Biochemie zkouška

Glykolýza, lipolýza, hormony (rozdělení proteinové/steroidní)a jejich přenos, enzymy, krevní

serum x plazma, imunoglobuliny, biochemie vidění, beta oxidace, RNA, steran, bílkoviny,
translace x transkripce, C – reaktivní protein

GLYKOLÝZA
 Metabolický proces, který mění glukozu na 2 molekuly pyruvátu za čistého výtěžku dvou
molekul ATP a dvou molekul NADH
 Pokud má buňka dostatek kyslíku a mitochondrii, pyruvát je přenesen do mitochondriální
matrix a podléha oxidační dekarboxylaci
 Glykolýza plní mnoho funkcí, například zisk energie či tvorbu acetyl-CoA jako substrátu
pro syntézu lipidů.
 probíhá jak za aerobních, tak i za anaerobních podmínek. Za aerobních podmínek se
vytvářejí dvě molekuly pyruvátu, dvě molekuly ATP a dvě molekuly NADH. Za
anaerobních podmínek podléhá pyruvát další reakci, která regeneruje kofaktor NAD+ –
produktem je pak laktát

LIPOLÝZA
 Odbourávání tuků uloženého v tukových buňkách, během tohoto procesu se do krevního
oběhu uvolňují volné MK a jsou krví distribuovány po celém těle.
 Lipolýzu vyvolávají hormony adrenalin, noradrenalin, glukagon a adrenokortikotropní
hormon
 Tyto hormony spouští G -proteinové receptory (G-protein je regulační protein, který
zprostředkovává spojení mezi informační molekulou navázanou na membránový receptor
(např. hormon, neurotransmiter) a buněčným efektorem (např. enzym nebo membránový kanál),
který aktivují adenylátcyklázu (enzym) -> tvorba cyklického adenosinmonofosfátu, který
aktivuje protienkinázu A (Proteinkináza A (PKA) je serin/threonin kináza, která se
aktivuje účinkem druhého posla cAMP a fosforyluje celou řadu cílových proteinů) a ta
aktivuje lipázu obsaženou v tukové tkáni
 Triacylglycerol podléhá lipolýze (hydrolýze pomocí lipáz) a je štěpen na glycerol a MK
 Po uvolnění do krve se relativně hydrofobní volné MK váží na sérový albumin se kterým
se přenášejí tkání, které potřebují energii
 Glycerol vstupuje do krve a je zachytáván v játrech nebo ledvinách
 Zatímco lipolýza je hydrolýza triacylglycerolu, tedy proces, při němž se triacylglycerol
štěpí, při esterifikaci se naopak vytváří
Bílkovina
 Odborně proteiny, jeden nebo více dlouhých řetězců amk
 Skládají se z aminokyselin v počtu větším než 100
 Peptidová vazba
 Polykondenzací vzniká libovolně dlouhý řetězec aminokyselin

Primární
- Přesné pořadí aminokyselin v řetězci

Sekundární
- Beta skládaný list, alfa helix
- Prostorové uspořádání amino a stabilizace vodíkovými můstky

Terciární struktura
- Disulfidické můstky

Kvartérní
- 2 polypeptidické řetězce
- Například hemoglobin, myoglobin

BIOCHEMIE VIDĚNÍ
 Viditelné světlo je elektromagnetické záření (400 – 750 nm)
 Proniká na sítnici optickým prostředím oka (rohovka – komorová voda – čočka – sklivec)
 Fotoreceptory sítnice převádějí světelnou energii na pohyb atomů, chemická změna
přechází v nervový vzruch šířící se do mozku

