně, kde se strus-
kou odcházelo v průměru 7,44 ± 2,77 hm. % oxidů železa.
Naproti tomu provoz vysoké pece ve Vranové Lhotě, která byla
součástí blanenských železáren patřících starohraběcímu
a knížecímu rodu Salmů, byl poměrně úsporný. Analýzy stru-
sek z dřevouhelné vysoké pece Rosolda, která pracovala ve
Vranové Lhotě, zaznamenaly v průměru 0,48 hm. % oxidů
železa [4].
Také svářková struska od kujnicí výhně v Milovech, obsahu-
jící 49,2 hm. % oxidů železa, má tento obsah u dolní hranice
vymezené směrodatnými odchylkami průměrného složení
oxidů železa z patnácti lokalit svářkových strusek z kujnicích
výhní Vysočiny. Průměrný obsah oxidů železa ve svářkových
struskách Vysočiny totiž činí 59,1 hm. % a kolísá v rozsahu
40,5 až 69,6 hm. % [4]. Uvedené závěry není sice možno pod-
ložit statistickými testy, avšak ve srovnání s průměrem dopo-
sud zpracovaných souborů analýz svědčí o zřetelné odchylce
ve směru k lepší kvalitě hutnických pochodů používaných
v Milovech.
Nutno poznamenat, že k uvedeným oxidům železa je nutno
počítat všechny druhy oxidů železa, které se mohou ve vyso-
kopecních, kujnicích i jiných struskách po zpracování železa
nacházet, tzn. oxidy typů Fe2O3, Fe3O4, FeO, příp. i FeO(OH)
a také čisté železo, které jsou použitou metodou RTG energi-
ově disperzní spektrální mikroanalýzy na metalografických
výbrusech vysokopecních strusek analyzovány. Uživatelské
programy v současnosti používaných analytických přístrojů
typu EDAX (energy dispersiv X-ray analysis) umožňují pouze
zvolit stechiometrický poměr oxidů ve struskách podle zkuše-
nosti, nikoli však určit jeho skutečnou hodnotu. Zpravidla se
v operačním programu zadává hodnota stechiometrického
poměru Fe2O3, popřípadě Fe3O4. Tím je zcela přirozeně ovliv-
něna také analytická přesnost použité metody.
Avšak vrame se na závěr k historii. Poznamenejme, že třetí
čtvrtina 19. století představovala nejprve prudký zlom železář-
ského hutnictví železa na Vysočině vyhasnutím vysoké pece
v Kadově v roce 1874 a poté, o dvanáct let později, úplný zánik
vyhasnutím vysoké pece v Ransku v roce 1886. Vysoká pec

z historie
v Milovech vyhasla již v třicátých letech 19. století a později
zanikla beze zbytku. Pouze rukopisná mapa J. A. Křoupala
z roku 1741 nám upřesňuje její polohu a také polohu hamru
v Brušovci. Práce v brušoveckém hamru pokračovala ještě
v letech 1864 až 1869 a také tento hamr, který je v písemnictví
lokalizován do Křižánek, zcela zanikl v roce 1877 [2]. V žele-
zářském hamru na Milovech se pracovalo ještě téměř čtyřicet
let po vyhasnutí vysoké pece a teprve v roce 1869 se v něm
přestalo zkujňovat. Poté sloužila budova hamru po různých
úpravách jako kovárna a nakonec jako obytné stavení, a to až
téměř do devadesátých let minulého století. Opuštěná a chát-
rající budova připomínající bývalý železný kujnicí hamr a na
Milovech slavnou dobu novoměstského železářského hutnictví
stojí doposud.
Literatura a poznámky
[1] HOSÁK, L.: Historický místopis země Moravskoslez-
ské. 2. vydání. Praha : ACADEMIA, 2004. 1 144 s. ISBN
80-200-1225-7.
[2] KREPS, M.: Železářství na Žársku. Brno : Blok, 1970,
214 s.
