KLAUZURNÍ PRÁCE

DRUHÝ ROČNÍK

Autor: Jan Forejt

Studijní obor: 82-41-M/17 ŠVP: Filmová a televizní tvorba

Školní rok: 2022/2023 Kód třídy: 21F

Již zadaný příběh jsem dokončil pomocí vytvořeni záhadné
postavy, jenž Michelangelovi vynadá za nadávání. Postava
nakonec vzlétne do vzduchu a proletí kolem ruky Adama. Dílo
se v ten moment dokončí a postava mizí.

Pokud bych měl mému příběhu vybrat žánr byla by to

nejspíše pohádka, jelikož v příběhu se objevuje nadpřirozená
postava a jakési kouzlo. Také by se to dalo pojmout jako
horror, ale k tomu by bylo potřeba dodat více kontextu a o
to víc si myslím, že i s maximální počtem snímků by to nebylo
v mém případě možné.

V divákovi by určitě příběh i jeho zpracovaní mělo

vyvolat pocit napětí a tajemna. Tyto pocity jsem se snažil
vyvolat u diváka pomoci tmavých a nepestrých barev anebo
zvukovými efekty. Záběry jsem se snažil střídat abych dodal
více dynamiky i do částí kde se toho moc neděje.

Jako výtvarnou techniku, kterou jsem pro vybral pro

zpracovaní této klauzurní práce jsem zvolil kombinaci fixu
a akvarelových barev, jelikož jsem měl pocit, že tato
technika mi docela jde a taky se mi líbí jaký kontrast fix
tvoří s akvarelovými barvami. Také jsem se zaměřil na detaily
prvků, které dopomáhají divákovi, vžít se do daného záběru.
Například, prameny vlasů a textura všemožných materiálů.
Jako inspiraci jsem používal různé fotografie na internetu
a také dokumentární videa na platformě YouTube.

Na záběru číslo jedna vidíme Michelangela v noci, jak

leží na vysokém lešení na zádech v Sixtinské kapli a snaží
se domalovat fresku s názvem Stvoření Adama. V celé kapli je
tma, jen kolem Michelangela vidíme malý světelný kruh od
jeho svíčky.
 V druhém snímku vidíme detail na ruce Michelangela, jak
se snaží Adamovi domalovat konečky prstů. V pravé ruce drží
štětec a v levé hořící svíčku.

Na třetím záběru vidíme z ptačí perspektivy obličej

Michelangela. Lze vidět že mu to moc nejde a že už chce mít
prací hotovou. Postupně zavírá oči a vzpomíná.

Čtvrtý snímek pojednává o vzpomínce Michelangela, jak za

krásného slunečného dne v horách na poli sochu z kamene.
Vidíme krásnou krajinu a Michelangela můžeme vidět, jak tesá
do kamene v dáli.

Na pátém záběru vidíme znovu detail na Michelangelovi

ruce, jak tesají pomocí sochařského náčiní do kamene. Kousky
kamene se odštěpují od velkého bloku. Slyšíme zpěv ptáků a
pofukování teplého letního větru.

V šestém záběru vidíme Michelangela z profilu. Kapka

barvy mu z vlhké omítky padá do oka, což ho probere z jeho
vzpomínání o sochaření.

Záběr číslo sedm. Michelangelo se po leknutí ze spadlé

kapky zvedá rychle do bobku a snaží se oko silným promnutím
vyčistit, náhlé na to zanadává a v tu ránu se ze spodu lešení
ozve hlas. „Kdo to ksakru je?" pomyslí si.

Na osmém záběru je vidět z ptačí perspektivy osoba v

tmavém potrhaném oblečeni dole a Michelangela vidíme sedět,
jak otáčí hlavu dolů z lešení, aby zjistil, kdo to je. V ten
moment spolu navazují konverzaci na velkou vzdálenost,
v kapli je dobrá akustika, takže se oba slyší poměrně dobře.

3/4
 V devátém snímku osoba vzlétá ze země a vidíme jí, jak
rychle prolétá kolem dřevěného lešení a sledujeme její pohyb.

Na desátém záběru osoba prolé1tá před nedokončenou

freskou a následně mizí ve tmě. Prsty Adamovo ruky jsou
najednou dodělané a celé dílo je hotové.

Na závěr bych chtěl říct, že jsem se svou klauzurní prací

poměrně spokojen. Vše jsem si rozvrhl tak abych měl případně
čas na předělaní některých záběrů. Největší problém mi dělalo
zpracovaní celku, jelikož je nutné dbát na správnost
perspektivy, avšak detaily si myslím, že byly mou silnou
stránkou. Do zpracovaní jsem se snažil vložit co nejvíce
úsilí, tak aby výsledek hezky vypadal.

4/4