Professional Documents
Culture Documents
Otázky Teorie (Fyzika)
Otázky Teorie (Fyzika)
1 2 1 2
p 1 + ρ v1 + ρg h1= p2 + ρv 2 + ρg h 2
2 2
[p] = Pa, [ρ] = kg.m-3, [v] = m.s-1, [g] = m.s-2, [h] = m
Definujte veličinu moment hybnosti Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která
popisuje rotační pohyb tělesa. Moment hybnosti L hmotného bodu vzhledem k bodu 0 je určen
vektorovým součinem polohového vektoru ⃗r hmotného bodu vedeného z bodu 0 a hybnosti⃗ p =m ⃗v
hmotného bodu
⃗
L =⃗r x ⃗p
[L] = kg.m2.s-1, [p]=kg.m.s-1, [r]=m
Jak se určí účinnost η tepelného stroje? Účinnost tepelného stroje určíme jako poměr mezi výkonem
P a příkonem Po
P
η=
Po
[P] = W, [Po] = W
Jak je definován a v jakých jednotkách se udává impulz síly? Impulz síly je vektorová veličina, která
vyjadřuje časový účinek síly
t2
⃗I =∫ F ( t ) dt
t1
I. Zákon setrvačnosti
Každé těleso setrvává ve stavu klidu nebo rovnoměrného přímočarého pohybu, dokud není nuceno
působením vnějších sil svůj stav změnit
Časová změna hybnosti tělesa je přímo úměrná výslednici všech sil na těleso působících a má s ní
stejný směr
⃗ d ⃗p d d ⃗v
F= = ( m ⃗v )=m =m ⃗a
dt dt dt
[F] = kg.m.s-2 = N, [p]=kg.m.s-1, [m] = kg, [v] = m.s-1, [a] = m.s-2, [t] = s
Síly, jimiž na sebe působí dvě tělesa, mají vždy stejnou velikost a opačný směr.
⃗
F 1,2=−⃗
F 2,1
[F] = N
Jak je definována měrná tepelná kapacita? Měrná tepelná kapacita udává, kolik tepla je třeba dodat
látce o hmotnosti m, aby se ohřála o 1 °C
C dQ
c= =
m Δ T m dT
[c] = J.kg-1.°C-1, [C] = J.°C-1, [Q] = J, [m] = kg, [t] = °C
Definuj intenzitu gravitačního pole. Intenzita grav. pole je vektor, určený podílem síly ⃗
F , která
v tomto místě na hmotný bod působí a hmotnosti m tohoto bodu
⃗
F
⃗
K=
m'
[K] = m.s-2 [F] = kg.m.s-2, [m] = kg
S Q
C D =ε =
d U
[C] = C.V-1 = F, [ε] = F.m-1 – permitivita prostředí, [S] = m2, [d] = m – vzdálenost mezi deskami
Jak je definováno a v jakých jednotkách se udává úhlové zrychlení Úhlové zrychlení je veličina, která
vyjadřuje změnu úhlové rychlosti za jednotku času při pohybu po kružnici
2
d⃗
ω d ⃗φ
⃗ε = = 2
dt d t
[ε] = rad.s-2 [ω] = rad.s-1 [ϕ] = rad, [t] = s
Hustota elektrického proudu, příp. prostorová hustota elektrického proudu (též zkráceně proudová
hustota) je vektorová fyzikální veličina (má vedle velikosti i směr), popisující lokálního
rozložení elektrického proudu v průřezu vodiče, v ploše napříč proudem. Její směr je stejný jako směr
pohybu kladného náboje (v izotropním prostředí je to směr intenzity elektrického pole E).
