Professional Documents
Culture Documents
MP Rezy Hranol Jehlan Fleischmann Martin
MP Rezy Hranol Jehlan Fleischmann Martin
1
PŘÍKLAD 1: A4 na výšku, O [10,5; 9,5]
Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (2; ∞; 1,5) a určete velikost řezu.
nρ2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1
C1=C1
E1=E1
B1=B1
F1=F1
A1=A1
pρ1
2
nρ2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1
C1=C1
E1=E1
B1=B1
F1=F1
A1=A1
pρ1
3
POSTUP KONSTRUKCE
1. Rovina ρ je kolmá k nárysně a protína všechny pobočné hrany hranolu. Řezem je šestiúhleník A’B’C’D’E’F’, jehož
vrcholy jsou průsečíky pobočných hran s rovinou řezu. Půdorysný obraz řezu je totožný s půdorysným obrazem
hranolu, nárysným obrazem řezu je úsečka E’2B’2.
nρ2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
B’2
C’2
A’2
D’2
F’2
E’2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1=D’1
C1=C1=C’1
E1=E1=E’1
B1=B1=B’1
F1=F1=F’1
A1=A1=A’1
pρ1
4
POSTUP KONSTRUKCE
1. Rovina ρ je kolmá k nárysně a protína všechny pobočné hrany hranolu. Řezem je šestiúhleník A’B’C’D’E’F’, jehož
vrcholy jsou průsečíky pobočných hran s rovinou řezu. Půdorysný obraz řezu je totožný s půdorysným obrazem
hranolu, nárysným obrazem řezu je úsečka E’2B’2.
E2 F2 D2 A2 C2 B2
(F)
(C)
B’2
C’2
(E) (D)
A’2
D’2
F’2
E’2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1=D’1
C1=C1=C’1
E1=E1=E’1
B1=B1=B’1
F1=F1=F’1
A1=A1=A’1
pρ1
5
PŘÍKLAD 2: A4 na výšku, O [10,5; 9,5]
Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (2; ∞; 3) a určete velikost řezu.
nρ2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1
C1=C1
E1=E1
B1=B1
F1=F1
A1=A1
pρ1
6
nρ2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1
C1=C1
E1=E1
B1=B1
F1=F1
A1=A1
pρ1
7
POSTUP KONSTRUKCE
1. Rovina ρ je kolmá k nárysně, ale neprotína všechny pobočné hrany hranolu. Řezem je pětiúhelník K’L’D’E’F’, jehož
vrcholy D’, E’, F’ jsou průsečíky pobočných hran s rovinou řezu a vrcholy K’, L’ jsou průsečíky hran horní podstavy s
rovinou řezu. Nárysný obraz řezu je úsečka E’2K’2(L’2). K sestrojení půdorysu řezu potřebujeme získat půdorysy bodů
K’ a L’. Jelikož máme jejich nárysné obrazy, po ordinále přeneseme tyto do půdorysu, kde na průsečících ordinály s
hranami horní podstavy hranolu nalezneme body K’1 a L’1.
nρ2
K’2= L’2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
D’2
F’2
E’2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1=D’1
L’1
C1=C1
E1=E1=E’1
B1=B1
F1=F1=F’1 K’1
A1=A1
pρ1
8
POSTUP KONSTRUKCE
1. Rovina ρ je kolmá k nárysně, ale neprotína všechny pobočné hrany hranolu. Řezem je pětiúhelník K’L’D’E’F’, jehož
vrcholy D’, E’, F’ jsou průsečíky pobočných hran s rovinou řezu a vrcholy K’, L’ jsou průsečíky hran horní podstavy s
rovinou řezu. Nárysný obraz řezu je úsečka E’2K’2(L’2). K sestrojení půdorysu řezu potřebujeme získat půdorysy bodů
K’ a L’. Jelikož máme jejich nárysné obrazy, po ordinále přeneseme tyto do půdorysu, kde na průsečících ordinály s
hranami horní podstavy hranolu nalezneme body K’1 a L’1.
nρ2
(K)
(L)
(E)
F’2
E’2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1=D’1
L’1
C1=C1
E1=E1=E’1
B1=B1
F1=F1=F’1 K’1
A1=A1
pρ1
9
PŘÍKLAD 3: A4 na výšku, O [10,5; 10,5]
Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (4,5; 5,5; 2,5) a určete velikost řezu.
