VEŘEJNÉ POLITIKY V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1989-2009

BALÍK, CÍSAŘ, FIALA A KOL.

 veřejné politiky (policy)

 institucionální a normativní prostředky (polity)
 konfigurace aktérů a jejich interakce (politics)

(11-73)

veřejné politiky
 výstupy politického procesu: politická opatření a jejich implementace
 abychom mohli věci označit za veřejnou politiku musí být přijato formální a politicky legitimní rozhodnutí tzv.
politika:
 je výsledkem státních orgánů mající legislativní, finanční a politické oprávnění = jakákoliv politika, její
tvorba a implementace není nikdy věcí jen jedné instituce
 reaguje na konkrétní potřeby nebo problémy společnosti
 snaží se o dosažení souboru cílů představující pokus o řešení konkrétního společenského problému. Tyto
cíle jsou diktovány potřebami, které má politika řešit
 není obvykle tvořena jedním rozhodnutím/událostí, ale je výsledkem řady rozhodnutí, které jsou
v budoucnu revidovatelná
 obsahuje specifikaci důvodů, proč byla přijata
 když mluvíme o policies máme na mysli jejich obsah. Ten je podmíněn nastavením institucí (polity) a
konfigurací politických aktérů (politics).
 analýza policy je proto prováděna skrze pozornost institucionálním podmínkám (polity) jejich tvorby a
vztahům mezi aktéry důležitými pro jednotlivé politické sektory (politics)

Polity: politický kontext

 nejčastěji představuje strukturální či kontextuální složku politiky
 nejčastěji popisována jako politický systém, který je tvořen veřejnými institucemi a jejich vztahy, týkající se
výkonu vlády a správy  bývá spojován s ústavními institucemi (tj. orgány exekutivy, legislativy a státní
správy
 jeho podobu zachycujeme pomocí konceptu struktury politických příležitostí, kterou tvoří konkrétní
uspořádání formálních politických institucí i neformálních pravidel a strategií politických elit
 konfigurace politických institucí variuje na úrovni jednotlivých politických sektorů
 podle Adamové a Kriesiho se politiky liší podle pobídek a zdrojů, které poskytují pro formování skupin
 jednotlivé politické sektory poskytují velmi variabilní prostředí pro politickou činnost a komunikaci
 jedna politická oblast může v různých časových obdobích vykazovat různé charakteristiky a může se politické
artikulaci otevřít či naopak
 politické oblasti jsou vymezeny resortními institucemi
 existence politiky není podmíněna existenci příslušného resortního ministerstva, ministerstvo může mít
v gesci více než jednu politiku a stejně tak může existovat politika bez ministerského zastřešení
  V rámci Parlamentu ČR existují resortní výbory poskytující odborné zakotvení a institucionální ohnisko
legislativní práci
 Parlamentní rozdělení kompetencí neodpovídá rozdělení ministerstev
 mezinárodní politické kontexty mohou ovlivnit národní sektorové politiky především tlakem na (národní)
institucionální strukturu, v jehož důsledku dochází k redistribuci mobilizačních zdrojů, otevírání/uzavírání
přístupových bodů do politického systému a vytváření nečekaných příležitostí pro politizaci témat, která byla
dříve považována za neproblematická

Politics: konfigurace politických aktérů

 zachycuje vzorce interakcí mezi politickými institucemi a nestátními politickými aktéry
 Ostromová pro popis těchto vztahů používá termínu „action situation“
 Kriesiho konfigurace politických aktérů popisuje úroveň potenciálního konfliktu, logiku situace v určitém
časovém okamžiku, ale nespecifikuje, jak se tato situace rozvine a ani to, jak byla vytvořena
 nejdůležitějšími politickými aktéry jsou politické strany, jejichž programy představují zdroj programových
prohlášení vlády, které zase vymezují základní tvar jednotlivých politik pro dané volební období
 na rozdíl od politických stran zájmové skupiny politiku ovlivňují bez toho, že by nesly nebo vůbec usilovaly o
vládní odpovědnost
 do politického procesu zasahuje celá řada dalších aktérů:
 média, think tanky, akademičtí pracovníci, policy experti a privátní subjekty
 tyto subjekty společně vytváří vzájemně koordinované sítě jejichž posláním je výměna zdrojů, informací a
koordinace společných nátlakových akcí.
 zvláštní typ politických sítí označujeme jako sociální hnutí, které od politických sítí obecně odlišuje sdílená
identita, veřejné angažmá v otevřených politických konfliktech

periodizace
 složité
 od 1989-2009 lze rozdělit do 4 základních období
 období přechodu (1989-1992) – byly uskutečněny základní transformační kroky
 1992-1997 – pokračování transformace, která naráží na limity nedostatku všeobecného konsensu
 1998-2004 – hlavní europeizační fáze, období slaďování českých veřejných politiky s politikami evropskými
 2004-2009 – období plného členství ČR v EU – etapa nárazové europeizace, ale průběžné interakce českých
politik s evropskými
 zásadní změny v 1 a 3 fázi (roky 1992 a 2004 mezníky)
 rok 1998 je mezníkem ze dvou hlavních důvodů:
 dochází k základní proměně vládních elit definující svou politiku ve výrazné opozici k předchozím létům
 zahájení přístupových jednání o vstupu do EU
 období ve kterém dochází k tzv. harmonizaci českého práva s právem evropským, které se projevuje
zásadními změnami řady českých politik
 dochází k zániku starých a etablování nových aktérů, proměňuje se ideologický rámec, demokracie je
ztotožněna s myšlenkou tržního hospodářství a pod tímto vlivem dochází k reformulování hlavních zásad
řady politik, v mnohých oblastech jde o jasné vymezení vůči politikám „ancien régime“ a to zvláště
v zahraniční politice
 hlavní transformace – první 3 roky po listopadu 1989
 politiky procházejí dalšími transformačními kroky – zemědělská, energetická, zdravotnická
 politika životního prostředí – prodělává první změnu kurzu
 rozdíl mezi 3 a 4 fází – ČR nepřijímá změny ex-post, ale jakožto člen EU se na formulaci podílí a má také vliv
na jejich podobu
 pro bezpol je nejdůležitější datum 11. září 2001, jako datum globální změny bezpečnostního prostředí jako
zlom v (ne)akceptaci liberálních přístupů k otázkám ochran soukromí apod.
 významným datem je téže politiky rok 2007 a vstup ČR do schengenského prostoru
 k definitivní europeizaci v této oblasti nedošlo v roce 2004 po vstupu ČR do EU, ale právě v roce 2007
 pro obrannou politiku je klíčovým datem březen 1999 a přistoupení k NATO
  mezníky v energetické politice jsou méně ovlivněny logikou „velkých“ událostí, její klíčovou událostí byl rok
1996 a otevření ropovodu z Ingolstadu, čímž přestala být ČR kompletně závislá na Rusku.
 Další roli pak sehrál rok 2001 jako období privatizace energetiky
 politika církevní či sportovní se vyvíjely nezávisle na periodizaci

dědictví komunismu a transformace

 technické politiky se téměř nezměnily :))
 požadavek na změnu bezpol byl součástí agendy listopadových událostí 89