⃗I
⃗
J=
S
[j] = A.m-2 [A*m-2]
Jak je definován moment síly? Moment síly je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje
míru otáčivého účinku síly. Moment síly ke zvolenému bodu 0 je určen vektorovým součinem
polohového vektoru ⃗r působiště A síly ⃗
F vedeného z bodu 0 a této síly
⃗
M =⃗r x ⃗
F
[M] = N.m, [r] = m, [F] = N
W =∫ ⃗
F d ⃗r =∫ ( F x dx + F y dy + F z dz )
⃗
r1 1
, kde ⃗
r 1, ⃗
r 2 jsou průvodiče bodů 1,2
d ⃗r
⃗v =
dt
[v] = m.s-1, [r] = m, [t] = s
Co to je a jak vzniká stojaté vlnění? Je to interference vlnění. Nastává, když se přímou bodovou
řadou šíří stejnou fázovou rychlostí c v navzájem opačných směrech dvě postupná harmonická vlnění
podélná, lineárně polarizovaná v téže rovině, stejné úhlové frekvence ω a stejné amplitudy A1 = A2 =
A. Odraz od pevného konce.
Napište rovnici postupné vlny s harmonickým průběhem, šířícím se proti kladnému směru osy x
t x
u ( x , t )= Asin 2 π ( + )
T λ
[t] = s, [T] = s, [λ] – vlnová délka, [A] – amplituda, [x] – vzdálenost od zdroje kmitání
Jak je definována molární tepelná kapacita? Udává, kolik tepla Q je třeba dodat látce, jejíž látkové
množství je n molů, aby se její teplota zvýšila o t
C 1 dQ
C m= =
n n dt
[C] = J.°C-1, [n] = mol, [Q] = J, [t] = °C
Intenzita elektrického pole (též elektrická intenzita) je vektorová fyzikální veličina, vyjadřující velikost
a směr elektrického pole. Je definována jako elektrická síla působící na těleso s kladným
jednotkovým elektrickým nábojem.
⃗ F Q
E= =
Q 4 π ϵ r2
Gradient (formálně značený operátorem nabla ) je vektor, jehož složky tvoří parciální derivace v
konkrétním bodě.
Elektrický potenciál
Práce v elektrostatickém poli = práce, kterou vykoná síla elektrického pole při přemístění kladného
bodového náboje Q z bodu A do místa s nulovou intenzitou (do nekonečna) = potenciální energie
W Q
φ= =
Q 4π ϵ r
⃗
E =−grad φ
Intenzita elektrostatického pole je spád čili záporně vzatý gradient potenciálu
Zapište(formulujte) druhý termodynamický zákon Podle Clausia zní následovně: teplo nemůže
samovolně přecházet ze studenějšího tělesa na teplejší
δQ
dS ≥
T
v níž rovnost platí pro vratné děje a nerovnost platí pro nevratné děje. Při vratném ději platí dS = 0,
při nevratném ději dS > 0
Není možné sestrojit periodicky pracující stroj, který by jen přijímal teplo od určitého tělesa
(ohřívače) a vykonával stejně velkou práci. Každý takový stroj pracuje tak, že přijímá od ohřívače
teplo Q1 a chladiči odevzdá teplo Q2 (Q2 < Q1), přičemž vykoná práci W=Q1-Q2.
c=
√ E
ρ
[c] = m.s-1, [E] = N.m-2 – modul pružnosti, [ρ] = kg.m-3
Napište a vysvětlete Ampérův zákon Elektrický proud ve vodiči vytváří magnetické pole v okolí
vodiče. Pokud přiložíme prsty po směru indukčních čar, palec nám ukáže směr proudu.
∮ ⃗B d ⃗l= μ0 I
C(S)
Zapište a vysvětlete 1. větu impulzovou Časová změna celkové hybnosti soustavy je rovna výslednici
vnějších sil působících na soustavu
n
d pi d n
∑ dt = dt ∑ pi=F i
i=1 i=1
[p]=kg.m.s-1, [F]=N
Jak se určí a jaká je jednotka povrchového napětí? Povrchová vrstva se snaží stáhnout se na co
nejmenší plochu, takže v ní vzniká napětí, nazvané povrchové napětí σ, to je definováno jako síla
působící v tečné rovině k povrchu kapaliny kolmo na jednotkový délková element myšleného řezu
povrchem
d⃗
F
⃗
σ=
dl
[σ] = N.m-1, [F] = N, [l] = m
Jak je definovaný (nebo jak se určí) hmotný střed soustavy hmotných bodů?
