Obsah

Nebyla nalezena položka obsahu.

Úvod
 Studium společnosti v jeho celistvosti
 Různosti a podobnosti společenských systémů a člověka jako takového
 Lidská přirozenost tkví v rozmanitosti – lidé velmi různí
 Dříve výzkum převážně na malé, neindustriální společnosti, nyní už širší obzor
 Zapojení archeologie do antropologie – hlavně v anglosaské linii (zkoumání artefaktů,
předmětů), tím co po lidech zůstalo se zabývá

 Eriksen – Kulutrní a sociální antropologie : Kapitola 2 (dějiny antropologie) , Kapitola 3

(terénní výzkum) – v isu interaktivní osnova 1. blok úvod

 Základní pojmy:
 Antropologie (= nauka o člověku) – srovnávací studium kulturního a sociálního života
 Společnost – jako lidi co dodržují určitá pravidla, charakter společenské organizace lidského
života, modely interakce a mocenské vztahy, předcházela kultuře, vytvořila kulturu (ta ji ale
zpětně začala ovlivňovat)
 Sociální antropologie = nauka o člověku ve společnosti, popis vzorce jednání, typy sociální
kontroly
 Kultura – obsah pravidel co lidé dodržují, z latinského colere (pěstovat, kultivovat) –
schopnosti, představy a formy chování, které si lidé osvojili jako příslušníci společnosti
 Kulturní antropologie – nauka a aspektech lidství, které jsou získané, přes kulturní statky
popis společnosti
 Etnologie – v Německu, ve střední Evropě, na východ – nejčastěji etnografické metody
 Etnografie – do hloubky popis dané kultury, pozorování v terénu, dlouhodobé
 Lingvistická antropologie – zkoumání kultury, lidí přes jejich jazyk
 Fyzická antropologie – fyzické rozdíly mezi lidi, přes to zkoumání kulturních vzorců

 Strukturalismus – lidská mysl má stejnou architektoniku, jež nachází své vyjádření v mýtech,
příbuzenství a dalších kulturních projevech
 Strukturální funkcionalismus – všechny společnosti fungují na základě stejných principů
 Materialistické přístupy – kultura, společnost určeny ekologickými a technologickými faktory

 Kultura se vztahuje k systematickým podobnostem i odlišnostem

 Kulturní koncepty spojeny s antropologií využívány antropologicky
 Hlavní metoda – zúčastněné pozorování v rámci dlouhodobého terénního výzkumu (nejméně
rok) v určitém sociálním prostředí
 Hledání zajímavých stránkách pro srovnání
 Je srovnávací obor
 Sociologie – hlavně industriální společnosti, reflektování moderní společnosti vs.
Antropologie – hlavně neindustriální, zkoumání těch jiných, jejich mýtů
 Soudobá antropologie se ale více překrývá se sociologií, sociologie se inspirovala materiálními
studiemi (antropologie se vždy zaměřovala na studium věcí, prostoru) – věci nejen
 ekonomické položky, ale rozšiřují způsoby a charakter sociálního jednání, věci také něco
komunikují a vyjadřují
 Poté antropologické chápání jiných i změnilo vlastních chápání sebe sama těch jiných – v rané
fázi
 Anti-esencialismus jako základ antropologie
 Erikson – pojem rasa se nemá používat – pseudovědecké vnímání ve společnosti
 Chápání pozicionality ve světě

 Teoretické otázky se točili kolem univerzálních (podobnosti) a relativních (odlišnosti) aspektů

lidskosti

 Varování před etnocentrismem

 Snaha o pochopení společnosti zevnitř, nikoliv podle metrik jiných civilizací (např. počet
křesťanů, GDP, roční příjem, počet obyvatel, dostupnost k elektřině, gramotnost, počet aut,
kin na jednotlivce)
 Relativistický přístup – každá společnost vlastní kulturu hodnoty, žádná nemá nadřazené
 Často souvisí s kritikou určitých pojmů jako součástí etnografovy společnosti – např. politika
 Kulturní relativismus – opak etnocentrismu (na rozdíl od něj ale neobsahuje morální princip) –
kultury kvalitativně odlišné a mají svoji jedinečnou vnitřní logiku – nemůžou být posuzovány
podle stejných měřítek – jde o nesporný metodologický a teoretický předpoklad v
antropologii
 Není v rozporu s univerzalismem – konkrétní model může být společný všem společnostem
 Mnozí antropologové v práci relativističtí, v soukromém životě ale preferují určité hodnoty

 Základní témata:
 Kultura a jazyk – těžko oddělitelné
 Systém a funkce (jak je společnost strukturovaná a jakou funkci mají skupiny, jednotlivci) –
sociální antropologie
 Manželství, rodina, příbuzenství
 Gender
 Řád, autorita, sociální kontrola
 Náboženství (nějaký výklad světa)

 Kultura a jazyk
 Systém symbolů (znak s významem)
 2 typy kultur podle převládajících hodnot (Benedictová) – jako ustálené kulturní vzorce:
 Apollinská kultura – bezkonfliktní lidé, lidé se drží vzorců, lidé jsou spokojeni v kultuře tak jak
funguje
 Dionýská kultura – převládá jednotlivec, co jde za vlastním cílem
 Socializace a sexualita (Freud)

 Systém a funkce:
 Status – v sociologii umožňuje stratifikovat společnost
 Status v antropologii – v různé sociální roli různý sociální status – např. jiný v rodině a jiný
v práci
 Čím víše statusů - tím více sociálních rolí – komplexnější společnost
 Patrilinearita a matrilinerarita (hlavně v zemědělských společnostech – majetek, privilegia se
dědí po ženské linii)
 Zájem o rituály – jejich význam, přechodové rituály – přejít z jedné fáze do jiné fáze života

 Manželství, příbuzenství
 Často muž a žena – binární chápání
 Jejím sloučením vzniká úplný celek
 Zákaz incestu – univerzálně existuje ve všech kulturách – proto, aby muži nesoupeřili mezi
skupinami – stabilita mezi skupinami – možnost utvářet kolaborativní jednotky přes
manželský svazek
 Manželství – sexuální nárok a exkluzivita – vzniká i legitimní potomstvo
 Monogamie, polygamie
 Polygamie jako jedna žena (polyandrie) – tam, kde zdroje a získání potravy velmi omezené –
celkem méně dětí – udržení stability ve společnosti , často i jako bratrská polyandrie – mladší
bratr se musí postarat o ženu a rodinu bratra pokud umřel
 Polygamie jako jeden muž (polygynie) – ženy byli více svobodné – velkou ekonomickou
nezávislost, byla ona hlavní člen své rodiny
 Monogamie – jednodušší kontrolovat ženu – nerovná moc více
 Patrilokalita – nově vzniklá rodina žije s rodinou manžela, lovecké společnosti
 Matrilokalita – nově vzniklá rodina žije s rodinou manželky, zemědělské společnosti
 Rod a klan

