KRONIKA VELMI PÌKNÁ

O JANOVI ŽIŽKOVI
ÈELEDÍNU
KRÁLE VÁCSLAVA
KRONIKA VELMI PÌKNÁ O JANOVI
ŽlŽKOVl, ÈELEDÍNU KRÁLE VÁCSLAVA,
POÈIENÁ SE.

Když se jest psalo léta od narozenie syna

božieho MCCCCX, povstal jest tehdy
Mistr Jan Husa i jal se kázati a lid tuze
z høiechuov trestati. Tehdy duchovní lid
velice jeho jest chválil, økúce, že duch božie
z nìho mluví. A když se pak jal kázati na
knìžstvo, dotýkaje najvyšího papeže až do
najmenšiho knìze, i na jich pýchu i na lakom-
stvie, na svatokupectvie i na kubìnáøstvie, a
aby knìží svìtsky nepanovali a zbožie ne-
držali, a také jest kázal, že má tìlo božie a
krev boží pod obojí zpuosobú rozdávána býti
lidu obecnému: tehdy se jest knìžstvo proti
nìmu zbúøilo, a økúce, že jest veò již d’ábel
vstúpil a že jest kacieø. A to se dálo v krá-
lovstvie Èeském za krále Vácslava, syna
ciesaøe Karla, a za arcibiskupa knìze Zbyòka.
A když se jest psalo léta MCCCCXV,
tehdy jest sbor knìžstva najvyšího obeslal
Mistra Jana Husi, aby k ním jel za glejtem
do Konstancí; a on jel s Mistrem Jeronymem
za glejtem krále Zigmundovým, krále
Uherského. A když jest do Konstancie
pøijel a nìkteøí páni s ním èeští, tu jsú jej
v Konstancí jali, a knìžstva zbavivše, najvyší
knìzstvo na smrt jsú ho odsoudili. A pøi tom
odsuzovánie král Zigmund sedìl na soudì,
a jsa glajtovníkem. I kázali jsú jeho upáliti
i Mistra Jeranyma také, ale po roce po nìm.
A to se stalo za arcibiskupa knìze Konráda.
A když se jest takový skutek stal, tehdy jsú se
Èechové i Moravané proto velmi zbúøili a
knìžie mnou v Praze i jinde v Èechách
i v Moravì po mnohých mìstech jali se
rozdávati tìla i krve božie pod obojí zpuo-
sobú lidu obecnému. A vzeli jsú tìlo božie
v monstrancí a za obyèeje chodili jsú zá-
stupové za tìlem božiem, chváléce boha.
A když jest lid obecný pøijímal pod obojí
zpuosobú tìlo a krev božie, tehdy jsú jim
pøezdìli jedni Husi, nìkteøí Wigleffi a jiní
kacíøi. A tehdy se potom lid duchovní
i svìtský na dvé dìlil, jedni s jednú stranú
knìží a druzí s druhú. I jeli sú se hanìti, až
jest tomu král nemohl nic uèiniti.
A když jest král odjel z Prahy na Nový
hrad tehdy knìží s božím tìlem s velikým
zástupem šli od sv. Štìpána mimo rathúz
Nového mìsta. Tehdy nìkto lúèil s rathúzu
kamenem na knìze, a zástup lidu proto se jest
zbúøil, a økúce: „Ted nám na božie
tìlo i na knìze házejí.“ I oboøil se jest zá-
stup k rathúzu a dobyli jsú ho šturmem
a konšely jsú doluov smetali a zbili.
Tehdy když jsú ty noviny krále došly, ve-
likým hoøem šlak jej tìžký napadl, i umøel
jest král Vácslav. A tehdy jsú se v Praze
velmi na knìží a na mnichy i na Nìmce roz-
lítili a hnali jsú jì ven, a druzí jsú sami ven
utekli. Neb jsú v ta doby „obecnì Nìmci na
raddì byli i na úøadiech. A tak pro takovú
velikú búøi páni nesmìli jsú krále Vácslava
mrtvého zjevnì skrze Prahu vézti, než tajnì
a skrytì vezli jsú jej na hrad k sv. Vácslavu.
A tu jest ležel nìkoliko nedìl nepochován, neb
se jest byl kázal na Zbraslavi pochovati v klá-
šteøe. Tehdy jsú jej páni opìt tajnì v noci
poslali na Zbraslav, aby jej mniší pochovali,
a tu jest byl pochován.
