ČÍNA

3. nejrozlehlejší země světa

Čína se může pochlubit jednou z nejstarších civilizací a mnoha významnými objevy. Číňané
vynalezli papír, kompas a střelný prach, vytvořili systém státní služby a systém písma, jež byly
kopírovány v celé východní Asii.
POVRCH:
Čínu lze rozdělit do čtyř velkých přírodních celků :
1. Tibetská náhorní plošina obklopená velehorskými systémy
2. soustava suchých pánví a plošin na západě a severu
3. nížinaté oblasti na východě
4. složitý systém hor a vysočin mezi Tibetem a jihovýchodním pobřežím

V jihozápadní Číně se rozkládá Tibetská náhorní plošina. Podél celé jihozápadní hranice je Himálaj,
na západě navazuje Karákoram a Pamír. Na severu je to Tchien – šan (Ťan – šan). Východně se
táhnou rozlehlé pláně pouště Gobi. Dále Mandžuské nížiny a jižně od Pekingu Velká čínská nížina.
V hornaté jihovýchodní oblasti je nejvýznamnější Jihočínská hornatina.
VODSTVO:
Největší řekou je zde Tarim . Na východě Tibetské náhorní plošiny pramení obě nejmohutnější a
nejvýznamnější čínské řeky – Chang Jiang (Dlouhá řeka) a Huang He (Žlutá řeka). Chang Jiang
(Jang-c´-ťiang) je nejdelší a nejvodnatější řekou monzunové východní Asie. Na řece se nachází
obrovská stavba– přehrada Tři soutěsky. Stane se největší hydroelektrárnou na světě. Jižní oblast
Číny odvodňuje řeka Xi Jiang (Si-ťiang /Perlová řeka). Na severovýchodě tvoří hranici s Ruskem
řeka Amur. Čína má také velké množství jezer a to jak slaných tak sladkých.
PODNEBÍ
Na obrovském území Číny jsou vyvinuta téměř všechna podnebná pásma. Severní část leží
v mírném, střední v subtropickém a nejjižnější část zasahuje do tropického pásu. Klima výrazně
ovlivňují monzuny.
OBYVATELSTVO
Nejlidnatější stát světa. Vysoký přirozený přírůstek, který trval do 70.let 20.století, začal stát řešit
značně drasticky programem za jednodětné rodiny. Dodržení tohoto programu zaručovalo značné
výhody, nedodržení naopak citelná postižení. I když tento program zcela nesplnil očekávání, přesto
přinesl znatelné výsledky. Přestože Číňané (Chanové) tvoří 93 % všech obyvatel, žije v zemi ještě
55 menšinových národů a národností. Tibet, obsazený v roce 1951 čínskými vojsky, bojuje již po
mnoho desetiletí za samostatnost. Také zde proběhlo povstání, které bylo krvavě potlačeno a 100
000 Tibeťanů uprchlo do Indie včetně duchovního vůdce – dalajlámy. Náboženství : asi 58 %
obyvatel je bez vyznání, hlavním náboženstvím je taoismus a konfucianismus (asi 30 % obyvatel).
STÁTNÍ ZŘÍZENÍ
Čínská lidová republika
Je republikou se systémem jedné politické strany – komunistické. Taiwan je Čínou považován za
23.provincii – fakticky je však nezávislým státem.
HOSPODÁŘSTVÍ
Během 20.století se ale mnoho změnilo komunistické experimentování. Nejtragičtěji skončilo
období tzv. „Velkého skoku“, které způsobil tehdejší stranický vůdce Mao Ce-tung jehož činy vedly
ke zhroucení celého hospodářství a hladomor. Až po úmrtí velkého vůdce a boji o politické
nástupnictví zahájil Teng-Siao-pching ekonomické reformy, která přinesla některé dílčí úspěchy
v zemědělství. Čína se otevřela zahraničnímu podnikání, byly vytvořeny tzv. „zvláštní ekonomické
zóny“ a „otevřené přístavy“. V těchto místech platí zahraniční investoři nižší daně, bezcelně
dovážejí suroviny a vyvážejí výrobky, využívají levné pracovní síly. Došlo tak k přesunu
hospodářského těžiště ze severovýchodu (Mandžuska) na jihovýchod do pobřežního pásu, který se
táhne od poloostrova Shandong po ostrov Hainan. Hospodářsky nejvýznamnějšími a nejdynamičtěji
se rozvíjejícími jsou provincie Guang-dong, Zhejiang a Fujian. Vláda, která umožnila liberalizaci
ekonomiky setrvává na svém tvrdém politickém kurzu potlačujícím demokracii. V roce 1997 se pod
čínskou svrchovanost vrátila někdejší britská kolonie Hongkong. Již více než 20 let patří Čína
k nejdynamičtěji se rozvíjejícím ekonomikám světa, ale přes veškerý pokrok zůstává rozvojovým
zemědělsko-průmyslovým státem.
PRŮMYSL
těžební - významná je těžba ropy a zemního plynu Z nerudných surovin je významná těžba fosfátů.
Barevné rudy, železné rudy
energetika - přes 80% energie získává Čína stále v tepelných elektrárnách spalováním uhlí.
Nejdynamičtěji se rozvíjí elektrotechnika a elektronika.
hutnictví - Čína patří k největším producentům oceli na světě. Výroba železa
strojírenství – nejdůležitější odvětví, dopravní strojírenství – hlavně nákladní auta, motocykly a
kola. Zemědělské a obráběcí stroje, Taiwan - elektrotechnika a spotřební elektronika.
rozhlasové přijímače, magnetofony, televizory, fotoaparáty. Vyrábí se i moderní výpočetní technika