 Náboženství
 Inspirace Durkheimem (oddělením posvátného a světského)
 I v rámci ateistické společnosti – např. konzum bere funkci posvátna
 Jiný ale názor – moderní společnost už velmi automatizovaná – není potřeba posvátnosti pro
sociální kohezi
 Posvátnost je to, co společnost udržuje pohromadě
 Jde o společenský konstrukt
 Magie (imitativní – voodoo, mám něco podobného co symbolizuje co chci a kontaktní –
šáhneš na psa jako těhotná - problém) – bez prostředníků, funguje v rámci provozování, např.
romská kultura, každý jednotlivec si je může osvojit – není potřeba někoho dalšího
 Šamanismus (kontakt s transcendentem) – má osobní kontakt s nadpřirozenem, není totéž
jako kněz, on je sám tou institucí
 Kněz – prostředník víry, nemá přímý kontakt s bohem

 Stručné dějiny antropologie

 Antropologický obrat – Sokrates, Plato
 Herodotos – otec dějepisu – etnografické poznámky
 Fantaskní prvky – kmen v Indii – nemají ústa, živí se vůní květin
 Nekultivovaná půdo pro Římany – negativní konotace – země divochů

 6.st. – líčení cesty svatého Brendana od jednoho ostrova k druhému – čelí netvorům
 14.st. – Mandevillovo cestování - líčí cesty Malou Asií, Egyptem, Persií, Indií – ohromná města,
lidé odpudivou barvu pokožky, jsou žlutí nebo zelení, Indie pod vládou Saturnu, Evropanům
vládne Měsíc – proto cestují více, Indie – uctívání hadů, potkává lidi bez hlavy s obličejem
hrudi – nic si však nepřivlastňuje, neponechává si jako suvenýr
 Kategorie divocha ve starověku i středověku – žije jako primitiv v divočině
 Ve středověku strach i závist – dokážou naplňovat své potřeby bez institucí – nezávislost na
řádu, velká svoboda
 Lidově – mají dokonalé smysly, sílu, moc – nepotřebují řád
 Především oblast fantazie

 Evropské zámořské cesty a kolonialismus

 Pozornost misionářů, cestovatelů a dobyvatelů
 Cortés (1485-1534) - přijel získat zlato – psal dopisy císaři – v něm informace o aztécké
kultuře, dobýt říši mu velmi pomohla domorodá milenka, bez ní se neobešel, získával spoustu
informací, využil vnitřních rozporů v Aztécké říši, jeho voják napsal známou knihu o zážitků
z dobývání Mexika
 1542 – debata o zvěrstvech páchaných na domorodcích – 1 strana – Indiáni jako nevzdělaní
barbaři, španělská nadvláda jako cesta k nápravě, Španělé zodpovědnost zastavit barbarské
nekřesťanské rituály (obětování lidí), potřeba evangelizovat je, 2. strana – jde především o
zlato, umřelo za 40 let 12 milionů lidí, nakládali s lidmi jako s blátem – hůř jak se zvířaty
 Následující století – 1. strana vyhrála
 1556 – kvalitní etnografický výpis o nyní vymřelém kmeni Jižní Ameriky – Evropani byli zajati a
pozorovali je – kanibalismus, nahota = tabu středověkého i novověkého světa – legitimizovalo
to civilizování těchto divochů

 1724 – Zvyky divokých Američanů – komparativní přístup – předchůdce evolucionismus

(dominantní směr antropologického myšlení v polovině 19.st.) – tvrdil totiž, že každá kultura
se vyvíjí a časem dosáhne úrovně jako ta evropská – oni nyní na úrovni našeho starověku
 18. st. – vědecké expedice, získávání přírodnin a etnografik
 Např. plavba Jamese Cooka – objevil spoustu – tisíce vzorků, etnografik a přírodnin a
předmětů, zvířat
 Běžně se organizovali expedice pro systematický sběr dat etnografik v mimoevropských
oblastech


 Vznik v 19.st. antropologie
 1850 – první antropologické a etnologické společnosti
 Fotografie – ne jen okrasa, ale zdroj informací – pokládáno za objektivní informace, popisná
fakta jako zkreslující, slova nestačí na popsání všeho
 Často antropologové ani necestovali, na základě fotografií přicházeli ke konstruktům a
závěrům
 Na fotku potřeba vše dobře naaranžovat – nezachycují realitu, ale představu autora
 Mezirasové srovnávání – některé fotky s pozadím, aby se dala porovnávat fyzické parametry,
domorodec zaujmul konkrétní postoj
 Pokud nechtěli fotit – měli se fotit tajně, přislíbit fotografovaným snímek
 Antropologie jako intelektuální opěrný pilíř kolonialismu
 Mluvila o „jiném“ člověku, mimo homogenní kulturu
 Africké, indiánské kmeny
 Téma se otevírá po objevení Ameriky – setkání jiných lidí – impuls k jejich výzkumu
 Proto-antropologie – cestopisy, cestovatelé psali o domorodých lidí co potkali
  Cestopis zároveň i utvrzení toho, co vidíme samy u sebe – idealizace vlastní kultury a
„zjednodušování jejich – vnímání jich jako i primitivní“
 Utopická literatura – Moore – cestovatel objeví ideální kulturu
 Robinson Crusoe – Člověk britizuje své prostředí – ideální civilizační přístup
 V 19. st. – fotografie jako okno do vidění příslušníky jiných kultur – fotografie se velmi
stylizovali – např. foto černošské rodiny – nastylizoval je, ale Evropané nerozumí této
stylizovanosti – zkreslují a vytvářejí představu o jiných
 Myšlenková kategorizace podobná taxonomii zvířat, rostlin (rod, čeleď, atd.) – lidé v něčem
podobní, ale v něčem fundamentálně odlišní – kategorizují se
 Lidské zoo – vytvoření komunity 200 lidí – lidé se tam chodili koukat a poznávat primitivní
kulturu – v Ženevě – černoši ale mohli chodit i ve městě, měli to jako práci – stereotypizace
jejich kultury
 I nynější forma – když jedu do Safari, často i potkání domorodých kmenů