n
1
r 0 = ∑ (m i ⃗
⃗ ri)
m i=1
, průvodič ⃗
r 0 určuje polohu hmotného středu
[m]=kg, [r]=m
Jaký je rozdíl mezi tíhovým a gravitačním zrychlením? S gravitačním zrychlením by tělesa padala k
Zemi, kdyby se Země neotáčela. Tíhové zrychlení je udělováno při pádu tělesům, které se otáčejí
spolu se Zemí. Tíhové zrychlení je vektorová výslednice gravitačního zrychlení a odstředivého
zrychlení.
Uveďte definici intenzity elektrického pole bodového náboje +Q, jeho jednotky a nakreslete
siločáry tohoto pole Intenzita elektrického pole je vektor, jehož směr je shodný se směrem síly, která
působí ve vyšetřovaném bodě na kladný bodový náboj Q‘ umístěný v tomto bodě
Intenzita elektrického pole (též elektrická intenzita) je vektorová fyzikální veličina, vyjadřující velikost
a směr elektrického pole. Je definována jako elektrická síla působící na těleso s kladným
jednotkovým elektrickým nábojem.
⃗ F Q
E= =
Q 4 π ϵ r2
[E] = N.C-1 = V.m-1, [F] = N, [Q] = C
Co znázorňuje hysterezní smyčka? Zakreslete Pokud je materiál po dopružení znova namáhán tahem
nebo tlakem, projeví se na křivce závislosti σ na ε hysterezní smyčka
Odvoďte, co platí pro sériové zapojení dvou rezistorů stejné napětí na všech rezistorech
U =U 1 +U 2
R⋅I =R 1 I + R 2 I + R 3 I
R=R 1 + R 2 + R 3
Definujte pojem intenzita gravitačního pole + její jednotky. Intenzita grav. pole je vektor, určený
podílem síly ⃗
F , která v tomto místě na hmotný bod působí a hmotnosti m tohoto bodu
⃗
F g κ⋅M ⃗0
⃗
K= = 2 .r
m' r
[K] = m.s-2 [F] = kg.m.s-2, [m] = kg, [r] = m
Na základě II. Newtonova pohybového zákona sestavte pohybovou rovnici pro tlumené kmity
tělesa na pružině
a x=F + F 0
⃗ ⃗
F=−kx F⃗0 =−B ⃗v
2
d x dx
m =−kx−B
dt 2
dt
[m] = kg, [t] = s, [k] = N.m-1, [B] – součinitel lineárního odporu, [x] – výchylka
Co je elektrický dipól a jak je definován jeho dipólový moment? Elektrický dipól je soustava dvou
bodových nábojů +Q a -Q stejné velikosti a opačného znaménka, které jsou ve vzdálenosti l.
Elektrický dipólový moment ⃗ p je vektorová veličina popisující el. dipól
[M] = N.m, [L] = kg.m2.s-1, [t] = s, [J] = kg.m2, [ω] = rad.s-1, [ε] = rad.s-2
p V κ =konst
plyn je dokonale tepelně izolován od okolí, nepřijímá ani nevydává teplo do okolí
Popište jev polarizace dielektrika Vložením izolantu do elektrického pole nastává jev, který se nazývá
polarizace dielektrika. Při polarizaci se z atomů nebo molekul dielektrika působením přitažlivé a
odpudivé elektrické síly stanou elektrické dipóly a dojde k nesymetrickému rozložení částic s
elektrickým nábojem uvnitř atomů nebo molekul
Co vyjadřuje rovnice ∯ ⃗
B.d⃗
S=0 Φ ? Magnetický indukční tok uzavřenou plochou
S(V )
F =I⋅⃗l × B
⃗ ⃗
Vysvětlete a zapište Hookův zákon pro tah a smyk / Zapište Hookův zákon a vysvětlete všechny
veličiny v něm Hookův zákon tah vyjadřuje souvislost mezi normálovým napětím a deformací
materiálu do meze úměrnosti
σ = Eε
, kde σ je normálové napětí, E je modul pružnosti v tahu (Youngův modul), je to konstanta daného
materiálu a ε je poměr prodloužení tyče ∆l = l – l0 k její délce l0 v nezatíženém stavu
