Teorie užitku spotřebitele

UŽITEK vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení nebo potěšení z daného spotřebovaného statku či služby.

Teorie užitku jsou dvě – kardinalistická a ordinalistická:

optimum
Kardinalistická teorie užitku spotřebitele Ordinalistická teorie užitku

Užitek je měřitelný Užitek nelze kvantifikovat

TU
Lze jen porovnávat kombinace statků
Užitek z jednoho statku je nezávislý na a říci, kterou kombinaci spotřebitel
množství jiného statku preferuje více. Kombinaci A preferuje
Mezní užitek (𝑀𝑎𝑟𝑔𝑖𝑛𝑎𝑙 𝑢𝑡𝑖𝑙𝑖𝑡𝑦 − 𝑴𝑼): 𝑇𝑈 = න 𝑀𝑈𝑑𝑄 před B (A>B).
říká, jak se změní celkový užitek, zvýší-li se
spotřebovávané množství statku o Q2
jednotku. Mezní užitek s růstem množství indiferenční křivky
statku klesá, platí tzv. zákon klesajícího
mezního užitku. A ten říká, že každá další A
MU=P
jednotka spotřebovávaného statku přinese
spotřebiteli menší užitek než ta předchozí. B
Celkový užitek ሺ𝑇𝑜𝑡𝑎𝑙 𝑢𝑡𝑖𝑙𝑖𝑡𝑦 −
𝑻𝑼ሻ: zachycuje uspokojení, které 𝑑𝑇𝑈
MU 𝑀𝑈 =
spotřebitel získává z celkové spotřeby 𝑑𝑄 Q1
daného statku nebo služby. TU je součet
mezních užitků všech jednotek V případě diskrétních veličin: 𝑇𝑈 = σ 𝑀𝑈
spotřebovaného statku.
MU=0
∆𝑇𝑈 𝑇𝑈1 − 𝑇𝑈0
𝑀𝑈 = =
Q ∆𝑄 𝑄1 − 𝑄0
 Je dána funkce mezního užitku spotřebitele ze statku MU = 28 – 4Q.
a) Při jakém množství statku spotřebitel maximalizuje užitek, pokud je statek zdarma?
b) Určete funkci individuální poptávky spotřebitele po statku.
c) Jaké množství statku bude spotřebitel kupovat při ceně za jednotku statku P = 8 Kč?
d) Při kolika spotřebovaných jednotkách statku dosahuje spotřebitel nulového celkového užitku?
e) Jakého maximálního celkového užitku může spotřebitel dosáhnout spotřebou statku?

a) Pokud je statek zdarma, jeho cena je nula, P = 0.

P = MU, tedy MU = 0,
0 = 28 – 4Q Q=7
b) Funkce individuální poptávky spotřebitele po statku P = 28 – 4Q.

c) P = 8, tedy 8 = 28 – 4Q
Q=5
d) Q = ? při TU = 0
4
𝑇𝑈 = ‫ = 𝑄𝑑𝑈𝑀 ׬‬28𝑄 − 1+1 𝑄1+1
4
𝑇𝑈 = ‫ = 𝑄𝑑𝑈𝑀 ׬‬28𝑄 − 2 𝑄2 = 28Q − 2𝑄2
0 = Q(28 – 2Q) ……. To platí pro Q = 0 a Q = 14

e) Maximální celkový užitek = ? TU je maximální (bod nasycení) když MU = 0

0 = 28 – 4Q Q = 7 max TU = 28*7 - 2*49 = 196 – 98 = 98 max TU = 98
Ordinalistická teorie užitku hrušky
Ordinalistická teorie považuje užitek za natolik subjektivní veličinu, že ji nelze 𝑄2
měřit.
Ordinalisté zároveň odmítají předpoklad kardinalistů o tom, že užitek z jednoho
statku je nezávislý na spotřebovaném množství ostatních statků.
Podle ordinalistické teorie se spotřebitel vždy rozhoduje o určité kombinaci 𝟓 𝑩
různých statků.