 V klasickém období – zaměření na primitivní kultury – uzavření, malé skupiny, preliterární, ne

tolik sociálních pozic, jednodušší struktura společnosti
 1874 – dílo Primitivní kultura – první antropologická definice nehodnotícího pojetí kultury
 Později se začali reflektovat mocenské kořeny antropologie

Vývoj antropologie na české území

 Česká společnost antropologická – přelom 19. a 20. st. – jako biologická věda, fyziologické a
rasové odlišnosti
 Ladislav Holý – téma národní identity a postkomunistické transformace společnosti
 Aleš Hrdlička – jezdil do Afriky, opravdu fyzická antropologie
 Národopis – o Čechách, Moravě a Slezsku, i prvky folkloralistiky, etnologické přístupy
 2008 – první profesní instituce pro zkoumání antropologie v zahraničí
 Leopold Pospíšil – svá studia, studoval v Americe sociologii, antropologii, práva - Odborník na
antropologii práva
 Současně i kulturní a sociální vlivy v rámci integrálního pohledu na člověka

Britská a americká antropologická tradice

 Evolucionismus, historismus a kulturní determinismus – tyto 3 myšlenkové směry
 1. antropologové – seděli a získávali zprostředkované informace – fotky, cestopisy, nedělali
moc vlastní výzkum

 Evolucionismus
 Taylor – zakladatel, jeden ze zakladatelů antropologie vůbec
 Vytvořil definici kultury – (jako výčet sociálních institucí co tvoří kulturu) komplexní celek,
zahrnuje znalost, mravnost, právo, zvyky a další schopnosti nabyté člověk v rámci společnosti
– velmi statické pojetí, univerzální pojetí – všeobecná lidská charakteristika
 Kulturní přežitky – měli v určité době své místo, nyní ale už neplní svoji funkci, ale přesto
v kultuře zůstávají – např. děti co si hrají s meči, křesťanské svátky, rituály (např. jablko –
hvězda - štěstí)
 Náboženství – víra v duchovní bytosti, minimálně jde alespoň o animismus = víra v duši a
duchovní bytosti
 Řecké báje – zároveň i postavy vyjadřující charakter společnosti – posvátné struktury odráží
společenské struktury
 Náboženství řeší rozdíly v odlišnosti (např. mrtvé vs. Živé tělo, totemy jako vtělení předků)
 Náboženské představy – také představují společenský vývoj (duchovní bytosti ve zvířatech,
věcech – polyteismus (zastoupení různé sféry života různými bytosti) – monoteismus (stačí už
jediná sféra života a společnosti) – finální stádium vývoje

 Etós pokroku – i normativní charakter

 Odkaz na Darwina přímý není
 V antropologii promítána Rousseova představa (ušlechtilý divoch) a racionální osvícenská
představa
 Kant – vývoj společenské struktury
 Kulturní pokrok
 Psychická jednota lidstva – všichni lidi psychologicky stejní, podobné kultury, llidé prochází
podobným vývojem
 Stádia lidského vývoje - stejný předpoklad vývoje, normativní hledisko – ostatní jako zaostalí (i
např. Islám po 9/11 – procházejí si vývojovou fází, jsou ještě v zaostalé fázi) – nakonec snad
nás méně vyvinutí doženou, často jako nutná, přirozená
 Vývojový paralelismus – vývoj probíhá stejným způsobem, ale časově je v každé kultuře někde
jinde
 Komparativní metoda – potřebovat porovnávat kultury, abychom pochopili v jakém stupni
vývoje jsou
 Vychází i z evoluce zvířat – má logiku, jde o genezi, koncept vývoje klíčové
 Nejsou ale rasy, civilizace zdegenerované – teorie bojuje proti určitým předsudkům – jen
časově pozadu

 Stádia
 Divošství – ovlivněn zprostředkovanými zdroji, velmi divocí
 Barbarství – zemědělství
 Civilizace (objev písma)

 Freiser
 Periodizuje vývoj na základě vývoje náboženství
 Fáze magie – náboženství – věda
 Pokud známe pravidla – můžeme predikovat budoucnost
 Totem (spojené s incestem)
 Totemismus – jedinec nebo skupina souvisí s prapředkem, který má původ v přírodě (většinou
živočich nebo rostlina), jenž je symbolizován totemem
 Na společnost aplikoval psychoanalytické myšlení a koncepty
 Nachází paralely mezi severskými, řeckými mytologiemi
 Obecné formy a představy v narativu
 Představa vůdce – král, mág, který má nějakou slabinu, kterou musíme nalézt abychom ho
zabili – potřeba aby vládce byl nahrazen jiným, když je ještě silný, aby se nestal slabým
vládcem
 Noský příběh – nejkrásnější bůh, všechny bytosti musí slíbit, že mu nikdy neublíží, bůh umře
lstivostí Lokiho, slepý bůh ho zabije šípem
 Stejný motiv – jmelí, dub (listí mají celý rok – výjimečné) – posvátné symboly – v různých
kulturách magické schopnosti, jedině tím, že se zmocní těchto stromů, rostlin je vůdce
poražen, potřeba magie k poražení vůdce

 Směr kulturní difúze (Difusionismus)

 Kulturní objev je jedinečná individuální záležitost a začne se šířit mezi ostatní – šíří se mezi
kulturami kulturním kontaktem
 Velká část ostatních kultur čerpá z toho co vymyslel Egypt (jedna z prvních civilizací), ty se
šířili dále, atd.
 Alternativní teorie pro chápání podobných znaků (ne nezávislá stádia)

