Professional Documents
Culture Documents
Biologie Ptáci
Biologie Ptáci
Biologie Ptáci
Pozorováno Veronikou Bělíkovou v lednu 2021 s referencí ze soutěže Živá zahrada ze zimy 2018 a
2019.
Kos černý
Turdus merula
Žije v celé Evropě a v jižní Asii, byl introdukován i do Austrálie a na Nový Zéland. Díky své
přizpůsobivosti se adaptoval na život v blízkosti člověka a úspěšně žije a hnízdí i v těsném
sousedství lidských sídel.
Popis:
Délka těla: 23–29 cm
Hmotnost těla: 75–135 g
Rozpětí křídel: 34–39 cm
Je to středně velký pták, o něco menší než hrdlička zahradní. Dospělý samec je matně černý s
oranžově žlutým zobákem a žlutým kroužkem okolo očí. Samice je hnědavá s bělavějším hrdlem
a nezřetelně skvrnitou hrudí, nohy jsou téměř černé, zobák má tmavý, jen částečně
oranžový. Mláďata jsou podobná samici, jsou ale světlejší a mohou mít hnědě tečkovanou hruď a
světlé podélné proužky na zádech. Samice ani mláďata nemají oční kroužek. Mladí, roční samci
nemají ještě vybarvený zobák, který zůstává černavý. Někdy se objevují i jedinci s větším či
menším podílem bílého peří (leucismus). Vzácnější, ale ne neznámí, jsou pak úplně bílí ptáci s
červenýma očima (albinismus)
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Pěvci (Passeriformes)
čeleď Drozdovití (Turdidae)
rod Turdus
Vrabec domácí
Passer domesticus
malý zástupce čeledi vrabcovitých a nejrozšířenější žijící pták na světě, vyskytující se na
velkém území Eurasie a uměle vysazený v Americe, subsaharské Africe, Austrálii a na Novém
Zélandu
Pochází pravděpodobně z Malé Asie nebo Arabského poloostrova a do Evropy se dostal již
před tisíci lety
Popis:
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Pěvci (Passeriformes)
čeleď Vrabcovití (Passeridae)
rod Vrabec (Passer)
Vrabec polní
Passer montanus
Popis:
délka těla: 12,5–14 cm
rozpětí křídel: 21 cm
hmotnost: 20–24 g
O něco menší než vrabec domácí, s kterým bývá často zaměňován. Na rozdíl od vrabce
domácího má vrabec polní světle žluté podbarvení peří. Podobá se hnědým, černě
proužkovaným hřbetem, šedavou spodinou těla, černým podbradkem, uzdičkou a zobákem a
bílou páskou v křídlech, ale liší se následujícími znaky: celým vínově rudohnědým temenem,
čistě bílými stranami hlavy s výraznou černou skvrnou na tvářích, menším černým podbradkem
nepřecházejícím ve velkou černou skvrnu na hrudi a úzkým bílým obojkem. Samec a samička
jsou vybarveni stejně, mladí ptáci jsou zbarveni matněji.
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Pěvci (Passeriformes)
čeleď Vrabcovití (Passeridae)
rod Vrabec (Passer)
Sýkora koňadra
Parus major
Popis:
Je nejběžnější a největší sýkora, je velká asi jako vrabec domácí. Dorůstá délky 13,5–15 cm a
váží 14–23 g. Hlavu má leskle černou, jen tváře a příuší jsou bílé. Černá barva pokračuje na
náprsenku a zužuje se do černého pruhu, který se táhne přes břicho (u samice je pruh tenčí,
často na břiše přerušený, kdežto u samce tvoří uprostřed břicha černou skvrnu). Hřbet je
mechově zelený, křídla modrošedá s výraznou bílou křídelní páskou, spodina sírově žlutá a ocas
modrošedý s bílými stranami; černý pruh na břiše bývá jen naznačen. Zobák je silný, kuželovitý a
hnědošedý, nohy šedé a duhovka hnědá. Mladí ptáci jsou vybarveni matněji, mají žlutavé skvrny
na tvářích bez úplného spodního černého okraje. Létá vlnkovitě a rychle.
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Pěvci (Passeriformes)
čeleď Sýkorovití (Paridae)
rod Sýkora (Parus)
Sýkora modřinka
Cyanistes caeruleus
Popis:
Délka těla: 11–13 cm
Rozpětí křídel: 20 cm
Hmotnost: 11 g
Menší než sýkora koňadra, s malou kulatou hlavou vmáčklou mezi ramena (působí dojmem, jako
by neměla krk). Nejvýraznějšími znaky, kterými se liší od všech ostatních středoevropských
druhů sýkor, jsou modré temeno a černý proužek přes oko. Hlava je jinak bílá, hřbet a kostřec
olivově zelený a křídla modrá s úzkou bílou páskou. Spodina je žlutá s úzkým šedočerným
středovým pruhem, ocas modrý bez bílého zbarvení. Nohy jsou tmavě modrošedé, oči hnědé.