∆l
ε=
l0
F
σ=
s
[σ] = N.m-2 = Pa, [E] = Pa, [l] = m
Hookův zákon pro smyk vyjadřuje souvislost mezi tečným napětím a zkosem
τ=Gγ
, kde τ je tečné napětí, G je modul pružnosti ve smyku (modul torze), je to konstanta daného
materiálu a γ je úhel, který po namáhání smykem nyní svírají původně kolmé strany, pro malé
deformace platí tg γ ≐ γ
u
γ≐
b
, tento poměr se nazývá zkos, u je vzdálenost o kolik se horní rovina posunula oproti spodní a b je
výška
E
G=
s (1+ν )
[τ] = Pa, [G] = Pa, [u] = m, [b] = m
Zapište Newtonův viskózní zákon a vysvětlete veličiny v něm (doplňte vysvětlení obrázkem)
d vx
τ=η
dy
[η] = N.s.m-2 = Pa.s – dynamická viskozita, [vx] =
m.s-1 - rychlost o kterou se liší dvě sousední vrstvy
tekutiny, [y] = m – vzdálenost vrstev, [τ] = Pa –
tečné napětí
Jak se určí síla, která působí na pohybující se náboj v magnetickém poli? Vypočtěte, jakou práci
tato síla vykoná
⃗
F L =⃗
F e +⃗
F m=Q ⃗
E +Q(⃗v x ⃗ ⃗
B )=Q⋅⃗v × B
W =∮ ⃗
F d ⃗r
l
[F] = N, [Q] = C, [E] = N.C-1, [v] = m.s-1, [B] = T – magnetická indukce, [W] = J, [r] = m
Vysvětlete pojem neinerciální vztažná soustava a uveďte příklad V neinerciální vztažné soustavě
nefungují Newtonovy pohybové zákony. Pozorovatel z Měsíce pozoruje vesmírnou stanici, která se
pohybuje po oběžné dráze Země. Vnímá, že na vesmírnou stanici působí dostředivá a gravitační síla.
Pozorovatel se tedy nachází v inerciální vztažné soustavě. Kdežto astronaut na vesmírné stanici ale
vnímá odstředivou a gravitační sílu. Odstředivá síla, však nemá původ fyzikální síly v mechanice
(vznikla pouhou matematickou operací). Astronaut se tak nachází v neinerciální vztažné soustavě.
Jak je definován vektor momentu hybnosti a čemu se rovná jeho velikost? Moment
hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje rotační pohyb tělesa. Moment hybnosti L
hmotného bodu vzhledem k bodu 0 je určen vektorovým součinem polohového vektoru ⃗r hmotného
bodu vedeného z bodu 0 a hybnosti⃗ p =m ⃗v hmotného bodu
|⃗L|=rp⋅sin (α )
[L] = kg.m2.s-1, [p]=kg.m.s-1, [r]=m
Jak je definován moment setrvačnosti tuhého tělesa + Steinerova věta? Moment setrvačnosti J
tuhého tělesa vyjadřuje rozložení látky v tělese vzhledem k ose rotace a je definován vztahem
n
J =∑ mi r 2i
i=1
Steinerova věta zní: Moment setrvačnosti J tělesa k libovolné ose je roven momentu setrvačnosti J0
tělesa vzhledem k rovnoběžné ose procházející těžištěm, zvětšenému o součin hmotnosti m tělesa a
čtverce vzdálenosti a2 obou os
J =J 0 +m a2
[J] = kg.m2, [m]=kg, [a]=m
Co platí pro těleso ponořené do kapaliny, pokud hustota kapaliny je větší, než hustota tělesa? Kolik
procent původního objemu ponořeného tělesa zůstane pod hladinou? Těleso bude plovat na
hladině, zůstane pod hladinou, záleží na poměru
F vz =F gk − F gt =V g( ρ k − ρ t )
ρ
V %= ρ t
k
[ρ] = kg.m-3, [F] = N, [g] = m.s-2, [V%] = ponořený oběm, relativní veličina
Definujte proudovou hustotu a její jednotku Popisuje rozložení el. proudu v průřezu vodiče
I
J=
S
[j] = A.m-2, [I] = m, [S] = m2
m.v
2
m.MZ
=κ .
