Vincent

Sarah Brienne

2. kniha ze série Made Men

První kapitola
Lake musela při skřípání výfuku auta o chodník zavřít oči. Její otec má
starého Cadillaca, o kterém je přesvědčená, že pochází z osmdesátých
let a upřímně: potřebuje i spoustu oprav. Totální rachotina. Její otec
ho, bůhvíjak, udržoval neustálými opravami, které dělal úplně sám.
Mohl by si koupit nové auto, ale on utrácí peníze za jiné, důležitější,
věci.

Jo, jako je sázení na koně nebo házení žetony do středu pokerového

stolu.

Přestože Lakein otec byl u své dcery na Richterově škále na stupni

dvanáct, ona by ho nevyměnila za nic na světě, protože Lake moc
dobře zná druhou stranu mince. Zatřásla hlavou, nechtěla přemýšlet
nad následujícím víkendem. Hodně teenagerů by možná bylo
šťastných, že se víkend blíží, ale ne ona. Ne, pro ni jsou víkendy
mučivou součástí života.

Doslova.

Její otec konečně našel místo k zaparkování a obratně tam zacouval.

„Dobře, holčičko, užij si den. Uvidíme se v pondělí,“ Lake odvrátila

pohled od vnitřku auta, aby se setkala otcovým úsměvem.

„Ty taky, tati. Uvidíme se v pondělí,“ donutila se k úsměvu a s taškou

v ruce vystoupila z auta.

„Miluju tě, holčičko,“

Teď už se do úsměvu nutit nemusila „Já tebe taky, tati,“

Zaklapla dveře a ozvalo se skřípení. Až když se auto vzdálilo, otočila se
a čelila tak pohledům ostatních studentů. Upřímně, nebylo to tak
hrozné; vždy měli něco lepšího k probírání, než je místní socka.

Chvíli úplného ticha vyplnil hlasitý výbuch smíchu a černý kouř valící
se z výfuku otcova auta.

Lake sklonila hlavu a nandala si kapuci v zoufalé snaze skrýt svou tvář.

Skvělé. Už to nemůže být horší.

Lake kličkovala parkovištěm mezi přijíždějícími auty a studenty, když

uslyšela přibližující se hlasitou hudbu. Když se otočila, spatřila
obrovský bílý jeep jedoucí jejím směrem. Uskočila před ním dozadu a
jen tak tak se vyhnula boku auta. Srdce jí začalo bušit rychleji. Věděla
přesně, kdo řídil, ještě předtím, než dívka a její tříčlenná parta
vystoupily z auta.

Ashley.

Vždy pro ni bylo těžké pomyslet na Ashleyno jméno jen v hlavě.

„Ó můj bože, promiň, neviděla jsem tě,“ poznamenala Ashley

sarkasticky a zachichotala se.

Lake se rozhodla, že využije výjimečnou příležitost odpovědět: mnoho

šancí nemívá.

„Ó, vážně? Možná bys potřebovala brýle. Rychle, kolik prstů ti

ukazuji?“ řekla a zvedla prostředníček. Někdo poblíž se zasmál.

Ashley se zamračila a co nejhlasitěji řekla: „Promiň, nemluvím se se

sockami,“

Ale měla pravdu. Přesně tak Lake viděl celý svět – jako socku, jen
kousek odpadu u silnice.
Lake tam stála a dívala se na dívky hihňající se těmi jejich upištěnými
hlásky. Výjimečně na sebe byla pyšná, že dokázala zavřít té svini
alespoň na chvíli hubu.

Jak přicházela k vchodovým dveřím, podívala se na žlutý nápis

nalepený na vstupu do školy, hlásící: `Vítejte´, hned vedle cedulky
`Eastern Hills High´.

Mohlo by tam být spíše něco jako `Vítejte v útrobách pekla´.

Konečně se z ní, v tomhle domě hrůzy, stala čtvrťačka. Právě skončily

vánoční prázdniny a v Kansasu byla touhle roční dobou pořádná kosa.
Uvnitř budovy ale Lake překvapilo příjemné teplo.

Den začínal hodinou chemie, a jakmile její zadek přistál na židli, ozval
se zvonek, oznamující začátek vyučování. Lake hleděla na prázdné
místo vedle sebe, zatřásla hlavou a usmála se.

Každý jeden den, pokaždé pozdě.

Učitel začal vykládat látku, ale Lake ho neposlouchala. Po pěti

minutách se dveře do třídy otevřely a v nich se krčila tmavovlasá
bruneta, doufajíc, že si jejího pozdního příchodu nikdo nevšimne.
Usadila se na prázdné místo vedle Lake a tiše zašeptala:

„Myslíš, že si toho všiml?“

„Chodíš pozdě každý den, Adalyne,“ podotkl učitel.

„Jo,“ zamumlala tiše Lake.

Adalyne vypustila dlouhý povzdech a spustila:

„Omlouvám se, pane Wade. Mám hrozný týden, protože se Bůh

rozhodl potrestat všechny ženy od doby, co Eva snědla jablko. Moje
teta Flow teď navštívila –“
„Dobře, radši nic neříkej,“ pan Wade zvedl ruku a zastavil ji.

Lake se zoufale snažila nesmát. A to je to, proč je ona moje nejlepší

kamarádka.

Ona a Adalyne jsou nejlepší kamarádky už od plenek. Jejich otcové

pracují ve stejném oboru a tak Lake hlídala Adalynina máma, když se
rodiče rozhodli jít ven.

Dokud se nerozešli.

Když se Lakeini rodiče před mnoha lety rozešli, trávila jeden týden s
otcem a druhý s mámou. Ale jen dokud si její máma nenašla přítele a
pár měsíců nato se za něj neprovdala. Potom Lake trávila pracovní
dny s otcem a víkendy s mámou.

Lake si třela spánky a snažila se nepřemýšlet nad následujícím

víkendem. Nerozmýšlej nad tím, nebo si zničíš den.

Až do posledního zvonění byla v pořádku, s posledním "crrr" se ale

objevila nervozita.

„Teda, kdy už opraví to až příliš veselé zvonění?“ řekla Adalyne, když

se zvedala od stolu.

Lake nemohla uvěřit, že už je konec hodiny. Konečně vstala a obě

společně vešly do špinavé chodby. Zastavili u svých skříněk a když
Lake zadala správnou kombinaci na zámek, začala vyprazdňovat tašku
a plnit ji jinými věcmi.

„Hele, sleduj: sám Ďábel jde naším směrem, a musím říct, že vypadá
nešťastněji než obvykle,“ Adalyne zabouchla její skříňku a zády se o ni
opřela. Na tváři měla takový ten typický výraz mrchy. Ashley.

„To možná proto, že jsem na ní dneska ráno ukázala fakáče, když se

mě pokusila přejet,“ Adalyne vybuchla smíchy.
„Čemu se kurva směješ, mrcho?“ křikla Ashley a přehodila si vlasy
před rameno. Adalyne se ale nepřestávala chichotat.

„Jen jsem si snažila představit tvou ošklivou tvář, když s tebou Lake
vyjebala,“ když se Ashleyin výraz změnil na grimasu, pokračovala, „ale
naštěstí mám dobrou představivost!“

Nesměj se, nesměj se.

„Kurva sestra, říkáš si o to a nechci ti kazit radost, ale maminka jde

dnes večer s přáteli ven,“ promluvila na Lake – a zasáhla do černého.
Lake dostala skutečně asi ten nejhorší dar života: totiž sestru. Její
máma si vzala Ashleyina otce. A to, že dnes Lakeina matka nebude
doma, znamená to… Kurva, ne, ne ne… Ashley měla, už zase, na tváři
takový sadistický a vyšinutý výraz, který říkal, že tohle nedopadne
dobře.

„Promiň Ashley, ale my už máme plány,“ Ashley se snažila nezadusit

smíchem.

„Ano, jako kdybyste vy dvě mrchy někde chodily,“ prohodila.

„Takže, doufám, že se budeš doma bavit, zatímco já a Adalyne

budeme v Poisonu,“ Ashley a jejím přátelům spadly brady, zato Lake
se široce usmála. Poprvé v životě donutila Ashley opravdu zavřít
hubu. Teď je ale čas se vypařit: Lake nebyla hloupá, věděla, kdy je
dobré zmizet.

Speciálně co se Ďábla týče.

Hbitě popadla Adalyninu ruku, která se chystala Ashley nepěkně

udeřit do tváře a zatlačila ji dolů. I když jsme byly dostatečně z
dosahu Ashley, Adalyne se stále tvářila vyděšeně.

„Uhh… Lake, kdy jsme se rozhodly tam jít?“ Lake rychle začínala
litovat toho, co řekla.
„Nemohla jsem si pomoci. Ujelo mi to,“ pomalu začínala vyšilovat.

„Musíme tam jít. Víš, že stalkuje náš Facebook a určitě bude čekat, až
se to tam objeví,“ každá holka ze školy chce jít do Poisonu;
nekřesťansky předraženého teen klubu. Nají kluka, který by vás tam
vzal je prakticky nemožné, protože kluci z veřejné školy si tohle
prostě dovolit nemůžou a nebo prostě nechtěj utratit tolik za holku,
kterou do konce večera pustí k vodě.

„Poslouchej, já jsi jí to prostě do tváře vmést musela, ale jak si teď

sakra dovolíme vstup? Víš, že mi rodiče koupili nový telefon a
oblečení na začátku semestru, takže mi teď nedají ani dolar,“ začala
vyšilovat Adalyne.

Existuje jedna možnost, jak se dostat dovnitř.

„Adalyne, jak moc mě máš ráda?“

Druhá kapitola
Chvíli trvalo, že si Lakeiny oči zvykly na neonové světlo v místnosti.
Vzduch v klubu byl úplně cítit sexem: možná proto, že celou místnost
zabírali nadržení teenageři, kteří se o sebe otírali a naráželi do sebe.
Zatím nikde neviděla místo, kde by se dalo normálně najít. Byl tu jen
jeden velký taneční parket. Lake cítila, jak ji za ruku popadl její
partner pro dnešní večer:

„Pojďme tančit,“ navrhl Michael.

„Počkej, potřebuju si odskočit. Promiň, hned jsem zpátky,“ Lake

popadla Adalyninu ruku a táhla ji rychle pryč, tak rychle, jak jen
mohla.

Lake přesně věděla, jak se dostat do Poisonu. Dva kluci ze školy roky
žebrali, aby s nimi šli ven, tak konečně souhlasily – pod jednou
podmínkou, samozřejmě. Michael a Tim se nezajímali, kolik peněz
utratí, protože byli první kluci vůbec, kteří mohli vzít Lake a Adalyne
na rande, což jim dávalo takové menší privilegium chlubit se
přátelům.

Lake a Adalyne nikdy nechodily na rande. Bylo to… komplikované.

Když se obě ocitli na záchodcích, konečně byla možnost si v klidu

promluvit. Z klubu byla i přes stěny slyšet dunivá hudba.

„Teď jen doufat,“

Plán vymyslely už před školou: pozvou Tima a Michaela na rande do

Poisonu, budou předstírat, že si odskočí a pak se "omylem" ztratí a
budou doufat, že si chlapci najdou jiné společnice na večer.

Lake se postavila před velké zrcadlo a prohlížela se v zrcadle. Oproti

normálu to nebyla příliš velká změna: jen na sobě měla šaty a trochu
více make-upu než obvykle. Ty šaty dostala díky Adalynin, která jí dala
k Vánocům poukázku do jejich oblíbeného obchodu. Lake sice
původně chtěla odmítnout, když ale Adalyne spatřila černé šaty,
donutila svoji kamarádku si je aspoň vyzkoušet.

Šaty Lake sotva zakrývaly zadek, zatímco horní část byla volnější a
neodkrývala tolik. Lake byla vyšší, než jiné holky, s dlouhýma nohama
a přitom s hezkými křivkami. Nezáleželo na tom, co jí a vážně
netušila, kam to všechno šlo, protože když se dívala na své hubené
tělo, nechápala, kam všechny ty burgery mizí. Rovné vlasy po lopatky
ve světle hnědé barvě jí ladily k oříškovým očím. Stačí trochu make-
upu a vypadá spíše jako dítě, než jako samostatná a skoro dospělá
holka. Vždycky si o sobě říkala, že je taková obyčejná Jane. Vaše
nudná matematikářka Jane. Vaše sousedka Jane, která nemá ráda
hlasitou hudbu. Ta Jane odvedle, co ji znáte, ale nepřijde vám nijak
zajímavá.

Dost bylo kritizování, řekla si pro sebe a prohlédla si Adalyne.

„Myslíš, že už uběhlo těch deset minut?“ Adalyne popadla Lakinu
ruku a zvesela poskočila:

„Určitě. A já jsem navíc připravená tančit!“

Hudba hrála ještě hlasitěji, když opustily koupelnu. Na taneční parket

utíkaly skoro skrčené a prodíraly se mezi zpocenými těly, dokud se
nedostaly do středu parketu. Vytáhly telefon a rychle udělaly fotku.

„Myslim, že tohle je dost dobrý!“ zakřičela Lake, když vyfotila jednu s

líbajícím se párem z pozadí.

Protentokrát se Lake rozhodla, že se jednou v životě pobaví. Nikdy

nebyla v životě šťastnější, než když tam, uprostřed místnosti, začaly s
Adalyne tančit. Poprvé jsou na opravdové taneční párty.

~~~

Kdo tady proboha je s touhle sladkou prdelkou? Vincent sledoval to

dokonalé tělo před sebou: díval se na dívku s těma nejdelšíma a
nejvíce sexy nohama, jaké kdy viděl a ještě v černých šatech, které by
se snad měly zakázat. Speciálně s pevnou malou prdelkou, jako je
tahle

„Co je tahle sexy kočka zač? Zasraně moc jí chci poznat,“ zrovna teď
chtěl vážně poděkovat Nerovi a Amovi za to, že ho sem vytáhli. Měl
přijít do Poisonu s nějakým děvčetem a plánoval Nerovo falešné
rande, ale na tom teď nezáleží.

Byl si jistý, že tahle kočka je daleko lepší než ty tři, co měl předtím.
Chci ji.

Dobře si všímal té konkurence všude okolo ní, všech těch nadržených

puberťáků, kteří se na ni i na její kamarádku tlačili – a ona je vždy
odstrčila. Chtěl bych vidět, jak by odstrčila mě.
Každý kousek Vincentova těla byl nastartován a jeho myslí se honily
samé hezké myšlenky na divoký sex, co s touhle čičinou budou mít.

„Počkej, myslím, že je znám,“ záře neonových světel na chvíli ozářila

tvář obou dívek a on si byl jistý, že ve světle poznal tu její kamarádku
v purpurových šatech.

Tak rád by zastavil tuhle chvíli, kdy k němu obě dívky byly natočeny
obličeji a odlesky ze světel osvětlovaly jejich tváře.

Co to kurva…? „To je moje zasraná sestra!“ zabiju Adalyne a spálím ty

zasrané purpurové šaty.

„Ale kdo je ta druhá kočka, kterou potřebuju ještě dneska v mé

posteli?“ Amo byl jako v transu. Něčemu ve Vincentově nitru se ale
nelíbilo to, co právě řekl. Jeho slova zněla spíše jako zavrčení, když
sledoval tu dívku, jak si přehodila dlouhé jemné vlasy dozadu.

„Lake, nejlepší kamarádka mé zasrané sestry,“ Amo ale nespouštěl

své oči z jejího pozadí.

„Kurva, to sis ji celou schovával pro sebe?“

„Ne, chlape. Znám ji už od školky, takže o tom sakra ani neuvažuj,“

Vincent se ujistil, aby poslední část zněla opravdu jako výhružka.
Snažil se neslyšet Nerův smích: ten chlap si dozajista užíval Vincentův
vnitřní boj. Takhle o ní nepřemýšlel.

„Kurva, chlape, jen přemýšlej o všem, co jsi za ta léta zmeškal,“

zavtipkoval Amo, stále ale neodtrhl oči z Lakeina zadku. V tu chvíli
Vincentovi připadalo rozbití Amovy hlavy o stěnu jako skvělý nápad.
Já je zabiju.

„Adalyne je mrtvá už teď,“ přestože se Vincent snažil udržet se pod

kontrolou, Nerův hluboký smích mu to ztěžoval.
Když se ale objevili dva týpci, co začali jeho sestru a její nejlepší
kamarádku osahávat, rozhodl se na sebekontrolu vysrat.

~~~

Jak noc pokračovala, ona a Adalyne se dostaly do rytmu a nemohly se

zastavit. Spousta chlapů se snažilo s nimi tančit a všichni byli prostě
odstrčeni. Ony jen tančily spolu, což chlapy přitahovalo ještě více.

Když se po chvíli ale objevili jejich původní partneři, rozhodla se je

ignorovat, stejně jako ty jiné chlapy, co se snažili s nimi tancovat.
Díkybohu se nechali odstrčit a zůstali jen u sledování zpovzdálí.

Najednou ale Lake i Adalyne popadly čísi ruce a táhly je pryč. Byli to
nějací dva cizí muži. Vypadni ode mě! křičela v duchu Lake. Snažila se
chlapa ho odstrčit, když uslyšela Adalyne vřískat:

„Vincente!“

„Co?“ zmatená rychle použila všechnu sílu, aby odstrčila své

nechtěného partnera pryč. Když se otočila, uviděla Vincenta, jak jde
jejich směrem. A sakra.

Věděla, že to nebude lehké. Vincent je Adalyniným nevlastním

bratrem. Oba dva byli ještě batolata, když si Vincentova máma vzala
Adalynina otce.

Je to v pořádku, neví, že jsme byly na rande.

Jeho zkurveně-nasraný výraz tváře ale říkal něco jiného.

„Co tady sakra vy dvě děláte?“ zavrčel Vincent na Tima a Michaela,

kteří se najednou objevili na scéně. Dva cizinci se mezitím stáhli do
ústraní, najednou jsem je nemohla nikde najít.

„Jsou tu s námi,“ skvěle, takže teď už to ví

Vincent ukázal prstem na kluky, Lake a Adalyne se marně snažili mu
bránit.

„Okej, kdo sakra jste vy dva?“

Najednou Lake a Adalyne stáhly dozadu čísi ruce: Lake v nich poznala
ty samé chlapy, co to na ní zkoušely před chvílí. Očividně se jim
nelíbilo, že byli odmítnuti.

Jeden co držel Vincentovu sestru, dokonce měl koule na to, aby řekl:
„My jsme ti, kteří je přeříznou ještě před koncem noci. Tak si laskavě
najděte své vlastní,“

Lake cítila, jak jí neznámý přejížděl po zadku.

„Hej, vypadni ode mě!“ řekla a zběsile ho začala mlátit. Adalyne, na

druhé straně, ale byla klidná.

„To si vážně neměl říkat,“ pronesl Vincent zlověstně. Lake sledovala,

jak si začal vytahovat rukávy na černé košili. Z nějakého důvodu ho
teď viděla v jiném světle, než kdy dříve.

Vincent měl všechno a nikdy nebyl něco méně než bezchybný: úžasná
tvář, dokonale světlé blond vlasy a zasněné bleděmodré oči. Byl bůh.
A nejhorší bylo, že Vincent to věděl.

„Tos posral, sráči. Ten, koho tu držíš, je moje sestra a naštěstí bude
ona ta poslední ženská, kterou budeš kdy schopen držet,“ řekl a
pečlivě otočil poslední kousek rukávu.

Lake několikrát zamrkala. Ó můj bože.

„Tahle mrcha ale není tvoje sestra,“ chlap, který držel Lake, se začal
smát a blíže si ji začal prohlížet „vypadá to, že jsi moje,“ pronesl.
Lake viděla, jak se něco ve Vincentových očích změnilo, když zatnul
čelist: „Tihle kokoti jsou moji; vy dva dostaňte ty sráče, co je sem
vzali,“ skoro ta slova vyplivl.

Lake si teprve teď všimla dvou kluků za Vincentem. Když si začali

ohrnovat rukávy jako Vincent a s úsměvy na tvářích, měla čas si je
prohlédnout: jeden byl děsivý a zároveň nádherný, zatímco druhý byl
spíše obrovský a hrůzostrašný. Lake i Adalyne sebou zmítaly, ale
tentokrát je táhli Tim a Michael, kteří se je snažili dostat zpět.

Už mě tohle přetahování začíná srát.

„Chlape, myslel jsem, že to snad neřekneš,“ řekl ten fešák a popadl

Vincenta za rameno „vy, chlapi, mi můžete poděkovat později,“
pošklebování ho dělá tak nějak zlověstného.

Teď už bylo jasné, že to nebude dobré

Třetí kapitola
Akční film, v hlavní roli zabiják Vincent.

Lake nemohla uvěřit tomu, co viděla, když stála uvnitř kruhu, který se
utvořil, a poslouchala hlasité skandování „Boj! Boj! Boj!“, vážně si
myslela, že sleduje akční film.

Oči jí tančily mezi třemi kamarády, kteří prostě jen chtěli někomu z
těla vymlátit duši.

Ti idioti nemají ani nejmenší šanci.

Jeden z přátel Vincenta, ten hezčí, nechal Michaela jen tak dát jednu
ránu. Michael se vážně rozpřáhl a mířil přímo na obličej – a pak sám
upadl. Debil.

Zato Tim si do spodek nasral prakticky v momentě, kdy uviděl tu

hrůzostrašnou kopu svalů, která šla proti němu. Snažil se utéct, což
samozřejmě nefungovalo. Chytil ho, zdvihl a za krk zvedl do výšky.
Teď ještě více vyniklo to, že Tim není ani z poloviny tak velký, jako
jeho soupeř.

Vlevo se zase Vincent začal vypořádávat se svými dvěma protivníky,

těmi, kteří na parketu začali Lake a Adalyne osahávat.

Oba dva se současně pokusili o útok, kterému se Vincent obratně

vyhnul a oba dva se tak trefili navzájem. Ten, který zpočátku držel
Adalyne, se pokusil o další útok, který ale Vincent vykryl kolenem a
pak ho ještě kopl do vajec. Útočník se skácel na zem.