a existuje vlastní kosmický průmysl.
ZEMĚDĚLSTVÍ:
Převažuje rostlinná výroba. Polovina zemědělské půdy je zavlažována. Hlavní plodinou je rýže,
jejíž pěstování je soustředěno podél řeky Chang Jiang a na jihu země. Zde se zároveň pěstuje
cukrová třtina, čaj, citrusy, ananas, bavlna, juta a další plodiny. Severněji ve Velké čínské nížině se
pěstuje hlavně pšenice, kukuřice, proso, bavlna, sója a tabák. Po celé zemi se pěstují brambory,
batáty, luštěniny a zelenina. Živočišná výroba se orientuje zejména na chov prasat (nejvíc na světě)
a drůbeže (celá východní polovina Číny). V centrálních oblastech se chová skot. Suchá a hornatá
západní část země se využívá k pastevectví ovcí, koz, ale i koní a velbloudů a v Tibetu jaků. Na jihu
jsou rozšířeni buvoli. Jihovýchod je typický chovem bource morušového a produkcí hedvábí. Velmi
významný je rybolov.
DOPRAVA:
Nedostatečná komunikační infrastruktura je velkou brzdou rozvoje země. V roce 2006 zahájila Čína
provoz na nejvýše položené železniční trati světa, která spojila Tibet se zbytkem čínského území.
CENTRA:
Beijing (Peking) - hlavní město, jedno z nejstarších měst světa, četné historické památky (např. tzv.
“Zakázané město s císařským palácem“).
Shanghai (Šanghaj) - největší město, nejdůležitější průmyslové středisko
MONGOLSKO (Ulanbátar)
Je tvořen náhorní plošinou. Nejvyšší je Mongolský Altaj. Téměř 4/5 státu jsou pokryty suchou
travnatou stepí a většinu zbývajícího území na jihu tvoří vyprahlá kamenitá poušť Gobi.
ZEMĚDĚLSTVÍ:
Převažuje kočovný pastevecký chov dobytka.
CENTRA:
Ulánbátar (850 000) – hlavní město
JAPONSKO (Tókjó)
Území státu tvoří 4 velké ostrovy – Hokkaidó,
Honšú, Kjúšú a Šikoku. Po kapitulaci v roce 1945 ztratilo Japonsko jižní část Kurilských ostrovů,
které zabralo Rusko.Tyto čtyři Kurilské ostrovy Japonci považují za své historické území, ale
Rusové je odmítají opustit – dlouholetý spor.
POVRCH:
Všechny japonské ostrovy jsou převážně sopečného původu a velmi hornaté. Souostroví
představuje seismicky velmi aktivní oblast. Nejvyšší horou je sopka Fudžisan – 3 776 m. Japonské
alpy
PODNEBÍ:
Monzunové, značně odlišné v závislosti na zeměpisné šířce – mění se od chladného podnebí
mírného pásu na severu po subtropické na jihu. Podnebí Japonska je značně ovlivňováno i
mořskými proudy – od jihu teplým Kurošio a ze severu studeným Ojašio.
OBYVATELSTVO:
Japonsko patří k nejhustěji zalidněným zemím světa. Střední délka života mužů 77 let a žen 83 let je
nejvyšší na světě. Japonsko dosáhlo vysoké míry urbanizace, ve městech žije v současné době téměř
80 % obyvatelstva. Náboženství : většina obyvatelstva vyznává šintoismus (40%) a buddhismus
(38%).
STÁTNÍ ZŘÍZENÍ:
Japonsko je konstituční monarchií, vládne císař.
HOSPODÁŘSTVÍ:
Po 2. světové válce dosáhla japonská společnost během jedné generace nesmírného hospodářského
vzestupu. Kromě nátlaku přišla i pomoc ze strany USA ve formě přísunu potravin, finančních
dotací, zpřístupnění moderních technologií a zejména otevření amerického trhu. Obrovský rozvoj
zaznamenal i chemický a petrochemický průmysl. Dnes je Japonsko vysoce vyspělým
průmyslovým státem s otevřenou ekonomikou, svým hospodářským potenciálem zaujímá 2. místo
na světě za USA.
PRŮMYSL:
těžební - země má málo nerostných surovin, většina se dováží.
strojírenství - rozhodující je výroba automobilů (Toyota, Nissan, Honda, Mazda, Mitsubishi),
motocyklů (Honda, Suzuki, Kawasaki, Yamaha), elektrotechnika, spotřební elektronika, přesná
mechanika a optika – počítače, kopírovací, telekomunikační a audiovizuální technika (televizory,
videa, DVD, magnetofony, rádia – Sony, Hitachi, Toshiba, JVC, Sanyo), hodinky (Seiko),
fotoaparáty (Minolta, Fuji, Olympus, Canon), polovodiče a další. Významná je stavba lodí.
chemie - oděvní a potravinářský průmysl a výroba hraček pracující zejména pro domácí trh.
Vyspělý je rovněž průmysl sklářský, keramický a papírenský.
ZEMĚDĚLSTVÍ:
Vysoce produktivní, i když orná půda tvoří pouze 11,8% plochy země. Základem je rostlinná výroba
– nejdůležitější plodinou je rýže. Velmi významný je rybolov. Ryby a mořské produkty jsou
významnou součástí stravy Japonců.
DOPRAVA:
Největší význam pro Japonsko má doprava námořní. Z pevninské dopravy je významnější
železniční. (rychlovlaky Šinkanzen dosahují cestovní rychlosti přes 200 km/hod.).
ZAHRANIČNÍ OBCHOD:
Závislost japonského hospodářství na zahraničním obchodě je mimořádná. Omezené přírodní zdroje
nutí dovážet podstatnou.
CENTRA:
Tókjó - hlavní a největší město
Jokohama
Ósaka
Kjótó