R Z +h ( R Z +h)2
v=
√ κ. MZ
R Z +h
=
√ g 0⋅R
1+h/ R
1. kosmická
2. kosmická, nejmenší potřebná rychlost pro poslání tělesa do nekonečna. Těleso se bude pohybovat
po parabole.
1 2 mM
E= E k + E p = mv − χ =0
2 R
v2=
√ 2χ M
R
[F] = N, [r] = m, [m] = kg, [E] = J, [v] = m.s -1
Vysvětlete pojem normálové a tečné zrychlení Tečné zrychlení je vektor, mající směr pohybu
vyšetřovaného hmotného bodu a způsobuje změnu velikosti vektoru rychlosti. Normálové zrychlení
je vektor, kolmý k dráze hmotného bodu a způsobuje změnu směru vektoru rychlosti.
Princip akce a reakce: Síly, jimiž na sebe působí dvě tělesa, mají vždy stejnou velikost a opačný směr.
Pokud tlačíme silou ⃗
F na stěnu, stěna tlačí na nás silou ⃗F v opačném směru.
Odvoďte, co platí pro paralelní zapojení dvou kondenzátorů
U (C 1 +C 2 )=C U
C 1+C 2=C
1 – 2 … izotermická expanze
2 – 3 … adiabatická expanze
3 – 4 … izotermická komprese
4 – 1 … adiabatická komprese
Je tíhové zrychlení na pólu větší než na rovníku? Odpověď zdůvodněte Ano, na pólech se tíhová síla
rovná gravitační síle a nepůsobí tam žádná odstředivá síla, tudíž se i tíhové zrychlení rovná
gravitačnímu zrychlení. Na rovníku je tíhová síla menší než gravitační, protože v opačném směru
působí odstředivá síla, a tak ve výsledku je tíhové zrychlení menší než gravitační, tudíž menší než na
pólech.
Vysvětlete pojem konzervativní síla a uveďte dva příklady. Síly jsou konzervativní, jestliže práce sil
mezi dvěma danými body nezávisí na trajektorii, po které se hmotný bod pohybuje. Gravitační a
elektrostatická síla.
Odvoďte a zapište vztah pro magnetickou sílu působící mezi dvěma vodiči s protékajícím proudem
μ0 I 1
B=
2 πr
F=I 2 ⃗l x ⃗
⃗ B
μ0 I 1 I 2
F= l
2 πr
[B] = T, [μ] = N.A-2 – permeabilita, [I] = A, [r] = m, [l] = m, [F] = N
Vysvětlete pojem inerciální vztažná soustava a uveďte příklad V inerciální vztažné soustavě fungují
Newtonovy pohybové zákony. Pozorovatel z Měsíce pozoruje vesmírnou stanici, která se pohybuje
po oběžné dráze Země. Vnímá, že na vesmírnou stanici působí dostředivá a gravitační síla. Gravitační
a dostředivá síla mají původ fyzikálních sil v mechanice. Pozorovatel se tak nachází v inerciální
vztažné soustavě.
Vysvětlete pojem těžiště tuhého tělesa Tuhé těleso se skládá teoreticky z mnoha dílčích částí, na
každou z nich působí tíhové zrychlení. Součtem všech dílčích tíhových zrychlení a hmotností
dostaneme celkovou sílu působící na těleso v jeho těžišti.
Na kterých veličinách závisí hydrostatický tlak v kapalině? Hydrostatický tlak závisí na hloubce, na
hustotě kapaliny a na tíhovém zrychlení
Jak se určí potenciální energie pružiny? V jakém případě lze zavést potenciální energii?