Evropeizace
 výzkum evropeizace se týká proměny domácí politiky v důsledku adaptačního tlaku u EU.
 Podle nejcitovanější definice evropeizace se jedná o procesy:
 konstrukce
 rozšiřování a institucionalizace formálních a neformálních pravidel, procedur, politických paradigmat,
stylů metod řešení a sdílených přesvědčení a norem, které jsou nejprve definovány a konsolidovány
v rámci veřejné politiky a politického procesu EU a následně inkorporovány v rámci domácího diskurzu
identit, politických struktur a veřejných politik
 abychom mohli hovořit o tlaku evropeizace mezi národními a evropskými politikami musí existovat nesoulad
– v tomto případě lze očekávat adaptivní tlak


 hlavní projevy evropeizace v českých veřejných politikách:
 nejvýrazněji se dotkla politiky hospodářské, ve které funguje celá řada společných evropských politik –
měnová, obchodní, ochrany spotřebitele…
 existence společného trhu ovlivňuje hospodářskou politiku
 evropeizace má dopad i na jiné politiky – např. zdravotnickou – dovoz farmaceutických výrobků
 nejvíce se etapa „před EU“ a „po EU“ promítla v zemědělské politice – existence společné zemědělské
politiky i dotacemi, které nebyly před vstupem sjednoceny, totiž spolu s existencí společného trhu celé
odvětví výrazně ovlivňuje
 ČR musela zásadním způsobem změnit svou zemědělskou politiku a otevřela svůj trh se zemědělskými
výrobky
 v oblasti bezpol se v ČR evropeizace projevila v souvislosti s vývojem po 11.9.2001, kdy ČR přebírala řadu
aktivit majících zvýšit ochranu veřejného prostoru – členství v Europolu či schengenském prostoru
 evropeizace působí i v oblasti politiky obranné (ta spadá do tzv. druhého pilíře, kde je vyžadována
jednomyslnost). Konkrétním projevem je činnost v rámci Evropské bezpečnostní a obranné politiky
 Politika regionální je nejvýraznějším produktem evropeizace, řada finančních toků EU je vázána na úroveň
regionů
 Evropeizace byla zásadním motorem změn v politice ochrany životního prostředí
  ve vysokoškolské a výzkumné politice byl evropeizační vliv těsně spojen s Boloňským procesem (jde o
primárně aktivitu Rady Evropy) – snaha o koordinaci vysokoškolských systémů
 Od 2003 obsahuje Boloňský proces také explicitní cíle týkající se výzkumné politiky, které jsou koordinovány
s politikou EU
 u některých politik spíše evropeizace konkrétních opatření než celých politiky – informační, dopravní
(závazek dostavby dálničních dopravních sítí), energetickou
 evropeizace se netýká – politiky církevní, školské či sportovní

Bezpečnostní politika
charakteristika bezpečnostní politiky
 bezpol je koncipována v různých významech – příčinou je různé pojetí pojmu bezpečnosti resp. referenčních
objektů jejichž zájmy mají být zabezpečeny
 negativní definice bezpečnosti – stav kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro referenční
objekt
 pozitivní definice – vyžaduje vymezení stavu, za něhož referenční objekt zajišťuje v dostatečné míře své
zájmy
 tradiční bezpečnostní politika států a její vědecký výzkum byly zaměřeny především na diplomatickou oblast
diplomatických spojeneckých vazeb ve vazbě na vojenskou bezpečnost a na základní aspekty zajištění vnitřní
stability politického režimu.
 5 bezpečnostních sektorů z knihy Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu z roku 1997:
 vojenská bezpečnost
 politickou bezpečnost
 societální bezpečnost
 ekonomickou bezpečnost
 ekologickou bezpečnost
 nové pojetí bezpečnosti se částečně odrazilo i ve státní agendě a v agendě některých mezinárodních
organizací
 podle Ralfa Emmerse je sekuritizace třetí fází procesu, v němž je problém nejprve politizován následně však
nastává jeho politizace a podle naléhavosti je sekuritizován
 bezpol se uskutečňuje na několika úrovních, od lokální a vnitrostátně regionální přes státní k mezinárodní
subregionální a regionální až po globální úroveň
 Válková definuje trestní politiku jako součást obecné politiky speciálně zaměřené na kontrolu kriminality a jí
doprovázejících nebo jinak s ní souvisejících sociálně-patologických jevů, a to jak využíváním poznatků
získaných vědeckými metodami a postupy zejména kriminologickým výzkumem, tak přímým uplatňováním
trestně-právních a souvisejících norem v praxi, včetně snah o sjednocování této aplikační praxe
 pojem bezpol je definována jako souhrn opatření a kroků, jejichž cílem je zajistit vnitřní a vnější bezpečnost,
obranu a ochranu občanů a státu a realizuje se prostřednictvím zahraniční, obranné a hospodářské politiky a
politiky v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejné informovanosti, které jsou navzájem provázané

legislativní rámec a aktéři bezpečnostní politiky

 vymezen v nejdůležitějších ústavních dokumentech a ve významných mezinárodních smlouvách, jimiž je ČR
vázána
 ČR je v oblasti mezinárodního práva vázána všemi zásadními normami, včetně charty OSN a obyčejovým i
psaným kodifikovaným mezinárodním právem s bezpečnostní relevancí
 vázanost ČR Mezinárodním paktem o občanských a politických právech – č. 120/1976 Sb.
 Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod – č. 209/1992 Sb.
 Ústava č. 1/1993 Sb.
 Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.
 ústavní zákon č. 110/1998 Sb.
 zákon č. 2/1969 Sb., o zřizování ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
 zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
 zákon č. 239/2000 Sb., o IZS a změně některých zákonů
 zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
 zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
 zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR
 zákon č. 273/2008 Sb., o policii ČR
 zákon č. 238/2000 Sb., o hasičském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů
 zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii
 4 krizové stavy – ty lze dělit na vojenské a nevojenské

