Tento text byl stažen ze serveru Seminárky.cz (www.seminarky.

cz)
Seminárky.cz – když máte něco do školy

Trest smrti
V poslední době opět oživla otázka týkající se trestu smrti. Způsobil to hlavně rozruch
kolem odsouzené Karly Tuckerové, která byla před třinácti lety odsouzena k popravě za
dvojnásobnou vraždu, ale během pobytu v cele se dala na víru a věnovala se práci pro
spoluvězně. Ale ani změna už neznamenala omluvu.
O jeho zavedení, či zrušení se hovoří všude již mnoho let. V odpovědi na tuto ožehavou
otázku se ne všichni shodují. Jedni ho prosazují, druzí jsou jeho odpůrci. Je zajímavé, že u
nás jsou největšími propagátory tohoto trestu extremistické strany.
Je tedy vhodné, aby byl zaveden trest smrti? Argumenty pro trest smrti jsou hlavně
dokonalá ochrana před nebezpečnými jedinci. Těchto lidí se však asi těžko zbavíme tím, že
jim budeme vyhrožovat smrtí. Člověk, který je schopen vraždit, se rozhodně nezalekne tohoto
nejtvrdšího trestu.
Kalkuluje se i s tím, že likvidace člověka vyjde levněji, než doživotní vězení, ale
všechny náklady spojené s procesem, v němž je trest smrti vynesen, dosahují vysokých částek
(např. výdaje na obhájce, policejní přešetřování a nová a nová soudní stání... ).
Naopak jeho odpůrci zdůrazňují, že nikdo nemá právo zbavit jiného člověka života.
Jenže k popravě bývají odsouzeni právě vrazi, kteří také neměli právo zabíjet! Proti trestu
smrti hovoří i možnost justičního omylu. I když by k tomu nemělo docházet, stává se to.
Ve Spojených státech bylo za posledních 90 let popraveno více než 20 nevinných a i u nás
( hlavně během desetiletí po roce 1948 ) bylo smrtí potrestáno nespravedlivě mnoho osob,
především z politických důvodů.
Mnozí lidé hovoří o tom, že po zrušení trestu smrti v roce 1989 stoupl počet vražd.
Důvodem má být právě absence trestu smrti, který by prý měl odstrašující účinek. Bohužel
pohled na statistiky prokáže, že po převratu nestoupl jen počet vražd, ale kriminalita celkově.
Vzrůst trestné činnosti nastal především v důsledku změny politického systému (z totality
na rodící se demokracii) a také orientací společnosti na materiální hodnoty. To potvrzuje fakt,
že podíl počtu vražd ze zištnosti stoupl za posledních 10 let o 20%.
Po zvážení těchto fakt se tedy opět nabízí otázka ano, či ne? Kdyby tedy naši
zákonodárci trest smrti prosadili, byli by zároveň nuceni pozměnit Ústavu ČR, v jejíž Listině
základních práv a svobod je jasně psáno, že trest smrti se nepřipouští.
Proto nezbývá, než trpělivě diskutovat a zvažovat všechna pro a proti, aby tak závažné
rozhodnutí nerozkymácelo pracně budovanou demokracii u nás.