Vincentovi se rychle znovu rozkoukal a okamžitě popadl hlavu

druhého chlapa a vrazil mu kolenem do obličeje, což ho totálně
odrovnalo už po první ráně. Je šílený? pomyslela jsem si, když se
Vincent zasmál, jdouce k chlapovi, který osahával jeho sestru a právě
klečel na kolenou. Vincent ho chytil za triko a vytáhl ho nahoru:

„Jsi kus hovna,“ řekl a udeřil ho do obličeje „sráči!“ další rána. Chlapík
spadl obličejem na zem a nehýbal se.

Lake doufala, že je konec, ale takové štěstí samozřejmě neměla. Když

Vincent stoupl na ruku onoho chlapa, snažila se odvrátit zrak, ale
nemohla, nešlo to.

Prosím, nedělej to…

„Nikdy se znovu nedotýkej mé sestry,“ Vincent zněl vyloženě

vražedně.

On to udělá!

Lake se snažila rychle zavřít oči, ale její reflexy byly příliš pomalé:
Vincent mu znovu dupl na ruku. Při zvuku praskání kostí se jí udělalo
špatně, když chlap začal bolestí křičet, nemohla to nijak zastavit,
nemohla, a on pořád tak křičel…
Lake slyšela smích, ale nechtěla otevřít oči. Nechtěla to vidět, ale
nakonec je stejně otevřela. Viděla tři vítěze, nadšené svým
úspěchem. Rozhlédla se kolem a dobře si prohlédla zakrvácená těla
na zemi.

Změnila názor. To, čeho byla svědkem, nebyl jen akční film, to byl
horor, s Vincentem-zabijákem v hlavní roli.

Ke skupině najednou přiběhla z davu blondýna v blýskavých šatech. V

záři světla bylo vidět, že nemá obyčejné blond vlasy, měla v nich
takový růžový, jahodový odstín. Nakonec přiběhly i dvě další dívky ve
velice podobných šatech, a co nikdo nečekal, každá popadla jednoho
z jejich tří zachránců. Trojité rande, to vážně?

Nemohla přestat studovat blondýnu s obrovským zadkem a prsama,

které teď vlastně obalila okolo Vincentova zápěstí. Úplný a totální
opak mě samé.

Nevěděla, proč se jí to dostalo do hlavy, nebo proč ji to vůbec

zajímalo, ale něco hluboko v ní to udělalo. Jahodová blondýna začala
běsnit a utekla pryč z parketu, Vincent i jeho dva přátelé ji
následovali.

Lake stále byla v šoku nad tím, co se stalo. Pootočila hlavu a setkala
se Adalyninýma očima: „Co to sakra bylo?“

Adalyne se podívala dolů na chlapa plačícího na jejích botách, jak si

svíral nehybnou ruku „Co to bylo? Viděla bych to na příliš mnoho
testosteronu,“

„Pojďme. Potřebujeme zmizet před tím, než přijdou na scénu

policajti,“ řekla Adalyne a rázem vykřikla, když šlápla do kaluže krve.
Když se procpali kolem davů lidí k velkým těžkým dveřím, už se obě
cítili téměř v bezpečí, než jim Vincent a jeho dva přátelé vstoupil do
cesty.

„Co jste tu, ksakru, hledaly?“

To není dobré.

Lake si co nejvíce nenápadně začala stahovat šaty dolů, aby zakryla co

nejvíce to půjde z jejích nohou. Upravila si výstřih a na její tváři se
objevila červeň, když si ji jeden z Vincentových kamarádů začal
zkoumavě prohlížet.

„Co ksakru myslíš?“ spustila Adalyne. Vincentova tvář se zahalila

chmurem.

Vážně to není dobré!

Lake si nervózně přejížděla po ruce a nakonec se rozhodla přiznat:

„Prosila jsem ji, aby šla se mnou tancovat. Je to moje chyba. Jediná
možnost, jak jsme se tam sem dostat, bylo jít s těma klukama. Nic
jsme s nima neměly,“ Lake musela sklopit oči, neschopná čelit světle
modrým očím.

Slyšela, jak se Vincentovi zklidnil dech.

„Dobře. Nemůžete randit s klukama, dokud neodmaturujete.

Nezajímá mě, že je to jen pár měsíců. Nic neřeknu, ale lepší bude,
když vás zase nenachytám.“ Lake pocítila nával radosti a vesele
přikyvovala.

Díky bože.

Adalyne pořád ještě vzdorovala, ale když ji Lake udeřila do ramene,

hbitě přikývla. Vincent vyndal z kapsy klíčky od auta a jemně jimi
zacinkal: „Jděte do auta. Vezmu vás obě domů,“
Adalyne popadla klíčky z Vincentovy ruky a obě se rychle rozběhly k
autu.

Během let, co trávila a Adalyne věděla, že Vincent má i své stinné

stránky: a někdy je lepší utíkat. Ale on je kurva šílenec!

„Spálíte ty zasraný šaty, až přijdeme domů!“ zakřičel Vincent přes

klapání jejich podpatků na chodníku. Obě se ještě snažily na poslední
chvíli stahovat šaty dolů, Adalyne byla trochu méně úspěšná „anebo
je dejte mně. Já se jich zbavím,“ řekl. Lake a Adalyne se na sebe
zmateně podívaly.

Co, kčertu? Proč?!

Ani jedna se proti jeho rozhodnutí ale nebouřila.

Společně našly Vincentovy auto, Adalyne odemkla a usadila se na

sedadlo spolujezdce. Lake otevřela zadní dveře. Adalyne se najednou
zastavila: „Počkat, já bych neměla sedět vepředu, že?“ zašeptala.

„Eh, ne!“ odpověděla tiše Lake, než sama nasedla do tmavého auta.
O vteřinu později, si sedla na zadní sedadlo i Adalyne. Vincent je ještě
dobíhal.

„Adalyne, jen drž klapačku zavřenou, řekni alespoň promiň. Nebo

omlouvám se, nebo tak něco. Tátové nesmí vědět o tom –“ Adalyne
protočila panenky:

„Já vím, já vím. Stejně, nemáme dovoleno randit. No ták; byla to

taková zábava!“ Lake musela přiznat, že se takhle nebavila už dlouho.

Okej, nikdy.

„Ano, dokud tvůj šílený brat–“

Pak se ze tmy vynořil Vincent a dveře auta se rozlétly.

Čtvrtá kapitola
Doslova za 20 minut se celá Vincentova noc zhroutila. Ačkoli, jeho
vztek se už konečně klidnil – nebo se alespoň snažil.

Kurva, co si Adalyne myslela? Když drapnul dveře auta, dobře slyšel

Lakein tichý hlas v autě: „Ano, dokud tvůj šílený brat–“

Ne, kurva, co si jako Lake myslela? Dobře, pokusí se uklidnit.

~~~

Sakra. Slyšel mě?

Vincent startoval auto. „Co jsi řekla, Lake?“

Sakra. Slyšel.

Lake se snažila znít vyrovnaně: „Já – já jsem nic neřekla,“

„Ano, řekla,“ řekl věcně, zatímco startoval motor. Ozvalo se tiché

zadrnčení a motor se rozezvučel.

„N-Ne, neřekla,“

„Ne, neřekla,“ souhlasila Adalyne, snažíc se pomoct kamarádce.

Vincent se přes zpětné zrcátko podíval na Lake.

„Takže jsi nechtěla říct ‚tvůj šílený bratr‘?“

Lakein pohled se setkal s jeho ve zpětném zrcátku, což jí dodalo

smělost lhát.

Lži.

„N –“ Nebo radši ne „ano,“ přála si, aby mohla změnit odpověď, když
na něj pohlédla. Počkat, chtěl, abych lhala? Jeho tvář byla nečitelná.

Za ta léta s ním mluvila nesčetněkrát, ale neměla žádné tušení, jak

zacházet s novým Vincentem.
Hraní na pravdu a odvahu je hra, kde nebyla dost statečná ani dost
zkušená na to, aby jí vyhrála.

„Dobře, bylo trošku šílené, když jsi mu rozdrtil ruku,“ přiznala

Adalyne. A právě tehdy Lake viděla, jak se přepnul do normálu.

„Příliš?“ Vincent se zasmál.

Ó můj bože.

Je šílený.

„Jo, trochu přes čáru. Ale ano, tak nějak si to zasloužil,“ řekla Adalyne
a pokrčila rameny.

Oni oba jsou šílení.

„Nemůžu uvěřit, že Nero randí,“ prohlásila šokovaně Adalyne. Lake se

na ni nechápavě podívala.

„Který z nich byl Nero?“

Adalyne reagovala shovívavým pousmáním: „Ten víc sexy,“

Mělo mi být jasné, že takový fešák bude mít nějaké exotické jméno.
Lake si nemohla pomoct a pousmála se.

„Ohhh. A ten velký byl…?

Adalyne obrátila očima v sloup „Amo,“

Lake viděla, že se Vincentův hněv vrátil, když se podíval do zrcátka a

uviděla jeho tvář.

Co má zase za problém?

Rozhodla se ho ignorovat: „Jsou oni v“ – Lake ztišila hlas do šepotu –

„mafii?“

Vincent vybuchl smíchem: „Proč šeptáš?“

„Protože si nemyslím, že je to něco, co můžeš říkat nahlas!“ vážně mi
dává zabrat.

„Lake, nikdo tady v blízkosti není. Kurva, tvůj vlastní otec je taky v
mafii,“ Vincent zněl stále pobaveně.

Lake otočila hlavu a dívala z okna, cítíc se trochu zahanbená. Pravda

byla, že nevěděla o mafii příliš.

Vím dost na to, abych věděla, že nechci znát víc.

Lake věděla, že takzvaný ‚family man‘, člen rodiny, nevedl k ničemu

jinému, než k problémům. Její otec sice začal gamblovat, ale mohl
také začít dělat horší věci. Mnoho manželek ovdovělo – pokud však
měli dost štěstí a nepoužili je jako záruku.

Takže ano, ignorovala to, protože nikdy nechtěla tyhle věci znát.
Naštěstí byla mimo.

Jsem si zasraně jistá, že se do téhle rodiny nikdy nevdám.

„No, tohle ale není něco, co bych propagovala,“ přiznala.

Jeho modré oči se znovu setkaly s jejími v zrcátku.

„Ale je to něco, s čím musíš být ve shodě,“

„Ne nadlouho,“ její spojení s mafií bylo minimálně, takže se nemohla

dočkat, až odmaturuje a bude mít sladkých osmnáct. Bude se moci
odstěhovat a jít na vejšku, zanechat to všechno za sebou. Mohla by
odpřisáhnout, že spatřila zklamání v jeho tváři, ale jeho další slova ji
vyvedly z omylu:

„A mimo to, naši otcové jsou v mafii: my ne. Vlastně, ještě ne,“ neměl
žádné pochyby o tom, co mu přinese budoucnost.
Lake vždy tušila, že Vincent půjde ve stopách svého otce. Ten měl v
mafii příliš vysoké postavení na to, aby to jeho syn nepřevzal. Věděla,
že Nero a Amo půjdou také. Podle toho, jak bojovali, by člověk řekl,
že to mají v krvi. Oni se pro to narodili.

Zbytek cesty proběhl v tichosti a jedním slovem se dal popsat jako

trapný. Ticho přerušil až Vincent, když parkoval na jejich příjezdové
cestě.

„Vy dvě zůstaňte za mnou a jděte do mého pokoje, dokud

nezkontroluji, jestli je všude čisto. Pokud vás máma a Sam chytí v
tomhle oblečení, nebudu schopen vám moct pomoci,“

Lake i Adalyne souhlasily, když vyskočily z auta a držely se blízko za

ním. Lake byla vděčná, že Vincentův pokoj připomínal spíše pokoj pro
hosty, byl v prvním patře, vedle předních dveří. Úlevu ale pocítila, až
když se za nimi zaklaply dveře.

Společně v tichosti čekaly v tmavém pokoji, dokud se Vincent nevrátí.

Díky Bohu, že dnešek už končí.

Pátá kapitola
Vincent pomalu procházel domem, neschopný se soustředit. Zoufale
potřeboval dostat vlastní tělo pod kontrolu. Každý den byl pro něj
pravidelný boj a jeho mysl s tělem byly ve válce. Jeho tělo bylo
připravené a 100% jisté, že vyšuká jeho vlastní rande a na 99% že
vyšuká i Nerovo holku. Kčertu, ta holka byla ale žhavá a to, že mu
chytí ptáka pod stolem, rozhodně nečekal. Když ale viděl Lake tančit,
jeho pták ztvrdl jako kámen. Byl si jistý, že se mu to předtím nikdy
nestalo a to kurva vážně jistý.

Znamená to víc, než si dokážete představit, protože vyšukal každou

sexy holku na té jejich soukromé škole. Je třeba říci, že na Legacy
Prep bylo mnoho bohatých, sexy dívek, které sem přišly se svými sexy
maminkami.

Když se Vincent přesvědčil, že nikdo není nablízku, vrátil se do

obýváku a sedl si na gauč. Před očima se mu vynořil obrázek Lake,
když tančila v těch zatraceně sexy šatech.

Okej Vincente, poslouchej svůj mozek.

Vincent zpomalil dech.

Tohle je Lake, o kom přemýšlíš.

Zase zpomalil dech.

Nejlepší kamarádka tvé sestry.

Zase zpomalil dech.

Jen jsi byl napružený a připravený jí ošukat.

S posledním pokusem o zpomalení dechu byl konečně zase rozumný.

Vincent byl rád, že je to pryč: následující den se probudí a nebude
přemýšlet o Lake, až bude vymrdávat nějaké kundičce mozek z hlavy

Když vstal z gauče, už měl vše plně pod kontrolou.

Vincent byl připraven čelit Lake znovu, teď už byl klidný, chladný a
soustředěný.

Co to ksakru je?

Vincent hleděl na tašku ležící na stolku. Natáhl se pro ni a popadl

něco kulatého, co bylo zaseknuté mezi školními složkami a papíry.
Dobře věděl, co se v kulatém pouzdře skrývá za tabletky.

Pokud je tohle Adalynino, zabiju ji i toho sráče, co se jí dotkl.

I když přemýšlel o jiných možnostech, jako že je to Lakeino, došel ke
stejnému závěru. Vnitřní hlas ho nabádal, aby se uklidnil.

Ser na to.

~~~

Lake hleděla na příšerku na dveřích, když se světla najednou

rozsvítila. Její dech se zrychlil, jak byla zvědavá, co se mohlo stát za
těch 5 minut, co tu byla.

Je alespoň někdo mrtvý?

Adalyne měla slzy na krajíčku, když viděla, jak Vincent vztekle práskl
dveřmi.

„Co je to?“ ukázal na kulaté pouzdro, co držel v rukou.

Adalyne a Lake hlasitě vydechly, jako by dech zadržovaly celou

věčnost.

Bohudíky, nikdo nezemřel.

„Ježíši Kriste, Vincente! Sakra, tys nás vyděsil!“ řekla Adalyne, stále se
snažíc chytit dech. Vincentův hlas byl chladný, když si strčil tabletky
do kapsy.

„Čí je kurva tohle?“ konečně Lake a Adalyne svitlo: našel

antikoncepci. To bylo stejně špatné, jako nalezení mrtvého člena
rodiny. Adalyne si nervózně mnula ruce.

„Okej, Vincente. Zkus se uklidnit a na vteřinu poslouchej,“ začala se

hihňat „věř mi, později se nad tím dobře pobavíme,“ ale její smích
pohasl, jakmile si prohlédla Vincentův výraz.

Kurva, někdo je mrtvý a jsem to já.

„Jsou dvě zasraná pravidla, která musí každá dívka v rodině
dodržovat, první: nemůžeš randit, dokud neodmaturuješ; druhé:
můžeš šukat až po svatbě a to s požehnáním rodiny,“ Vincentův hlas
se snížil „víš, že nemáš dovoleno být na tabletách, hlavně, když
nesplňuješ věk. Za jednu blbou noc jsi stihla porušit všechna
pravidla,“

Lake si přála, aby mohla utéct a schovat se. Znala pravidla, která se
nastavila kvůli bezpečí dívek a kvůli rodině.

Vincent zvedl hlas, očima přeskakující z jedné na druhou.

„Takže, čí jsou?“ Adalyne sklopila pohled na podlahu.

„Um…“

Lake pohlédla přímo na Vincenta:

„Jsou moje,“ Vincentův pohled držel Lake na místě, jako by byla

vězeň.

„Adalyne, ven,“ ona se ale nepohnula „z pokoje. Hned!“ zavrčel

Vincent. Tentokrát Adalyne vážně odešla, tiše za sebou zavřela dveře
a nechala vše na své nejlepší kamarádce.

Lakeina hruď začala rychle stoupat a klesat, zatímco on tiše stál a zíral
na ni. Snažila se odvrátit pohled, ale bála se, co by udělal. Když se
dveře zaklaply, prolomil ticho:

„Šukala, jsi s tím chlapem, co s tebou dneska byl v Poisonu?“

Huh?

Co? Ne!

Kdo si ksakru myslí, že je?

Lake byla naštvaná, že měl tu drzost se vůbec ptát.

„Řekla jsem ti, že jsme je použily, abychom se tam dostaly. Ani jsme s
nima netancovaly! Ty seš takovej kretén. Napadlo tě vůbec, že ty
tabletky beru kvůli tomu, že moje perioda je pěkně na hovno?“

„Promiň,“ Vincent přistoupil. Lake si byla jistá, že se ji snaží zastrašit.

„To byla moje taška, a ty jsi neměl žádné právo prohledávat ji. Není to
tvoje věc, ani kdybych s ním šukala!“

Kurva, kurva, kurva!

Tohle Lake vážně chtěla vzít zpět už ve chvíli, kdy to vypustila z úst.
Začala couvat. V jeho světle modrých očích, které jí teď přejížděly po
celém těle, byl nebezpečný výraz.

„Zlatíčko, je to moje věc, když máš šaty, jako jsou tyhle,“ nikdy
necítila něčí tak upřený pohled, jako právě teď. Lake byla posraná
strachem, ačkoli to nebyl Vincent, kdo jí naháněl strach: děsilo ji to,
jak na jeho slova reagovalo její tělo.

Co to se mnou dělá?

Nohy se jí začaly třást, když ustoupila o další krok, snažíc se udržet

vzdálenost mezi nimi. Neměla žádný prostor, narazila nohou do
postele a svalila se na ni.

Lake ho začala vidět jinak, už podruhé za tuto noc, jako když ho

sledovala, jak se k ní blížil. Hruď se jí zvedla, když stál nad ní a jeho
nohy se dotýkaly jejích stehen.

Je to…?

Je to skutečné?

Vincent vypadal dokonale. Byla si jistá, že nikdy nikdo nebyl více

dokonalý než on. Vincentův hlas byl tichý, když se zeptal:
„Lake, jsi ještě panna?“ Lake si nemohla pomoci a v nervozitě si
olizovat rty. Pomalu přikývla.

„Jo,“ Vincent přejel palcem přes její rty.

„Dobře,“ zastavil „takže když půjdeš na další rande, utrhnu mu ruku.

Budeš s někým šukat a utrhnu mu ptáka. A pokud tě znovu nachytám
tančit v tomhle zlatíčko, tvé dny panenství budou sečteny. Chápeš?“

Lake udiveně zamrkala.

Řekl právě to, co si myslím?

Hbitě si přitáhl její hlavu k jeho obličeji, popadl ji zezadu vlasy a otočil
si jí tváří k sobě.

„Pochopila jsi?“

Ó můj bože.

Marně se snažila bojovat s teplem, které se jí šířilo břichem.

„Ano.“

„Hodná holka. Teď se nehýbej,“

Proč-?

Vincentovy rty se přitiskly na její. Nikdy, ani za milion let, si

nepředstavovala, že její první líbání bude s ním. Zpočátku byl polibek
něžný, zatímco její vlastní žaludek dělal salta, ale pak se rychle změnil
na drsný. Lake se cítila jako v nebi, když ucítila jeho prsty na týlu své
hlavy. Cítila nutkání dotýkat se ho, oplatit mu polibek. Začala mu sát
ret a pevně ho chytla za blond vlasy. Neuvědomovala si, co dělá,
dokud sám nezrychlil a neprohloubil polibek. Lake zasténala a přitáhla
si ho ještě blíže. Tehdy Vincent polibek zastavil: tak rychle, jak s ním
začal.
„Měla bys jít,“ Lake, stále omámená, na něj tupě zírala „měla bys jít,“
zavelel příkře.

Co má kurva za problém?

Lake vyskočila z postele a strčila do něj.

„Tys mě políbil první!“ rozzuřeně dupala ke dveřím a když je otevřela,

Vincent znovu promluvil:

„Řekni Adalyne, aby přinesla ty zasraný šaty,“

„Naser si, Vincente,“ řekla Lake a práskla za sebou dveřmi.

Šestá kapitola
Neslavná cesta hanby. Lake byla rozčilená. Ne, Lake byla nasraná.

Neměl se mnou tak zacházet!

Vletěla do Adalynina pokoje a běžela přímo k šatníku, kde se rychle

vysoukala ze šatů.

„Lake, je vše v pořádku?“ zaječela Adalyne od dveří.

„Jsem v pohodě,“ zamumlala Lake.

„Co se stalo?“

„Nic. Absolutně nic,“ nejde přece, aby řekla své nejlepší kamarádce,
že políbila jejího bratra. Plus to byl její vlastní způsob, jak lhát sama
sobě.

Když se Lake převlékla do starého trička a kraťasů, vyšla ze šatníku a

spatřila Adalyne připravenou v pyžamu na spánek.

„Tvůj bratr řekl, abys mu přinesla ty šaty,“ vyštěkla a hodila své šaty
na postel.
„Uhm, okej…“ Adalyne se začala zvedat z postele.

„Vlastně ne, udělám to,“ řekla a popadla její i Adalyniny šaty. Sešla po
schodech dolů do Vincentova pokoje a krátce zaklepala. Vincent
otevřel a jediné, co viděl, než mu šaty přistály v obličeji, byl Lakein
pobavený úsměv.

„Co…?“

„Dobrou noc,“

Otočila se na patě, dokud byl v šoku a dala se na útěk. Protože když

dloubnete do medvěda, je lepší utíkat.

Vyšla po schodech do Adalynina pokoje a lehla si na postel vedle ní.

Chvíli bylo ticho.