𝑨
Užitek nelze kvantifikovat (měřit) 𝟑
𝒖
Lze jen porovnávat kombinace statků a říci,
kterou kombinaci spotřebitel preferuje více 𝟑 𝟓 𝑄1
Příklad:
jablka
Spotřebitel si kupuje dva statky jablka a hrušky. Jeho spotřební koš bude
vypadat následovně: Kombinace statků, které spotřebiteli přináší stejný užitek, se spojují a vytvoří tak
𝑸𝟏 a 𝑸𝟐 , kde 𝑸𝟏 je počet jablek a 𝑸𝟐 je počet hrušek. tzv. indiferenční křivku ሺ𝒖ሻ

Bod 𝑨 na grafu znázorňuje kombinace 5 jablek a 3 hrušek
Bod 𝑩 na grafu znázorňuje kombinace 3 jablek a 5 hrušek
Spotřebitel je nyní schopen rozhodnout, jestli mu 5
jablek a 3 hrušky přinesou větší, menší nebo stejný
užitek jako 3 jablka a 5 hrušek
Indiferenční křivka (𝒖) znázorňuje všechny kombinace dvou statků, jejichž
spotřeba přinese spotřebitele stejný užitek.
Jsou to všechny kombinace, mezi nimiž je spotřebitel indiferentní.
Nezáleží mu na konkrétní kombinaci ležící na indiferenční křivce, protože všechny
pro něj představují stejný užitek.

Tzn., že kombinace 𝑨 ሺ5, 3ሻ je pro spotřebitele stejně užitečná jako 𝑩 ሺ3,5ሻ.

Síť (mapa) indiferenčních křivek
𝑄2
Pro každou kombinaci dvou statků lze nakreslit indiferenční křivku, která jí prochází.
𝟖
Souhrn všech indiferenčních křivek nazýváme síť (mapa) indiferenčních křivek.
Čím je indiferenční křivka dále od počátku, tím vyšší užitek spotřebiteli přinášejí kombinace
na ní ležící. Tímto způsobem lze seřadit kombinace statků podle celkového užitku.
Tzn., že 𝒖𝟏 přináší spotřebiteli menší užitek než 𝒖𝟐 , protože je blíže počátku. 𝒖𝟐
Pro volbu spotřebitele z toho vyplývá následující: 𝟑
𝒖𝟏
𝒖𝟏 přináší spotřebiteli menší užitek než 𝒖𝟐 , protože je blíže počátku. Počátek je kombinace ሺ𝟎, 𝟎ሻ. Všechny
kombinace na indiferenční křivce 𝑢2 přináší spotřebiteli stejný užitek a ten je větší než všechny kombinace na 𝟎 𝟒 𝟓 𝑄1
křivce 𝑢1 . Takže kombinace ሺ𝟒, 𝟖ሻ je lepší než ሺ𝟓, 𝟑ሻ, 𝒖𝟐 je totiž dále od počátku.

Pro indiferenční křivky platí 𝟑 pravidla nebo tzv. axiomy: Vlastnosti indiferenčních křivek

1. Srovnatelnost – spotřebitel je vždy schopen říct o dvou kombinacích statků, kterou z 1. Čím je indiferenční křivka dále od počátku, tím vyšší užitek pro
nich preferuje nebo jestli je mezi nimi indiferentní – tedy vyhovují mu obě stejně. spotřebitele představuje.

2. Úplnost – Spotřebitel je schopen porovnat všechny existující kombinace těchto 2. Indiferenční křivky jsou klesající.
statků a seřadit je z hlediska užitku. • Vychází ze zákona substituce.