- Bezpečnostní strategie ČR
o hlavný domáci koncepčný dokument
o aktuálne z 2015, pripravuje sa nová
o obsahuje východiská bezpečnostnej politiky
o určuje bezpečnostné záujmy
o vymedzuje stratégie presadzovania bezp. záujmov
o popisuje bezp. systém ČR
o schvaľuje Vláda a prejednáva parlament
- na strategické dokumenty často viazané aj vyhodnocovacie
- Zpráva o bezp. situaci na území ČR nie je jasne viazaná na žiaden strategický dokument

aktéri bezp. politiky

- štátni
- neštátni
o profesné a odborové organizácie
o niektoré ľudskoprávne aj extrémistické organizácie
o politické strany
o médiá (hlavne v oblasti kriminality a režimných hrozieb)
 o vedecké inštitúcie
 e.g. Oddelenie bezpečnostných a strategických štúdií Katedry politológie FSS MU (rozumej
BSS)

bezpečnostný systém

- „bezpečnostní systém je tvořen příslušnými prvky zákonodarné, výkonní a soudní moci, územní samosprávy,
ale i právnickými a fyzickými osobami, které mají odpovědnost za zajištění bezpečnosti ČR“
- štruktúra zahŕňa prezidenta, parlament, vládu, BRS + pracovné orgány, ústredné správne úrady, krajské
a obecné úrady + výkonné orgány krízového riadenia
- taktiež ozbrojené sily, ozbrojené bezp. zbory, spravodajské služby, záchranné zbory a služby a havarijné
služby
- zákony z oblasti bezp. schvaľuje Parlament
o súčasne kontrolné právomoci voči niektorým
o e.g. komisia na kontrolu BIS alebo činnosť NBÚ
- stabilne fungujúci systém
- nie je právne ukotvený
- nie každá časť je politický aktér (e.g. IZS)

systém krízového riadenia

- precízne zákonne ukotvený

- Ústredný krízový štáb štátna, krajská, obecná úroveň

kompetencie v oblasti vnútornej bezpol

- MV
- ministerstvo financií
o aktivity proti legalizácii výnosu z trestnej činnosti
o proti financovaniu terorizmu
- ministerstvo spravodlivosti
o vězeňství
- ministerstvo kultúry
o cirkevné a náboženské záležitosti
- MZ
o návykové látky
- MPO
o skúšanie zbraní a streliva
- ministerstvo dopravy
o dopravná bezpečnosť
- národný bezpečnostný úrad
o ochrana utajovaných skutočností
o bezp. spôsobilosť

výkonné zložky BS (aktéri politiky)

- ozbrojené sily
- ozbrojené bezp. zbory
- ZS
- záchranné zbory
- záchranné služby
- havarijné služby

súdna moc v oblasti vnútornej BP

- rieši delikty
- niekedy právomoci viazané na konkrétnu problematiku
 o e.g. Ústavný súd
- aj ako kontrolný orgán
o e.g. Verejný ochranca práv v oblasti väzeňstva

vývoj bezpol od 1989

revolučne-transformačná fáza

- 17.11.1989 – 31.12.1992 (v niektorých aspektoch ešte aj v 1993)

- reforma komunistického BS v demokratických podmienkach a pri rozdelení federácie
- zrušenie Lidových milic a StB
- stabilizácia BS
- príprava na rozdelenie
- vznik samostatných zložiek nového štátu

stabilizačná fáza

- 1.1.1993 – 1999
- snaha o vytvorenie BS s legislatívnym a koncepčným zázemím
- prijímané dôležité zákony
- prvé verzie bezp. stratégie

aproximačne-europeizačná fáza

- 2001 – 2007
- začiatky sa prelínajú s koncom stabilizačnej fázy
- prispôsobovanie noriem a koncepcií plánovanému vstupu do EÚ
- končí vstupom do Schengenu
o s ním spojená povinnosť spracovávať informácie do Schengenského informačného systému (SIS)

precizačná fáza

- 2007 – súčasnosť (v 2010 minimálne)

- snahy o reformy systému na základe vyhodnocovania skúseností s ich fungovaním
- zavŕšenie po prispôsobení sa plánovaným strategickým koncepciám NATO a EÚ

vývoj pred 1989

- prvá republika
o polícia, četníctvo a finančná stráž
o vývoj prerušený Mníchovom
- tretia republika
o četníctvo po skončení protektorátu zaniká
o 1945 vzniká SNB (sbor národní bezpečnosti)
 združoval četníctvo, národnú aj obecnú políciu

komunistický režim

- už existujúce inštitúcie od 1948 riadené kom. stranou

- od vývoja sa od 1968 odrazila aj federálna štruktúra ČSSR
- hlavným cieľom hájiť režim a štát
- BS orientovaný primárne na vojenskú bezp.
o zložky schopné pôsobiť aj v oblasti vnútornej bezp. a eliminácií živelných pohrôm
- HLAVNÝM RO ŠTÁT
- jedným z pozitívnych pozostatkov je rozvoj činnosť československej kriminalistiky
 - inštitúcie
- dominantná Rada obrany štátu (od 1969, exekutívna)
- ČSLA (hlavná vojenská zložka, aj zabezpečovanie ochrany obyvateľov)
- Zpravodajská správa Generálního štábu (vojenská vonkajšia rozviedka)
- civilná obrana (pod MO)
o vojenské aj nevojenské zložky
- SNB
o rozviedka a kontrarozviedka
o StB (po revolúcii pred rozpustením väčšina materiálov skartovaná
o VB
- Pohraničná stráž + jej ZS (Zpravodajská služba Pohraniční stráže o ochrany státních hranic - ZS PS OSH)
- špecifická zložka Lidové milice operujúce v súčinnosti so zložkami MV
- Sbor nápravnej výchovy (väzenský dozor podriadený MS)
- závodné stráže
- lustračné zákony
- snaha nového režimu zaistiť, aby sa bývalí pracovníci StB nedostali do vplyvných štátnych funkcií
- č. 451/1991 Sb.,
o tzv. veľký lustračný zákon
o stanovuje niektoré ďalšie predpoklady pre výkon niektorých štátnych funkcií v ČSFR, ČR a SR
- č. 279/1992 Sb.,
o tzv. malý lustračný zákon
o o niektorých ďalších predpokladoch na výkon činnosti príslušníkov Polície ČR a Sboru nápravní
výchovy
- vo veľa prípadoch boli previerky zmanipulované
- princípy depolitizácie, demokratizácie a decentralizácie činnosti polície

ZS po zmene režimu

- nová forma právnej úpravy

- absencia akýchkoľvek výkonných právomocí policajného typu
- ÚOÚD
o úrad federálneho MV na ochranu ústavy a demokracie
o zriadený 2/1990
- FIS
o federálna informačná služba nahradila ÚOÚD
o vznik 1/1991
- FBIS
o federálna bezp. informačná služba
o zriadená zákonom 7/1991
o kontrolovaná parlamentom
o operatívna, kontrarozvedná, protiteroristická, sekcia ochrany ekonomiky a boja proti subverzii
o po rozpade federácie činnosť prevzala BIS
- ÚZSI
o úřad pro zahraniční styky a informace
o vznik ku 21.12.1991
o civilná rozviedka (vonkajšia pôsobnosť)
o pod MV (na začiatku FMV)
o na začiatku problém s reorganizáciou agentskej siete v zahraničí
- VOZ
o vojenské spravodajstvo vzniklo z bývalej III. správy StB
o 1990
o najprv pod FMV, potom FMO, po rozdelení MO
iné zložky po zmene režimu