„Lake, jsi si jistá, že seš v pohodě?“ její kamarádka se ale radši otočila
se na svou stranu: nechtěla se dívat Adalyne do tváře.

„Jo, jsem v pohodě,“

Byla vděčná, když Adalyne zhasla lampu a rozhodla se na víc neptat.

Lake ani nevěděla, jak by o tom měla začít smysluplnou konverzaci.

Ou, hej, tvůj bratr a já jsme se vášnivě líbali.

Ne, Lake si tohle vezme s sebou do hrobu.

Ležela v posteli hodiny. Myslela si, že to bylo jen špatné svědomí a

pocit viny, co jí nedala spát, ale popravdě, nebylo to tak. Vincent v ní
zapálil oheň a nevypustil ho ven, takže se v ní rozhořel ještě silněji.

Lake se takhle nikdy předtím necítila a tak došla k závěru o vině.

Nemohla si přestat opakovat ten moment znovu a znovu. Jak ji
Vincent…

Stop!
Lake se zvedla z postele, dávajíc pozor, aby nevzbudila Adalyne. Jen
potřebovala trochu prostoru.

Sedla si na výklenek v okně a zadívala se do noci.

Nevěděla, jak se má cítit, nebo co si má myslet o její první puse. Byla

si jistá, že má být ohledně toho šťastná.

Něco na zahradě přitáhlo její pozornost. Nezachytila více než pohyb

čehosi třpytivého. Když to přišlo na příjezdovou cestu, její srdce
ztěžklo jako kámen. To něco byly třpytivé zlaté šaty. Znala ty šaty,
protože dívka, která je měla oblečené, byla v Poisonu s Vincentem na
rande. Lake si možná myslela, že jejich rande ukončila, ale spíše ho
jen odložila.

Dívka se na vysokých botách nesla směrem dolů k zaparkovanému

autu. Po líci sjela Lake jediná slza a ona se raději vrátila do postele.

Jsem tak hloupá.

Lake věděla, že v životě dostanete jen jednu první pusu, a ta byla

promarněná. Konečně si uvědomila, jak se ohledně toho cítila.
Kompletně a totálně zklamaná.

~~~

„Máma udělala snídani, tak vstávej!“

Lake se cítila slabá, když ji Adalyne honila, aby vstala. Neměla tušení,
jak dlouho spala.

Její oči byly oteklé kvůli tichým slzám, které ronila celou noc a byla si
jistá, že si musí umýt svou uplakanou tvář předtím, než půjde dolů ke
snídani. Jediný důvod, proč tam půjde, je, že ví, že Vincent nevstane
před obědem.
Sedla si ke stolu s pocitem zadostiučinění: přesvědčila se, že je
skutečně takový, jaký si myslela.

Vyhnula jsem se letící kulce.

Začala si na talíř nakládat lívance a slaninu.

„Děkuji, Carlo. Voní to –“ její pozornost náhle upoutal plížící se

Vincent, oblečený jen v kraťasech.

Nebo ne.

Lake otočila hlavou k Adalyniným rodičům: „Lahodně,“ Carla se na ni

mile usmála:

„Děkuji.“

Když si Vincent sedl vedle, snažila se ho nevnímat.

Jen jez svou slaninu.

„Tak, co jste vy dvě dělaly minulou noc?“ zeptal se Vincent, když si

plnil talíř. Lake i Adalyne dobře zaznamenaly jeho vysmátou tvář.

Ale, jen tak jsme se potulovaly. Víš, do nákupního centra, najíst se,
pak filmy,“ řekla Adalyne.

„Dlouhá noc, co?“ nadhodila Lake a sledovala Vincenta, jak uždibnul

kousek slaniny. Začal pomalu žvýkat a přitom ji pečlivě pozoroval.

„Ano,“

Lake nechtěla přerušit oční kontakt; chtěla vidět jeho reakci.

„Odešel si uprostřed noci? Protože jsem měla tušení, že jsem někoho

viděla odcházet, když jsem se dívala z Adalynina okna,“ Vincent se
opřel zády o židli a stále ji nepřestával propalovat očima.

„Ne, to jsem nebyl já,“

Dobře si všimla nepatrného záblesku hněvu v jeho modrých očích.

„Viděla jsi někoho na zahradě?“ zeptal se znepokojeně Sam.

„Och, jsem si jistá, že ona – myslím to – nebylo nic. Asi se mi to

zdálo,“ Vincentovi v tu chvíli zaskočil pomerančový džus a hlasitě se
zakuckal. Lake měla co dělat, aby se nesmála. Hrdě se na něj
podívala, s neskrývanou radostí z toho, že vyhrála.

„Nevadí, že ne?“ řekl a chňapl po posledním plátku slaniny z jejího

talíře.

„Ne, vůbec,“ zamumlala Lake „nebyla by to první věc, co sis ode mě

vzal,“

„Pokud by to nevypadalo tak dobře, nevzal bych,“

Dobře… Sakra. Neměla, ani ponětí, zda to měl být kompliment nebo
ne. Teprve teď si všimla, že Sam, Carla i Adalyne se na ně dívají jako
na blázny. Najednou se cítila hrozně trapně a raději začala ukusovat
jídlo z vidličky.

„Raději půjdu zavolat mámě, aby mě vyzvedla,“

„Vezmu tě domů,“ navrhl Vincent.

„Ne, to je dobrý,“ řekla Lake a hodila na něj nechápavý pohled. Ani

náhodou „nemá smysl, abys chodil ven,“

Vincent se usmál: „Tak či tak, stejně pojedu do města,“

„Máma nebude–“

„Nemá smysl, aby tvoje máma chodila ven,“ vrátil jí úder a vstal od
stolu, připravený vyrazit „dám si rychlou sprchu. Buď připravená za 5
minut,“

Už zase vyhrál.
Bože, nesnáším ho.

Sedmá kapitola
Vincent Vitale je pro mě mrtvý.

Lake zhluboka dýchala, kdy byla u dveří spolujezdce. Přála si, aby
mohla sedět vzadu, ale to by vypadala dětinsky.

Otevřela dveře a sesunula se do sedačky jeho tmavého auta. Lake

hleděla přímo před sebe, neochotná podívat se na něj.

Nikdy se nenabídl, že mě vezme domů a teď to jen tak udělal.

Když Vincent nasedl do auta a pohodlně se uvelebil v sedadle řidiče,

poočku si ho Lake začala prohlížet. Nakonec se ale na něj podívala
zpříma: Vincent tiše seděl a zíral na ni. Rozhodně se necítila
pohodlně.

„Takže, odjedeme ještě dnes?“

„Ano, ale nejdřív musím vědět, kam mám jet,“

Jo, to má pravdu…Byla tak strašně moc nervózní.

„Um, je to…“ Lake uvažovala, co dělat. Nerada komukoliv říkala, kde

žije a to byl důvod, proč vždy skončila s tím, že ji vyzvedávali rodiče.
Vincent vypadal zmateně.

„Chceš, abych tě vzal k tvému tátovi?“

„Ne!“ zhrozila se Lake a aby skryla stud, zahihňala se.

„Ne, máma by byla zklamaná, protože jsem ji včera neviděla. Víš, kde
jsou Magické Košíčky?“ podíval se na ni, jako by zešílela.

„No, ano,“

„Okej, tak jeď tím směrem,“ řekla Lake a usmála se.

„Tak to potom jo,“ Vincent nastartoval a vyrazil. Lake se zabořila do
sedadla a sledovala cestu. Věděla, že si pravděpodobně myslí, že je
potrhlá, ale nezajímalo ji to. Musela si vybrat, který dům chce, aby
viděl, a není kurva žádná šance, aby si vybrala otcův dům. Tahle
situace jí ubíjela. Možná proto, že se nedokázala odtrhnout od něj.

„Takže ty trávíš stejný čas s oběma rodiči?“ zeptal se Vincent. Byla

trochu zaskočená: nikdy předtím se jí nezeptal na osobní otázku.

„Ehm, ne. Týden trávím s tátou a víkendy s mámou,“

„Jak to, že trávíš více času s otcem?“

Proč se mě to ptá?

Přála bych si, aby se neptal.

„Nevím. Prostě to tak je,“ Vincent pokrčil rameny.

„Jen jsem si myslel, že trávíš více času s mámou,“

Lake se na něj nechápavě podívala: „Proč by sis to měl myslel?“

Proč musí tak zasraně dobře vypadat?

Nejhorší bylo, že když vyzvídal, vypadal ještě lépe a ona nechápala,

jak je to vůbec možné.

„No jsi dívka“ – otočil se a podíval se jí do obličeje – „a protože to

nevypadá, že se zajímáš o to, co tvůj otec dělá,“

Nedívej se mu do očí!

Jeho odpověď ji zaskočila. Věděla, že se Vincent snaží něčeho

dosáhnout a to se jí vůbec nelíbilo.

„Nechci nechat tátu samého, když se máma vdala,“ byla šťastná, když
Vincent přijal její lež beze slova.
Už to, že s ním jela v autě, bylo špatné. Nos měla plný jeho úžasné
kolínské a blond vlasy měl ještě trochu mokré ze sprchy – a to
vypadalo pekelně sexy.

Pfff. Otráveně zmačkla tlačítko na otevření okna. Vincent ale rychle

zareagoval a na své straně stiskl tlačítko a okno se zase zaklaplo.

„Co sakra děláš? Venku mrzne,“

„Chtěla jsem čerstvý vzduch. Pootevřené okno neublíží,“ odpověděla

vzdorovitě a stáhla okénko znovu.

„Ano, no, ty nejsi ta, kdo má v tomhle autě mokré vlasy,“ a Vincent
ho znovu zavřel.

No a? Znovu stiskla tlačítko a okno se pomalu začalo otevírat.

„Přestaň,“ Vincent popadl její ruku. „co máš za problém?“ Lake se

snažila osvobodit ruku, ale bylo to zbytečné.

„Pusť mě!“

„Otevřeš znovu okno?“ Proč mi jeho dotek dělá tak dobře?

Snažila se s ním bojovat znovu a znovu. Nefungovalo to „Okej, fajn!

Neotevřu ho,“ Vincent pomalu pustil její ruku a když se Lake
nehýbala, odpověděl:

„Hodná holka,“

Bože, dostaň mě odsud!

Lake si odepla pás, otočila se a pokusila se protlačit mezi sedadly

dozadu. Vůbec ji nezajímalo, jestli je to dětinské, byla naštvaná z
toho, že mu byla tak blízko.

„Lake, kurva, jsi snad šílená? Řídím!“ volnou rukou ji popadl za

zápěstí, zatímco druhou svíral volant.
Lakeiny snahy dostat se na zadní sedadlo se zdály marné.

„Nech. Mě,“ nakázala mezi krátkými výdechy.

„Sedni si na zadek dřív, než zaparkuji a přetáhnu tě!“ zavrčel zlostné

Vincent. Trvalo jen dvě sekundy, než se Lake sesunula zpátky na
sedadlo spolujezdce. Nesnášela, když musela litovat svých
rozhodnutí, ale zrovna teď byla zvědavá, zda by to skutečně udělal. A
věřila, že ano, udělal by to. A proto si sedla. Zkřížila si ruce na hru a
vypustila vzdech.

„Zapni si pás,“ požádal Vincent, pořád naštvaný, že ohrozila jejich

bezpečnost. Lake ale stále držela ruce překřížené. Tentokrát se jeho
hlas snížil do zlostného rozkazu:

„Zlatíčko, máš tři sekundy, než se moje ruka stane tvým pásem,“ Lake
rychle nahmatala pás a nemotorně ho zapnula. Ačkoli z toho, že ji
oslovil ‚zlatíčko‘, měla jedna její část radost, druhá se zmítala zlostí.

Co to se mnou sakra je? Měla chuť mu říct, aby jí nepřikazoval, co má

dělat nebo jakkoliv jinak o sobě dát vědět.

„Jsi tak panovačný,“ Vincent se musel zasmát.

„Nemusel bych být, kdybys se mnou přestala bojovat,“

„Promiň, že nejsem poslušná jako všechny ty holky, co pro tebe

vyšplhají do okna,“ pohlédla mu do tváře a byla si jistá, že v jeho
očích viděla hněv.

Nevím, jaký má důvod k tomu, aby byl naštvaný.

„Vím, že nejsi dost poslušná ani na to, abys dodržovala ta zkurvená

pravidla,“

„Jebat všechna ta pravidla a jebat mafii! Všechno je to nefér a

neuvěřitelně sexistické. Alespoň že v osmnácti na mě ztratí veškerý
nárok,“ dobře si všimla toho, že Vincent pekně sevřel volant. Skoro
jako by ho chtěl zničit.

„Kdo ti dal ty tabletky?“ zeptal se klidným tónem.

Lake se hluboka nadechla: „Moje máma a potřebuji je zpět,

Vincente,“

„Ví o tom tvůj otec?“

To jsem mohla tušit.

„Dej mi je zpět a řeknu ti to,“

Vincent zašmátral v kapse a vytáhl kulaté pouzdro.

„Ne, neví o tom. Řekneš mu to, že?“

„Přemýšlím o tom,“ odpověděl chladně. Lake mu rychle vyškubla

pouzdro z ruky. Mnohem více ji ale teď děsila vidina Magických
Koláčků přímo před nimi. Vážně měla chuť ho poprosit, aby ji vyhodil
tady. Auto ale dál pokračovalo v cestě. Stručně mu popsala cestu k
domu a ten již, chválabohu, nebyl daleko.

Když auto zastavilo, slyšela Vincenta hluboce dýchat, což ji a otočila

hlavu jeho směrem. Tušila, že jí chce něco říct a to ji jen
znervózňovalo.

„Je to ten napravo,“ upřesnila, kousajíc si rty.

„Sakra, tady žiješ? Nevěděl jsem, že si tvoje máma vzala boháče,“ řekl
a zajel přímo na příjezdovou cestu.

Naneštěstí.

Pohlédla na druhý dům v luxusní městské čtvrti. Přesně proto

nechtěla, aby viděl dům její mámy, protože když jste se podívali na
Lake, neřekli byste to. Pro každého byla jen chudá nicka.
Socka, lépe řečeno.

„Jo,“ prohodila a pokusila se o úsměv.

Vincent zhluboka dýchal a pak promluvil:

„Poslouchej, Lake, minulou noc jsem udělal chybu, když jsem tě

políbil,“ Lakeino srdce začalo bít rychleji.

„Proto jsi mě chtěl vzít domů?“ nic ale nezmění to, že jí rozbil srdce
na díly.

Neplač před ním.

Neplač před ním.

„Lake, je mi to lí –“

„Nemusí být. Já jsem ta, které by mělo být líto, že ti obětovala svoji
první pusu,“ chtěla, aby věděl, co to pro ni znamenalo. Už se chystala
vystoupit z auta, když ji zastavil:

„Počkej,“ Vincent popadl její ruku předtím, než mohla utéct. Lake
hleděla nejdříve na jeho ruku obtočenou kolem její a pak se mu
podívala do očí. Přála si, aby řekl něco, co jí zlepší náladu.

„Neřeklas to Adalyne, že ne?“ pokud bylo Lakeino srdce stále ještě

poslepované, teď už určitě bylo na mikroskopické kousíčky a zůstala
po něm velká díra. Vytrhla ruku z jeho sevření a stále sledovala jeho
oči.

„Ne, protože co se mě týče, tak se kurva nic nestalo,“

Rychle vyskočila z auta a bouchla dveřmi.

Vincent Vitale je pro mě mrtvý.

Osmá kapitola
„Kurva!“ Vincent mačkal volant tak silně jak jen mohl, jen aby si
připomněl, aby sakra zůstal v autě a nešel za ní. Když Lake vešla do
domu, neochotně vyrazil z příjezdové cesty. Něco v jeho nitru cítilo,
že právě udělal největší chybu svého života. Dělal chybu za chybou a
všechny zahrnovaly Lake. Nechápal, jak se tahle posraná věc stala.

Ale, vím.

Lake prostě jen pohupovala zadkem.

To ho přimělo chtít jí vyšukat mozek z hlavy, ale bojoval s tím, dokud

nenašel antikoncepci. Potom už byl jen zuřivý. Měl by být kvůli tomu
naštvaný? Pravděpodobně ne. Ale byl, protože žárlil, že někdo ji mohl
vyšukat místo něj.

Přenes se přes to. Když jí s tím konfrontoval, rozzlobila se. A to bylo

sakra sexy. Prostě jí políbil.

A to byla chyba. Řekl jí, aby se nehýbala, protože si byl jistý, že pokud
se ho dotkne, nebude se to dát vrátit zpět a sakra už vůbec, když ho
popadla za vlasy. Kčertu, vůbec si nemyslel, že mu polibek mohla
oplácet, ale ten kousek něčeho způsobil, že jeho pták málem
explodoval.

Ona samozřejmě viděla tu holku odcházet.

To ho trápilo a štvalo – a znovu si nebyl jistý proč. Každá holka věděla,

že šukal, tak proč ho zajímalo, jestli to věděla i ona? To, jak se ráno
dobírali během snídaně, mu přivodilo pocit, že ji chce zase vyšukat.
Nechtěl, aby ta zábava skončila, tak se rozhodl, že ji vezme domů.
Věděl, že cesta v autě bude zábavná, ale nevěděl, že bude až tak
zábavná. Ačkoli to všechno skončilo, když vyrukovala s tím svým až mi
bude osmnáct.
To ho přimělo pochopit, že cokoliv se mezi nimi stane, bude
zastaveno. Nejen proto, že věděl, že Lake byla jiná a nemohl ji jen tak
přefiknout, ale také proto, že ona nechtěla mít nic s mafií, dokud
Vincent chtěl mít všechno. Byli na dvou různých planetách, ve dvou
různých galaxiích. Takže co udělal znovu? Jo, další omyl tak, že Lake
řekl, že byla chyba políbit ji. Ach, ta ironie. Když Vincent popadl její
ruku a řekl jí, aby počkala, snažil se to nějak napravit. No, a když viděl
bolest v jejích očích, věděl, že to musí skončit. Není žádná možnost,
jak by se mohl stát přítelem jediné dívky, zvláště ne teď, když si ještě
může užívat.

Nikdy. Cítil v hlavě bubnování, které mu říkalo, aby se kurva otočil.

Něco nebylo správně. Jeho střeva se kroutily a mysl přemýšlela nad
tím, co neudělal správně. Proč netráví více času s mámou? Vincent
věděl, jaké to je, když nejsou rodiče spolu. Co si pamatoval, jeho
rodiče žili odděleně. Čím více nad tím přemýšlel, vyjasňovalo se to,
protože byly ve stejné situaci, kdy se jeho máma se provdala za Sama,
který už měl Adalyne, a jeho otec zůstal sám. Půlku času trávil tam a
půlku tam, dokud nezačal chodit na střední, ale celé se to stalo kvůli
mafii, ne protože by se cítil špatně kvůli otcově samotě. Pokud něco,
tak určitě měla chtít být s mámou víc kvůli celé té věci s mafií. Vincent
si přejel rukou přes stále mokré vlasy a i když to nedělal úmyslně,
snažil se najít nějaký důvod, aby mohl auto otočit a vrátit se

„Sakra, udělal jsem chybu?“

Ne, udělal jsi správnou věc.

Čím dál byl od Lake, tím více byl rozumný. Když přicházel k otcovu
domu, vymazal Lake ze svých myšlenek. Když vystoupil z auta, bylo
to, jakoby stiskl tlačítko „vymazat“.

~~~
Lake potichu zavřela vchodové dveře a přála si, aby si jejího příchodu
nikdo nevšiml.

Prosím bože, já tě prosím, ze všech dní, tenhle je skutečně jeden, kdy

nemusím… – „Lake, tady jsi!“

„Ahoj mami,“ Lake objala mámu, která ji pevně stiskla.

„Kde jsi včera byla? Jaký byl první týden ve škole?“ její máma
vyprávěla rychlostí milion slov za sekundu „slyšela jsem, že jdeš ven s
kamarády, tak jsem si myslela, že bude v pohodě, pokud si já a
Adalyne si vyrazíme,“ Lake se přinutila k úsměvu „ve škole bylo fajn,“

Její máma se široce usmála: „Samozřejmě, že to bylo v pořádku,

zlatíčko. Jsem ráda, že tvůj první týden ve škole byl super,“ začala si ji
prohlížet shora dolů „Lake, proč pořád musíš nosit ty staré mikiny a
džíny? Vím, že máš spoustu oblečení,“

„Já jenom–“

„To mi připomíná; podívej, co jsem ti koupila!“ řekla nadšeně a

zatáhla svoji dceru do obýváku, kde zpoza gauče vytáhla pár tašek.
„byla jsem tenhle týden nakupovat a musela jsem něco vzít i pro
tebe,“

Skvělé.

„Díky mami. Nemůžu se dočkat, až si to zkusím.“ Lake už začala bolet

tvář z předstíraného úsměvu.

„V pořádku zlatíčko; ale už musím jít. John mě poslal na obchůzku.

Uvidíme se večer.“

Ne-ne-ne-ne-ne.

„Ne, ty odcházíš? Už?“ zaskuhrala Lake.

„Ano, je mi to líto. Víš, že John dostane vše, co chce,“

Naneštěstí to vím velmi dobře.

Máma ji políbila na tvář „Pa, zlato. Miluji tě,“

„Taky tě miluju, mami.“ Lake nemusela lhát. Milovala svou mámu,

protože koneckonců, byla to její máma. Dveře se zaklaply a máma
byla ta tam.

„Dostaň sem ten svůj zasraný zadek!“ slyšela muže křičet v jiné
místnosti.

Běž.

Běž, dokud můžeš.

„Řekl jsem, dostaň sem svůj zasraný zadek!“ Tentokrát byl křik
hlasitější. Lake se neochotně pohnula a zamířila do pracovny.

Musíš.

Nemáš na výběr.

V místnosti s obrovským televizorem právě běžel fotbal. Oči jí

zabloudily na křeslo, kde byl usazený ten nechutný, postarší chlap.
„Jsi snad retardovaná nebo co? Křičel jsem na tebe dvakrát,“

„P-promiň, já-já –“ přerušil ji jeho hluboký smích.

V tu chvíli se ode dveří ozvalo to typické slepičí hihňání – Ashley.