Obě pohlaví jsou zbarvena podobně, samice však bývá o něco matnější. Mladý pták má matnou
čepičku a žluté tváře. Je velmi aktivní, na stromech se pohybuje kodrcavými poskoky podobně
jako šoupálkovití, při hledání potravy často visí hlavou dolů. Létá pomalu a vlnkovitě.
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Pěvci (Passeriformes)
čeleď Sýkorovití (Paridae)
rod Sýkora (Parus)
Sýkora babka
Parus palustris
Popis:
Délka těla: 11–12 cm
Rozpětí křídel: 18–19 cm
Hmotnost: 9-12 g.
Je o něco menší než vrabec. Svrchní část těla má šedohnědou, spodinu bělavou s hnědým
odstínem patrným zejména na bocích a spodní části břicha, líce bílé a zátylek, temeno, čelo a
bradu leskle černé. Zobák je černý a končetiny šedočerné. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně,
mladí ptáci mají jednotvárněji zbarvené temeno a bradu, šedší odstín na svrchní straně těla a
světlejší spodinu; stejně jako dospělci jsou zbarvení po přepeření v září.
Od velmi podobné sýkory lužní (P. montanus) ji lze odlišit zejména díky hlasu. Z fyzických znaků
se pak jedná zejména o světlé pole v křídlech, které sýkora babka postrádá, lesklejší čepičku a
menší černou skvrnu pod zobákem – žádný z těchto znaků však nelze považovat za zcela
spolehlivý.
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Pěvci (Passeriformes)
čeleď Sýkorovití (Paridae)
rod Sýkora (Parus)
Strakapoud velký
Dendrocopos major
Popis:
Strakapoud velký dosahuje přibližně stejné velikosti jako špaček, dorůstá 22–23 cm, v rozpětí
křídel měří 34–39 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70–90 g.
Stavbou těla je skvěle přizpůsoben životu na stromech. Jeho čtyři prsty, z nichž dva směřují
dopředu a dva dozadu, jsou opatřeny zahnutými drápy, které usnadňují šplhání, a jeho tuhá
ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý zobák s
velmi dlouhým a citlivým, štíhlým, plochým jazykem, který je na konci opatřený drsnou štětičkou a
který mu napomáhá k získání kořisti i ze špatně dostupných míst. Díky svým velmi silným krčním
svalům je schopen do dřeva narážet velkou rychlostí, proto má i velmi silnou lebku, která chrání
jeho mozek před zpětnými nárazy.
Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na křídlech v podobě velké
skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce
nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak
světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy.
U pohlaví je vyvinut patrný sexuální dimorfismus – samci mají výraznou červenou skvrnu na týle,
zatímco samice tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do
listopadu, kdy u nich probíhá přepeřování, snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni
a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.
Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s krátkými, důraznými údery křídel.
Na území České republiky se vyskytují dva poddruhy. Kromě převažujícího strakapouda velkého
středoevropského (D. major pinetorum) zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých
severoevropských (D. major major), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a na
lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s hnědavým nádechem.
Jejich zobák je o něco silnější.
Na rozdíl od ostatních druhů strakapoudů žijících v ČR má samec na hlavě pouze červený
proužek, ne „čepičku“. Tu mají strakapoud prostřední, strakapoud malý a strakapoud bělohřbetý.
Od strakapouda jižního ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou
skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u strakapouda jižního jsou tyto skvrny propojeny.
Podle těchto skvrn lze rozlišit i samice těchto dvou druhů, kterým červený proužek na hlavě
chybí.
