Rukaznalství

a čta,nív ní.
ouborná studie pro zábavu i poučcní
pro všechny, iiž touži poznati dle r h
v lids(é rucc vlastní neb i jiného os,id"

Dle tůzn ch pramen a vlastní

zkušenosti spracoval
KAREL sBznmsxÝ.
mnoha vyobrazeními.

@,

w
vyuÁttcl nÁxt.ntlllrvt S1,1l{l,|.ls.t.lcxti xNIll()VNy
V N()Vl'i l,^Cli lílll.
 Umčníčístis puky.
T,r

pATISK s upÁuím pRAMENE všeogpcl.JĚ oovolnx,

llSKEM KNIHTISKÁRxy KARLA Hyt-sxBtlo v ltčíNĚ,
 Na ruge vyryl jsem
Tvé Tebe !

Uvod.
Po mnoholeté prťrpravné a pokusné
práci p icházím konečně k tomu, p edložiti
.čtená stvu tento dosti zajímav , spis, jehož
čelem jest, seznámiti čtená e nejen se zá-
,hadami sfarověku neb s untěním cikánek
-,'ť !
.a hadaček s ruky ale pokud možno
l b;
-
ti prospěšen každému,kdo hledá a touží
-
',l
ť
1[
,po poznání osudu svého neb jin ch.
-#
fr Že lidská ruka v sobě skr;fvá ono ve-
-s
fl rtiké tajemstvi nebude mi t eba p edem
t& dokazovat, neboť p edpokládám, že každ
fi ,čtená p esvědčíse o tom sám a nalezne
']:ů
lk ,mnohé p íležitostip esvědčiti o tom i jiné.
,,í{

Materiál zde zpracován je tak, by vy-

:.

.itověti mohl každému, i laiku, bez velik ch

;pr pravn; ch studií. Touto praxí líšíse
právě toto dílko ode všech ostatních tohoto
snlěru v cizině neb u Irás vydan;fch.

Z tolltl, ctl člctt;ii' vc svó rttcc ()zna-

čclttl tttá, sltlctl;i k:ržtlli rl;t ktlttcc s;iltt, žc
,ttcttí ltl ttllltrlrl;t ttt,ll slt,ltli rlstttl, klcrli vctltl

BllilllvĎ p0u0rql l
člověka životem pozemsk m ale že
vládne zde jisty zákon p íčina následk ,
které prožítijest určeno každémujedinci
a proto nejlépe jest, když seznamujerne se
s tímto zákonem raději d íve než později.
směšného na celé věci nic není
leda lidská hloupost a nevědomost -
která
směje se všemu, čemu nerozumí. -
I. část.
Spisovatcl- f(u\oznalství.
Ustup.
Rukoznalství, čili chiromantie téžchirosophie zvané,
učínás o v znamu ruky a o na téžese nalézajícíchzna-
ménkách a dělí se ve dvě hlavní odvětví, a sice: chirog-
nomi (učenío tvaru ruky) palmisteri (učenío obsahu ruky).
a
' Zužitkování poznatkťs, plynoucích z vědomostí o ob-
sahu a tvaru ruky ku prorocklim ridajrim v budoucnost
neb z minulosti, naz,vá se chiromantie (zkrátka čteníneb
hádání s rukou). Počátek tohoto datuje se do dávného
starověku a jest p i nejmenším tak staré jako astrologie
(hvězdoprava). My nalézáme zmínky o něm již u Anaxa-
gora a v knihách Mojžíšov;fch.
O Aristotelovi se praví, že na jednom Hermesovi za-
svěceném oltá i, nalezl zlat m písmem psané pojednání
o této vědě. To mriže b ti označeno jako veliká cta, kterou
tomuto p ikládal, an v jeho vl rocích se. praví: ,,On chtěl
toto pojednání zaslati Alexandrovi, neb to, co .zlatá litera
tato v sobě obsahuje, jest věclou, která tak v tečného
ducha hodna jesta,
Galus praví: ,,Ruka jest nástroj všech nástrojťl, nej-
většíčinitel všech činitelťrna lidském těle''.
Tóž u Antqntidtlra nalézánte vliroky, které na to po_
ukaztrjí, žc byl tl pravtlč čtcnís rrrky p csvčclčen.V jeho
srti'il'i rl;rlóz;llttc stl;ttl 1lrvó ccIkrlvó prljctlrriirlí rl cltirrrtttalttii

Cornelius a Lapide praví o rukách: ,,Tyto nechávají
nás znáti naši povinnost, neb r,uka je znakertr éinu. Z ňí
každ m že poznati, k čemu jest stvo en a své jednání
dle toho za ídit, Ona nám téžoznačízptisob, druh a čas
práce, jakou zastávati dovedeme.
. Klvl, v Anglii cena 8000 liber šter. byla vypsána na
práci, kterou měla b; ti moc, moudrost a do,brotivost Bož-
ská v p írodě osvětlena, tu označil věhlasn badatel Dr.
Charles Bell ruku za onen nástroj, v němž se Božská moc
a moudrost nejv značněji jeví.
. |rly německ větší spis, jenž o této věci systematicky
pojednává, jest v roce 1448 od Hartliba vydán u n.r.
název,,Umění chiromatttické''.
. _ Na astrologické pole byla teprv v 16. stotetí Cardanem
a.Po_racelsem p enešena; jirn oběra jest co děkovat, že
od této chvíle počala vzr stati, ač tepiv v 17. století do-
sáhla svého vrchole, na kterém včetně do roku 1850 se
nalézala.
Kol roku 1700 míval :prof. Hepner p ednášky o chiro-
mantii na universitě v Janově; v Halu p ednášel prof. Adam
Nietzky ještě v roce l7B0 o této vědě, mimo aitrologie a
magie. Od té doby vymizela pro nějakli čas z ve ejnosti .
teprve v l. polovici našeho století byla francouzskltm ka-
pitánem d'Arpentignym za e v život uvedena. On viak ne-
věnoval se ani tak čtenía prorokování s ruky, jako jejímu
n 7 planetám a rozděleny její vnit ní vyvyšeniny a z toho
lvlru, a sebrav tyto své poznatky, nazva| je ,,chirogňomi''.
Dále spracována a soustavně uvedena Uyta tato vŽda od
p ed několika lety zem elého učence a badatele A. Desba-
r.ola. Vytečnou pridu nalezla téžv nové době ve Francii,
Anglii a v Americ e, Zde utvo ily se celé stavy, v nichž
nechávají vzdělaní a váženílidé své dítky chiromanticky i
frenologicky prohlédnouti, d íve než Ř nějakému život-
le
nímu povolání určují,. by poznali jejich vrozené vtastnosti
a schopnosti.
Jest samoz ejmo, že činily se stále pokusy s odrivod-
něním této vědy a tu pontocí gabalistiky a astroIogie byta
částečně upravena tak, jak ji dncšního dne shlectáváme.
_9_
Cabala považuje vše stvo ené ve 3 íších; dle tohoto
učeníbyla by každá stvo ená bytost ze t í částí,téži
čtověk, a sice :
1. Z duchové neb duševní.
2.
3.
Z siderálni jemnohmotné, astrální.
Z hrubohmotné látky neb těla.
-
Toto rozdělení světové nalézáme téžobtazné v prstech
tuky. Jemu odpovídá největšíčást prstťr od nehtrl'k]prv-
nímu kloubu pláni duchovní, od ho eního ktoubu ku pro-
st ednímu mezist ední pláni (astrátní), intelektueln í, mezi
tím, co poslední část p iléhá k ruce, pláni hmotné neb
íšipozemské. Dle toho, jak která část , těct to t ech větší
neb vyvinutější jest než druhá, tu také nalézáme u toho
kte-
rého člověka onu částku vyvinutější v jeho podstatě.
Astrologie (hvězdoprava), která ne bez dťrvodťručí
o čincíclrr zn ch, a to htavně sedmi planet na naši zemi.
p iděluje téžčlověku 7 planetárních siér a jich
vtiv na
něho, totiž: slunce, měsíc, |jupiter, saturn, márs, venuši
a
naši zemi. z těchto některé musí blit každ člověk s nej-
většíčástípodroben. Mimo to prisobí každá z ostatních
v jist ch dobách více neb méně, dle toho, v jakém posta-
vení se ten kter zťozenec k nim nalézá. Na základě to-
hoto astrologického rozpočtu p idělena byla téžruka k těmto
uzavírati možno na zlé neb dobré vlastnosti tóho kterého
"člověka.
Sledujme v vin ruky dětské od jeho narození. P i tom
nám bude as nápadné, že sice na velikosti a síte p ib vá,
.ale nemění se ani její tvar, ani tvar prstri, obé ztsiává'ne-
změněno, proto možno nám již v několika t dnech poznati
dle tohoto titvaru ruky, do které t ídy a s jaklimi v|ast_
nostmi dítko za aditi možno, Jedinli prst, kter v tom vli-
minku činí,jest palec. Útvar ruky samé i se 4 ostatními
prsty jest v základě iiž zrozen . T<ltéžplatí i u včtšíchneb
menších, slabších rrelr silnčišíclrrylr v ruce (palnri,). Též
tyttl objcvttjí sc ku 1ti. živ<ltrtí,ltlavItí, srclcčttía jatcrrrí
-
 - l0- _ ll
-

již hned pi zrození, jsou tudížvrozené, kdežto r;lihy ostatní skutečně tak velkého rozdílu b; ti, aby tyto neobjevovaly-
buď teprve během pozdějšídoby e vyvintrjí aneb též
zanikaií.
se i na těle jeho a zvláště na ruce? To jistě ne! Neb tak
jako zlost změní obličej člověka a činímarkantní tahy
Zvláštním ukazem jest též,že p i jist ch nervov ch, v jeho obličeji, když tento častěji této slabosti podlehne,
chorobách, mdlobách a ztrnulosti ridri tyto r;ihy velice na tak že znalci dušezpytu na prv; pohled se povaha jeho
své síle tratí, ano místy tiplně mizí. Jest známo, že nervy prozrazuie. Tak také ruka bllivá tímto rozrušenímzachvá--
jejichž jemňoučkénitky celé tělo proplítají nejen:
-s ntozkem a zadní částítěla jsou ve -
spojení, ale téžmezi,
cena
- zlost dá se dob e znáti z zaíatépésti rukv. .ona
pťrsobí u jednoho, že zvedá ruce do vyše a mnohdy pYiei-
končetinami nerv a rist edím jest jisté spojení, na základé nou jest mávání a činnosti jejich p íjemné i nep íjemné.
iehož vzáiemné vztahy se odvozuií. Z mozku vychází vllivěv Cinnost tato nezristává bez. v;fsledku na nervy, na svaly a
nerv , myšlenky to od ducha učiněné,a mění se v sílu, mimo to také, ač ne p ímo, na r hy, jež pokr;/vají ruku.
neb pohyb. Od koncťr nervri proti tomu dodává se zevní
Pozorovatel bedlivy porovnává nejd íve rrizné typické
činek k mozku a tam k vědomí ducha, jako světlo, teplo,
tvary rukou, bé e z nich uzávěry na povahu a stav osob,,
náraz atd. Když některá část nervové soustavy v těle otu- jimž p ináleží a z toho odvozuje možnosti, lež do budouc-
pena, aneb u íznutímněkterého ridu odstraněna, p estává
její citová činnost v mozku a jelikož ruka jest nervově na jsou závažn,mi.
s mozkem ve spojení, změní neb ztratí se některé r;líhy na Ať již tomu jakkoliv, zkoumání této vědy odmění e:
jejím povrchu, což nám nezvratnym dťrkazem, že v těsném pilnému pozorovateli zajisté tou měrou, jak dalece se tomu.
spojení jest s mozkem a jeho činností, věnuje a kdyby t eba jen pro zábavu tím se obíral, nalezne:
p ece mnohou zajímavou věc, jež jej upoutá.
Jestli že vědecké kruhy jsou ochotny oprávněnost chi-
rttgnomie uznati, tak ale popírají pravost palmisterie a chi-
l,rltltat]tie (hádání z utvaru a linií ruky).
Oni tvrdí, že ryhy a značky v ruce nemají pražádn,
999
vzl;tlt Ira duševnívlastnosti a schopnosti člověka. Nanej-
vyšt: tttrlž.tro pry tím rozeznati osoby, které těžkou práci
vyli,lltiiv:tjí, poněvadž rllihy a tvrdost neb jemnost té které
rrrliy jt,tt trtl této práce pochází. Tato tvrzení lze snadno
rlrr|i,i7;1|i z;t klatnná a to tím. že již tyto ryhy i ritvar ruky
ll tlIl\/{tt()l(,ň:itck shledáme, která ještě nic nepracovala. Ne-
I lll {,llll. lírrt rriklcrak popírati, že by práce, kterou vykoná-
r,,itttr,, ltt,lllťil;t sttltcl ttčjaky vIiv na stav ruky, ale nelze nám
lr,;;rrrlriíli, žt.rtrk;t ttllro
rtrli1, lít,lrlr 1rrl tllrtttltli lóta - jenž měl by tvar umělecké
tčžkoupráci vykonávala, zťl-
l!1,1li(, \,t. :,r,ť.ttt lv;tt,lt
1l cc jctt trltt S;itllotl, nejvliše Že její
|\,trlrrrl| ;t:;ll;t:;t,ztttť,ttí, i;tl<rl tt lrllttl, ktltl lrlttto rttkott, dle
i!1,1!i It \,|,,r'r,ttyt,lt vlltslttrrs|í,
1lt,ltcí tttttčlcckrlrt Živili sc lltttlc,
:l !tll=,Irr Ily tttrr'v.:l;tltt,ltt tlttcltlt jt,ltrr 1trlvlt.lty;t vl;tslllrlsltlti
 _12_

,,.O ruce lldslré se tanouislra všeobecného.

Ť
íD<

Pozorujeme-li ruku lidskou, tu samo sebou vnucuje se ,o

"nám její rozdělení ve t i části, jež jsou: O
-o
1. Zápésti čili ko en.
Z. Širinaruční,jak íkáme dlaň a vrch.
3. Pět prstri. (Viz obr. 2.)
U lidské ruky nalézáme jist poměr mezi šíinou .a
prsty, od jehož stavu závisí pravidelnost a krása její. Dle
tohoto musí byt šíina většínež zápěstí, toto páť menši
než prsty. Obraťme proto naši pozcrrnost ku zkoumání nej-
d íve této šíiny. NJ

(h,
Z jeiího tvaru a síly poznáváme, jak mocné chová žá-
dosti smyslné, Jistá znaménka v ní prozrazují píibližnétéž
vnit ní stav duševníchsil a schopnosti,
lež ur8ují tyto žá-
dosti smyslna. Kde je tato šíina nadnríiu ťtzká,-hubená a ó<

jemná, tu znázorňuje nám sesláblou, nepoddajnou povahtt

o.
chab;lich schopností. Dále pouhé domněnky beŽ sfly i ohně,
touhy bez schopností jich uplatnění, konečně více jemnli 5<

.než velk" íozum, zkrátka všísíly a náruživosti zbavenou

povahu.

Šíina však, která pravidelná ve své šíi a tlouštce se 1-1

nalézá, ukazuje jasnost a otužilost ducha lidského, ktery je
schopen svymi vznětlivl mi smysly vytvo ené domněnky-těž :.
vypracovati a udržeti, N
JeJi tato šíina ručnínad všechen poměr k
aD<

ostatnímu L

tělu p íIišširoká, silná a tlustá, téžtvrdá, lze p edpokládati.

že majitel její jest nrálo jemné povahy a hodně, 'zví ecíci
ó<

pudťt. o
- aD

Olrjcvnjí-li sc tta tlí pi'ílišlrlirllrlkó rylry a je-li p itoIrl

icrtrrt;i ltcll ztlrrlltrrčl;i, svčtlč.írl srlltcckrlsti a sllly.sllrrlsli.
 _14-
ZapotYebí také jest, abychom p i zkoumání ruky brali
,bedlivy z etel k její tvrdosti a jemnosti Neb mohou se
,nám naskytnouti dvě ruce stejného ritvaru, jedna z nich
bude však jemná a citelná, druhá pevná, skoro tvrdá se
jeviti. Hlavní značkou tohoto rozdílu jest, že tvrdá ruka
skoro vždy energickou činnost, jemná však lenost neb malou
činnost vykazuje. Následkem toho je pevná rufta více muž-
,ská, jemná více ženská. prvou nalézáme téžu žen mužské
povahy a druhou u muž s ženskou povahou, U měkké
ruky b;livají zpravidla masové špičkyu prstťr uvnit ruky
-více vyvinuty než u tvrdé.
Osoby s takovliimi značkami
byvají jemnocitlivé a více dojmu schopny, než ty, jichž ruce
. tvrdostí se vyznačují.K těmto měkklim rukoum p ináleží
téžruce dítek v prvych létech mládí, což dá se lehce
,s duchovním vlivojem, kterlli v těchto prvotních dobách
,stává, sjednotit.
Tvrdé ruce mohou byti buď vrozené aneb následkem
,stá í, neb jak člověk stárne, tak ruce vráskovatí a tvrdnou;
:s tímto zjevem jde ruku v ruce skutečnost, že p i stárnutí
mizí síla myslící,pojem pro krásno a básnění, čtověk ta-
kov stává se dětinskliím a více zaulat domácností než zá-
, bavou a věcmi z radovánek světsk; ch plynoucími.
,,P irozené'' tvrdé ruce t. j. takové, jež od mládí tvr-
dostí se vyznamenávají, oznamu!í nám, že jich majiteI zíídka
jemné povahy neb velké zdvo ilosti jest, byť by i t eba
jinak dobré nálady a citlivliim byl. Takoví lidé jsou ve svém
jednání a většinou i ve své povaze hranatí, ač ve sv ch
náklonnostech o mnohem citlivějšími a věrnymi moňou
b ,ti, než druzí, Jich náklonnost k tělesn m požitkťrm je nad-
míru velká a shledáváme u nich mnohdy p ímy odpoi oproti
poesii.
- oni milují honbu, jízdu, lezení po kopcích a vri-
bec větširrou práci. která vyžaduje jisté námahy,
|sou-li
prsty p i svych koncích lopatkovitě utvo eny, stupňují se
tyto vlastnosti v člo..,ěku tím více. Jako vzor ruky uvádí
znalec takovou, která sice pevná a ritvarná, nikoliv však
1vrdá aneb měkká jest. Taková ruka svědčío svoboclomy-
,sIné povaze a činnétndttclttt,' jcjí nrajitcl ttlntrt clrllli'c roz-
- 15_
,umí, spojiti čin s návodem.
Když i takové ruce pracovati
;,ítlLlsíltak pec nikdy rlplně nestvrdnou.
Útvar ruky p edstavuje nám povahu člověka. Lidé mají
_a vykonávají z pravidla takové činy a náklonnosti, jaké od-
povídajítvaru jich rukou.
Tak nárn p edstavuje měkká a široká ruka s lopatko-
vymi prsty, že majitel jeií miluje činnost, ale ne vlastní,
n brž cizí. Takové osoby se rády dívají,jak jiní pracdjí.
Ony milují činnéděje, jako vojenská a tělocvičná cvičení,
,avšak nerady na nich podílu samy bé ou. Ony lsou tělesně
_lenoši, štítíse práce a námahy; rády dlouho spí, rády se
vozí v pohodlném povoze, pro,1iždíse po vodě s tou vy-
jimkou, že někdo jiny vesluje
, Ruka, která je hladká, jejížprsty se špičatí,miluje
krásné umění malí ství a pod. |e-li pevná, snažíse její
majitel po hlubším vědomí a p enechává svym čirrťrm více
síly a ducha, Kdežto je-Ii ta samá ruka měkká, svědčí
o umělci, ktery jen pod vlivem povrchních názor pracu je
Měkká ruka p ináší vribec p irozenou touhu po zázračném
sebou, neb její majitel iest více eIektrickymi fluidy obda en
než majitel tvrdé ruky, a vyššíelektrické napnutí v těle
vyžaduje také větší prozíravost, Pozoruime dvě ruce, které
stejně silné, širokéa tlusté jsclu, jichž prsty stejně lopat-
kovitě utvo eny jsou a shledáme jedinli rozdíl v tom, že
jedna bude se jevit jemná a hladká, kdežto <1ruhá pevná,
témě tvrdá. Duševní snaženítěchto dvou osob bude stejné
.a p ec bude rozdíl v jich charakteru, P i jejich stejnó ná-
klonnosti po proměnlivosti bude ten s měkkou rukou ob-
mezenější, kdežto druh;i vytrvaleji jednat. Prvy si rád po-
hoví a dlouho poleži, kdežto druhy se btrde snažit bizo
ráno p ivstati a toléžplatí i p i ostatním jich zaměstnáni.
Dalšíporovnání a zkoumání portecháváme čtená i, neb ne-
sčíslnéjsou rozdíly a odstíny rukou a obracíme se ku
dalšívyzrranlrré části ruky totiž k prstrim.
-
()c)()
tr:

"

|"

_ 16_
-17-

Ntrtno podotknouti, že každy z těchto t í vzorri p ed-

stavtric nám jisté vlastnosti a schopnosti duclta, jimiž ten
ktcry čIověk obda en jest. Toto stupňuje se ještě dle uzlo-
vitrrsli lrcb hladkosti kloubri, dle tvrdosti, dršnosti a jem-
o pr tech. tt<lsli kťržea plyne z toho, že máme vlastně 9 r zn,ch
vz.rllii prst
Prsty Iidské ruky jsou pro pozorovatele
nemalého v; *
- rozčlánkujeme-li totiž základní 3 každ na
ltl;ttlk , uzlovit,lt a smíšenyvzorec.
znamu, z nich a jejich tvaru uzavírati možno nu pouuňu
a schopnosti ducha lidského. Kdo chceš
zoruj nejd íve tvar zevní části prst
s ,rty eiiti, fo-
, neb ony
p esny v raz všesvětové poOstuty i.ou-io, i.Z
rydjyrií
(Božské,duchovní a hmotné pláni).
v trojjednotě
tvry ,á)ernaváme 3 druhy
tvar prstri, jak nám je rranóouzókY .rrlrognorn
Perpentigny"
uvádí, a sice:

Íc Uzlovit a smíšenlvzoíec.