„Jak jsem pochopil, nechtělo se ti přijít domů, když jsi zjistila, že

nebude tvoje maminka doma, takže jsem zařídil, aby dnes nebyla
doma celý zasraný den,“ řekl.

Lake zatřásla hlavou: „Ne, já jsem už –“ John se zvedl z křesla a

přerušil ji:
„Nelži,“ Lake přikývla a zavřela pusu.

Ukázal prstem rovnou na ni a jeho tvář se změnila na ďábelskou.

„Tvoje máma je pryč, takže si teď moje. Ukliď tenhle dům odshora
dolů a dělej přesně to, co socky dělají nejlépe: ušetři mi nějaké
zasrané peníze, co tvoje máma tak ráda utrácí,“ zase se usadil do
křesla.

„Tati?“ řekla Ashley sladce.

„A slyšel jsem, cos udělala Ashley ve škole, takže až bude můj dům
čistý, napíšeš její angličtinu,“ Lake polykat zbytek své hrdosti.

„Ano, Johne,“

Devátá kapitola
Lake popadla tašky z gauče v obývacím pokoji a pevně svírala v rukou
šaty, které jí máma koupila. Byla celá propocená.

Nejtěžší část těch příšerných dní nebylo mytí obrovských pěti pokojů
a pět a půl koupelen. Ne: nejtěžší bylo udržet slzy. Pokud by je John
nebo Ashley viděli, nadávali by jí a ještě by přidali nějakou práci
navrch. Ačkoli, hlavní důvod proč odmítala, aby ji viděli plakat, byl
ten, že jim Lake nechtěla dovolit vyhrát.

Lake sešla po obrovském schodišti do haly. Nejdříve ani nedoufala, že

to zvládne až k posledním dveřím, a když už byla u nich, v krku ji
začalo pálit a po lících jí stékaly horké slzy.

„Kam si sakra myslíš, že s tím jdeš?“ Ashley přišla za ni a vytrhla jí

tašky z ruky tak silně, že Lake padla na ruce.

Neplač.

Neplač.
„Podřadné dívky nenosí hezké šaty. To přeci víš,“ Ashley pokračovala
v cestě a se smíchem, který připomínal kdákání, prohodila: „A
nezapomeň mou angličtinu, mrcho,“

Lake sledovala, jak se Ashley ztratila dole v hale, až její oči konečně
zalily slzy. Přes vlhké oči se podívala nad sebe na strom a spatřila
bílou šňůrka. Zdála se být vzdálená miliony mil. Stejně tak by mohla
být na Měsíci, protože Lake už neměla žádnou sílu. Po líci jí stékaly
slané potůčky.

Vstaň, říkala si, zatímco si utírala slzy hřbetem dlaně.

Vstaň.

Teď.

Lake využila každý kousek síly, co jí zůstal, aby se zvedla z podlahy.

Když se teď podívala na šňůrku visící na stropě, už to nebyla na
Měsíci, ale na Zemi. Věděla, že má jen jednu šanci vyskočit a chytit ji;
jinak by se z toho stalo kyvadlo a nebyla by schopna stát dost dlouho,
aby to zastavila. Zavřela oči, prohloubila dýchání, s využitím veškeré
své síly vyskočila a pevně chytila šňůrku. Stačilo zatáhnout a před ní
se objevily skládací dřevěné schody. Rychle je rozložila a pomalými
šouravými kroky se snažila po nich vystoupat. Už po prvních krocích
měla tvář úplně mokrou od slz.

Lez! A s každým krokem byla její tvář mokřejší a mokřejší.

Lez!

Lez!

Lez!
Než si to uvědomila, byla na posledním schodu a rychle se svalila na
podlahu. Slzy jí padaly z očí, když dolezla na obyčejnou matraci
položenou na zemi. V momentě, kdy její tělo padlo na postel, usnula.

~~~

Lake naplnila dva talíře po okraj špagetami a na vrch přidala omáčku.

Pak opatrně talíře zvedla a položila je na stůl před Johna a Ashley.

„Kurva, to to trvalo. Myslel jsem, že vaření sockám zabere tak pět

minut. Není to to, co si vy můžete dovolit?“ řekl John. Lake ale dobře
věděla, že je to jen řečnická otázka – a držela pusu zavřenou.

Tak ráda by ochutnala, ale musela dokončit svoji práci a pak dojíst to,
co zbylo.

Když byla blízko u dveří, vešla její máma dovnitř s velkou taškou
přetékající jídlem a položila ji na stůl.

„Johne, vždyť jsem ti říkala, že za hodinu přinesu jídlo, to jsi nemohl

počkat?“ John se jen usmál.

„Ashley o tom nevěděla, a rozhodla se uvařit oběd. Nechtěl jsem ji

zklamat, ale víš, že sním obojí,“

„Ó, Ashley, to je tak milé! A měla jsi očividně i čas uklidit dům.
Děkuji,“

„Není zač,“ řekla Ashley a široce se usmála.

„Zlatíčko, sedneš si?“ zamávala na Lake její máma.

Lake se usadila ke stolu a sledovala Johna a Ashley, jak odstrčili její

špagety a vzali si přinesené jídlo.

„Tr –“ John zakašlal, spustil znovu a ukázal na Lake „Chce ti něco říct.
Nesouhlasil jsem, ale pak mě přemluvila,“
„Copak je to, zlatíčko?“

„No tak, řekni to mámě,“ řekl John. Lake přelétla očima obličej: ústa
se smála, ale oči vyzařovaly vztek. Jenže její máma to neviděla.

„No, zajímalo mě, jestli bych si mohla přestěhovat svůj pokoj do

podkroví, pokud by to šlo,“

„Proč bys to chtěla udělat?“ její máma vypadala zmateně. Lake

pokrčila rameny:

„Nevím. Myslela jsem, že by to bylo super,“

„Jak tam nahoru chceš dostat nějaký nábytek?“ zeptala se znovu

nechápavě.

„Dám stovku zahradníkovi, aby se o to postaral,“ navrhl John

„Potřebuje tam jen matrace a stůl. Přemýšlej o tom. Můžeme změnit
její pokoj na posilovnu a vím, že mě chceš dostat zpět do formy,“
podotkl a začal se cpát.

„Dobře. A jsi si jistá, zlatíčko?“

„Jo, mami. Jsem,“

Lakeina máma neprotestovala, místo toho vytáhla zbývající věci

z tašky.

„Hele, mám tvé oblíbené!“ zvolala nadšeně. Lakein žaludek se při

pohledu na jídlo, při pohledu na její oblíbené jídlo, hlasitě ozval.

„Nemyslím si, že je ještě hladová. Měla jsi vidět ten plný talíř špaget,
co snědla. Určitě nechce tloustnout,“ zasmál se John, předstírajíc, že
jde o vtip.
„To seš tak plná, že si nedáš ani kousek?“ zeptala se znovu. Lake by
dala všechno za to, aby mohla ochutnat, ale Johnův výraz mluvil za
vše: ani to nezkoušej.

„Jo, jsem nacpaná. Možná si to ohřeju později, až si dodělám úkoly,“

řekla a odešla z kuchyně s kručícím žaludkem.

~~~

Lake probudilo kručení jejího vlastního žaludku.

Přála bych si, aby to byl jen sen. Smutné bylo, že to je realita. Posadila
se na posteli a zírala z okna ven na tmavou oblohu. Sáhla si do kapsy
u džín a vytáhla mobil: prospala jen pár hodin. Hladová a nevyspalá
ale byla šťastná: Ďábel a její otec pravděpodobně tvrdě spali.

Lake sešla po schodech a rychle se opláchla v koupelně pro hosty.

Navlékla se do čistých šatů a udělala si teplou snídani. Když skončila,
vrátila se zpět do pokoje a začala pracovat na Ashleyně angličtině.

Rozsvítila lampu, která osvítila celý její malý pokojík příjemným

teplým světlem. Tenhle nový pokoj byl daleko lepší, než se mohl zdát:
byl bezpečný. Trochu úzký, ale bezpečný.

Měl trojúhelníkový tvar a každý kousek byl za dřeva: od podlahy, přes

stěny až po strop. Každý trám byl jemný na dotek. Lake tu měla
vlastní matraci, židli a malý stůl, na kterém stál starý počítač. Také
měla starší kožený kufr, kam si odkládala věci. Byla si jistá, že ten kufr
už tu byl při stavbě toho domu. Ale i když to tak nevypadalo, v tomhle
pokoji měla vše, co pro přežití těch dvou dnů potřebovala.

Lake si sedla na židli a zapnula počítač. Po dlouhých několika

minutách se skutečně rozběhl. Mezitím si otevřela Ashleyinu
angličtinu a začala vypisovat. Nemuselo to být nejlepší – stačilo, aby
tam bylo alespoň ‚C‘. Protože pro Ashley bylo ‚C‘ jako ‚A‘.
Přemýšlela o dalším dni: protože tentokrát jí John dal mnohem více
práce než obvykle. A další den bývá horší, než ten předešlá. Její tělo
to nesnese, natož pak mysl. Nesmí plakat nebo podobně reagovat.

Nemysli na to.

Nechce uvěřit tomu, že se možná tak hrozně cítila kvůli Vincentovi.

Lake pevně zavřela oči, snažíc vyhnat myšlenky na něj. Stanovila si, že
je pro ni mrtvý.

Už jen šest měsíců. Konec Lakeiných problémů přijde v červnu, když

konečně odmaturuje. Nikdo – ani John, Ashley, ani mafie – ji nebudou
vlastnit. Lake konečně bude moci být svobodná žena. A rozhodla se,
že to nikdo nezmění.

Konečně, Lake může vidět konec v dálce a nic, nic nebude stát mezi ní
a její svobodou. Už slyší vyzvánět zvony vítězství. Ding, dong. Ding,
dong…

Desátá kapitola
Následující měsíce probíhaly, jako kdyby Lake listovala knihou. Každá
kapitola o jednom měsíci. A dřív, než si to uvědomila, byla na konci
šesté kapitoly – na konci června. Nicméně, příběh Vincenta a Lake
teprve začínal…

Jedenáctá kapitola
Lake klepala prstem o stůl a hleděla na hodiny.

„Země volá Lake, posloucháš vůbec?“ Adalyne luskl prsty.

„Co?“ odvrátila oči od hodin a hned se podívala zpět.

„Víš, že už uběhla celá hodina, že? A musíme si promluvit o našich
plánech na víkend,“ tentokrát Lake otočila hlavu a věnovala
pozornost Adalyne.

„Okej. Promiň. Takže, jakékoliv plány na víkend, nemám do toho, co

říkat, že?“

„Och, Lake, znáš mě příliš dobře. Tak zítra jdeme na promoci!“

Adalyne začala tleskat a nahodila falešný úsměv.

„Pak půjdeme na Vincentovu promoci a na Nerovu párty. Okej, super

pokec,“ poslední část řekla rychle, aby rozptýlila Lakeinu pozornost.

„Ano, ne a ne,“

„Vážně Lake? Co čertu se stalo mezi tebou a Vincentem? A neříkej mi

po biliónté krát, že nic. Vím, že se něco stalo.“

„Adalyne, řekla jsem ti, že se nic nestalo. Důvod proč nechci jít na
jeho promoci je, že bude dost těžké vydržet tu naši. A na Nerovu
párty nechci jít, protože ho neznám a ani nikoho, kdo tam bude. A
vůbec, kdy jsem já byla na nějaké párty?“

„Budu tam já a to je přesně ten důvod, proč tam musíme jít. Nebyli
jsme ani na jedné párty a toto je naše poslední šance jít na nějakou
spolu,“ Adalyne našpulila rty.

„Popřemýšlím o tom,“ ještě viděla Adalynin, než znovu obrátila

pozornost k hodinám. Její kamarádka v ní začala vyvolávat pocit viny
už před dvěma hodinami, kdy Lake dostala dopis, kde jí oznámili, že ji
přijali na univerzitu. Samozřejmě, byla tam jedna v Kansas City, ale
rozhodla se už dávno, že tam nepůjde. Vybrala druhou nejbližší
univerzitu, aby udělala radost Adalyne a zároveň byla daleko
z dosahu Johna a mafie.
Být jen na dvě hodiny vzdálená jí dá šanci navštěvovat mámu a
přitom nebude muset zůstávat v Johnově domě. Och, a bude dost
daleko od mafie. Ale Adalyne ji nutí jít na Vincentovu promoci.

Vincenta prakticky od hádky v autě nevídala a nechce ho vidět ani na

té Nerově párty. Lake věděla, že tam Vincent bude a poslední místo,
kde ho chtěla vidět, bylo právě na párty. Byla úspěšná v předstírání,
že Vincent je pro ni mrtvý. Popravdě, Lake byla vystrašená z toho, že
by ho měla zase vidět a plánovala se mu vyhnout.

Okej, přestaň o něm už přemýšlet.

Lake zaostřila na hodiny a nevěřila, že je to možné. Další sekundu už

se ozvalo ‚tinng‘. To bylo ono, vítězné vyzvánění, na které čekala.
Představovala si, že to zvonění bude znít trochu lépe.

Ale koho to zajímá.

„Takže Lake, jaký je to pocit, být oficiálně promována?“ zeptala se

Adalyne a vstala od stolu.