Sítnice (retina)
 Skládá se ze vzájemně propojených nervových buněk jejichž uspořádání umožnuje
histologicky rozlišit 10 vrstev, světlo prochází přes horní vrstvy k vrstvě 2 světločivných
buněk (tyčinky a čípky)
 Mitochondrie jsou v čípcích a tyčinkách, ne ve vnějším segmentu tyčinek a čípků, kde
jsou umístěny vizuální pigmenty
 Tvořena 2 vrstvami:
 Zevní : působí jako světelná izolační vrstva, pohlcuje dopadající světelné paprsky a
zabraňuje jejich odrazu uvnitř oka
 Vnitřní : obsahuje primární smyslové buňky – světločivné buňky, neurony, které
sbírají informace a odvádějí je pomocí zrakového nervu do mozku
Tyčinky
 Zajištují vidění i za slabé intenzity světla – skotopické vidění, nerozlišují barvy
 130 mil, na okrajích sítnice
 Skládají se ze vnitřního a zevního segmentu
Vnitřní: vysoce metabolicky aktivní, produkuje hojně ATP a bílkoviny
Zevní: tvoří hustě na sebe naskládané disky – RHODOPSIN

Rhodopsin
 Kovalentně vázaný komplex bílkoviny OPSINU a 11 – cis retinalu (derivát vit.A)
 Opsin – protein v membráně disku zevního segmentu tyčinky, složený ze 7 šroubovic
  11 – cis retinal – nízkomolekulární barvivo

Čípky
 Zajištují vidění za dobrých světelných podmínek – fotopické vidění, vnimají barvy
 20x méně jak tyčinek – 7 mil
 Největší koncentrace je v oblasti žluté skvrny
 Dělí se na 3 druhy podle jejích citlivosti k vlnové délce
 Obsahují fotopigmenty s různými absorpčními maximy

Chemická podstata vidění pomocí tyčinek

 Proces vidění se skládá z kaskády chemických reakcí od dopadu fotonu až po vznik a
přenos vzruchu
 Po dopadu světla na sítnici dochází k jeho absorpci, tyčinky jsou neuvěřitelně citlivé,
reagují na dopad jediného fotonu
 Absorbce vede k excitaci membrány, která se projeví izomerací 11 cis retinalu na ALL
trans retinal – energie fotonu se tedy transformovala na pohyb atomů
 Světelná aktivace je velmi rychlá, během milisekund proběhne řada reakcí (bathrodopsin,
lumirodopsin, metapodopsin I a II), vykazují různá maxima od 500 do 380nm
 Následujícím důsledkem dopadu fotonu je odboutání barviva od bílkoviny – TRANS
izomer už nezapadá do vazebného místa (rodopsin se rozpadá na opsin a all trans retinal
 Takto aktivovaný rhodopsin dále aktivuje G – protein TRANSDUCIN
 Kaskáda pokračuje aktivací FOSFODIESTERIÁZY PDE, která hydrolyzuje cGMP na
necyklický (guanosinmonofosfát)
 Původně otevřený kanál pro Na+ ionty se uzavírá, tok iontů se uzavírá -> hyperpolarizace
membrány, stává se negativnější (-35mV)
 Hyperpolarizace se šíří k synapsi -> umožnuje přenos vzruchu dál po zrakové dráze
 Od gangliových buněk signál pokračuje jako depolarizace, hodnota hyperpol. Závisí na
intenzitě osvětlení
 Ve tmě se trans izomer znovu převádí na 11-cis.retinal, znovu se vytváří komplex opsin +
11-cis retinal, po dalším ozaření se proces opakuje = WALDŮV cyklus

- Tento cyklický proces se ale komplikuje reakcemi mimo sítnici

- Uvolněný trans-retinal se zčásti přenáší krví do jater, kde se hydrogenuje na alkohol
TRANS-RETINOL a izomeruje na CIS-RETINOL, ten se krví přenáší zpět do sítnice, kde
se musí oxidovat na 11-cis retinal
- Přenos krví je umožněn navázáním na transportní protein retinol-binding protein

Chemická podstata vidění pomocí čípků

 V pochodu barevného vidění pomocí čípků jsou reakce po dopadu fotonu v postatě
stejné jaké v tyčinkách
 Aktivovaný rodopsin v čípcích aktivuje transducin, fosfodiesteráza konvertuje cGMP na
necyklický, uzavřou se Na+ kanály – hyperpolarizace
 Barevné vidění je podmíněno přítomností 3 druhů čípků
 Chromofor je stejný jako v tyčinkách – 11-cis-retinal schopný izomerace
 Jejich receptory mají ale patrně odlišnou bílkovinu (fotopsin), zpusobující rozdíly
v absorbci
 Absorbují vlnové délky světla s různými maximi
 - Modrý 440nm, zelený 535nm, červený/žlutý 565nm