Uzle, o ttichž se činív;fše zmínka, spadají za jedno

s klouby rr plsttl a jest p irozeno, že máme mimo palce
]= u každého1lrstu dva klouby, jež buď oba neb jeden z nich
uzlovitó lr v:rjí. Pozoruhodné jest, nalézá-li se uzel na prvním
Obr. 1. Obr. 2. Obr. 3.
ncb tta <lrttlténr kloubu od špičkyprstu počínaje,Je-li první
Kulaté prsty. Hranaté prsty. Lopatkovité prsty. kloub rrzltlviíy, značíto člověka schopného ádně mysliti,
kdcžttl ttzlovina na druhém kloubu p edstavuje člově-
. l. Kulaté prsty. Ony líšíse od druh;ich riplně"
ka po átlku milovného v hmotn;ich věcech. Prvé uzlo-
sv m tvarem okroulrl;1im jak v kloubech tak u net t,n, -tal viny nenalézáme nikdy osamoceny, za to druhé velmi často,
náprstkovitě zakončeny jsou. pončvadžjest m.álo osob, iejichž myšleníby bylo plně
2. Hranaté prsty jsou ty, spo ádané, kdežto mnoho osob jest, jež jsou ve hmotnych
iež stejně širokéa hranató
jsou, jak u kloubťr tak dole u neht věcech až pedantsky p ísnéa po ádku milovné, ač jinak
čtverhranu.
, ony podobny jsou. nemají myslivého a uvažujícíhoducha. Téžmezery mezi
těmito klouby jsou nemalého vli znamu, a sice: Nejho ejší
3. Lopatkovité prsty jsou ty, jichž část prstri prozrazuie nejvyššívlastnosti ducha, st ední část
špičkyjsou na
koncích širšíncž dole.
u t touun, nári.J*., čehožrip'ně prstri pat í duševníneb nadsmyslné, a poslední část k ruce
více'neb nréIrě lopatě podobny jsotr.
1li'ilóhající pat í k hmotnli m, tělcsrtyrn a zví ecínt vlítsltttlstcIn.
 _18-
Dle toho, jak která z těchto části prstťr vyvinuta iest, možno
nám činiti uzávéry na vlastnosti majitele a ieho poměr ku
,světovému žíizení.
Shledali jsme tudíž,že lopatkoai,té a lvanatá prsty od-
povídajímaterialismu a dodávají smysl pro skutečné.Osoby
jimi obda ené jsou rozumné a milují prťrmysl, užitečnéa
nutné umění, obchod a ričelnéjednání. Rttlaté a špieaté
prsty prozrazují idealismus. Prvním p ináležípoznáváni
krásna, t. j. umění. Druhllim poznávání pravdy, následkem
čehožmají smysl pro povznášejícíhudbu, básnictví a ide-
alní filosofii. Ploská prsty podávají vysvětlení o povaze a
síle pudu. Uztouité svědčío vlivu a nadání ducha v prvé
,části, o vypočítavostia soustavnosti v druhé íadě. Velké
ruce svěd8i o smyslu pro podrobnosti, Prosú ední. ruce dá-
vaji pojem o spojitosti, to iest chápati věci, jak v celku tak
i ojediněle. Maló ruce, jstlu-li širokéa uzlovité prsty, pat í
duchu neustupnému milujícímu spory a hádky, isou-|i malé
,a zké, jest zde téžnadání pro slučivost a spojitost. Vy-
skytuji-li sď u celych davťr osob neb národri, dávají určité
;svědectví o odumírání téhož..Tard,á, a rohoaitá, ruka dává
svědectví o tvrdošíjnosti a neustupnosti, taková ruka ne-
nechá se nikdy riplně natáhnout, vždy tvo í jakés prohlou-
,bení. co tlliče se tvaru prstťr a ruky, jest tento vždycky již
zrozen a nedostatečně vytvo en;f, ač za iist ,ch okolností
mohou nepatrné proměny ve tvaru nastati, základní vzor zťs,
stane p i tom vždy nezměněn1.
O palci.
0 pirlci lrrrcliž pojednáno zvlášť. Newton o něm praví:
,,Ktlyž tric jirrólrrt tta svčtě, tak palec p esvědčímne jistě
ll jsttttctlrlsli llrržskó!"-()rr je nejzajímavějšímprstem lidské
rttky, ltcz lrť,ltrr zlr;tlily lry tlstatní čtyry prsty svou hodnotu.
,Ott tvrl ,| jctlirrl rtlztlll ttttlzi rtlktru liclskou a nohou vyšších
llrttltťt tvII,itl. '|';tk jirkrl lry rttk;t lte z ttělttl lryla nedokonall m
ttástrttjcltt, lak ltyl lly lirlsk tlttclt Ilcz vl;tslI,ttlstí, které tln
,tlzttnčttle, ,-, tltt cvrll vílll, srrttrltlrr l, rrlzltrltlttrlst v činttosti,
1rll'ir.tlrr; rtr zvttkt,ttt. II zví elc tt;tlť,z;llttt, lakť, vtili, srlrrtl-
-t9-
nost a rozhodnost, ale tyto schopnosti pudově se uplatňují,
kdežto u člověka na rozumové vaze založeny jsou. Zro-
zení blbci p icházejí buď bez aneb se zkomolenymi palci
:ra svět, následkem toho jsou jeiich duševníschopnosti ne-
dostatečné,schází jim tudížna rozumové v Ií a soudnosti.
Lidé umírajícíaneb v epileptick ch záchvatech (padouctlice,
k eče atd.) zavírají palce do pěsti; kojenci, jež své vrile
dosud uživati nemohott, činítaktéžtak zvané pěstičky. Po-
.známky hodno jest, že v severní Italii p ed osobami, iímž
p ičításe uhrančiv zrak, taktéžpalce do pěsti uzavíraií,
,by lejich vliv stal se neškodn m. U palce, tak jako u ruky
.a prst , rozeznáváme t i hlavní části: l. Ko en, neb sual,
2. qtraní, zá,hgb a 3. t etlt neb nehetní, část. Dle kabalistického
.označení odpovídajítyto t i části taktéžt em princip m
tvťrrčíma sice : nehetn| čó,st zabrazuje Božsky, 1lran6 neb
st ed,ní záhyb duchovní a ln en neb sual - hmotnl svět,
Dle názoru rukoznalcťt, iest ko en palce značkou pu-
dové lásky, p ipojující se st ední část svědčío rozum-
-
nosti, soudnosti a rozumtl, poslední pak u nehtu končící
:svědčío vťrli, její mohutnosti a síle, vynalézavosti a stateč-
nosti ducha. D;Arpentygny k tomu praví: ,,Na ko enu palce
sedí značka rozumového chtění, jehož mohutnost a sílu
délkou a silou od ko ene vymě iti možno. Zde dostáváme
téžvysvětlení o náklonnostech v lásce, proto kofen palce
dostai také pojmenování ,,Venušttl l)Tch". Na ten zp sob
milovat, znamená chtít a chtít značímilovat, Já k tomu
dokládám, že uchvacující síla smyslná o mnohem mocněji
vystupuje p i malém ko enu než p i velkém, poněvadž tyto
osoby ,enši rozumovou schopností a sílou vťrle obda eny
!sou, než druzí. V druhé časti palce
ukrlivá se soudnost
edstavivost - pochopování a činěnéz toho závéry,.
-Vc pjretím nalézáme vynatézavost, rozhodnost a pťrvodnost.
Všeobecně možno porovnací poměr palce k ruce a jed-
notlivó jcho částky takto sestaviti:
Mal1 , tenkl a lrubenl palec svědčío malém, chabém
a rrcrozlio<lttém dttcttu, kterl ve všech v; konech otálí, kde
1trlt cllí r()7.tlltltl a stlttdnosti.
Takové palce p ináleží větši-
lttrrr tlčvčittírtlt, ktcró icn táskorr a sntyslntlstí ovládány,
 _20_,
trpělivě a bez reptání svl m milencrim své srdce podrobují"
On jest značkou všech těch osob, které srdcem a láskou,
ovládány a sebe snadno do citovych poměr , těžko však
do rozumovl/ch vpravují. Ony jednají spíšez okamžitého
dojmu než-li z p esvědčení, jsou však velice oddány a tr_
pěliyy.
ú {
4
2
l. Zvlášt širok:it palec svědčío velkém sebevědomí'
- domlšlivosti
- alplše.
2. Steinoměrně vyvinutl;i palec věští povahu sou-
měrnou, kde vrile a soudttost s citovostí jsou stejně vyvi-,
nuty. -
3. Fodéln; slablir palec dává znáti povahu citovou,
nerozhodnou a dětinskou.
4. Je-li palec zvlášt špičatli,tu je osoba velmi citliva,,
cizím vlivťrm zvlášt náchylna, nerozhodna, bázlivá.a velice
slabodLrcha.
Opakern jejich lsou ty, které mají velk palec, ony
sebc sanly více ovládajl, jsou sebevědomé, uzav ené, obí,,
rají sc vícc tnyšlcnkovou než citovqu činností.Jejich tisudek
lrliv/r rráslctlck rivalry a nikoliv nahodilého vnuknutí, Ie-li
rlt:hctrlí člist palcc tiz.kii, tcnká a krátká, tak to svědčí,že
cllylrí lrr ttit vl;tslttí trtllttltllattrlsli a bllívá nejvíce u osob,,
jcž. rr;rrrcjvlš cizóttttt tltIttčItíit tt:iztlt,ťtnt podclajné jsou,
i Illrvrrí 1lrrvltlrrllris jt,jielr jcst ztlttť;tlrlst, ttcjisttlta, ttcrozltod-
*2|_
nost a p echází v plnou zmrtvělost a ospalost duševní.
F ílišnákrátkost této části prozrazule netrpělivost, nerozhod-
most, nevytrvalost a také velikou naivnost. Mnohdy nalé-
'záme palec, iehož nehetní část iest širšínež delšía mnohdy
zcela kulovitě utvá ena jest. Toto prozrazuje člověka, jehož
v le a síle ducha p echází v tvrdošijnost a mnohdy ne-
,ustupnost jejich stupňuje se v zu ivost. Kde nehetní a st ední
"část palce jsou stejně dlouhé, lze uzavírati na osoby, jejichž
vťrle a soudnost steině vyvinuty jsou.
Když p i malé neb prost ední ruce nalézáme p íIišve-
lik;[ palec a hladké prsty, tak možno souditi o bystrozrakém,
rozhodném aživédomyšlivém člověku. Je-litž pi špiča-
t}ch neb kulatych prstech, svědčío p irozenosti urnělecké,
která ve své činnosti rozumně a zručnéčinna jest. Velk
palec s hranatlimi neb lopatkovit;fmi prsty, které jsou sou-
,časně uzlovité, jsou svědectvím trojího nadání ku vědám.
Osoby s velikllimi palci lehčeji vpraví se do povolání,
které jich vlastnostem nenízrovna p íjemné,oproti osobám
druhym, což lze vysvětliti tím, že prvé mocnějšívtilí ob-
da eny jsou.
Malé palce a hladké prsty dávají svědectví o sv ch'
maiitelích, že maií schopnosti k básnění a umění; jsou-li
k tomu ještě zevní klouby hladké, tak stupňují se tyto
schopnosti ve skutečnédary. Takové ósoby snažíse více
po duchovních než vědeckych věcech. Mal;f palec s kuli-
čkovl nai hladk;.fmi prsty vždy zvěstuje vyrčenénáklonnosti
po hudbě, básnictví a umění.
Zkrácené lze o palci vše toto íci:
l. Dlouhd část nehetní prozrazuje duchovního člověka.
2. Dloul čd,st nehetní s p imě eně dlouh; m st edním
kloubem. ovládání náklonností rozumem.
3. I{ratkd nehetní, čás : Člověka citového, srdečného
4. St eď,ně aellui dovede své náklonnosti vzniklé náhllimi
vlrbtrclry citlivosti pod dozor rozumu stavěti.
5. Wlir:c hrátl , p i málo vyvinuté st ední části palce,
zttačíItcsclt<rpnost držeti své náruživosti a dom;iišlivost na
trzdč. IJczstarostnost, zoufalost, prudkou zu ivost, mnoho-
ltlltlvtltlst a rycIrlc rnčttivécity a názory.
 -r,)_
6, Kra á, aeli,ce široká, skoro kulovitá nehetní část:"
Nadbytečnou sílu vťtle, neustupnost, tvrdošijnost stupňuiící
se až v zu ivost.
7. Sitně uyainutlj ko en, p i krátké st ední a nehetní
části palce: Smyslné náklonnosti, náruživosti, p ebytečnou
tělesnou lásku a hmota ství.
8. Mal Irc en p i dob e vyvinuté st ední a nehetní
části: p evahu duchovních a duševních vlastností nad hmot_
nlimi a smyslnl mi.
()9O
Postauení astrologie (huězdoprarry) p i čteni
rukou.
i čtenís rukou stále narážíme na astrologická
Jelikož p
jména a značky, jest nevyhnutelno tudíž,bychom naše čte-
ná stvo alespoň co možno stručně s názory astrolog a
kabalistri seznámili, což milerádi tuto činíme.
Oba tyto směry vycházejí, v názoru svém od jeď,noty
Božské,trojď,ólnosti saěta a sědmid,ílnosti síly, a odvozují tyto
základní principy na všechny p edměty stvo ené, Dle toho
je také člověk považován jako jednota, v kterém t i svě-
iové prvky a sedm sil se uplatňu,je,, Tak jako veškerésvěty
ze 3 částí,božské,astró,ln6 a hmotné sestávají, tak také
člověk, a tak jako ve velkém nekonečnu (makrokosmu),
božsltlj praek lest nejvyšší,vše ovládaiíčíastrdblí, pruek,,
nižšíoživujícía božskémunejbližší,hrnotny pak nejnižší,
pod vládou obou vl še jmenovan ch se nalézá a právě tak
má se to u člověka (mikrokosmu) v malém. Zde iest božsklj,
pruek lako čistě duchovní, kter]í spojuje člověka se svě-
iouou uš.dušía ovládá ostatní nižšíprvky, jež jest astrdlní
pruek, čili poloduševní jemnohmotn , kterl sprost edkuje
špojenímezi hrubohmotn; m pozemsk m prvkem (hmotou),
a vyššímduchovním. Konečně t etím a posledním prvkem,,
kter jest viditeln; m otiskem obou prvl ch - čili hmota_,
aoZinanu saětu, otlpou|d,á d,uchoun6, astrdl"nímu d,ušeaní,neb"
,jemnoh,motrtó, lmlotnému, materielní, čil,i hmota v člověku,,
-23-
Poněvadž poslední
- tělo - prost ednictvím obou vyšších
principťr (prvkťr) zbudováno jest, musíme nutně p'ipustiti,
že dle zevního titvaru hmoty nutno souditi na vlastnosti a
schopnosti d,ucha, ktery v ní se projevuje a tímto nástrojem
činnost svou provádí. Neb každétěleso světové jest ná-
držkou sil, které v něm se soust ed'uií a z něho opět vy-
za uií, jako p itažlivéa odpudivé se jevícísíly. P evaha
v některém tělese soust edivé síly p ináší ssebou p ítažlivost,
p evaha síly odpudivé odpor,
- jsou-li v některych tělesech
síly obě píítažlivéi odpudivé v stejné vyši a množství, tak
nastává nehybnost čili klid. Jelikož ale v nekonečnémpro-
storu tisíce rf:znych světri a těles stále na sebe p sobí, an
sotva' dvě se najdou, které by byly stejn; mi silami nadány,
tak z toho plyne, že povstává ohromné množství rozdíln; ch
tvarťr a pohybri, na nichž nejen všechna tělesa prostoru
podílu bé ou, ale ony jsou téžsamy p íčinoutěchto změn
a pohybri, neb ony jsou prost edkem ku vyplnění a k čin-
nosti věčnéa stálé v nekonečnémprostoru. Následkem
toho stává nekonečnllíp íliv a odliv sil čili pohyb, kter;
v še označenym zákonrim odpovídá a pravidelnému vdech-
nutí a vydechnutí podoben jest. Pozorujeme-li pravideln1
chod dllichání, shledáme, že ze dvou protilehl ch vlikon
sestává vdechnutí a vydechnutí, Dle toho, co jsme uvedli
možno nám směle ííci,že na tomto d chání bé e podílu
cel;i svět, tak lako veškerésvěty i jednotlivli tvor ,- čtověk.
Tento v dech celého kosmu to jest, ktery člověka se všemi
p edměty v prostoru spojuje a následkem astrálního těla
na člověka pfrsobí a kteru pro naši zetni, jež jest sedmi
rtll7.n ,mi planetami obklopena, sedmi rťrzn mi sm8ry činn;f nr
jeBt, a tomuto bodu věnujme naši dalšípozornost.
sta í rukoznalci rozdělili následkem toho ruku na 7
částí,p isoudivše každéčásti vliv určitéplanety, a pohleďme,
jak dalece vztahuje se toto k prst m;a sice nazvali:
Ukazováček Jupiterem r}
St ední prst
- .
Prstenník
-Apollo
Saturnern !.
(sluncem) Q.
-
Malík - Merkurem .
Palcc _- Verrtrší P.

Je-li Julliter u p:st ď,o špžetry,znamená to smysl pro
p írodozpyt ; ie-lihranat,1j, zílázoríuje badatele v pravdách p í-
rody; je-li lopatkoait (což bllivá velmi z ídka, zvláště, je-li ruka
p i tom měkká), tak znamená to vyst ední nadsmyslnost
Je{i Saturn a prst špičat(což b,vá téžzíídka), znači
to p irně enou trudnomyslnost; ie-li štroklj, značíinstinktivní
pud pro umění, odporují-li tomu však ostatní prsty, zna-
mená to' bezstarostnost a mnohomluvnost; je-li hranat3j,
značípositivní.umění; jeJi lopatkovity, znázorňuie umělce,
kter1f okamži|iim vyjevťtm se lehce p isprisobuje, pak změnu
v sm šlení.
le-li Merkuríla prst špieafij, tak svědčío náklonnosti
k duchovním studiím; hranatlj, smysl pro pátráni po p í-
činách ve vědě ;lopatkoaitlj, zkoumatele změn ve vědě; jeJi na
prvním kloubu uzel, svědčío badateli a opatrném zkoumateli.
Bedlivému pozorovateli a badateli lidské ruky stane se
brzy nápadné, že vzdor tornu, že mezi tisíci osobami ne-
najde ani dvě, které by měly riplně stejné ruce, a p ece
jisté základní stejné tvary nemohou byti pop eny. Prvy,
kdo toto spozoroval, byl Anaxagoras. On vyjád il onu my-
šlénku,že ze všeobecného titvaru ruky mrižeme určiti stav
duševtrích schopností. Dle něho sledovali tento názor dále.
Demokritos, Artemidorus, Cholchidus a jiní učenci staro-
věku; dále v pozdějším čase kardinál D'Ailly, Savonarola,
P. Neguet atd., kte í toto sv mi zkušenostmi doplnili a po-
opravili. Teprvé však na počátku našeho století byl nynější
až dosud nejlepšíspťrsob čtenís ruky sestaven. l l
D'Arpentigny rozeznával 7 vzorů základních ruk, kteié
takto sestavil:
i
l. Prvotní (elementární) široko-ploská ruka.
2. Lopatkovitá'ruka.
3. Jemná, rizká (umělecká, malí ská) ruka.
4. Užitečná(hranatá) ruka.
5. Filosofická (stejnoměrná) ruka.
6. Oduševnělá (psychická) ruka.
7. Smíšená ruka.
' Na dále budeme 7 těchto vzor dopodrobna zk ouma ti
a rozebírati.
_25-
Prizné tvary íukou.
7. Pruotní (elementární) ptoská ruka vyznačuje se p i-
rozenou velikostí a sílou, tak jako značnou tvrdostí dlaně,
.která končítlustlfmi, ne hlednlirni prsty a kratším, mnghdy
téžčástečnězpét ohnut1;lm palcem. Osoby obda ené touto
rukou mají zvláštni zálibu v rolnictví, železáístvía podobné
těžšípráce, pro které jednoduché duševnía myslícíschop-
nosti postačí.,Hlavní rysy takov;lichto povah jsou: těžko-
pádnost a pohodlnost ducha, velká lhostejnost k věcem du-
chovním a. téžkévnímacíschopnosti. Majitel této ruky ne-
činížádnévelké požadavky od života a světa, on uspokojí
:se tím nejnutnějším, jest téžvíce méně pověrčivlr a nemá
žádnétrvalé víry. Podléhá proto velmi snadno r zn; m sta-
,rostem, zvlášt tehdy, je-li na svťrj vlastní íozum odkázán.
Podobné, čistě nesmíšenéruce nalézaií se u nás v Evropě
,velice po ídku a shledáváme je více,u
asiatskych národri.
2. Lolla koaitd, ruka. Značka této ruky" jest její lopat-
kovité utvá ení a zakončeníprst . Majitel této ruky vyzna-
čuje se
- zvlášť je-li palec dosti velklr - zvláštní
a sebevědomím: On činína světě !iž větší
odvahou
požadavky než
člověk s rukou elementární a není téžnep ítelem p epychu.
Miluje stáIou činnost a lepšíručnípráci, on ovIádá mate-
rielní svět p irozenou vzděIaností. On nesoudí krásu podle
,.tvaru, ale podle obsahu a váhy, on bude raději zkoumati
egyptskorr pyramidu nebo staroindickou pagodu, než okras-
n památník doby renaisanční, poněvadě mu schází po-
rozumění pro p vab posledního. Muž takové ruky jest
v lásce věrnl a trval; a to více ze zvyku a povinnosti,
než z nedostatku pochopení krásna. V krajinách, kde tato
,ruka p evládá, zahanbí emeqlník umělce. Člověk takovlí má
živy smysl pro soulad a pravidelnost. Proto nalézáme
v Arrglii, Skotsku, Belgii, Francii a v oněch částech jin ch
zcmí, kde tato ruka p evládá, dlouhé pravidelné ulice, čty -
ltranná náměstí a právě podobné krásné budovy. Tam ie
všc praktické a užitcčnó, žádn však smysl pro básnictví,
lllalí ství a vyššíideály. Jsou-li prsty takové ruky hladké

_26-
bez uzlťs, znázorňuií člověka milujícího nádheru, jež jest
současně užitečnou.
3, T]mětecká (!emná, malí ská) ruka. Tento druh není
jednotny, ale shledáváme se s troiím rozdělením. l. S krát-
kgn, širokljm a siln,ljm vzorem ruky, s velkl m palcem. Toto
svědčío bohatství, štěstí a věhlasu jako o prozíravém
a lstném nadání. 2. P imě ená ruka st ední síly a s mal, m
palcem dává svědectví o vznětlivosti, pak o smyslu pro
krásno a tvárnost. 3. *iroká, aelice tarď,á ruka svédčío zá-
vislosti a smyslnosti. Prsty všech těchto 3 drutrri umělecké
ruky jsou lru,l,até, poeaolna tažně do špičkykončící,násled-
kem čehožu všech osob těchto rukou shledáváme velk
odpor proti jakékoliv hrubé mechanické práci lreb citové
vlastnosti jejich p evahou svojí jsou nad rozumov mi..Ta-
kové osoby tíhnou pudově bez velkého myšlení a mudro-
vání k jemnl;im pracím malí sk; m a ideálním snahám, vtibec
uměleck; m, Majitel umělecké ruky nechá se lehce zevní
formou a leskem uchvátit. On nechá se snadno pro svo-
bodomyslné zárnéry získat, miluje hudbu, zpěv, proměnli-
vost ve všech směrech,' snadno p ivede se v nadšení, což
jest právě onou u umělcri tak vychvalovanou vlastností.
Tací lidé nechají se těžko v domácí tich život vtěsnati
oni jsou v lásce povrchní, smyslní a nestáli, blaženy stav
- zvláštní lopatkovitlf tvar. Obě části palce, ho ení i dolení
manželskl nemívá u nich ani trvání, ani štěstí.M že se též
státi, že umělecká ruka končiti m želopatkouit, mi, neb i hra-
nafijmi prstg, V p ípadě prvém značíto nralí e pravého
uměleckého, jako Holbeina, Diirera, Nusina atd.; v p ípadu
druhém malí e, kterlí dává p ednost nahym těl m na sv ch
obrazech, jako Rubensa, Rembrandta,Jordeauxa, Makarta a i.
4. Uěitečná, ruka (hranatá). Hlavním znakem této ruky
je hranatost, uzlovaté klouby u prstri a iich čty hrann;f
tvar u nehtu palce velkého s tímžetvarem nehtu st ední
velikosti, a částečně prohIoubená v dlani. Vlastnosti, které
u první ruky zcela postrádáme, uplatňují se u této dopo-
drobna, jako vytrvalost, p edvídavost, smysl pro po ádek
a zručnost. Následkem toho shledáváme se u takovl ch osob
s láskou po opravách, sou adnosti, p i snahách po sjedno-
:''ť'
_27 --
cení podrobuje vše jen povinnosti a nesnese žádnou du--
chovní činnost než tu, kterou možno rozumem odrivodnit.
|eho odvážnému a silnému duchu schází pružnost, která
u umělce jest tak vl značnou. Lidé takovych rukou hodí se
vl borně k postaveni kde jest zapot ebí nadvlády a ovládání,"
oni jsou znamenit m hnacím pérem r znych podnikti. Tací
lidé p edpokládaji že dobré jest lepšínež ptěkné, a uálečné
lepšínež oboje prvé. Tací lidé vyhledávají rádi společnostir
p ísnéa po ádek milující.Jsou vždy slušně oděni, učesáni,
a uhlazen| milují p i pokrmech a ve všem rádi p esnou
hodinu, b vají odprirci plné svobody, rádi podrobuií se nad-
vládě, postavení a zákonu. Jest-li majitel umělecké ruky po-
ádek tehd1, miluje, když jest obdivulrodnou částkou celku,
-
tak považuje majitel užitečnéruky t eba nepěkn celek za
podivuhodny, jen když se v něm jeví po ádek aneb jest
vllirobkem po ádn m. Hranaté ruce jsou dosti_rozšíeny a
nalézáme |e velice pěkně utvo eny zvlášť u Číňanri.Vše-
obecně možno ííci,že iěmto rukoum p ipadne ovláďání a
ízenísvěta.
5. FžIosolicltá ruka. Tato vyznačena jest st ední měkkou
šíinou (dlaní) kloubťr hranatych, zevní klouby jsou polo-
kulaté, polohranaté a má následkem velkl ch vnit ních kloubti
jsou stejnoměrné.a stejně silné, což svědčío stejné mi e
soudnosti a vťrle. Tvar polohranatl ch a kulat ch prst jest
zvláštní neklamnou značkou vrozenych náklonností, p ijítil
věci na kloub, Majitel takové ruky ctí a miluje raději pravé
nežli hezké, více podstatu nežli tvar věci. Jeho zajímá,.
jedním slovem ečeno, jádro a poslední p íčinavěcí, Uzlo-
vitost doleních kloubri dodává mu smysl pro uvažováni a
porovnávání, kulatost ho eních pak smysl pro vnímání a
básnění. Obě tyto značky, spojené se zvláštním palcem,.
zálibu pro poznatky spirituelní. Osoby tyto vybírají sku-
tečnéz krásného a p íčinuz ričinkri, opravdové oduševnění
pro mravnost, vznešené aživou náklonnost kuvážnému po-
ktt nému zkoumání. Majitel takové ruky nevě í a nedrivě-
rrjc slcpě, n brž p eml šlí,zkoumá a osvětluje neznámé"
smyšlcnky ncb nrínční,d íve než se k nim nakloní do nej--
 *28 - _29_
"krajnějšího stupně. On zkoumá věci právě tak v celku,
jako rozdrobeně. U něho má jednotlivec právě tak velky
záiem, jak rodina neb cell stát a celá země. Následkem
'vrozen;ích a prsty vyznačenych vlastností raději vše t ídí
než srovnává, on zkoumá pravidlo právě tak jako v minku.
Rozum jest mu vridčíhvézdou p i této práci, on nenechá
:S áíli vírou ani láskou ovládat, on obětuje s radostí prvé
vŠechny podez elé věci, které byly mu ,rykem a pot ebou
d íve. Tento vridčívliv to jest, kterli jej naplňuje láskou
k mravnosti, k politice, sociologii a t. d, a mnohdy až ku
hádkám a vědeck m pritkám dohání. Zvláštním znakem
této ruky ie též,že nrajitel její strádá na jemném citu a pr-
chavé okamžité nálady vášnivllich vl levri ruky umělecké,
On dovede jin m zpťrsobem, rozumovym, porozuměti, po-
cítiti a jich si vážiti. Osoby, které mají polohranaté a polo-
,kulaté prsty a pat í do tohoto druhu filosofickllich ruk, jsou
nadány schopností t ídicía nazíravou. P ijde téžna to,
je, li ruka velká, tvrdá neb měkká a malá, je-li palec ma|y, zna-
mená to p evahu citti, p ivelkém palci p evahu rozumov clrvla-
stnosti. Filosofická ruka není ani na čas, místo neb nějaky národ
vázána,neb nalézáme ji ve starém věku skoro častěji než nyní.
6, Ruka ď,uchoaní jest ze všech až dosud imenovan ch
ta nejpodivuhodnější. Ona je svou jemností, velikostí a
měkkostí v znamná. Ona se plně shoduje s postavou člo-
věka, kter ji má. St ední velikost dlaně, prsty riplně bez
kloubr], h|adké, nanejvlfš málo zakulacené, ho ení část (od
kloubu k nehtu) dlouhá, volně zašpičatělá, palec uzk, a
pěkně utvá en . Čímužšíjest tato ruka a čímjemnější
v kloubech, tím p 'vodnějšía tím víc nadvlády duchovní,
tím také znači to více zlráty hmotn ch sil a tělesné vytr-
valosti. Majitel takové ruky jest ve všem ízen a veden
vznešenym ideálem duchovním On modlí se u oltá e nad-
p irozeného, božskéhokrásna. On není stvo en ku vládnutí,
neb jeho ideál v nadsmyslném krásnu odpuzuje iej od vší
ctižádosti. On, jsa veden plnou silou svého ducha, oddává
se i tam naději, kde jin již riplně d věry ztrácí, jen když
to odpovídá ieho vnit nímu ideálu. P ed nízklím,sobeckym
,a všcdnírn jednárrím pociťuje nep ekonateln odpor. Někte í
ze starliich badatelri v této vědě považovali tuto ruku co.
zvláštni znak šlechtickéhodědictví, a nazvali ji ,,main de
rage", což možno p ipustíti do té doby, dokud šlechtictví
bylo téžodznakem mravnosti a šlechetnosti. Dnes shledá-
váme se s touto rukott čímdále tím méně a nalézáme li
právě tak u chudllích lidí jako u bohatllich.
Tam, kde praotní. ruka vyhledává své splnění p ání ve
smyslném a,umělém, uži,tečnánl,ka v pravidelném a prak-
tickém, |iloso|ickd ruka ve vítězství rozumového, tam ď,u,- ,
chouní. ruka má svou nejvyššívllisadu, totiž snahu po mrav-
ném, božskéma rozumovém co možno v největším směru
vyvinovati. Majitel její má vždy největšísnahu po nadsmy-
slném, čistéma spravedlivém. Nadp irozeně velk svym
duchem, nepochopen širšímdavem, zaniká aztrácí se snadno
v něm. Svou vznešeností a mravností prisobí p ec mocně
na ostatní dav, zjemňují jej a vedou ku vyššímsnahámo.
neb jich zvláštnípovaha prisobí dosti vlivuplně ve svém
okolí.
-
vzhledenr ku všeobecnému rozšíení této ruky nutno
nám doznati, že po celém světě jest rozšíena, méně však
v Evropě a nejvíce ve st ední Asii. Neb sledujeme*li vlast-
nosti a povahu tamních národťt, shledáváme, že jsou více
tt;ibožerrské, poetické a zjemněle citové, neb dávají p ed-
ltrlst ctnosti jako pramenu blaha a klidu p ed vědou, jež
jcst ztlrojcm pohybu a činnosti.
7. Sinír;eia izlka. Jest to poslední vzor námi pozoro-
vuttty, současně ale nejvíce se vyskytující. Ona,soust eďuje,
jak již název sám sebou svědčí,značky nejméně dvou vlast-
ttrlstí, jež iiž u p edešllich vzor uvedeny, a proto jest
trocltu obtížnoji rozpoznati. Tak mťržeku p . snadno ku-
ltlvitzi prvotní ruka za uměleckou, aneb filosofická za uži-,
ícčtttlttneb opačně považována bl ti.
Srrtíšcn;iruka označuje, že její majitel má právě ony
vIitslltttsti, ktcró rrtezi dvěma body jinlich rukou leží.Osoby
jirlri tllrtlai'cIró zatrjaty b vají různou činností,sprost edku-
iícírttitt;izrrry ;r včtlčním,ktcré nrezi vědění a umění spadá.
()tty rtitkltrl"ltrjí sc vícc k tlnotttu smčru untění, které nemá
z;t 1trltlklittl ittsllir;tci (vlrtrkrrtrtí) a báslrictví. |sou to jcdnínt
 _30*
:slovem ečeno osoby, které ode ašeho něco oěd,í, ke všemu
mají náklonnost a schopnost, aniž by v něčem byly doko-
nall mi a do krajnosti vzdělanlími. My označujeme tyto lidi
slovem ,,všdvědau. Tací lidé svědčío veliké chápavosti ve
všem, ale nevyspívaií v ničerrl dokonale. Jich duch ztlstává
p i všem lhostejn1.
Jako p íklad popíšeme zde ruku umělecko-elementární.
Takováto ruka je tlustší,méně pružná a hledná, než čistě
umělecká ruka, nejeví se však na ní zcela hrubé značky
ruky elementární 1prvotní). Na první pohled nečinízrovna
:p íjemn dolem, jest kulovitě hranatá, má dlouhé prsty, buď
bez aneb nanejvyš s jedním kloubem, a má dále velkl palec.
Zručny rukoznalec pozná na prvy pohled v této ruce
.ctižádost, touhu po požitku. smyslnost a lakotnost. Majitel
této ruky splní své p ání jen tehdy, jest-li s tím nejsou
]spojeny velké vylohy. On je zdánlivé mravnym, ale bez
podkladu mravnosti, on zachovává zákony, ale ne z mravné
pohnutky, nybrž ze strachu p ed trestem. |e zdánlivym sva-
toušká em, uvnit však tvrdého srdce, nerad sám snáší ně-
laké p íko í, zvlášť. nep inášGli mu nějakého zisku. Takováto
umělecko-elementární ruka těžce se otvírá a lehce zavírá,
což platí ve skutečnéma mravním životě. Držitel její není
milovníkem těžképráce, on miluje a rožumítomu mistrov-
sky, nechati iiné za sebe pracovat.
Pro obmezenost místa nutno zde upustiti, od popiso-
vání ještě jin ch smíšench rukou a p enecháme to pilnosti
čtená stva a badatele, by opatrnl m t íděním pravé vlastnost
vždy uhodnuI.
Tím byli bychom s popisem sedmera druhri D'Arpen-
tignym uvedenlfch rukou u konce, avšak byť by i v základé
pro všechny vrstvy lidu bylo to postačitelné,nelze nám
p ece opomenouti íci něco o ruce ženské, poněvadž každy
začátečníkv tomto studiu mohl by ženskéruce zvláštní
p iděIené vlastnosti k jinému vzoru p ičísti.
() rtun žmy. Byí i v p edem uvedenllich kapitolách po-
pisrtvattó. rucc pat ily olrétnu polrlaví, učíttás p ec zkuše-
nrlst, že tt prlslcdních v jistórn stttčrtt slcclt;va|i lzc zvláštrrí
vyttltlzettttst, klcr;'t sr,:1tí,irtlztlttč, síllllílstllttrtt sc riizttícínt
:3l -
rístrojím tělesn m. mužskym a ženskllim charakterisuje a
vysvětluje. Ne.ní nezajímavo věděti ku p ., že mezi tím co
u l00 mužri sotva 5'stejn ch p ibližně se jich nalezne,
kciežto u žensk ch více jak 12 ze sta stejnoměinych se jicá
nalézá. Všeobecně b vá ruka mužská hrubší, silnÉlSi a vyvi-
nutějších kIoubri než ženská. Muž jest pravc tvoricí princip,
kd_ežto žena v;ivojov;li; prvému náležíprasíla, druhému vy-
tvá ení tvaru. Žensk , rod p edstavuje citovl princip, sou-
stavu svalstva, Jsme zcela oprávněni íci, že muž jest du-
chem ženy a žena dušímuže. Muž zlednává si platnost
svym mozkem (rozumem), žena svym srdcem a mezi tím
co prvlli vytvá í zákopy, vytvá í poslední mravnost, budou-
cího pokolení. Jest málo žen, které by měly rivahoplodné,
hluboce myslícíschopnosti, což objevuje se na ženskéruce
tím, že ponejvíce jí schází vyvinutí kloubri. V rozumovém
zaměstnání dávají ženy vždy p ednost d íve tomu, v kterém
je. více citu než vědy a rozuInu, více živéhopojmu
než hrubé
síly a více obrazivosti než klidnéh o uvažováni. každá uzlo-
vatina kloubové ruky ženskésvědčío zjemnělém inteltektu
(rozumovosti) iakož i o mnohotvárné schopnosti vnímací;
ttbrazotvorné, p ístupnost pro vnuknutí a obrazotvorbu.
Zkoumáme,li v obrazech historicky věhlasnl ch žen,tak
slrlcd.áváme, že ženy, na p . Charlotti, Cord,ay, Lucie De-
Žo|ie ď,e Conď,orcet, jejichž duše vášnivě jedin;im
ttttlttl,i.tts,
itlc;ilcrn proniknuty byly, měly ruce kloubri velice uzlo-
vit;ich.
-
Náklonnosti, které p ináležílopatkovitlim neb hranatym
lvarťtm, jsou u žen vždy méně mocné a pánovité,
iak
tt tlttlže, což jeví se již samo ve značnéměkkosti a rróu-
krlsti ženskérrrky.
Vcztttctne-li na zYetel postavení palce na ruce ženské,
tlrrjtlcnte ktr poznání základních dvou rozdílri. a sice k ruce
rl vclkéttt palci a k ruce o malénr palci.
l.)ržitclky rttky s vclk nri palci jsou více rozumovlimi
it vztlč,l;ttl Itri lrcž citclv rni a nrají proto více náklonnosti
k v;lžrrl rrt a rllrtížlryrrr strrdiírlt, JsotI scltoptly p cm;lišlcrrí,
ttvitžrrvlltrí lt ltyslrélrtr ztlr;tv llrl r()zlllllll. LJ lricIr jcst láska
 Dó
více věcí hlavy než srdce a proto jsou také ve svllich
věcích více trvalejšími, ve svych náklonnostech stálejšími,
nežJri íy, které mall mi palci obda eny jsou.
Skupina ruk s malyrni palci náleží ženám, které více
citovymi a smyslnl rni jsou, než bystroduchlfmi a rozumo-
v; mi. |sou to v5iznačné vlastnosti citové lásky a její vlnění
se svlfmi vášněmi, a i když mnohdy takové ženy nejsou
-,ve smyslu staro eckém vzato - tak ece
kráskami p obda eny, maií zálibu v milování poráOku a p esnosti. Ta-
svliimi vlastnostmi jsou více poutav ,mi, totiž citovllimi dojmy,
než prvé. Takovéto ženy jsou schopny poblázniti zvláštním.
jich p íchylnllim dojmen mnohého muže.
P ehlédneme-li rozdělení žensk;fich ruk dle vzoru, tak
shledáme, že p ipadne na 1000 žensklich ruk vždy 565 ko-
nicklich, 330 hrana|ích a t50 lopatkovitych tvarťt, z čehož
možno nám bráti zvláštní d sledky. Nejméně rnezi uvede-
nl mi sedmi vzory, jest mezi žensklimi ku nalezení tvar ele-
mentární (živeln ) neb záklaclní, poněvadž vyplňování po-
vinností mate skl ch vyžaduje již samo sebou značny stupeň
a vlivin cítu pročistěnéhopudu, kterli právě osobám této
t ídy rut< elementárních se nedostává. Z téžep íčinynabyvá
také žena v mnohllich místech této planety, jako na Dolením
Bricku, na Karolinin ch a Marianskllich ostrovech, nadvlády.
Jelikož tamní mužovéobjevují se ponejvíce s rukou tohoto
prvotního stavu neb stupně. Ženy anglické, jež ehovají
zvláštní náklonnost ku domácírnu po ádku a které své štěstí
v manželské lásce - které se neodlučně, riplně poddávají
zcela nalézají,mají ruce s něžniími prsty, jeiichž zevní
-klouby hranaty jsou.
Oproti tomu jsou ženy bujné a ohnivymi vášněmi pro-
sycené, orientálky, které jen bujnému smyslnému životu
-
a zábavé žijía iež až na nepatrné vl jimky s domácí a žen-
skou povinností p ílišp esně to nebé <.ru - obda eny
zkymi, tažnymi ručkami s malymi palci. V staroindickych
knihách Manu, jest tato povaha iižníchžen a zvláště indi-
cké ženy vzorné následujícími slovy, jež v p ekladu uVádím
uvedena: ,,Brahma dal ženě mimo náklonnosti pro svou
okra u, domácí lože, sttil a pohovku, ještě zlé žádosti a
p ání, iako zlost, závist, zášI a všeclrny zp evrácetré vlast-
nosti.u
- Kde nalézaii se ženy s lopatkovit mi prsty u svych
rukou a s mallimi palci, tak jest to vždy- znatkou pro
n.-
obmezenou zásobu svobodné síly a pružnosti ducha,
též
u činnosti p i lásce a rozumovém p sóbení skutečnéhlži-
vota. Podobné ženy milují a rozumí koňrim a domácímu
zví ectvu. Iejich myšlenky jsou všeobecně více k užitečnému
a prattickému obráceny, než k ideálnímu, citovému.
. Ženy, jejichž ruce hranatymi prsty a malymi palci jsou
ková žena udržuje svou domácnost čistotně a slušně aniž.
by cos urážlivéhoneb neslušnéhoproti citrim chovala a
,
ptisobí takto na své okolí více tímto dobr;í.rrr a vzorn,m.
p íkladem, než slovem mluvenltm a unucenlim
Je-li však u takové ruky palec velk , znači to ženu
která vždy jak vriči členrjm rodiny, tak oproti služebn; m
tlsobám p ísně a zmužile si počíná.
Je-Ii taková ruka tvrdá a má-li p i tom hranaté prsty
ilž do špiček,tak to značíriplnou tvrdost u urpuinoŠt
srdeční.
Něžné,ublazené ruce, s pěknou barvou,
lež liž na první
pohled jakoby k líbáníse nabízely, i když matičko klbuby
jsrlu vyznačeny, vyznačujíse živou povahou a náklonnosií
k btrjnosti. Zeny s takoq mi rukami vyznačují se vždy
zvlltštnísentimentálností, toužícíbez p estání po nedostiži-
tclrtúttl jakéms ideálu. Jejich náklonnost a lásku mťržesobě
získ;rti jcn muž duchapln;i, kter;f p evládá bujnou fantasií,
ž,iv<ll obrazností a veselou žertovnou povahou.
Rtrka se širokou dlaní a něžn mi prsty s mal;1im palcem
svčdčíp i ženském pohlaví o náklonnosti k mnohomluvnosti
a rttzrtnlování. Muž, kterl by chtěl takovou ženu získati,
tttttsí sc vyznačovati clhnivou laskavou ečía v bec skvělou
ltlltlvností.
vyi
l-cltcc zašpičatěléprsty s malyrn palcem a zkov
tttčkkrltt dlaní svědčío nezdolném nadšení.Ženy obda ené
l;tkrlvrrtt rttktlu možlro spíšecitem a srdcem než duchem a
r(l7lllllclll z.ískati. Ony velmi rnálo dbají na zvyky a povin-
ttrlsli živrlla a vzdor ttlnttI, že jstltr lelrkovážn nli a neznají
st,lrt, rldevztlátlí, ltcschltzí jilrr p cce na poko e. Ženy jsoi
 -34_ _35_