„Zasraně dobrý,“ odpověděla Lake s úsměvem. Byla rozhodnutá, že je

to nový začátek a odteď to bude šťastně až navěky.

~~~

Kurva tak kde jsou? Vincent čekal na chodbě vedle výtvarky s Amem a
Chloe. Ti dva se hádali, ani Bůh neví o čem.

„Jdu je popohnat,“ zamumlal Vincent, i když věděl, že ho neslyšeli.

Šel chodbou a přemýšlel nad tím, jak mohl jeden zkurvený semestr
všechno změnit. Během celého roku píchal téměř každou holku na
Legacy Prep, ale za poslední měsíce nikoho. Vincent za to vinil jednu
jedinou holku.

Elle Buchananovou.
Upřímně, je to dlouhý příběh, ale zkrácená verze je, že byla na
špatném místě ve špatném čase. Pak dal šéf Nerovi prácičku, aby
zjistil, co ví. No a tak Nero potřeboval jeho a Amovu pomoc a naštěstí
pro ně, Elle přišla s nejlepší kamarádkou.

Chloe Mastersovou.

Zjistili, že obě byly ve škole odporně šikanovány a namísto píchání

všech holek tak poslední měsíce zařizovali, aby tyhle svině platily za
každou zkurvenou věc, kterou těm dvěma způsobily.

Je ale pravda, že si to užíval, velice užíval. Orgasmy mu ale chyběly,

jen co je pravda. Začal píchat více a více holek, snažil se ukojit jeho
apetit, ale spánek končil bez uspokojení. Pak je Vincent začal píchat
zezadu a tak se jim nemusel dívat do tváře. Rozhodl se vinit Elle, že
mu zmařila šance na píchačky. Ale jednou věcí si byl jistý – poslední
semestr ho něco naučil; holky ze střední jsou zkurvené mrchy.
Vincent vešel do třídy výtvarné výchovy, ale zjistil, že je prázdná.
Podíval se na dveře vzadu a začal se usmívat. Potichu šel přímo k nim,
až uslyšel zvuky vycházející zpoza dveří. Opřel se čelem o dveře a
rozhodl se, že počká.

Netrvalo dlouho, než se dveře rozletěly.

„Jsem zklamaný, že jste mě nepozvali,“ řekl Vincent a sledoval Nera

vycházejícího ze dveří, který si právě zapínal zip na kalhotách a Elle,
zapínajíc si košili. Elle se snažila utéct zpět do komory, ale Nero chytil
její ruku a postrčil ji před něj. Vincent na ni mrkl.

„Netřeba se stydět, srdíčko,“ Elle si skryla tvář rukou. „nemůžu uvěřit,

že jsi mě na to ukecal, Nero. Nikdy víc se to nestane,“

„Přísahám bohu, Vincente, zaplatíš za každé své špatné načasování,“

řekl Nero. Vincent se pobaveně zasmál:
„No tak, chlape; je to poslední den školy. Vy dva už tu komoru nikdy
neuvidíte. Je milion jiných komor, které můžete…“ Nero ho přerušil.

„Vincente, Sklapni. Teď hned,“

„Sklapnu, a pokud jste vy dva hotovi, můžem odsud vypadnout,“

„Ó můj bože,“ zašeptala Elle Nerovi do ramene.

„Neměj obavy, srdíčko; nebyla jsi v komoře první. Já jsem tam byl
v prváku,“ podotkl pobaveně Vincent.

„Nepomáháš tomu,“ zasyčel Nero.

Vincent se znovu zasmál, ale raději přestal Elle dusit. Věděl, že by mu

to Nero vrátil.

Všichni se zamilovali do ní a Chloe. Kčertu, kvůli nim se z Nera,

Vincenta a Ama stali vojáky. Být voják v Carusově famílii byla nejlepší
a poslední věc, která se změnila tento semestr. Když došli na konec
chodby, Elle se rozběhla k Chloe. Vincent sledoval, jak se smály a šli
jedna vedle druhé přímo na školní parkoviště. Věděl, že Nero a Amo
se nemohli vynadívat na ty dvě.

Co je kurva s tebou?

Stává se z tebe slečinka.

„Vy všichni zítra povinně jdete na promoci mé sestry,“

„Kurva, ne. Nebudu sedět na dvou,“ odsekl Amo. Nero se podíval na

Elle.

„I když nechci, musíme jít. Je rodina,“

„To mi připomíná: bude Adalynina kamarádka na Nerově párty?“

zeptal se Amo Vincenta.

„Nevím. Možná,“ zabručel.

„Kurva, doufám, že ten sexy zadeček tam bude. Jak se vůbec
jmenuje?“

Vincent jen stěží ovládal své ruce. Nejraději by ho s nimi popadl za krk
a pořádně stiskl.

„Lake,“ odpověděl. Znělo to skoro jako zavrčení.

Dvanáctá kapitola
Lake očima přelétla lavice kolem celé tělocvičny. Kde sakra je?

Otec jí věnoval utěšující úsměv, když se jejich pohledy setkaly.

Zoufale se snažila nedívat na bouchače vedle něj, ale jen celá
Carusova mafie zabrala půlku těch zasraných lavic. Poznávala je,
protože tam nebylo nic jiného, jen moře černých obleků. Rychle
zkoukla mobil: žádné příchozí zprávy.

Poslala zprávu: Kde jsi? Když Zvedla hlavu tak rychle, až ji praštil ten
příšerně otravný žlutý tentononc.

Lidé začínali skandovat jejich jména a Lake byla stále víc a víc
nervózní. Skutečně si přála, aby sedačky nebyly řazeny podle jmen,
takže by mohla sedět s Adalyne.

V téhle obrovské tělocvičně v životě nebyla a netušila, že něco

takového může být i na jiných školách, než jsou vejšky. Jejich
promoce se vždycky konala na Legacy Prep: kvůli rozpočtu. Veřejné
školy tak získaly místo na promoci a Legacy Prep ušetřila peníze.

Znovu očima pátravě přelétla lavice, všude ale viděla jen to černé
moře. Přeci jenom si ale dobře všimla těch světle modrých očí.
Neviděla je už šest měsíců.

Vypadal jinak, než tehdy v Poisonu. Byl ještě krásnější. Vypadal

dospělejší. Už jeho pohled upřený na ni v ní vzbuzoval podivné pocity.
Najednou si začala přát, aby u něj byla blíže a mohla si všechny ty
změny prohlédnout zblízka… Bzzzzz, ozvalo se. Vibrujícího mobilu se
lekla tak moc, že vyskočila ze židle. Připadala si ještě trapněji než
jindy.

Bože, proč jsi někoho udělal tak dokonalého?

Otevřela zprávu od mámy a v rychlosti četla: John je nemocný. Je mi

to líto, zlatíčko, nahradím ti to. Miluji tě.

Lake stlačila mobil tak silně, jak mohla a snažila se neplakat. Měla
vědět, že když se její máma neukázala v prvních 5 minutách, tak už
nepřijde. Měla pocit, že je to Johnova chyba. John neměl důvod tu
být, když Ashley byla prvňačka a on kurva jistě nepřijde kvůli
nevlastní dceři.

Taky tě miluji, mami, vyťukala.

Zdálo se – a nezáleželo na ničem jiném – že ji milovala. Její máma

byla její rodina. Nic jiného na tom není. Když slyšela první jméno,
odložila mobil. Jak jména ubíhala, nemohla si pomoci a přemýšlela o
tom, jak John zničil nejdůležitější moment jejího života…

Raději se rozhodla tyhle myšlenky z hlavy vypustit a místo toho se

soustředila na tu nejlepší kamarádku na celém světě, která právě
čekala u schodů, než vyvolají její jméno. Lake byla připravena tleskat
a povzbuzovat.

„Adalyne Ricci,“ z většiny laviček se v tu ránu ozval hlasitý potlesk a

povzbuzující pískot. Celé to černé moře se roztleskalo tak hlasitě, až
Lake praskaly bubínky.

Netrvalo dlouho a Lake už před schody, čekajíc, až zazní její jméno. Už

nebyla nervózní. Její táta byl jediný, kdo jí věnoval pozornost, takže
nervy zmizely.
„Lake…“ udělala první krok na pódium „Turnerová,“ Lake zpomalila,
když slyšela další řev přicházející od `obleků´ a byla v takovém šoku,
že musela sama sobě připomenout, že musí vyjít nahoru. Když si vzala
diplom, nahodila lehký úsměv do foťáku, který mířil přímo na její
zmatený výraz. Co to sakra bylo?

Šla na druhou stranu pódia a konečně pohlédla na muže, kteří ji

povzbuzovali. Každý z nich stál a tleskal. Musela se usmát, když viděla
některé z nich, jak poplácávali jejího tátu po ramenou a gratulovali
mu.

Když si sedla zpět na své sedadlo, uvědomila si, že úplně zapomněla

na někoho důležitého, kdo chyběl, když procházela pódium. Naštěstí
ceremonie nebyla příliš dlouhá. Než si to Lake uvědomila, mířila k
lavicím. Ještě včera tohle dělat nechtěla, ale za takový potlesk se
přeci děkuje. Je to to poslední, co pro ně dělám.

Adalyne objala své rodiče a odvedla Lake do středu lavic. Spousta

mužů pokyvovala hlavou, jako by jí tím svým tichým způsobem
gratulovali znovu. Jedno z těch kývnutí ji ale zmrazilo na místě.
Přesně věděla, kdo byl ten muž, když se setkala s jeho ledově
modrým pohledem. Nebylo o tom pochyb; byl to šéf. Dante Caruso.

Ten chlap vyzařoval sebevědomou auru a přitom byl elegantní. Jeho

tvář jako by říkala se mnou nevyjebeš. Byl chladný, svým způsobem
temný, ale na to, že už nebyl nejmladší, vypadal dobře. Lake rychle
kývla nazpět, i když ne ze zdvořilosti.

Tlače se přes hromadu lidí, Adalyne konečně zastavila u dívky, která

Lake rovněž vzala dech. Měla lesklé zlaté vlasy, působila skoro jako
anděl nebo mýtická bohyně. Ó můj bože, vypadá, jako ženská verze
Vincenta.
„Gratuluji, Adalyne!“ řekla blondýnka a objala ji. Byla vysoká,
oblečená ve světle modrých šatech, které nechaly vyniknout její
dokonalé tělo. Už to vypadalo, že Lake z její krásy oslepne.

„Děkuji,“ odpověděla Adalyne a otočila se na Lake:

„Lake, tohle je Nerova sestra –“

„Ahoj, jsem Maria. Gratuluji!“ řekla vesele a objela ji. Ježíš, ona je i
neuvěřitelné milá?

„Děkuji,“

„Mario, kdy se naučíš, že lidé se neradi objímají?“ řekl mladý mužský

hlas.

„Promiň, snažím se na tom pracovat,“ odpověděla Maria a odtáhla

se. Lake se zasmála.

„Ne, je to v pořádku. Neměla bys přestat být milá,“ každý kolem ní

ztichl a začal na ni hledět. Z davu se ozval ten samý hlas:

„Řekla milá? Nikdo nevolá Ca –“ Maria ho udeřila po rameni. „to je

můj mladší bratr, Leo, který mi rád stěžuje život,“ Leo stiskl Lake ruku.

„Rád tě poznávám, Lake,“ odkud se kčertu vzali tihle lidé? Klub se

špinavými blond vlasy vypadal na svůj věk až příliš dobře. Lake
hádala, že je na nějakém nižším ročníku na střední, ale zároveň
vypadá lépe, než někteří čtvrťáci na její škole. Lake mu potřásla
rukou.

„Taky tě ráda poznávám, Leo,“ rychle se posadili, když druhá

ceremonie začala. Lake uklidnilo rozptýlení, protože nechápala, co tak
hrozného řekla, když na ni každý zíral. Koutkem oka zahlédla, že
někdo ji stále sleduje. Hloupě se podívala na řadu za ní a viděla muže,
kterého si přála nevidět. Rychle se podívala zpět před sebe. Kurva.
Nevěděla, kdo je to nebo spíš nechtěla vědět, kdo to je. Lake držela
hlavu přímo; neotočí se a už neuvidí ty jeho šílené oči znovu.
Překvapivě se neodvážila se otočit během celého úvodu ceremonie.
„Musím si odskočit,“ zašeptala Maria Adalyniným a Lakeiným
směrem. Lake a Adalyne pootočila nohy, aby Marii udělaly prostor.
Maria něco zašeptala muži, co byl za ní a který Lake tak děsil.
Protlačila se mezi diváky a dva muži ji následovali. Ona vážně má dva
bodyguardy? Neuniká mi něco? Pomyslela si Lake.

Myšlenka na dva hromotluky se nepřestala Lake honit v hlavě, ale dál

seděla na kraji židle a sledovala dveře, kterými právě Maria odešla.

Třináctá kapitola
Otevřela malé obdélníkové psaníčko a vytáhla rtěnku. Dívaje se do
zrcadla, natřela si rty a otřela je o sebe. Spokojená s výsledkem,
vrátila rtěnku zpět do kabelky. Prsty si jemně upravila vlasy a protáhla
si nohy.

Po chvíli se rozhodla, že je čas vyjít dříve, než se někdo další začne

dobývat na dámskou toaletu.

„Kurva! Bo –“ nadával neznámý hluboký hlas. Upustila kabelku a

jemně se dotkla mužovy ruky, kterou si právě držel obličej.

„Je mi to tak líto. Jste v pořádku? Úplně jsem zapomněla, že ty dveře

takhle lítají,“ slyšela dušený smích toho hlídacího psa a rychle ho
odehnala.

„Jo, jo, jsem v pořádku.“ řekl, jakoby se snažil odehnat od sebe ji.
Sakra, trefila jsem ho vážně silně.

„Jste si jistý, že jste v pořádku? Nechte mě se na to podívat,“ popadla

jeho zápěstí a prohlížela si mužovu tvář.
„Řekl jsem –“ začal drsně, když pustil ruku z obličeje, aby se podíval
na toho, kdo mu skoro vyrazil mozek. Dívaje se na ni ale ztratil
schopnost přemýšlet. Chvilku času mu zabralo, než si vyčistil hrdlo a
změnil tón „Jsem v pořádku, vážně,“ usmál se na ni. Bezmocně se na
něj dívala, její oči se nechtěly pohnout. Od narození byla obklopena
dobře vypadajícími muži, ale on byl jinak krásný. Měl plavé vlasy,
vystříhané nakrátko k jeho krátké, udržované bradě. Ty oči byly
důvod, proč nemohla přestat na něj civět. Vypadaly jako tekuté zlato.
Cítíc jeho silnou ruku pod tou její, si uvědomila, že jeho tělo také
nebylo špatné. Můj bože.

Rychle ucukla a snažila se nesmát z doteku, který byl delší, než by měl
být. Konečně se od něj pohnula

„Já-Je mi to líto. Cítím se hrozně, že jsem vás bouchla,“ To jsem právě

vážně koktala?

Nikdy se jí nestalo, že by se cítila před mužem nesvá.

„Je to vážně v pořádku. Byla to moje chyba. Obvykle se držím dál od

dveří, ale moje mysl byla úplně někde jinde,“ usmála se na něj. Cítila
se lépe, když slyšela jeho upřímná omluva.

„Není tam žádná ranka, tak doufám, že tam nebudete mít modřinu,“

„Pokud bude, a určitě nebude první,“ začal se shýbat směrem k

podlaze „tady, dovolte mi,“ sledovala, jak zvedl její kabelku z podlahy
a cítila jeho pohled na jejích nových značkových lodičkách, které dnes
ráno vytáhla z krabice. Její tělo se zachvělo, když si ji jeho oči pátravě
prohlížely.

Držel její kabelku a když ji popadla, všimla si velikost jeho ruky, nutíc
jí se ho dotknout.

„Děkuji vám,“ její ruka se také začala třást, když vyklouzla z té jeho.
„Nemáte vůbec zač…“ dala si vlasy za ucho a usmála se.

„Maria,“ jejich hlavy se otočily, když se přední skleněné dveře

otevřely s bouchnutím. Je to tady, pomyslela si, když příchozí muž
rychle zmenšil vzdálenost mezi nimi „a tohle je můj bratr,“ ve
zlatavých očích krásného muže uviděla záblesk „Lucca Caruso,“ její
bratr zvedl ruku.

„Kayne Evans,“ řekl a potřásl si s Luccou rukou.

„Učím tu angličtinu.“ On je učitel? Jak to, že jsem nikdy neměla

učitele, co by vypadali jako tento?

Maria se podívala na jejich ruce. Kaynovo sevření se přizpůsobilo

Luccovu; nemluvě o tom, že mohl potřásat rukou, zatímco se díval
Luccovi přímo do očí. Mohla říci, že tohle vážně začalo Luccu srát s
ohledem na to, že ne mnoho mužů to dokáže, natož učitel angličtiny.
Lucca, konečně pustil jeho ruku.

„Angličtina? Nevypadáte jako učitelský typ,“

„A ty nevypadáš jako ten typ, co poslouchal, když jsem řekl, že na

školních pozemcích se nekouří,“ řekl Kayne. Ale ne. Maria se snažila
vzchopit. Lucca si sáhl do kapsy a vytáhl balíček cigaret. Jednu vybral,
vložil si ji mezi rty a začal vyprávět.

„Protože jsem nikdy neposlouchal roky před tím, když jsem tu byl,“ –
švihnutím otevřel své Zippo, zapálil si konec, dlouze si potáhl a
vyfoukl kouř tak, aby zasáhl Kayna do obličeje, „řekl bych, že máte
pravdu, pane učiteli,“

„Takže, jsem rád, že už známe své role. Teď, pokud mě omluvíte, moji
studenti promují,“ Kayne se usmál na Marii.

„Bylo fajn tě poznat, Mario,“

„Také jsem tě ráda poznala,“ Maria se snažila nečervenat a necivět do
jeho zlatých očí.

„Lucco,“ Kayne řekl, když ho obcházel.

„Kayne,“ odpověděl Lucca, když pustil nedopalek na zem a šlápl na

něj. Dobře, mohlo to být horší, pomyslela si, když sledovala Kayna jít
dolů do haly. Kčertu, i jeho chůze byla sexy.

„Co to kurva bylo, Sale?“ zařval Lucca, když se Sal vrátil zpoza rohu.

„Promiň, ale drbla ho dveřma rovnou do obličeje. Nemohl jsem se

přestat smát,“ Maria zavírala – zase se cítila špatně a Sal se začal
smát znovu, určitě si v hlavě opakoval, co se stalo. Lucca obalil ruku
kolem jeho sestry a táhl je zpět do tělocvičny.

„Co jsem ti říkal o silnějším úderu?“

~~~

Lake sledovala Mariu vejít dveřmi. Věděla jsem to.

Sekundu poté, dva muži vešli a drželi se blízko ní. Kurva, oni jsou
vážně bodyguardi.

Milion myšlenek jí běžel hlavou, když je sledovala přicházet k lavicím.

Neměla tušení, s kým seděla; jen věděla, že nechce sedět vedle ní. Je
jasné, že kdo stojí za ochraňování, musí být cíl. Já nechci být zasraný
další cíl!

„Buď připravená křičet; Nero je další,“ zašeptala Adalyne. Lake polkla,

když přemýšlela nad Mariou, cítíc, že pokud v této vteřině začnou
kolem létat kulky, budou střílet jejím směrem. Když se rozhlédla
kolem, připadalo jí, že všichni ti muži jsou připraveni vyskočit a bránit
své nadřízené vlastními životy. Kdokoliv ta ženská je, je zkurveně
důležitá. Slyšela muže říci do mikrofonu.
„Nero –“ Lake přesunula váhu z jedné nohy na druhou, aby se
postavila „Caruso,“ No to mě poser.

Zamrkala očima znovu a znovu, když to slyšela. Neviděla před sebou

nic kromě černého moře obleků, protože se nedokázala postavit na
nohy. Lake se podívala na vysokou, zlatovlasou blondýnu, která měla
v podstatě modrou krev. Konečně to dávalo smysl a ona přesně
věděla, kdo Maria je. Mafiánská princezna z Kansas City.

Čtrnáctá kapitola
Lake neposedně seděla na lavicích, neschopná přestat se vrtět. Když
budou samy, ona to Adalyne pořádně vytmaví, protože jí úmyslně
zatajila, kdo vlastně jsou.

To si ze mě musí dělat prdel, když si myslí, že půjdu na Nerovu párty.

Za chvíli všichni stáli na nohou, aby povzbuzovali toho velkého kluka,

Ama. Zůstane, aby povzbudila Vincenta, a pak bude moct odsud už
kurva vypadnout.

Lake nemohla spustit oči z Vincenta, zatímco se stále přibližovalo

vyvolání jeho jména. Jen si přála, aby mohla být blíže k pódiu. Byl jiný
a ona ho chtěla zoufale vidět z blízka. Dost!

Lake pohupovala nohama. Potřebovala se dostat z tohoto těsného

prostoru vedle „obleků“. A také to byl Vincent, od koho se
potřebovala dostat. Pokud se na něj bude dívat příliš dlouho, byla si
jistá, že se zblázní.

„Vincent Vitale,“ řekl muž do mikrofonu. Lake stála a tleskala,

zatímco chlapi spustili jejich výskání. Zvuk silnějšího pískání a křičení
odpoutal její pozornost od Vincenta. Porozhlédla se po tělocvičně a
viděla nespočet holek, které ječely z plných plic, každá se snažila
vřískat hlasitější než jiné, aby upoutaly jeho pozornost. To ale nebylo
ono; starší ženy také pískali a ječely spolu s nimi. Neschopná snést to
trápení, začala se tlačit mezi chlapy a lavičkami.

Dala to nejlepší ze sebe a snažila se zmizet, co nejrychleji z tělocvičny,

aniž utíkala; ale když procházela kolem blonďaté matky s obrovskými
umělými prsy, která ječela a skákala přes její dceru, utíkala. Lake
bouchnutím otevřela dveře a nechala čerstvý vzduch udeřit její tvář.
Těžce dýchala a sedla si na lavičku.

Tak docela si nebyla jistá, proč byla udýchaná, a proto se rozhodla

hodit to na běh a ne na fakt, že možná měla panický záchvat. Začala
uklidňovat dech, snažila si nepředstavovat ty baby, co se vzrušily už
jen, když slyšely Vincentovo jméno. Bylo těžké přemýšlet nad jednou
věcí, když jí dalších spousta létala v hlavě.

Proč se tak chovaly? On je všechny zná? Jak je zná? Proč se vůbec

zajímám? Ó můj – Lakeina hlava se pohotově otočila přímo ke
vstupním dveřím školy, když slyšela, že se dveře otevřely. Nasála
vzduch a rychle zase sklonila hlavu. Prosím, prosím, jdi pryč.

„Nevadilo by…?“ promluvil hluboký hlas. Lake polkla a znovu se

setkala s očima toho šíleného chlapa. Ano, vadilo. Zatřásla hlavou a
posunula se na kraj lavičky. Dívala se koutkem oka a viděla, jak si sedl
a opatrně vyndal cigaretu a zapalovač z kapsy. Rychle si zapálil a silně
vtáhl.

„Proč jsi odtamtud utekla?“ Lake si nervózně kousala rty.

„Já-já jsem neutekla,“

„Zlato, nemá smysl to popírat, protože si byla jediná holka, co utíkala

směrem od něj,“ Sakra. Lake se mu konečně podívala do očí a
okamžitě to litovala, protože hleděla do nebezpečných
modrozelených očí. Když ho sledovala z blízka, vypadal jinak než
ostatní `obleky´. Kčertu, on ho dokonce ani neměl oblečený. Měl
oblečené tmavé kalhoty a tričko. To, že neměl zapnuté tričko, až
nahoru bylo, jako kdyby si nerad oblékal oblečení. Nejen to, měl
zanedbanou bradu a neupravené vlasy, které měl uhlazené dozadu.
Už chápala, proč z něj měla husí kůži. Jistě, byl nebezpečný jako
ostatní `obleky´, ale ten chlap se to nesnažil skrýt za drahé italské
obleky a kravaty jako oni. Šéf byl násilník oblečený jako milionář,
všichni kromě tohoto jednoho. Zajímalo ji, kdo je, když byl schopen se
dostat tak daleko a vypadat přitom takto. Pravděpodobně to vážně
nechci vědět.

Uvažovala, že od něj uteče, ale rozmyslela si to, když si představila, co

by jí mohl udělat, kdyby se i jen pokusila. Zhluboka se nadechla.

„Jen jsem měla klaustrofobický záchvat,“ snažila se rychle odpoutat

jeho pozornost „nechtěl jste zůstat do konce ceremonie?“

„Kurva ne. Dělám to jen kvůli Vincentovi,“ potáhl si znovu a vypustil

kouř pusou a vůbec ho nezajímalo, jestli jde do její tváře „takže, Lake,
proč si opravdu utekla?“ Co?

„Známe se?“ v hlavě jí to znělo lépe.

„Možná,“ odpověděl a věnoval Lake až zlověstný úsměv „Lucca

Caruso,“ Underboss. Ani to nemusel říkat nahlas.

Lake se snažila, aby jí čelist nepadla až na zem. Měla vědět, kdo je, ale
nikdy si nemyslela, že někdo tak vysoce postavený – ani samotný
Danteho syn – by mohl vypadat takhle. Teď už je zcela jasné, proč ji z
něj mrazilo až na kost.

„Takže mě znáš, ne?“ Lucca hodila nedopalek na chodník „jak je

možné, že jsi nikdy nebyla kolem rodiny?“

Lake se dívala dolů, neschopná na něj podívat. Popravdě, nebyl

důvod lhát.
„Nikdy jsem nechtěla. Myslela jsem, že je jedno, jestli jsem byla nebo
ne,“

„Proč?“ zeptal se.

„Protože nejsem důležitá. Můj otec je jen voják a nikdy se neposunul

výše, ani po těch letech,“ Lucca se usmál.

„Nevíš vůbec nic, že ne?“

„Ne, nechci o tomhle vědět ani hovno,“ přiznala Lake. Nelíbilo se jí, že
se na tom bavil a když spatřila hrozbu v jeho očích, přála si, aby
mohla ta slova vzít zpět. Lucca, se naklonil blíže k její tváři.

„Nemusím ti nicméně, připomínat, kdo jsem, drahoušku?“ Lake se

v sobě pokusila zadusit všechen strach a pokývala hlavou „dobře,“

Naklonil se zase zpátky a vytáhl druhou cigaretu, zapálil konec a

hluboce si potáhl.

„Takže, máš šéfa, který o všem rozhoduje. Jeho blízký, spolehlivý

přítel a důvěrník je consigliere [pozn. překladu: čti konsiliéry].
Underboss je následník. Pak jsou velitelé vojáků, a nakonec máš
spolupracovníky, kteří nejsou členy rodiny, ale starají se o byznys.
Tvůj otec vždy byl a bude voják a věděl to od toho okamžiku, kdy se
jedním z nich stal. Jen Ital může být šéf a hledí na dodržování omerty.
Ti, kteří nejsou, zůstanou vojáky až do smrti,“ Lucca, pokrčil rameny.
„Tak to říká Google,“ Lake o tom přemýšlela. Jen Ital se může stát

Consigliere je poradce, zvláště pak poradce šéfa mafie. Říká se, že ve

skutečné mafii je consigliere třetím nejmocnějším mužem. Může být
také druhým nejmocnějším, hned za bossem.

Něco na tom pravidle ji začalo srát, jakoby viděli jen barvu a muže, co
není Ital, by mohl ‚poskvrnit‘ rodinu.
„Chápu,“ zašeptala „takže nezáleží na tom, jak moc byl můj otec
loajální k tvé rodině, nikdy nepostoupí, protože proč? Jeho příjmení je
Turner a ne Caruso?“

„Pořád si myslím, že to nechápeš, drahoušku,“ Lucca, rychle popadl

její čelist a otočil ji na sebe „měla bys přemýšlet nad tím, čí zasraná
rodina tady byla, když volali tvé jméno,“ v tomto okamžiku by Lake
odpřisáhla, že se dívala do očí démona. Jak ji držel uvězněnou, přála
si, aby ji propustil, nejistá, jestli to vůbec někdy udělá. Konečně s ním
překročila hranice. Nebyl obyčejný muž; on je pravděpodobně
nejnebezpečnější muž ze všech, alespoň tedy v Kansas City.

„Proč tu není tvoje máma?“ zeptal se.

„J-její manžel je nemocný,“ ukončila pevně.

„Má rakovinu?“ Lake zavřela oči a chtěla plakat „ne.“ Lucca, konečně
uvolnil stisk.

„Možná konečně zkurveně pochopíš alespoň trochu z toho, co rodina

pro nás znamená,“ postavil se na nohy a řekl poslední slova, když
odhodil poslední nedopalek na chodník. „ale co se starám, že
drahoušku? Ty a tvůj otec jste pro mě bezvýznamní,“ Lake si
neuvědomovala, že zadržuje dech, dokud se dveře nezavřely, když
zmizel. Unikla démonovi. Protentokrát.

Patnáctá kapitola
Adalyne táhla Lake nahoru po schodech k předním dveřím.

„Já tam nejdu, Adalyne! Víš, kdo tam bydlí?“ křičela i šeptala
zároveň.

„Jo,“ Adalyne zvedla ruku, aby zaklepala na dveře.

„Počkej!“ Lake popadla její ruku „řekla jsi mi, že je to párty, kde se
skupina čtvrťáků ožere a ne zasraný shromáždění kriminální rodiny
Kansas City! Věř mi, ti lidé jsou vyšinutí. Jednoho šílence jsem, dnes
setkala a vše, co dělal, byly ty jeho triky se zapalovačem“ – Lake
zkoušela napodobovat pohyby zápěstím – „a já jsem prakticky nasr –“
Přední dveře se otevřely a objevil se Nero. Lake si přála, aby mohla
zalézt do hluboké, tmavé díry a mohla doufat, že to neslyšel, ale jeho
pobavený výraz říkal něco jiného. Adalyne se pokusila přerušit trapné
ticho.

„Díky, že jsi nás pozval, Nero,“

„V pohodě,“ Nero se usmál, když otevřel doširoka dveře a pustil je

dovnitř „konečně tě oficiálně poznávám, Lake,“ snažila se vykouzlit
svůj nejlepší úsměv, když vstupovali do domu.

„Taky,“

„V kuchyni je nějaká pizza a nemějte obavy, jsou tam čtvrťáci,“

informoval je Nero, když opouštěl vstupní halu a stále se usmíval. Ó
bože. Adalyne se snažila nesmát.

„No, nakonec to byl poslední, koho jsi potkala,“

Opravdu nebyla dobrá v prvních dojmech. Naštěstí Nero nebyl tak

strašidelný jako jeho starší bratr, ale pohled do jeho zelenkavých očí jí
řekl, že jen potřebuje čas.

„Jo, dobře, máš patnáct minut, pamatuješ?“ řekla Adalyne se

sníženým hlasem.

„Vážně Lake, podívej na ten dům. Za 15 minut ho neuvidíme celý,“

Lake se rozhlédla po obrovské hale s velkým schodištěm. Nebylo

pochyb o tom, jak vypadal zbytek domu a to ony udělaly jen jeden
krok dovnitř.
„Fajn, 20 minut,“ jak se pohnula dál od dveří, nemohla si pomoci a
cítila se, jakoby kráčela přímo do jámy lvové. Jak procházely, Lake
byla ohromena extravagantností domu. Tohle místo přesně sedí ke
králi. Velká kuchyně byla spojena s jídelnou, ta byla propojená s
obývákem a celé to díky klenbovým stropům působila tak majestátně.
Bylo tam hodně lidí a i tak tam ještě bylo dost místa.

