Hudební činnosti pro předškolní vzdělávání, Mgr.M.

Lišková ( RAABE)

HLASOVÁ VÝCHOVA

Hlasová výchova má 3 složky : dechovou, hlasovou a artikulační

Cíl : naučit děti zpívat uvolněně, aby při zpěvu nekřičely, ale opravdu zpívaly.
Nejdůležitější je vzor učitelky. Děti spontánně napodobují.

V hlas.výchově dodržujeme :
- břišní dech ( nezvedat ramena)
- měkké hlasové začátky ( nasazení tónu)
- zpěvný hlavový tón¨
- rozšiřování hlas.rozsahu
- přirozená artikulace
- kultivovaný projev

DECH :
Většina dětí dýchá spontánně správně.
Zásada dechových cvičení : uvolnění celého těla
Dechová cvičení provádíme spolu s relaxací :
- děti na zádech, nohy pokrčené,nádech i výdech nosem, ruce si dají na podbřišek ( při
nádechu se zvedá, při výdechu klesá)
- cv.spojit s poslechem klidné hudby, slovním navozením představ poklidné
krajiny,zurčení potůčku…
Později-aktivizace bránice :
- klidový výdech zaměnit za přerušovaný –fu,fu ( foukáme na bolístko)
- mezi výdechy se bříško nezvedá
- nádech nosem, výdech ústy
dech.cvičení spojit s pohybovou výchovou :
- při nádechu zvednout předpažením jednu ruku vzhůru, při výdechu pomalu spouštět
dolů. Paže střídáme.

NÁDECH :
Děti vedeme k nádechům tzv.do bříška. Při nádechu se bříško vyklene, nezvedat ramena,
vrchní část hrudníku zůstává klidná.Podstatou nádechu je prodýchání celého těla, to je možné,
když je celé tělo uvolněné. Nádech je klidný.
Množství vzduchu: takové množství, které jsou děti schopny „zpracovat“.
Motivace : přivoň ke květině, vůně buchet, představa horského vzduchu
NE : nadechni se jako u pana doktora ( zvedají ramena)
-“- jako co nejdéle pod vodou

VÝDECH :
Výdech vedeme ústy, bříško se „zastrčí“. Výdech navazuje plynule na nádech. ( NE zadržet,
zatajit dech).
Motivace – mimohudební představy:
- pofoukej bolístku
- zamrzlé okno
- bublifuk
- peříčko ve vzduchu
 - talíř horké polévky ( Talířek je kulatý, polévka je horká, ale já se nespálím, do polévky
foukám fúúúúúúúúúúú)
Prodloužení výdechové fáze- motivace :
- hadi ssssssssssss
- moucha bzzzzzzzz
- lokomotiva ššššššššš
- deklamace jednoduchých textů např.:
1Král, král na dudy hrál,
2Královna za času vrzala na basu
Děti deklamují na 2 nádechy ( 1, 2)
na 1 nádech, rychlé tempo (1+2)
na 1 nádech, tempo záměrně zpomalujeme
Dechová cvičení provádíme vždy jen krátce, i při nehudebních činnostech ( vycházka- rychlý
dech pejska, kterého děti viděly, větrník z papíru)

HLAS :
Mluvený projev: tvoříme tón pomocí tzv.hrudního rejstříku ( od tónu f1 směrem dolů)
Pro zpěv : tzv. hlavový rejstřík ( od f1 výše)
U předškolních dětí jsou vyvinuty oba rejstříky.
Vymizení hlavového rejstříku : málo hudebních podnětů, častý zpěv v hlubších, pro děti
nevhodných tóninách.

TVODBA HLAVOVÉHO TÓNU :

- houkání : sova, sanitka, lokomotiva ( zpěv provádíme tzv.glissando – klouzání tónů
z vyšší do nižší polohy a zpět)
- hlásky m, ň : když je něco malé, zpíváme ni,ni,ni, nebo ňu,ňu,ňu
- divíme se jůůůůů, jééééééé, jooooo ( glissando)
- kukačkový interval ku-ku ( kukačková tercie, první tón je vyšší)
- zpívat písně ,kde sestupná melodika ( Skákal pes, To je zlaté posvícení, Pec nám
spadla,Rybička maličká, Kalamajka…) transpozice písní do vyšších tónin, nad f1
- místo textu zpíváme zvukomalebné slabiky ( mňau, kuku, píp…)
Hra na zvony:
Zpěv na jednom tónu – v prostoru kolem tónu a1 – bim-bam. Hlavou naznačit pohyb
zvonu.Závěrečné „m“ nechat doznít v hlavové dutině. Lze zpívat i v předklonu.

Hra na házenou :
Učitel naznačí rukou hod míčkem.Současně s hodem směřujícím k jednomu dítěti zpívá ve
vyšší poloze tón na „bom“.Dítě tón „chytí“ a vrátí jej zpěvem učiteli.

AKTIKULACE :
Uvolněný artikulační aparát – mluvidla, čelist, mimické svaly kolem úst.
Procvičovat na pantomimě : kyselý citron,smutná princezna, veselý šašek, čerti-bel,ble, žáby-
kvákání, přežvykování krávy, žvýkání žvýkačky

- zpěv písní na zvukomalebné slabiky

- uvolnění brady ( čím vyšší tón zpívám, tím jde brada dolů)
ruku položit pod bradu, dlaní dolů, při otevření pusy se brada dotýká hřbetu ruky
vhodné zpívat na má, ná, tá…
- využívat deklamaci říkadel, pranostik, rozpočitadel…
Příklady textů vhodných pro artikulační cvičení :
- Máme kočku, ta jí čočku- k tomu kačku na pekáčku

- Máme maso na míse, kdo si sedne, nají se.

Maso jíme, to se máme! To si dneska pochutnáme!

- Žížalička lezla líně, dokolečka po pěšině.

Lezla,leza, ta si dala, na uzel se zavázala.
Kdo ten uzel rozváže, na toho prst ukáže.

- Vklouzl klíček do vrátek, kluk oblékl kabátek,

V kabátku je kapsička, v té kapsičce kulička, kytička, větvička…

TVOŘENÍ VOKÁLŮ :

A- volně otevřená ústa, uvolněná spodní čelist, jazyk leží dole, jeho špička se dotýká
Předních zubů spodní čelisti
E- tvar úst podobný jako u A, koutky rtů nepatrně roztáhnout
I - nerozlišujeme i – y, nesmí být úzké, ostré, široké
O- tvar pusy připomíná písmeno o
U- ústa našpulená, koutky rtů jsou blízko u sebe