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Šplhavci (Piciformes)
čeleď Datlovití (Picidae)
rod Strakapoud (Dendrocopos)
Krahujec obecný
Accipiter nisus
Popis:
Krahujec obecný je štíhlý dravec s krátkými širokými křídly a dlouhým ocasem, umožňujícími
rychlé manévrování v hustém porostu. Samice je zřetelně větší než samec a může dosahovat až
dvojnásobné hmotnosti. Samec dorůstá délky 29–34 cm a v rozpětí křídel měří 58–65 cm, samice
je dlouhá 35–41 cm a v rozpětí křídel dosahuje 67–80 cm. Hmotnost samce je 105–196 g,
samice 185–350 g.Samec má břidlicovitě šedý hřbet a křídla, rezavé tváře a hruď a bílé, rezavě
pruhované břicho. Samice je zespodu hnědošedě pruhovaná a rezavé zbarvení na tvářích a
hrudi zpravidla postrádá (někdy je však v malé míře patrné i u ní). Mladý pták je svrchu
tmavohnědý s rezavými lemy per na „předloktí“. Proužkování na spodině těla má řidší, na hrudi
často přerušované a nepravidelné. Zobák je šedý se žlutým ozobím, nohy žluté a duhovka
tmavožlutá až oranžově červená. Samice může být zaměněna za samce jestřába lesního, od
kterého se liší menší velikostí, menším zobákem, tenčíma nohama (u krahujce je běhák tenčí než
průměr oka, u jestřába naopak) a štíhlejším spodkem těla. V letu se pozná podle mírně zvlněné
(nikoliv rovné) letové dráhy a odlišné siluety, protože má hranatější ocas s ostřejšími cípy a užším
koncem, poměrně kratší vnitřní část křídla, štíhlejší tělo, kratší krk a větší hlavu.[3][4][5]
Nijak často se neozývá, a to ani u hnízda. Nejčastěji lze zaslechnout rychlé štěbetavé nebo
chichotavé „kjukjukjukjukju“ nebo „kekekekekeke“.
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Dravci (Accipitriformes)
čeleď Jestřábovití (Accipitridae)
rod Jestřáb (Accipiter)
Hrdlička zahradní
Streptopelia decaocto
Popis:
S délkou 31–33 cm je velká přibližně jako holub domácí (Columba livia f. domestica), v porovnání
s ním je však štíhlejší a má i delší ocas. V rozpětí křídel měří 47–55 cm a váží 150–200 g.
Opeření je jednotně béžově-hnědé s tmavšími křídly s černými letkami a světlejší hlavou a
spodinou těla. Kolem jasně červeného oka se táhne úzký bílý proužek, zobák má šedý, končetiny
růžovo-červené. Jejím nejvýraznějším znakem je však černý, bíle lemovaný pruh na krku, díky
kterému získala svůj název v mnoha světových jazycích. V letu jsou u ní patrné také bílé pásky
na svrchní straně ocasu, spodní strana je černo-bílá. Pohlaví jsou zbarvena totožně, mladí ptáci
pak zcela postrádají charakteristický pruh na krku a mají i hnědě zbarvené duhovky.
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Měkkozobí (Columbiformes)
čeleď Holubovití (Columbidae)
rod Hrdlička (Streptopelia)
Brhlík lesní
Sitta europaea
Popis:
Brhlík lesní je velký přibližně jako vrabec, dorůstá délky 13–14,5 cm, v rozpětí křídel
měří 23–27 cm a váží kolem 23 g. Má zavalité tělo, krátké končetiny, krátký ocas a
krk, velkou hlavu a šídlovitý zobák. Vrch hlavy a těla je šedomodrý, letky jsou tmavé.
Černý pruh, který se táhne od kořene zobáku přes oko až k týlu, bývá u samic
poněkud užší. Líce a hrdlo jsou bělavé, spodina žlutooranžová (u severo- a
východoevropských populací bílá), boky a spodní krovky ocasní narudlé, u samce
velmi tmavé, oči černé a končetiny žlutooranžové.
Létá rychle a obratně v plochých vlnkách. Vábí hlasitými hvizdy i jemnějším sýkořím
„sit sit“. Zpěv je trylkovitý, v základě zní jako „kvikvikvi…“. Varovný hlas je hlasité,
rychlé „ťuiťuiťui“.
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Pěvci (Passeriformes)
čeleď Brhlík oviti (Sittidae)
rod Brhlík (Sitta)
Zvonek zelený
Chloris chloris
Popis:
Délka: 14,5–15 cm
Hmotnost: ±30 g
Rozpětí křídel: 20–23 cm
Je velký přibližně jako vrabec. Má podsadité tělo, velkou hlavu a silný kuželovitý zobák. Zřetelný
je pohlavní dimorfismus: sameček je olivově zelený, spodinu těla má světlejší, někdy žlutavou.
Křidélko, jeho spodní okraj a lemy ručních letek jsou svítivě žluté a také ocasní pera jsou – až na
dvě prostřední – u kořene svítivě žlutá. Samička je matovější, spíše šedozelená, na pláštíku a
hřbetu má hnědý nádech, na křídlech a ocase je méně žluté barvy. Mladí ptáci jsou hnědaví,
svrchu i zespodu podélně tmavě rozpitě čárkovaní; prachový šat je šedobílý. Silný kuželovitý
zobák je slonovinový. Létá ve vlnovkách.
Vědecké řazení
říše Živočichové (Animalia)
kmen Strunatci (Chordata)
třída Ptáci (Aves)
podtřída Letci (Neognathae)
řád Pěvci (Passeriformes)
čeleď Pěnkavovití (Fringillidae)
rod Carduelis