E p =∫ f dy =∫ ky dy
ym ym
1 2
E p= k y m
2
, lze ji zavést, pokud se těleso nachází v potenciálovém poli určité síly, závisí na rozdílu výšek
Co je kapilární tlak a čím je způsoben? Kapilární tlak pk je dodatečný tlak vznikající vlivem
povrchového napětí na zakřiveném povrchu kapaliny
Jak zní Huygensův princip? Jak se mění fáze vlny při jejím odrazu na volném konci? Vlnění se šíří
prostorem tak, že všechny body prostoru, do nichž v daném okamžiku t vlnění dospěje, se stávají
bodovými zdroji elementárních vln, které se z každého bodu rozšíří na elementární vlnoplochy; čelní
vlnoplocha v pozdějším okamžiku t + Δt je obálkou všech čelních vlnoploch těchto elementárních vln
na té straně, na kterou se vlnění šíří. Fáze vlny se při odrazu nemění.
Jaký je výsledek působení dvou stejně velkých opačných sil, neležících na stejné vektorové přímce,
na těleso? Čím můžeme jejich působení nahradit? Doplňte obrázkem a vztahy pro výpočty
Výsledkem je moment dvojice sil. Působení sil můžeme nahradit jedinou výslednicí.
⃗ r1 x ⃗
M =⃗ r2 x ⃗
F−⃗ F=( ⃗ r2) x ⃗
r 1 −⃗ F=⃗r x ⃗
F v případě, že obě síly působí na téže straně od středu
otáčení.
⃗ r1 x ⃗
M =⃗ r2 x ⃗
F+⃗ F=( ⃗ r2) x ⃗
r 1 +⃗ F=⃗r x ⃗
F v případě, že leží na opačných koncích
5
E km = NkT ; N=1
2
5, počet stupňů volnosti
Jak se určí Jouleovo teplo vyzářené vodičem o odporu R , kterým prochází proud I
Q= R I 2 t
[R] = Ω, [I] = A, [t] = s, [Q] = J
Napište Gaussovu větu elektrostatiky. Zakreslete její řešení pro bodový náboj. Výtok intenzity
elektrického pole libovolnou uzavřenou plochou S(V) je roven algebraickému součtu všech nábojů
obsažených v objemu V omezeném plochou S(V), dělenému elektrickou konstantou
❑ n
∯ ⃗E d ⃗S = ε1 ∑ Qi
S(V ) 0 i=1
Q Q
Φ =∮ E ds= ε =E 4 π r 2 ⇒ E=
S
0 4 π r2ε 0
[E] = N.C-1, [S] = m2, [ε] = F.m-1, [Q] = C
1 1 1 1 Q
dw=F dr=Q E dr= (σ S) E dr= D E S dr= D E dV ; D=
2 2 2 2 S
1
w= E D V
2
[w] = N.m-2, [E] = N.C-1, [D] = C.m-2 ,[V]=Sxl=m3
Jak je definován moment hybnosti? Formulujte zákon zachování momentu hybnosti Moment
hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje rotační pohyb tělesa. Moment hybnosti L
hmotného bodu vzhledem k bodu 0 je určen vektorovým součinem polohového vektoru ⃗r hmotného
bodu vedeného z bodu 0 a hybnosti⃗ p =m ⃗v hmotného bodu. Zákon zachování momentu hybnosti
říká, že v izolované soustavě se celkový moment hybnosti s časem nemění
⃗
L =⃗r x ⃗p
[L] = kg.m2.s-1, [p]=kg.m.s-1, [r]=m
Vysvětlete Dopplerův jev. Dopplerův jev spočívá v tom, že frekvence f‘ periodického vlnění, kterou
zjistí pozorovatel (přijímač), se liší od frekvence f kmitání zdroje, od něhož se toto vlnění šíří, jestliže
se pozorovatel nebo zdroj či oba pohybují vůči sobě navzájem (přibližují se nebo vzdalují)
c
f =f 0
v+c
[T]=s; [f]=hz; [v]=m/s (vz, rychlost zdroje), [c]=m/s (rychlost šíření zvuku)
Vysvětlete rozdíl mezi izotermickým a adiabatickým dějem a zakreslete ve V-p ( možná spíš „je v p-
V) diagramu izotermu a adiabatu U izotermického děje je konstantní teplota, u adiabatického děje je
konstantní teplo
p V κ =konst adiabata, T=konst. Izoterma; k=poissonova konstanta
Jaký směr má a čemu se rovná velikost tečného zrychlení? Tečné zrychlení je vektor, mající směr
pohybu vyšetřovaného hmotného bodu.