E2 F2 D2 A2 C2 B2 nρ2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1
C1=C1
E1=E1
B1=B1
F1=F1
A1=A1
pρ1
10
E2 F2 D2 A2 C2 B2 nρ2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1
C1=C1
E1=E1
B1=B1
F1=F1
A1=A1
pρ1
11
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jelikož je rovina ρ je zadána obecně, musíme nejsprve určit, zda protíná podstavy hranolu. Je zřejmé, že
půdorysná stopa roviny řezu neprotíná dolní podstavu. Sestrojíme průsečnici p roviny horní podstavy a roviny ρ. Z
této konstrukce je patrné, že rovina ρ neprotíná ani horní podstavu.
2. Řezem hranolu je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’. Půdorysný průmět řezu je totožný s půdorysem hranolu. Pomocí
hlavních přímek roviny ρ získáme nárysný průmět řezu a dourčíme jeho viditelnost.
E2 F2 D2 A2 C2 B2 nρ2
p2
C’2
B’2
D’2
A’2
E’2
F’
E2 F2 2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1=D’1
C1=C1=C’1
E1=E1=E’1
p1
B1=B1=B’1
F1=F1=F’1
A1=A1=A’1
pρ1
12
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jelikož je rovina ρ je zadána obecně, musíme nejsprve určit, zda protíná podstavy hranolu. Je zřejmé, že
půdorysná stopa roviny řezu neprotíná dolní podstavu. Sestrojíme průsečnici p roviny horní podstavy a roviny ρ. Z
této konstrukce je patrné, že rovina ρ neprotíná ani horní podstavu.
2. Řezem hranolu je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’. Půdorysný průmět řezu je totožný s půdorysem hranolu. Pomocí
hlavních přímek roviny ρ získáme nárysný průmět řezu a dourčíme jeho viditelnost.
E2 F2 D2 A2 C2 B2 nρ2
p2
C’2
B’2
D’2
A’2
E’2
F’
E2 F2 2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1=D’1
C1=C1=C’1
E1=E1=E’1
p1
B1=B1=B’1
E0 F1=F1=F’1
A1=A1=A’1
F0
D0
pρ1
A0
C0
13 B0
PŘÍKLAD 4: A4 na výšku, O [11; 8]
Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (∞; 6; 7) a určete velikost řezu.
nρ2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1
C1=C1
E1=E1
B1=B1
F1=F1
A1=A1
pρ1
14
nρ2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1
C1=C1
E1=E1
B1=B1
F1=F1
A1=A1
pρ1
15
POSTUP KONSTRUKCE
1. Rovina řezu je rovnoběžná s osou x, proto lze pro konstrukci řezu využít třetího průmětu.
konstrukce viz obrázek
nρ2
A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2
ρ3
A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1
C1=C1
E1=E1
B1=B1
F1=F1
A1=A1
pρ1
16
POSTUP KONSTRUKCE
1. Rovina řezu je rovnoběžná s osou x, proto lze pro konstrukci řezu využít třetího průmětu.
konstrukce viz obrázek
2. Řez se ve třetím průmětu zobrazí jako úsečka A’3D’3. Získané body přeneseme z bokorysu do nárysu a získáme
druhý průmět řezu. V půdoryse splyne řez s průmětem tělesa. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’. Dourčíme viditel-
nost ve druhém průmětu.
nρ2
A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2
D’3 ρ3 D’2
C’3 C’2
E’3
E’2
B’3 B’2
F’3 F’2
A’3 A’2
A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2
D1=D1=D’1
C1=C1=C’1
E1=E1=E’1
B1=B1=B’1
F1=F1=F’1
A1=A1=A’1
pρ1
17
POSTUP KONSTRUKCE
1. Rovina řezu je rovnoběžná s osou x, proto lze pro konstrukci řezu využít třetího průmětu.
konstrukce viz obrázek
2. Řez se ve třetím průmětu zobrazí jako úsečka A’3D’3. Získané body přeneseme z bokorysu do nárysu a získáme
druhý průmět řezu. V půdoryse splyne řez s průmětem tělesa. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’. Dourčíme viditel-
nost ve druhém průmětu.