- PČR
o zriadená zákonom č. 283/1991 Sb.
o po zmene režimu ešte Federální policejní sbor
o novým prvkom mestská polícia (zriadená zákonom č. 553/1991 Sb.)
 obecné zastupiteľstvá získali možnosť (nie povinnosť) zriaďovať
o v priebehu prvých rokov existencie samostatnej republiky výrazný predmet politického boja
o reformovaná na základe zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR
- SNV
o sbor nápravnej výchovy
o vznik ako súčasť humanizácie väzenstva
o (málo dôsledné) prověrky
o k 1.1.1993 vzniká Väzenská služba ČR (podriadená MS)
o trest smrti zrušený 1990
- na reformu bezp. zložiek vplývalo aj šírenie tzv. „nových hrozieb“
o organizovaný zločin
o proliferácia
o terorizmus
o extrémizmus
o a ďalšie
- BS sa prvé roky nevyvíjal na základe špeciálneho bezp. zákona
o novelizácia kompetenčného zákona č. 2/1969 Sb.
o podrobnejšie zakotvenie získali e.g. ZS (strechový zákon 153/1994 Sb.)
o ústavný zákon o bezpečnosti prijatý 1998
o prvá Bezp. strategie prijatá 1999
o 2000
 zákon o krízovom riadení
 zákon o IZS
 zákon o Hasičskom záchrannom zbore (283/2000 Sb.)
o 2002 podpísaná zmluva medzi ČR a Europolom (prístup k dátam inštitúcie)
o novela trestného zákona č. 537/2004 Sb., na základe ktorej môže byť občan ČR inému štátu vydaný
iba na základe európskeho zatykača

súčasné kľúčové problémy BP

- „sloboda vs. bezpečnosť“

o základný problém moderných demokratických zemí
- s ním spojená duálna úloha právneho štátu pri zaisťovaní bezpečnosti
o garant základných slobôd a súčasne bezpečnosti
o 1. charakteristické napätie medzi presadzovaním verejnej moci (=bezpečnosť) a záujmami
jednotlivcov (=práva a slobody)
o 2. činný subjekt a súčasne objekt procesu zaisťovania bezpečnosti
- pri narušení stabilnej bezp. situácie rozpor medzi tendenciou posilňovať moc v rukách štátu a strachom
niektorých skupín zo zneužitia tejto moci na posilnenie nedemokratických štruktúr
- diskusie o terorizme prepájané s imigráciou a multikulturalitou spoločnosti
- z pohľadu internacionalizácie bezpečnosti hlavným problémom islamistický terorizmus
o terorizmus vnímaný ako závažná hrozba
o e.g. odposluch získaný ZS nie je možné použiť v trestnom procese (porušenie procesných práv
občanov) s výnimkou terorizmu/inej bezprostredne závažnej hrozby
o od 2009 zverejňovanie odposluchov na základe tzv. „náhubkového zákona“ trestný čin
- ďalej organizovaná kriminalita
- politický extrémizmus (hlavne z pohľadu menšín)
 - korupcia, sociálne-patologické javy ako narkománia etc...
- snaha o posilnenie právomocí bezp. zložiek
- problém nízkych trestov, hlavne za násilné TČ
- stúpa význam SBS (debata o privatizácii bezpečnosti)

perspektívy bezpol

- riziko vzniku/vzostupu krajne pravicovej strany

- subjektívne vnímanie nárastu kriminality (nositeľmi hlavne menšiny/okrajové skupiny)
- nutnosť vyriešiť problémy interetnického spolužitia
o v českom prostredí hlavne Rómovia
- nárast imigrácie

(324-390)

Obranná politika – Zdeněk Kříž

Charakteristika obranné politiky
 Obranná politika = OP
 Terminologie Ministerstva Vnitra
o „přirozená a trvalá součást bezpečnostního úsilí stát. Určuje a realizuje politické přístupy k poslání
ozbrojených sil v souladu se zájmy ČR definovanými Bezpečnostní strategií ČR.“
 Libor Frank
o „obranná politika je organická součást politiky státu, která vytváří předpoklady a stanovuje cíle a
priority v oblasti obrany státu před vnějším napadením. Má nadresortní povahu, trvalou platnost, je
závislá na definici chráněných hodnot a její realizace se týká všech občanů. Obranná politika je
součástí komplexnější bezpečnostní politiky.“
 Bezpečnostní strategie ČR z roku 2003
o Obranná politika zajišťuje
 Svrchovanost, územní celistvost, principy demokracie a právního státu, ochrana života
obyvatel a jejich majetku před vnějším ohrožením
o Formuluje základní postupy a zásady pro bezpečnostní systém ČR
 Obranná politika je součást bezpečnostní politiky + vojenské politiky
 Referenční objekt = STÁT
 Propojení s dalšími politikami
o Průmysl + hospodářství – zajišťování financování obrany státu
o zahraniční – formulace aliancí pro snížení vnějších hrozeb
 obrana státu je veřejný statek??? – každý ho formuluje and shit
 nemožné definovat obrannou pollitiku v rámci policy analysis
 deklarace obranné politiky je veřejná = vydávají se strategické dokumenty
 1995 – přijetí Bílé knihy o obraně
 1997 – vytvoření „Národní obranné strategie“
 1999 – základní principy obranné politiky stanoveny v Bezpečnostní strategii – vojenská dimenze OP ve
Vojenské strategii
o Standardy NATO
 2007 – Plán obrany ČR
Legislativní rámec a aktéři obranné politiky
 Zákony
o Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
o Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky
o Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičeních a o
některých právních poměrech vojáků v záloze
o Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání
o Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky
  Klíčový zákon pro formování obranné politiky ČR
 Vymezování základních pojmů
 Vymezení pravomoci, kompetence a povinnosti jednotlivých orgánů při zajišťování obran
země
 Jaké objekty jsou důležité pro obranu státu
o Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných stát na území České republiky
o Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
 Dominance státních aktérů v tvorbě policy
o Řídící a výkonné role
o Paragraf 4 zákona č.222/1999 Sb., je vláda zodpovědná za zajišťování obrany státu.
 Klíčovou roli hraje Ministerstvo obrany
o https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-222#cast2 – je tam všechno co se píše na 4 stránkách…
nechci to sem házet, moc místa to zabírá – paragraf 5 a 6
o https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-300 - ohleně nasazení armády – kdo schvaluje
 Bezpečnostní rada státu (BRS)
o Vybraní ministři vlády + v čele premiér
o Koordinační a poradní orgán
o Příprava vládě návrhů opatření, vyhodnocování situací a koordinace vzniku dokumentů
mezirezortního charakteru
 Parlament
o Spolurozhoduje o orientaci obranné politiky
o Vyhlašuje ohrožení státu
o Rozhodování o výši a struktuře obranných výdajů
o Rozhodování o vyhlášení války, vysílání vojsk do zahraničí a rozmístění cizích ozbrojených sil na
našem území
 Prezident
o „velitel“ ozbrojených sil
o Jmenuje generály
 Ozbrojené síly
o Státní výkonný aktér. AČR, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž.
o Příprava k obraně země a bránit ji proti napadení
 Nestátní aktéři = politické strany, zájmové skupiny
o Formulace vlastních koncepcí OP.
Vývoj obranné politiky od roku 1989
 Před rokem 1989
o OP není samostatná a svrchovaná
o Závislost na SSSR
o „vojenská politika KSČ A ČSSR“
o Příprava na útočnou válku proti NATO
 1989 – transformace vojenského sektoru
o Vytváření nezávislé obranné politiky
o Snaha zajistit loajalitu armády/poltickou neutralitu/demokratickou kontrolu armády
 1991- „vojenská doktrína ČSFR“
o Obranná politika proti útoku ze všech směrů
o Odsun Sovětských vojsk
o Rozpuštění Varšavské smlouvy
 Závazek v smlouvě o konvenčních ozbrojených silách (S-KOS)
 1993–2 varianty budoucího vývoje OP
o Orientace na získání externích bezpečnostních garancí
o Orientace na historické zkušenosti se spojenci z let 1938 a 1968 (spolehnutí na vlastní síly)
o Snaha získání bezp. Garancí pomocí vstupu do NATO
o Napadení země je málo pravděpodobné – nemáme konkrétního nepřítele
 1999 – vstup do NATO
o Atlantizace obranné politiky
o Splňování požadavků
 o Kolektivní obrana jako jediný efektivní způsob zajištění obrany
o Nejvýznamnějšími partnery jsou USA a VB
o Přizpůsobování se aliančním standardům
 Interoperabilita s NATO
 Implementace alianční plánovací procedury
 Souhrnná politická směrnice
 Ministerská směrnice
 Strategická směrnice
 2005 – Koncepce mobilizace ozbrojených sil ČR
 Mechanismus Berlín plus
o Spolupráce NATO a EBOP (společná bezpečnostní a obranná politika EU)
Současné klíčové problémy obranné politiky
 1990s – snaha získat možnosti vytvoření expedičních brigád které by fungovali pod OSN, později NATO
 Modernizace a akvizice techniky
o Nepodaření naplnění cílů
 Neschopnost splnit reformaci a modernizaci vojenské sféry = nedostatek financí + osobní bias ohledně
různých akvizicích
o Prodlevy, prodlužování doby modernizace
 Redukce AČR
o Tanky, dělostřelectvo…
o Splňujeme podmínky S-KOS (jsme hodně pod limitem)
 Nedostatky v akvizičním systému ministerstva obrany
o Náchylný ke korupci, netransparentnosti a nákupu techniky bez logického využití
 Nákup L-159 Alca – 72 kusů za 51 mld. KČ
 Nepotřebovali jsme tolik a zbavili jsme se 43 kusů
o Upřednostňování modernizace techniky potřebné pro expediční operace
 Nutnost konverze zbrojního průmyslu na civilní
o Nebylo kam dodávat
o Český zbrojní průmysl nemá kapacitu uspokojit potřeby AČR
Perspektivy obranné politiky
 Velmi nízká pravděpodobnost útoku na teritorium ČR
 Hrozba Rusko
o Neefektivita expedičních sborů proti těžké technice Ruska