dv
|⃗
at|=
dt
[at] = m.s-2, [v] = m.s-1, [t] = s
Zapište Biot-Savartův zákon pro určení magnetické indukce. Vysvětlení doplňte obrázkem
⃗ r
I μ⋅dl×⃗
d⃗
B= μ =4π*10
-7
Tm/A
4 π ⃗r 3
[B] = T (tessla), [I] = A, [r] = m
Kdy je možné zavést potenciální energii? Když vykoná práce na určitý hmotný bod, který přejde
z jednoho místa do druhého, závisí pouze na poloze tohoto bodu. Pak zavádíme veličinu závislou na
polohách bodu, které nám tuto práci udává.
Jak se určí moment dvojice sil a kde má působiště? Dvojice sil jsou dvě stejně velké síly ⃗
F a −⃗
F,
které jsou rovnoběžné a opačného směru, působí na těleso v různých působištích a leží v různých
vzájemně rovnoběžných vektorových přímkách.
⃗ r1 x ⃗
M =⃗ r2 x ⃗
F−⃗ F=( ⃗ r2) x ⃗
r 1 −⃗ F=⃗r x ⃗
F v případě, že obě síly působí na téže straně od středu
otáčení.
⃗ r1 x ⃗
M =⃗ r2 x ⃗
F+⃗ F=( ⃗ r2) x ⃗
r 1 +⃗ F=⃗r x ⃗
F v případě, že leží na opačných koncích
⃗ =⃗
Můžeme nahradit silovou dvojicí D F ×⃗r , jde r je vzdálenost od působišť sil.
[M] = N.m, [r] = m, [F] = N
F y
= F⃗G =m⋅g
FG l
y⋅F G m g y
F= =
l l
Síla ⃗
F má opačný směr, než
−m g y
F= okamžitá výchylka kyvadla y . Proto
l
znaménko mínus.
F=
−m g y 2
=−m ω y −ω 2 y =a je vztah zrychlení
l oscilátoru.
g 2
=ω 0 ω 0 je okamžitá úhlová rychlost.
l
g=ω 20⋅l 2π
ω= Τ
l
g=4 π 2
Τ2
(τ=π √ mgaJ ) , je doba kyvu fyzického kyvadla, kde a je vzdálenost osy od těžiště
Co jsou aperiodické kmity a kdy vznikají? Pokud se nejedná o periodické kmity, mluvíme o kmitech
neperiodických neboli aperiodických. Vznikají v poli elastické a tlumící síly.