v bec, jak jsrne viděli, více citem než rozumem ovládány
a proto objevují se jejich ruce v tomže smyslu utvá eny.
D íve než ukončíme naše pojednání o ritvaru rrrky, budiž
ještě stručně a krátce p ipomenut v znam kabalisticky a
astrologick;li titvaru ruky. Budiž zde p ipomenuto, že nutno
nám ruku nejen jako sarnostatn celek, nybrž téžco část
neb souhrn jednotlivych óástí, iež obda eny samostatn m
pohybem, považovati. Každ z pěti prst musí jako
samostatná část vlastnímu pohybu podléhajícípovažována
byti, byť i v obmezeném smyslu. My víme, že v či ho ením
čty em prstrim musí palec již svlfm tvarem a určenímji-
nému ričelu sloužiti než prvé a proto musí bl ti téžjiného
v,znamu. Mystické a tajné nauky zauiímaiív tomto směru
stanovisko to, že tyto čty i svym vlastním pohybem obda-
ené prsty, veškeréosudem zevního vlivu p icházející udá-
losti p edstavují. Kdežto palci oproti tomu rozhodující vliv
za p íčinoup ijmutí neb odpuzení těchto tičinkťra vlivri
p idělen jest. Každy iednotliv prst má svtij určitlli vliv a
{Ikazouaa*ek
- Jupňter. Člověk vzhtedem ku své cti, Palec
Venu,še. Clověk a jeho poměr k čistě lidské kmenové lásce-
a ku poměru v Ie.
Délka iednotliv ch prstťr navzájem k sobě p irovnaná
a se stavem celé ruky její velikosti, dovoluje nám p i čtení
,osudu lidského zvláštní uzávéry činiti, jako vztah člověka
k lásce, k umění, k vědám a po p ípadě očekávajícímu
jej vyznamenání. Zde není ovšem zapot ebí znovu p ipo-
mínati, že p i podobném pozorování ruky vždy palec ve
svénr vllivoji pozorovati nutno a uzávéry stran síly, vrile
neb citu, z toho činiti možno.
Tím dospěli jsme na pole astrologického tajnoučení,
jež zvláště ve dlani ruky hraje svou největšírilohu a palmi-
sterií. čili čteníms dlaně a rlh ruky se naz,vá.

9P
činek jeho p edstavovati a zvláště jest, pozorujeme-li
prsty v jejich délce, nápadno, že nejsou
- všechny prsty
-
stejně dlouhé, nybrž že prost ední prst nejdelšía ostatní
kol něho kratšíjsou. Následkem toho snažili se mnozí p i-
rovnati ruku váze o čty ech mískách, z nichž palec a uka-
zováček tvo í dvě mísky z iedné a malíčeks prstenníkem
z druhé strany, prost ední prst p edstavuje jazyček váhy.
Z toho by plynulo, že tainé nauky p ipistrjí v jistém smyslu
nadvládu tohoto st edního prstu nad ostatními a my brzo
poznáme, jak dalece toto v astrologii (hvězdopravě) se
osvědčuje a z iaké p íčinybyl tento prst Saturntl p idělen
a proč ostatní prsty p iděleny byly druh m planetám.
Pat í totiž : st ední prst
- Saturnu, 1trstenní,k
(slunci), malík - Merlruru, ttkazouáček
- ApolltL
Jupiteru, palec
Venuši,
- -
Sledujeme-|i seznam planetárních ričink , po p ípadě
vliv ze stanoviska hvězdopravy, tak poznáváme, že:
Prost ed,ní ptrst
- Saturn. Neproměnitelnlf a určitli osud
člověka. Prsteru ,k - Apollo (slunce). Ukol člověka ve všem
umění. Malík Merkur. Stav člověka k jakékoIiv vědě.
-
Značky v Iids(ó p;llca,
a jich vyznam.
:jPyé:
 II. část.

Učenío znaČ(ách v lidskó ruc .

Ruka jest trestí celého člověka ;
a jest činnlim
^,;::::;;i:,

JestIiže liž ze zevniho tvaru ruky a zvláště prstri m -

žeme již jisté uzávěry na povahu a schopnosti člověka či-
rtiti, tak umožňuje nám podrobnější pozotování vnit ního
titvaru ruky tím více a podrobněji objasnění r zn ch záhad
života. Pozorujeme-li opatrně nějakou dlaň natažené ruky,
tu poznáme ihned na prv;f pohled, že nalézaiíse v ní vy-
vllišeniny a prohloubeniny, mimo to shledáváme v ní ještě
tnnoho buď více neb méně ost e vyznačenych r h (čar).
Rukoznalee naz vá tyto vyvlišeniny ,,vrchy'', silné a
r hami" neb liniemi, ostatní pak
tlltlrrhé r;lihy,,hlavními
tlrtllrné,značkyv ruce'' a dle tvaru ,kroužky,
lcčky, htlězdy, k ížky"atd. |ak skoro již v prvé
části poznamenáno bylo, p ipisuje rukoznalstvi rrizné části
rrrky rrizn; m planetám a sice sedmi, dle nichž pak jednot,
livé vrchy a prsty jmenuje.
Mnohdy dotazuií se rukoznalce, proč zrovna jen 7 pla-
ttct bylo od astrologťr (hvězdopravc ) p ijato jako vlivu-
plltl ch na. lidsk život, kdežto hvězdá stvínr již dávno no-
vl nti objevy tento počet p ekročen byl. P idrženíse této
,, e dltly" vysvětluje se títn, že jen Slunce, Měsíc, Jupiter,
Mars, Venttše, Mcrkur a Saturn ku poměru své velikosti
ttelt vzd/tlcnosti od našízeně nrohou na tuto nějaklt ri-
c\irrck jcviti,
- Tak ztrácí ku p íkladu Uranus svou ohrom-
 ._40-
nou vzdálellostí veškery p ím vliv na ttaši zem a planety
Vesta, Juno, Ceres, Palos jsou zase sv m roznrěrim tak
malé, že ie za zbytky nějaké zničenéplánety považujeme.
|ich nepatrná velikost jest p íčinou,že p ípadny jich uiiu;e
vždy'jinou většíplanetou zatlačen. Rukoznalci a hvězdÓ-
pravci nejednali zajisté jen nahodile, když tento vyznamu-
plny počet 7 téžv tomto směru zapevnj, podklad položili.
Není zde určeno místo k tomu, bychom o tomto boclu de-
batu rozp ádali, ale učinili jasny p ehled o tom, co tito u-
čenci učía tak každémumožno t poskytnuli, by se osobně
p esvědčiti mohI.
Vyv šeniny u ruce.
vezmeme ruku obrácenou dlaní vzh ru a všímnemesi
dOb e její vyv;liŠenin. Na prvli pohled shledáme, že ,,sedm,,
vyv; šenin se nám objevuje, z nichž největšíkol ko ene
palce rozložena jest.
1. Poněvadž palec zasvěcen jest Venuši, naz ,v4 se tato
vyv;išenina V rchem Yenušinljm.
2, Dále nalézáme pod ko enem ukazováčku (poněvadž
tento Jupiteru zasvěcen) Vrch h11ňter ,u.
3. Pod st edním prstem Yrch Saturnďtu.
4. Pod prsteníkem Vrch Slwtlce,
5. Pod malíkem Vrc'h Merkur ,u.
6. P ímo naproti Venušině vrchu (iež nalézá se pod
palcem) jen několika rlihami oddělena, nalézá se vyvyšenina,
jež zasvěcena Měsíci a naz ,vá se Vrch Měsí,ce.
7. Jdem-li po této hraně ruky ve směru k ma|íku,
k vrchu Merkurovu, shledáme ještě lednu vyvlišelrinu, jež
blivá od prvlich obyčejně rlihami oddělena. Jest to ta po-
slední a p idělena jest Marsu. Jmenuje se tudížVrch Matsťtu,
Z toho vidno, že skutečně nalézáme v ruce 7 vyvl še-
nin, jež však dle okolností neb; vají vždy stejně vyvinuty,
ano mnohdy i jeden neb druh;f riplně scházeti mťrže,někdy
i více naiednou.
I v takovémto p ípadě zťtstává pojtnenování nezměněné
a rukoznalec praví, že ten kter; vrch buď slullě nelt tnOrt-
_41
-
ti,aněaguitlu jest. D ive než hlouběji do palrnisterie vnik-
neme, jest nám nevy_hnutelno věděti, jakého vYznamu jsou
tyto j_e.dnotlivé vyv;išeniny a jak t uilu nu osud
lidsky"jest
jim p ipisován.
i. U Ch Uenušin.
Jméno toto nese vyvl šenina, jež pod palcem se nalézá,
od dalšíruky silnou r;ihou (živoiní'liniíj oddělena
ayii'.
Jestliže _Venuše jako symbol lásky označ:ena Uyvá, tu jesi
to právě také ona, jež nám zobrizuje synrbol tvorici.
Ňám
jest proto nutno,vrch venušin nejen za-sídlo
ideální, nr bii
i za sídlo hmotné, smyslné lásky považovati, onu rari
tohoto vrchu, jež ku dlani blížéie nalézá, Je-li
ui.u uyuinuá
než ona, jež obrácen a. k zápéstí, tu jest to značkou preuar,|
lásky ideální se svymi vlisledky; d"obročinností,
dobrovoÉ
ttostí, jemnocitu, dětinné lásky a lásky
k bližnímu.
V opačnémsměru jest to d kazem, že majitel této
značky lehko a neobmezeně poddává se sv
m zví ecko-
smysln m pudrim a náruživostem. Tam, kde
tento vrch
stejnoměrně na obě strany vyvinut, dává to
svědectví, že
jcst zde rovnováha a pojem pro krásno,
zmužilost, lásku a
5tnysl pro krásny tvar. To platí pak nejen vědě, ale i
v clenním životě. Dále značíse tím nejen p ání líbiti dáIe
se a
silná nutnost lásky, n ,brž téžvíce ženskénež
mužskévla-
sttlosti,
.Všeobecně blivá dolení polovina dlaně (od záloktí po-
čírraje),,sel:erní, část'' co symbol ženského p
ijímacíhoa ci-
ltrvélto principu (podstaty) považována, tdeZio
tllarrč (od prstu dolri) ,,iižníč st'. co zástupce
noreni prit
muZstOtro
tt,iirčíhoa činnéhoprincipu (podstaty) považována
jest.
Kdybychom ruku na čtyry stejné části rozděliIi, tu
bude
lttti.tlní,, 1lruuá čturt (ukazováček
só st edním prstem až do
1,íil cllanč) pi'edstavovati síhl,. Hoí"eníteuti čturi (hned vedle)
itlt,ttlisttuls. ]rruwi l,<llu , (pod palcenl) tuor."iaolt
tlrce uehmot'-
tt,"ttl *, kltllí čttlt,t iltl,rlt . i'íšitrllrazrltvornosti
p edstavovati.
'l';tttt, l<tlc
rtlísttl vyvlišcrlilry tta vt.cltrt Vcrrtršině nalézáne
l,rrvitttt ttt:lr illrtrItlrrlrcň. svčtlť.ílrl tl ttctltlslalkrt
tltršcvníclr
 _42_
sil a odvahy, samolásku a chladnost. Je-li st edně velk;í
a hladklf, tu svědčío chladnosti v lásce, je-!i st edně velk17
a mnoho rozryl, velkou žádostivost, avšak malou rnoc k u-
kojení. V1jst ed,ně ayul,nu.t spustlost, nevěrnost, lenost, lehko-
myslnost, záletnictví a neobmezenou smyslnost. K ížupro-
st ed svědčío jedné jediné lásce a tak jako palec udává
vlastnosti vťrle lidské, tak prozrazuie nám vrch Venušin
náklonnosti, které dle okolností na světlo p ichází,
2. UrGh lupiter v.
Tato vyvyšenina nalézá se u ko ene prstu ukazováku
a od vrchu Ven'ušina 'oddělen iest žiuotní,, mnohdy i. hlavní
neb srdečnír hou. S druhé strany sousedí s, vrchem
Saturnovlim, kterl u ko ene prost edního prstu se nachází,
St ední jeho velikost a délka značíctižádost, počestnost,
náboženskou zbožnost, jakož i lásku k p írodě a veselou
mysl,
-
Všeobecně jest jsoucnost tohoto vrchu dobrou značkou
pro toho, kdo jej zná, neb jeho majitel b; vá mnoha do-
brymi vlastnostmi obda en, téžbyvá šťastnym a jestli až
do té doby nebyl, tedy bude jistě jedenkrát šťastnlm; ieho
stav manželsk bude šťastnla to zvláště tehdy, když tato
vyvllišenina jest pravidelně vyvinuta. Ruka se silnym vrchem
Jupiterovl m prozrazuie náklonnosti k tupohlavosti, Osoby
s takovl mto vrchem jsou pravidelně velcí jedlíci a pijani, neb
oni milují ponejvíce požitky tohoto světa dlouhllim douškem u-
žívati.|e-li tento vrch vlfst eclně vyvinut, dává svědectví o po-
věrčivosti, hrdosti, vysokomyslnosti a domlfšlivosti. Úplně-li
Jupitertiv vrch schází, což b vá velice po ídku, tu svědčí
to o osobě lenivé, sobecké, nevěrecké a bezcitné. značíse
tím vlastnosti takové, které plynou z nedostatku sebe cty.
3. Urch Saturn v.
- Vrch tento nalézá se na počátku prstu prost edního.
Jest nejbližšímsouscdem vrchu Jupiterova a jest ve směru
dovnit ruky ohraničen srdečnír hou, druhlim pak jeho sou-
sedem jest Apollo, čili Slmlečníarch. Tato vyvl šenina stává
-43_
se tím závažnou, že z ní pr ,štíjedna z nejzávažnějších
ruh, totiž ryjha Satu,rnoaa, nebo-li r ha osudu zvaná. Vrchem
tímto označujíse vlastnosti jako l bystrost, rozmyslnost
v obchodě a chytrrlst, k čemužp ipojuje se jako p irozen;
následek dobr} spěch v podnicích. Tyto vlastnosti závisí
však
- jak ještě dále uvidíme - velice od vlivu některych
hlavních r h v ruce, jimiž blivají seslabovány. Vrch Sa-
turn v m že nám označit| jak s jedné strany ohromné
štěstí, tak se strany druhé nezměrné neštěstí, neb rczložení
zmíněnych ruh na tom rozhoduje, zda prvé neb druhé se
uplatní. Yrch Saturn v označuje všeobecně osoby odvážlivé,
samostatné a samotu milující. Povahy takové ženíse velice
p_o ídku, byvají však velice trvanlivé a věrny v manželství.
Namnoze b; vá také osobám pod vlivem Saturnu stojícím
zvláštní náklonnost ku zkoumání tajnlich věd (occultních)
p idělena. Oni jsou vždy vytrvalltmi i v obtížnépráci, stá-
vají se však také nejnáruživějšímihráči. Nadmíru veliké
vyvinutí vrchu Saturnova dává svědectví o trudnomyslnosti,
uzav enosti, sebetr zni, neklidu a mnohdy stupňuje se až
k touze a náklonnosti samovraždy. Vždy, kde tento vrch
negativně vyvinut, m žeme směle o trudném, boluplném
životě prorokovati.
4. SluneČnl u Gh (Ápollo).
Vrch tento, ktery mezi Saturnovlim a Merkurovllim se
nalézá, sídlíu ko ene prstu prsteníku a jest ohraničen
srdečnír hou: vrch tento naz vá se téždle prstu, kter;f
Apollu p idělen, archem Apolloa,ljm. Tam, kde tento vrcir
správně vyvinut, nalézáme vlastnosti člověka inteltigenta,
unlění, nadání, smysl pro literaturu, lásku ke všemu krás-
ttému a za jist ch okolností má takovy čIověk naději na
llohatství. Dalšítímto označenévlastnosti jsou dobrosrdeč-
tlost, klid duševní a snášenlivost ve věcech náboženskych.
I)odobné osoby mají své, ve vysokém stupni vyvinuté vní-
lttavosti co děkovati za rispěchy ve svych pracích umění a
včdční,nikoli však sebevědomému studirr, Je-li vrch slu*
rtcčnínadmíru vyvinut, značíto bohatství spojené s hy i-
 _ 44_
vostí, slavomam s rozpustilostí a věhlas v ečnictví.Chybí-li
tento vrch riplně, jest to svědectvím člověka hmota e, ktery
vťrbec nijak smysl pro krásno a vyššíumění nemá a ktery
žádnéhoideálu schopen není zkrátka člověka skrz naskrz
- obraznosti a vetké schop-
prosaického.
5. Urch Merkur v.
|est to na počátku malíčkunalézaiícíse vyv šenina,
sousedícís jedné strany s vrchem Slunečnim a s druhé
s vrchem Marsovlim, od kterého jest oddělena srdečnírllihou.
Dob e-li vyvinut Merkurriv vrch, značívědění a lásku
k vědám, smysl a zájem pro duševnítvorbu a vltmluvnost,
prozrazuie nadání pro obchod, dále rozhled v tajnych nad-
smysln ch světech, rozhodnost a duchap ítomnost, téžná-
klonnost k magickému prisobení
Jeho nadobyčejná velikost prozrazuje prolhanost, lstivost,
nestydatost, zlodějství a naprostou obmezenost. Kde opáčně
vyvinut neb docela schází, tam schází také vťrbec každ,
záiem a pochopení pro vědu a obchod.
6. Marsriv urch.
Nalézá se bezprost edně pod vrchem Merkurovl m a
jest, jak již skoro ečeno, srdečníryhou od něho oddělen.
Ze spodu od ko ene ruky dotliká se vrchu Měsíčného,od
něhož nebyvá ničím,neb naneivyš ,,Hlavní ryhou" oddělen.
Jeho ádn;[ vzrtjst značízmužilost, chladnost v nebezpečí,
odvahu, vytrvalost, sebeovládání a vťrbec šlechetnost po-
vahy. Jeho nadp irozenlf vzrťrst svědčío zlosti, umíněnosti,
nespravedlivosti, svárlivosti, prudkosti, krvežíznivosti,hru-
bosti, touze po pranici a vťrbec vyzyvavou, hrubou povahu.
Nedostatek vrchu Marsova svědčío dětinnosti, bázlivosti a
neschopnosti sebeovládání.
7. Urch Měsični.
Tato pod Marsov m vrchem a naproti Venušině vrchtr
se nalézajícívyv;išenina byvá od prvého většinou hlavní
_45-
r ltou oddělena, odposledního pak troihranem,
rrrístech ,životnía žaludečníuiynou
ktery v těchto
vytvo en byvi.
pravidelná velikost
vrchu Měsíčníhosvědčío čistotě
lttrav , nevinnosti s,rdce, mocné
tttls.ti.vnímací, jako náklonnost k
btouznění a vyst ednosii.
|e-li dlouhy, značíto klidnou povahu.
Je-li ;šai;;;";;-
tlrván,a_r,hami poset, svědči o neklidu,
těkavosti a umí-
rrčnosti. Jeho nadp irozená velikost
dokazuje trudnomyslnást,
lčžkomyslnost, nepravidelnou obrazotvornost,
zoufanlivost"
lrvalou nespokojenost, neukojitelnou
iouhu, pověrčivost a
l;rnatismus- Osoby s nadp iiozeně
velkym vrchem mě-
síčnímtrpí migrenou a m rou. Schází-li
riplně, jest to dri-
kirzem nedostatku smyslu pro básnictví,
obrazotvornosti a
rlťivě ivosti.
Jestliže krátk}m p ehledem vtastnosti těchto
1tl;tnetárních vrchti p ehlédneme, shledáme, že značí
vrch Jupiterťrv vážnou ctižádost neb
hrdou pllichu,
Saturnriv vrch dobr} neb zlli osud,
slunečnívrch lásku k umění neb bohatství,
Merkurriv vrch chytrost neb zkoumání věd,
Mars v vrch sebeovládání neb špatné vlastnosti,
Měsíčnívrch obrazotvornost neb blouzněni
vrch Venušin lásku a její vyst ednosti.
Dále m žeme z těchto vrch o povaze člověka
souditi
;r sice odpovídá:
Jupiter sanquinikovi (povaha lehkokrevná),
Saturn melancholikovi (těžkomysln
),
Mars galligovi (zlostny),
Měsíc lympantikovi (domyšlivy),
Merkur sntíšenémumezi zlostn m a nervosním,
Venuše náruživé povahy.
Slunce (tomuto nebyla od rukoznalctl žádná vlastnost
1ti,itlčlcna, jelikož pova_žováno za symbol všíOokonalosti"
klcr<ltt p irozcně u našeho lidstva
nelze tak snadno nu-
lczrlr ltlli),
eC)C)
 - 46-: _47-