Potom jest král Zigmund Uherský,
bratr krále Vácslava, pøijel do Brna i obeslal
pány èeské i moravské, Pražany i jiné k zá-
konu božiemu pøichylné. A když jsú tam pøi-
jeli, tehdy se jest jich pøi tom zeptal: „Oè sto-
jíte, že se tak búøíte?“ Èechové a Moravané
ze spolka jsú králi povìdìli: „Stojíme
o ètyøi kusy. Najprve, aby tìlo božie a krev
božie lidu obecnému rozdávána byla. Druhé,
aby zjevní høíchové stavováni byli. Tøetie, aby
slovo božie svobodnì kázáno bylo. Ètvrté,
aby knìží svìtsky nepanovali a zbožie ne-
držali.“ Tehdy jest král øekl o tìlu božím a
krvi: „Tot’ jest prvé bylo a ještìt’ má býti.“
I otázal se Pražan, øka: „Když já pøijedu do
Èech, pustíte-li mne do Prahy?“ Tehdy jsú
øekli Pražané králi: „Nebudeš-li chtieti branú
vjeti, ale chcemet’ zed’ za honu položiti, aby
jel jako pán“ Tehdy øekl jim král: „Vybeøtež
všecky øetìzy z ulic a neste Staromìští na
hrad sv. Václava a Novomìští na Vyše-
hrad.“ To sú Pražané uèinili.
Tehdy toho léta papež jest vydal na
Èechy, že jsú kacieøi, kdež tìlo a krev božie
pøijímají, a dal odpustky, ktož by takového
Èecha zabil neb kterakkolivìk zahubil, že jest
høiechóv i muk prázden. I poèalí lidi bíti
i rozliènú smrtí hubiti.
Tehdy povstal jeden Èech z øádu rytieø-
ského velmi udatný, jednooký, jménem Žižka,
z boží milosti, i povstal zhuoru i táhl vo-
jensky polem na ty, ktož jest nepøijímal
tìla božieho a krve boží pod obojí zpuosobú;
tohot’ jest byl nepøítel a také jeho za ka-
cieøe jmìl.
I tak se jest strana proti stranì zazlila,
kterហstrana pøemohla, ta jest ukrutnì bez
milosti zamordovala neb zapálila, neb
rozliènú smrtí zahubila, leè koho sám buoh
ráèil zachovati, ten živ zuostal. A zvláštì
Nìmci Èechy hubili a Èechové Nìmce: A ta
jest válka stála ukrutnì XIIII leth.
A Žižka i jiní Èechové vždy polem leželi
v Èechách i v jiných zemiech, bojujíce o boží
zákon. Tehdy jsú pak dobyli Sazemina
Oustí a odtud jsú dobyli Hradištì i osadili
jsú hrad i horu i pøezdìli jsú mìstu Tábor.
A Žižka jest táhl vojensky po zemi, hraduov
a mìst dobývaje. A èasté bitvy s silnými ne-
pøáteli mieval, a však jest nikdy pole neztratil.
A potom jest král Zigmund Uherský táhl
do Èech z Uher na Vratislav. Tu jest kázal
jednoho mìštìnína Pražského koòmi smý-
kati, a že se má též jiným Èechuom kacieøuom
díti. Tehdy zvìdìvše to Pražané, kdež byl
jeden øetìz prve, tu udìlali dva a zavøeli
se proti nìmu.
A král osadil mnohým rytieøstvem Vyše-
hrad a hrad sv. Vácslava proti Pražanuom.
A když to Žižka uslyšel, hned také
osadil Vítkovu horu proti králi a pøezdìli
hradu tomu Žižkov.
Tehdy král Uherský pøitáhl jest vojensky
a položil se na Zbraslavi, a Žižka s Pražany
obehnal hrad sv. Vácslava. A tu se jest
rytieøstvo stateènì bránilo, ale hlad sú
veliký mìli, až jsú již žito vaøíce jedli.
A král zvìdìv, že by již hrad hladem dáti
musili, i táhl jest s velikým vojskem, aby je
retoval aneb jim špíže dodal. A nìtco jest Žiž-
kova lidu porazil, ješto jsú byli z vojska
z vozuov utekli, a tak jest Pražany ot hradu
odbil.
A tehdy jest pøitáhl Rakúský vejvoda,
Míšenský markrabie i jiná mnohá kniežata
s množstvím rytieøstvem králi na pomoc. I táhl
jest král i položil se pøed Prahú, a tu jsú
krále korunovali na hradì sv. Vácslava.
A tu také mnoho Nìmcuov na rytieøstvo
pasována.
Potom jsú táhli k Žižkovu hradu, aby ho
dobyli. A když jsú šturmovali, tehdy
když Žižkovi velmi tìžko bylo, knìz s božím
tìlem, pojide z Prahy, a Nìmci jsú strachem
hlavy lámali i s koòmi utiekajíc skákali
s huory doluov.