3. Skutečnou velikost řezu můžeme pro zjednodušení určit sklopením řezu ve třetí průmětně.
(C) nρ2
(D)
A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2
D’3 ρ3 D’2
(B)
C’3 C’2
(E)
E’3
E’2
D1=D1=D’1
C1=C1=C’1
E1=E1=E’1
B1=B1=B’1
F1=F1=F’1
A1=A1=A’1
pρ1
18
PŘÍKLAD 5: A4 na výšku, O [17; 13]
Kosý hranol s pravidelnou pětiúhelníkovou podstavou ABCDE v půdorysně (střed podstavy S [-4; 5; 0], A[-2; 2; 0],
A[4; 8; 8]) protněte rovinou ρ (8; 9,5; ∞) a určete velikost řezu.
E2 A2 D2 B2 C2
nρ2
x1,2 E2 A2 D2 B2 C2
A1 B1
E1
C1
A1 B1
D1
E1
C1
D1
pρ1
19
E2 A2 D2 B2 C2
nρ2
x1,2 E2 A2 D2 B2 C2
A1 B1
E1
C1
A1 B1
D1
E1
C1
D1
pρ1
20
POSTUP KONSTRUKCE
1. Rovina ρ je kolmá k nárysně a protíná horní podstavu hranolu. Řezem je šestiúhleník A’K’L’C’D’E’, jehož vrcholy
jsou průsečíky pobočných hran s rovinou řezu a průsečíky roviny řezu s hranami horní podstavy. Půdorysný obraz je
úsečka A’1C’1, nárysný obraz získáme přenesením průsečíků po ordinále do nárysného obrazu hranolu a dourčíme
jeho viditelnost.
E2 A2 D2 K’2 B2 L’2 C2
C’2
nρ2
A’2
D’2
E’2
x1,2 E2 A2 D2 B2 C2
A1 B1
E1
C1
A’1
E’1 K’1
A1 B1
D1
L’1
D’1
C’1
E1
C1
D1
pρ1
21
POSTUP KONSTRUKCE
E2 A2 D2 K’2 B2 L’2 C2
C’2
nρ2
A’2
D’2
E’2
x1,2 E2 A2 D2 B2 C2
A1 B1
E1
C1
A’1
E’1 K’1
A1 B1
D1
(E)
(A) L’1
D’1
C’1
E1
C1
(K) (D)
D1
pρ1
(L) (C)
22
PŘÍKLAD 6: A4 na výšku, O [11; 10,5]
Zobrazte řez roviny ρ (5,5; 6,5; 6) kosým hranolem o čtvercové podstavě ABCD v půdorysně (A [-5; 1,5; 0],
C[-1; 1,5; 0], A [1; 3,5; 6,5]).
nρ2
C2 D2 B2 A2
C2 D2 B2 A2
x1,2
D1
A1
D1
A1
C1
B1
C1
B1
pρ1
23
nρ2
C2 D2 B2 A2
C2 D2 B2 A2
x1,2
D1
A1
D1
A1
C1
B1
C1
B1
pρ1
24
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (C’) sestrojíme jako průsečík hrany CC s rovinou řezu. Zvolíme nárysně krycí přímku k a nalez-
neme její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany CC a přímky k je bod C’.
nρ2
C2 D2 B2 A2
k2
C2 D2 B2 A2
x1,2
k1 D1
A1
D1
A1
C1
C’1
B1
C1
B1
pρ1
25
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (C’) sestrojíme jako průsečík hrany CC s rovinou řezu. Zvolíme nárysně krycí přímku k a nalez-
neme její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany CC a přímky k je bod C’.