Zvtáštnosti o uyv šeninách rulry, vrch nutno míti téžz ení k tomu, zda ruka hladká neb
rlfhami poseta jest, poněvadž tyto zveličujíneb zmenšují
Každá vyv šenina v ruce má sv j zvláštní vyznam, vliv té které vlastnosti jak ve směru dobrém tak i ve zlém.
tento však m-riži b t následujícímiokolnostmi ovládán a lak dalece tento ričinek zasahuje, m že každy z následují-
změněn: cího lehce poznati. |e-li vrch Venušin hladky. žádn mi r -
hami prorván, značícudnost, chladnosf, lhostejnost v lásce,
Nástedkem posunutí neb p emístěni ze svétro ptlvod-
tr.
velmi často téžkrátky život, kdežto prorvanost téhožrl hami
tt. Ňásledkem tvaru, délky neb místa vzniku
ního místa. -
jim pináležejícíchr h aknimpiléhaiících,IV, Následkem svědčío vášnivosti povahy a to tím více, čímprorvy hlubší
a znatelnější jsou.
nestelného vyvinutí vyv šenin sam ch,
Rovná, k Venušině vrchu obrácená r ha má b ti znač-
Pravé poznání, opatrnl rozměr a správny nos9O9! kou lásky a štěstí. Ostatně veškeré rl hy zde vyznačené
otomtovlivuaričinkudosíci,lestjedenznejtěžšíchrikolťt mají jinou součinnost v lásce. P íčnér ,hy zde
rukoznalce a vyžadule dlouholeté studium a čast pokus na jinych vyvyšeninách - jakož i
svědectvím p ekážek. Vrch
v praxi rukoznalecké. - isou
Jupiterťrv hIadklt značíšťastn] , klidn117, spokojen ablažen
mriže nám násle- život, kdežto prorva r zná jest dtikazem ctižádostiv ch snah,
Jako základní vodítko v tomto směru
dujícízákladní návod sloužiti : které s dobrl;im vlisledkem končí.Rovná, nep ervaná r ha
l. JeJi nělak vrch více vyvinut než jinli, tu tvo í ony na tomto vrchu jest d kazem bohatého zdaru. Vrch Sa-
jím ryznačené vlastnosti základ povahy osoby té, tttrn v hladkli a neprorvany dokazuje sice klidn , avšak
" ž, Vlastnosti ostatních vrchťr neldou tím nikterak v zttátu, ani zvláště šťastny neb nešťastny, nepohybliv život. Jedna
pozmě- jediná od hlavní r hy vzhťlru se táhnoucí r,ha prozrazuje
nl brž jsou jen do listé míry vrchem p evlád.ajícim
nabyvá jaksi místo editelské,
*) člověka škarohlídce,ktery stále je pln starostí a vzdor
'3.iakZe tentopostavenl
nÉny,
a dob e vyvinut vrch značíur- tomu, že hlava jeho plná myšléneka tLržeb po dojití
Správně
čitou míru mu p ináležejícíchvlastností, spěchri, p ec nikdy zvláštním štěstímobda en není. Slu-
a. Nějak ňeOostatečně vyvinut vrch svědectví vydált| nečníyrch, hladky, čisty, ničímneprorvanli dokazuie vnit ní
o chybujíóícň vlastnostech toho směru, které mu p ináleží, radost, duševníklid a spokojenost. Všeobecně téžklidnlt
avšak bez lesku a věhlasu světského -
S. ŇapaOně velice vyvinutl vrch značívl st ednost a - život, Jedna r;iiha
nadobyčejnou p evahu vlastností.
na tomto vrchu dokazuje velké nadání a klid, dvě k ižující
6. PioHounenina na místě vyv šeniny značínám, že se r;fhy jsou d kazem velkého nadání, které však skonči
místo p ináležejícíchvlastností dobrl ch vrchole nab; vaií zlé, bez spěšně. Merkurriv vrch, hladky a plny, podává drikaz
7. Je-ti někter vrch se svého místa posunut, tu dělí se
o nadání a bystroduchosti, jedna neb dvě rl hy na něm
o vlastnosti vrchu druhého, na jehož místě umístěn jest, mluví o měnivém štěstí. Silné, zkíižovanér ,hy poukazují
Kdo těchto 7 pravidel na z eteli podrží,nechybí tak na touhu po krádeži. Vrch Marsriv, hladk;f a čistlt jest u
lehce. Nutno tež jÓStC poukázati na to, že p i posuzování
čIověkasebeovládajícíhoa chladnokrevného silně prorvanli
a svědčío prchIivé a prudké povaze. Měsíčníurcň ristY á
vrch Jupitertiv silněji vyvinut hladky značípovahu plnou klidné obraznosti. Jedna jediná
*)
Je-li ku p ikladu v některé ruce
nez-ti oitatni, blde tudiž neibliže isoucí tah _povahy (jelikož tento rlilra na něm zneklidnění skrze p edtuchu. Je-ti tento vrch
ctiZáOost) nadobyéejná ňrdost a ctižádost, Apollo - ná,
uictr zvláště vyvinut a rozryt, takže svou velikostí p esahuje
"naei
kionnost k umětti, Mars - bOvatru, Měsic - obrazotvornost a Ve- všechtry ostatní n jc-li ruka mimo to tvrdá, dává to svědectví
,nuše touhu polibiti se, p ináši sebou,
 -18-

o člověku, jehož nadobyčejná obrazotvornost do chybnlich

kolejí stržena, k nejnebezpečnějšímu jednání p ivésti jej
mriže,
or háchuruce.
D íve než budeme pojednávati o ryhách se stanoviska
všeobecného, nutno nám objasrriti spojitost těchto s vrchy,
o kterltch v prvé adě této stati bylo pojednáno. Na vrchu
Saturna vzniká r ha saturnova, která celou vnit ní plochu
probíhá a v zádlaní končí.Nazllívá se též,jelikož zvěstuje
života lidského osud, r ha osuďlt,
Od vrchu Merkurova vzniká současně r ha stejno-
jmenná, která taktéžv zádlaní končía značíschopnosti
vnuknutí. Nazl vá se rlilhou llerkurouott
Na vrchu Slunečnímvybíhá a léžv záručíkončí
ryjha Bluneční,,která bl;ivá nejvíc p eryvána a značíto, co
v člověku ideálního.
Z vrchu Jupiterova neb jeho kraje vzniká rljha Juyli-
ž.e p i v;lizkumech rukozpytn;lich
nulno jest bráti z elel na
,lélkzl, směr, sí,lu, baruu, hladkost neb
p eruu té které r;ihy.
Ilukoznalec proto v prvé adě b;áti z etel na směr,
"mulí
vznik a zánik, Cím čistšíje r ha, tím mocnější její rlčinek.
P i tom nesmí b; t ani p ílištmavá neb rudá. nyciórn
dob e
r hy poznali, musíme volit dobu, kdy ruka nóní ani p íliš
suchá, tudížasi hodinu po nějaké namáhavé práci neb'o po
jídle.
. .. D ív9 než nějakou vyvlfšeninu neb r hu aneb jakou-
ko]iv značku v nějaké ruce posouditi a odhadnoufi cňceme,
všimneme si dob e téžruky druhé a když v této
něco ji-
ného shledáme, nutno nám z obou teprve prav stav vÉci
uzavírati. Známe-li zdtistatek pravé základy o v ,znamu
vy-
vllišenin a iich vzlahu k ryhám nějaké ,uiy, pák rnrižeme.
p ikročiti ku podrobnějšímuroz ešeníjeOnótlivlictr ryh, jež.
jsou ;

teroaa, která odděluje vrch Sluneční,Saturnrjv a Merkurťrv

od ostatní části ruky a na okraji ruky končí,Ona nazna-
čuje citové vlastnosti a naz ,vá se proto ryjhou srd,eční.Kol
vrchtt Venušina obíhá téžryha, jež odděluje tento od ostatní
ruky a podává o zdraví lidském zvěst, protož označena
jménem rljha ži,aotní,.
Mezi Jupiterovou a Venušinou rllihou st edem ruky
probíhá r,ha, iež označuje nadání člověka a jmenuie se
proto r
ha hlauy.
Téžměsíčnívrch má svou ryhu, která v něm vzniká
a v záručíkončí,ona naznačuje obrazotvornost a jmenuje
se proto i,maginační,(p edstavotvorná) ryha, P ehlédneme-li
ečené,tu shledáme, že nalézáme celkem B rliíh a to l. ži-
aotní Yenušinu, 2. osudoaou Saturnovu, 3. srdečníJupite-
rovu. 4. hlaaouou Marsovu, 5, zclrauotn| téžžiuotní,žalu-
deční,6. sluneční,Apollovu. K nim pojí se dalšíryhy, které
s žádnlim vrchem p ímo nesouvisí. Jsou to:. ndruční,,iež
tvo í náramek v záručíruky a Venušitt pas, iež počínámezi
prstem ukazováčkem a končíu malíčku.Bližšívysvětlení
podáno bude později, nyní jest nám nevyhnutelno vědětí'
 -51 _

Uysvětlenl k obrazu 6.
Htavni rl?hy jsou:
l. R ha životnil věštío zdraví, nemocech io smrti
člověka.
2, Hlainl, Dává znát všechny vlastnosti hlavy, nadání
a zranénítéže.
3. Srdečnt (téžstolní zvaná). Svědčío rodinném starru
;r štěstív manželství.
4. Žaludeční.Dává znát vlastnosti trávení a choroby
žaludku.
5. Náramek. Svědectví dává o tom, jak dlouhého věku
kdo dožije.

666

Obr. 6.

lllavnir hyuruce.
 to

zcela jiného v, znamu jsou, nežli prosté p ervy. Ztrácí-li

se
ponenáhlu životní linie, až uplně zmizí z- ruky,
kazem pozvoIné, dlouho trvajícínemoci, která
lest to dťr-
ukončena bude
mrtím. Jeví-li se tato ryha dvojitě vedle sebe
běžící,suěJei
o nadbytečném zdraví a sile májitele. Vybíhají-liz koutku
t. životnt r ha. nalc.e= t ir/hy, životní, srdečnía hlávní sbučasně, bliivá
|^od
to zpravidla značkou náhlé snrrti, jest-li však jen
Tato jest nejvlliznamuplnější v ruce lidské, z ní čteme. dvě, hlavní
a Životní, svědčíto o bystrosti a ihytrosti ve věcech
o stavu nemoce, délku života a zdravotní, jak tělesnlli tak Malé vyběžkyutéior;ihy svědií o bohatství. Body a
svět-
i duševnístav každého jednotlivce. Proto jest a musí b; t 'ki9h:kroužky
m.alé na pov chu do[azují zranénítělesné a oční
v každéruce vyznač flá. .:- Yzniká u ko ene v zápěstí a b1,1 dokazu!í srdečnívadu nób fuvalá nebezp.ri. Nar,r}
běžípodél vrchu Venušina až pod palec T':'i
- je-li dlouhá -
kde odděluje vrch |upiterriv. Je-li dlouhá, jasně a hluboce
a hlubok;i bod, násilnou smrt, kíížekna
témžemísiě, smrtelnt
onemocnění, čočkovitáoznačeníjsou značkou
vyznačena, p irozen zbarvena, tím pevnější zdraví a po- ochromení,
-
Jestliže životníryha vi,sílá rozvěivení do st edu h|avní rllihy,
vaha tomu, komu p ináteží. |eJi široiá a bl.dá, ;en milo dává dťlkaz o vážnosti a bohatství, vybíhají-li na vrch
prohloubena, tu značí zvlášť jsou-li ještě jiné nep íjemné rvruÁ,i",
značky v ruce k nalezení
- dojde osoba ta cti a bohatství až Le stáru, jdou.li
opačně,
- chatrné zdraví a nízké.vlast-
nosti povahy. Je-li nad míru krátká, znamená krátk; věk
b; vá to značkou opačného spťrsobu.

zvlášť když v druhé ruce ty samé značky spat ujeme, Náhlé

její zmizení svědčío náhlé smrti, JeJi ien v jedné ruce, 2 lliavnl ha (Marsova).
p erušena, v drulré však nikoliv, jest z ejmo, že nositel této,
Ryha tato vzniká pod palcem a ukazováčk em, b,ltvá též
značky těžce onemocní, avšak znovu uzdraven bude. By velmi často na začátku s životníryhou spojena a vybíhá
mohli jsme prav stav a určitlf čas k tomu udati, rozděliii' z ní, což b ,vá značkou bystrosti a chytrosii. Kde toto spo-
nám sta í rukoznalci tuto rllihu na 10 stejnoměrnych částí, jcní na počátku není, p edstavuje orotu,
z nichž každá jedno desetiletí znamená a takto možno nám která je sama'na
své já nedbalá a bezstarostná. Rliha hlavy na svém
vyčístisouhrn událostí, jež do jistého období životního. ;lrlclrodu probíhá rjdolím Marsov;im a končímezi vrchern
dalším
spadajÍ. Není-li tato rlliha čistá a hladká, je-li sIožena ze Marsov m a Měsíčnym,kde k tómuto na svém konci
sam;fich článečk, iež zdánliv , etěz tvo í, svěclčíto ne sice rrtettšíneb většíoblouk tvo í. DéIka, síla, jasnost,
buď
p ímo o nemocném, avšak o neduživém a slabém tělesném zbarvení
ltitrl ryhy udává nám miru o stupni sebed věry,
stroií. |e-li životnír ,ha na některych místech p ervána jen starostli-
vrlsti. o zálmy, jak komu vrozeny 1sou.
nepatrně a běží-lizas v stejné síle dále, svědčíto, že v té .vlastní .1e-ii tato ryha
rtlvttá, dlouhá, čistě zbarvená, prozraiuie zdrávou,
době prodělával majitel .této ruky nebezpečnou, avšak jen strttclt-tost, bystrého ducha a pevnou vriii.
iasnou
na krátko trvající chorobu. Jestliže tato ryha má v ,béžky, Poslední zvlášť
jc ,ha na konci na vrch Marsriv zah bá.
.správné, když r
iež končína vrchu Jupiterově - což ovšem jen z ídka l.almutí této r; hy ku ruze srdeční,svědčío malé inteliginci
b vá - jest to d kazem, že osoba ta stane se velice vá- ;t sl;tltrlduchosti, zahnutí ku vrchu Měsíce
odvážlivého ducha,
ženou a oblíbenou. - Častépervyaperušeníživotnírhy rt;tkltlItčItólttl k rotnantickénlu, nadobyčejné
naklonění k to-
;est vždy špatn m znamením stavu životního.P i zkoumání Ittttltl vrclttt jc znač.kou p ílišnéobraznosti.
strrpňující se
této životníryhy budiž vždy bedlivě pozorováno, zda p ervy v šílcrrslví,Zakrrtlčcttírl lry lrl;rvrrí pocl vrcltenr Měsicó uka-
jež ji p er vají, nejsou snad v běžky některé jiné r hy,
načežnutno zvlášť, zíetel bráti a takto utvo ené značky
 -ú4-
zuie na p ípad smrti utopením. P ílišrovná a dlouhá tato
r;fha svědčío lakomosti, p i nejmenším o velké spo ivostil
je-li p i tom p ílišjemná a mělká, ukazuje na nevěrnost
a lehkomyslnost. P ílišnášíka a délka její prozrazuie
prudkou a prchlivou povahu. Konec této r hy uprost ed
dlaně ukazuje na slabou vťrli, nerozhodnost a maloduchost.
Zakončení její v ridolí Marsovo aneb ve v ši vrchu Satur-
nova jest dťrkazem náhlé smrti aneb krátkého života. Odnož.
z této rlih k vrchu |upiterovu prozrazuie urážlivou samo-
lásku, k vrchu Saturnovu dědičnéneb budoucí panství"
k Merkurovu obchodní rispěchy, k Venušinu lehkou vznět-
livost v lásce. Světlé a červenéskvrny v hlavní r ze maií
bl t odznakem povahy vražedné.P ílišnádélka a síla kon-
čícína kterémkoli vrchu stupňuje vlastnosti tohoto místa,
takže končívávždy ve qfist ednosti. Řetězité propletení této,
rl hy svědčío nedostatku pevnosti k doměnkám, Spojení
její s rl hou srdečníukazuje na p evahu srdce nad roz-
umem. Je-li v tomto p ípadě vidličkovitě rozčleněna abéží-li
tato odnož na vrch Měsíce, jest schopna povaha tato svym
náklonnostem vše obětovati. Dvojitá vedle sebe objevuje
veliké tispěchy ve hmotné činnosti. Schází-li riplně v ruce,
lest to nejhorší značkou, jaká se nám v ruce mtjže objevit
a ukazuje na smrtelné zranénía riplné zmaíení každého
podniku.
3. SrdeČnt r ha flupiterova).
Jak !iž skoro známJ, na|ézá se tato rliha co nejbliže
k prsttim a to právě tam, kde končíoznačenévyq šeniny.
Iestli vzniká pod vrchem Jupiteroq m a béžímálo zk ivená
p es celou ruku, jsouc dosti hluboká, čistá a jasná, jest to
dobrou značkou pro jejího maiitele; ona jest, jak již její
poimenování svědčí,znakem rodiny a záležitostí srdce. Dle
jejího titvaru mťržemepoznati vnit ní sílu a p íchylnost člo-
věka. Vzniká-li v obvodu vrchu Jupiterova, svědčío up ímné
a otev ené povaze, čírnvíce se v tomto okolí udržuje, tím
čistšía hlubší jsou tyto náklonnosti, Vznik její u vrchu Sa-
turnova ie drjkazem náklonností hmotn ch a smyslnllich.
Cím z etelnějšíjest tato rl ha, tím srdečnějšía obětavější
jest tato o oba. Krátkost této r; hy značíosobu, která ná-
silím umí se od p edmětri milujícíchodtrhnouti. Chybí_li
plně, jest to drjkazem nevěry, bezbožnosti a dle okolnosti
značek téžznakem časnésmrti,
P ewvaná srdečnír;liha jest špatnéoznačenía ukazuje
tělesnou slabost neb na p erušenísrdečn; ch náklonností,
které dle místa a okolností, v nichž se nalézají,mohou blliti
r zného ptivodu, ku p . u vrchu Saturnova zcela píirozené,
u Slunečníhoz bláznovství, z hrdosti a z lakomství, u Mer-
kuru z lakoty a nevědomosti. Je-li tato rl ha etězovitého
tvaru aneb jsou-li po délce její malé t ásně rozvětvené,
ukazují na nevytrvalost a podskok v lásce a p átelství. Ná-
padná červeň této r;[hy i p i jinych dobrl;ich značkách
mocnou, ale up ímnou náklonnost. Silná bledost a šíe jsou
znakem slabosti následkem v;[st edností a nest ídmosti, tak
jako rikazem nedostatku mravní sí|y ku sebezlepšení, Shle-
dáme-li v ruce nějaké sloučenísrdečnírllihy s hlavní a
životní(v koutku pod palcem) tam, kde tyto vybíhají,jest
to vždy nezvratn m d kazem násilné smrti, což nelze za-
meziti, jestliže tyto značky u obou rukou se c bjevují. Schází-li
však v jeciné ruce, možno tento osud změniti opatrnlim jed-
rtáním a st ídmli m, jakož i čist nr životem. Tam, kde tato
r ha béžíp es vrch Merkur v, má osoba ta vrozené nadání
1lro mimiku a lterectví.
4. Zdrauotni čili žaludečnir ha.
Tato ntnohdy těžce znatelná ryha vzniká v záručíu ná-
r;rltlku a konce životní rllihy a běži směrem jižnímv ruce,
rrtttrlltdy téžpočínáteprve v nižině Marsově a jde odtud
1li,íltltl k vrchu Merkurovu, mnohdy léžsor"rběžně s linií
ltl;tvrtí, ona není v každéruce vyznačena a mnohdy jen
rrt,lr;tll,ttč,, ncb schází ťlplně. Mohli bychom ji nazvati mě-
lilkcltr zdraví, nelr ona nám clává p esné ridaje o stavu
lrrtlltrt. Vzrliká-li vedlc životlríryhy, arriž by tuto protínala
,t sltttjttjc_li lttItl srtlcč,ltír lrtr s ltlavttí, když je p i tom
 - 56-
znatelná, nep ervaná, rovná a čistě zbarvená, tu svědčí
o čistéa dobré krvi, zd,raví, ciobré paměti i dobrém svě-
domí. Zkrátka prozrazuie to, že blava a srdce této osoby
jsou v souladu a na pravém místě. Když jest p eryvána,
temně zbarvena, dokazuje tuhost a neduživost, která svtij
pťrvod má ve yllitoku žluče.Je-li tato rliiha mnohokrát p e-
rvána neb p erušena aneb h:analá, možno nám souditi na
žaludečnípotížes trávením. K ížv této ryze má téžnemoc
znamenat. Mnohdy byvá tato ryha téžsoudružkóu prová-
zena, jménem ,,mléčnár hao', která v záhbí ruky vzniká a
na vrchu Merkurovu ,končí;tato ,,nrléčná rliha" jest p í-
znakem náruživosti v lásce, zvláště tehdy, jest-li se v obou
rukách objevuje, ,Pas Venušin(.
5. Zápě tni r ha (náramek).
Náranrkem neb manžetou zveme rl hu neb rl hy, an
mnohdy jich více pohromadě blivá která na konci ruky
jako náramek tuto obepíná. Každá
- jednoduchá tato r;i ha
pro sebe značídle udání rukoznalcťr 30 rokrj věku lidského,
tudíždvojitá 60 rok , trojitá 99 atd. Je-li t ikráte čistě vy-
tvo ená, nazyvá se ,,královskym náramkemu neb trojím ,,ma-
gickym náramkem" a svědčío plném zdravi a dlouhém
šťastnémvěku. Jsou-li do sebe vpleteny jako nějakli etěz,
svědčíto o práciplném životě: Neštěstí a,chudobu značl
krátká tato ryha. Vybíhají-liz ni odnože ve směru
vrchrt Slunečního, dojde osoba ta cti a vážnost skrze
osobu mocnou jinou, jest-li ku vrchu měsíce, ukazuií
na bídu, zvlášť jsou-li ve směru životníryhy zahnuty. Ob-
jeví-li se v této ryze dva uzle, značíto vážnost a bohatství
k stáru. Ctvernásobnlli náramek jest velice ídk;/m zjevem
a objeví-li se, pak zpravidla objevuje se v ruce téždvojitá
r ha životní,která bl vá velmi dlouhá a dokazuje vysoké
stá í a šťastn život. Z náramku ku hlavní rl ze postupující
větve ukazují na ponenáhly postup z nízkéhoku vysokému
postavení. Toto zvlfšenístavu do jde se v tom měru,
v jakém r hy probíhajíjednotlivé vrchy a jakllich vlastností
tyto jsou. Objevení těchto značek byvá vždy však dobrou
znaókou.
-57 -
6. luneČni ha (.\pollor.
Prsteník a k témužp idělenlli vrch, jak již skoro známo.
p iděIeny jsou slunci, čili Apo|lu. R hy pak na této vyvli-
šenině se objevujícínaz, váme ,,r hy sluneční.'neb téžryhy
cti a vážnosti. Tyto r hy (zde jest eč jen o jednoduchlfch
r hách)"vznikaií buď v životnír, ze aneb na vrchu Měsíčném
a protínajívrc]r Sluneční.P ítomrrost pravidelné rllihy slu-
nečníjest vždy dobrou značkou a svědčí'ověhlasu, váž-
nosti, bohatství a tispěchu ve všech podnicích, Nejrispěš-
nějšíznačkou ovšem jest, vzniká-li tato wha již v zápěstí.
Když tato rliíha dob e značena a na vrchu Slunečnímroz-
větvena jest, dokazuje Llspěchy a věhlas v umění a litera-
tu e, bohatství a uznání zásluh. Je-li p ervána a lomená,
ukazuje na pťekážky, které zmíněnou osobu v jeji povolání
obmezují. když tvo í dvě takové rllihy na vrchu slunečním
helník, ukazuje to na t íštěnísil v rťtzné směry a proto
takováto osoba nikdy nedojde plného rispěchu. Mnoho vět-
viček p i vzniku této r;iihy neb více vedlejšíchrllih svědčí
o nadání k umění i o bohatství. Uplny nedostatek této ryhy
proztazuie osobu, která nikdy ku velké cti a vážnosti ne-
dojde, byť i sebe více se namáhala.
z. p ha osudu neb aturnoua.
Události, které nám tato r ha označu|e, nelze vždy
s p esností kontrolovat, poněvadž r ha ta b; vá velice pro-
rttěrrlivou. Záhodno však jest, bychom vždy bedlivě pozo-
rrlvali místa, na kter ch buď vzniká neb zaniká, toto mťrže
sc tlíti na 4 různ, ch nrístech a sice : a) ze životnírl hy,
lr) z vrchu Marsova, c) na konci ruky aneb konečně d) z Mě-
síč,rtíhovrchu.
Právě tak jsou rrjzná místa, na kter ch zaniká, totiž:
;r) ve st edu ruky, b) za hlavní r hou, c,; za srdečnír;lihou
;r tl) v některém vrchu na konci 4 prstri se nalézajícím.
Vzrril<ir-li rlliha ostrdu v životníryze, zasahuje do lid_
sltť,ltrl živtlta a ti'íctíjcj dle toho jak utvá ená, čistá'
ltlttllrlk;i i 1li'crl vau;i, Irrčlk;i lra šťastn;[ i nešťastn;i.
-
 -58_
Vychází-li na vrchu Marsově, - značíčímvíce ku
prost ednímu prstu běží,tím namáhavější a obtížnějšíživot,
zabíhá-li do vrchu Saturnova
,- ne však p ílišdaleko, jest
to značkou dobrou. vzniká-li na vrchu slunečním a odtud
rovně běžína vrch Saturnťtv, dává svědectví o štěstí, které
od okamžité nálady osoby vzejde. (Poněvadž vrch měsíce
znamená nestálost.) Je-li tato r; ha dvojitá a hojně zkrou,
cena, vydává svědectví o nemocech a nep íjemnostech,
které z p ebytečn ch tělesn ch požitkti vzejdou. P ervy a
ztráta !e!í na některlfch místech označuje nep íjemnosti, ze-
jména, je-li to u srdečnífyhy se srdcem, u hlavní rl hy
- rlliha aneb čímvíce rozvětvena. Někdy se stává, že tento
s nep íjemnostmi v hlavě co činiti. Vystupuje-li Saturnova
rlliha ku vrchu Merkurovu, jest značkou zdaru v obchodu
následkem vlimluvnosti, končili v Apolu, skvěll vl sledek
v umění neb bolratství. Ve vrchu |upiterově štěstínásledkem
podnik ze ctižádosti plynoucích,
Proniká-li nížinuMarsovu a ie p i tom rozervána, jest
to drikaz starostí životnícha vrjbec starostí mravních. Neb
všeobecně riutno vliv Saturna jako rušiv;li považovat, po-
něvadž dodává lidskym myšlénkám a p áním trpké a cy-
nické p íchuti. Zajímavo je mnohdy, sledujeme-li tuto r h_u
v levé' a pak v ravé rdce. Vezmem urČit1; p ípad, kde
rlfha osudu vzniká na vrchu Venušině. V ruce levé značí
to zamilovanou povahu, v pravé povahu, která neštítíse
žádnl ch prost edkri, aby vášeň ukojiti mohla.
Yychází-li z vrchu Měsíce, dokazuje v ruce pravé
dlouhl věk a ,v levé ruce silné p ání po dlouhém věku,
Je-li ve spojení s Jupiterem , značíto o vlivu myšlénekcti-
žádostiq ch, se Saturneín touhu po zaměstnání ve volném
prostoru. s Apollem touhu po vědě a umění neb státi se
tímto spťrsobem věhlasnym, s Merkurem zájem v obchodních
a prrimyslovl ch podnicích, s Marsem tvrdost, panovačnost
a choutky podmaňovačné.Co tl če se určitéhoobdobí neb
stá í, vrátíme se k tomuto bódu ještě později.
8. Uenušin pa (pas lásky).
Tam, kde začínaiívrchy Jupiterťtv a Saturn v mezi
prsty, vzniká a béžív polokruhu krátká r ha zvaná ,,Ve-
nušin pas" a mívá vždy nemillí v znam oproti všem ostat-
ním r;[hám. Jest-li vzniká pod malíčkema končípod uka-
zováčkem, jsouc jasná a z etelná, svědčí,že majitel její je
pln zl ch náruživostí a špatn; ch zvyk , Neb Venušin pa
odděluje Slunečnívrch do jisté míry od ruky, a právě tento
vrch to jest, kter;f má špatnévlastnosti Ý ruce, dobr mi
pťtsobía je zušlechťuje.Uzav ením jeho zristává volné pole
k ptisobnosti všem ostatním nižšímvlastnostem, Znamená
proto Venušina rl ha p evahu vášnía náruživostí všeho
druhu. P esila tato jeví se tím mocnější, čímsilnější je tato
pas z některé strany není uzav en, což jest vždy dobrou
značkou a ukazuje k tomu, že vlastnosti onoho vrchu, kterly'
ttení obemknut, mohou rušiti moc a ričinek pasu a tím ku
vítězstvíp ivésti v boji vlastnosti dobré, Mr. Desbarolles,
mistr chirosophie, praví, že tento pas, je-li v obou rukou
z ejmě vyztračen, dokazuje velikou dráždivost nervstva, která
u mnohl;ich osob až ve v]l7st ednost zabíhá a tím téžnad-
obyčejné vášně těch osob sprisobuje. Jest zcela p irozeno
že vždy d íve, než svrij sudek o ričinku této rlihy prone-
seme, veztnem vždy z etel ku polehčujícímokolnostem ryh
a vyv šenin celé části ruky, bychom jen správnl sudek
pronésti mohIi.
K tomu, co v p edešllfch kapitolách bylo o ryhách
v ruce ečeno, možno jen krátce p ipojiti ještě toto: Mnozí
rukoznalci lvrdí, že na vnějšíhraně vrchu Merkurova na
konci prstu ukazováčku nalézaiícíse r hy prozrazují počet
dítek, kolik ta která osoba má neb míti bude. Někte íjdou
tak daleko, že pravi: rovné r hy značíclítky mužského rodu,
k ivé ženského. Toto tvrzení nebudeme však dále sledovati.
Jsou ruce, které - sledujeme.li je ze strany - mají zvláštní
spojitost tíír ,h, podobnou písmeně M a jsou to r h_v ži-
vcrtní, Hlavní a Srdeční.Tomuto zvláštnímu kazu p ipsali
rukoznalci téžzvláštní v znam neb tyto t i rlihy tvo í do-
ltromady: první (životní)hnrotn; princip, druhá p írodnía
1 etí božsk;.
Dle toho, jak ktcrir z těchto ryh silná, dlouhá neb či-
slč trtvrl ena jcst, dlc lrlIttl p evl/rtlají vlastnosti rr té které
 -60-
-61 -
osoby. Toto jest jedna z vážnych okolností, na néžp i po-
zorování ruky nutno jisty z etel bráti. Cím pravidelněji ,jest
toto písmeno M v ruce vyznačeno, tím většísoulad panuje
u těchto t í principťr v člověku, Tím budiž rozuměno, že
u takové osoby jsou všechny t i vlastnosti stejně rozděleny,
načežnutno p i pozorování nějaké ruky z etel bráti. Dále
ouborné ozna eni ulchu a iih.*)
budiž podotknuto, že veškerédob e zbarvené a čistě utvo-
ené rllihy jsou vždy dobrou značkou a odpovídá-li titvar
vyv šenilr těmto vlastnostem, tedy zvláště. O osobách, je-
iichž ruce mnoha mal;1imi ryhami pokryty jsou, praví ruko-
znalci, že nenrají žádny klid a pokoj. Ony musí neustále
b ti činny, i tehdy, když vše kol nich odpočívá,v jich ni-
tru hárá neustálá činnost a b;ivají to osoby nadané, vyni-
kajícísvou inteligencí,
Rozvětvují-li se z hlavní rlihy (životní)malé větvičky,
vzh ru k prstťrm, jest to vyznam dobrého vlivu na život,
jdou-li vzh ru k palci, tu značívliv na lásku, které p iná*
težítento vrch, Smě ují-li dolťr do, ruky, pak jsou vyznamu
opačnéhoa nep íjemného.