3. Tranzitivita – Tranzitivita říká, že pokud spotřebitel preferuje kombinaci 𝑨 před 𝑩, a 3. Indiferenční křivky jsou konvexní.
dále dává přednost 𝑩 před 𝑪, tak potom musí automaticky dávat přednost 𝑨 před 𝑪. • Vychází ze zákona klesajícího mezního užitku.
4. Indiferenční křivky se neprotínají.
• Vychází z axiomu tranzitivity.
5. Každým bodem grafu prochází indiferenční křivka.
• Vychází z axiomu úplnosti.
Tvary indiferenčních křivek
Indiferentní statky - nezávislé
Přímé substituty – nahrazují se
Z pohledu spotřebitele neexistuje mezi dvěma statky Nepřímé substituty Statek z pohledu spotřebitele a nelze ho
žádný vztah. Důležitou podmínkou však je, že oba statky tudíž nahradit nezbytný (jeho spotřeba
přinášejí spotřebiteli kladný užitek. Může se jednat neklesne pod hranici) druhým statkem např.
například o boty a housky. Křivky se nedotýkají os. To chleba (𝑸𝟏 ), a koláče (𝑸𝟐 ) , které budeme
vyjadřuje fakt, že ani velké množství housek nemůže považovat za statek, který lze ze spotřeby
nahradit jedny boty nebo naopak, že ani velké množství vyloučit.
bot nenahradí jednu housku.
Vzorec: 𝑻𝑼 = 𝒂𝑸𝟏 + 𝒃𝑸𝟐 + 𝑸𝟏 ∙ 𝑸𝟐
Vzorec:
𝑻𝑼ሺfunkce celkového užitkuሻ = 𝑸𝒄𝟏 ∙ 𝑸𝒅𝟐 kde
𝑎 >0a𝑏 <0
kde
𝑐 > 0, 𝑏 > 0 a 𝑐 + 𝑑 = 1 nezbytný statek
Dokonalé substituty představují
Dokonalé substituty
Nejedná o nahrazování v přesně stanoveném dva statky, které může
poměru. Platí, že pokud má spotřebitel velké spotřebitel vzájemně nahrazovat
množství prvního statku, je pro něj tento statek v přesně stanoveném poměru,
méně cenný než druhý statek, kterého má málo který se nemění. Typicky se
a je tudíž ochoten obětovat více jednotek jedná o různě velká balení téhož
prvního statku, aby získal jednotku druhého statku, např. 𝟓𝟎𝒈 a 100𝒈 balení
statku. Jak je vidět z grafu, indiferenční křivky se sypného čaje, které bude
v tomto případě dotýkají os, což vyjadřuje fakt, spotřebitel substituovat v
že první statek může zcela nahradit druhý statek, poměru 𝟐: 𝟏.
aniž by došlo ke snížení užitku, a naopak. Př.
piva Gambrinus a Plzeň.
Vzorec:
Vzorec: 𝑻𝑼 = 𝒂𝑸𝟏 + 𝒃𝑸𝟐
𝑻𝑼 = 𝒂𝑸𝟏 + 𝒃𝑸𝟐 + 𝑸𝟏 ∙ 𝑸𝟐
kde kde
𝑎 >0a𝑏 >0
𝑎 >0a𝑏 >0
Komplementy Dokonalé komplementy

Dokonalé komplementy se od
běžných komplementů liší v
Komplementy představují dva statky,
přesně udaném poměru, v jakém
mezi kterými je z pohledu spotřebitele
se společně spotřebovávají nebo
silná vzájemná závislost. Spotřebitel je
užívají. Příkladem může být např.
obvykle užívá společně a nemůže tedy
levá a pravá bota. (užití v
jeden statek ze spotřeby zcela vyloučit.
poměru𝟏: 𝟏ሻ a užitek, který
Př. tužka a papír.
tomuto spotřebiteli přinese jeden
Indiferenční křivky dvou komplementů
kompletní pár bot nelze zvýšit
jsou charakteristické tím, že se
dalším kupováním pouze levých
nedotýkají os, avšak od indiferentních
bot.
statků se liší větší ostrostí.

Vzorec:
𝑻𝑼 = 𝒂𝑸𝟏 + 𝒃𝑸𝟐 + 𝑸𝟏 ∙ 𝑸𝟐

𝑎 <0a𝑏 <0
Mezní míra substituce
Mezní míru substituce můžeme také spočítat jako poměr mezních užitků (𝑴𝑼)
Poměru ve kterém lze nahrazovat dva statky mezi sebou při stejném užitku
- mezní míra substituce 𝑀𝑈1
𝑀𝑅𝑆 = −
𝑀𝑈2
Mezní míra substituce (Marginal Rate of Substitution - 𝑴𝑹𝑺)
vyjadřuje ochotu spotřebitele obětovat určité množství jednoho statku za Mezní užitek z prvního statku (𝑀𝑈1 ) Mezní užitek z druhého statku (𝑀𝑈2 )
jednotku statku druhého, aniž by se změnil jeho celkový užitek ze spotřeby. se vypočítá jako parciální derivaci se vypočítá jako parciální derivaci
Jinak řečeno mezní míra substituce je poměr, v jakém spotřebitel vzájemně funkce celkového užitku (𝑇𝑈) podle funkce celkového užitku (𝑇𝑈) podle
nahrazuje jeden statek druhým statkem, aniž by se změnil celkový užitek ze množství prvního statku (𝑄1 ) množství druhého statku (𝑄2 )
spotřeby obou statků.
𝜕𝑇𝑈 𝜕𝑇𝑈
Mezní míra substituce (𝑴𝑹𝑺) (míra oběti) se spočítá: 𝑀𝑈1 = 𝑀𝑈2 =
𝜕𝑄1 𝜕𝑄2
V případě diskrétních veličin
Existuje i reciproká (tedy převrácená hodnota) 𝑴𝑹𝑺, která udává kolik jednotek
𝑴𝑹𝑺 - udává množství obětovaného druhého prvního statku je spotřebitel ochoten obětovat za získání jednotky druhého statku.
Δ𝑄2 statku za jednotkový přírůstek prvního statku.
𝑀𝑅𝑆 = Δ𝑄1 𝑑𝑄1 𝑀𝑈2
Δ𝑄1 𝚫𝑸𝟐 je množství obětovaného druhého statku
𝑀𝑅𝑆 = = =−
Δ𝑄2 𝑑𝑄2 𝑀𝑈1
𝚫𝑸𝟏 je množství získaného prvního statku
Sklon tečny indiferenční křivky vyjadřuje mezní míru substituce v bodě.
V případě spojitých veličin