2. Mezi podstavou hranolu a řezem existuje vztah osové afinity. Osa afinity je průsečnice roviny podstavy a roviny
řezu, tedy půdorysná stopa pρ. Dvojice odpovídajících si bodů je C a C’. Za pomoci osové afinity dourčíme body
A’1, B’1, D’1. Po ordinálách dourčíme obraz řezu v nárysně a dourčíme jeho viditelnost.
nρ2
C2 D2 B2 A2
k2
A’2
D’2
B’2
C’2
C2 D2 B2 A2
x1,2
k1 D1
D’1 A1
A’1
D1
A1
C1
C’1
B1
B’1
C1
B1
pρ1
26
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (C’) sestrojíme jako průsečík hrany CC s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany CC a přímky k je bod C’.
2. Mezi podstavou hranolu a řezem existuje vztah osové afinity. Osa afinity je průsečnice roviny podstavy a roviny
řezu, tedy půdorysná stopa pρ. Dvojice odpovídajících si bodů je C a C’. Za pomoci osové afinity dourčíme body
A’1, B’1, D’1. Po ordinálách dourčíme obraz řezu v nárysně a dourčíme jeho viditelnost.
nρ2
C2 D2 B2 A2
k2
A’2
D’2
B’2
C’2
C2 D2 B2 A2
x1,2
k1 D1
D’1 A1
A’1
D1
A1
C1
C’1
B1
D0
A0 B’1
C1
B1
pρ1
C0
B0
27
PŘÍKLAD 7: A4 na výšku, O [15,5; 11,5]
Kosý hranol s pravidelnou pětiúhelníkovou podstavou ABCDE v půdorysně (střed podstavy S [-4; 5; 0], A[-2; 2; 0],
A[4; 8; 8]) protněte rovinou ρ (2; -3,5; 1,5) a určete velikost řezu.
E2 A2 D2 B2 C2
nρ2
x1,2 E2 A2 D2 B2 C2
A1 B1
E1
C1
A1 B1
D1
E1
C1
pρ1
28 D1
E2 A2 D2 B2 C2
nρ2
x1,2 E2 A2 D2 B2 C2
A1 B1
E1
C1
A1 B1
D1
E1
C1
pρ1
29 D1
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (E’) sestrojíme jako průsečík hrany EE s rovinou řezu. Zvolíme nárysně krycí přímku k a nalez-
neme její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany EE a přímky k je bod E’.
Je nutné uvědomit si, že půdorysný stopník krycí přímky k má zápornou y-souřadnici.
E2 A2 D2 B2 C2
nρ2
k2
x1,2 E2 A2 D2 B2 C2
A1 B1
E1
C1
A1 E’1 B1
D1
E1
C1
pρ1
k1
30 D1
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (E’) sestrojíme jako průsečík hrany EE s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany EE a přímky k je bod E’.
Je nutné uvědomit si, že půdorysný stopník krycí přímky k má zápornou y-souřadnici.
2. Mezi podstavou hranolu a řezem existuje vztah osové afinity. Osa afinity je průsečnice roviny podstavy a roviny
řezu, tedy půdorysná stopa pρ. Dvojice odpovídajících si bodů je E a E’. Za pomoci osové afinity dourčíme body
A’1, B’1, C’1, D’1. Po ordinálách dourčíme obraz řezu v nárysně a dourčíme jeho viditelnost.
E2 A2 D2 B2 C2
C’2
D’2
nρ2
B’2
k2
E’2 A’2
x1,2 E2 A2 D2 B2 C2
A1 B1
A’1
E1
C1
B’1
A1 E’1 B1
D1
E1 C’1
C1
pρ1
D’1
k1
31 D1
POSTUP KONSTRUKCE
2. Mezi podstavou hranolu a řezem existuje vztah osové afinity. Osa afinity je průsečnice roviny podstavy a roviny
řezu, tedy půdorysná stopa pρ. Dvojice odpovídajících si bodů je E a E’. Za pomoci osové afinity dourčíme body
A’1, B’1, C’1, D’1. Po ordinálách dourčíme obraz řezu v nárysně a dourčíme jeho viditelnost.