666

Vrchv: , Rlihy:
Jupiterriv 1. Zivotní A
Saturn v 2. Osudu B
slrrneční 3, Srdeční C
Merkurriv 4. Hlavní D
Mars v 5. SlunečníF
Měsíční 6. Zdravotní E
Vcnttšin 7. Pás lásky K
B. Nárarnek G

t. K vtlll
"
,sruttlrttijšíttttt poe hopcrri a por<lzuntčni jednottivlich rlih,
rlr ltti 1lirrlklltrl/lrrlt, jr. ltrlrr rlzttítt t,lt(,.
 _62- _63_

člověka, lakož i jeho nadání a schopnosti. Dělena-lina leta,

o rozměru iednotliujich r h, shledáváme od l. části do 10 rokfr, 2. část do 20 rokri,
3. část 30 až ku 4. části 40 rokti.
V prvé části našeho pojednání o lidské ruce zkoumali 3. Mě, ení rlthy srdečni. V této y ze nalézáme
téňoi, vzálemné vztahy k jednotli- rozmě ení období v tom samém zpťlsobu jako v Hlavnír ,ze,
lsme ;eii ritvar, p íčinu z toho
i,Y, p íčinám a vlastnostem člověka, neb i ona rozdělena t emi rl hami fla čtyry hlavní části
"áar"stem,
pi}nou.i.r,,
V
jak'nám to rukoznalství prozrazuie, lá:]:- z nichž každá jedno desetiletí prozrazuie a to od počátku,
ilii.i časii tudiž uvedeno, kdy v které asi době lid- kterl ,jest v záručípod malíkem až ku r ze Merkurově l0
což nám
;[Ěh" žitílednotlivé uctálosti prinóOiti se mohou, p íčinou rokti, od této k rlíze ApoIlově 20 rokťr, od této k Saturnově
pi.r"e ruklznalství také oOnáluie a za kteroužto dále po- 40 rokti.
iCti jeanotlivO r hy na určitá vymezeni, a čemž 4. R ha osudu neb štěstí.Rozmě ení této rlihy lest
jednáno bude. nemalého v znamu pro rukoznalce a jednotlivli čas, kter
"-- . 1. Mě ení r hy životnl, Jest nám skoro iiž známo, z r zn, ch částíjejí vychází, mě í se od záručíšměrem
že délka této r hy inamená téždélku zdraví a
života člo- k prstrim vzh ru. V prvé adě mriže b t p etnutou r; hou
věk p edpoví_
věka, neb eim oeisi tato r ha jest, tím .delší životní;až sem, kde dotltká se této, značíto věk 10 rokri,
oamó teto osobě. sta í ruŘoznilci rozdělili tuto
r hu na l0 odtud, pokud společně béží,4 neb 5 rok , až ku plnému
rťrznl ch částía to počínajeod strany
prstťr, poq pal:::: odloučení 16 rokri. Tam, kde p etnuta b;[vá rllihou Hlavní,
pak rozdělili 20 rokri, kde r hou Srdeční,40 rokťr a áate áž ku svérnu
vynechali většímez|r u, !ěž značiti má dětství,
tomu roz-
ió .t.inY.t částíaž k záručí,Francouzští počínaie
oproti
pod
zakončení,80 rok .
dělili ceiou tuto r hu na ríplně stejné části, Tyto t i uvedené body jsou nezvratn m udavačem další
pui..*, až do ripiného zak'ončeníi záruéi, Dle obou pak
časomíry, kterou obdržíme,dělímeJi jednótlivé mezery
inari leOno toto vymezení l0 rokťr lidského života a v kte-
těchto t í částína t i stejné díly, tu dá nám mezera ku p .
riplné vy-
rém o"bdobí v této miŤe nalézá se p erušení neb rnezi r; hou Apollovou a Merkurovou bod pro léta 1_6, 18,
mizení této r hy, do té doby p ipadá buď těžké
ochuravěni 19. Nenechme se p i mě ení této ryhy másti posunutím
neb i smrt, iut, irtpnnesli-jsme si to do života ve svém jejím v pravo nebo v levo, neb podobué posunutí nalézáme
se daleko až
osuOu. nlina, kieiá i.tu neporušena táhne velice často, avšak na mě ení samo nemá žádného v znamu.
"
za palec, prozrazule neporušitétn é zdrauído t00 rokri, Řídt<Y
Pozoruhodno však jest, že k ižování neb p erl;ivání této r;fhy
ch
to ovšem zlev v nyně! ím věku rychtého žitía vulganick označen mi r; hami díti se m že jen v nejbližšíblízkosti
p evrat . pásu Venušina, iež právě v těchto místech u Srdečnír hy
2. Mě enl hlavní r hy, Jednotlivá časomíra této se nalézá.
r hy rozdělena jest obyčelně na 4 části, které v ní jednot- Vymě ování otatních v ruce se nalézajícíchrl h lest tak
tivé' r hy vytvári. - i. Prva část počínáse od zápěstí bezv znamné a nepatrné, že zde ani místa k témužnepro.
v t<ouitu u patce až ku r ze Saturnově, iež ii p2,ďíná a pťrjčíme.Tímto měli bychom pojednání o ruce, její r hách
takto prvou čist !e!í oddělule a znaéívěk dětsk , Druhá a v znamu těchto ukončenéa zb vá nám jen ještě nepa-
část mě í se od této až ku rl ze Apollově a značívěk
ji, trná stať popisu jednotliv; ch značek iak trojhranu, skvfn,
, nošsk . 3. T eti počínáod r hy Apollovy a končí_T yh{ tcčck neb rihlťr v ní se nalézajících,o čemžstručně zde
Merkurovy, éímžoznačen věk mužn , n, Čtvrta počíná
od pojcdnáno brrde.

Goa
délku í
r hy Meri<urovy a dle délky své značiti mriže stá
 II. část.

Praktika pukoznalcQ.
 lrstup.
Tak jako celá naše planeta rozbrázdéna je rrizn;fmi
proudy ek potokti a mo í horami, dolinami
- poseta
a rov,inou ve- velkém, tak také lidská ruka rozbrázděna jest
různ ,mi rl hami, dolinami a vyvltšeninami, iež mají vždy
sv j vlastní privod a určení.A tak jako každá kraiina má
svrlj zvláštní ráz, p vab neb i hrťrzu vzbuzuiící dojem, tak
také každá ruka má sama pro sebe svrij zvláštní ráz, ptsvab
a dojem. A tak jako jednotlivé eky společné
jsou iednotlivé r3jhy, které jsou všem rukám společné - tak také
to jsou r hE hlauní,. Byť i ne V stejné síle a stejného tvaru
a čistoty, tak p ece jen v každéruce z ejmé a dle nich od-
hadujeme zbéžné,jaksi povrchně stav, sílu, zdraví a vlast-
nosti člověka.
Pak jsou to rrizné vyvlišeniny, které doplňují cel; cha-
rakter a takto dávají nám znáti to, co názyváme osuď,em a
co bylo nám až dosud záhadou a tvo ilo souhrn událostí,
do kterl ch se ten kterl člověk rodí a jež mu jaksi povahou
i životnímipoměry p isptisobeny jsou.
A tak iako cel svět, mimo hlavních ek a vrch roz-
lrrázděn a poset jest malliimi potťrčky,stružkami a íčkami,
iinriž životnízdroj voda se prodírá a jež pro celek p írody
jsrlu nenralého vliznamu
'fak právě i ruka poseta jest celou adou drobnych
r;ih, k ížkťla značek, jež pro život jednotlivce maií ne-
Ittcttší vyznant, než malé stružky a potričky v p írodě a do-
krlrtalé jich poznání odnrění se daleko každému opatrnému
1rrtztlrtlv;tlcli títn, žc cláv/r nttlžnost otlhaliti z clsttdtt člověka
 -68-
právě ty zvláštnosti a události, jež isou každému ledinci
vlastní a tu poznáváme teprve v plném dosahu v znam
slov těch,. ,,Že ,jako celáplaneta, tak iOloaěk sám, o sobě tuo í,
samostatryj celek, ,jež plodmíněn ,jest suému ulastní.tnu a piec
u aáklad,ě ueškerému stllo ení, spol,ečnému bytí" a slova staré
Gabaly, kde dí Hospodin Bťlh
- k člověku: ,,Na
ruce tué
ugryl jsem tebe".
Proto bedlivě pozorujme tyto obrazce, iež p edstavují
nám hlavní ryhy, vedlejšíryhy a vyvl šeniny, pak všechny
drobné značky a jich v znam.
666
-69-
O zuláštnlch znanenich ruky.
Pozorujeme-li bedlivě dlaň nějaké ruky, v které hlavní
rl hy z etelně a jasně vyznačeny jsou, brzy spozorujeme,
že některé části v dlani jsou jaksi zvlášť ohraničeny a tvo í
různéznačky, jako trojrihelníky, rohy a hvězdice, čty rihel-
níky a k ížovéznačky. Tyto zmíněnéznačky mají téžsvrij
zvláštní v znam a proto nutno zde o nich zmínku učiniti.
První a nejzávažnějšíz nich jest čty rlhelník. Tento nalézá
se obyčejně ve st edu ruky a bl vá vytvo en rl hou hlavní,
srdeční,osudovou a sluneční,mnozí rukoznalci nazlivají jej
též,,Ručnísttil". Postavení této značky závislé jest od do-
brého rozložení v;[še zmíněnllich r; h, které je vytvá í. Je-li
tento stťr| pravideln;lí, dosti velky a ve směru vrchu Jupite-
rova rozšíen, , značídobrou, spravedlivou, dobromyslnou
a zdravou osobu s pevnl;im charakterem. kde následkem
posunutí některó rl hy čtverhran je nejasnlf a nečistli neb
mallii, tu značíto nerozhodnost, bázlivost, rozrušenost, ne-
dostatek samostatnosti, sobeckost a rizkoprsost. Téžschází-li
čtverhran riplně, není to dobrllim znamením a má to byt
značkou bezbožnosti, bezsrdečnosti a neštěstí. |e-li stťrl ne-
sčetn mi malymi vráskami prorván, jest to značkou osoby
slabé hlavy. Téžslabé, špatně utvá ené k ížkyv tomto
stole jsou špatnl m označením neboť značívelkou p edpo-
jatost, kdežto naopak čist , pěkně utvá eny a zbarven , k íž
značítouhu po svatotajemství.
Druhllim znakem iest velky trojhran. on v sebe pojímá
onu část dlaně, která p i rukoznalství byla jako Marsova
ozIračena. Tento trojhran utvo en jest t emi r hami a to
ltlavní, životnía srdeční.Čtverhran prozrazule mravní a so-
ciální vlastnosti člověka, kdežto velk;f trojhran svědčío vnit -
rríclt a intelektuelrrích silách. Pěkně vyvinut.li a pravidelnli
lr<ljhran zrračíčistou krev, dobr1f organismus. P erušení
lrěktcró tvrl ícírl lry v těclr rnístech dává svědectví o nedo-
st;tlktr tčclt sil a vlastt,ttlstí, kteró ona r ha vyzrtačrrjc. Velk
 _70 _
trojhran, je-ti dob e utvá en, dokazuje téžštěstí, zdraví a
dlouhli věk. Hrubá, drsná kťržeuprosl ed něho poukazuje,
na suchost nervstva. K ížuprost ed trojhranu svědčío umí,
něnosti a hašte ivosti.
Značkou t etí jest mal trojhran. Tato značka ve většině
rukou v bec chybí. Jeho p ítomnost závislá jest od jsou-
cnosti t í ryh a sice: od hlavní, rli hy štěstía Saturnovy.
Ryha štěstíčili osudu dělí vel f trolhran na dvě části,
z nichž menší nazyvá se malltm trojhranem. Tento má byt
na všechny strany čistě a pravidelně utvá en, pak značí
dobré schopnosti a vlastnosti ducha, nadání ku zkoumání
a studiím, zvlášť je-li již u mal ch dítek z etelnlli. Jeho
špatn; vl voj značínedostatek duševníchsil.
Zvláštního v znamu jsou téžrohy velkého trojhranu,
z nichž dolení - jehož konec končíve směru k palci a
ukazováčku, jsa tvo en rllihou životnía hlavní, p edstavuje
dobré postavení, šlechetné smyšlení a jemnost ducha. Je-li
tup , bl vá naopak d kazem ducha líného. DaIšíroh
tvo í r ha Marsova a hlavní. Roh ten nalézá se ve směru
k malíčkumezi Marsovym a Měsíčnímvrchem a ukazuie
dlouh; věk, ie-li zvlášť. velmi ostrého rohu, ukazuje na
prchlivou a dráždivou povahu, špatnou spojitost ducha a umíně-
nost.JeJi tupy, je to značnou nevytrvalosti, nestálosti a lenivosti
ducha. T etí roh, ienžna|ézá se na zápěstí a vytvo en r hou
životnía Marsovou, poukazuje, je-li z eteln a pravideln1 ,
na zdraví a dobrosrdečnost. Je-li ostrlí, slabost, lakomost,
sobeckost, je-li tup , nevědomost, hrubost, pohodlnost, ne-
činnost a ospalost.
Některé zvlášťprisobivé značky jsou: Hvézda. Tato
označuje obyčejně neočekávaná nebezpečía zvlášť taková
nebezpečí, která mimo dosah našív le jsou. - Záležívšak
hlavně na tom. na kterém místě se nalézá, tak ku p , na
vrchu Jupiterově jest značkou dobrou, kdežto na vrchu Sa-
turnově jako nebezpečíosudu, kter;ii v p ípadu nejhorším
i smrt nešťastnouznačiti mrjže Hvězda na vrchu slunečním
svědčío náhodě, skrz nížmajitel její k velikému bohatství
a stávě dojde. Na vrchu Merkurově svědčío podvodnictví
a zlodějství. Na Marsovu vrchu jest značkorr ještě horš í
_ 7l
-
neb zde označuje vraždu a vraždychtivost. Téžna vrchu
Měsíce a Venušinu nepraví nám o ničem dobrém a sice:
na prvérn pokrytectvi, zrádu, p etvá ku, velikou dom;íšlivost
a konečně nebezpečísmrti utopením; na druhém neštěstí
v ženskémpohlaví a skrze ženu.
Bod. B;livá buď značkou zranění aneb šílenství,v do-
brém p ípadě svědčío vynalézavosti ducha. Na r ze srdeční
značívnit ní bolesti srdečnía b išní,na hlavní t ze zra-
nění hlavy, je-li červen; jeJi však bíl , svědčío vyna-
-
lézavosti ve vědě neb umění.
značínáhlou smrt.
- Na ryze životnísilnli bodl
Kruh. Znamená auru a jest značkou dobrou, zvlášť
jeJi na -vrchtt slunečním, tu svědčío slávě a rlspěchu. Je-li
na r; hách, tu není značkou dobrou a značína ryze Hlavní
neb Životní zlrátu zraku. Na vrchu Merkurově jesi značkou
zlodějskou.
K íž.Není téžžádnou dobrou značkou, Ieda že by byl
stejnonrěrně rozdělena tu značína vrchu Jupiterovu šťast.
nou svatbu z lásky, na Saturnovu náklonnost k tajnoukánr,
a k svatotajemství. Je-li hluboklli a jasně z etelny, pověrči-
vost. Na vrchu APollovu o rispěchu v umění. Na Merku-
rovu ziskuchtivost, na nížinéMarsově bojechtivost. Na
vrchu Měsíce lhá e, je-li zvlášť velk , je-li mal;í, náklonnost
k náboženskému blouznění, Na vrchu Venušině jedinou a
to nešťastnoulásku. Kíížmezi srdeční.ahlavni rllihou uka-
zuje na blouznivou a snivou povahu, téžpověrčivou a na-
kloněnou ku vědám duševním.|e-li uprost ed rllihy Htavní
a dob e vyznačen, ukazuje na těžkézranénihlavya mnohdy
smrt samu. K ížna r ze životni varuje p ed smrte{nou ne-
mocí, Podobná značka uprost ed náramku z.načínamáhav ,
tčžk,život plny strádání, kterl však na sklonku neočeká-
van m štěstímzlepšen bude. Na wze Slunečnísvědčío
rtcst;ilosti v štěstí.Na ruze Saturnově p i stejnojmenném
vrchu svědčío velkérn neštěstí, o zajetí a životnímnebe-
zllcčí,* - \
Otlnožky neb p ervy. Nalézáme je nejvíce na konci
ltl;tvrlíclt lrcb vcciicjších r;lih. Ty, které stoupají vztrťtru, jsou
tlrlltrlittti ir p ízrriv; nri, ty pak, ktcró dtllťr snč rrjí, jsott ne
 nal

p íznivlimi značkami a znaéíprvé p i srdečníryze up ím-

nost, drivě ivost, p i Hlavní ryze rozum, nadání, p i Životní
r;[ze p ebytečnou sílu a zdraví, píi Saturnově rl ze riplné
štěstí.
Řetízky. Značívždy nep íjemnost a p ekážky všeho
druhu, dle toho, na které r,ze neb vrchu se nalézaií.
M ížkovér hy,Jsou taktéžnepíjemného v znamu
a platí o nich to samé, co o p edešlych bylo ečeno,
Tím byli bychom u konce s nejnutnějším vysvětlením
a poučením, zopakujme si stručně celou věc. Pra(tic(ó použití.

eoo Tak jako učenítéto vědy samo dělí se na dvě hlavní

části, tak také zkušenost sama dá se na dvě hlavní části
rozděliti, dle toho jak rukoznalec sám pracuje a kter;lim
stněrem se ubírá, a to buď zkoumá-li pouahu a ná,klonnostt,
v ruce vyznačené aneb osud, t. j. minulast a buď,oucnošt
člověka. Tato práce vyžaduje na tom, kdo ji chce vykoná-
vat, velké p esnosti a dlouhého trvání, k ní jest nevyhnu-
telno, by měl každy bystrost ducha a vnímavosti; poslední
musí byt vrozené, prvému možno se delším cvikem p iučiti.
Jest téžzáhodno, by každ pozorovatel jist zptisob
si osvojil a p i něm obez ele si počínal.My chceme níže
jeden uvésti, bychonr každému práci tuto usnadnili. Sledujme
k témužričelu téchto 13 bodr],
1. Prohlédněme si ruku zevně její povrchní část a
udejme tvar od záručídolti.
2, pak obraťme ruku a udejme tvar a vllisledky z toho
plynoucí uvnit ,
3. Pozorujme ruku dle pocitu, zda měkká neb tvrdá,
hrtrbá neb jemná.
4. Jsou-li prsty, klouby, vrchy, prohlubeniny a rlhy dle
barvy a pravidelnosti utvá eny.
5. Z tvaru ruky m žeme na povahu zaměstnání a
na'tkl<lnntlsti souditi.
6. KtJyž trlto jsrne odhadli, pozorujme, v které ruce
v pravé nelr levé,
jsrltI rtilty z ctclIrčjší,zcla
 -- l+_

7. Pravá ruka značíp evahu, levá nedostatky v povaze,

proto učinímevždy dob e, když p i pokusech vezmeme na
z etel vrchy pravé a rl hy levé ruky.
B. Možno-Ii vystihnouti stťrl a trojhrany, z nich pak
dovoditi nedostatky neb p evahu povahy.
9. Pozorujme jednotlivé vrchy samy pro sebe.
10. Učiňte to samé se všemi ostatními vyvyšeninami.
11. P ikročme ku p esnému p ehledu hlavní r;ihy.
12. Zkoumejme všechny ostatní značky, klíže,body,
kruhy atd. v ruce.
13. Pozorně zkoumejme vzáiemn, vliv, jakllim na sebe
ptisobí jednotlivé vrchy a r;/hy, bychom mohli udati všechny
p iost ujícíneb zmírňujícíokolnosti, jednotlivlich událostí
neb povahy.
Jednejme vždy opatrně a obez ele, bud'me ubezpečeni,
Hlavní rÝhy
že krásnllich a pravdiv ch v;i sledk se dopracujeme, ale až
po delšívytrvalé práci a mnohé zkušenosti bude nám te- a znaČ(y v PJICQ,.
prve možno všechny i mnohé nepatrné udáIosti vyčísti.
Neb jen dlouholetl cvik a osobní zkušenost mohou nám
byti tuto moudrllimi učiteli.

6C)6
 Tyto r hy.jsou více méně v každéruce znatelny a proto
p i
čtenív ruce nejvíce upot ebitelny. Nazyvány isou hlau-
ní,ml,;ony téžpodávajínejvážnějšivlastnosti povahy i udá-
loští.Vedleišír hy ne vždy na každéruce shledáváme.

o OO
 Obrazec I.

R hy hlavni.
l. Životni. Yzniká za palcem v ohbí ruky a táhne se
kolem palce, až pod ním mezjukazováčkem seztrácí.
Ona podává nám poměrny stav zdraví, choroby a smrti.
2. Hlavní. Počínátam, kde prvá končía věštío stavu
hlavy, nadání a schopnostech člověka.
3. tolní. Yzniká v opáčné straně pod malíčkemabéží
mnohdy až k vrchu Jupiterovu.
Ona vykazuje stav rodiny
- neb manželsli - a zd,e
budou hledat svou odpověď všichni, jež chtí vědět ,Jak
buď,u ae saé roď,i,ně štasten",
4. Žaludečni. Začínádole v područía béžívzh ru
ku konci rlihy hlavní.
Ona vypráví nám o poměru v jakénr nalézá se náš
žaludek, plíce a ostatní vnit nosti.
5. Náramek. V samotnérn područía ohlašuje nám věk,
jak dlouhého kdo dožijem.

666
 Obrazec IL

Vedleiši r hy.
1. Soudružka životnl. Krátká pod palcem vznikající
dokazuje smrt v cizině.
2. Venušin pás. Začínáp i ukazováčku a končíu pr-
steníku. -- Vypráví o žhavéohnivé lásce.
3. Štěstěna. Vzniká p i náramku a béžírovnoběžně
celou rukou. Kdo ji má pěkně vytvo enou, je a bude
- schází
bohat
- komu vťrbec
- je a zem e chudlim.
4. Čestná. Tato rliha prsteníkem chce tomu, by ma-
jitel její stal se čestn m a vážen,m člověkem.
5. Mléčnádráha. Řada drobnllich neb delších í ,h,
v záručích vznikajících věští:,,Zem eš šťastně a pokojně ve
své vlasti.
6. St l. Prostor mezi těmito rlthami zove se stril a je-lí
čistllim, značízmužilost i štěstí.Je-li nečistlí,tudížopak.
7. Trojhran. Velk;f, čistli, jasnou a zmuži|ou mysl
značí.- M,,I, , uzav enli značíopak.

666
Rozmóry iadnotliv ch
PYh.
 Každému, kdo vstupuje na toto tak máIo známé pote
,Rukoenalectuit", by vyhledal zde, at již svrij aneb koho-
koliv jiného osud a sčetl udáIosti životní,každémujest
nevyhnutelně zapot ebí p edem věděti a znáti urči,téobd,obí
u žžaotě, ilo kterého stá i, ta neb ona ud, lost p ipaď,ne. By
co nejlehčeji toto nalezl, rozdělili jsme tuto jednotlivé r hy
na určitéčasomíry,jak následuje.

666
 Obrazec III.

Uyv šeniny.
1" Vrch Venušin. |e to největší vrch v ruce, iež
utvo en ko enem palce a na něm zvíme, jaké povahy
v lásce kdo jest.
2. Vrch Jupiterriv zove se malá vyvllišenina pod
ukazováčkem a věštío blahobytu a dědictví.
3. Vrch Saturntiy. Nalézá se pod prstem pro,
st edním a poučuje nás o šetrnosti, blahobytu neb neštěstí
v domácnosti.
.4. Sluneční.Je to vyvl šenina pod prsteníkem
poví nám, jaké máme p átele neb nep átele.
5. Vrch Merkur v. Má své sídlo pod malíčkem
věštínáš stav v obchodu, studiích atd.
6. Vrch měsíce. Nalézá se na ripatí ruky, naproti
vrchu venušinu a svědčío tělesně zdatnosti a obrazotvor-
Cv* nosti.
7. Vrch Mars v. Nalézá se u prost ední ruky
dává nám poznat bojovnou povahu člověka.

