Preromantismus

2.pol. 18. stol.

 reakce na přísný klasicismus
 sentimentalismus – emoce
 předstupeň romantismu
 úplná tvůrčí svoboda – nesvázán konvencemi
 styl měšťanstva
 projevil se v literatuře, výtvarném umění, v architektuře – divoké parky
 každý člověk má právo na cit – cit je morálkou a nemusí být korigován rozumem
 inspirační zdroj – lidová poezie – sbírá se a vydává
 tajemná příroda (pochmurná opuštěná jezera, hřbitovy a hrobky, noční scenérie a měsíční svit,
trosky hradů, symbol mnicha, poustevníka, vězně nebo poutníka
 záliba v historii – křesťanský, pohanský dávnověk
 exotika
 básník je bard – mluvčí národa
 naši autoři: Jungmann, Hanka, Čelakovský, Kollár
 Francie: Rousseau, Prevost
 Rusko: Krylov

 Němci: Lessing, Goethe, Herder, Schiller

Sturm und Drang (do češtiny tradičně překládáno jako „Bouře a vzdor“) bylo německé preromantické
literární hnutí, působící v 18. století

 působilo pouze v německé literatuře

 reakce na osvícenství
 tvůrčí svoboda
 emoce
 nadřazenost citu nad rozumem
 tvorba dramat
 zájem o Shakespearovo dílo

Johann Wolfgang Goethe 1749 – 1832 Výmar

 německý básník, prozaik, překladatel, dramatik a politik
 hodně cestoval- Itálie – antiku považuje za vzor
 často navštěvoval lázně - Karlovy Vary, Mariánské Lázně
 kamarád Schillera
 anakreontská poezie – inspirována láskou a vínem

román Utrpení mladého Werthera 1774

 dvoudílný román v dopisech, ich forma

 částečně autobiografický – citové projevy
 inspiraci čerpal ve svém okolí- přítel

Werther přijíždí na vesnici, aby se zde věnoval zejména malování. Po nějaké době, kdy si užívá samoty, jede Werther
na ples v kočáře s několika přítelkyněmi. S nimi jede také Lotta. Mladé, hezké děvče, které má od matčiny smrti na
povel celou domácnost. Lotta se má provdat za Alberta, dobrého a poctivého úředníka, který je nyní na cestách. Na
plese tančí s Wertherem, který se do Lotty zamiluje.
Od tohoto dne ji navštěvuje skoro denně a podnikají dlouhé procházky. Po čase přijíždí Albert. Werther, který už
nesnese déle pobývat v přítomnosti ženy, do které je bezhlavě zamilován, avšak která zároveň patří jinému, vstupuje
do služeb na velvyslanectví. Seznamuje se zde s dívkou, která mu připomíná Lottu a tráví s ní nějaký čas. Dopisuje si
s Lottou, která je již provdána za Alberta. Mezi ním a úředníky dochází k neshodám, rozhodne se tedy déle nezůstat a
místo opouští.

Werther se vrací na venkov, kde se opět začne stýkat s Lottou. Albert začíná trochu žárlit, avšak jeho galantnost a
povaha mu nedovoluje nahlas vyslovit své myšlenky. Před Vánocemi odjíždí Albert navštívit známé, Werther se opět
schází s Lottou. Vyznává jí svou lásku. Ta poznává, že Werthera nejspíše také miluje, avšak její čest jí nedovolí
klamat manžela. Werther odchází domů, napíše dlouhý dopis Lottě a pošle k Albertovi sluhu s prosbou o vypůjčení
dvou zbraní, které dle svého tvrzení má na cestu, kterou hodlá vykonat. I když Lotta tuší nějaké neštěstí, postrkována
Albertem je sluhovi předá.

Werther se o půlnoci téhož dne těžce zraní střelou z pistole. Ráno je nalezen sluhou, který jde neštěstí oznámit otci
Lotty. Před polednem Werther umírá i se svými nenaplněnými city. Je pohřben u dvou lip; v místě, které si sám určil

 následovala vlna sebevražd

navázal na faustovskou mytologii – nově přepracoval příběh dr. Fausta - by skutečná poslava 15. – 16. stol.
v Německu - kouzelník, dobrodruh, bylinkář, šarlatán - po jeho smrti - mýtus - člověk nespokojený, neklidný –
pokoušený ďáblem – přešel zejm. do něm. lidové tradice - u nás barokní lidové divadlo

1. významné lit. zpracování - renes. autor Christopher Marlowe – udělal z něj učence, který touží ještě po
větším poznání - skončil v pekle