[3] SVOBODA, J. F.: Vlastivěda moravská. Novoměstský
okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1948. 720 s. (Autor
posouvá pustošivou vichřici o jeden rok později, uvádí-li:
Když totiž v roce 1741 zpustošila vichřice okolní lesy
byla tu (tj. na Milovech) postavena na zužitkování lesa
železárna. Na situačním plánku z tohoto roku nachá-
slévárenství / LIV / prosinec 2006 / 12
®
zíme u rybníka při cestě ke Křižánkám čtyři stavy a pod
nimi vysokou pec, drátovnu a hamr. Chaloupky asi
ustoupily na jiné místo a v roce 1755 stálo na pasece
Milovy šest podružských domků dělníků. Když přibýva-
lo vyklučené půdy, založen tu na podporu závodů vrch-
nostenský dvůr, který tu nacházíme vedle podniků
a šesti činžovních domků s 33 obyvateli v roce 1790.
V roce 1840 nebyla již vysoká pec v provozu, pouze hamr.
Při vrchnostenském dvoře byla kořalna a jinak tu byly
čtyři domy s 36 obyvateli, z nichž bylo 14 evangeliků.
V roce 1850 byla osada připojena k Německému (Němec-
ké – po druhé světové válce přejmenováno na Sněžné).
V roce 1935 postaven tu nový turistický hotel s osmi
chatami u rybníka, čímž dán počátek k vytvoření účel-
ného letoviska.
[4] Stránský, k. – ustohal, v. – rek, a. – strán-
ský. L.: Železné hutě a hamry Českomoravské a Dra-
hanské vrchoviny. Brno : Vysoké učení technické v Brně,
Fakulta strojního inženýrství, Ústav materiálového inže-
nýrství Františka Píška, 2003. 109 s. ISBN 80-214-2431-1.
[5] PLUHAŘ, J. – KORITTA, J.: Strojírenské materiály.
Praha : SNTL/ALFA, 1977. 562 s. (podrobnosti viz s.
392–395).
[6] SALTYKOV, S. A.: Stereometrická metalografie. Praha
: SNTL, 1962. 327 s. (postup viz s. 92 a další).
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
Ing. Lubomír Stránský, CSc.
503
çasopis pro sléváren ský pr û mysl / Fou ndr y Indust r y Jou r nal
roç n í k LI V / od 1. le d n a do 31. prosi nce 20 06 / Br no

obsa h – content s

Vedoucí redaktorka
Mgr. Helena Šebestová

Redaktorka
Bc. Milada Haasová

Redakční rada
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc., Ing. Ján Cibuľa, doc. Ing. Tomáš Elbel,
CSc., Ing. Štefan Eperješi, CSc., Ing. Jiří Fošum, Ing. Josef Hlavinka,
doc. Ing. Milan Horáček, CSc., Ing. Jaroslav Chrást, CSc., prof. Ing. Petr
Jelínek, CSc., Ing. Radovan Koplík, CSc., Ing. Zdeněk Král, CSc., doc.
Ing. Antonín Mores, CSc., prof. Ing. Iva Nová, CSc., Ing. Ivan Pavlík,
CSc., prof. Ing. Emil Ragan, CSc., doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc., prof.
Ing. Karel Rusín, DrSc., prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D., Ing. Vladimír
Stavěníček (předseda), prof. Ing. Karel Stránský, DrSc., Ing. František
Střítecký, Ing. Jiří Ševčík, Ing. Jan Šlajs, Ing. Ivo Žižka
 ®

Jmenný rejstřík autorů Hrazdira, D.: 68 Pavlík, I.: 273

Humpola, J.: 7 Recknagel, U.: 416
Albrecht, J.: 346 Chrást, J.: 269 Rödter, H.: 389
Bähr, R.: 391 Ivanov, S.: 416 Rusín, K.: 19, 68
Bakó, K.: 386 Jech, M.: 340 Saewert, H. Ch.: 391
Balcar, M.: 218 Jelínek, P.: 7, 14, 74 Skrbek, B.: 334
Bechný, L.: 289 Jiříkovský, J.: 150 Smrž, B.: 346
Bolibruchová, D.: 452 Kafka, V.: 213 Smutný, I.: 274
Burian, A.: 2, 4 Kajzarová, M.: 4 Sochor, J.: 164
Bůžek, Z.: 198 Kocian, L.: 394 Steinhäuser, T.: 10
Ciganek, M.: 68 Koplík, R.: 265 Střítecký, F.: 274
Cupák, P.: 19, 222, 462 Krosnar, J.: 59 Šebesta, B.: 281
Čech, J.: 164 Krýslová, K.: 410 Šenberger, J.: 197, 207, 213, 218, 394
Dahlmann, M.: 416 Kubíček, J.: 296 Ševčík, J.: 385