Potom Nìmci kterého jsú Èecha se zmoc-
nìli, aè byl i jich strany, na to se neptajíc,
ihned jej uhlédajíc, vzeli a upálili, až se
jest proto král poèal búøiti i Èechové.
A jiných mnozstvie Èechuov tu chvíli
ležalo jest u Králové Hradce.
A pán z Rozmberka s jinými Nìmci ležal
u Tháboru, a tu jest pøed Táborem poražen,
velikou hanbu i škodu vzav.
A když jest král cizozemce z zemì rozpustil,
tehdy jest Žižka na pole vytrhlo i táhl po
zemi, kláštery pále, mnichy z zemì hnal,
faráøe, knìží, kostely páliti kázal,
kteøíž jsú pod jednú zpuosobú lidu obecniemu
podávali.
A Pražané s jinými pány obehnali jsú Vy-
šehrad, a mnozstvie rytieøsiva bylo na nìm.
A tu jsú se udatnì bránili, a hlad jsú veliký
jmìli, neb nemajíce co jísti, konì jsú jedli.
A když jest bylo ráno na Vše svaté, pøitáhl
jest král k Vyšehradu s velkými vojsky. chtì
Vyšehrad retovati. Tu jest mnozstvie
pánuov èeských a moravských z strany krá-
lovy zabito. A král, vzem velikú škodu na
dobrých lidech, poražen jsa, i táhl jest na
mìsto. Tehdy jsú Pražanuom z Vyšehradu
sstúpili a oni jej zboøili.
A Žižka mìl dvì nedìle bitvu s silnými ne-
pøáteli, s Èechy a s Nìmci. Žižka Boru do-
byl a nepøáteluom velikú škodu uèiniv, na
poli ostal.
Potom jest Žižka vpadl do kláštera Zbra-
slavì, a jeho drábi, otevøevše hrob, i vzeli
jsú tìlo krále Vácslava i posadili jsú jeho mezi
sebú. A když Žižka kázal klášter zapáliti,
drábi jsú pryè šli a krále tu nechali. Tehdy
rybáø jeden, Múcha jménem, ješto král
laskav byl na nìho, vzal tìlo krále i scho-
val jeho tajnì v své vinici a choval jeho
málo na tøi létha.
A Žižka s Pražany dobyl Øíèan.
Potom táhl Žižka k Lomninám i dobyl
jest Chotìšova a Kladrub a Krasikova, a tu
jest pana Bohuslava Švamberka jal.
Tehdy král Uherský táhl jest na Žižku
s velikú mocí. A Žižka, nechav svého vojska
na dvú klášterù, i odjel jest. A Pražané
u Nového hradu ležali a. brzo dobyli.
A potom válel u Votice s Tábory.
A král Uherský obehnal Žižkóv lid na
Kladrubích. A sám tu krále osobnì ležal a
nákladnì dìly dobýval. A Žižka, sebravše
se, i táhl jest do Plzenska, aby lid svój na
Kladrubiech retoval. A když jest byl Žižka
od Kladrub šest mil, tehdy jest král táhl
pryè od Kladrub i táhl jest z Èech do Uher.
A Žižka jest Plzen obehnal, a tu jest škodu
vzal na lidech a nedobyl.
I táhl jest Žižka k Chomútovu na Kvìtnú
nedìli šturmem, a tu jest na tøi tisíce na
miestì lidu zbito a zapáleno.
I táhl jest odtud k Berúnu šturmem,
a tu jest také drahnì zbito a zapáleno.
I táhl jest tudy do Prahy. A v tu dobu
z hradu sv. Vácslava Pražanuóm zstúpili.
Pak z Prahy jest s velikú mocí k Èeské-
mu Brodu táhl. A tu Nìmci se zavøeli, i do-
byl jest mìsta šturmem. A Nìmci na kostel
utekli. A tu pod nimi kostel zapálili. Tu
Nìmcuov nìtco pohoøalo a nìkteøí s vìže
zskákali. A proto zbiti cepami, kteøíž jsú
hlav nezlámali.
Pak jsú se jiná mìsta poddávaly: Kouøim,
Nymburk, Kolín, Hora, Èáslav, Chrudim,
Lithomyšl, Polièka, Dvuor. Jaromiøe pak
dobyli šturmem, neb sú sobì uffali obra-
nì, že jest to mìsto velmi dobré. Tak
jsú ta mìsta i jiná k zákonu božiemu pøi-
stúpila.