𝑄2
𝑑𝑄2 Jako derivaci funkce indiferenční křivky
𝑀𝑅𝑆 =
𝑑𝑄1 𝑄2 = 𝑓ሺ𝑄1 ሻ, podle 𝑄1
𝑢

𝑄1
 q2
Q2
Q1…množství jablek
Q2…množství hrušek
A Interpretace hodnoty MRS: pokud chce spotřebitel při stejném celkovém
8 užitku spotřebovat (získat) jedno jablko, musí obětovat 1,5 hrušky.
-56,3° Obráceně: pokud chce spotřebitel při stejném celkovém užitku
∆q2 = -3
spotřebovat (získat) o jednu hrušku více, musí obětovat 0,67 jablka
5 B (vypočítáno jako 1:1,5=0,67).

u
MRS je mírou oběti, proto je hodnota vždy záporná.
Často se hodnota MRS uvádí bez záporného znaménka.

2 4 q1
Q1
∆q1 = +2

∆q2 -3
MRS1,2 = = = -1,5 arctg(-1,5) = - 56,3°
∆q1 +2
Rozpočtové omezení spotřebitele Rozpočtové omezení spotřebitele znázorníme graficky v podobě tzv. rozpočtové
přímky (𝑩𝑳 - 𝑏𝑢𝑑𝑔𝑒𝑡 𝑙𝑖𝑛𝑒)
*Spotřebitel má k dispozici určitou výši důchodu (počet
peněžních jednotek), který označíme 𝒀. 𝑄2 𝑴𝑨𝑿 𝑄2 =Y/ 𝑷𝟐
*Spotřebovává pouze dva statky. Rozpočtová přímka (𝑩𝑳 ) znázorňuje všechny
𝑃1
*Ceny těchto statků za jednotku budou 𝑷𝟏 a 𝑷𝟐 . 𝑺𝑲𝑳𝑶𝑵 𝑩𝑳 = −
𝑃2
množstevní kombinace dvou statků, které si
*Předpokládáme, že celý důchod spotřebitel utratí za spotřebitel může pořídit za daný důchod 𝑌.
oba statky, jejichž množství je 𝑸𝟏 a 𝑸𝟐 .
𝑩𝑳 𝑴𝑨𝑿 𝑄1 = Y/ 𝑷𝟏

Pak platí:
𝑄1
𝑃1 ∙ 𝑄1 + 𝑃2 ∙ 𝑄2 = 𝑌
Jestliže se spotřebiteli zvýší důchod (𝒀), celá
𝑄2 rozpočtová křivka se posune doprava a
spotřebitel si může koupit více statků. Sklon se
ale nezmění. A ten je dán poměrem cen 𝑃1 ku
𝑷𝟏 - je cena prvního statku 𝑃2 . Pokud se ale změní cena jednoho ze statků,
𝑸𝟏 - je množství prvního statku tak změní sklon. Například pokud zlevní první
statek.
𝑷𝟐 - je cena druhého statku
𝑃10 𝑃11 Sklon je tedy dán poměrem cen dvou statků:
𝑸𝟐 - je množství druhého statku
𝑄1 𝑺𝑲𝑳𝑶𝑵 𝑩𝑳 = −
𝑃1
𝒀 - je důchod spotřebitele. 𝑃2
𝑃10 >𝑃11
Uvedená rovnice představuje rozpočtové omezení
spotřebitele.
Optimum spotřebitele Matematické řešení