Politika životního prostředí

Charakteristika politiky životního prostředí
 „úmyslné jednání zaměřené na regulaci lidských aktivit tak, aby předcházely, omezovaly a zmírňovaly
škodlivé vlivy na přírody přírodní zdroje, a zajistily, že změny způsobené lidskou činností na životním
prostředí nebudou škodlivě působit na lidi“
 Projev post materializace
o V bohatých státech, vysoká životní úroveň…myšlení nejen na materiální věci
 Vznik v 60.letech – nárust na popularitě 70.léta
 1972 – konference ve Stockholmu (pod OSN)
 1987 – OSN – Naše společná budoucnost – snaha o vytvoření udržitelného rozvoje
 Nadnárodní charakter
Legislativní rámec a aktéři politiky životního prostředí
 Zakotveno v Ústavě ČR – „…, dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a chránit přírodní bohatství“
 Zákon o životním prostředí (z.č. 17/1992)
 Většina práv vznikla díky harmonizaci českých práv s Evropskými normami
 Státní politika životního prostředí ČR 2004-2010 (SPŽP) -
https://www.mzp.cz/web/edice.nsf/9af90f28a8b1493bc1256fbe004bbefa/
c91bf4c5bdf30035c1256f50002af485?OpenDocument
o Definice priorit a cílů v oblasti ŽP
o Aktuální problémy v oblasti
 o Nástroje a metody řešení těchto problémů
 Právní i institucionální nástroje
 Zvyšování občanské znalosti ohledně živ. Prostředí
 Při státní politice k ŽP je i regionální, městská…
 Ministerstvo životního prostředí
o Odpovědnost za ochranu přírody a politiku životního prostředí
o Propojenost s ministerstvem zemědělství (voda, půda)/zdravotnictví
 Česká inspekce životního prostředí
o Kontroly ve firmách, přírodě…
 Státní fond životního prostředí
 Agentura CENIA (Česká informační agentura životního prostředí)
o Třídění a plnění informací ohledně životního prostředí
o Cílem je sdílet informace obyvatelům ČR
Vývoj politiky životního prostředí od roku 1989
 Konec 80.let – životní prostředí poznamenáno těžkým průmysl
o Havarijní stav životního prostředí
o Stát s nejhorším stavem životního prostředí ve střední Evropě
 Politika životního prostředí jako jedna z nejdůležitějších v porevolučním období
o Silná pozice Ministerstva životního prostředí
o Otevřenost MŽP – zveřejňování informací a cílů ohledně ŽP
 Nějaký nudný sračky o pěstování a ochraně přírody v devadesátkách
o Pěstovali mrkev I guess
 Ivan Dejmal = „ekofašista“
Současné problémy politiky životního prostředí
 Stagnace pokroku vylepšování životního prostředí
 V některých oblastech i zhoršení
o Vyšší provoz, ekonomický růst, vyšší produkce
 Znečištění ovzduší
 Klimatické změny
 Emise skleníkových plynů
Perspektivy politiky životního prostředí
 Půjde v synchronizaci s evropskou a světvou politikou životního prostředí
 Stejná politika jako ta s kterou mají problémy (klimatická změna, skleníkové plyny, znečištění ovzduší)

437-476
SOCIÁLNÍ POLITIKA
− Charakteristika
− Součást veřejné politiky
− Vymezení: úzké pojetí = politika sociálního zabezpečení, soc. služeb, zaměstnanost
− Široké pojetí = welfare policy / welfare systém, bytová politika, vzdělávací politika,
zdravotní politika, hospodářská politika, národní pojetí…
− V českém pojetí domény sociální politiky různé, různí aktéři a legislativa -> samostatná analýza každé z nich
− Na poli výzkumu dominuje využití ideálních typů (Esping-Andersen – Three worlds of welfare capitalism):
liberální, konzervativní, sociálně-demokratický -> země blížící se tomuto typu: USA, Německo, Švédsko –
parametry české sociální komunity (stejně jako v dalších post-komunistických zemích) se od těchto typů liší
obv. My tu máme prvky těchto ideálních typů

− Do roku 2004 pro ČR důležité zásady: míra zabezpečení, eradikace chudoby, rovnost
− Změny od 2004 -> diverzifikace systému ve smyslu prostoru pro výběr, důraz na aktivní roli klientů sociálně-
politických opatření