„Jsem tak ráda, že jste tady!“ Maria je rychle objala „pojďte, musím
vám představit mé přátele,“ Lake následovala Adalyne a Mariu k
lidem na gauči v obývacím pokoji, která byla tišší a klidnější než
zbytek domu. Zaznamenala blondýnku, kterou už viděla tu noc v
Poisonu.

„Toto je Elle. Elle, toto je Adalyne a Lake,“ představila je.

„Ahoj,“ Elle se sladce usmála: její hlas pasoval i k jejímu vzezření „a

toto je Chloe,“ Maria ukončila ukazujíc na tmavovlasou dívku na
konci. Chloe se na ně nervózně usmála.

„A-ahojte,“

Lake si nemohla nevšimnout jizev, které se jí táhly po pravé straně

obličeje. Jedna šla kousek pod obočím dolů na tvář, zatímco druhá
běžela kousek nad a pod rty. Lake také viděla bolest v jejích
ohromujících zelených očích.

„Ahoj,“ zopakovala Lake, když si Chloe přehodila tmavé vlasy přes

tvář. Hned se cítila špatně kvůli tomu, že na ni zírala, ale nebyly to
jizvy, které to zapříčinily; bylo to kvůli tomu, že byla nádherná i přes
to.

„Nebyla jsi ta dívka v Poisonu v lednu?“ zeptala Adalyne směrem k

Elle.
„Jo. Myslím, že ta noc pro nikoho z nás nedopadla dobře,“ všechny
dívky vybuchly smíchem a pomyslely na to, jak se ta noc zvrtla. Lake a
Adalyne si sedly na obrovský kožený taburet před gaučem a cítily se
dobře s ostatními holkami.

„Vzalas Nera zpátky, co?“ zeptala se Adalyne, připravena na nekončící

klábosení. Nero odpověděl za ni:

„Chtělo to trochu přesvědčování, ale nakonec mě vzala zpátky,“

„Ano, bohužel, vzala,“ dobírala si ho Elle, zatímco se on naklonil a

políbil ji.

„Jakou chceš pizzu?“ zeptal se někdo za Lake.

Lake ale otočila hlavu za hlasem, který ji zdravil, a zdálo se jí, jako by
ho neslyšela už roky. Podívala se nahoru a viděla světlemodré oči,
které tak často a nekontrolovatelně vstupovaly do jejích snů.
Sledovala ho, nasávala každou změnu, kterou předtím zahlédla jen z
dálky. Vincentovy rysy se změnily jen trošku; byl bezchybně upraven
a jeho oblečení také nic nechybělo. Nicméně, byly to ty jeho oči,
které se skutečně změnily. Viděla za nimi jiného muže.

„Lake…? Lake?“ jeho slova přerušily tok myšlenek. Huh? Lake

zamrkala a snažila se sebrat.

„Co?“

„Jakou pizzu chceš?“

Otočila hlavu, neschopná dívat se na něj a povídat najednou.

„Um, ne, díky. Nejsem hladová,“ to byla čistá lež. Ve skutečnosti

umírala hladem, protože v ten den nebyla schopna cokoliv sníst.

„Feferonky nebo sýr?“ Tentokrát to vyznělo jako rozkaz. Lake se na

něj znovu podívala.
„Řekla jsem, že nejsem hlad –“

„Adalyne právě řekla, že jsi celý den nic nejedla,“ zamumlal potichu.

„Jsou skutečně citliví, co se jídla týče,“ zasmála se Elle, staníc se

uklidnit situaci „prostě si jednu vyber,“ Lake úplně na ostatní
zapomněla. Úžasné. Sladce se na Vincenta usmála.

„Protože si nikdy nebral v úvahu mé názory, vyber mi ty,“ věděla, že

mu dojde více významnost té věty. Vincentovy oči se zúžily a odešel s
Nerem a Amem.

„Co udělal Vincent po Poisonu, když jste šli všichni domů?“ zeptala se
Elle potichu „Nero mi to řekl,“ dodala.

Ukradl mi můj první polibek, píchal jinou holku, a pak mě vzal domů,
kde mi řekl, že to všechno byla obrovská chyba.

Lake se usmála: „No podle všeho spálil naše šaty,“

„A měl jsem dobrý důvod,“ podotkl Vincent, v ruce s talířem. Lake ho

popadla a podívala se na čtyři obrovské kousky feferonkové a sýrové
pizzy a pak do vysmátého Vincentova obličeje. Zapomněla, že je
dobrý v hraní her. Lake se rozhlédla kolem a viděla Vincenta podávat
talíř Adalyne, Nero zase dával jeden Elle a Marii a Amo držel další
před Chloe. Něco jí říkalo, že ani jedna z nich neměla na výběr, když
všechny zvedly první kousek pizzy.

Lake cítila, že tam patří, a když si kluci začali mezi sebou povídat,
holky dále pokračovaly v debatě. Musela si opakovat, aby se stále
nedívala Vincentovým směrem. Sakra, proč se díváš? I po několika
pokusech byla stále neúspěšná. Začala si všímat, že Chloe nemluví
tolik, jako zbytek a když několikrát polkla, něco zašeptala Elle, a pak
se zvedla k odchodu. Lake ji sledovala procházet přes dvoje dveře,
než se ztratila. Něco na Chloe ji lákalo. Cítila se zodpovědná za to, že
odešla. Vstala a podala napůl dojedený talíř Vincentovi.

Vyhrála jsem.

Pak rychle přešla zadními dveřmi, které použila i Chloe. Otevřela je a

nechala se unést krásou zahrady. Celý pozemek byl obrovský, s
množstvím zelené trávy, ale byla to zahrada s altánkem ověšený
bílými světly, která upoutala její pozornost. Bylo to skvostné.

„Je to úchvatné,“ řekla Lake s úctou. Chloe se podívala na Lake a

usmála se.

„J-je.“ při pohledu na půlku zakrytého obličeje, ji píchlo srdce.

„Omlouvám se. Nechtěla jsem civět,“ Chloe se podívala dolů na své

ruce a začala si je mačkat.

„To je v pohodě. Zvykla jsem si,“ Lake položila ruku na Chloeino

rameno, ale Chloe hbitě odskočila o kus dál „promiň, jsem
germafobik,“ řekl a chytila si rameno, kterého se Lake předtím dotkla.

„Ne, mně je to líto,“ Lake konečně pochopila, proč ji Chloe tak

zajímala. Přestože cítila její bolest, Lake věděla, že muka schovávající
se za Chloinýma očima jsou o tolik horší, než její vlastní. Ani za milion
let bych nechtěla znát její noční můry.

„Pokud se budeš chtít někdy promluvit, vyposlechnu tě. Vím, jaké je

to být sama,“ Lake odcházela, a tak mohla být Chloe samotě, ale
předtím než to udělala, cítila, že musí ještě něco říct „a neměla by sis
schovávat obličej. Jsi krásná,“
Šestnáctá kapitola
Chloe zase byla pod bílým altánkem. Byla tu před měsíci uprostřed
zimy, kdy byl všude sníh. Tehdy se jí to zdálo krásné, ale teď… dech
beroucí, nádherné, prostě dokonalé.

Když se dívala přes okno na párty, uvědomila si, že nebyla o moc lepší
v mluvení, než naposledy. Nicméně, nyní to bylo trochu jiné.
Nečekala, že jí Lake řekne ta slova. Neměla by sis schovávat obličej. Je
nádherná.

Chloe se natáhla a schovala si vlasy za ucho, připomínajíc si její slova.

Nikdy jí nenapadlo, že oni možná nehleděli na jizvy ale právě na ni.
Projela v ní lítost, protože jí nic neřekla, ani nepoděkovala za to, že
byla milá, ale pravda byla taková, že ona nebyla zvyklá na laskavost. V
jejím životě bylo dobro převáženo zlem. Chloe věděla, že pokud
nebude očekávat laskavost, nebude cítit bolest. Věděla, že moment,
kdy bude laskavá, bude přesně ten moment, který ji zničí. Příště bych
to už nemusela přežít.

„Hej, miláčku,“ familiární, hluboký hlas ji pozdravil. Podívala se na

Luccu, a zajímalo ji, jak se může objevit a zase zmizet bez jediného
zvuku. On byl poslední člověk, který by chtěl, aby je nachytali a ona
byla první osoba, ke které by se neměl, připlížil. Lucca, vytáhl cigaretu
a podržel ji v ústech, když vyprávěl: „Slyšel jsem, že stále říkáš, že si
germafobik. Přemýšlela si, že alespoň jednou řekneš pravdu?“

Švihl zapalovačem a zapálil si. Chloe se podívala dolů a mačkala si

ruce.

„N-není to lež,“ Lucca stačilo udělat jen pár krůčků a stál před ní a
vztáhl své ruce „no tak brouku, jen to zkus,“ hleděla na jeho ruku. Jen
to zkus.
Nevěděla, jestli to fakt chtěl jen vyzkoušet nebo se jí chtěl dotknout.
Obě možnosti jsou stejně strašidelné. Chloe si uvědomila tlak svých
rukou a svrběly ji z toho, jak je chtěla zvednout a dotknout se ho.
Pohnula se jen o několik centimetrů, když ji dostihly její pocity.

„J-já nemůžu,“

„Proč nemůžeš?“ zeptal se hlubokým hlasem. Setkala se s jeho

pohledem.

„Protože se bojím,“ zašeptala své přiznání. Řekla jsem to nahlas? Před

ním?

O chvilku později si Lucca sedl na židli před ní. „Nebylo to tak špatné,
miláčku,“ když si vybral další cigaretu, pokračoval: „je léto a ty pořád
nosíš dlouhé rukávy,“ Chloe si rychle shrnula rukávy na černých
šatech, aby její ruce byly zakryty. Jak to vždycky ví?

Nevěděla, zda tento jeho rys má přidat k jeho strašidelné nebo sexy
stránce. Bylo těžké se rozhodnout, když se na něj podívala. Jeho
vzezření byl ještě drsnější než naposledy, odkdy jeho tmavohnědé
vlasy a brada trošku vyrostly. I když, stále měl svůj badboy vzhled díky
tmavým džínům a černému tričku, které obepínalo jeho svalnatou
hruď. Lucca vybral jeho Zippo a začal se s ním pohrávat mezi prsty.
Počkal, než bude uchvácena plamenem.

„Půjdeš na vejšku?“

„Jo, jasně,“ odpověděla bez rozmýšlení. Lucca si stáhle pohrával se

zapalovačem.

„Kam?“

„Stanford, v Kalifornii,“ při těch slovech rychle zapalovač zaklapl.

„To je daleko. Tipuji, že utíkáš,“ Lucca před ní zase stál. Chloe zadržela
dech a čekala, co zase udělá. Měla déjà vu, a uvědomila si, že teď to
bude cosi víc, než naposledy.

„Ona má pravdu, víš. Ty jizvy jsou krásné,“ cítila, že se jich chtěl

dotknout, stejně jako cítila jeho zklamání kvůli tomu, že jde do
Kalifornie. Byl pryč dřív, než si to uvědomila, přesně tak jako když se
objevil. Chloe si prsty prošla po jizvě na líci. Ty jizvy jsou krásné,
zopakovala si jeho slova v hlavě.

Ani v nejmenším.

~~~

Jak za sebou Lake zavřela dveře, setkala se s třemi zmatenými

tvářemi.

„Co?“ zeptala se, když na ni dál hleděli.

„Cos jí řekla?“ zeptal se Vincent. Lake se podívala na něj, pak na Nera

a Ama a všech zajímalo totéž. Co to sakra má být?

„Ehm, proč?“

„Protože se ptám,“ zkusil to Vincent znovu.

Teď si vzpomínám, proč ho nemám ráda. Lake se rozhodla prostě

kolem něj projít a ignorovat ho. Skončila s povídáním si s ním, protože
jeho postoj se během měsíců zhoršoval. Mimo to, slyšela hudbu a
nechtěla promrhat šanci si znovu zatančit s Adalyne. Když udělala
krok, aby ho obešla, Vincent popadl její ruku a zastavil ji. Snažila se
mu vytrhnout, ale byla neúspěšná.

„Pusť. Mě,“

„Ne, dokud mi neodpovídáš, srdíčko,“

„Nebyla jsem na ni zlá, pokud je to to, co si myslíš!“ Lake se mu
konečně vytrhla a on ji nechal. Stáhla si šaty dolů, aby si schovala
nohy „můžeš teď prosím uhnout? Jdu tancovat,“ ujistila se, že to
‚prosím‘ vyzní sarkasticky. Amo udělal rychlý krok k ní, ale Vincent ho
zastavil:

„Půjdu s tebou,“ Vincent Amovo rameno stiskl tak silně, až mu zbělely

klouby.

Strašilo ji, jak si ji Vincent prohlížel odshora dolů a navíc s ním ani
tančit nechtěla. Už proto, že se nezeptal, ale rovnou to oznámil. Teď
ale vypadal naštvaně.

„Oke –“ Vincent ji rychle popadl za ruce a začal ji tlačit dozadu, až se

octila přilepená na skleněné stěně. Oči se jí rozšířily, když se podívala
do Vincentova obličeje a uvědomila si, že to možná přehnala.

„Co jsem ti naposledy řekl?“ zaskřípal zuby. Lake snížila hlas do

šepotu, jak se snažila podívat přes něj.

„Vincente, jsou tam lidé –“ Vincent přitlačil své tělo na její, čímž ji
přinutil tlačit se více na sklo. Jemně jí položil ruku na hrdlo, takže
neměla jinou možnost než se na něj podívat.

„Když se tě zeptám na otázku, srdíčko, odpovíš mi. Teď mě nenuť ptát

se znovu,“ Lake si myslela, že jí prasknou šaty z toho, jak dýchala.
Hladil ji palcem po pulzu na jejím hrdle, nechávaje ji vědět, že si
uvědomuje, jak se cítí. Přehnala to a zapomněla, jaký typ chlapa on
vlastně je.

„Já… já si to nepamatuji,“ nebo pamatuji, ale nepřiznám to.

Bez ohledu na to, jak moc se snažila Vincenta vyhnat ze své hlavy, ta
slova, co řekl, se jí stále vracely.
„Připomenu ti to,“ druhou rukou vzal její jemné světle hnědé vlasy a
strčil jí je za ucho „řekl jsem ti, že pokud půjdeš někdy na rande,
utrhnu mu ruku. Vyspíš se s někým a utrhnu mu ptáka. Musím odejít
a udělat jednu z těchto věcí?“ vyschlo jí v ústech, když se snažila
jemně zatřást hlavou.

„Hodná holka,“ naklonil se a dal ústa nejblíže, jak mohl a dával pozor,
aby se nedotkl jejího ucha „a také jsem ti řekl, že pokud tě nachytám
při tanci a budeš vypadat takhle zas, tvé dny panenství budou pryč,“

Lake zavírala oči silněji s každým slovem, co řekl. Teplo jeho úst tak
blízko její pokožce způsobilo, že jí hořel každý centimetr na těle.
Vincent se naklonil zpátky a intenzivně sledoval její tělo.

„A s těmahle šatama jsi tomu na půli,“ pustil ruku z jejích vlasů a

projel jí s ní po spodním plném rtu „ani to nezkoušej.“ když Vincent
stáhl své ruce, Lakeino tělo prosilo o další dotek. Sledovala Nera a
Ama jak se pohnuli z jejich obranných pozic a uvědomila si, že tam
byli celý čas. Stáli zády, a byli tak skryti před světem. Lake byla
nucena sledovat Vincenta odcházet přesně tak snadno, jako to udělal
poprvé. Kriste, nesnáším ho.

Sedmnáctá kapitola
Lake si uvědomila, jak na ně hleděla.

„Vy dva se mě také chystáte přirazit ke zdi, nebo co?“

„Kurva, ne. Svýho ptáka mám až moc rád,“ řekl Amo předtím a
odešel. Nero se zasmál a přitáhl Lakeinu pozornost.

„Vincent by to neudělal, že?“ zeptala se s napětím Lake. Veškerý

smích se mu vytratil z tváře.

„Co myslíš?“
Lake hlasitě polkla, uvědomila si, že Nerova otázka byla čistě řečnická.

„Jinak, nemysleli jsme si, že bys byla zlá na Chloe,“

„Tak proč se mě ptal, o čem jsem s ní mluvila?“ zeptala se Lake.

„Nikdo za ní nikdy neběžel. Takže když jsi to udělala, byli jsme

zvědaví, proč. Nejsme zvyklí na to, aby k ní byly holky milé,“ Lake se
otočila, podívala přes sklo a její srdce přestalo na vteřinu bít, když
viděla Luccu jak vstupoval do altánku, kde seděla Chloe.

„Potkala ho už?“ Lake se cítila špatně, když přemýšlela o muži, jako je

Lucca, když se připlížil k dívce, jako je Chloe.

„Ano,“ odpověděl věcně. Otočila hlavu, aby se na něj podívala,

překvapena jeho odpovědí. Setkala?

Když Lake otočila hlavu zpátky na Chloe, nachytala Ama jak se díval
ven oknem v rohu obýváku. Jeho oči byly černé jako noc, ale stále
mohla vidět pohled v jeho očích. Nemusela si toho všimnout, kdyby
se jen trochu kontroloval, ale právě tehdy v hloubce jeho očí něco
viděla. Zcela se otočila na Chloe a sledovala Luccu, jak přešel před ni,
natáhl ruku a úplně ji přinutil přestat dýchat. Otočila se zpět na Ama a
viděla, jak nakrčil svou tvář.

„Takže Lucca a Chloe… a Amo a… Chloe?“ když říkala jejich jména,

přeskakovala pohledem z páru v altánku a Amem „jak to může
fungovat?“

„Nefunguje,“ řekl jistě, jakoby přesně věděl, co se tu odehrává.

Musela souhlasit, protože to byla chaotická situace. Nebylo pochyb,
že Lucca byl ďábel, ačkoli mrazivě přitažlivý. Především se ale nesnažil
skrýt jeho podstatu tak jako ostatní; místo toho se v tom vyžíval.
Amo, na druhé straně, byl trochu méně strašidelný. Byl obrovský na
jeho věk a moc toho nenamluvil, což to celé jen zhoršovalo. Jeho oči
byly tmavé jako jeho osobnost a něco jí říkalo, že nechce poznat jeho
skutečnou tvář.

„To děvče nepatří ani k jednomu“ – takže otázka byla, kdo byl horší?
– „Ale obzvláště ne k němu,“ řekla a sledovala hrůzostrašného Luccu.
Nero se usmál.

„To přesně řekla Elle,“

„A co si myslíš?“

„Myslíš, vybrat si mezi mým bratrem a mým nejlepším kamarádem?“

Lake přikývla a čekala na odpověď „nezáleží na tom, co si leckdo z nás
myslí. Ona si musí vybrat,“

Jakoby ji nechali si vybrat.

Věděla, že tihle dva se jednou pozabíjí navzájem. Chloe nikdy nebude

mít na výběr. Podívala se zpět a sledovala Luccu stát před Chloe, jako
by byla jeho kořist.

„Nemůžeš si myslet, že je možné, aby byl s ní,“ zašeptala.

„Co ty víš, jestli nemá ráda šílené věci,“ Lakeiny oči se rozšířily. On to
slyšel.

„Je mi to líto, já ne –“ Nero ji stopl.

„Je to v pohodě,“ Díky bože. Věděla, že to myslí vážně a tak byla

klidná.

„Kromě toho, nebál bych se o ni. Měla by ses bát o sebe. Nebojoval
bych s ním, být na tvém místě,“ Lake se podívala do jeho světlých
zelených očí. Kdo? Vincent?

Jeho hlas ochladl a způsobil, že jí přeběhl mráz po zádech.

„My. Jsme. Všichni. Šílení,“ jo, skutečně je už čas jít, pomyslela si, když
sledovala Nera odcházet.

Lake šla najít Adalyne, ale samozřejmě, nepohnula se z gauče a stále

kecala. Nejhorší bylo, že Vincent, Nero a Amo se tam vrátili také.
Skutečně si přála, aby nepřestali mluvit, když potichu řekla. „Adalyne,
ehm, potřebuji jít domů,“ Adalyne na ni útočila lítostivostí:

„No tak, Lake. Opouštíš mě, pamatuješ?“

„Na jakou vejšku půjdeš?“ zeptala se Maria. Lake opravdu nechtěla,

aby věděli, kam půjde na vejšku. Čím méně o ní mafie ví, tím lépe.
Snažila se zasmát.

„Já neodcházím –“

„Ano, ty mě opouštíš. Jdeš na vejšku dvě hodiny odsud,“ Sakra,

Adalyne!

Chtěla zacpat Adalyne hubu. Nemohla si pomoci a podívala se na

Vincenta, ale neviděla žádný náznak pocitů v jeho bleděmodrých
očích. Nevěděla proč, ale zklamalo ji to. Maria se podívala na Nera a
zkřížila si ruce

„Jak to, že ona může odejít na vysokou? To není fér,“ protože já

nejsem královna mafie. Lake hodila po Adalyne zlostný pohled: je čas
jít! křičela v duchu.

„Dobře,“ Adalyne si povzdechla a vstala z gauče.

„T-ty odcházíš?“ zeptala se Chloe, když přicházela.

„Ano, musím jít domů, ale ráda jsem tě,“ usmála se na ni. Chloe si
dala vlasy za ucho a také se usmála.

„Já tebe taky,“

„Měly bychom si někdy vyrazit předtím, než odejdeš,“ přerušila je
Elle.

„Jo, to by mohla být zábava,“ odpověděla Lake, nejistá, proč se Elle

tak moc usmívala. Její tvář vypadala přesně jako dětská tvář na
vánoční ráno. Všichni se tak tvářili, kromě ní a Adalyne.

„Můžeme jít nakupovat!“ vložila se do toho nadšeně Maria.

„Lake nesnáší nakupování,“ poznamenala Adalyne a udělala na Lake

takový ten typický vyčítavý pohled. Maria se zatvářila zmateně.

„Hmm, to by mě nenapadlo ani za milion let,“ po trapném momentu,

kdy na ni každý hleděl, popadla Lake Adalyninu ruku a druhou mávala
ostatním.

„Jo. Takže, čas jít. Mějte se všichni!“ Adalyne počkala, dokud ji Lake
nevytáhla dost daleko.

„Kurva, Lake; ten dům je boží! Jak jsi mohla chtít odejít? Myslím tím,
vážně, jací byli všichni ti kluci sexy? Jinak, viděla jsem. Fakt, že je tak
strašidelný ho dělá ještě víc sexy,“ sledovala Adalyne a pak
zamumlala:

„Vy všichni jste šílení,“

„A Nero! Jeho oči… chtěla jsem se dotknout jeho očí!“ kecala dál
Adalyne.

Tentokrát jí Lake skutečně zacpala ústa. „Šššš! Možná si zapomněla,

že má přítelkyni, Elle,“ Adalyne odtáhla její ruku z úst.

„Bože, Lake, řekla jsem, že se chci dotknout jeho očí, ne lízat jeho
břišní svaly,“ když za sebou zavřeli přední dveře, pokračovala „kromě
toho, nikdy bych nerandila s nejlepším kamarádem mého bratra. To
je prostě hnus,“ ten den Lake ztěžka polkla už nejméně posté.
„Jo… Ano, samozřejmě,“ bože pomáhej.

Osmnáctá kapitola
Vincent uslyšel klepání na sklo, což přitáhlo jeho pozornost. Na druhé
straně Lucca kouřil cigaretu a naznačil, aby přišel k němu.

„Odkdy je v domě zaveden zákaz kouření?“ řekl a vstal.

„Od nedávna. Teď se může kouřit jen v jeho kanclu,“ odpověděl Nero,
následován Amem.

„Ta tvoje holka je docela ukecaná,“ řekl Lucca a ukázal na Vincenta,

když se dveře zavřely.

„Není moje holka,“

„Dobře, ale jisté je, že to tak nevypadalo, na tvé promoci, když

odtamtud utekla. Vážně si potřeboval vyšukat všechny jejich
maminky? Jakoby na střední nebylo dost kundiček,“ Vincent zatnul
čelist a přemýšlel o tom, jak sledoval Lake vyběhnout z tělocvičny.
Nikdy si nemyslel, že všechny ty ženy budou zkurveně chovat, jakoby
byly na koncertě One Erection. První věc, co udělal, když přešel přes
pódium, bylo, že hledal místo, kde Lake seděla, ale místo toho ji našel
utíkat přes dveře. Nesnášel ten pocit, kdy mu instinkty radily, běžet
za ní. Proč bych se měl cítit špatně, kvůli tomu, že je trdlo? Chtěl už
tuhle konverzaci skončit.

„Takže, jaká je pointa?“ Lucca, odklepl popel „pointa je, že její otec
udělal hovno práci v naučení ji respektovat cokoli důležitého.
Potřebuje se naučit krotit tu svoji nevymáchanou hubu, než ji dostane
do potíží,“

„Cos jí ksakru udělal? Tebe nazývala ‚ten šílený‘ a vůbec se nestarala

o tvé triky se zapalovačem,“ řekl Nero Luccovi. Obzvláště poslední
části se musel zasmát. Lucca potáhl z cigarety hlouběji a déle než
obvykle.

„Dobře, takže je bystřejší než jsem myslel,“ podotkl Lucca a podíval se

zase na Vincenta „ale tohle je pointa. Vystrašil jsem jí a stejně pořád
mlela pusou. Měla zasraný štěstí, že jsem si jí všimla, když mluvila
s Chloe,“

„Co jí řekla?“ zeptal se Amo.

„Lake se omluvila za to, že na ni civěla a řekla, že by si neměla

schovávat obličej. Také řekla, že pokud si bude chtít někdy popovídat,
je k dispozici a chápe jaké je to být sama,“ Sama?

„Co tím kurva myslela?“ řekl Vincent. Lucca jen pokrčil rameny:

„Její máma dneska nepřišla,“

„Proč ne?“ každý zasraný člen rodiny přišel, jak Vincent očekával, a
chtělo to dobrý důvod, proč tu její matka nebyla.

„Zjevně bylo důležitější, že její manžel onemocněl,“ řekl Lucca.

Vincent zuřil:

„Zkurvysyn,“

„Kurva,“ řekl Nero a přeběhl si rukou přes vlasy.

„Zasraná mrcha,“ dodal Amo dodal. Jak to všechno ví?

Z nějakého důvodu se mu nelíbilo, že Lucca, o ní věděl věci, které on

sám netušil. Lucca, četl Vincentovy myšlenky přímo v obličeji.

„Je tvoje, tak vyřeš, co uděláš s tou její hubou. Nauč jí zůstat zticha,“

„Ona není moje,“ zasyčel Vincent a stiskl si kořen nosu nejsilněji, jak
mohl, aby se udržel pod kontrolou „na ničem z toho nezáleží; odchází
na vejšku koncem léta,“
„Nemusí jít,“ Lucca naposled potáhl.

„Srát na vejšku,“ Vincent se uzavřel do sebe, stále nasraný kvůli

tomu, že její vlastní matka nepřišla na promoci. Amo má pravdu; je to
zasraná mrcha.

Stále nechtěl posunout tu celou věc mezi ním a Lake, uvažujíc nad
faktem, že ona odchází z Kansas City a on se očividně nikdy nebude
zabývat jednou ženskou déle, než je jedna noc. V hlavě se mu ale
rodila myšlenka na navštívení její matky.