 Historismus
 1. polovina 20.st.
 Kritika evolucionismu
 Terénní výzkum (hlavně v Americe)
 Oni čtou zprostředkované zdroje a poté se to snaží složit do jednotné teorie
 Každá kultura vlastní podobu a závislá na svém historickém vývoji
 Lze geograficky kultura katalogizovat
 Kultury se ale i potkávají a ovlivňují
 Analýzou kulturních prvků lze zkonstruovat její historii a typy kontaktů
 Žádný jednotný princip pro společenský vývoj, žádná univerzální kultura a ani žádná
univerzální psychologická jednota
 Potřeba ne-hodnotícího studia kultur (někdy až kulturní relativismus)
 Srovnávací věda
 Není zde normativní, hierarchické myšlení – tím kritizují evolucionismus
 Proti rasistickým teoriím
 Kulturní region/oblast – kultury v kontaktu, něco společného, ale přesto vnitřně rozmanití
 Kultura – jde o společnost – veškeré projevy sociálních zvyků, reakce individua a reprodukuje
se – to, co děláme, ne to, co artefakty sociální struktury jsou, potřeba vztahovat vztahy
v rámci kultury, dynamické pojetí
 Kulturní determinismus (teorie kultury osobnosti) – velmi nás ovlivňuje kultura, osobnost
determinována kulturou – jedinec adoptuje kulturní vzorce a stává se odrazem kultury, i na
základě pár jedinců můžeme dobře zkoumat kulturu – až dokonce i národní charakter
 Člověk od zvířata – odlišení: schopnost osvojit si artikulovaný jazyk – přenášení symbolických
významů, schopnost používat věci, schopnost uvažovat a myslet (diskutabilní, zda pravdivé)
 Rozdíl mezi primitivním a civilizovaným člověkem – různé kultury, různé způsoby řešení
problémů, které se kultuře manifestují, není ničím lepší nebo horší
 Odbourávání esencialismu

 Ruth Benedict
 Za 2. světové války a poté krátce se antropologie stává pomocná vojenským strategiím –
chápání proč a kdy a jak kultura používá své zbraně – pro poznání nepřítele
 Kulturní determinace – inspirace – studium Japonců v Americe – v nich se otiskla kultura, také
studium filmů, dokumentů
  Japonské myšlení (dbá více na dodržování závazků, vytváří harmonii, svazující vztahy, pro
prosperitu potřebují velkou péči, zastřihávání, jde o kultivaci kultury)
 Japonské myšlení jako meč – disciplína, potřeba péče,
 Japonské – kultura hanby, dodržování pravidel velmi silný individuální prožitek, když pravidlo
poruším – Japonec trestá sám sebe velkou hanbou, jen tím vím, že jsem pravidla porušil, i teď
v Japonsku tolik inovativní nejsou, respekt (např. pokud ve sportovním týmu nepřítel
v oslabení – nevyužiju toho a budu mít respekt)
 Americká kultura – kultura vinny – porušování pravidel nevadí až dokud se to neprovalí,
netrápí nás tolik porušování pravidel, pokud na to nikdy nepřijde, chápáno jako inovace –
můžu kreativně obejít pravidla
 Tento přístup – antropologie začala být aplikována na celé národy, přístup jako vnímání jedné
jednotky – kritika kulturního esencialismu, zjednodušování

 Kultura – objekt sám o sobě, lze zkoumat, není jen součet částí, ale konfigurace, každá kultura
jedinečné vzorce
 Navázání na Nietzsche – 2 typy kultur indiánů v Severní Americe – dionýská a apolonská
 Darování – forma sociálního zavázání, od druhého se očekává také – nakonec vede
k sociálnímu zostuzení – někdo poté musí dát poslední dar
 Paranoidní kulturní vzorec – zdroj prestiže je vypěstování něco jako sladké brambory (zdroj
obživy) – mít hodně jamů a druhá úspěšnost mužů – svedou více žen, ostudné – krást jamy,
povoleno – založení typ magie, že dokážu přesvědčit sousedovy jamy aby rostli u nás – pokud
mám velkou úrodu – znamená, že jsem úspěšný i v magických procesech, pokud jsem příliš
úspěšný – mohu se stát útokem komunity – jiné magické procesy – typ kontaktní magie –
k tomu potřeba fyzickou část (vlas) – stanu se přítelem abych se dostal blíže k vlasu – období
úrody a věčné nejistoty – paranoia – nevím jestli skutečný přítel nebo získání přes magii
výhodu

 30. léta 20.st.

 Margaret Mead
 Sexuální a genderové role kulturně podmíněné
 Na základě výzkumu na Bali - výchova dívek v odlišných společnostech – dívky nejsou
v ostrovních společnostech vystavovány tolika tlakům
 Tlak je mnohem větší v moderní společnosti
 Diskreditována interpretace – chtěla určitý narativ, něco dokázat tímto výzkumem
 Např. díky otázkám si vymýšleli, že jsou promiskuitní i když nejsou

Funkcionalismus, strukturalismus
 1. pol. 20. st. – funkcionalismus
 Jde o konsensuální teorii
 Jednotlivé funkce se vzájemně doplňují
 Nepředpokládá, že můžou existovat negativní funkce – že to nemá smysl pro integraci
společnosti – vše ve společnosti do sebe zapadají jako kolečka ve stroji
 Nejsou zde menší nezávislé, nebo parazizující celky – takovéto instituce by v systému nepřežili
nebo by se ani nemohli vyvinout
 Také podobné strukturální funkcionalismus
 Předpoklady
 Kultura – instrumentální soustava pro uspokojování potřeb lidí
 Vše co máme má nějakou funkci
 Jednotlivé části na sobě funkčně a vzájemně závislé (lidé integrováni do institucí)
 Lidstvo si pro své potřeby vyvinul kulturu

 Herbert Spencer
 Evolucionismus
 Zastánce Darwinovské teorie – tu aplikuje do sociálních věd
 Odpůrce sociálních politik – narušují evoluci kde ti nejúspěšnější by měli získat vyhrát ve
společnosti – představuje přirozený vývoj
 Společnost ale nespěje k lepší formě, evoluce nemá úmysl, jasný výsledek
 Jde o fakt – ne tolik hodnotící stanovisko
 Organicismus – společnost funguje jako organismus
 Každý jedinec má v sociálním společenství vlastní vůli, myšlení
 Společnost je pro dobro jedinců – byl liberálem
 Nezájem o univerzální odpovědi o společnosti (např. kultura)
 Společenské instituce mají naplňovat potřeby jednotlivce