− Legislativní rámec a aktéři sociální politiky

− Soc politika ČR funguje v bohatém a nepřehledném legislativním rámci
− Základní směr soc. politiky udávají národní priority vyjádřené ve strategických dokumentech (prohlášení
vlády)
− To na čem stojí tenhle text = programové prohlášení vládní koalice 2007 – nebere ale v potaz opozici a je
v rozporu s Sociální doktrínou ČR i strategií udržitelného rozvoje
− Klíčové principy dokumentu = sociální a ekologická zodpovědnost
− Deklaruje princip udržitelné rozpočtové strategie – součástí toho omezení sociálních výdajů – dávky, naopak
reálnou výši důchodů zachovává
− základní nástroje soc. práva : zákony upravující soc. zabezpečení, pracovní právo, systém soc. služeb
− Systém soc. zabezpečení
− Stojí na zákonu č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení
− Výrazné změny: zákon č. 582/1991 sb. O organizaci a provádění soc. zabezpečení
− Další zákony:
− Zákon o životním minimu č. 463/1991 – konstrukce dávek
− Kodifikace systému soc. pojištění : č. 589/1992 sb.
− Úprava penzijního připojištění: č. 42/1994 sb.
− Důchodové pojištění: č. 155/1995 sb.
− Přelomová norma: 108/2006 sb. O sociálních službách = symbol odklonu od paternalismu -> zákon o č.
110/2006 sb. Upravující existenční a životní minimum – od toho se i odvíjí daně
− Zákoník práce č. 262/2006 sb – kontroverzní – zaměřena na ochranu zaměstnanců, posílení vlivu odborů vůči
zaměstnavateli -> znepružení pracovního trhu -> hrozí tomu zrušení -> přijde se s legislativně-technickou
novelou, která některá závadná ustanovení zrušila.

− Hlavní aktér sociální politiky je v ČR ministerstvo práce a sociálních věcí – jeho činnost se překrývá
s ministerstvy školství, mládeže a tělovýchovy (DF?? TO UŽ ASI NEEXISTUJE,NE?), zdravotnictví
− Orgány provádějící opatření soc. pol. Patří: česká správa sociálního zabezpečení, správa služeb
zaměstnanosti, krajské úřady
− Na celostátní úrovni působí intermediární soustava organizací
− Centrální úroveň je propojena se systémem politických stran
− Rada hospodářské a sociální dohody – skrze ni veden sociální dialog. = tripartitní orgán sdružující zástupce
zaměstnavatelů, zaměstnanců , vlády
− V posledních letech dochází k sbližování zájmů odborů se státní správou (největší uplatnění 2006 – zákoník
práce)
− Advocacy groups – omezená činnost, podílí se na opatřeních v oblasti soc. služeb
− Výzkumně-politické organizace hrají velkou roli při tvoření politiky – např. centrum pro sociální strategie při
Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Občanský institut

− Vývoj sociální politiky po roce 1989

− Na počátku velký vliv komunismu. Moc se to neměnilo
− Za komunismu měla u nás soc. politika některé prvky, které byly komplet v rozporu se západem – např ->
− Podřízení zájmových a politických organizací jednotné ideologické a mocenské hierarchii
− Přechod mezi represemi vůči vlastnímu obyvatelstvu a soc. politikou vázanou na loajalitu vůči režimu
− Přerozdělení a docílení ekonomické homogenity společnosti, zásadní role státu ve všech oblastech
− Tohle se podepsalo na polistopadových záležitostech – neexistující pluralita vedla k nízkému zapojení
zájmových skupin a politických stran do systému, malý rozvoj diskuze o směru české soc. politiky, rozkol
veřejné a politické diskuze od od reálného stavu soc. politiky
− Celkový vývoj soc. pol. Jde pozorovat na soc. výdajích veřejných rozpočtů – Tomasz Inglot analýza soc. výdajů
během normalizace – snižování výdajů = 1969-80, expanze = 1981-89
− Trend snižování podílu soc. výdajů na ekonomickém výkonu země začal už 80. let 20st.
− Expanzivní politika od 95-2003.
− Podíl výdajů na soc. zabezpečení se od 2000 zvyšuje
− Český systém soc. zabezpečení je založen na 3 strukturách:
soc, pojištění – pokrývá předvídatelné soc. situace, založen na příspěvcích
 soc. podpora – řešení rodinné situace (narození, smrt..), které nejsou pokryty pojištěním
soc. pomoc – pro neočekávané soc. situace, propojena se soc. službami
− soc. podpora a pomoc nespočívá na příspěvcích (jde to z daní) -> pro nepředvídatelné situace
− soc. odvody jako zdroj soc. pojištění se odvíjí od výše platu
− státní soc. zabezpečení a státní soc. pomoc plynou z všeobecných příjmů státního rozpočtu
− příspěvky na soc. pojištění se skládají ze zdravotního a důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti
− jsou i dobrovolné – penzijní připojištění, stavební spoření – podporováno státem – dotace..
− 90% výdajů soc. zabezpečení pochází ze soc. příspěvků (pojištění) - nedochází ale k horizontální redistribuci
= přerozdělení zachovávajícímu status přispěvatele (?jakože jsem retard or is it weird)
− Vláda Topolánka zavedla v rámci sociálních dávek prvky anglosaského liberálního systému
− Soc. dávky se hodně měnily – 2005 = 5% -> 2006-9 rozšíření a zpřísnění podmínek
− Další definiční kritérium soc. politiky = úroveň příjmové nerovnosti = Gini koeficient (Anderson = nízký Gini
koeficicient = sociálně-demokratický stát)
− 1990 – hl. boj s nezaměstnaností - dynamický vývoj -> 2000 nezaměstnanost 9% (hl. kvůli odložené
restruktualizaci průmyslu) -> do 2008 klesá
− Nástroje soc. politiky pro řešení nezaměstananosti:
− a/ krátkodobá nez. = v rámci systému soc. zabezpečení a příspěvky na soc. pojištění obsahují rovnou i
příspěvek na politiku nezaměstnanosti. Zabezpečení pro krátkodobě nezaměstnané = peněžní dávka:
podpora v nezaměstnanosti. Podpůrčí doba se liší: Do 50 let = 6 měsíců
50-55 let = 9 měsíců
Nad 55 let = 12 měsíců
− Výše podpory = podíl na předchozím výdělku:
− První 2 měsíce = 65% průměrného čistého výdělku
− Další 2 měsíce = 50% průměr. Čist. Výdělku
− Dál už jen 45%
− Strop pro výplatu je ale 13 307 kč

− b/ dlouhodobá nezaměstnanost
− řeší systém soc. pomoci a soc. podpory
− systém Peněžitých dávek v nezaměstnanosti tvoří 60% výdajů
− systém je centralizovaný, ale spoléhá na jednotlivé úřady
− problém v roce 2007 – 55% nezaměstnaných bez práce déle než rok – hlavně kvůli restruktualizaci
ekonomiky, nízká efektivita soc. sítě,
− Systém čr politiky nezaměstnanosti je levnější – 1% HDP