E2 A2 D2 B2 C2
C’2
D’2
nρ2
B’2
k2
E’2 A’2
x1,2 E2 A2 D2 B2 C2
A1 B1
A’1
A0
E1
C1
B’1
B0
A1 E’1 B1
D1
E0
E1 C’1
C1
pρ1
D’1 C0
k1
D0
32 D1
PŘÍKLAD 8: A4 na výšku, O [13,5; 10]
Je dán pravidelný šestiboký jehlan s vrcholem V[0; 4; 6,5] a podstavou ABCDEF v půdorysně (A[-2,5; 6; 0]). Zobrazte
řez jehlanu rovinou ρ (4,5; 90°; 150°) a určete jeho skutečnou velikost.
V2 nρ2
E2 D2 F2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
B1
V1
E1
A1
F1
pρ1
33
V2 nρ2
E2 D2 F2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
B1
V1
E1
A1
F1
pρ1
34
POSTUP KONSTRUKCE
1. Rovina řezu je kolmá k nárysně a protíná všechny pobočné hrany jehlanu. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’,
jehož nárysným obrazem je úsečka B’2E’2. Půdorysy vrcholů leží na ordinálách a na půdorysu příslušných pobočných
hran.
V2 nρ2
A’2
B’2
F’2 C’2
E’2 D’2
E2 D2 F2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
D’1 C’1
B1
B’1
V1
A’1
E1 E’1
F’1 A1
F1
pρ1
35
POSTUP KONSTRUKCE
1. Rovina řezu je kolmá k nárysně a protíná všechny pobočné hrany jehlanu. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’,
jehož nárysným obrazem je úsečka B’2E’2. Půdorysy vrcholů leží na ordinálách a na půdorysu příslušných pobočných
hran.
V2 nρ2
A’2
B’2
F’2 C’2
E’2 D’2
E2 D2 F2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
C0
D’1 C’1
D0 B1
B0 B’1
V1
A0 A’1
E0 E1 E’1
F0 F’1 A1
F1
pρ1
36
PŘÍKLAD 9: A4 na výšku, O [11; 11]
Pravidelný pětiboký jehlan s vrcholem V[-2,5; 4; 6,5] a podstavou ABCDE v půdorysně (A[-4; 7; 0]) protněte rovinou
ρ (0; 60°; 150°). Zobrazte řez a určete jeho skutečnou velikost.
V2
nρ2
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
V1 B1
pρ1 E1
A1
37
V2
nρ2
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
V1 B1
pρ1 E1
A1
38
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’.
Je nutné uvědomit si, že půdorysný stopník krycí přímky k má zápornou y-souřadnici.
V2
nρ2
k2
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
V1 B1
A’1
pρ1 E1
A1
k1
39
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’.
Je nutné uvědomit si, že půdorysný stopník krycí přímky k má zápornou y-souřadnici.
2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je A1, A’1.
Řezem je pětiúhelník A’B’C’D’E’. Nárysy vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa.
Dourčíme viditelnost řezu v druhé průmětně.
V2
nρ2
k2 A’
2 B’2
E’2 C’2
D’2
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
C’1
D1
D’1
V1 B1
B’1
A’1
E’1
pρ1 E1
A1
k1
40
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’.
Je nutné uvědomit si, že půdorysný stopník krycí přímky k má zápornou y-souřadnici.
2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je A1, A’1.
Řezem je pětiúhelník A’B’C’D’E’. Nárysy vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa.
Dourčíme viditelnost řezu v druhé průmětně.