Duda, J.: 160 Lána, I.: 207 Škuta, R.: 14
Ebert, B.: 64 Lichý, P.: 74 Šlajs, J.: 383
Elbel, T.: 55, 328, 394 Lubojacký, M.: 416 Tesařová, H.: 400
Engelhorn, G.: 134 Man, O.: 400 Tlamicha, P.: 128
Engels, G.: 387 Martínek, L.: 218 Tomáš, K.: 222, 462
Fabian, V.: 452 Mikšovský, F.: 7, 74 Torn, K.: 117
Fila, P.: 218 Mores, A.: 283 Trbižan, M.: 55
Fošum, J.: 277 Neudert, A.: 414 Ulrich, J.: 142
Frajkor, P.: 4 Nová, I.: 290, 340, 410 Veverka, A.: 292
Hakl, J.: 444 Nováková, I.: 340 Vlach, B.: 456
Hampl, J.: 328 Novotný, J.: 4 Vlasák, T.: 444
Havelková, L.: 164 Ostrčil, P.: 277 Vojtkuláková, Z.: 404
Holzmann, M.: 456 Pacal, B.: 400, 404 Záděra, A.: 207, 394
Hrazděra, M.: 4 Pantělejev, L.: 404 Zemánek, R.: 64
Žižka, I.: 1, 384

Obsah
Albrecht, J. – Smrž, B.: Odprášení elek-
trických obloukových pecí vysokoúčinný-
mi filtry FVU.......................................346
Dedusting of electric arc furnaces with
high effective FVU filters
Bakó, K.: OVOTRAIN.......................386
Bechný, L.: Kovové suroviny..............289
Metal raw materials
Burian, A.: Rozvoj formovacích materiá-
lů směřuje k použití pojivových systémů
šetrných k životnímu prostředí................2
Burian, A. a kol.: Slévárenské směsi
s geopolymerním pojivovým systémem pro
vytvrzování CO2......................................4
Foundry mixtures with a geopolymeric
binder system for hardening with CO2
Bůžek, Z.: K intenzifikaci výroby oceli
v elektrických obloukových pecích.....198
About intensification of the electric arc
furnace steelmaking
Cupák, P. – Rusín, K.: Zkušenosti s vý-
robou a použitím jader s biogenním poji-
vem.........................................................19
Experience with production and use of
cores with biogenous binder
Cupák, P. – Tomáš, K.: Zkušenosti s ne-
křemennými ostřivy ve slévárně oceli
ŠMERAL Brno, a. s.............................222
Experience with non-quartz base sands in
the steel foundry of the joint-stock compa-
ny of ŠMERAL Brno, a. s.
Cupák, P. – Tomáš, K.: Využití záporné
tepelné dilatace lupkového ostřiva ke
snížení zbytkových pevností formovacích
směsí s vodním sklem..........................462
Exploitation of negative thermal expan-
sion of the shale sand to decreasing of
remanent strength of the mould and core
mixtures with sodium silicate binders
Dahlmann, M. a kol.: Speciální písky
firmy Hüttenes-Albertus pro výrobu slé-
várenských forem a jader.................... 416
Duda, J.: Základy přípravy bentonitové
formovací směsi...................................160
Elbel, T. a kol.: Studium reoxidace kovu
ve slévárenské formě............................394
Study of metal reoxidation in a foundry
mould
Elbel, T. – Hampl, J.: Vady odlitků – oxi-
dické pleny, uhlíkové pleny, černé skvrny
a flotace grafitu....................................328
Casting defects – oxide and dross inclusi-
ons, lustrous carbon films, black stains
and carbon flotation
Ebert, B. – Zemánek, R.: Očkování liti-
ny určené zvláště pro odlitky z materiálu
GJS 400-18-LT.......................................64
Targeted inoculation of cast iron parti-
cularly heavy castings made from materi-
al GJS 400-18-LT
Engelhorn, G.: Vyšší produktivita v tla-
kovém lití s technologií postřiku firmy
WOLLIN............................................. 134
Engels, G.: Modernizace výroby odlitků
– jak se můžeme poučit z historie.......387
Metal Casting Innovation – what can we
learn from the past?