− Chudoba
− Relativně nový pojem (až v rámci transformace po roku 90) dřív nepřiznána kvůli ideologii.
− Měřítka chudoby: 1/ životní minimum = minimální uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění základních
potřeb. Je měřítkem pro řadu soc. dávek.
− 2/ hmotná nouze
− 3/ od 2006 existenční minimum = to samé jak životní minimum, akorát obstarává věci
nutné pro přežití obv = je nižší. Využívají hl. osoby které odmítnout nabídku “vhodného zaměstání“ od úřadu
práce. Nemůže nezaopatřené dítě, ten kdo už má starobní důchod, starší 65 let, plně invalidní. 2007 = 2020
Kč (wtf, si dojdeš párkrát do mekače a je to pryč)
− V ČR objektivně malá míra chudoby
− Hlavní skupiny chudých – nezaměstnaní, matky samoživitelky, velké rodiny
− Dávky vedou ale k velké míře závislosti
− Dávky rodinné politiky: přechází se k nepřímé podpoře, jediný typ pojistné dávky = mateřská dovolená
− Rodičovský příspěvek: 24 měsíční příspěvek
− 36 měsíční příspěvek
− 48 měsíční příspěvek
− Jsou kryty ze systému státní soc. podpory
− Rodiny s nízkými příjmy podporovány: sociální příplatek, příspěvek na dítě

− Porodné - do 95 jednorázově v rámci nemocenského pojištění, pak převedena do systému soc. podpory.
Nejdříve vázána k životnímu minimu, od 2008 13000 kč
− Péče o děti: instituce – do 3. let = jesle -> od 3 = mateřské školy – provozují hlavně obce, správa ministerstva
školství

− Penzijní systém – princip solidarity a zásluhy. Zdroj financování = soc. pojištění hradí zaměstnanec i
zaměstnavatel. Založeno na platbě soc. odvodů
− Neobsahuje jen klasiku, ale i invalidní důchod, ovdovělé a osiřelé
− Založeno na systému PAYG (pay-as-you-go)
− Řídí se zákonem 155/1995 sb,- o důchodovém pojištění
− =29,5% hrubých příjmů, skládá se z platby zaměstnavatele, zaměstnance, osvč 29,6%
− Dohlíží MPSV a administrace – česká správa sociálního zabezpečení
− Penze se počítají na základě pojištění = pevná část společně s komponenty záležící na délce pojištění a
dosažených příjmech
− Bere se v potaz i věk – lze zažádat o předčasný důchod = snížení důchodu
− Máme malou progresy důchodů
− Hranice odchodu do důchodu je postupně prodlužována, v 2013 se ustálí na 63 letech pro muže a 60-63 let
pro ženy (záleží na počtu dětí) (řekla bych že už je to pičovina cause jsem o tom nikdy neslyšela)
− Penzijní připojištění je součástí penzijního systému. Dobrovolné -> soukromé penzijní fondy
− Je podporovaný státem
− Problém stárnutí populace -> potřeba změnit schéma penzijního systému -> sestavení odborné skupiny
„Bezděkova komise“ -> sestavili 5 plánů ale prostě se to nerealizovalo -> 2006 nová komise – taky se ničeho
nedosáhlo -> 2006 ODS a ČSSD započali reformy -> 2008 1. krok reformy penzijního systému -> prodloužení
zvyšování věku na 65 let pro muže, stanoven proces prodlužování minimální doby pojištění

− Bytová politika
− 3 hlavní nástroje centrální vlády: daňové úlevy na hypotéky, podpora stavebního spoření, regulace nájmu
v části bytového fondu

− Podíl financí na bytovou politiku 4x nižší než průměr evropské unie (😊fuck off government)
− Do 2007 pokrytí nákladů na bydlení pro lidi v tísni = životní minimum
− Od 2007: 2 nové specifické dávky na bydlení
− a/ příspěvek na bydlení ze systému dávek státní soc. podpory
− b/ doplatek na bydlení ze systému soc. pomoci v hmotné nouzi
− Vliv komunismu = centralizace, institucionalizace
− Do 2006 ústřední poskytovatel soc. služeb = kraj/obec
− Zákon 108/2006 -> soc. služby = činnost zajišťující podporu osobám za účelem soc. začlenění / prevence soc.
vyloučení
− -> klienti soc. služeb = občané, kteří potřebují kvůli -blank- podporu anejsou bez ni schopni
překonat ty obtíže yada yada, like kdo se s tim má vypysovat, its annoying
− Může o to zažádat, občan ČR, občan jiné členské země EU a rodinný příslušník, žadatel o azyl, člověk
s povolením o trvalém pobytu
− Zákon o soc. službách definuje 3 zkl. Oblasti soc. služeb: soc poradenství
− Služby soc péče
− Služby soc prevence
− Poskytovatelé soc služeb: obce, kraje, nestátní organizace a neziskovky
− MPSV hlavní garant soc služeb
− Poskytování soc služeb probíhá na smluvní bázi v obč. právu -> vymahatelné
− Mezinárodní vlivy na český systém soc. zabezpečení: vědci říkají že česká soc. politika zachovala setrvačnost
(takže jakože je ovlivnila např EU, ale ne tolik) -> dominantní vlivy:
− 1990-3 = 1. transformační období: zaměřeno na domácí tradici, vliv ze strany Mezinárodní organizace práce
− 1994-7 = 2. transformační období: odklon od soc.-demokratických tradic západní evropy
− 1998-2004 = silný vliv EU – ČSSD přimknuto k „evropskému modelu soc. státu“
− 2007-9 = Topolánek – kritika tohoto modelu, inspirace Pobaltím, Slovenskem -> takže jakoby docházelo
k odklonění od demokratických států, ale zároveň jsme byli v EU = zároveň jsme přijímali jejich věci
− EU má vliv na soc politiku takto: přímá regulace politik (integrační proces)
− Nepřímé metody ovlivňování bez právní závaznosti
− Wolfram Lamping – přímá regulace a/ pozitivní v oblasti minimálních standartů prac. Práva a gender
equalitě. -> antidiskriminační zákony
− b/ negativní ve směru integrace vnitřních trhů
− Římská smlouva = jednotný pracovní prostor = zaručuje mobilitu pracovních sil, co spadá do jurisdikce EU je
veřejné zdravotnictví
− Soc politika EU má jen 1 přímý redistribuční nástroj = evropský soc. fond
− U nás je tento nástroj řízen 3 programy: Lidské zdroje a zaměstnanost
− Vzdělání pro konkurenceschopnost
− Praha Adaptabilita
− Prakticky to znamená, že část rozpočtu ČR je přerozdělována podle EU priorit
− Hlavní prostředek uplatňování nepřímého vlivu nanárodní soc. politiky je otevřená metoda koordinace = sběr
informací. Řídí Generální ředitelství Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci á rovné příležitosti.
− Interakce EU a ČR soc. politiky občas kontroverzní: např. v oblasti péče o dítě = střet Barcelonskýc cílů 2002 -
jednalo se o popdoru institucionalizované péče – česko si ale prosadilo diskuzi o tomhle, cause se to
neshodovalo s naší soc. politikou