ADAPTACE
Na tmu
 Při přechodu ze světla do tmy se mění funkce sítnice – skotopické vidění – vzrůstá
citlivost ke světli, zcitlivuje se syntézou rhodopsinu – trvá desítky minut
 Dokonalá adaptace – 60 min, nutná dotatek vitamínu A
 Funkce čípků potlačena, nevidíme barvy

Na světlo
 Při vstupu ze tmy do světla se musí tyčinky vyřadit, čípky se adaptují rychle, okolo 3 min

11-cis-retinal
 Odvozen od vitamínu A
 Izomerace je zásadní reakcí při excitaci membrány tyčinky světelným paprskem, dojde
k přeměně na all – trans – retinal

RNA
 Nukleová kyselina skládající se z vlákna nukleotidů navzájem spojených kovalentními
vazbami
Steroidní hormony
 Jsou hormony lipofilní povahy, které vznikají z cholesterolu
 Nejsou ukládány do zásoby, v případě potřeby se zvyšuje jejich syntéza (nadledviny,
pohl.org)
 V krvi transportovány z velké části navázané na plazmatické bílkoviny, malá část je
v plazmě ve volné nenavázané formě
 V cílové tkáni působí cestou nitrobuněčných receptorů
Mezi steroidní hormony patří:
- Glukokortikoidy (kortizol)
- Mineralokortikoidy (aldosteron)
- Androgeny (testosteron)
- Estrogeny
- Progesteron
- Kalcitrol

Proteinové hormony
 Produkuje např. neurohypofýza, tedy zadní lalok podvěsku mozkového
 Produkuje např. oxytocin, který je složen z 9 amk, podílí se na kontrakcích hladkého
svalstva
 Vasopresin – zpětná resorpce vody z moči a zvyšuje krec tlak
Z adenohypozýzy – tvorba a sekrece žláz, tropní hormony – tropiny
- Kortikotropin – 39AMK vylučování kortikoidních hormonů
- Thyreotroponin – štítná žláza
- Prolaktin – produkce mléka
Langerhansovy ostrůvky? – inzulín – regulátor metabolismu sacharidů a bílkovin, podporuje
vstřebávání glukosy do buněk a oxidaci glukosy

C – reaktivní protein (CRP)

 Látka, která hraje úlohu opsoninu (látka podporujcí fagocytózu)
 Své jméno díky tomu, že precitipuje s tzv. C - polysacharidem pneumokoků – součást
vrozené imunity

Krevní plazma
 Je nažloutlý, slabě zásaditý roztok bílkovin, elektrolytů a malých org.molekul
 Tvoří přibližně 55% objemu krve

Krevní sérum
 Je nažloutlá tekutina bez buněčných elementů, která vzniká vysrážením plné krve a
následným odstraněním krevní sraženiny
 Na rozdíl od plazmy neobsahuje fribrinogen a další srážecí faktory krve

Beta oxidace
 -oxidace je cyklický mechanismus k využití mastných kyselin
 Produktem je značné množství Ac-CoA, které postupuje do citrátového cyklu a
redukované koenzymy, které jsou v dýchacím řetězci
 Vyšší mastné kyseliny se oxidují v matrix mitochondrie, kromě aktivace koenzymem A
musí mastné kyseliny od délky 12C použít karnitinové přenašeče, který se nachází mezi
vnitřní a vnější membránou mitochondrie