V2
nρ2
k2 A’
2 B’2
B0
C0 E’2 C’2
D’2
A0
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D0
E0 C’1
D1
D’1
V1 B1
B’1
A’1
E’1
pρ1 E1
A1
k1
41
PŘÍKLAD 10: A4 na výšku, O [10; 10]
Pravidelný pětiboký jehlan s vrcholem V[-2,5; 4; 6,5] a podstavou ABCDE v půdorysně (A[-4; 7; 0]) protněte rovinou
ρ (3; 4; 3). Zobrazte řez a určete jeho skutečnou velikost.
nρ2
V2
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
V1 B1
E1
A1
pρ1
42
nρ2
V2
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
V1 B1
E1
A1
pρ1
43
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme
její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’. Pro usnadnění dalšího postupu
využijeme také krycí přímky l pro zjištění bodu D’.
nρ2
V2
k2
l2
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
l1
D1 D’1
V1 B1
A’1
E1
A1
k1
pρ1
44
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme
její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’. Pro usnadnění dalšího postupu
využijeme také krycí přímky l pro zjištění bodu D’.
2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je A1, A’1.
Jelikož rovina řezu protíná podstavu tělesa, součástí řezu je úsečka K’L’. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’K’L’. Nárysy
vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa. Dourčíme viditelnost v obou průmětech.
nρ2
V2
C’2 B’2
k2
l2 A’2
D’2
D2 E2 L’2 C2 A2 B2
x1,2 K’2
C1
l1
D1 D’1 C’1
K’1 V1 B1
B’1
A’1
E1 L’1
A1
E’1 k1
pρ1
45
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme
její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’. Pro usnadnění dalšího postupu
využijeme také krycí přímky l pro zjištění bodu D’.
2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je A1, A’1.
Jelikož rovina řezu protíná podstavu tělesa, součástí řezu je úsečka K’L’. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’K’L’. Nárysy
vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa. Dourčíme viditelnost v obou průmětech.
nρ2
V2
C’2 B’2
k2
l2 A’2
D’2
D2 E2 L’2 C2 A2 B2
x1,2 K’2
C1
l1
D1 D’1 C’1
K’1=L0 V1 B1
D0
B’1
A’1
E1 L’1=L0
A1
C0
E’1 k1
A0 pρ1
B0
46
PŘÍKLAD 11: A4 na výšku, O [10; 12]
Pětiboký jehlan s vrcholem V[2,5; 7; 6] a podstavou ABCDE v půdorysně (A[-4; 7; 0], S[-2,5; 4; 0]) protněte rovinou
ρ (3; 7; 2). Zobrazte řez a určete jeho skutečnou velikost.
nρ2
V2
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
B1
S1
E1
V1 A1
pρ1
47
nρ2
V2
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
B1
S1
E1
V1 A1
pρ1
48
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (D’) sestrojíme jako průsečík hrany DV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany DV a přímky k je bod D’.
nρ2
V2
k2
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
D’1
B1
S1
E1
V1 A1
k1
pρ1
49
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (D’) sestrojíme jako průsečík hrany DV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany DV a přímky k je bod D’.
2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je D1, D’1.
Řezem je pětiúhelník A’B’C’D’E’. Nárysy vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa.
Dourčíme viditelnost v obou průmětech.
nρ2
V2
k2 B’2
C’2
A’2
D’2
E’
D2 E2 2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
C’1
D’1
B1
S1
B’1
E1
E’1
V1 A1
A’1
k1
pρ1
50
POSTUP KONSTRUKCE
1. Jeden vrchol řezu (D’) sestrojíme jako průsečík hrany DV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany DV a přímky k je bod D’.
2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je D1, D’1.
Řezem je pětiúhelník A’B’C’D’E’. Nárysy vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa.
Dourčíme viditelnost v obou průmětech.
nρ2
V2
k2 B’2
C’2
A’2
D’2
E’
D2 E2 2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D1
C’1
D’1
B1
D0
S1
B’1
C0
E1
E0 E’1
V1 A1
A’1
B0
k1
A0
pρ1
51