Matematické řešení vychází z faktu, že v bodě 𝑩 mají indiferenční křivka (𝒖𝟐 ) a

Optimem spotřebitele nazýváme možný (dosažitelný) stav, který je pro rozpočtová přímka (𝑩𝑳) stejný sklon, takže dám do rovnosti jejich sklony:
spotřebitele ze všech možných (dosažitelných) stavů nejlepší. To znamená, že
jakákoliv změna jeho situaci zhoršuje, protože každý jiný stav je horší než 𝑀𝑈1 𝑃1 Toto je podmínka optima spotřebitele a také
optimální. Jedná o takovou kombinaci spotřeby dvou statků 𝑄1 a 𝑄2 , která = 2.Gossenův zákon: Poměr mezního užitku statku k
𝑀𝑈2 𝑃2
přináší spotřebiteli maximálni celkový užitek, jakákoliv jiná kombinace by mu ceně tohoto statku je pro všechny statky stejný.
přinesla nižší celkový užitek než optimální. nebo taky
Rovnice rozpočtového omezení:
Grafické řešení 𝑀𝑈1 𝑀𝑈2
= 𝑌 = 𝑃1 ∙ 𝑄1 + 𝑃2 ∙ 𝑄2
V bodě A spotřebitel neutratil 𝑃1 𝑃2
𝑄2 celý důchod a dosáhl nižšího
C užitku u1. Podmínky rovnováhy spotřebitele
V bodech C a D spotřebitel
utratil celý důchod, ale Pro přímé a nepřímé substituty a komplementy, které mají rovnici užitku
𝑩 dosáhl nižšího užitku u1. 𝑻𝑼 = 𝒂𝑸𝟏 + 𝒃𝑸𝟏 + 𝑸𝟏 ∙ 𝑸𝟐 platí:
𝑄2∗
𝑨 𝑢2
𝑌 + 𝑎𝑃2 − 𝑏𝑃1 𝑌 − 𝑎𝑃2 + 𝑏𝑃1
𝑄1 = a 𝑄2 =
𝑢1 D 2𝑃1 2𝑃2
𝑩𝑳

𝑄1∗ 𝑄1 Pro indiferentní statky s rovnicí celkového užitku 𝑻𝑼 = 𝑸𝒄𝟏 ∙ 𝑸𝒅𝟐 platí:

Optimum spotřebitele se nachází v bodu dotyku 𝑐 𝑌 𝑑 𝑌

𝑄1 = ∙ a 𝑄2 = ∙
rozpočtové přímky a indiferenční křivky (bod 𝑩). 𝑐 + 𝑑 𝑃1 𝑐 + 𝑑 𝑃2
 Spotřebitel se řídí při volbě spotřebního koše funkcí užitku ve tvaru 𝑻𝑼 = 𝟑𝑸𝟏 − 𝑸𝟐 + 𝑸𝟏 𝑸𝟐 , svým důchodem 𝒀 = 𝟗𝟔 a
tržními cenami statků 𝑷𝟏 = 𝟔 a 𝑷𝟐 = 𝟐. Pro uvedenou rovnici užitku, důchod spotřebitele a tržní ceny charakterizující chování
spotřebitele zjistěte:
a) hodnotu 𝑴𝑼𝟏 a 𝑴𝑼𝟐 a 𝑴𝑹𝑺 v bodě optima
b) kolik jednotek 1. statku bude spotřebitel při této kombinaci ochoten obětovat na získání další jednotky 2. statku.