666
Obr, í},
 Obrazec IV.

obrazec tento věštío délce věku člověka a sice r ha

v ohbí ruky jmenuje se nďárameku a značí,je-li
I. čistá, a celá, e etelná a ,iasrui, 30 rokri věku, jsou- ti
2. dvé, 60 a když t i, 90 rokťr. Je-li jen do dvou t etin
dlouhá 20, když do p l
7 rokrj -věku lidského.
- 15 a když pouhá čtvrtina -

P
Ď4
trdLJ 71
 Obrazec V.

Obrazec 5. podává nám ty hlavní události v životě,

věštízdraví,.nemoc, smrt, zranění, zkrátka vše, co tliče se
riplného zdraví neb choroby.
R ha jmenuje se proto ,,Žiootní," a rozdělena ie též
na 90 rokťr. Je-li típlně čistá od začátku až do konce, svědčí
o riplném nezdolném zdraví po cell1i věk. JeJi p erl vaná
v některllich místech, tu hrozí nebezpečízranéníneb ne-
moce dotyčnéosobě v těch letech, jak nám obrazec ukazuje.

P{P[2
Dd Ld Da
 Obrazec VI.

R3jhou. Hlaaní, nazyvá se tato ryha neb ona nám po-

dává vysvětlení o tom, v které době bude ta která hlava
co trpěti a rozdělená pouze na 70 rokťt, poněvadž p ekro-
čiv tento věk, člověk stává se znovu dítětem, Nuže, v které
době nalézáme tuto p ervanou a nečistou, v té době do-
tyčnl člověk bude rnnoho na hlavu trpěti.

t2{ PcJ
Ď4 4L4
 Obrazec VII.

Linie ,Stol,ní", též,,Štěstí*zvána ie rliha tato a věšt í

o stavu a štěstív manželství.
Úplně čistá a zíetelná značíšťastnédlouhé manželství,
p ílišhluboká mnoha dítkami obda ené a rozervaná, hádky
a rozvod v manželství.Jednotlivé body udávají čas událostí,
ve kterém se tyto odehrávají.

3 E2l P
4 Ď4d

()ltr. 7
 Obrazec VIII.

Venušin Pas p edstavuje obrazec tento a leho roz-

dělení pouze na 60 rokťr svědčío tom, že člověk starší
tohoto věku ztrácí již onen ohnivlli zápal pudové lásky, Na
ruce člověka prostého všípudové lásky, jei v bec nena-
lézáme, čímvšak kdo vášnivějším, tím ie z etelnějším, V té
které době a věku na ruce se jeví nejz etelněji -, v těch
letech byl dotyčnlli člověk nejvíc zmítán vášněmi,

P ffi]
Ď4 tr4 Ď4

( )ltr. tt.
 Obrazec IX.

aturnova t ha naz.yvá se tato, též,R ha bl,ahobgtu"

zvaná. Rozdělena jest ostatními rlhami na iistá období
a dte toho, jak v kterém je čista a zíetelná, dle toho po-
vede se Ootyčnéosobě v témžčase buď dob e neb zle,
B|ížepÓj.dnáno o lednotliv ch událostech na iiném
místě zde ledná se hlavně o její v měr,
-

ffiffiffi

Obr. 9.
 Obrazec IX a.

žaludečnirliha je rliha stranou se táhnoucí a íoz-

dělena zde na 70 rokťr dává nám na srozunrěnou
- dle
všechny otázky žaludkrr a
-
toho, jak je kde vyznačena,
věští o zdravém neb chorém žaludku na mnohé ruce
vťrbec schází.
-

666

Obr. 9a.
 Obrazec X.

,,Zásnubkaí jest malá ryha na hraně ruky, a rozdě-

lení místa tohoto ukazuje nám, v které době se ten ktery
člověk oženíneb vdá.
- |e-li takovych čárek na hraně
ruky více, bude dotyčná osoba vícekráte zasnoubena. -
Čim nliZe u malíčku, tím d íve se toto stane.

ffiffiffi

()br. l0.
 Obrazec XI.

Roaměr oVrchu měslčniho" p edstavuje obrazec IX.

a rozt íděn na 80 rokri - podává nám vysvětlení k tomu,
V které době jest, byl neb bude dotyčná osoba nakloněna
k živéobrazotvornosti, halucinacím neb i čistémujasno-
vidství. Je-li riplně čist; tento vrch, ni tou nejmenšíčárkou
protknut, nemá ieho majitel ni té nejmenší vrozené schop-
nosti.

DrŤl
4 Ďd
1
 Obrazec XIl.

Žaludečnt r ha. Tato rozdělena na t i body a vypráví

nám, jak v které době náš žaludek postonával neb byl
zdráv, Lidé a dítky se z etelnou touto r; hou by schrou-
-
stali t eba kaménky jako kachny.

mp\}tr
Ď4 Ď4 Ďd
 f!
,i

,
.'

Ť
t

Obrazec XiIl.

Trojhran. Dělen jest na čty i díly a udává nám časo-

míru vždy 15 rok. lidé, na jichž ruce vrjbec žád.
- |sou nenalézáme,
ného pravidelného trojhranu u jinlich pak dvoj-
až t1,ojnásob byvá vyznačen.
Tento znak neznačínikdy mnoho dobrého a svědčí
hlavně o povaze svého majitele.
Zde vymě ena r zná období časová (vysvětlení na
jiném místě.)

666

()br. l1l
 Obrazec XIV.

Rozměr Vrchu Venušina. Téži zde rozmé eny jsou

jednotlivé periody (období) časové.Dle velikosti pak a íoz.-
brázdéní neb čistoty jednotlivl ch jeho míst usuzujeme, které
události na kterou dobu p ipadají,

O66

Obr. 14.
 Obrazec XV.

Roeměr Stoloqi neb Ko enov podává nám vysvět-

lení povahy a vlastností člověka, jelikož se jím dělí všechny
vrchy čty em planetám pod ízené(|upiter - Saturn
- Merkur),,udávající dle svého rozměru
Slunce moltutnost
vlastností dotyčnéosoby a je,li tato část ruky většía delší,
než dotení části, d kaz lo, že zde p evládají vlastnosti a
povaha těmto vrchrim p isouzená.

O O
r/6-\\
Ll

Obr. l5.
 Souhrnn vyznam
r h hlavních, vadlajšícha vyv š nin,
 Obrazec XVI.

lllavni r hy znaČl:
1. Rltha životni. JeJi čistá, silná, od začátku až ke
konci žádnou r5íhou nep etržená, věštínám o pevném,
cllouhém zdraví, duševnísílu, veselou mysl.
Je-li však r zn, mi skvrnami neb p ervami a bradavkami
posetá, tu dává nám znáti nemoce, zranění nebo i smrt.
Těžkou, nebezpečnou nemoc značír ha hluboká
i zranéní.Bledé zbarvení svědčío chorobném, delší-dobu
í.éž

trvajícím stavu. Červenézbarvení o prudké, k hárlkám ná-

chylné povaze a žlutézbarvení, p ed zimnicí nás varuje,
načernalé pak p ed r zn, mi jinymi chorobami. Když je
-
ze začátku slabou a chatrnou, tu věštío nemocech v mládí
čímvíce se pak sesiluje, tím zdravější bude dotyčnli
čIověk. Uplně silná pat í jen osobám nezdolného zdraví.
2. R ha hlavni. Je-li pěkná, čistá a dlouhá, věštío na-
dání a síle v le. Když v ruce schází riplně aneb je ien malá
a krátká, trpí dotyčná osoba na závraté a padoucí nemoci.
Když drobn mi ryhami neb skvrnami p ervána, tu trpí do-
tyčná osoba. často bolestmi hlavy, na špatnou pamět a
chab; rozum v p ípadu opačnémje tomu téžopačně.
Je-li však p ílišdlouhá, tak že sahá až na druh konec
dlaně, tu věští o dlouhém, však strastiplném věku. Když
na jednom konci neb uprost ed trochu sk ivena oblouko-
vitě, tu prozrazuie čloyěka, náchylného k okkultním vědo-
tlttlstetn, s roztlmem bystrl m a. pevn charakter. Má-li
lta konci svénr vidličkovitérozvětvení, tu je dotyčn na-
ladčrl k tčžktlrnyslntlsti, unlí se však dob e p emoci.
 -1l8_

3.R ha stolní. Jak ližjsme skorem označili, vypráví

tator hi o stavu manželském a to, ie-li celkem čistá a ne-
p erváná: o klidu a spokojenosti v domácnosti, ie-li na.za.-.
ea*u p ílišsilnou, dává zprávu o četnérodině - ie-li
poměr opačn , tu má i opačn v znam.
4. R ha žatudeční(!aterní). Když čistá a rovná tato
r ha na ruce se nalézá, tu svědčío člověku zdravém,
kter plíce, játra a žaludek v dobrém stavu má, když však
p ílišdlouhá, tak že táhne se až na druhl konec dlang, !u
je dotyčn člověk nestálé a vrtkavé povahy, když slučuje
ie s ňCt t.rou jinou r; hou, tu má částečnlvliv dotyčnéa
zabíhá-li na některou vyvl šeninu, tu dodává téžeosobě
mocně!ších vlastností této vyvl šeniny. V p ípadu opačném
má téi opačn vyznam - schází-li pak v ruce riplně neb
od ža-
lest p ílíšslabá, je dotyčná osoba těžce nemocná
ludku, plic a iater.
5..O náramku bylo již ečeno. že dává nám odhado-
vati délku věku, kterého dožijem,

666
 Obrazec XVII.

l. Životni ouběžka. Běží-lisilná, pod samotnym

palcem vznikajícírl ha krátce nahoru, věští o tom, že do-
tyčn majitel zem e v cizině. - Jde-li však mimo žtuotní
Zirria ieště jedna vedlejší souběžka těsně vedle ní a je-li
čistá, tu věští o nezdolném, ničímnerušeném zdraví.
2. Pas lásky. (TéžVenušin zvan,.) Již pojmenování
samo této zvláštní rl hy dává nám tušiti její čel. Je-li na
ruce z etelně a čistě znát, tu máme co činit s osobou za-
milovanou až po uši a nešťastnou, má-li b t osamocenou.
Když často p er ván neb rťrzn mi body znetvo en, nemá
osoba ta žádnéštěstív lásce a prožije tolikeré sklamání,
kolik značek prst ten chová. Mnohl m osobám schází riplně,
jsou to ty, jež se nedovedou pro druhé pohlaví vťrbec ani
rozeh át.
3. R ha štěstí.Běží-lip es celou ruku rovně, jsouc
z etelnou a čistou, po p ípadě dvojitou, svědectví dává
o šetrnosti, bohatství a blahobytu . Začíná-lina začátku ruky
a pak se tratí, jest to dílkaz, že dotyčná osoba k stáru
schudne, je-li opáčně vyznačena, svědčío opaku. Vzniká-li
na vrchu Venušině a béžík měsíčnímu,věštína bohat;li
sňatek. Vychází-li však z vrchu měsíčníhoa běžído dlaně,
trr věštío štěstína cestách, je-li p i tom sk ivenou, ne-
smíme dotyčnéosobě mnoho drjvě ovat.
4. Čestná rlrha. Neb vávždy nakaždé ruce znatelnou,
kde však se objevuje čistá, neb dvojitá, tu svědčío tom,
že majitel její stane se čestnym a vážen ,m občanem (t eba
ministrem). Kde chybí aneb je rozervána, dává opačn
v, znam.

KEKEm
Obr. |7.
 ,É
1

il Obrazec XVIII.
# 1. Mléčnádráha. Když tato r hadlouhá, neb mno-
tu z ní
.Ť]
fi hl mi souběžkami prov ázena, čistá a nep er vaná,
,
rnožno vyčíststěstí na cestách, v lásce u druhého pohlaví
#i a klidnou smrt ve své domovině. Schází-li riplně neb jeJi
p er vaná, tu má opačnl v ,znam a rreštěstínám hrozí na
il cestách,
2, Stril. Shledánre-li v těchto místech r zné k ížky,
sk vrny a bradavky, značíto mocné nep átele. Je-li však
.s dt riplně čist1 , tu je dotyčn človek ve své domácnost
riplně šfasten a spokojen. Je-li dost širok , je to povaha
zmužilá, !e-|i uzky, ryhy stolní a štěstí dob e p i tom
t, utvá eny, je člověk ten bázliv a skrblík. Když st l, od
í.
,r palce jest širok , dále pak do ruky se z žuje - ie za-
Éátek manželství, blahobyt a štěstí,k stáru pak nedostatek
1
a bída, v p ípadu opačnémje tomu téžopačně.
3. Trojhran. Když tato značka nalézá se v ruce čistá,
velká v rozntěru, tu znaéíz pravidla povahu zmužilou,
s jasnou myslí, je-li otev en á, téžp ímou up ímnou po-
vahu, je-!i rizky neb v sebe uzavíeny, tu mívá opačnl v -
znaín, když pak uzavírají se v těchto místech dva neb t i
trojhrany v sebe bud'me p ed tím člověkem opatrni, neb
-
se dovede velice zalichotit, ie však p i tom lstivl m a pod-
skočn m. JeJi tihel jen z jedné strany utvo en, svědčío po-
vaze rozumové a p ičinrivé,která však nenrívá zrovna
nrnoho štěstí.

oOa
()br. lli.
 Obrazec XIX,

Unr šeniny.
|ako cel , život člověka zasvěcen by| starymi ntudrci
sedmi planetám, dle jejichž vlivu zrodivší se dítko p iná-
šelo sobě již svrij vlastní osud, tak také ruka rozt íděna
vyznačuje nám těchto sedm vliv svl mi zvláštními vyv -
šeninami.
1. Prvá z nich, zasvěcena Venuši ploditelce lásky
a roditelce dítek. to největší
- šenina
vyvl na konci
Je
- na
palce a z ní věštíme vlastnosti darované člověku touto
bohyní, proto shledáváme-li, že vrch ten jest čistli, víme
ihned, že člověk zbožňován druhlim pohlavím, je mysle ve-
selé a svěží,je-li však po délce ve.dví rozdělen, tu, mlá-
denci a panny, dejte si pozor! .,5}
2. Vrch Jupiterriv, označen-li hvězdou, k ížkemneb
podobnou značkou -- prorokuje o dědictví a majetku. Je-li
hladkli a čisty, svědči o tom, že dotyčná osoba bude mít
velké štěstía oblibu u duchovních osob a proto hojného
zdaru ve svl ch podnicích dojde.
4. Slunečnívrch. Označen-li rťrzn mi p íčnlmi čarami,
věští o mocn; ch a nebezpečnl clr nep átelích, pomluvačích

9t
a lhá ích. Je-li však čist m neb jasnl m kruhem ozdoben
má opačnl v znam a dává svědectví o velké p ízni u vy-
-
soce postavenl ch osob.
3. Vrch Saturnriv. Je-li riplně čist neb čist mi rl hami
kolm;fmi protkán, tu svědčío člověku spo ivém a ve své
domácnosti šťastném,kter značnéhorispěchu se dopracuje.
P i opačnémv znamu se shledáváme, ie-li vrch ten ro-
zerván a znečistěn.
5. vrch Merkur v čist a hladk dává svědectví
o obchodním nadání a velkém zdaru v ném/ ,téžp i stu-
diích a na cestách da í se osobám takl m dob e. Vl mluv-
nost a znamenité obchody uzavírá ten, kdo na vrchu tom
ln;i více rovnych značek; rozerván-li riplně, nechť tu jeho
Obr. 19.
nrajitcl ttic ttepoclniká a věnuje se raději plodné práci rukou
sv; clr.
 :ii|:'' l'l r'.i--

:126_

6. Vrch měsíčni. Závratí a padoucinou trpí ten, kdo tento

vrch má rozervany,.též náchylností ku šílenía obrazotvor-
nosti. V opačnémp ípadu však, pevné, silné zdtaví a
-mysl,
lasnou je-li čist a ne prorván.
7. Vrclr Mars v. Když tento vrch čist , všech značek
prost, tu svědčío povaze bojovné a štěstív tomto stavu,
Téžzdar v rozep ích a pritkách - kdežio v opačnémp í-
padě by jeho maiitel nejraděli z vojny utekl, oddil III.

666 Podrobn v (Iad.

Zde, nale,znc, čJenáí,pátrající po osudu,
vyznačQ,nó všcc(y znač(y, iaž lrlu po-
dávaií vysvžtla,ni \u otáz(ám:

Budu dlouho živ azdráv?

 Obrazec XX.

obrazec tento věštío smrti člověka a sice:

l. Životní rlíha volně z náramku vycházejíci - klidnou,
milou a pirozenou srnrt.
2. Spoiení se Životní r;líhou s ryhou Saturnovou, věští
o smrti v cizině.
3. Tento čtverec na Měsíčnémvrchu praví: Zem eš
násilnou smrtí, p ivoděnou tobě blížesp ízněnou osobou !
a, ČistO zakončenía sjednocení obou těchto rlih věští
stálé zdraví ve stáru a tichou, klidnou smrt.
5. Podobné označení v prstu Merkurově praví: Zem eš
smrtí násilnou a to oběšením !

Obr, 20.
 Obrazec XXI.

l, Když r ,ha životníplná drobnych rlih neb teček

-
tu praví tobě :,Buďopatrny m,hr ozítinebezpečívykrvácením !"
2. NalézáJi se podobná značka v prstu na vrchu Ju-
piterově, tu věští,. ,,Hrazí ti nebezpečí násilné smrti rukou
vrahovou ! "
3. |e-li žaludečnírl ha p i svém konci p ervaná rl hou
vycházející z trojhranu, tu věští: ,Hrozí ti nebezpečí života
následkem těžkého poranění!'t
4. Rozdvojují-li se tyto dvě ryhy
a hlavní
- na konci, životní
věštíto: ,,Ne dob e povede se ti k stáru a
smutn bude- konec tvého života!'1
5. Podobné značky na vrchu Měsíčnémvěští:,,Pozor
na vodu, hrozí ti nebezpečíutonutím !"
 Obrazec XXII.

1. Je-li náramek čist;[ a z etelnli, tu dává na vědomí:

,,Klidnou smrt" a když trojnásobny: ,,Vysoké stá í dožiješ
ve svém domově !"
2. Tyto r;ihy kolem palce varují p ed násilnou smrtí
oběšením.
3. ,,Měi se na pozoru ve vodě, hrozí ti nebezpečíi
smrt", volají téžtyto ryhy jdoucí z náramku na vrch Mě-
síční.
4. Téži tato rlliha, protínajícíVenušin pas a r; hu Stolní,
volá k svému majiteli: ,,Hrozí ti násilná smrt, však hlavně
pozor dej, bys nebyl upálen!-

Obr,22,
 Obrazec XXIIL

l. Když r ha Štěstěny na počátku životnírli hy se t íští,

věštísmutné stá í i špatnlf konec.
2. Slučují-lise však obě tyto rllíhy uprost ed, tu hrozí
nebezpečísmrti buď v zajetí nebo ve vězení.
3. Když nalézá se na ruce vl běžek v těchto místech
vvcházející z Životni $hy, tu hrozí nebezpečíotrávením
neb nakažlivou nemocí,
4. Téžp es palec, jdou-li vroubkované r hy více podle
sebe, varují p ed utopením, proto pozor dejte na vodu a
riesvě ujte jí 1rol sv j život !
5. Toto sjednocení a spojení r h Hlavní a Stolní věští:
,Zem eš těžkou smrtí v zajetí neb ve vězenílu

o66

Obr. 23.
 Obrazec XXIV.

1. Končí-liŽivotní r; ha ve své polovině aneb je-Ii troj-

hranem zrušená, tu dává na vědomí o p edčasnéa-mnohdy
i strastipIrré smrti.
2. Končí-lilinie Stolní až na vrchu
|upiterově, tu p ed-
povídá těž, bídnou a strastiplnou smrt.
3. Venušin pas když podobnou klikatou čárou pro-
toupen, tu věští p ed neštěstím na mo i a utonutím,
4. Životní rlliha ku svému sklonu rozervána-li, a zvolna
se tratí, tu p ivolává nám : ,,Nedožiješ se velkého stá í a
vleklou nernocí zem eš !''
5, Značky tyto na vrchu Měsíce věští:
Jako vlny na
mo i, tak nestály tvrij život skončit snadno m že na vlnách
mo e varuj se jej
- !

ffiffi

abr.24.
 obrazec xxva.

,,Hrozí ti nebezpečíživota i smrti tvllim některym

1,.
p ítelem, měj se p ed ním na pozoru!((
To p ipomíná tento čtverec na vrchu Měsíčnémsvému
m ajiteli"
2. Tento vrch Sluneční,sám-li pro sebe ohraničen po-
dobnou rlihou, tu praví: ,,Měj se na pozoru sám, bys ne,
ublížilp íteli svému neb jej nezran1l, máť. žívotjeho právě
tolik ceny jako tv j !"
3. Téžtato r; ha p ivolává svému majiteli: ,,Nebuď tak
ípo ivlim až lakom,m, hrozí ti nebezpečísmrti nešťasttrou
náhodou" (je-li jaká) !
4. a 5. To|ikrát octneš se v nebezpečíživota i smrti,
kolikrát silně p ervaná je tvoje ciráha života; mnohdy budou
ti chtít odzvánět již umíráčkent, avšak neum eš, dokud ne-
dožiješ!

t2PK
Ld4Ď4

Obr. 2óa.
 obrazec xxv b.

1.

Tato r;liha dává tobě vědět jistě,

že o žiaot 1l iid,eš, ne však doma,
n brž u cizím místě!
2.

Dtuoké tt, zuí e aničí,tvoie žití,

budeš-li tuto spojku v ruce míti !
a
J.

Také toto rozdvojení o tom

tobě věští, že ti, hroeí
ne-li p 6mo smrt, tož p ec neštěstí,|
4.
za to šťastně, klidně ve své vlasti

pak-li tyto značky ve své ruce

najdeš !

[2 P
4Ď4Ďd
tr]

Obr, 2b b,
 obrazec xxv c.

1.

P ed smilstvem se měj vždy na pozoru,

neb ti hrozí z toho smrt i nemoc beze sploru.
O tom tato značka tobě praví,
varujíc tě pro tvé vlastní zdraví|
2.
Tato rozštěpená rlliha praví tobě:
Na pozoru se měj v každédobě,
neb ti ženskó, eráď,a otráuen't strojí,
neb smrt tomu,, kdo se uášn6 ko,jí,!
3.

Ještě h e pro toho však jest

komu osud p ipravil tu scest.
Neb si oprátku iiž kat proň plete,
na šibenici, mu konec azkuete.
4.
Všechno štěstíuaal ti osud s(l,m
o tom tobě zprávu tímto dám. -
Proto z neštěstí si nic již nedělej,
p ed násilnou smrtí na konci ušak
na pozoru se měj!

25 c,
 obrazec xxv d.

l.
Měj se na pozoru. mill;i p íteli,
aí a p l,i, aěku se ti žtaot nezma í,,
Proto pudy - sobství
- měj na z
ať ti stá í blah;fm mírem zazáíí!
eteli,

2.
Zeno, dívko, zvláště tobě pravím
nesluž pud m, vášním světa hrav m,
-
Sice pllod-tl d,ětsk aničí,š jistě
-
trest odplaty tě najde v kaž*démmístě !
3.
Na aod,ě hrozí záhuba tom,u,
kdo ty značky ve své ruce má.
Na led tancovat ať nejde z domu
a na lodičku ať si nesedá.
4.
Téžni tobě nic dobrého nevěštíme
jen co zasloužil si's, neb to víme: -
že suljm áaotem jen ztěá ayuá,eneš,
v těžkou nemoc jistě upadneš !

[A]
4az[A ť^

Obr. 25d.
 obrazec xxv e.

l.
Neštastryj jsi aybral osurJ, sobě
po cellj běh, pout6 ěiaotem.
Nena íkej, nezoufej však sobě,
téžjsou jiní v postavení tvém!
2,
P ed životem neuteče ten,
kdo se ulastní,m sebeurahem stá,aó,,
neboť za tělesn m časnlfm životem
ještě jin věčny život stává.
3.
Také p ed ohněm se nutno
na pozoru mít
-
tolmu, u koho lze tyto
značky zíít,

OOa

Obr. 25 e.
1,]

obrazec xxvf.
1.

Zaď,ušení,m h,rozí, sm,rt tt, ,jtstá,

máš-li zahnutou tu r hu
v tato místa.
Proto na oheň vždy pozor dej,
zbytečně si s ním nezahrávei !
2.

Také malá tato rljha o tom praví,

že tué át6 není ď,louhé, ant, adrauí,"
Proto každéchvilky v životě si važ,
ať své mládí zbytečně nepromrháš !
ó
ó.

Také tato značka chce tomu tak mít,

že bys souchotilly d,ostal jistě,
když bys do hospod moc pít,
nejméně aoď,natelnost ď"oza,jistě.

4.

St ídmost v práci, v jídle i téžv piti

nejlepšímje lékem na světě.
Ten, kdo zlatou žíltlnechce míti,
dle rady té zdraví pokvete.

P 7
N/l

Obr. 25 f .
 Obrazec XXVg.

1.

Neklid v stá í, nepokojnou clobu,

jež tě povede až k tvému hrobu.
O tom praví tento trojrihel,
že ti to je dáno za dél!
2.
Však kde p erva tato z etelná,
tam ti hrozí smrt vždy násilná.
.A jest zde t eba pozorna se míti,
by nezkráceno bylo tvoje žití!
'3.
Také dle té značky není žitíjisté
a nelze íci: zem eš klidně v místě.
Neb tě jisté potká nehoda,
která o tom tobě vědět dá !
4.

Že tě někdo z p íbuzn,ch chce zničiti

o tom dle značky té m žešvěděti.
Proto na pozoru vždy se měj,
nep átele své na blízku vypátrej!

7\] P
Ďd Ď4

Obr, 95 g.
 obrazec xxv h.

1.

Zde je konec dalšínyní cesty,

iež by životem tě chtěla vésti.
Proto, máš-li značku tuto v ruce tvé,
zavčas uspo ádej všechny věci své !
,
Také tyto drobné značky spletité
praví, že ti divně ustlal osud v žitítvé.
že máš mnoho bolu, nemocí
a že nenalézáš pomoci!
3.

Také tato značka zde

chce pro tebe zničeníjen zlé!
4.

A je-li zde takto stočená,

těžky konec, plny ritrap to se zná.
-
5.

Násilnou ti hrozí smrtí osud,

proto mírn m buď a st ízlivl m,
neb ač divně hrál si s tebou posud,
chraň se, by tě nestih koncem sv m!
6.

Konečně by vlny rády ve svrij hrob

ti ustlaly
proto život svťrj jim nesvě uj.
Raděj dbej, by myšlenky tvé všemu zlu
odolaly
v pravdě poznané vždy pevně st j !

Obr. 2ilh. 666

Jaká poranóni utrpíš
vQ svóm životó
a ia\ó mcnšíncmocc tč očckávaii,
poví ti náslcdující obrazcc..
 Obrazec XXVI.

é rozbrázdéní pod prstem Saturnov nr věští

1. Větvicovit
o padoucině, sv. Víta tanci a v bec epileptické záchvaty
2. P ervy na Stolní rl ze věští našim ženám: ,,Těžce a
s nebezpečímživota roditi budeš dítky pokolení svého !"
3. větev z Životní rllihy nahoru k vrchu suturnovu se
táhnouci varuje p ed, otravou a nakažlivou nemocí,
,4. Téžčtverečkovitérozbrázdéní vrchu Venušina p i-
votává svému majiteli: ,,St ež se zneužívánía nadužívání
pohlavního pudu, linak často onemocníšnebezpečně !-
5. Spolují-li se rl ha Štěstěny s r hou Životní a vybí-
hají-li oá naiamt<u i ony p ivolávají. člověku.: "Chraň
se,
.*rt.tnič., zneuživati zákoni p írodních, iinak jsi synem
smrti neb těžkévleknoucí se nemoci !"

KEffiffi

Obr. 26.
 obrazec xxvil.

1. Větev vybíhajícíz Životní ryhy a jdoucí |vzhťlru,

k vrchu Saturnovu, praví: ,,Pozor, ať se neotrávíš, neb též
nakažlivá nemoc tě stihnouti m že |o
2. MaIé čárky na počátku vrctru Saturnova hlásají:
,,Buď st ízliv a opatrnlf v životě svém, jinak reumatické
nemoce tě navštívía gicht a podagra ztrpčítvé stá í" !
3. Rozvětvená tato r ha volá; ,,Zranénína krku e
varuj -- buď opatrnl m- !
4, Chraň se p ed p ílišn; m rozrušením a zneužívánim
všech pudoq ch zákonťr, jinak tě stihnou nervové choroby
a mťržešse octnout v blázinci. P ed tím tě varuje tato
spletitost čar na konci vrchu Slunečního!
5. ,Téžp ed tajn;limi nemocemi měj se nu po,o"u,
neb ony jak dravé šelmy náhle p epadnou a celé tělo
zniší". Na to tě pozorna činíspletka tato pod palcem !