Potom sáhl jest Žižka a obehnal jest Rábí
hrad, a tu mu jest druhé oko vystøeleno.
I byl jest slep a ledva živ zuostal.
A Pražané hradu Mostu dobývali. Mišenský
pøitáhl i retoval jest Mostu a Pražany jest
porazil. A pušky a praky jest pobral a mnoz-
stvie lidu porazil. Ale málo zjímal.
Pak po nìkoliko nedìléch korfešti vtrhli do
zemì valnì s velilcíi mocí kniežat, hrabí, bi-
skupuov, i Mišenský, a to velmi ukrutní.
Kteréhož jsú Èecha dosáhli, každého jsú
zabili neb upálili.

I pøitáhli jsú pøed Žateè se vší mocí i leželi

dosti blízko mìsta; v tom leženie tøikrát jsú
šturmovali, a však jsú nic nedobyli. A mnoz-
stvie lidu v tìch šturmiech zbito. I vzeli kor-
fešti velikú škodu a s hanbú velmi plaše pryè
se hnuli ode vší špíže.. A mnozstvie jest
stanuov shoøalo. I táhli s tìží ven z zemì.
Potom Žižka, zhojiv se a slep jsa na obì
oèi, táhl jest do Plzenska. A tu se naò
velmi silnì Èechové a Nìmci sebrali.; A tu se
jest Žižka u Plané bil. A když jest mu
již velmi tìžko bylo, jel jest brannú rukú
nìkoliko mil. A tu se nepøáteluov odbiv, na
huoru velmí vysokú vojskem ujel. A tu
jest suobú stranú mnoho zbito.
Tu jest pak Žižka s vojskem do Žatèe
utekl, a odtud jest táhl na Pikharty a dobyl
jich na ostrovì u Valuov. I kázal jest jì
zapáliti.
Tehdy jest král Uherský s velikú mocí
pøitáhl do Èech, maje s sebú Turky, Valachy
i Ráce, Uhry, Kány, Yassy, Nìmce i jiné
rozlièné cízozemce.
A Žižka s vojskem pøitáhl do Hory.
A král, zvìdìv, že jest Žižka u Hory, táhl jest
k Hoøe, chtì jej zastihnúti. Tehdy Žižka táhl
ven proti králi z hory, i otoèil se jest vozy
pøed Horú. A tu se bili celý den. A když
bylo veèír, tehdy se jest král položil jedva
na dostøelenie od Žižkova vojska. Pak když
bylo pìt hodin na noc, tehdy Žižka táhl jest na
královo vojsko. A tu se jest skrze vojsko pro-
bil, neb jest odtud jinudy s vojskem nemohl,
a ménì než ètvrt mile jest odtáhl, až jest den
byl, i kázal se jest vozy otoèiti.
A když se jest král k bitvì nestrojil, neb
ještì více svého vojska èekal, neb jsú již
blízko táhl, i tehdy Žižka kázal se jest hnúti
do Kolína. A odtud poslal po více lidu,
aby se vždy s králem Uherským bil. A král,
Horu maje, položil se jest blízko od Hory
vojskem. A z nìho jsú pannám i paniem na-
silé dìlali až do smrti. A tak jest všudy kázal
páliti.
A když jest lid Žižkuov pøitáhl, tehdy jest
táhl, chtì se s králem Uherským bíti.
A když jsú proti sobì ležali, tehdy král, zapá-
liv Horu tøetí hodinu na noc, táhl jest k Brodu
Nìmeckému pøed Žižkou. A Žižka po nìm.
A když bylo za Habrem, tehdy jsú vojska
postíhali a bili jsú jì až do Nìmeckého Bro-
du. A mnozstvie jest ztonulo s konmi, ješto se
s nimi led provaloval, a vozy všecky s ve-
likým sbožím.
A nazajtøie Žižka kázal k mìstu šturmo-
vati celý den. A však nemohli dobyti, neb
jsú se rytíøsky bránili. Ale nazajtøie bez
brani dobyli, všecky zbili, jedné pana Zá-
viši Poláka a pana Rarovského a pana
Mrtvici, ty tøi rytieøe u vìzenie pøijeli.
A vrátil se jest Žižka s vojskem zase.
Potom jest táhl Žižka do Plzenska i dobyl
jest Žlutic šturmem na Velikú noc. Odtud
Kukštýna dobyl. A odtud jest táhl
k Taynu k mìstu, šturmovali a dobyli jsú
jeho. A mnoho stateèných lidí zbili u štur-
mu.