− Současné klíčové problémy soc. politiky

− Pokles porodnosti
− Stárnutí populace
− Vznik finančních problémů penzijního systému
− Růst strukturální nezaměstnanosti, růst nezaměstnanosti v některých věkových kategoriích
− Nárůst počtu lidí napojených na systém soc. péče
− Zneužívání soc. podpory a zdravotní péče
− Vzrůst soc a etnických konfliktů
− Odliv vysoce a středně kvalifikovaných pracovních sil

− Systém sociální politiky nevyužívají všichni, kdo by mohli – ilegální pracovnící ze zahraničí a asi 10% lidí žijící
pod životním minimem, obyvatelé sociálně vyloučené lokality (z 300 tis = 80 tis romové) -> tohle se snaží
řešit samosprávní a krajské orgány

− Paternalistický model soc. politiky má u nás zásadní rozpor: občané očekávají od státu hodně, ale kapacita
státu a jeho administrativních složek je malá: např. kvůli nízké vzdělanosti zaměstnanců provádějící opatření
soc politiky a navíc jejich přetížení

− Perspektivy soc politiky

− Nepřehledný právní rámec
− Po legislativní stránce existují konkrétní problémy co způsobují potíže při provozu systému ->
− Např. způsob nakládání s trvalým bydlištěm
− Měřítko efektivity systému soc. zabezpečení = % podíl administrativních nákladů na výdajích státu v této
oblasti = čr = 3,4% (vyšší než průměr EU)
− Další měřítko: míra do jaké jsou soc dávky demotivační pro klienty soc politiky = 1/3 domácností
− Míra přerozdělování vede ke 2 problémům: zatížení veřejných rozpočtů, vysoká míra zdanění
− Neproporční systém vede k závislosti
(578-650)

Zahraniční politika

 Způsobilost státu vstupovat do mez. poměrů

 Nástroj pro prosazování vlastních práv a plnění povinností v mez. prostředí

„Souhrn oficiálních externích vztahů, které vykonává nezávislý aktér (stát) v mezinárodních vztazích“
(jedna z definic)

 Externí a interní faktory

o Externí (zahraniční)
 geopolitická pozice státu
 (dlouhodobé) vztahy se sousedy
o Interní (vnitřní)
 Identita a proměna polit. elity
 Stabilita/proměnlivost zahraničně politické doktríny

Legislativní rámec a aktéři ZP

 Základní právní norma – Ústava

o Důležitý čl. 1, odst. 2 – „Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního
práva“
 Aktéři
o Prezident
 Pomáhá mu Zahr. odbor KPR
o Vláda
 Sjednávání a podepisování mez. smluv
 Ministr pro evropské záležitosti – momentálně M. Bek
o MZV
 Nejvýznamnější
o MPO
 Působení determinuje kompetenční zákon (§ 13, odst. 1)
 Definuje jako ústřední orgán stát. správy pro:
o Zahr.-ekon. politiku
o Zahr. obchod
o Podporu exportu
o Parlament
 Bez jeho souhlasu (prosté většiny, nebo 3/5 většiny u smluv, které přenášejí některé pravomoci
orgánů ČR na mez. org. nebo instituci) nelze ratifikovat
 Výbor pro evropské záležitosti
 Předkládá návrhy aktů EU se stanoviskem vlády
 Informuje sněmovnu o Euroshitech

 Samotné polit. strany ne

 Další important je čl. 63, odst. 1 Ústavy – zakotvuje pravomoc prezidenta zastupovat stát navenek, sjednávat a
ratifikovat mez. smlouvy a jeho vztah k diplomatickému sboru
o Podle tohohle článku může taky přenést pravomoc sjednávat mez. smlouvy na Vládu nebo s jejím
souhlasem na některé její členy
o Také pravomoci na přijímání, pověřování a odvolávání vedoucích zastupitelských misí
o Všechny prezidentovy kroky musí podepsat premiér nebo jiný pověřený člen vlády = Vláda za jeho
rozhodnutí odpovídá

 MZV (zamini)
o Ústřední orgán pro oblast ZP
 Vytváří koncepci
 Koordinuje rozvojovou pomoc a vnější ekon. vztahy
o „zabezpečuje vztahy ČR k ostatním státům, mez. organizacím a integračním seskupením“
o 3 druhy aktivit:
1) Plánovací a koncepční
2) Realizační
3) Koordinační

o 10 sekcí (tehdy)
o Ty se ještě dělí na odbory

o Zastupitelské úřady (Diplomatické mise)

 Upraveny Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích
 Jednají s představiteli hostitelské země/mez. organizace
 Rozvoj ekon., kulturních a vědeckých styků s dalšími státy
 Zabezpečení návštěv ofic. představitelů
 Konzulární činnost

Vývoj zahraniční politiky ČR od roku 1989 a současné klíčové problémy

 Pro ČSFR/ČR důležité aktivity:

o Snaha o členství v EU
o Úsilí o členství a participaci v NATO
 Vstup 12. 3. 1999
o Zapojení do dalších mez. org. (OSN, Rada Evropy, OBSE, OECD)
 Nestálý člen Rady bezpečnosti OSN (1994-95)
 Předsedání Valnému shromáždění OSN (10. září 2002, Jan Kavan)
o Regionální spolupráce
o Bilaterální vztahy s dalšími státy

 Rozpuštění Varšavské smlouvy – červenec 1991 (za výrazného přispění Československa)

 Leden 1996 – podání žádosti o členství ČR v EU

 Důležité bylo převzetí evropského práva – tzv. kapitoly
 16. 4. 2003 – Smlouva o přistoupení ČR k EU
o Stvrzena v referendu 13. a 14. 6. 2003 (55% účast, 77% PRO)

 Podpis Lisabonské smlouvy V. Klausem – 3. listopadu 2009 (po dlouhých průtazích)

 Další projekty
o CEI – Středoevropská iniciativa, člen od května 1990
o V4 – vznik 12.-15. 2. 1991
o CEFTA – Středoevropská dohoda o volném obchodu
 Mělo smysl od zániku RVHP až po vstup do EU
 Dnes jen nečlenské státy EU

Zdravotní politika - (není třeba ani číst, to, že hlavní aktér zdravotnictví je Ministerstvo zdravotnictví asi víte)
- patří mezi nejvýznamnější politiky v ČR
- cílem je přispět k dosažení co největšího zdraví (teprve jsem začal číst a už je to sračka)
- různé definice, např. dle Hávy: rozhodovací procesy, realizované příslušnými aktéry zdravotní politiky na
různých úrovních zdravotních systémů (mezinár., nár., reg.)
- Jarošová - 1) Podpora zdraví 2) Prevence 3) Sociální medicína 4) Management zdravotnictví
Aktéři - MZ ČR, specializované komory (např. stomatologická), Svaz českých lékařů, Česká lékařská
společnost J. E. Purkyně (tyvole k čemu to je)
Vývoj - do r. 89 sovětský model zdravotnictví (centralizace) -> nerovnoměrnost
- po revoluci transformace zdravotnictví
- reformy zdravotnictví
- Evropská unie novým aktérem