~~~

Bzzzz… bzzzzzz… Bzzzz. Lake popadla telefon ze staré dřevěné židle,

kterou používala jako stoleček. Musela zapomenout vypnout budík,
co měla nastavený ještě kvůli škole, protože už jsou prázdniny. Do
háje s tebou, budíku.

Podívala se na displej, místo budíku ale viděla sedm zmeškaných

hovorů od otce. Rychle ho vytočila zpět. Její otec odpověděl tak
rychle, že ani neslyšela první zazvonění.

„Lake, poslouchej mě pozorně –“

„Tati, co se děje?“ vychrlila ze sebe Lake, otcův hlas vůbec nezněl

dobře.

„Nemám moc času, Lake. Teď poslouchej. Sbal tašku, pak jdi do banky
a vyber všechny tvé účty na vejšku, všech dvacet táců. Pamatuješ si
byt, kde jsme šli před týdnem, míli od té školy?“ Lake pevně drželo
telefon, ruce se jí třásly.

„Jo. O co jde?“

„Stále je to k pronájmu. Jdi a pronajmi to. Moje auto je před ním.

Seber ho a nevracej se, dokud neřeknu. Pokud neřeknu, tak by to
mělo být ok na několik měsíců. Nikomu neříkej, že odcházíš,“ Lake se
snažila nerozplakat a s co nejčistším hlasem řekla:

„Tati, co jsi udělal?“

„Na tom nezáleží. Jen udělej, co jsem ti řekl, okej?“ slyšela jeho slzy.
Vzdala to a sama hlasitě popotáhla.

„Okej,“

„Teď jdi a buď rychlá,“ na chvíli udělal pauzu, aby se sebral. „Miluji tě,
holčičko,“

„Taky tě miluji, tati,“ ticho. Po otcově náhlém ukončení hovoru se

stočila do klubíčka a nechala své pocity zaútočit na své tělo. Lake
měla docela slušnou představu o tom, co udělal. Její otec byl gambler
a stále měl dluhy u šéfů. Jejich malý kuchyňský stůl byl zaplněný
starými účty a nedávno si Lake všimla, že to bylo horší a horší. Místo
toho, aby její otec použil peníze na zaplacení nějakých účtů, vloží je
do hry a doufal, že vyhraje mnoho, aby mohl zaplatit všechny. Její
otec se nemůže vyhrabat z dluhů a jeho nemoc má na tom zásluhu.
Byl to jeden nemocný koloběh, který končil.

Musí vstát a udělat, co umí nejlépe, protože pokud Lake něco umí,
tak je to utíkat. Speciálně od rodiny. Lake vždy věděla, jak její
budoucnost bude vypadat: až do teď.

Utřela si slzy z tváře a konečně otevřela oči. V téhle chvíli její

budoucnost černala.

Devatenáctá kapitola
Lake zaparkovala Frankenlaca, ano, tak tátovu starému Cadillacu
říkala, u obrubníku. Vystoupila, popadla tašku a přehodila si ji přes
rameno. Musela uklidňovat dech spolu s každým krokem, co udělala a
nevěděla, zda tohle rozhodnutí bylo správné. Hleděla na vysoké
skleněné dveře před sebou a věděla, že pokud přes ně jednou projde,
nebude více cesty zpět. Položila dlaně na dveře. Buď silná.

Zatlačila a dveře se lehce otevřely dovnitř. Byl to její den zúčtování.

Lakeiny smysly se zostřily, když se dveře za ní zavřely. Slyšela zvuk
kovu spolu s pípáním různých strojů. Rozhlédla se kolem a viděla, jak
je to obrovské spolu se spoustou lidí, ale nemohla vidět toho, koho
hledala. Šla přímo k eskalátorům, vyvezl ji směrem nahoru a konečně
přišla k muži oblečenému v černém obleku, který stál na místě
ochranky. Dívaje se dolů na jeho drahé boty, šla k němu.

„Heslo?“ řekl. Lake začala hluboce dýchat.

„Chci ho vidět,“ strašidelný ochrance několikrát mrkl předtím, než si

na ní podíval shora dolů.

„Kdo je on?“

Rozhlédla se kolem, aby se ujistila, že je nikdo neslyší. „Š –“ ochranka

ji popadla za ruku a táhla ji k výtahu mimo dohled. „Jsi zasraně blbá,
děvče? Kdo tě do toho namočil?“

„Nikdo. Můj otec je Paul Turner. Potřebuji ho vidět,“ sypala rychle

slova. Sledovala, jak všechen hněv opustil jeho tvář.

„Kurva,“ zašeptal. Zamával rukou a přišel jiný chlap v obleku a

vystřídal jeho místo. Pak stiskl tlačítko ‚nahoru‘ na výtahu a dveře se
otevřely. Postrčil ji dovnitř, stiskl kombinaci tlačítek a dveře se
zavřely.

„Neměla jsi sem chodit. Víš, co jsi právě udělala?“ Lake se podívala na
její rameno, které stále pevně svíral. Jeho ruka byla tak velká, že to
vypadalo, jakoby ji držel silně, ale ve skutečnosti ji jen jemně držel.
Její oči přešly na jeho tvář, která zas vypadala rozzlobeně. Jeho hlas
už nebyl nenávistný; namísto toho pocítila, že k ní chová sympatie.
Stlačila popruh na tašce silnější.

„Ano, vím,“

„Nemyslím si, že víš,“ zdálo se, jakoby výtah jel vzhůru celou věčnost
bez zastavení a usoudila, že on musel dát kód, aby tomu tak bylo.
Prosím, otevři se.

Naštěstí se dveře konečně otevřely hned, jak začala mít

klaustrofobický záchvat z následků jejího chování.

„Kvůli tobě doufám, že má dnes dobrou náladu,“ začala zhluboka

dýchat, když ji vedl dlouhou chodbou. Já taky.

Dveře na konci chodby se rozletěly ve chvíli, kdy už byla skoro u nich.

Ven nějací muži vytáhli ženu v sexy oblečení. A rozhodně to nebylo
přátelské táhnutí.“

„Prosím, je mi to líto! Prosím! Prosím, je mi to líto!“ naříkala žena s

make-upem stékajícím po tváři. Lake se zastavila a při pohledu na
ženu jí vyschlo v ústech.

„Ó bože,“ zašeptala na pokraji slz. Ochranka ji postrčila dovnitř, ještě

než se dveře za onou ženou zavřely.

„Chovej se takhle a on neprokáže žádné slitování,“ řekl muž potichu.

Získala zase půdu pod nohama a přesměrovala své myšlenky na
svého otce, ne na křik dole v chodbě. Buď silná.

Ochranka otevřela dveře a strčila ji dovnitř. Buď silná.

Vedl ji přes tmavý pokoj zaplněný televizemi, na kterých běžel obraz z

kamer. Buď silná.

Na další dveře zaklepal, namísto toho, aby jimi rovnou prošel. Buď
silná.
„Vstupte,“ z druhé strany uslyšela hluboký hlas. Buď silná, buď silná,
buď silná.

„Hodně štěstí,“ zašeptal, když z ní spustil svou ruku. Naposledy pro ni

otevřel dveře. Lake vstoupila do tmavého, zakouřeného pokoje a
očima přejela po třech mužích uvnitř.

Šéf seděl za obrovským stolem, kouřil doutník a jeho ledově modré

oči ji přimrazily na místě. Další muž v obleku stál za ním, a ona si
přála, aby právě on nebyl toho všeho svědkem. Nakonec jí oči přelétly
zpět na jejího otce.

„Dnešek musí být můj šťastný den,“ Dante se zakřenil a opřel se ve

svém křesle. Její otec se rychle otočil v křesle.

„Lake, co tady kčertu děláš?“ postavil se a chtěl jít ke své dceři.

„Sedni si, Paule,“ varoval ho Dante. Paul se pomalu posadil a jeho oči
měly nepřítomný pohled. Je mi to líto, tati. Šéf si potáhl z doutníku.

„Proč jsi přišla?“ Lake pomyslela na radu ochranky a udělala krok

vpřed.

„Vy víte proč,“ Dante na ni chvíli hleděl, překvapen z její odpovědi.

Probudila jeho zájem.

„Víš, co udělal?“

„Předpokládám, že vám dluží hodně peněz,“ řekla, popadla tašku,

jako kdyby byla stéblo a měla ji zachránit před utonutím.

„Ano, dluží mi už léta. Minulou noc uhrál winning streak v pokeru –

dost aby mi zaplatil své dluhy – ale víš, co udělal pak?“ Lake musela
odvrátit pohled.

„Všechno vsadil?“
„Všechno kurva, vsadil a prohrál každý zkurvený cent. Teď mi prosím
tě řekni, v co jsi doufala, když jsi sem chodila, protože já jsem s ním
skončil. Slíbil, že mi zaplatí vše, co si kdy vzal z mého kasina a pokaždé
jsem mu věřil. Chápu, že je gambler, ale musím udržet chlapy
spokojené. Tvůj otec je vůči mně loajální, a to je důvod, proč mu to
tak dlouho procházelo, ale minulou noc mi předvedl, že dále již není
loajální. Nejednou, jsem ho vytahoval z problémů a teď za to oba
zaplatíme,“ ukončil vážně, ukazujíc tak, co tím myslel. Ne, prosím,
bože.

Lake mohla jen doufat, že si nevšimne, že mezi ní a tou křičící ženou

není žádný rozdíl. Jediná věc, co ji držela pohromadě, byla, že si
Dante dokazuje, že nemá žádnou jinou možnost. Kopla nohou do
země a sebrala zbytky odvahy, co jí zůstala.

„Doufám, že mohu změnit váš názor,“

„Jak sakra chceš změnit můj názor?“ Dante se bavil a pokusil se zmást
Lake ukazováním své ne tak zlé stránky.

Lake pomalu shodila tašku z ramene. Není jiná možnost.

Šla směrem k jeho stolu a vysypala na něj obsah batohu spolu se

svými nadějemi a sny.

„Lake, ne! Co si myslíš?“ zakřičel její otec. Dante zvedl ruku, aby ho
umlčel.

„Jak ses k tomu dostala?“

„Je to moje… Byly to peníze na mou vejšku,“ přiznala. Sledovala

blonďatého muže, který stál za Dantem, jak se přiblížil a začal počítat
peníze.
„Dvacet,“ řekl poté, kdy byl každý balíček perfektně zarovnán. Dante
zvedl jeden balíček z hromádky, prolistoval jej palcem a viděl, že
každá jedna bankovka byla stodolarová.

„Tvůj otec mi dluží padesát, promiň,“ Lake vzhlédla, neschopná

přemýšlet.

„Padesát tisíc?“

Neočekávala, že by jeho dluh u šéfa mohl být tak velký.

„Okej… takže… Musí být něco, co můžu udělat. Mohu pro vás
pracovat. Jsem si jistá, že je nějaká práce v kasinu, kterou mohu
dělat. Můžu uklízet,“ zírala na Danteho nepřesvědčený výraz a rychle
vyhrkla zbytek „můžete si nechat celý můj plat. Budu pracovat
zadarmo, dokud to nesplatím,“ Dante byl na chvíli tiše.

„Co si myslíš, Vinny?“ blond chlapík pokrčil rameny.

„Teď jsme přišli o holku a ona to udělá,“

„Ne, má ještě sedmnáct. Nemůže,“ namítl její otec. Lake vykulila oči.
Sedmnáct?

„Kolik ti je, Lake?“ zeptal se Dante. Lake se podívala na otcovu prosící

tvář. Pak zavřela oči a odpověděla na otázku, které se obávala, že
zpečetí její osud.

„Osmnáct,“ Dante se usmál a jejím tělem proběhla husí kůže.

„Dobře. Budeš pro mě dělat jako servírka, dokud dluh tvého otce
nebude splacen. Spropitné si můžeš nechat. Radil bych ti držet pusu
zavřenou, co se týká toho, kde pracuješ, ale jsem si jistý, že to už víš,“
Paul začal kroutit hlavou.

„Prosím, nenechej ji pracovat ta –“

„Ticho,“ Dante ho přerušil a pohlédl na něj „kvůli tobě doufám, že
tohle je nejlepší trest, co jsem ti mohl dát. Budeš pro mě i nadále
pracovat, Paule, a postarám se, abys dostal jen samé zkurvené práce.
Stále máš prohrané peníze, ale cokoliv mi zaplatíš, se ti odečte z
dluhu. Čím víc pro mě budeš dělat, čím více mi zaplatíš zpět, tím
méně tam ona bude dřít. Pokud tě nachytám hodit i jen cent do mých
strojů, zabiju tě. Jak ti to zní, Vinny?“ Vinny mu dal rychlé kývnutí na
souhlas. Dante si pozorně prohlédl Lake.

„Potřebuješ trochu upravit, ale začneš pracovat ihned,“ Upravit?

Nelíbilo se jí, jak se na ni díval.

„Joe, pojď sem,“ Dante zvýšil hlas, ale ne tak aby křičel, ačkoli Lake
nečekala, že by muž jako Dante potřeboval křičet. O sekundu později
do místnosti vstoupila ochranka, která ji sem přivedla.

„Vezmi ji k Sadie a řekni jí, že půjde místo té mrchy,“ Joe přikývl a

otevřel pro ni dveře, aby mohla odejít.

„Nezklam mě, Lake,“ varoval ji nakonec Dante. Lake se naposledy

podívala do očí šéfa.

„Nezklamu. Děkuji vám, pane Caruso,“ pohledem přejela na

blonďatého, který byl šéfův consigliere. Je to jeho blízký a
důvěryhodný přítel, ale úplně jiný, než jí Lucca popisoval „a děkuji i
vám, pane Vitale,“

Dvacátá kapitola
Lake znovu vstoupila do výtahu spolu s ochrankou a byla v šoku, že
ona s otcem unikli živí.

Sledovala ochranku vyťukávat sérii různých čísel a výtah se dal do

pohybu. Podívala se na něj: v očích mu viděla ostražitost.
„Díky,“ zašeptala. To bylo potřetí, co dnes někomu děkovala, ale
poprvé, kdy tomu tak skutečně myslela. Pokud by tu nebyl, nevěděla,
zda by měla sílu pokračovat.

„Ještě mi neděkuj,“ zamumlal. Lake se podívala na čísla klesající níže

spolu s patry, která výtah projel, dokud neprojel poslední patro, které
bylo označeno tlačítkem.

Když se dveře otevřely, spatřila tmavou chodbu a její oči se tomu

musely přizpůsobit. Jak se přibližovali ke dveřím na konci, slyšela hrát
hudbu stále hlasitěji. Ochranka ji vedla ke dveřím, zaklepal a o vteřinu
později jim někdo otevřel. Lake padla čelist až na podlahu z pohledu,
který se jí naskytl. Vypadalo to jako celé oddělené kasino, akorát že
toto bylo více intimní a extravagantnější.

Nemluvě o všudypřítomných polonahých dívkách.

Byly tam dívky oblečené v sexy černém a růžovém spodním prádle,

přesně jako ta ukřičená, co vyšla z Danteho kanceláře. U stolů byly
dívky oblečené úplně stejně, několik z nich tančilo u tyče. Ochranka ji
strčila do dveří a ukázalo se, jak velké to podlaží vlastně je. Bylo
stejně velké jako to kasino nahoře. Proč mají dvě kasina?

Nechápala, proč je jedno z nich tak tajné. Brzy ale zjistila jeden fakt:
žádný z hráčů není žena. Je tu ale množství dívek, které pracovaly.
Kurva to ne… došlo jí to, když kolem prošla žena s tácem s pitím v
ruce. Oblečení, které měla na sobě, by si Lake neoblékla ani za milion
dolarů. Pravděpodobně proto, že to nebylo oblečení, ale spodní
prádlo. Podívala na Joea, neschopná promluvit, on se na ni jen
povzbudivě usmál – určitě jí četl ve tváři. Chtěla utíkat tak daleko,
dokud vše nezačne dávat smysl. Jsem v píči.

Tlačil ji směrem do zadní části kasina až k růžovým průsvitným

závěsům a odhalil tak dveře. Prošel přes ně a tentokrát ani
nezaklepal. Jak vstoupila do ženské šatny, na každém je kroku
doslova pozdravila prsa. Ze všech dveří, kterými jsme dnes prošli, jsou
tyhle skutečně ty, na které by bylo vhodnější zaklepat.

Joe vzal Lake k ženě oblečené v jemných šatech.

„Sadie, tohle je Lake. Bude tu namísto Amandy,“ Lake sledovala Sadie

jak si položila ruce v bok a vystrčila svoji objemnou hruď. Gestem
naznačila, aby se Lake otočila.

„Otoč se,“ rozkázala Sadie.