Vzorce pro výpočet: Optimum spotřebitele

a) 4. krok:
𝜕𝑇𝑈 𝜕𝑇𝑈 𝑀𝑈1 𝑃1 𝑌 = 96
𝑀𝑈1 = 𝑀𝑈2 = = 𝑌 = 𝑃1 ∙ 𝑄1 + 𝑃2 ∙ 𝑄2
𝑴𝑼𝟏 = ? 𝜕𝑄1 𝜕𝑄2 𝑀𝑈2 𝑃2 Rovnice rozpočtového omezení spotřebitele 𝑄2 = 3𝑄1 − 6
𝑴𝑼𝟐 = ?
𝑀𝑈2 3. krok: 6 + 2𝑄2 = −6 + 6𝑄1
𝑴𝑹𝑺 = ? 𝑀𝑅𝑆1,2 = − 𝑌 = 𝑃1 ∙ 𝑄1 + 𝑃2 ∙ 𝑄2
𝑀𝑈1 96 = 6𝑄1 + 2 3𝑄1 − 6
vyjádříme 𝑸𝟐
1. krok: 96 = 6𝑄1 + 6𝑄1 − 12
2𝑄2 = −6 − 6 + 6𝑄1 96 + 12 = 6𝑄1 + 6𝑄1
𝜕𝑇𝑈
𝑀𝑈1 = = 3𝑄1 − 𝑄2 + 𝑄1 𝑄2 ′= 3𝑄11−1 −0 +𝑄11−1 ∙ 𝑄2 = 3 + 𝑄2 2𝑄2 = 6𝑄1 − 12 108 = 12𝑄1
𝜕𝑄1
6𝑄1 12 108
𝜕𝑇𝑈 𝑄2 = − 𝑄1 = =9 𝑸𝟏 = 9
𝑀𝑈2 = = 3𝑄1 − 𝑄2 + 𝑄1 𝑄2 ′ = 0 −𝑄21−1 +𝑄1 ∙ 𝑄21−1 = −1 + 𝑄1 2 2 12
𝜕𝑄2
𝑄2 = 3𝑄1 − 6 𝑄2 = 3 ∙ 9 − 6 = 21 𝑸𝟐 = 21
5. krok:
2. krok:
3 + 𝑄2 6 𝑀𝑈1 = 3 + 𝑄2 𝑸𝟐 = 21 b)
Optimum spotřebitele= ? 𝑀𝑈2 𝑴𝑼𝟏 = 𝟐𝟒
= 𝑀𝑅𝑆1,2 = −
𝑃1 = 6 𝑃2 = 2 −1 + 𝑄1 2 𝑀𝑈1
𝑴𝑼𝟐 = 𝟖 𝟏
𝑀𝑈1 𝑃1 𝑴𝑼𝟏 = 3 + 21 = 24 Spotřebitel musí obětovat
𝑀𝑈1 = 3 + 𝑄2 = 𝟑
𝑀𝑈2 𝑃2 2 3 + 𝑄2 = 6 −1 + 𝑄1 8 1 𝟏
𝑀𝑈2 = −1 + 𝑄1 𝑀𝑈2 = −1 + 𝑄1 𝑸𝟏 = 9 𝑴𝑹𝑺 = prvního statku aby získal
𝑴𝑹𝑺𝟏,𝟐 = − = 𝟑
24 3 jednotku druheho statku
6 + 2𝑄2 = −6 + 6𝑄1
𝑴𝑼𝟐 = −1 + 9 = 8
 Důchod spotřebitele je 𝑌 = 120, cena prvního statku je 𝑃1 = 40 a cena druhého statku je 𝑃2 = 20.
a) Napište funkci rozpočtového omezení spotřebitele.
b) Kolik jednotek prvního nebo druhého statku si spotřebitel může koupit při daném důchodu a cenách statků?
c) Jak se změní rozpočtová přímka, jestliže důchod spotřebitele se sníží na 80? Jak se následně změní maximální množství obou statků při nové
výši důchodu?
d) Jak se změní rozpočtová přímka, jestliže cena druhého statku se zvýší na 30? Jak se následně změní maximální množství obou statků?
a) Funkci rozpočtového omezení spotřebitele = ?
𝑄2 𝑸𝟐 = 𝟔 − 𝟐𝑸𝟏 (𝑝𝑢𝑣𝑜𝑑𝑛𝑖)
Vzorce pro výpočet: Rovnice rozpočtového omezení spotřebitele 𝑄2 =?
𝑄1 =? 𝟔
𝑌 = 𝑃1 ∙ 𝑄1 + 𝑃2 ∙ 𝑄2 c) 80 = 40𝑄1 + 20𝑄2 𝑄 = 0 𝑄1 = 0
2
20𝑄2 = 80 − 40𝑄1
120 = 40𝑄1 + 20𝑄2 𝑌 = 80 80 = 40𝑄1 + 20𝑄2 80 = 40𝑄1 + 20𝑄2
𝑌 = 120 80 40 𝑩𝑳
20𝑄2 = 120 − 40𝑄1 80 = 0 + 20𝑄2 𝟒
𝑃1 = 40 𝑃1 = 40 𝑄2 = − 𝑄 80 = 40𝑄1 + 0
20 20 1
120 40 𝑃2 = 20 80 80 𝟒
𝑃2 = 20 𝑄2 = − 𝑄 𝑄1 = =𝟐 𝑄2 = =𝟒 𝑄2 = 𝟒 − 𝑸𝟏 d)
20 20 1 𝑄2 = 𝟒 − 𝟐𝑸𝟏 40 20
𝟑