 Kyseliny delší 18C se musí nejprve zkrátit nejprve na ER nebo peroxizomu

 K oxidaci kyselin dochází na -uhlíku (C3)
 Těží se ATP

Transkripce
 Je přepis genetické informace z DNA do molekuly RNA
 Jedná se v drtivé většině o přepis informace z jednoho genu, sloužícího k tvorbě jedné
specifické bílkoviny kterou buňka v danou chvíli potřebuje
 Dochází k přenosu info z jádra do cytoplazmy, kde může dojít k translaci
 Vlákno RNA se vytvoří na principu komplementarity k vláknu DNA
 Poté co je informace přepsána, je díky mRNA přenesena na proteosyntetický aparát, kde
se podle opsaného pořadí zahájí proteosyntéza
 Enzymatický proces, kdy jak enzym využívá RNA polymerázu, od konce 5 ke konci 3

Zkráceně fáze:
1. Iniciace – otevření DNA šroubovice
2. Elongace – syntéza RNA řetězce (ve směru 5 -> 3) za účasti RNA-polymerázy
3. Terminace – konec přepisu, uvonění vzniklé mRNA

Translace
 Neboli proteosyntéza je překlad nukleotidové sekvence mRNA do sekvence AMK
proteinu (překlad genetické informace z mRNA do proteinu)
 Proces probíhá na ribozomech v cytoplazmě a jednotlivé amk se zařazují podle pravidel
genetického kodu
 Pro translaci jsou zapotřebí: mRNA, tRNA (s navázanými amk)

Zkráceně translace:
- Navázání mRNA na ribozom a následné spojení malé a velké podjednotky ribozomu
1. Iniciace – zahájení translace, od start kodonu AUG
2. Elongace – tvorba peptidické vazby mezi jednotlivými AK, růst peptidického řetězce
3. Terminace- stop kodon UGA, UAAm UAG – uvolnění vzniklého proteinu
Imunoglobuliny (protilátka)
 Látka bílkovinné povahy, specificky se váže na antigen
 Vazba má charakter nekovalentních interakcí, zásadní role v obraně organismu

IgG – nejvýznamější třída protilátek – neutralizace toxinů, sekundární imunitní reakce

IgA – slizniční protilátky – produkce B – lymfocyty
IgM – v plasmě krátce po zlikvidování antigenu
IgD – alergická reakce
IgE – antiparazitní obrana (stimul vypuzení – vykašlávání, vykýchání, průjem)

ENZYMY
 Specifická organická molekula urychlující reakce v organismech
 Naprostá většina jsou proteiny, mají i nebílkovinnou část dělíme tedy na jednoduché
(obsahují jen bílkivinnou část) a složené (i nebílkovinná složka – kofaktor (ionty kovů,
org.molekuly)

Názvosloví

1. oxidoreduktázy,
2. transferázy,
3. hydrolázy,
4. lyázy (syntázy),
5. izomerázy,
6. ligázy (syntetázy),
7. translokázy.

Oxidoreduktásy - atalyzují reakce, při nichž dochází k oxidaci jedné a k redukci druhé složky.

Transferázy - se podílejí na přenosu různých skupin (amino-, acyl-, methyl-, glykosyl-,

fosforyl-, …). Příkladem transferáz jsou:

- transaminázy (aminotransferázy) – přenášejí -NH 2 skupinu,

- kinázy (fosfotransferázy) – přenášejí fosfátovou skupinu z ATP nebo jiných
nukleosidtrifosfátů,
- transaldolázy, transketolázy.

Játra

Metabolismus sacharidů
- jedna z nejdůležitějších funkcí jater je udržování stálé koncentrace glukozy
- v hepatocytech proto při zvýšené glykémii dochází k syntéze glykogenu z glukozy
procesem glykogenze
- v případě, že je koncentrace glukózy v krvi nižší, dochází k uvolňovaní glukozy
z glykogenových zásob pomocí glykogenolýzy

Játra tvoří přibližně 500–1000 ml[2] žluči za den.

Žluč tvoří:

 žlučové kyseliny a jejich soli (uplatňují se při emulgaci lipidů),

 cholesterol,
 fosfolipidy (zvyšují solubilizační schopnost žlučových kyselin),
 bilirubin (degradační produkt hemu),
 proteiny a minerální látky.
 ovlivnění aktivity některých hormonů – např. inaktivace inzulinu