Fabian, V. – Bolibruchová, D.: Výroba
zinkových odliatkov metódou odstredi-
vého liatia.............................................452
Manufacture of zinc castings by the cent-
rifugal casting method
Fošum, J. – Ostrčil, P.: FOND-EX 2006
– novinky v oblasti formovacích materiálů
a metod výroby forem a jader ............ 277
FOND-EX 2006 – novelties in the field of
moulding materials and methods of moulds
and cores manufacture
Hakl, J. – Vlasák, T.: Žárupevné vlast-
nosti vybraných niklových superslitin . ....
............................................................ 444
High temperature properties of selected
Ni base superalloys
Hrazdira, D. – Rusín, K. – Ciganek, M.:
Redukce množství těkavých organických
sloučenin (VOCs) v bentonitových směsích
užitím pokročilých oxidačních procesů
(AOPs) . .................................................68
Reduction of volatile organic compounds
(VOCs) in bentonite sands by advanced
oxidation processes (AOPs)
Chrást, J.: Formovací, jádrové a čistí-
renské stroje na výstavě Fond-ex 2006
.............................................................269
Moulding, core making, and fettling ma-
chines presented at the FOND-EX 2006
exhibition
 ®
Jech, M. – Nová, I. – Nováková, I.: Sle-
dování pevnostních charakteristik litiny
s lupínkovým a kuličkovým grafitem.....
.............................................................340
Monitoring of strength characteristics of
lamellar graphite cast irons and spheroi-
dal graphite ones
Jelínek, P. – Mikšovský, F. – Humpola,
J.: Anorganické pojivo Desil-J jako náhra-
da pojiv pro CO2-rezol.............................7
Inorganic Binder Desil-J as a substitute
for binders CO2-resol
Jelínek, P. – Škuta, R.: Pojiva pro termic-
kou konverzi sol-gel na bázi alkalických
silikátů...................................................14
The binders for thermal conversion sol-
-gel on the base of alkaline silicates
Jiřikovský, J.: 10 let inženýrské činnosti
firmy Metakon, s. r. o., Brno...............150
Koplík, R.: FOND-EX 2006 ve své třetí
etapě – současné slévárenství v rozšířené
Evropské unii.......................................265
FOND-EX 2006 in its third stage –
pre-sent foundry industry in extended
European Union
Krosnar, J.: Výroba vysoce jakostních
odlitků z litiny s lupínkovým grafitem pro
automobilový průmysl bez použití surové-
ho železa................................................59
The melting of high quality grey iron
castings for the automotive industry
without the use of pig iron
Kubíček, J.: Povrchové úpravy odlitků na
veletrhu FINTECH..............................296
Surface treatment technologies of
castings on the FINTECH Fair
Lichý, P. – Jelínek, P. – Mikšovský, F.:
Oolitizace ostřiva bentonitových formo-
vacích směsí...........................................74
The oolitization of bentonite moulding
mixtures opening material
Martínek, L. – Šenberger, J. – Fila, P.
– Balcar, M.: Sekundární metalurgie ve
slévárnách............................................ 218
Secondary metallurgy in foundries
Mores, A.: FOND-EX 2006 a oblast tech-
nologie výroby odlitků........................283
FOND-EX 2006 and the field of casting
manufacture technology
Neudert, A.: Trendy u bentonitových for-
movacích směsí.................................... 414
Nová, I.: Novinky ve výpočetní a měřicí
technice na veletrhu FOND-EX 2006
............................................................ 290
Computer and measuring innovation at
the trade fair FOND-EX 2006
Nová, I. – Krýslová, K.: Sledování roz-
měrových změn odlitků ze slitin Zn během
tuhnutí.................................................. 410
Monitoring of dimensional changes of
castings from Zn alloys during solidification
Pavlík, I.: FOND-EX 2006 z pohledu
tavicích a udržovacích pecí..................273
FOND-EX 2006 from the point of view of
melting and holding furnaces
Rödter, H.: Proč je očkování při výrobě
odlitků z litiny s kuličkovým grafitem tak
důležité?...............................................389
Why is inoculation at the production of
ductile iron castings so important?