 Bronislav Malinowski
 Také zaměření na individua
 Společenské instituce pro zajištění fyzických potřeb člověka
 Za jeho doby populární Freud
 Trobriandovy ostrovy – tam vedl výzkum
 Rituál Kula – i něco nepraktické nebo iracionální – v realitě skrývá společenskou funkci
(funkcionalistický přístup) – kroužení v souostrovích, důležití muži si sedli do kruhu a
vyměňovali si věci – na jedné straně náhrdelníky a na druhou stranu náramky – nejdůležitější
rituál v této oblasti – šlo o to, že se sejdou, udržuje sociální soudržnost, jsou si vědomi
ostatních členů, pokud někoho nepustíme – něčím se provinil – forma sociální kontroly a
trestu – pokud rodina získá náramek/náhrdelník – mohu použít pro opatření rodiny,
především se tyto rituály dělají když je sklizeň – další funkce – muži odjedou a nechají pole na
pokoji – nemůžou ji proklít

 Sociální instituce – zajišťuje fyzické pohodlí člověka a 4 části

 Charta – specifický způsob udržování praktik, její účel
 Personál – lidé, kteří naplňují chartu
 Normy – obvyklé praktiky, k tomuto se jednání směřuje
 Hmotné zabezpečení

 Potřeba rozumět institucím v jejich místě, nezkoumat je jen za křesla

 On ty lidi neměl rád – až skoro rasista

 Pokud ale o nich chce psát, musí tam být s nimi
 Nejhorší začátek – nerozuměl jazyku
 Společné instituce napříč všemi společnostmi
 Systém zásobování – výživa
 Reprodukce – příbuzenství
 Činnosti – potřeba pohybu
 Výchova – má za úkol obstarat vyrůstání
 Hygiena – zajišťuje zdraví

 Redcliffe-Brown
 Má zájem o společenské struktury
 Nezajímají ho konkrétní věci, ale obecné struktury
 Ovlivněn Durkheimem
 Systém citů
 Popis společnosti, který závisí na citech
 City (emociálno) – postoje které dáme na objekty, lidi – ovlivňuje jak přidáváme věcem
význam
 Tento systém citů ovlivňuje vše (např. náboženství)
 Zaměření na rituáy – přes ně se kultura reprodukuje – udržuje se do tím pojetí pravidel
 Např. pohřeb – roztažení v čase, nosí se konkrétní barva (často bílá – jako duch, člověk se
zbavuje těla po smrti
 Zaměření na momentální struktury
 Smrt člověk naruší systém citů
 Hlavní funkce pohřbu – čas na naelezení nové strtuktury, pomáhá nám se s tím srovnat, lidé
se sejdou a hledají nové struktury
 Společnost jasné funkce a strukturu
 Zájem o společnost, ne kulturu
 Sociální struktura jako hlavní bod analýzy
 Kultura jen jako produkt společenské struktury
 Společnost má cíl, kterou institucemi naplňuje – společnost má společné cíle, nejde o
jednotlivce

 Kritika funkcionalismu
 Neuvažuje o disfunkcí – ne všechno musí fungovat
 Něco dobrého pro společnost, ale nemusí to být dobré pro jednotlivce
 Předpokládá solidární společnost – někdy ale společnost spojená vzájemnou konkurencí
 V různých kulturách jsou různé instituce disfunkční
 Merton – manifestní a latentní funkce
 Problematický pojem funkce samotný

 Strukturalismus
 Claude Lévi-Strauss
 Analýza mýtů, příbuzenských vztahů amerických indiánů
 Kant, Hegel, Rousseau – vztah mezi přírodou a civilizací
 Sociologie – Durkheim (jako se produkuje společenská koheze), Mauss
 Sémiotika – Ferdinand deSausurre (myšlenka struktury)
 Kosmologie – univerzální logika lidského myšlení – univerzální kognitivní struktura, která stojí
za způsoby klasifikace věcí, myšlení, atd.
 Pochopit význam jednoho jednání, příběhu lze pouze ve struktuře, do které patří (Saussure –
znak je tím, čím není, modrá – není červená, ani zelená,… tedy modrá)
 Mýtus – lepší pro poznání struktury, než samotné věci, už totiž utkvěli po dlouhé doby
 Koncept mechanické (předmoderní, založeno na podobnosti, všichni rozumí společnosti
stejný zážitek) a organické solidarity (složité společnosti, znak vysoké míry dělby práce)
(Durkheim)
 Chladná společnost – existence své existence skrze mýty, je neměnná, společnost se vyvýjí,
ale její vysvětlení a výklad statické – staré mýty, těžké přinášet inovace
 Horká společnost – nemají zakladatelské mýty, přijali vlastní historicitu, vlastní sociální změny,
např. Toto se stalo, proto máme takové instituce a tradice
 Divoké myšlení – myšlení přírodních národů, aliterární společností, žijí aktuální zkušenost na
základě smyslové zkušenosti a analogie
 Domestikované myšlení – literární společnosti, vede k vysoce racionálnímu a abstraktnímu
myšlení

 Binární opozice
 Společnosti organizovány na základě dualit
 Představují oné univerzální myšlení
 Jeden pojem dává smysl jen pouze pokud chápeme to co to není – nahoře nic neznamená bez
„dole“
 Nahoře – dole
 Muž – žena
 Příroda – kultura

 Neexistuje společnost, která nezaopatřuje to jak jí – lidská konstanta

 Studoval kulturní významy zaopatřování jídla
 Lze vysvětlit na základě tohoto trojúhelníku – lidé jídlu dávají význam a představuje jako
kulturní paralelu, představuje významnou strukturu
 Syrové jídlo – přirozené, netransformuje se, i třeba pečené maso – chybí tam mediace, pořád
zůstává v řádu přírody, vztah k přírodě – připomíná hnilobu, kanibalové většinou pečou maso
nad ohněm
 Připravené jídlo – pod vlivem transformace, např. uzené – něco unikátního
 Shnilé jídlo – pod vlivem transformace, pokud je shnilé řízené, tak se to dá jíst