Goethův Faust veršovaná tragédie o dvou dílech (1. díl 1808, 2. díl po smrti 1832)

předcházela mu podoba Urfaust (Prafaust)

pracoval na něm celý život
Goethe zpracoval středověkou legendu o učenci Faustovi, jenž zaprodal svou duši peklu. Předlohou faustovských
legend je skutečná historická postava dr. Johanna Georga Fausta (asi 1480–1540), středověkého německého
alchymisty, o kterém již za jeho života kolovaly pověsti o jeho spolčení s ďáblem
1.Doktor Jindřich Faust si bolestně uvědomuje, že zestárl, aniž dosáhl skutečného poznání, proslulosti nebo jmění, a
ani si nedokázal užívat životních radostí. Podepisuje s ďáblem Mefistofelem smlouvu ve formě sázky – jestliže bude
aspoň na okamžik spokojen, propadne jeho duše ďáblu; ten mu za to bude sloužit až do jeho smrti. Mefistofeles
Fausta omladí, vezme jej na cestu po světě a pomáhá mu zapříst poměr s mladou Markétkou. Vztah končí tragicky:
Markétka porodí nemanželské dítě, v zoufalství je zabije, je uvězněna a čeká na popravu. Faust ji chce pohnout k
útěku, ona však odmítá. Faust ji ponechává jejímu osudu a milosti Boží.
2.Ocitáme se nejprve v půvabné krajině, potom na dvoře mladého, lehkomyslného císaře. Faust vynalézá papírové
peníze a zachraňuje císaře před úpadkem. Na žádost císaře vyvolá z podsvětí přelud trojské Heleny. Je uchvácen její
krásou a zamiluje se do ní.
Faust získává Helenu, antický symbol krásy. Jejich syn Euforion brzy umírá. Potom zmizí také Helena; po obou
zůstává jen jejich šat. Sen antiky tak pro Fausta skončil.
Faust a Mefisto přispějí císaři v občanské válce proti vzdorocísaři. Po vyhraném boji si Faust vyžádá na císaři zemi na
pobřeží v léno
Faust je již velmi starý, ale stále činorodý muž. Pomocí hrází a přehrad zatlačil moře. Tím, že udělal něco pro druhé –
ho zachrání, dostane se do nebe.

inspirace: Bulgakov. Mistr a Markétka – román - magický realismus, Thomas Mann : Doktor Faustus
- román, Havel: Pokoušení – div hra

inspirace antikou. Ifigenie na Tauridě - drama

inspirace renesancí: Torguatto Tasso – drama

Trilogie vášně - soubor 3 milostných básní - inspirace poslední milostný vztah – stárnoucí básník a
mladá Ulrika von Levezow

balady - lyricko-epický veršovaný útvar mnohdy s ponurým, strašidelným dějem a většinou nešťastným, někdy až
tragickým koncem. Námětem je v mnoha případech provinění člověka, které je potrestáno řízením nadpřirozených
bytostí či osudu. Balady mají prudký dějový spád

psal je spolu s Schillerem

Friedrich von Schiller (1759– 1805 Výmar)

 výmarská škola (spolupráce s Goethem)

 lékař, dramatik, básník
 v tvorbě klade důraz na svobodu hrdinů
 Loupežníci – drama - hl. hrdina Karel Moore syn (romantický rozervanec), který se hned v
první scéně snaží o usmíření se svým otcem, hrabětem Maximiliánem. To se mu nezdaří, neboť
jeho lstivý mladší bratr Franz nepřečte otci Karlův dopis, ale podvrh Sblížení mezi synem a
otcem, po němž oba touží, se tedy nekoná. Karel je zklamaný a přidává se k loupežníkům, kteří
řádí v Čechách. Tam si vydobude pověst přísného, ale slušného a férového chlapa, za něhož se
v případě nutnosti (zrada jednoho z „přátel“) postaví celá banda.
Franz mezitím získá na usedlosti Moorů výsadní postavení, jelikož otec „zemřel“ (otec ztratil
vědomí, a Franz jej unáhleně prohlásil za mrtvého – když se ale ukázalo, že žije, dal ho uvěznit
do věže daleko od sídla a chtěl ho nechat zemřít hlady – před tím ho zachraňuje starý věrný
sluha Daniel). Franz se dvoří Karlově milé, Amálii, která žije v domnění, že Karel je mrtev.
Přesto mu zůstává věrná a Franze si drží od těla.

Jednoho dne se k loupežníkům přidává mladý šlechtic Kosinsky, který vede bandu loupit na
Moorovu usedlost. Tam se ukáže, že Karlův otec je živ (usmíří se), a Karel se chce Franzovi
pomstít. Pošle do paláce své nejlepší muže, ale Franz se oběsí ještě předtím, než loupežníci
dorazí (ze strachu se zhroutí).

Karel prožívá velké dilema, jestli má zůstat s lupiči, nebo s Amálií, která pro něj představuje
veškeré štěstí. Ovšem tlupa mu připomíná starou přísahu, kterou se Karel upsal lupičům vlastní
krví – je tedy jejich a Amálie také. Když Karlův otec zjistí, že je jeho syn loupežníkem, otřesem
zemře. Amálie prosí, aby ji některý z lupičů zabil, protože život pro ni ztratil jakoukoli cenu (po
celou hru má sebevražedné sklony). Moor ale prohlásí, že jeho milenka může zemřít jen jeho
rukou, a probodne ji. Její smrt ho vykoupí a on může od loupežníků odejít. Jde vykonat poslední
dobrý skutek (celé jeho loupení mělo být vlastně dobrým skutkem – ovšem až na závěr pochopí,
že je nemožné změnit svět dalšími špatnostmi): na jeho hlavu je vypsána odměna, která se hodí
nuzákovi s 11 dětmi – vydává se za ním, aby ho on mohl udat
 Úklady a láska, Valdštejn, Marie Stuartovna, Vilém Tell…- drama
 Óda na radost- evropská hymna dnes