666
 Obrazec XXVII a.

l,
,, Do ci,zi,ny daleké-li, aajď,eš,
hrob tam jistě sobě najd,eš;
o tom tato rliha věštíjistě
neb ie krátká a tu na svém místě !
'2.
,,Však i tato rl ha o tom praví, že
již a mláď,í hrozí, nebezllečí žiaota
izdraaí, To si dob e v paměť vštípit
máš, neb sv j život dle toho si uchováš!''
3.
,Pozor dej, ba nestal jsi se samourahem,
p emoz myšlenku tu v proudu žitídravém,
náklonnost tu my ti věštíme, neb
se tuto ve dví t íštíme!-
4.
Také rozdvojení toto praví, že tvé
myšlenky vždy nejsou zdravé,
Proto nebudeš-li dle zákon Božich žíti,
buď,e ,jednou tobě špatn konec ueíti|"

5.
pak-li tuto značku v ruce máš
a nesprávně-li se kdy zachováš,
tu ti nebude tak lehko m íti,
neb nadp irozenou smrtí život dokonáš !-

666
Obr, z7 a.
 l j
1]
'l

o ínenšíchchonobách
a zpančníchvčštítyto
násladujíci r hy.
 obrazec xxvru.
l. Jseš prudké, horkokrevnélpovahy, varuj se cholerické
neduhy a buď mírn m". Tolik ti radíme my: čárky pod
vrchem Merkurov m !
2. ,,Máš krutli osud, tof riděl tvrij z tvé dávné minu-
losti, musíšvytrpět, co lsi zavinit, proto nes trpělivě k ížek
SV ch těžklich chorob _ neb vyhnout se jim nem žeš.,,
To ti věstíme my : Opačně jdoucí r hy na konci téžerl hy !
3. Kdežto my tobě pravíme: ,,Dbej si sv ch plic a važ
obě' čistého,zdravého vzduchu, bys nebyt iádumčiv m'':
Malé p ervy na vrchu Jupiterově!
4. My za tobě věštíme: ,,Nebudeš.li st ídm m a či-
stotn m, obieví .se na tvém těle vyraženina mnohá, proto
pozor, buď sebe tJballiml'' Kruhové značky a tečky na ži-
votní r ze.
5. ,,Však dosti toho máš, nás-lis sobě ssebou vzal do
života tvého, neb nevěštíme tobě nic dobrého. Však opa-
trn , st ízliv kdo b vá, chorobám se rťrzn m vždy vyh,bá''.
To ti v prost ed věku praví r hy tyto. Dbej si zdraví!

Kr KE KE

Obr. 28.
 Obrazec XXIX.

1. ,,Zádumčivostí a chorobou sleziny trpívá, kdo tyto,

znaČky na svych pr tech nosívá." o tom svědčísaturnova
povaha.
2.

,,PYed závratí tě Innohou varuje

spleteň na prstu, kde Merkur panuje!"
3.

,,Žaludek svrlj sotva ten si spraví,

komu o něm tato r ha praví,
že zimnicí a bolestí mnohou trpívá,
poněvadž v po ádku jej nikdy nemívá."
4.

,,Hlavu v souladu si zachovej,

p ed zbytečn m rozruchem si pozor dej,
to ti tato ryha na svém konci praví,
neb ti p eje ku stáru téžzdravi!"
5.

,,Oku Tvému nebezpečíhrozí,

toho drikaz kolečko zde máš.
Bys nep išel o své oko celé,
toho bedliv buď a varovat e snaž !"

P\l
d
trl

Obr. 29.
 obrazec xxx.
l. Tato zpět na vrch Saturnťrv se točícír ha značí-.
,,Se srdcem svl m budeš míti potíže,proto zapuď každou
zádumčivost, neboť Veselá mysl pril zdraví!"
2.

R ha stolní rozervaná,
p ed trvaloti zimnicí tě varuje.
Budeš-li však čist m ve své duši,
každá zimnice tě pomine !
3,

Na svou hlavu dobr pozor dej,

záchvatťl se p ílišnelekej,
ni vodnatelnosti, jež škodit se ti snaží.
To my tobě pravíme:
kíížky,čárky značíme!
4.

,,Pakli krátkou Hlavní r hu máš,

záchvatfrm rriznlim sotva odoláš.
Proto našírady také dbej
dobry lid vždy kolem sebe měj!,'
5.

,,Téžti tlzk Trojhran

horkou nenloc věští,
proto zachovej si klid,
bys nep išel do neštěstí!"

()br. 30
 Obrazec XXXI.

1.

,,Téžti tato malá rl ha praví,

že tuotl, hlauu, sotva jiny člověk spraví,
protože zde není mastiček,
jež by sesílily vťrli * rozšíily mozeček !"
2.

,,Také tobě, millf majiteli,

bude stále lékt zapot ebí,
neb máš více nemocí než zdraví,
a není léka , kterl ti je spraví.
Proto zanech všeho léčeni,
v Pííroctěsvé najdeš těšení !"
a
J.
ti kaeí,
.,Dech tuti,j nečistota plic
hleny mnohé, jež si cestu razí.
Proto pilně st ídmosti si dbej
-
zdrav , vzduch a prací mírnou sebe zameškej !"
A
.a.

že tobě služby vypovídá,

,,Žalttd,ek
o tom svědčítobě tato r;liha.
Proto varuj se vždy nest ídmého jídla pití,
nechceš-li obtížes nírn vždy míti!"
-

oaO
 obrazec xxxil,

1,

s rlrcrou nnlslí hrozí,

,.Neštěstí ti
proto nechť tě chrání sami Bozi.
Ty pak bedlivě sám sebe dbej -
každéhose rozčilenívyst íhej !',
2.

,,Také tato spojka o tom znáti tobě dává,

že ,je a nepo ádktt Tuoje hlaua,
neb tě z mládí stihly neštovice,
na tom dosti, co chceš ještě více?"
3.

,,Neb i kašlem, mnoh3j ptostonáaá,,

p i
tom a nepo ádku jeho hlaaa,
Toď,natelnost téžlu hrozí všeliká,
o tom věšti zátočka tu všeliká."
4.

,,Yéz, že hrozná sntrt ti m že ueejít e toho,

nep emtižeš-lisim sebe mnoho,
proto náladu svou trudnou p emáhej
a síly ducha svého více dbej" !

KEffiEE
 Obrazec XXXIII.

1.

,,Hvězda-li na konci této rl hy svítí,

tu máš krk su ,j eraněn mí.t,i.
Proto na pozoru se vždy měj -
od všech hádek a pranic se uchovej !"
2.

,Za to hlaua taoje bud"e zt"aněnu,

pak-li ruka tvoje tyto značky má,
neb to není lehké světem jíti
a svou hlavu stále vzhťrru míti!"
3.

Také tyto rlfhy o tom pravi, že tuou

ltlauu někď,o dosti těžce zraní,
proto na vl strahu tuto dbej,
opatrnost p i ruce vždy měj!"
4.

,,Do nemocnice as také pťtjde,

kdo neopatrnym p t této rljze buď,e,
neb ona mu zde jasně o tom praví,
že se ď,osti nebeapečně zrlní."
5.

,,Tvůj ulastní, .1l,í,tet ublížitmá tobě,

proto opatrnlfm budiž v každédobě!"
6.

Na su,ljclt plrsou zranění se dožiješ,

které dosti těžce p ežiješ.'
Neb co kaž.dá čárka v ruce praví,
to není žertem, téžto není hravé!"

Obr. 33.
ooo
 Obrazec XXXIV.
l.
,Na li,aaě sué ránu utržiš,
pak-li tyto ryhy ve své ruce z íš.
Avšak životrrí-litobě rl ha zdraví p eje,
iistym bud] že ne vždycky zle je!"
2.

,Totéžtuéntu b icltu hroeí nebeepečí,

pak-li tyto rlihy ti to věští!
Ne však smrt tu, následek má b; t,
leč jen poranění možno z ít."
a
J.

,,Mozek od zranění. rl,chró,níš,

pak-li o této zde rlfze víš.
Neb se budeš na pozoru míti
a st ízlivlim ti nutno stále blti!"
4.
,Téžp i honu pozor dej,
ni do rvačky se nemíchej,
neb ti hroeí ylostíelení aneb bodné gloranění,
to dle ryhy znej !
5.

,,Pozor, pozor, dcero, synu,

ať neneseš smrti vinu.
v nest eženémokamžiku
samauraždtt uem' 2e zuEku,.
Toho dle značky té znej,
k ní se svésti nenechej !

ooa
Obr. 34.
 obrazec xxxv a.

1.

tato značka v ruce jest,

"Pak-li
tu je čas se na pozoru mít,
neb tě bud,e chtí,t'kď,os otró,ait,
neb tě žena v záhubu chce svést !"
2.

Ani tato značka dobrá není,

poněaad,ž hrozí, ugkraácení
tomu, kdo je její dědicem,
tak to každy ku vědomí vem'!(
3.

,P,eď, dta, m auí etem se měj na, tr)ožoru,

nesvě uj svtij život divokému tvoru.
Také člověk p ílišdivokliim-li jest
vyhni se mu raděj z jeho cestl
4.

,,Malá tato značka chce to mít,

že by tě rnoh' něltdo post eli,t,
aneb bodnout do ramena,
to je rána asi stejná!"
5.

nZa to čímje rlfha tato delšízde,

tím většítvá rána a rameně.
Pak-li léka se tu obejde,
divili bychom se náramně!

6c)6
Obr. 35 a.
 obrazec xxxv b.

1.

Ramena prlj clojď,e porttnění,

ten, číprst má toto označeni.
Zda-li pravdou to, ví jistě ten,
kdo snad byl již jednou poraněn.
2.

,Také na nohu si pozor dej,

na ledě, jsa stár, se neklouzej,
nebo čárky tyto rá,ny aěští,
rnohly by tě p ivést do neštěstí l"
3.

,,Kolik čárek zde v tom místě máš,

ran nct těle t1,!tlír],á,š.
tol,i,k
O tom svědectví já podám vám,
neb jich sám několik mám!"
4.

,,Zlatou žilolt onemocn,í ten,

v číje ruce podivn , znak ten.
Proto na pozoru je se míti,
zbytečně svym zdravím neh; iti."
5.

,Také tato mald, enačka o tom praví,

že je seslabeno celé taaje atlraai,
neb již stárneš k domovu se ttbíráš,
-
blahop ejem', zd,a-li víš,karn jíti máš?"

Pl
Na 7i P
Ďá Na

Obr.35b.
 ':JryTe-Ťq. rM*

chcgš-li zdraví svó

na,b iinóho znáti,
musíštčchto značc'l1
sobč dob a dbáti !
 obrazec xxxv.
1.

síle téla, peuné aěštízdrauí

"O
rljha ato, když je čistá celá."
P ervaná-li aneb krátká spola,
na jiném ti místě jiné věci praví !

)
oSoudružka-li její pak ji doprovází,
tu do smrti ti nikdy nic neschází.
Nezvíšco je nemoc, ni mastičky žádné,
povedešJi jenom vždy své žitíádněl
,- J.

oTaké dlouhé žitía štěstí a něm 7l ejí

tyto rlfhy, když se takto pojí.
A kdo spokojen jest, ten má žitídvojí."
4,

,,Také tato r;iha, čistá-li a jasná,

dá téžtuojí ltlauě pot eh aždy eaědět,
co tVá vťrle
- práce - vyŽaduje Časná,
musíšvšak si také síly ducha hledět!"
.5.
,,Konečně ti r hy na tvé ruce praví,
jak zde dloulto budeš
- jaké tvoje zdravi
a my téžp ejeme: nechť zde dlouho žiješ,
neb to známe dob e žití,nep eži,ješ|"
-
P P
Ďl] Ď4 Ď4

Obr, 3e.
 Obrazec XXXVI.

l.
zdraaí, clnttě, zdraaé plíce k tomu
"Mnoho
p eje tato r ha a dobrou chuť tomu,
kdo ii na své ruce čistou hostí,
jen má-Ii vždy všeho do sytosti.
2.

,,Také trojhran čist, , velky, beze skvrny

dává mysl jarou, zclrauí, sílu,
a my p ejem' k tomu hojnost chutě k dílu."
3.

Pak-li ,,St, l" širok na tvé ruce z íti

-
čistlt - bez poskvrny, máš. se dob e míti.
K tomu dobročinn;f, zdráv a šťasten doma,
._ p ei i tomu štěstí, kdo ho nemá !

Neb jen sobě dává, kdo jinému p eje

-
bude mu pak dob e, když jinému zle je.

666

Obr. 36.
a::; a

Povahu kdo chcc

svou si od(r ti,
na ž a,tc,li, musí
tyto r hy míti.

9,P

l
l

1,
 obrazec xxxvil.
l.
,,Pak-li tato r ha tímto vrchem béži,
tu tvá mysl ráda z nadsmyslna téží,
vě í v žitítaie a v nich také bádá,
neb vše nadp irozené miluje, má ráda!''
2.

,Pruď,k,lj, horhoh:reuryj ten rád často blivá,

komu tato značka tajernství ocikrl vá,
neb on se rád zlobí, žlučimarně pl ,tvá,
on svět nep edělá, mír mu to nesk tá.
3.

,Za to ,jarou mysl, uěrnost, zbožnost

má mít tenn kdo chová si ji čistou.
O tom tento k ížekpraví tobě,
máš-Ii iej na ruce v každédoběl'
4.
jsi, tvore, pii své drzosti,
,r,nNeštastll1i
, neb tvá mysl nikdy dobro nehostí.
Jiné svědectví pak r ha tato pndá,
pak-li povaha tvá dobrérnu se oddá!"
5.

,,Bujaró, 1loaaha bujností p ekypí,

pa,k-li prst tento zde svoje značky jeví.
A kdo rjzdu o i neumí vždy klásti,
mťržesobě také cestu žitízmásti.

666
 abrazec XXXVIil.

l,
,,Samotu rád, človékmívá.
jehož ruka toto skr; vá.
Těžkou mysl zapuditi,
budeš jistě šťasten žíti!*
2.

,Za to sí,lu ducha, poaahu i ad,raui,

tyto rlihy majiteli praví."
3.
však sobé zahrale,
"Rád
na číruce toto je,
Děvče také nevyhostí
rrizné pletky o tom dosti."
-
4.

,Za to opak toho věstí,

kdo mriž' rouné r1jhky nésti
na suém prstu dojista,
mysl, poaaha čísta.

Pl tr1
Dd 4

Obr. 38.
 obrazec xxxx.
t.

,,Za svou choutktl ten rád všecko sází,

na číruce značka se nachází
krátké této r;ihy zde,
onakpemlišlenízve."
2.

,,A kdo na mal,íčku tyto rllihy mívá,

ten rád za lež, podaod, se ukr vá.
A dolení však části prstu jiného cos věstí,
proto opatrnl m buď a nedávej se svésti !"
3.

,,Umí,něryjm ten prlli jistě je,

když to tato r ha zjevuje.
Proto nedá-Ii se moudrou radou vésti,
p ijde p i tom jistě do neštěstí.a
4,

,,Širokou-li tuto rl hu máš

a na konci tyto značky znáš,
tu svou prttclkott poaahu jen skroť
d ív, než trudnych následk zde máš!"
5.

,.Těžhou mysl, protivnou svou

povahu nechť udolá
ten, kdo tuto rlihu p ílišdlouhou
až do prstu má.

66o
 Obrazec XL.

l.
,,Pak-li meaeru aď,e na saé ru,ce e íš,
tu chci, nechť také o tom něco zvíš.
Že's plouahE tardé, laltotné
a z bujnosti těla nemocné l"
2.
Když však čeruenott, a tlustott tuto ryhu máš,
pochybuji, že to asi znáš.
Že jsi silny, zdrav, , srďce turd,élrc,
těla silného a bujného !
3.

,,Zó,točka-li, tato na tvé ruce místa má,

lehce že nskljmi se sptlósti, necháš, to se zná,
neb jsi poď,iaí,n a lehltomEslryj
a zákon tebou ještě vládne smysln]i !"
4.

,,Však i tento neprauid,elnlj zde ťl,hel praví,

že lsi aysoltomyslryj, ukrutnlj, až ď"rauu.
Zejména když zlem se necháš svésti
k čin m nerozvážnym na rozcestí!"
5.

Za to tyto značky mnoho spraví,

neb jich majitel dá p íklad pr4vy.
mírumilounosti, něžnosti,
šetrnosti, mnohé téžcnosti.

666
Obr.40
 1
:,,:. :1117", Ťl,T'filFFEE

Kdo svó pud y v nQnávisti máš,

na znač(y tyto dobr pozor dáš,
ncb. ony ti jistč poví,
ja( si kdo v nich ještčhoví .
/
 Obrazec XLI.

l.
Pak-li nehet plalce kuělem znát ti dává,
že u žen ti kyne radost, sIáva,
tu se na pozoíu měj
-
milostné pletky nesp ádej!
,
,,Že si ráď, zah,ró,š, t eba mariáš,
ty, kdo také spojky v ruce máš,
to my tímto nyní dob e víme,
proto s Tebou ve hru, neachtíaíme!'|
3.

,,Těžko ten se smilstutl ubrání,

kdo se silou cnosti nechrání.
Neb chce stále v rozkoši jen žít,
tomu tyto značky chtějí mít.''
4.

,,Také tento Pas ldsky vám praví,

že se člověk s laskoa rdd pobauí.
A že není vždycky na tom dost,
někdy také sklidí z lásky skvo t.''
5.
Ten by nejraději sdm pra se uše scltouatr,
kdo by tuto značku nezachoval.
Proto jemu více nrravnosti si dbáti,
p átelsky a mírně vždy se zachovati.

Obr. 4l,
666
 Obrazec XLII.

l.
,,Zeiména pak čLuakrát mi,luje
ten, v číruce Pas ten ď,uakrát ,je.
Proto na pozoru, manželé,se mějte,
ieden tlruhélto neploď,urirlějtel"
2.
,,Vljtečn3jm ečn,í,kewten má blfti,
jež chce pu,d, choutky ukojiti.
O tom praví tyto rljhy eďe,
že rád obhajuje choutky své,
r

3.

,,Že téžnemalé má potíže

s pudg lásky suljni dozajista,
neb mu malik tento pravi. že
to pravda je a k tomu jistá."
4,

,,Nejhťr e však na tom člověk tak ,

jež pro choutky ylud, ušeho schopen.
O tom věští tyto drobné znaky,
p ed ním pozoí, kdo nechceš by|lapen !''
5.

,,Ten téžnasycen3jm nikď,y není, -

kdo má u palci toto ožnačení.
Nebo pudovli jej zákon mocně víže.
p sobíc mu mnohé nesnáze i k íže.

666
Obr. 42.
 Obrazec XLIil.

1.

Mladí lidé, dobry pozor dejte,

oenačení,toto ď,ob e znejte.
Na pozoru-li se nebudete míti,
mnohou hanbou bude vám pak za vděk vzíti !
2.
,,Rád itneho k zlému čtnu sued,e,
koho značka tato k tomu vede,
neb sám nestálé jsa ploaahy.
neocení pravdy dohady.''
)

?
J.

Ten téžmnohou hlou,plost plroued,e,

koho tato značka povede.
Protb na pozoru se jen mějte,
pud m pohlauním se svést nedejte!
4.
Trojhran tento také o tom praví,
že si mnoh , z vášní zničízdtaví.
Neb svťrj cel žiuot aá,šnltm hol,ď,aje,
k div, že pak k stáru churaví. /
5.

,,Také bujnli a hlj:riu,lj žiuot ued,e

ten, komu r ha tato nit svou p ede.
A tak nesnadno je pánem svlim vždy bl;it,
všechny choutky svoje ve své moci mít.

Obr.43. C)66
:.y:..i!i':./Ť'l.'"?15a'Í
" 1 ..'

Kdo chcc o tom nčco zvóděti,

zda-li slavn m budc lady muže,m,
ncsmi za l1amny vša( sadčti
- !
tu mu tímto lcccos íci mrlže,mr

:3r
 Obrazec XLIV.

l.
Neě se naděješ, sl,áay d"osáhneš,
o tom pochybnosti žádnénení,
máš-li jenom k tomu dosti jmění,
tak také svťrj rikol zastaneš !
"2.
Za to ale velmi mnoho zkusíš,
když se aá,žnosti, sám, ď,omáhati mwsíš.
neníťlehko t omu v světě žít,
kdo sám vlastní cestou hodlá jítI
3.
Také o nenáutst íě pojrnou kněží
a lid plnl světa rozkoše,
poněvadž jim Tad čest u mysli leží
a s ní tvoje blaho vše!
4.

Cieina pak tebe orlm,ění,

když té doma uznat nechtějí!
ŽaanYt prorok doma ctěn není,
až káyž odjinud jej pustějí.
5.
Rychle pak se uzlt ru ayšpthá,š,
pak-li tyto značky v ruce máš. \
\

Bedlivli pak potom pozor dej

zpétny kotrmelec nedělej !
-

ooe
Obr. 44,
 Obrazec XLV.

1.

Bláaa, slá,aa, sláaa buď,e tobé zní,ti,,

pak-li mťržeštuto rllihu dlouhou míti.
Nemusíšse ani slavnym p i tom narodit,
p ece tobě bude v sláqlě žít!
2.
VeLké cti tt d,uora obdráš,
pak-li tento k ížekv ruce z íš.
Na lid chudy p i tom pamatuj,
jemu pomoci je p ec rikol tv j!
3.
Až své postavení p eměníš,
lépe se ti, ploaeď,e.
Óestné qlostaaení, obd,rží,š,
an tě k tomu osud dovede!
4.
Nechť jsi t eba prostlim vojínem,
m, žešb t p ec ,ieště ,jenerálem,
p jdeš-li jen sv m si kolem,
ue aálce se snadno stane člověk pánem !

5.
Také štěstí ttlbě budou blahop át,
neb ti kyne v manželstuísláua,
m žeš-lise dob e oženit neb vdát,
nechť si jinlr t eba bídu sp ádá !

KEEEffi
Obr. 45.
 Obrazec XLVL
l.
Rychle azh ru, ytoaeneseš se jiště,
máš-li rl hy tyto na svém místě,
však se z toho p ílišneraduj,
na svrij konec žitípamatuj ! ,
2.

Celé p átelstvo tu o tom praví,

že ,jim. čest i slátta kyne a hojnosti.
Kéžmaií téžpro vždy hojnost zdravi
a to hlavní spokoienosti!
- a
J.

Vojínem-li budeš
- to věz jistě,
aážit sí tě bude kažď4j.
Neboť statečnyrn jseš na svém místě,
varuj se však jakékoliv vraždy !
4.

Poněuad,ž ti uelcí, qláni p,eji,

snadno dojdeš bohatství a cti !

Však jen ti se v slunné záíi h eií,

které národ za své Bohy ctí.
5.
Také tato rl ha v posled praví,
na uolně že dojď,eš cti i sláuy.
Dbej však o to, cit co tobě prqví,
bys nepozbyl své pak vlastní hlavy.

ea9
Obr, 46.
]a( ch píáte,l nab napíáte,l máš,
p cjcš_li si toho zvédótl,
tía,ba o tom tušaníncmáš,
z těchJo značcl1 hlcď sg učiti !
:rfl
 Obrazec XLVII.

l.
V cizině ti sice štěstíkyne,
avšak nebude mít stálosti.
P átelstuí si ltl,ed' naleznout jiné,
by jsi zbaven byl všístarosti!
2.

Však se o tom dozvíšbrzo jistě,

máš-li ryhu zde na tomto nrístě,
že ti nep á,telé pomollou,
když tě ď,o aěaení, clostanou!
3,
Za to opak tohoto budeš mít,
tuto r hu zde mťlžeš-liz ít,
neb ti mnoh3j p ítel p isllěje,
k blqhobyfu tebe p iuede!
.4.
Žena mnoh á toůě p eie listé,
avšak nestálá že iejí povaha,
měj se na pozoru v každémmístě,
nechť tě neopustí tvoje rozvaha !

5.
Více nep d,tel zde v světě máš,
jež se o tvé hrdlo denně snaží,
na to netaž se, zda-li je znáš, \.
na tvém lásky žáru ať se smaží!

)tr
54 N/l
 Obrazec XLVIII.

l.
Dobr,ljch p átel a d,aleké mdš cizině,
jež up ímni, věrni tobě jsou,
ač by rádi p ec, jsouce v chudobě,
p átelství své dokázat ti nemohou !
2.

Nep á,tel máš ďoma aěru hoinost,

jež ti klidu věru nep ejí,
mrzíťje vždy tvoje spokojenost,
proto na tě stáIe žehrají!
3.

,,Zda B lť' horníkem-li b;fti chceš,

tam vždy uěrryjclt tLru,hďl, nalezneš.
Na poli pak-li chléb hledat budeš,
nep átel tam téžmíti nebudeš !
4.

Máš-li v těch místech zde- čtverec,velky,

tu buď bez starosti na světě.
Neb ti p ítelem at maly
- velk1,
p t, každ,án ti štěstíuykaete!
5.
Ač nepŤdtet velmi mnoho máš,
o čemžtoto rozvětvení v krajích věští,
p ec je všechny šťastně p ekonáš,
nep ivedou tebe do neštěstí!

7
Ďá

Obr, 48.
 Obrazec XLIX.

1.

Tolik protivenství v žitízakusíš,

kolikrát je tato rliha p erušena,
že nep átel moc máš, z toho víš,
kéžívá cesta žitínerušena !
2.
Lidé, veselé jež povahy,
p ejí tobě ho;jně štěstí,eilartt,
s nimi bez své rady, vahy,
nedožiješ jistě klam ni zr,adu !

3.
Na aojně uždy ney,,'ttele máš,
neb ti vojensky stav nep eje,
proto mu raději v;/host dáš,
iistěť víš,že doma lépe je !
4.

Mnoho 1l átel, adaru, blaha, štěstí

komu nehet bíle kuěte, véští.
Kde však černljm kuětem znamenán,
tomu nep ,átel je zástups dán.

P tr
N,4 ĎJ
t2
Ďl4
l

Obr. 4.9
 1.T'w
r {,]'

Obrazec XLIX a.
l.
Viz, co značka. tato Tobě praví,
nep átele mezi, pňibuznljml, rnáš,
iež ti rušíkaždou radost, zdraví,
sklamání se u nich každéhodoznáš!1
,)

Oblouk této ryhy o tom dává zvěst,

že majitel jeho od p átel nic nechce snést,
neb je povahy popucllivé
a proto lépe vyhnout se mrr je.
ó.
podle tohoto však sk ížení
jest tvrij p íbuzn;i však všeho schopen,
p d,I by ti nejrad,é,j eničení,,
každézlo vykonat je ochoten!
4.

Také tato silná r ha čistá,

běží-litím směrem v tato místa,
praví nám, že v rodině té
ěáď,né bl,aho neuekaěte.
5.

konečně téžo neštěstí

tato značka v rodině té věští.

Pl N {
Ďd Ď4 Ďd

Obr. 49a.
Toužíš-Xitóž mčco
o bohatství zvědčti!
tg,! ti mutno $4 tčmto zmač[qárm
cpatrmč hIcdčt l

-\7..r Z\v-
vM
'l-'d

nP
 Obrazec L,

l.
.NemrLsíš se o to ani starati,
neb ti budou lidé vždy p áti,
an jsi's vybral dobrou planetu,
když si's volil tuto r hu tu!"
2,.

,Čest i, sláua bude tobě dána.

pak-li ruka tvá tak zryhována.
Proto na dobrl vždy skutek dbei,
lidské pychy sobě nevšímej!*
3.

,,Zlatá uojna pro tě bude iistě,

máš-li rlihy ty zde na svém místě.
Jenom trochu jseš-li hrdinou,
zlaté hvézdy vzejdou pojednou!"
4.

Toho d kazem i toto máš,

že i silné lidt, p ekondš,
Jenom opatrn m musíšbl t,
do krve se nikdy s nikl m p ít!

666
 U
.ť
:r|
'l'

' iti
*],
.4
.

Ť
+
Obraz Ll.
1

l.
,,Na íorn místě, krle jseš zalněstnat,lj,
všady se ti clob e pouede.
.i
Užitek, zisk, čest i p íjem íádny,
í k tomu značka ta tě dovede!"
i!
2.
Y

,,Štěstí,zdraví, spokojenóst,
bud,eš mítt, uše'ho hojnost,
pak-li rlfha tato čistá ie
až do kraje!"
3.

,Podnik kaěd4j se ti, pouetle,

mášJi takovouto značku zde!
Proto továrníkem snadno možno bl t,
zle se'p i tom věru nelze mít."
4,

,,Na tu značku dobr pozor dej,

jinému téžtrochu více p ej.
Neb je marné peněz hromadění,
když tě naide zkáza. bez prodleníln
5.