𝑄2 = 𝟔 − 𝟐𝑸𝟏 𝑄2 = 𝟒 − 𝟐𝑸𝟏 c)
d)
b) 120 = 40𝑄1 + 30𝑄2 𝟐 𝟑 𝑄1
výpočet: 120 = 40𝑄1 + 20𝑄2
𝑸𝟏 = ? 𝑌 = 120 30𝑄2 = 120 − 40𝑄1
𝑄1 =? 𝑄2 =? 𝑄1 =? 𝑄2 =?
𝑃1 = 40 120 40
𝑸𝟐 = ? 𝑄2 = 0 𝑄1 = 0 𝑄2 = − 𝑄 𝑄2 = 0 𝑄1 = 0
𝑃2 = 30 30 30 1
120 = 40𝑄1 + 20𝑄2 120 = 40𝑄1 + 20𝑄2 𝟒 120 = 40𝑄1 + 30𝑄2 120 = 40𝑄1 + 30𝑄2
𝑄2 = 𝟒 − 𝑸𝟏
120 = 40𝑄1 + 0 120 = 0 + 20𝑄2 𝟑 120 = 40𝑄1 + 0 120 = 0 + 30𝑄2
120 120 120 120
𝑄1 = =𝟑 𝑄2 = =𝟔 𝑄1 = =𝟑 𝑄2 = =𝟒
40 20 40 30
 Chovaní spotřebitele je charakterizováno jeho funkcí celkového užitku 𝑇𝑈 = 6𝑄1 + 2𝑄2 + 𝑄1 𝑄2 , Cena 1. statku 𝑃1 = 2, 2. statku 𝑃2 = 1.
Zjistěte optimální množství statku 𝑸𝟏 a 𝑸𝟐 pří důchodu spotřebitele 𝒀 = 𝟑𝟖.

Vzorce pro výpočet: Optimum spotřebitele Rovnice rozpočtového omezení spotřebitele

𝑀𝑈1 𝑃1
= 𝑌 = 𝑃1 ∙ 𝑄1 + 𝑃2 ∙ 𝑄2
𝑀𝑈2 𝑃2

𝜕𝑇𝑈 𝜕𝑇𝑈
𝑀𝑈1 = 𝑀𝑈2 = 3. krok:
𝜕𝑄1 𝜕𝑄2
𝑃1 = 2
𝑸𝟏 = ? 𝑃2 = 1
𝑸𝟐 = ? 𝑌 = 𝑃1 ∙ 𝑄1 + 𝑃2 ∙ 𝑄2
𝑌 = 38
1. krok: 2. krok:
𝑄2 = −𝟐 + 𝟐𝑸𝟏 38 = 2 ∙ 𝑄1 + 1 ∙ ሺ−2 + 2𝑄1 ሻ
𝜕𝑇𝑈 6 + 𝑄2 2 38 = 2𝑄1 − 2 + 2𝑄1
′ vyjádříme 𝑸𝟐
𝑀𝑈1 = = 6𝑄1 + 2𝑄2 + 𝑄1 𝑄2 = 38 + 2 = 2𝑄1 + 2𝑄1
𝜕𝑄1 2 + 𝑄1 1
𝑀𝑈1 = 6𝑄11−1 + 0 + 𝑄11−1 𝑄2 40 = 4𝑄1

6 + 𝑄2 = 2 2 + 𝑄1 40
𝑀𝑈1 = 𝟔 + 𝑸𝟐 𝑄1 = = 𝟏𝟎
4
𝜕𝑇𝑈 6 + 𝑄2 = 4 + 2𝑄1 𝑄2 = −2 + 2 ∙ 10 = 20 − 2 = 𝟏𝟖
′
𝑀𝑈2 = = 6𝑄1 + 2𝑄2 + 𝑄1 𝑄2
𝜕𝑄2 𝑄2 = 4 + 2𝑄1 − 6
𝑀𝑈2 = 0 + 2𝑄21−1 + 𝑄1 𝑄21−1
𝑄2 = −𝟐 + 𝟐𝑸𝟏
𝑀𝑈2 = 𝟐 + 𝑸𝟏