 Mary Douglas
 Adaptace binárních opozic
 Afričtí Leleové
 Kategorie čistého a nečistého – bejdůležitější
 To co je nečisté – většinou věci, které jsou mimo kognitivní strukturu, kterou si vytvoří
společnost – často i mimo binární opozici
 Binární opozice:
 Les – vesnice
 Lidé – zvířata
 Muž – žena (na druhé straně lesa, muž chodí do lesa pořád)
 Kategorie, co jsou mezi binárními pojmy:
 – Luskoun – má jedno dítě, jako člověk – zvláštní pozice, nebo rodiče dvojčat – více člověk
jako zvíře
 Binární opozice jsou univerzální, hodnoty ale univerzální nejsou – někdo může být fyzicky
ohrožen nebo znevýhodněn – např. někdo vložen do kategorie „nečistý“ nebo pokud je někdo
 úplně vyřazen z binární opozice – konkrétně už nejde o univerzalitu, ale jen kulturní
podmíněnost (např. rasismus)
 Společnosti se orientují na čistotu (zaměření na tabu) nebo nebezpečí (zaměření na
hygienické předpisy)
 Např. některá zvířata posvátná – nějak se vybočují, jsou něčím netypické, nezapadá do
škatulek – např. prase – kopytník a všežravec, prase se poté neškatulkuje jako něco co se jí
 Přístup k lidskému tělu je univerzální – některé tělesné otvory různou hierarchii – např. podle
toho které jsou nahoře
 Výzkumný antropologický terén mizí – výsledkem globalizace, imitace
 Antropologie by se měla zaměřit i západní společnost
 I většina dnešních sociálních antropologů se zabývá vlastní společností

Symbolická a interpretativní antropologie

 2. polovina 20. st.
 Z tohoto vychází metoda interpretativního výzkumu
 Antropologie je kritická sama k sobě
 Zájem o význam, sociální jednání

 Eriksen – kultura jako něco, co se neustále děje, proměňuje, nedá se staticky zkoumat

 Cliford Geertz
 Kultura = soubor lidského jednání, které je plné významů
 Přednesl novou teorii pro antropologické bádání
 Antropologie se tedy snaží zachytit něco co uniká
 Semiotický přístup ke kultuře – významy kulturních věcí, aktů jsou nejdůležitější
 Metoda: hustý popis jednání, popis každodenních maličkostí, malých drobnosti – vzniká
soubor textů, interpretace jeho významu
 Kultura není nějaký koherentní celek (kritika Taylora)
 Člověk je v pavučině významů, kultura je touto pavučinou
 Antropologie tedy interpretuje lidské projevy, aby zjistila její významy
 Např. fotbalová hra – vím, proč ji dělám, nejde jen o tu hru, nese to sociální aspekty – dává mi
to určitý status
 Divadelní hra – jako nějaký příběh, který má transcendentální význam, nejde o faktické
informace díla, ale její morální implikace – poučení
 Lidé nedělají věci jen protože je dělají ostatní, lidé je dělají kvůli jejím významům (nehraju
fotbal jen jako že to je kulturní norma)
 Zárodek reflexivní antropologie

 Příklad na kohoutích zápasech

 Na Bali
 Výzkumníci byli vnímáni neviditelně, pozorovali ale výzkumníky, vnímali jejich každý pohyb,
všichni se ale k nim jednali lhostejně
 Sociální mega-organismus – kohoutí zápas uprostřed vesnice, poté přijela policie a lidé se
rozutekli všude – chaos, i výzkumníci utekli, schovali se do domu vesničana, manželka
 připravila čaj pro ně bez jakékoliv výzvy, hostitel poté obhajoval výzkumníky před policií co se
jich vyptávala, příští den už jsme byli součástí komunity, přijali nás, komunikovali s námi a
nestranili se nás
 My vnímáme jako gambling
 Oni byli ochotni vsadit vše na svého kohouta, nyli ochotni se zruinovat
 Nešlo o ty technické aspekty hry
 Jde o přenesení identity těch lidí do kohoutů – kohouty zastupují jejich prestiž, sebe – lidé
poté sázejí na sebe, ne kohouta, proto tak silné pouto
 Byli to poté zakázáno na Bali zákonem

 Kritická a reflexivní antropologie

 Výzkumník – jeho deníky byli vydány – neměl rád ty lidi, měl etnocentrický přístup, považoval
se za odborníka cizích kultur, popisoval své utrpení, přitahovali ho domorodé ženy, ale jeho
odborné texty vůbec nenasvědčovali těmto pocitům
 Antropologové – zčásti znehodnocena jejich profesionalita
 Studium zápisků, komplexní postřehy antropologů – z toho tvorba významů
 Také studium zapisování – jako procesu – jak se vytváří významy

 Souvisí s postmoderní filozofií

 Problém globalizace – najednou i výzkumníci se mění, antropologové jsou z Palestiny a třeba
jdou zkoumat do Palestiny – už není jako západní kultura konstruuje ty jiné, ale ti jiní studují
jiné
 Rozpad koloniální soustavy – antropolog bral údaje v koloniích, z pozice vládnoucího
koloniálního systému, mocnost jim zprostředkovala výzkum
 My poznáváme je, ne oni nás nevyvážené postoje ve zkoumání
 Postkoloniální studia
 Potřeba transparentnosti – jak data byla sbírána, první myšlenky, vztah mezi informátory a
výzkumníkem detailněji popsán – jak např. by výzkumník mohl ovlivnit odpovědi
 Informátoři nám říkají co chtějí, co si myslí, že chceme slyšet, ovlivněno čeho se bojí,
ovlivněno interpretací jak je vnímána role výzkumníka – je nějakou hrozbou pro mě
 Poté různé klany, vztahy v komunitách
 Často se výzkumník nezbavil nálepky misionáře, i když se o to snažil – zakořeněná představa,
že když přichází křesťan – jediný důvod je misionář – myslí si, že to nechce přiznat, že je
křesťan, jde o náboženskou válku na naší komunitu, my jsem muslimové – proč by sem jinak
jel?
 Podmínky, v jakých vzniká popis těch jiných je potřeba reflektovat

 Orientalismus
 Napsal Edward Said
 Arabská, i víc na východ (Asijská)
 To co není západní, může být orientalizováno
 Vzniká představa binárních opozic
 Jedna strana je spojená s námi, se Západem
 Druhá strana spojena s ne-Západem
 Někdy orientalizujeme i některé s vlastní, západní společnosti
 Např. invence – imitace, racionalita – emoce, civilizovanost – barbarství, mysl – tělesnost,
pokrok – stagnace, svoboda – autoritářství, řád – chaos, dospělost – dětství
  My je poté paternalisticky civilizujeme, pomáháme jim, my se k nim chováme jako k dětem
 Kritika antropologického zkoumání – výzkumníci hledali v ostatních společnost opak Západu,
nepoznávali autenticky, ale předsudkami – očekávali např. emocionalitu, ne racionalitu