Saewert, H. Ch. – Bähr, R.: Požadavky
na automobilové odlitky a vývoj postupů
lití.........................................................391
Demands on automotive castings and the
development of casting methods
Skrbek, B.: Použití ultrazvuku k hodno-
cení jakosti litinových odlitků.............334
Use of ultrasound for evaluation of iron
casting quality
Sochor, J. – Čech, J. – Havelková, L.:
Vyhodnocení vlivu mimopecní rafinace ve
vakuu na mechanické vlastnosti odlitků
v podmínkách ŽĎAS, a. s. .................164
Steinhäuser, T.: Postup výroby jader šetr-
ný k životnímu prostředí........................10
Environmentally friendly method of core
production
Střítecký, F. – Smutný, I.: FOND-EX
2006 a slévárenské technologie pro odlé-
vání Al slitin........................................274
FOND-EX 2006 and foundry technologies
for casting of Al alloys
Šebesta, B.: Měřicí přístroje pro kontro-
lu formovacích materiálů a pro řízení pro-
cesu přípravy směsi.............................281
Measuring equipment for checking of
moulding materials and sand preparation
control
Šenberger, J.: Úvodní slovo................197
Šenberger, J. – Kafka, V.: Ekonomie
výroby litiny v kuplovnách a elektrických
indukčních pecích................................ 213
Economy of cast iron production in cupo-
las and induction furnaces
Ševčík, J.: A co dál?............................385
Šlajs, J.: Kvalitní investice jako základ
zvýšení konkurenceschopnosti českého
slévárenství..........................................383
Tesařová, H. – Pacal, B. – Man, O.: Vliv
niklu na strukturu a mechanické vlast-
nosti feritické litiny s kuličkovým grafitem
............................................................ 400
Influence of nickel on the structure and
mechanical properties of ferritic ductiles
cast iron
Tlamicha, P.: Kyslíko-palivové spalovací
systémy ...............................................128
Torn, K.: Úvodní slovo....................... 117
Trbižan, M. – Elbel, T.: Výzkum, vývoj
a inovace ve slévárenském průmyslu . ......
...............................................................55
Research, development and innovations
in the foundry industry
Ulrich, J. a kol.: Uhlíkaté přísady pro
směsi za syrova, metody jejich zkoušení
a ekologické vlastnosti ........................ 142
Veverka, A.: FOND-EX 2006 – přístroje
pro kontrolu tekutého kovu a vlastností
kovových materiálů..............................292
The FOND-EX 2006 – measuring equip-
ment for molten metal control and testing
of properties of metal materials
Vlach, B. – Holzmann, M.: Vliv defektů
na deformační a lomové chování materiálů
na odlitky ............................................456
Effects of defects on the mechanical and
fracture properties of castings
Vojtkuláková, Z. – Pacal, B. – Pantělejev,
L.: Vliv tepelného zpracování na hetero-
genitu matrice LKG............................ 404
Influence of heat treatment on heteroge-
neity of nodular cast iron’s matrix
Záděra, A. – Šenberger, J. – Lána, I.:
Chemický ohřev při výrobě litiny s ku-
ličkovým grafitem...............................207
Chemical heating at manufacture of
spheroidal graphite cast iron
Žižka, I.: Slévárenství na prahu roku
2006............................................................. 1
Žižka, I.: Slévárenství 2006................384
Aktuality: 321, 373
Blahopřejeme: 46, 111, 193, 257, 322, 377,
440, 497
Odborné semináře a konference: 367
Poznamenejte si: 41, 110, 196
Publikace: 256, 439
Roční přehledy: 25, 91, 235, 304, 353
Slévárenská výroba v zahraničí: 106,
180, 250, 320, 490
Slévárenské konference: 316
Slévárenské veletrhy a výstavy: 39
Správy Zväzu zlievarní a kováční
Slovenska a Slovenskej zlievarenskej
spoločnosti: 35
Technické muzeum v Brně: 109
Výročí: 188
Výstavy: 186
Vzdělávání: 37, 104, 244, 315, 366, 485
Vzpomínáme: 112, 195, 259, 378, 442, 499
Z historie: 48, 115, 260, 324, 379, 500
Zajímavosti: 254, 319
Zajímavosti z oboru: 42, 107, 372, 435, 492
Ze slévárenského života: 247
Zprávy České slévárenské společnosti:
32, 95, 177, 240, 308, 362, 478
Zprávy Sdružení přesného lití: 103, 314,
484
Zprávy Svazu sléváren České republiky:
30, 93, 174, 237, 306, 358, 434, 475