( p +n2
a
V2 )
. ( V −n b )=n R m T
[p] = Pa, [a,b] – konstanty charakteristické pro každý plyn (platí-li a=b=0, získáváme stavovou rovnici
ideálního plynu), [V] = m3.mol-1 – objem plynu, [Rm] = J.mol-1.K-1 – molární plynová konstanta, [T] = K
F =I⋅⃗l × B
⃗ ⃗ Lorentzova síla
⃗ ⃗d
⃗ =2 F×
M
⃗ =⃗
D F×⃗
R
[M] = N.m – moment dvojice sil, [I]=A, [l]=m, [B] = T [d]=m (poloměr cívky)
N m
n= =
N A mM
[n] = mol, [N] – počet elementárních jedinců stejné látky, [N A] = mol-1 – Avogadrova konstanta, [m/
mM]=hmotnost/molární hmotnost
2. věta impulzová (věta o momentu hybnosti soustavy h. b.) Časová změna d ⃗L / dt celkového
momentu hybnosti ⃗ L soustavy hmotných bodů vzhledem k libovolnému pevnému bodu je rovna
celkovému momentu ⃗ M všech vnějších sil působících na soustavu hmotných bodů vzhledem k témuž
vztažnému pevnému bodu
d⃗
n n
d L
∑
dt i=1
⃗
Li = =∑ ⃗
r x⃗
F =⃗
dt i=1 i i
M
ds
v=
dt
[v] = m.s-1, [s] = m, [t] = s
F vz =V ( ρ k − ρ T ) g
[F] = N, [V] = m3, [ρK] = kg.m-3 (kapaliny), [g] = m.s-2,[ρT] = kg.m-3 (tělesa)
elektromotorické napětí Elektromotorické napětí je elektrické napětí, které vytvoří jiná forma
energie uložená v elektrickém zdroji
U e =U + R i I
Keplerovy zákony
1. Planety obíhají kolem Slunce v elipsách, málo odlišných od kružnic v jejichž společném
ohnisku je Slunce
2. Plochy opsané průvodičem planety za stejnou dobu jsou si rovny
3. Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je roven poměru třetích mocnin hlavních
poloos jejich drah
Newtonův gravitační zákon Každá dvě tělesa se navzájem přitahují stejně velkými gr. silami ⃗
F g , −⃗
Fg
opačného směru, přičemž velikost této síly pro dvě stejnorodá tělesa tvaru koule je přímo úměrná
součinů jejich hmotností a nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti r jejich středů
'
m.m 0
F =−κ . 2 . ⃗
⃗ r
r
Potenciál grav. pole
[ ]
2 r2 ⃗
r2
m .m ' −1 m. m ' m.m'
W 1,2=∫ ⃗
F . d ⃗r =−∫ κ . dr=−κ . m. m' =κ . −κ .
1 r1 r 2
r ⃗
r 1
r 2 r1
W 1,2=−∆ E p= E p ( ⃗
r 1 ) −E p ( ⃗
r 2 )=−κ .
m .m'
r1 (
− −κ . )
m . m'
r2
→ E p ( r⃗ )=−κ .
m. m'
r
E p ( ⃗r ) m
U ( r⃗ )= =−κ .
m' r
[W] = kg.m2.s-2 = J, [F] = N, [r] = m, [m] = kg, [E] = J, [U] = J.kg -2
Archimedův zákon Těleso je v tekutině nadlehčováno silou, která se rovná tíze tekutiny tělesem
vytlačené
Jak zní třetí věta termodynamická Čistou látku nelze ochladit konečným počtem pochodů na
nulovou termodynamickou teplotu
Jak zní Coulombův zákon Bodový náboj Q působí ve vakuu na jiný bodový náboj Q‘ silou ⃗ F , jejíž
velikost je přímo úměrná součinu velikostí obou nábojů a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti r
⃗ QQ ' ⃗0
F= r
4 π ε 0 r2
[F] = N, [Q] = C, [ε] = F.m-1, [r] = m
Kirchhoffovy zákony
∑ I k=0
k=1
2. Součet úbytků napětí na spotřebičích se v uzavřené části obvodu (smyčce) rovná součtu
elektromotorických napětí zdrojů v této části obvodu
n n
∑ U e =∑ R k I k
i
i=1 k=1
v x =v o cosα
v y =v o sin α −g t
Jak se určí velikost magnetické indukce ve vzdálenosti r od nekonečně dlouhého přímého tenkého
vodiče, kterým prochází proud I ?
μ0 I
B=
2 πr
[B] = T – mag. indukce, [μ] = N.A-2 – mag. konstanta, [I] = A, [r] = m
Rázy jsou zvláštním případem složeného kmitání, vznikají skládáním dvou stejnosměrných kmitů
blízkých frekvencí
1
E= QU
2
[E] = J, [Q] = C, [U] = V
Nejistota tipu A
√
n
1
uA = ∑
n−1 i=1
( xi − x̄)2
Nejistota tipu B
x
uB = ; k= √ 3 ; k =3
k