 Bourdieu – teorie jednání, habitus

 Přesun od kultury k jednání
 (budu se ptát lidí, nebudu jim dávat předdefinované struktury, budu otevřený specifikům
každé kultury, zajímá nás jaké významy přisuzují lidé své kultuře, odmítnutí předporozumění,
nepoužíváme předem definované kategorie do kterých by komunita pasovala)
 Přesun od kultury k identitě
 Z psaní o jiných kulturách se stal politický nástroj
 I v materialitě schovány významy – jak jsou používány věci, prostory – jejich využívání má
různé významy
 Antropologie už není pozitivistická, jednu nohu ve filozofii má

Filozofická antropologie
 Filozofický rozhovor – otázka – odpověď (tvrzení, které je zdůvodněno), vítězem je ten, jehož
pozice obstojí před jakýmkoliv argumentem
 Potřeba jasně definovat pojmy
 Nejde o výměnu názorů, ale o výměnu racionálních argumentů
 Filozofie učí jak argumentovat, jak definovat pojmy, jak myslet, uvažování
 Ve filozofii jde především o čisté uvažování
 Filozofie bez vášní, citů - jde absolutně o čistou racionalitu
 Člověk je bytostí racionální – Homo Sapiens
 Jak máme klást jednu racionální myšlenku za druhou – např. Descartes
 Neopírat se o zkušenosti, empirii
 Potřeba se oprostit o všechny argumenty minulosti

 Filozofie – láska k moudrosti

 Čím je na tom svět hůře, tím se etika a filozofie dostává do popředí
 Dnes spoustu fake news – šíří se a až poté se zjistí, že nebylo pravdou
 Potřeba vést k racionalitě i na škole, příliš neochraňovat žáky – např. před tím co je to válka
 Ve společnosti je zanedbávána racionalita – člověk je ale racionální – deprivujeme ho od jeho
esence, o tom o co chce realizovat
 Oprostit se od lásky, emocí

 Filozofická antropologie
 20. st. – poslední pod-disciplína, která byla přidána do filozofie
 Zájem o klima = proměnné v čase a prostoru, které mají vliv na člověka
 Potřeba racionálně zkoumat to klima
 Klima – historické, kulturní a sociální vlivy
 Různé prostory – historický, kulturní, mediální
 Aklimatizace – lidské přizpůsobování se klimatu
 Uvědomělé a neuvědomělé faktory co nás ovlivňují
  Lze poté odfiltrovat nějaké faktory?

 Dříve co je člověk?
 Nyní se spíše baví o okolí

Já – z fenomenologického pohledu
 Přes sebezkoumání – co jsem já?
 Před softwarem potřeba udělat robotovi filozofický základ před tím, než se udělá
sebereflektivní robot – aby se to nevymklo

 Husserl – nesubjektivní já
 Já musí existovat
 Klima poté obaluje nesubjektivní (nahaté) já – já se oblíká vnějším prostředím – jako oblečení
 Camus – potřeba k tomuto mít ještě čas a prostor k tomuto klimatu – např. jsme vržení
vyrůstáme ve 20. st. v Anglii
 Já se ale nyní chce odlepit od těchto slupek – já nejsem nic z toho klimatu – poté zbyde jen
nesubjektivní já

 Heidegger – já
 Žádné nesubjektivní já není – já je součtem všech slupek
 Pokud si vše svlékneme, tak tam nezbude nic

 Sartre
 Já jde od své minulosti ke své současnosti
 Místo slupek klimatu jsou slupky vytvářeny naší minulostí
 Časová dimenze klimatu nejdůležitější
 To jak klima ovlivňuje – nabaluje já je velmi podmíněno v jakém časem bylo nabaleno
 Já – svoboda – to zbyde
 Já si sám sobě dávám esenci, já si vytvářím podstatu pro sebe – odloupnu si vnější vrstvy
 Já se musím něčím udělat – mám povinnost sebe konstruovat
 Já zároveň jsem ale klima pro ostatní – ovlivňuji ostatní – i v hledání vlastní podstaty ovlivňuji
spoustu lidí
 Nevyhnutelné – stejně ubližuji – nevím všechny následky
 3 řešení - Nesmím nikomu ublížit nebo musím se udělat tak, abych všem dělal radost nebo
chci dobře před nimi dobře vypadat
 Potřeba se odprostit od komfortu klimatu

 Problém Descartova dualismu – nemá tam tělo

 Patří do já duše i tělo
 Platí infikování klimatu pro ducha i pro tělo?
 Mrav – povrchní
 Morální zásady – potřeba pro já – pro identitu
 Některé školní systémy blokují moderní vědu – dětem se nedostane racionální pojetí vědy do
škol
 Vnější prostředí – jeho klima – hlavně negativní
  Nelze se vnějšího prostředí zbavit

 Řešení:
 Rezignuji a přijmu
 Aktivně budu bojovat – např. mediální výchova, uvědomujeme si vlivu, víme o čem je zpráva,
takovým způsobem mě formuje, šířím zprávu tak dále pokud ji vyhodnotím za dobrou

 já
 kvalitativní – v 18 už nejsem já – každých 6 let se změní všechny buňky, mentálně velmi
odlišný
 kvantitativní identita – v 18 jsem to pořád já

 já existuje ve vztahu ke vzpomínkám

 Jaspers
 Já se pozná v krizových situacích

 Péče o duši
 Sokrates
 Patočka
 Potřeba pečovat a kultivovat racionalitu (matematika by se neměla učit zapamatováním si
vzorečků, ale odvozováním – matematika lze plně racionálně odvodit)

Svět a já
 Já a ne-já
 Do světa by mohlo patřit i tělo (já pokud jen jako psyché)
 Např. i podle jazyka – moje ruka – nepatří do kategorie já
 Já je na světě závislé
 Poznávám a přemýšlím o světě
 Nepoznáváme bezprostřední realitu

 Kant
 Svět o sobě (objektivní realita, nepoznatelná) a svět pro nás (my si ho vytváříme – má vůně,
barvu, dobro, zlo, příčina a účinek, čas, prostor)
 Kant – první antropologický spis
 Svět je pro nás antropologický
 Kvantová fyzika a Einsteinova teorie relativity – dva odlišné, zatím je ještě nikdo nesloučil
 Velmi těžké pochopit podstatu fyziky – např. kvarky – „potřeba vysoké IQ“