A v tu dobu jedno knieže pøijelo
jest rytieøsky, maje na ètyøi tisíce koní s sebú.
I byla jemu Praha poddána. A Žižka jemu
øíkal „synu“, a knieže Žižkovi „otèe“.
A v té chvíli obehnali jsú Pražané Karlšteyn.
A knieže obehnal Opoèuo, a, toho jsú ne-
dobyli.
A v ty èasy sú Táboøi s velikú mocí do
Prahy pøitáhli a na Novém mìstì
se položili. A odtud jsú outok nepøátelský
do Starého mìsta uèinili, ani na nì péèe ne-
mìli. A v tom Staromìští, opatøivše se, i sme-
tali nìkteré z domù a jali jsú jich na nìko-
liko seth a jiné jsú hanebnì z mìsta vyhnali.
A když to knieže nechtìlo pod obojí zpuoso-
bú pøijímati, tehdy jsú jej Pražané opustili
i Žižka. I jel jest knieže zase do Litvy.
Po tom jest zase pøijel, maje za to, že mu
též pøijde jako prvé, ano nic.
Potom se Pražané svadili s Žižkú. Když
pak Žižka pøitáhl do Kostelce nad Labí, tehdy
Pražané s velikú mocí táhli jsú naò a on,
vida velikú moc na se, i táhl jest pøed nimi
a Pražané po nìm. A když bylo blízko k Ma-
lešovu, tehdy se jest Žižka zase na nì
obrátil i bil se jest s nimi, i porazil jest jì.
A pro to pobitie mnoho jest vdov a sirotkuov
v Praze i jinde zdìláno.
A když bylo plné ètyøi léta po krále Vácsla-
vovì smrti, tehdy Pražané, vidúce, ano se jim
zle dìje, i želeli sú tepruv krále Vácslavovy
smrti a ptali se tepruov s velikú pilností, a
chtíc dobrý koláè dáti tomu, kto by jej
vìdìl, že bychom jemu chtìli dáti dobrý
královský koláè, k tomu pohøeb uèiniti slav-
ný. Tehdy jeden rybáø Múcha, slyše to,
že chtíc královi poctivý pohøeb dáti, i po-
vìdìl jest, že jej má u vinnici. I vzali
jsú ho do Prahy i uèinili jeho velebnosti
královské slavný pohøeb královský. A po-
ložili jsú jeho na hradì u sv. Vácslava v hro-
bì s otcem jeho, s ciesaøem Karlem, a tu ležie.
Potom jest Žižka pøitáhl s vojskem na
Špitálské pole. A tu jest s Pražany smieøen.
Potom jest táhl do Moravy i dobýval
Pøibyslavi.

A již jsú Táboøi Žižku dobøe v nenávisti

mìli, najviece proto, že Žižkovi knìží øádnì
mše slúžili v ornátì a s pleší a v komži, božie
tìlo nosili v monstrancí. Protož sú Žižkovým
knìžím øiekali plátenníci a Žižka Táborským
ševci. Neb Táborští knìží jediné v sukni bez
pleše a druzí s bradami mši slúžili. I v tom
jsú sobì rozdílni byli.
Tehdy se jest tu u Pøibyslavì Žižkovi vy-
vrhla hlíza, i umøel jest Žižka, i pochovali
jsú jeho v Králové Hradci, a tu ležie.
Tehdy jsú jeho vojskám pøezdìli Sirotci,
a tak jsú vždy sluli.
A Hradecští kázali jsú sobì Žižku nama-
lovati na korúhvi na bílém koni v rytíøské
zbroji s palcátem vuodìnie, tak jako živ jsa,
jezdil. A když jsú se Hradecští pod tú korúhví
bili, nikdy jsú boje neztratili.
Tehdy jsú sobì Hradecští hauptmany
zvolili, kohož se jim zdálo. Ale knìz Prokùpek
najvícé jest vládl. Také s Táborské moci vy-
zdvihlo se jest vojsko veliké, a to jest voj-
sko slulo polnie. Tiem jest polniem voj-
skem vládl knìz Prokop Holý. Pak ten jest
býval v bitvì na špici v tlustém kabátì.
A ty dvì vojštì uzdy jsú polem táhli v Èe-
chách i v Moravì i v Rakúsiech i
v Uhøiech, v Durynciech, v Macích i v Luž-
nicské zemi. Také jest široce táhlo vojsko do
Rous, do Prus, a leželo jest v Prusiech
a v Dansku, a konì v moøi brodili. A však
jsú s velikú ctí zase pøijeli. Ostatci pak
mezi Brodem u Kouøíma od Èechuov sú
zhynuli.