,,Však zas tyto r hy o tom věstí,

že jde k stáru tobě o neštěstí,
proto ať jen p ílišnejásáš,
když se v mládí šťaslně,dob e n/áš !

666

t
*:.
tt:
Obr. 5l.

t
 Obraz LII.

l,
,,Ať se jak chce namáhá a snaží,
komu osud blaho nep eje,
ten svrij cltléb si těžce denně aadží,
na číruce tato značka je."
2.

,,Chceš-Ii, mťržešbyli llorníkem,

aneb t eba dobrllim rolníkem.
Ni rra far'"e se ti zle neueď"e,
máš-li tuto ryhu v ruce zde!"
3.

,,Nestejné-li rozšíeni v těchto místech máš,

nestejně si nrajetek sv j také spočítáš !

V mlád,í ltojttost všeho v nadbytku,

k stáru bída s nouzí v majetku.
4.

*a uod,ě-li tou,žíššťastně žíti,

musíŠtyto rlihy v ruce miti.
Bez nich na lov ryb se nedávej,
ve zdraví se doma zachovej !"
5.
,,Na aojně-li štastnljm byti" chceš,
smilstva se však p i tom hlavně s{ ež"
Tu ti tyto značky dopomohou,
hrdinně že projdeš válku mnohou!"

666

*
 Obrazec LIII.

l.
,,Tato č,ista, dlotďtá, ryltu tobé praví,
Tvé bohatstuí, nikdo že nestaví,
neboť stálou hojnost do smrti máš mít.
p i čemžmťržeššťastně, blaze žít|"
2.
Xlnoho štěstív mládí, v mužnémvěku
p ejí tyto drobné r ,hy zde.
Pak-li šetrn;im však majitel jich bude,
nebude mu ani k stáru zle."
3.

,,Za to značlry tgto o tom světle praví,

že své .jmění těžce ten si spraví,
komu osud nouzí ustlal trní,
neb ho ještě k stáru mnohdy hlava brní"
4.

,,Když ie ,Stol,n't qiha" takto utvá ená,

staneš bohafijm se ,jenom na, krátko,
Kasa by nůyla rozházená
pozoí dej, by's nebyl žebrátko !''
5.
,oTen však nemusí se tarati,
o koho zde starají se
lidi,
ten m ž' téžalmužny dávati,
kdo ty znaěky na svém prstu vidí''

P
N/l

*,
{s.
Chcaš-li zvědét, ial<,
buda manžals( tvrij ráj,
nebudc-li pe(lcm ien,
tu sc dob e sa statí touto
poraď a na pomoc si
tyto značl1.y vcm'!
 Obrazec LIV.

l.
0 cizé se ď,í,tko postardš,
ač otcovské právo zde nemáš.
K tomu tě již tato r ha zve,
neb to určeníje žitítvé !
2.
Však že a m,anželstaíti lryne štěstí,jtsté,
o tom praví tyto spojky na svém místě.
Však jen na to p ílišnespěchej,
o ádnou se existenci d íve postarej l
3.
Tato zk ivená ti r; ha praví,
že Tvťrj stav manželsltlj adoaec
Neb ti na tom mnoho nesejde,
- aďoua sprauí.
jen když rnuž neb žena ádnym je !
4.

VŠakby mnohlii chtěl rád věděti,

kolikrat se buc]e ženiti.
Kolik ryh zde, tolikrrí;t se ylrau't,
dotyčny že svatveselí slaví.

()br. ň4.
 Obrazec LV,

l.
P ed smilstvem se na pozoru měj,
soulož jetr co léku někdy užívej.
i;,ijrit sice s touto značkou v tomto místě
)'.:j I l].] .l!
dožiješ se s ženou srnutnych konc jistě !

2.
iiil Však téžtyto značky o tom pravi
.li
že jsi milovník jen pouze hrav]}'
,
]*:

"\"
a že tolikró,te se zami,luješ,
kolik takov ,ch zde větví spat uješ !
a
J.

sk íženítoto dává tu zvěst,

že neuěra a manželstaL tu jest.
Proto lépe jest se neženiti,
nežli neplech tak;fch natropiti.
4.

Svědectví ti také p erva taká dává,

že v manželství často rozep e nastává,
která nemiIé následky míti mťrže,
ať již stihne ženu nebo muže.

o 16]

t
 Obrazec LV[.

1.

Hladké, rovné-li je toto místo --

vě , je nesporno to a téžjisto,
že cnostnou, bohatou pannu ea choť obď,rží,š,
dbej, af si ji také sobě zasloužíš!
2,
Tyto drobné čárky také o tottt ví,
že bude štastnétaé manželstuí,|
Proto mír a spokojenost sklízíten,
kdo je doved' rozsévati v pravlli den.
3
Praví o tom také tyto značky krásně,
že se ti u m,anželsl m stauu uecle šťastně,
proto si vždy domácnosti dbej,
jinde štěstí, blaha nehIedej!
4.

Však opakem šíěsúíjest vždy značka tato,

ten, kdo označen ní, tomu praví za to:
V manželstvísvé štěstínehledej,
raděj' plodné práci p ednost dej !

CI re

*
 i&

Obrazec LVII.

1.

Málo štastnou zvěst ti také dává,

když se zde ta rl ha sp etrhává,
neb ti dítko žádnénezbude,
což ovšem tvá radost nebude !
2.
Také rozrlvojení toto dává znáti,
že až ženat budeš, nebudeš se smáti!
Nebo tam, kde rozdvojení panuje,
tam nesváru, zlosti, strastí dost vždy je.
3.

Však kdo tímto označenl blivá.

ten lépe vribec učiní
když se nikdy nežení,
-
neb jen jin;fm k pohoršeníbyvá.
4.

Zvláštníznačka tato svědčíjistě,

že tvé tužby nejsou pravé čistě,
n ,brž že to vášně dravé jsou,
jež chtí ukojit jen touhu zlou.

Obr. á7.
 Obrazec LVIIl.

l,
Že ti stav manželskl k chuti není.
o tom věští tyto značky zde.
Proto nevdáš-li se bez prodlení,
k stáru již to jen tak nepťrjde!
,)

Požehnání hoiného ti dop eje,

hojnost dítek k tornu téžvždy je.
když ten k ížekve tvé ruce je !

4.
však i toto rrjzné sk ížení
není dobré pro tě značení,
neb v manželství bou e p ináší,
pletky rťtznév odvet vynáší!

.í6] '(") ,(6]

LV JJ LVJ

Obr. 58,
 Obrazec LIX,

1.

Kolik rlih zde na malíčkumáš,

tolik dítek doma odchováš !

Musí bl t však jasné, dlouhé, čisté,

jinak zemrou v mládí to je jisté.
-
2.

Téži tyto značky dávají ti na vědomí,

že dle počtu budeš požehnany -
avšak věští to ti s jistotou,
že to nemanželské dítky jsou !

3.
ít } za to žádnlich plodťr žitínečekej,
pak-li označenítoto máš.
t v pokání se tiše odevzdej,
neb to karmou z minulosti máš l
4.
Však i tyto značky o tom věstí.
že z tvych dítek nevzejde ti štěstí,
rrebo špatné jejich vlastnosti
sp sobí ti málo radosti!

O ee
 Obrazec LX.
ů'l
l.
Mrzácké téždítky odchováš,
pak-li k taklim značkám p ihlédáš !
Neb co chromé, neduživé je,
má téžv ruce označenísvé.
2.

za to uelké cti a raelosti

dožiješse ve svych dítkách jistě.
jsou-li ryhy tak vyznačeny,
jak je vidět zde na tonto místě l
3,

Také toto označeníjest

nep íznivéa tuto nese zvěst:
Dítky tvé jsou chmurné mysle, spo iví,
samy sebe p i tom sotva uživí.
4.

Téžo dítkách tyto rl hy dí:

Nejsou žádnéti dobrodiní.
Proto na ně p ílišnebuduj,
raděj sám si za iď osud sv i!
5.

P ed vraždorr dítěte tě varuje,

jak volá tato značka zde!
/
(20v
r,
"]

Uzávóp.
Lidsk život v obrazcch.

a-fl

t(
 i
l

{(

L Vysvčtleni vyv šenin v rucc.

urth uenuše.
1. Vyv šenina u palce sluje vrchem Venuše a za-
věcena lásce, čímžobrazec věrně symbolisován st ílejícím
Arnorem a milenci. Všechny dťrsledky o lásce hledáme na
tomto vrchu.
,
Urch Jorriš v.
2. Malá vyvlišenina pod ukazováčkem je vrch Jo-
vištiv (téžJupiter). Ten zasvěcen stavu duchovnímu a spra-
vedlnosti, o stavech těchto dozvídáme se zde rťrznépodrob-
nosti. Zde z.obrazen tento stav knězem a sochou spravedl-
nosti. jež držíve své ruce meč a váhy -- je se zavázan,ma
očima kdo máš smysl, uvažuj co nemá vidět?
- -
urch aturn v.
3. Vyvlišenina pod st edním pr tem, zasvěcená
Saturnovi, p edává tyto vlastnosti svllim zrozencťsm: Bystrost,
nozmyslnost, šetrnost, stálost v manželství. Obrazec p ed-
vádí nám rodinu na v letě. Otec podává dítku pokladničku,
uče je šetrnosti. Matka pečuje o blaho domácí. Mír !e zde
prav]ím domovem. l
urch slunečnl.
|,ť
4. Vyv šenina pod zlatničkenr zasvěcena lunci.
VEch tento p idělen nejvyššímoci a cti
- náležístaVťrm
šlcchlick; m, Obrazcc trváclí n;is do starrtt královského, kde
kr;il prl ttkrlltč,r:ttť,v;ilcc lrlztl:iÝ;i rltlznaky a i';itly.
 -274-
Urth }rlerkur v.
5. Merkur v vrch pod mallčkem dává vlastnosti:
Vl mluvnost, lásku k vědění, záiem na každémričelném
podniku; obchod a prrimysl jest mu zvlášť zasvěcen. Též
na obrazci jest obchodním stavem znamenitě znázornén.
Urch }lěsice.
6. Vrch Měsice p i správném vyvinutí věštío dobrl ch
vlastnostech, čistotě mravťt a srdce ku obrazo-
tvornosti a p ináležístavu námo nímu,- náchylnost
ktery zde veslujícím
mužem znamenitě vystižen jest,
lírch ]rlars v.
7. Vrch Mars v mezi yrchem Měsíčníma Merkuro-
vlim. Ieho dobré vlastnosti jsou: Statečnost, chladnokrevnost,
vytrvalost, sebeovládání. Obrazec znázorňuie nám ie zá-
pasem dvou rytí ,
a6o
ffi ffi.rl tllavní jednotné r, hy.
8. Linie Životnl. Linie tato kol palce se táhnoucí, věští
;,,
ÁrŇi a stá í člověka. Na obrazci jaině znázorněno ekou,
kde objevuje se nap ed kolébka
- pak jinoch muž a
ku hrobu,- kde pod
sta ec. Plují na lodičce svého života
palcem zmizí.
9. Linie Hlavní odhaluie nadání a vlastnosti člověka.
vIastnosti hlavy se tllíkající,vzniká pod palcem . Obrazec
p edvádí nám studenta na lodici svého života, jak svou
kocovinu a porušenllímozek napravuje pochybn; mi léky.
l0. Linie Stolni věštío rodinnl ch záIežitostech člo-
věka a veškeré záimy rodinné odhaluje. Obrazec p edsta-
vuje štěstírodinné kol domácího krbu, soust eděného na
jediné společnélodici života, plujícína ece (rjiha Stolní).
11. R ha Jaterní. Tato malá íčkadále na dlani ruky
p edstavuje nám znamenitého jedlíka, jež svou péčivěnuje
hlavně své míse neb žaludek jeho znamenitě tráví. B ,vá též
žaluď,ečnízvána a veškené vlastnosti žaludku objevuje a vy-
světluje.
Náramek sluje r ha' pod zápěstím kol ruky se
12.
táhnoucí, iež také podobnli náramek tvo í. Ruka naše zná_
zorněna s náramky t emi, každl z nich věští stá í 30 rok
které má každ z p ítomnllich cestujícíchna svém ranci
,
napsány a nosí tudížkažd, svrij věk živ9tnísebou. T etí
však s 90 léty věku svého sklání se Ía konci r;[hy do
,hrobu a rád každ, v tomto věku odložíjiž b ímě jeho.
6c6
ďď, ,ď
ilI. Vedlejšíryhy.
13. R ha cti je
v ,značná jen někdy na ruce a táhne
se kol palce. Mužové,jako velcí jenerálové a zvlášť velké
cti dosáhnuvší osoby, jsou jí zvlášť'obda eny a u mnoha
ruk vťtbec chybí
- zde znázornéna velkym korábem, na
němž stojícímuž dává rozkazy, dole pak vzdává se témuž
čest.
14. Mléčnádráha. Je více menšíchr; h na začátku
Vrchu měsíce a označena byvá jimi ruka osob více na
eestách se nalézajících.Na obrazci právě vítá žena muže
z cest se vracejícího.
15. Linie štěsti bčžírovně uprost ed ruky a z ní po-
znáváme majetkové poměry človďka. Na našíruce viáěti
ku sklonku jejímu obce, jak sv j kapitál p epočítává, jenbm
že se s ním dlouho těšit nebude, protože věku jeho je na
krátko.
16. Pas Lásky ie malá íčkamezi malíčkema uka-
zováčkem, avšak varuje p ed pudovostí a zneužíváníopoj-
ného nápoje. Na obrazci vidět milujícíse vášnivě mladé
lidi a dole dítko ie tahá za šat, jakoby íci chtělo: pozor
na následky !
17. Zásnubka. Jest to nrall;i pottiček na hraně ruky
pod malíčkem; dle počtu a množstvípoznáme, kolik svateb
bude dotyčná osoba slaviti. Na ruce našíje vidět ujíždějící
svatbu v plném veselí. Tam, kde vrchy neb r hy tyto ne-
správně vyvinuty neb v bec riplně chybí, schází buď do-
tyčnévlastnosti rlplně aneb se r zně p etvá í. To vystihnout
rikolem rukoznalce.
ooO
Kclyž v rocc 1904 počali jsme otiskovati v námi redigo-
vattónt častl1-1isu ,,Po el Záhrobní" pojednání o ruce a ruko-
znalství, llylijsme již tehdy z mnoha stran vybídnuti k tomu,
zda bychom nemohli vydati menšíknihu, iež by svllim ob_
sahcnr stala se každému p ístupnou a tak čelnou i uži-
tečnou. Brzo však poznali jsme, že propracování této za-
jírlavélzitky a drikladné osvětlení nedá se odbyt prostinkou
knihou a že k tomu zapot ebí mnoho obrazctl, jirniž věc
stala by se p ístupnějšía poutavější, následkem čehožvy-
žadoval by spis takovy velkého peněžního nákladu. Použivše
této uplynulé doby, pokud nám možno bylo, k osobnímu
zkoumání v tomto oboru, p išli jsme namnoze k tak vážnym
a p ekvapujícímzjevrim, že touha naše 'po spracování to-
hoto díla a odevzdání je ve ejnosti tím jen vzrťtstala, ze-
jména pak tehdy, když od mnohllích p íznivcri našich byli
jsme poznovu k tomu vybídnuti. Kdybychom měIi zde psát
doporučenítéto knihy, museli bychom v prvé adě uvést
celou adu jmén a osob, kterllim jsme na základě tomto
nemoce, věk a r zné události životní p edpovídali a tím
bychom zabíhali p esp íIišdaleko od svého určení.Nej-
lepším doporučením však mriže nám blliii článek otištěnli
v Národním Obzoru, pojednávající o světoznámé věštkyni
Madame de Thěbes v pa íži,která na základé rukoznalství
pracuje, jehož část, jež ocl osobního navštěvovatele psána,
,tuto doslova podáváme:
Paní de Thěbes, nejmodernějši věštkyně.
Z Pa íže.
. . . Clrcete věděti některé podrobnosti o osobě a životo-
{stt pa ížskóvčštkynčpaltí c,lc
'l'ltt'rlrcs,
vz)ltttliIy z;ijcttt, vc Vitšívciícirtrisii'l
jcjížp cclpovétli
..tL"ť-
268 _ -
Paní de 'fhébes je v Pa ížia ve Francii dosti znárna -
rozhodně však proslulost její ie větší v cizině než v její
vlasti. Aspoň široká ve ejnost pa ížskánezná celkem její
proroctví. Za to má paní de Thébes nadšené své obdivo-
vatele a početnou klientelu, které udílíosobní rady, ne ne-
podobné léka sk m konsultacím. V širokl ch kruzích ve ej-
nosti pa ížskénení nic známo o osobních poměrech této
věštkyně, o jejím věku, pravém jejím jménu a životé.Marně
jsem se po těchto záhadách pídil a proto rozhodl jsem se
navštíviti paní de Thébes, abych mohl sděliti aspoň několik
osobních doim o zaiímavé této osobnosti.
Mme de Thébes ob vá zcela blízko ,,Hvězdy" (velko-
lepého rozcestí ulic u ,,Triumfátního oblouku" pa ížského)
ve velmi vznešenéčtvrti městské, v malém občanském
bytě hledícíul do nádvo í. Salon, jenž je čekárnou, je velmi
mal ,, iednoduchym nábytkem opat enlf , ale naplněnlr vše-
možn mi p edměty, mezi nimiž mají p evahu v;/robky čín-
ského uměleckého prrimyslu a nespočetnémnožstvíspo-
dobnění slona ve všech velikostech, ve všemožnlichposicích.")
Všude lze z íti fantastické pagody a sošky Budhy, jehož
tvá ukazuje vyraz zamyšlenosti nebo naopak divoké ne-
návisti ku všemu okolí. V saloně paní de Thěbes zíílilze
mnoho fotografií, na nichž napsána isou věnování s pod-
pisy velmi známych jmén. Na jedné z podobizen je na-
psáno: ,,Alexi Karaďorděvič, obdivovatel a vidoucí" (bra-
tranec srbského krále Petra). Nad krbem jest nápis z knihy
Iob, z XIII. ieií kapitoly: "Bťrh vložil do rukou každého
člověka znamen[ udávající mu, jak život má sledovati.o'
Ve všech vitrinách, které jsou v saloně, lze spat iti odlitky
rukou všech tvarťr a všech rozměr , naznačuiícískutečně
se zvláštní charakteristikou a silou čáry, kter;fch nepozoru-
jeme prostl m okem ani na rukách podávan;lích nám každo-
ročně. Mezi těmito odlitky je nejcharakterističtějším, koro
živym vyrazem síly a vrile, odlitek ruky slavného spisovatele
*) Také všecky publikace paní de Thěbes vykazuii jako značku
vyobrazeni slona, snad posvátného zví ete siaroindického bájeslovi
a čarodějství.
159.
Alexandra Dumasa syna. Dojem vzbuzeny v pracovně paní
de Thébes je zcela jiného druhu. Pracovna naplněna je
vliihradně knihami, jejichž názvy, iako ,,Filosofie sn " a
,,Mimo vědomí", vyvolávají náladu tajemnosti. Zdá se však,
že vedle těchto studií tajemn;ich věd, které provozuje Mme
de Thěbes, jen aby postupovala souhlasně s pokrokem
bádání, opírá se věštkyně pa ížskáhlavně o díla chiro-
mant (znalcri bádání s ruky) st edověku a že na základé
nauk těchto starlich ,,mistrťl" vědy té rozvinuje svou nauku,
nalézajíc pro ni v pranenech těchto živly zák|adní.
Paní de Thébes je vysoké postavy, tělnatá, ale svižná,
má skoro bílévlasy, je zclántivě mezi 50. a 60. rokem
svého věku. Hlava její je velmi rázovitá, nakloněna nazpét,
tvá její má vyraz pátravl než suggestivní. Oděna je paní
de Thébes tmav m aksamitovlfm šatem. CeIl zjev proro-
kyně prisobí dojmem sebeovládání, autority, ano jales|
pánovitosti. Dojem neproniknutelnosti jejího zjevu zvyšují
leště vysoké černérukavice, vystupující až k
jejím ramen m,
Oznamuji čel své návštěvy: že rakouští Slované za-
jíma!íse velmi o její věštby (musím p ece vzbuditi iejí
pozornost pro věc svého interviewu . . .D a že by si tudíž
piar znati osobní podrobnosti o ní. Paní de Thěbes mně
odpovídá, že chová nejživějšízájem pro tyto slovanské ná-
rody a že si živě p eje, byti p íiemnou ve einému tisku,
jenž se k ní choval vždy vlídně. Pak .sděluje mrrě paní
de Thébes některé podrobnosti:
Je ledinou žákyní Desbarollesa, vglikého p ítele slav-
ného spisovatete Alexandra Dumasa syna. Desbarolles byl
velkl m zármutkem, dotl kajícímse prudce jeho srdce, p i-
veden ku ,,vědě ruky", chirornantii a vyhraPal ji tako ka
po nesmírné práci ze h bitova st edověké literatury a ze
šarlatánství vykladaček karet, k nimž paní de Thěbes má
největší odpor. Paní de Thěbes je kmot enkou Alexandra
Dumasa syna, Je hrda, že chiromantii vyprostila z oboru
poclrybnélro umění a povyšila ji do oboru vědy. Paní de
Thčbcs ncpopírá, že je t eba osobní zkušenosti ku, četbě
s rrtky, jaktr k vykonilrní ctiagrrosy. Mme de Thóbes nečte
š\rky tak lltIcltrucrtrlst jitkrl clttšcsloví. P ijcle-li k ní někdo
 _2Ň- _26l-

na poradu; nesmí nejprve mluviti. Věštkyně vidí na p íklad y fgnto vliv pro rostliny. Paní de Thěbes vě í v liné suve-
dob e, že její klient má na dlani věštn k ížu,ale paní renní energie, na p . v animální teplo, jehož p ím;.i vliv je
de Thěbes čte hlavně povahu, temperament, náklonnosti. driležitl nr činitelem hoiení a p eměny, nejd ležitějšíhoto
Jako prohlížílovec tlapu psa, aby poznal, k iakému druhu konu manželství.
honu je zprisobily, tak dlužno prohlédnouti ruku, aby bylo Má rozmluva s věštkyní, velmi zaměstnanou, byla
odhadnuto, jak život člověk povede. Paní de Thěbes vy-
u konce. Sděluji její pr beh, jenž s obsahem věšteckého
pravuje mně o podivuhodn ch objevech, které činískoro
almanachu, !iž podanl m, snad p ispěje ku ucelení obrazu
každéhodne, o krisích zoufalství, v néžuvrhují ji její osobnosti ,pa ížsképrorokyněo.
objevy, jako na p . objev o ,,slavné zlosynce" paní Stein-
heilové, o nížpaní de Thěbes nepraví mně nic, jsouc vá-
zána tajemstvím svóho povolání, Nejvíce váhy 'klade však
Mme de Thdbes na užitíchiromantie na nauku o nemocích.
strávila celkem několik let v nemocnicích, činícsi sta od-
litk rukou nemocnych, stiženych určitl mi chorobami a
skoro u všech pacientťr, najmě onemocněllfqh tyfem nebo
zánétem slepého st eva, nalezla určitá, stále stejná, často
p edchozí znamení na rukách, jež se stupňují p ed vypuk-
nutím nemoci nebo v ní.
Tato znamení jsou značnou pomocí pro diagnostiku,
Znamenití léka i, jako Poirier, Rolin, Doyen, vě í v tyto
objevy. Nejlepšími klienty paní de Thěbes jsou léka i, kte í
ij Rosílaji své pacienty, aniž nemocní eknou, čímstrádají.
Usudek paní de Thébes skoro vždy souhlasí s léka sk m
rczpoznáním nemoci, ií neznám,m. Kdo by neviděl velikou
driležitost tohoto objevu ! Paní de Thébes je následkem soci-
ální užitečnostisvélro objevu skoro stále uprost ed každo*
denních zármutkti, jež sama odkrl vá. Nic nebylo s to učiniti
ji blaseovanou, lhostejnou. Kolika neštěstím bylo by za-
bráněno, kolik p ehmatri bylo by znemožněno, kdyby věda
pí de Thébes byla více rozšíelta, kdyby matky dovedly
čístiu svych děti - ne snad v čarách dlaní
- ale ve
jen
tvaru prstťt, iež podávají z etelné črty tělesné i duševní
zdatnosti! Oč lépe byla by ízena vychova každéhodítěte!
Každ byl by pak skoro pánem svého žití,svého povolání,
zužitkuje nesmírnl ch darťr .své energie, nyní ztracenllich.
Opouštěiíc obor chiromantie, ekla mně paní de Thěbes,
že vě í ve hvězdn;lí vliu za okamžiku početíčlověka, jako
sta í vě ili, jako Maeterlinck vě í v ,,Inteligenci květin"
 OBSAF|:
Vedle hlavy, o které jsme v prvém bodu našeho ,Za, Omění ěísti s ru(y 3
suěcujici,ho kurslť' co nejpečlivěji vysvětlení podali (Viz Úvod. 5
Frenologie, vydaná našímnákladem), lest to nepopíratelně I. část. Rukoznalství . r 7

lidská ruka, jež zasluhuje téhožpotozumění neb ona nám Vstup . 7

podává kIíčk r zn m záhadám a odměňuje se tak snaži-

o r ce lidské se stanoviska všeobecného 12
O prstech l6
vému pozorovateli za námahu,jež byl jí tímto věnoval. Ona O palci l8
jest již samo sebou knihotl ltd,ského áuota, do které zazna- PoŠtaveníastrologie (hvězdopravy) p i čtenís rukou 22
Rrizné ťrtvary rukou 25
menány jsou vážnéudálosti člověka a proto z ní čístimťtže
každy, kdo lite e té, kterou psána, se byl p iučil, veškeré II. část. Znaěky v lidské ruce a jich vliznam 37
děje jednotlivce, jeho šťastn;fneb kiutl osud. učenío značkách v lidské ruce 39
Úkolem pak této knihy není pojednati o ruce se stano- Vyvl šeniny v ruce 40
vrch venušin 4l
viska filosofického neb vědeckého, n;i brž se stanoviska Vrch Jupiterťtv 42
čistě prorockého, věšteckého, iemuž isme již p edem byli vrch saturnťrv . 42
několik rokri pečlivépíle věnovali a proto ji vypravujem slunečnívrch 43
Vrch Merkur v . 44
ccl nejpečlivěji, by mohla vyhovět době a požadavk m do
ní kladenym co nejriplněji. Nechť čtená co neibeď,liaěji, čte, Mars v vrch . 44
vrch Měsíční 44
qlozoruje a pak soudí, sám. Mimo tuto vydali jsme sice též Zvláštnosti o vyvl šeninách ruky 46
již p edem knihu pojednávající o lidské ruce se stanoviska o rtihách v ruce 4B
všeobecného, tak zvanou ,Chiromantiio, iež nutno co l, díl živótni ryna . 52
této knihy považovat, tak že celé dílo ze dvou částíse Hlavní rl ha 53

doplňujících sestává. srdečnír ha {l4

Zdravotní r ,ha . 55
Zápěstní rlliha .\. 5(i

oOO
|r7
Ryha osudu . .l7
Vcnuširr pas 5tt
Stltrlrorttá označenívrchťr ]a rlih (il
() rtlztttčrit jcclnotlivych r lt í|2
lll" část. Fraktika ruhoznalce. . t
(iIl

Vstrtp li7
() zvlá trríelt ,zltntttettíelt rtrky ( i()
l'rirklickó 1rrltržllí
7:l
 í
Hlavnl.rlihy a znač(y v ruce. l5
Vedlejšírlihy . . . . :'; :
79
8l
,vyvysenlny 83
87
.ln vedtejších a vyvlišenin lt5
'o.|fillíťííilT l'1un]"h,
Vň},š.;í;}í: .::::::.:..: .
l17
l25
IV, Část. Podrobnlt v klad . .* . lŤi
O d.|ouhém věku a zdraví 127
,,l
,l
zraněni a nemóce l55
...:.
1ll

ó irraJa"i r
|.l

^"isi"r, r."nun,"h : l63

")
,ll

l83 x
Povaha člově\a l89
l99
::.l. O štěstí v povolání 207
't:.,'. O p átelích a nep átelích .
215
*,,:

M- 225
}i, ,

R5-
B_
ňanžels(li stav . 235
s,. Uzávěr 251
[: I. Vysvětlení vyv šenin u ru..-
r{\ . : . . . : 253
fu II. Hiavní jednolné ryhy . .-. , . 255
ťl , t

256
(|
i,
,.,
il:' boslov 257
i,li

ó6)
6Za
e]*Z9
(q..o

" t ť1 , i
bj*,*,i,E.*