 Vědecké pojetí
 Snaha co nejvíce svět zbavit subjektu, co nejvíce svět sám o sobě – aby svět nebyl infikován –
ošistit svět od subjektu
 Může AI zbavit pochopení světa kompletně vyřadit antropologický aspekt? Ne – používá jazyk,
ano – může i vytvořit vlastní programy
 Teorie velkého třesku – nejširší pojetí o světě – determinováno od singularity – poté teorie
třesku, vesmír se rozpíná rychleji a rychleji – díky temné hmotě (92 % vesmíru je temná
hmota)
 Teorie nafukovacího balonu s puntíkami – pocit, že jsem ve středu vesmíru
 Vesmír rozpínáním sám prostor
 Konec vesmíru – všechno bude v záření – tepelná smrt vesmíru - všude velmi nízká teplota
 Pokud se díváme na hvězdu – díváme se do minulosti – až milion let do minulosti
 Víme tedy jak vypadal vesmír v minulosti

 Jan Sokol
 Svět je jako světlo – čelovka je individuální (čelovka jako od Kanta má lidstvo)
 Sokol ale čelovka jako individuální – každý si vytváří vlastní svět – dáno čelovkou
 Každý člověk jiná čelovka – někdo širokou a dalekosáhlou – každý vlastní kombinaci těchto
dvou
 Jak člověk roste – vzdaluje se až do stáří, kdy se zkracuje
 Autismus – velmi úzká čelovka (Aspergus – ještě užší, ale velmi dalekosáhlou – např. Newton,
Leonardo da Vinci)
 Filtrace apriorní pro čelovku – temperament, inteligence

 Můj svět
 Část světa, který mám v plné kompetenci, naplním ho mými věcmi – apriorními filtry i
aposteriorní (klimatem) – poté konstruuji do smysluplného řádu – pocit jistoty
 Strach – dán, že se v mém světě nevyznám, příliš chaotický
 Do mého světu můžu někoho pozvat
 Můj svět jako pracovní stůl – jako tabula rasa – dám si tam věci, které považuji za důležité, jak
si to uspořádám – doprostřed dám nejdůležitější, doprava dám 2., doleva 3., pod stůl dám
nejméně důležité – pokud nám někdo stůl rozházínapř. Rodiče – chtějí abych si
přestrukturoval věci a priority v mé hlavě – uklidí bordel – chce abychom měli řád jako oni –
my dáme řád na stůl, ze stolu já přijmu řád, já poté adoptuji ten řád i vnitřně – matka
zkopíruje řád v její hlavě do mé hlavy
 Symbolika slov – nahoře – převyšuje i hodnotově, dole – můžu to zničit, vpravo – důležitější
pro praváky, přede mnou – mám to v kompetenci – i časově s tím můžu dělat – něco
očekávám – můžu s tím něco udělat, vzadu – časově za mnou, nemůžu s tím nic udělat, už
v minulosti

 Dítě má malý svět – fyzický prostor (dělá si koutek) – poté se rozšiřuje – už se tolik nebojím,
kamkoliv přijde člověk – udělá si tam můj svět a můj koutek – Voskovec – doma je kdekoliv
kam si pověsím klobouk
 Ve stáří se můj svět zase začíná zmenšovat – řeší se to tak, že si staří vezmou do domu starý
nábytek
 Největší hodnotu mají předměty – fotky, výkresy, staré nádoby – patří do mého světa – má
jen málo věci – jen to důležité obsahuje málo předmětů – v požáru poznáme co nás pro mě
hodnotu

 From
  Některé věci, které dává do mít – mohou být dány do být – např. jsem cyklista, kolo – je tedy
součástí být – mám věci které je činí mnou

 Pokud bydlíme s někým jiným – potřeba se domluvit, co je ten můj koutek a co je jeho – jinak
konflikt

Poznání
 Potřeba já a svět nějak spojit
 Spojením je poznání
 Descartes – člověk si myslí, že člověk poznává objektivní realitu, ale poznává obsah sebe sama
– vrozené ideje (idea Boha, matematické věty, Kant sem dam i fyzické zákony) a ideje získané
z vnějšího světa (přes smysly)
 Vrozené ideje jako pravdivé a z vnějšího světa nás můžou zklamat

 John Locke – tabula rasa, všechny fenomény vznikají působením z vnějška, žádné vrozené
ideje

 Smysly
 Jde o zkušenost – to, co je napsané v subjektu (Kant - svět pro nás)
 Pokud jeden smysl zmenšíme – ostatní smysl nabere větší prominenci a je citlivější
 5 smyslů
 80 % smyslových zkušeností získáme přes zrak
 Fleky, skvrny podle minulé zkušenosti – např. co tvoří mraky
 I z minulé zkušenosti reinterpretuje různé věci – např. hodiny nejsou namalované – ale
pohybují se
 Na dálku
 Predátoři mají lepší zrak

 Sluch
 Na dálku
 Podobný princip – sluchové fleky, skvrny dávám do smysluplné struktury pomocí minulých
zkušeností
 Kořist má lepší sluch
 Sluch se poškozuje pokud není vzduch mezi zdrojem a uchem – špuntová sluchátka jsou
nejhorší

 Hmat
 Můžeme přijít na to co jsem já
 Obkreslím se – šahám na sebe a tam, kde cítím odpověď organismu – že se tam cítím - tam
jsem já

 Chuť a čich
 Velmi subjektivní
 Čich velmi důležitý pro chuť
 Čich velmi důležitý pro lásku – ten kdo nám voní je biologicky dobrý partner

 Pozornost
 Primární ve vztahu k smyslům
 Může být vědomě řízený i podnět sám upoutá moji pozornost (bezděčně)
 Staré filmy nám připadají pomalé
 Po stránce sluchu a zraku by pokud by byl člověk z pravěku teleportován na rušnou ulici –
nebyl by schopen z toho udělat smysl – moc rychlé – nebyl by schopen pojmout vjemy včas
 I např. staří lidé nevidí puk, který se hejbe na hokejovém zápasu v televizi – vůbec ho nevidí
 Pokud si dítě začne zvykat na rušné prostředí – supermarket, tak prostředí jako les jim bude
připadat jako nic – že tam nic neslyšeli