Lake musela spolknout nechuť a pomalu se otočila dokola. Neměla

jinou možnost. Když se vrátila do původní pozice, podívala se na
Sadie a viděla, jak horečnatě přemýšlela, zatímco si jí prohlížela shora
dolů. Věděla přesně, co jí běželo hlavou: žádná prsa, žádný zadek, jen
prkno.

Nebylo třeba raketového vědce, abyste věděli, kdo do tohoto pokoje

nepatří. Lake se podívala na podlahu, neschopná čelit kritice.

„Je perfektní. Budou ji milovat!“ vypískla Sadie. Lakeiny oči vystřelily

vzhůru na Sadiin úsměv. Co to právě řekla?

Sadie vyhnala Joea: „Jdi, teď musím pracovat,“ Popadla Lake za ruku
a posadila ji na židli před obrovským osvětleným zrcadlem.

„Ehm, jak přesně perfektní jsem?“ Lake nechápala jak by mohl její
vzhled obyčejné holky někoho lákat. Sadie se zasmála a vzala ze stolu
pudřenku.

„Neviděla jsi nikdy pornohvězdu bez make-upu? Měla by sis to

vygooglovat,“ ukázala na svou bezchybnou tvář „tomuhle se říká
fakeová reklama, zlato, a ty nebudeš potřebovat ani polovinu z toho,
co potřebuji já. Tvá pleť je tak dokonalá, že bych tě vlastně měla
nesnášet,“ Lake si nemohla pomoci a zachichotala se. Věděla, že
Sadie jen vtipkuje, protože tahle žena vyzařující sex a sebevědomí
neukázala ani záblesk žárlivosti. Její osobnost se shodovala s jejím
polorockovým vzhledem s tmavými očními stíny a tmavými vlasy, v
nichž koukaly proužky světlých blond vlasů. Rozhodla se, že si zabere
nějaký čas a zeptá se co nejvíce otázek během její úpravy:

„Takže, co děláš?“

„Já jsem tady šéfová,“ Sadie odpověděla a začala natírat make-up na

Lakein obličej „co to znamená?“

Lake nebyla dobrá ve slangu z kasina a považovala za ilegální být

vůbec v nějakém, dokud nebude mít jednadvacet let.

„Vedu všechny hrací stoly a dávám pozor na to, aby každý na tomto
patře byl spokojen,“

„Takže jsi teď moje šéfová?“ zeptala se.

„Jo, ale budeš v pohodě,“ ujistila ji Sadie ji.

„Nikdy předtím jsem to nedělala. Nemyslíš, že bych to měla nejdřív

naučit?“ kvůli té práci byla více znepokojena, než vypadala.
Potřebovala udržet Danteho šťastného. Sadie se zasmála.

„Zlatíčko, dokud budeš takhle vypadat, budeš moct lít z oken láhve
whiskey za tisíce. Neřeš hovadiny. Neočekávám od tebe, že budeš
hned perfektní, s tím, jak dlouho tu budeš, se budeš i učit a tím lepší
bude i spropitné. Je to motivace pro ženský, aby zadky své zadkya
makaly,“

„Jak to, že tu mohu pracovat a roznášet alkohol? Mám jen osmnáct,“

„Vše, co potřebuješ vědět je, že toto celé je nadstandard. Jen bohatí

chlapi tu mají přístup a vše je mimo záznam. Tihle muži mají v oblibě
mladé holky, které by je nemohly legálně obsluhovat, takže si zde
žádoucí zboží,“ skvělé…

Zatímco na ní Sadie pracovala, Lakeiny vlasy a tvář dosahovaly úplně

jiných rozměrů. Jako kdyby byla pornohvězda, jak Sadie říkala. Nová
šéfová dala Lake rychlokurz kouřového líčení a obecně rychlokurz
všeho, co vypadá `objemně a sexy´.

„Jdeme ti vybrat něco na sebe,“ řekla a otočila se k věšáku, na

kterém viselo titěrné černé a růžové oblečení.

„Ehm, nemáš něco, co by zakrylo trochu víc?“ zeptala se opatrně

Lake, když viděla, jak vytáhla jeden z těch malinkatých oblečků. Sadie
se podívala zpět na Lake.

„Panna, co? To je v pohodě; chlapi to vycítí. Hra začíná,“ ‚Hra začíná‘?

Dělá si srandu?

„Tohle je něco, co tě zakryje tak, aby to nebylo moc a zároveň to pro

tebe nebylo nepřirozené. Normálně se takhle neoblékáme, ale fakt,
že jsi nová, ti v tomhle trochu pomáhá,“ popadla několik věcí z věšáku
a ukázala je Lake.

Něco Lake říkalo, že tady pracovat rozhodně nechce. S každým

kouskem, který ji Sadie ukázala, jen kroutila hlavou.

„Nebudu v tom vypadat dobře… na tohle nemám prsa…“

„Ale ten korzet ti je trochu zvedne,“ řekla Sadie a nadzvedla svá

obrovské ňadra „a tyto šortky máš proto, že tě musíme navoskovat
předtím, než půjdeš do něčeho menšího,“ Lake se začala červenat.
„N-navoskovat?“

„Každý kdo tu dělá, je depilovaný od hlavy po paty. Máme vlastní

kosmetičku a ona je zázrak. Poprvé to bolí: pak je to pohoda,“ Sadie
trhla rameny. Lake polkla, vzala tu trochu oblečení a šla se
převléknout za závěsy. Když požádala Sadie, aby jí zašněrovala korzet,
prohlédla se v zrcadle. Tak to ani za nic.

„Nemůžu,“ Lake si na sebe chtěla hodit širokou mikinu, džíny a utíkat

pryč.

„Lake, poslouchej mě. Podle toho, jak to vypadá, nemyslím, že máš

na výběr. Je mi líto čehokoliv, co se stalo, ale podívej se na sebe,“
Sadie popadla její ramena a postrčila ji zpět před zrcadlo „šla jsi
někdy do bazénu v plavkách?“

„Ano, ne –“

„I při tom jsi byla více odhalená. Tohle má jen krajku a volánky navíc-
takže to vypadá i víc sexy. Ale není to nic míň než obyčejné dvoudílné
plavky,“

Lake se prohlížela v zrcadle. Její světle hnědé vlasy, které obvykle byly
rovné a bez objemu, byly nyní naopak zvednuté, objemné,
neposlušně kudrnaté. Make-up byl bezchybný a svůdný a přesto stále
poukazoval na to, jak je mladá, a zároveň nevypadala úplně nevinně.
Oblečení ji ale strašilo nejvíce. Korzet ji stáhl a nenechával jí příliš
prostoru na dýchání. Pánevní kosti jí až příliš nápadně vystupovaly
z šatů a krátké krajkové šortky zakrývaly jen to nejnutnější. Poslední
kousek byly vysoké, černé punčochy s velkými růžovými mašlemi
vepředu a černé lodičky, které k tomu seděly. Jediné, co si přála, bylo,
aby v tom uměla chodit. Musela uznat, že byla více zahalena, než
když jde do bazénu a Sadie jí skutečně dala oblečení, které
odhalovalo méně, než u ostatních holek. Lake pochopila, co myslela
tím, že oblečení bude pracovat v její prospěch. Bylo to zároveň sexy
ale i nevinné. Na tom nezáleží; ty musíš, opakovala si v hlavě.
Lake neměla jinou možnost než spolknout svou hrdost, když přikývla
svému novému šéfovi. Sadie ji otočila a dobře utáhla Lakein korzet,
aby jí zvedla prsa.

„Řekla jsem ti o tom korzetu. Jen proto, že jsi prkno, nemusíš být
ošklivá. Většina ze zdejších holek by zabíjela pro takové hezké a
pevné kopečky na hrudi,“ řekla a popadla ze stolu jeden z parfémů a
decentně jím Lake nastříkala „chlapi tě jen ucítí a budou tě lovit, jak
loví lev králíčka,“ Lake si uvědomila, jak moc je ta pravda strašidelná.
Jo… To byla přesně ta povzbuzující slova, co jsem chtěla slyšet.

„Děkuji, Sadie,“

Dvacátá první kapitola

Lake znovu zatáhla růžový průhledný závěs, neschopná vejít do
kasina. Pokaždé, když závěs pootevřela, zvědaví muži pootočily hlavy,
aby si prohlédli čerstvé maso.

Sadie pleskla Lake po zadku: „Pojďme. Je čas vydělat nějaké peníze,

zlato,“ Ó můj bože, může být můj život ještě horší? Sklopila pohled a
následovala Sadie k baru. V žádném případě se nechtěla podívat
přímo do očí těm lvům.

„Okej, takto hry fungují,“ Sadie ukázala na sekci, která byla nejblíže
k baru „je to tvoje první noc v podpatcích, takže ti dám tyhle stoly. Je
to jednoduché. Zeptej se jich, co chtějí, zapiš si to, přijdi k baru a dej
barmance objednávku. A pak jim přines jejich drinky. Každý má svůj
systém a ty si také najdeš ten svůj. Brzy to bude: ric pic, simsala bim.“

Sadie jí podala zápisník a pero „Pokud něco pokazíš, je to v pohodě.

Vystrčit prsa a zahraj blbou. Pamatuj, mrkání, flirtování a přehazování
vlasů ti dává body navíc,“
Lake nervózně znovu a znovu přikyvovala, snažíc se zapamatovat vše
důležité. Sadie jemně přejela Lake po vlasech.

„Líbí se jim vzezření ‚vystrašeného koťátka‘, takže ho neschovávej.

Pokud budeš něco potřebovat, dej mi vědět a neměj obavy. Nemají
dovoleno se tě dotýkat, za to se platí spešl poplatky,“ řekla a šibalsky
mrkla.

Chytila zápisník a pero jakoby to byla její oblíbená mikina a šla ke

svému prvnímu stolu.

„A-ahoj. Co můžu –“

„Jsi tu nová,“ konstatoval starší ryšavý pán v obleku. Rozhlédla se po

mužích u stolu: samí příjemně se usmívající pohledy. S využitím
veškerého svého potenciálu se pokusila jim věnovat ten nejzářivější
pohled.

„Ano, je to moje první noc,“

„Tak to pojďme oslavit! Přines nám lahev té nejlepší skotské,“ řekl a

přidržel jí před obličejem plastovou kartu. Lake se usmála, vzala kartu
a šla k baru. Byla si jistá, že jejich pohledy se právě zabodly do jejího
zadku.

Předala barmance objednávku a s radostí přijala ženiny rady, jak co

správně ke stolu přinést. Ačkoliv bylo skutečně těžké se soustředit na
pití a ne na ty obrovské melouny na hrudníku té ženy. Nikdy nevěřila,
že by nějaká žena mohla mít takhle velká poprsí.

Lake vzala tác a šla super pomalým krokem ke stolu. Chůze na

podpatcích jí celý úkon ještě ztěžovala. Zabralo jí to nějaký čas, než
naskládala sklenky před každého z mužů a ještě balancovala s tácem.
Každou ze skleniček pak naplnila zlatavou tekutinou z lahve a dávala
si při tom na čas. Nakonec lahev položila před zrzavého chlápka.
„Jak se jmenuješ?“ zeptal se bez úsměvu. Jako by měl své myšlenky
napsané na čele.

„Lake,“ muž zvedl svůj pohár do vzduchu.

„Díky za ten tvůj nový chutný zadeček. Na Lake!“

„Na Lake!“ zakřičeli i ostatní a připili si. I přes nucený úsměv se

musela kousnout do jazyka, když odcházela od stolu.

Celou noc pokračovala v roznášení drinků. Byla trochu pomalá a

tipovala, že to bude tím, že je to její první noc, ale Sadie měla pravdu
v několika věcech. Chlapi tam bývali tak často, že přesně věděli, jak to
tam funguje: proto jediné, co musela dělat, bylo řídit se jejich
objednávkami. Barmanka byla přátelská a učila Lake, jaké drinky jsou
jaké a jak vyplnit některé speciální požadavky. Lake dostávala
spropitné. No dokud jí Sadie neřekla, kam ho dávat, nevěděla, kam si
ho odkládat.

„Naše prsa jsou, jako peněženky, to je na tom ta nejlepší věc,“

vysvětlovala. Prý je to taková mini show pro chlapy.

Když nad tím tak zpětně přemýšlela, konečně pochopila, proč se

tvářili překvapeně, když jim jen poděkovala. Také chápala, proč je to
podzemní kasino. Neměla žádné pochyby o tom, že většina Danteho
peněz nepocházela z hotelového kasina, ale přímo odsud. Na stolech
bylo tolik peněz, že by mohla otcovy dluhy zaplatit snad milionkrát za
jednu noc. Byla si jistá, že se tu provozuje spousta ilegálních věcí,
protože tu určitě nebyla jediná dívka pod jednadvacet. Byly tu i
nějaké postranní místnosti, kam ti chlapi vcházeli celou noc a
většinou vycházeli nadrogovaní. Nemluvě o tom, že nalévala alkohol i
opilým lidem. Dante určitě takové příjmy nepřiznával, pokud vůbec
nějaké přiznával. Možná to bral legálně přes to druhé kasino. Šéf
určitě dělal daňové úniky a pral peníze a Lake o tom nepotřebovala
vědět víc a ani pochopit, jak to prováděl. Nejlepší možnost, jak skrýt
ilegální kasino, je postavit nad něj legální kasino.

Nebylo to tak hrozné, jak si myslela, když začala. Spousta chlapů byla
soustředěna na vyhrávání nebo na ostatní její kolegyně, které nebyly
takové stydlivé jako ona. Ve skutečnosti se o ni celou noc zajímal jen
ten zrzavý chlap. Naštěstí ale nic nezkoušel. Co mu také zbývalo:
nikdo tu neměl koule na to, aby osahával obsluhu, když viděl ty
bouchače u zdí.

Viděla několik opilých chlapů vyzkoušet štěstí, ale ochranka je vždy

vyprovodila. Jak řekla Sadie: doteky stojí něco navíc. A zbytek opilých
mužů se třásl při představě, že by musel kasino opustit.
Pravděpodobně nechtěli riskovat návrat k manželkám a dětem.

Lake byla šťastná, když ten ryšavý chtěl zaplatit svůj účet. Šla k baru,
vzala jeho kartu s účtenkou a šla zpět ke stolu. Chlap rychle načmáral
několik věcí na svou účtenku.

„Kdy zase pracuješ?“

„Ještě nemám pevný rozvrh, ale pravděpodobně každý týden,“ řekla

Lake a věnovala mu další úsměv.

„Nemůžu se dočkat,“ řekl chlípně a podržel v ruce černou knížku

s účtem. Nevěděla, co na něm bylo tak zvláštního, ale neměla z něj
dobrý pocit. Spousta mužů přešla do jiných sekcí a na jiné hry,
zatímco on zůstával a sledoval ji. Vzala knihu a doufala, že je to
naposledy, co mu musí věnovat úsměv.

„Děkuji vám,“ řekla a bez zdržování se vrátila zpět k baru. Když viděla,
kolik utratil za jediný večer, modlila se, aby nebyl tak bohatý, aby
tohle mohl provozovat každý den. Ačkoli, něco na tom jeho „nemůžu
se dočkat“ jí naznačovalo, že to tak bude. Nohy ji šíleně bolely z
podpatků a chození nahoru a dolů. Musí si koupit náplasti.
Podívala se na hodiny a uvědomila si, že už končí. Rychle si spočítala
spropitné a rozhodně to nebylo tak marné. Určitě víc, než by si
vydělala obyčejná číšnice. Největší spropitné dostávala od hnusného
chlapa, a i když to byla velká částka, necítila se kvůli tomu dobře.

Sadie přišla chvíli po ní a pleskla ji po zadku: „Říkala jsem, že tě

všichni budou milovat. Pěli na tebe samou chválu. Jednoduše se
nemohou nabažit nových dívek. Kromě toho, že tě nohy musí
kurevsky bolet, jaké to poprvé bylo?“ Lake musela přiznat, že celkově
to nebylo tak špatné. Jen jeden zákazník ji honil celou noc a
popravdě: byla zvyklá obsluhovat. John na ní zkoušel mnohem horší
než všichni chlapi dohromady.

„Okej, nebylo to tak hrozné, jak jsem myslela, že bude,“ přiznala „ale
jsem připravena vypadnout odsud co to půjde,“ byl to pro ni těžký
den, s tolika emocemi. Prakticky už snila o svém polštáři, matraci a
dece…

„Nezapomněla jsi na vosk, že? Věř mi, odpadneš, když uvidíš všechny
ty zákoutí, kde máš chlupy,“ Lake zbledla.

„Takže… musím tam jít… ještě dnes?“

„Ale zlato, neboj se, budu tě držet,“

Dvacátá druhá kapitola

Lake se probudila druhý den s polštářem přilepeným ke tváři.
Minulou noc se prakticky uplakala ke spánku, ze vší té hanby a hrůzy
z toho dne.

Na ošuntělé dřevěné židli nahmatala telefon a s překvapením si

všimla zmeškaných hovorů od Adalyne. Rychle vytočila její číslo a
ještě než to začalo zvonit, Adalyne už byla na druhém konci.

„Proč mi to nezvedáš?“ zeptala se a Lake zívla.

„Protože jsem spala,“

„Ano, ale ty vstáváš se slepicemi. Něco jsi včera dělala?“ neuvěříš,

když ti to řeknu. Rozhodla se, že budu do konce života dělat číšnici v
podzemním kasinu. Co ty na to?

„Ne, takže, co se děje tak důležitého?“

„Vstávej, umyj si tu svou krásnou tvářičku a buď u mě za třicet minut.

Okej, díky. Ahoj. Miluji tě!“ vychrlila rychle Adalyne a ukončila hovor.
Jsem zvědavá, do jakých sraček mě zase dneska namočí.

Lake se zvedla z postele a váhavě udělala krok.

„Kurvadrát!“ právě si vzpomněla, kvůli čemu také plakala – depilace.

Celá ta věc se nedala nazvat jinak než týrání. Nemohla pochopit, jak
to ty ženské mohou provozovat pravidelně. Její pokus dostat se do
koupelny bylo vlastně jen nehezké kulhání a rozkrok cítila až moc.

Nechystala se dlouho; umyla si svou uplakanou tvář a zuby. Rozhodla

se, že si vlasy dá do chaotického ohonu. Stále se jí zdálo, že jsou
z večera kudrnaté a trochu nalakované – a toho by si Adalyne mohla
všimnout, kdyby je měla rozpuštěné. Byla ostuda to tak zamaskovat,
protože kudrliny na druhý den byly skutečně krásné, ale její ohon
vypadal stylově. Šla k šatníku a pocítila teplo. Pravděpodobně proto,
že si nemůžeme dovolit zapnout klimatizaci.

Rozhodla se, že si vezme bílé tílko a světlemodré džínové šortky.

Šortky byly vážně krátké, ale na tom nezáleželo, protože šla jen k
Adalyne. Vzala si peněženku z malého obýváku a uviděla otcovy klíče
přesně tam, kde je nechala minulou noc.

„Tati?“ zakřičela směrem k jeho pokoji. Když nedostala žádnou

odpověď, otevřela dveře a nahlédla dovnitř. V pokoji není. Vytáhla ze
zadní kapsy mobil a vytočila jeho číslo. Po jednom zazvonění hovor
típl. O vteřinu později jí přišla zpráva:

Jsem v práci. Uvidíme se později, zlatíčko.

Přestala se bát a schovala telefon zpátky do kapsy. Popadla klíčky

spolu s peněženkou a šla přímo ke dveřím. Do očí jí osvítilo slunce.

„Ježíši!“ rychle se vrátila do domu a vytáhla ze šuplíku obrovské

sluneční brýle. Takhle vypadá kocovina, ne?

Druhý pokus o odchod z domu byl úspěšnější – tentokrát už nebylo

slunce tak hrozné. Nastoupila do Frankenlaca a mířila rovnou k
Adalyne.

„Sakra, Adalyne,“ řekla, když zpomalila u jejich příjezdové cesty a

spatřila několik Cadillaců. Jeden z nich určitě patří i Vincentovi.

Lake měla dvě možnosti. Jedna byla, že zaparkuje a půjde se podívat,

do jakých hoven ji to zase Adalyne namočí. A druhá byla, že bude řídit
dál, zavolá Adalyne a vymyslí si nějakou výmluvu, aby se toho
nemusela účastnit. A Adalyne jí určitě jen tak neprozradí, jaký
ďábelský plán zase vymyslela

Připomněla si poslední setkání s Vincentem a rozhodla se.

„Ne, určitě zde nezůst–“ z auta se ozvala hlasitá rána. Lake zastavila u
chodníku a rezignovaně položila hlavu na volant. Bůh jí nedal na
výběr. Ten výbuch byste slyšeli i do Číny, takže nebyla žádná šance,
aby ho neslyšela Adalyne a ona ten zvuk už znala. Vzdychla,
vystoupila z auta a bouchla dveřmi nejvíce, jak to šlo a přitom si
nadávala a zamumlala pod nos, dokud kráčela po příjezdové cestě.
„Pitomé auto… Adalyne je mrtvá…“ Na půli cesty zase začala chodit
jako tučňák.

„Zasraná Sadie… To uvidíme, jestli se dám ještě někdy depilovat…“

„Eh, Lake, co to děláš?“ zeptala se Adalyne. Lake se podívala směrem
k hlavním dveřím a viděla Adalyne, Mariu, Elle, Chloe, Nera, Ama a
Vincenta jak na ni hleděli jako by byla střelená. Rychle si spojila nohy
a stála rovně.

„Nic… Co děláte?“

„No, jsme si jisti, že jsme slyšeli ránu,“ řekl Vincent a zíral na její auto.

„Ne, určitě ne,“ odpověděla Lake, smála se a doufala, že je to konec

konverzace. Amo si překřížil ruce.

„To je také normální?“ podívala se na obrovský oblak kouře.

„Jo, úplně normální,“ konstatovala.

Všichni pokračovali v zírání na ni, jako kdyby byla více, než jen
praštěná. Adalyne k ní přišla.

„Jsi v pohodě, Lake?“

„Jo, co…“ – Adalyne se jí pokusila položit dlaň na čelo a Lake ji rychle

smetla „děláte, au! Přestaň s tím,“ Lake zavřela oči před sluncem a
nasadila si brýle znovu, když uhodila Adalyne silněji. Adalyne zatřásla
hlavou.

„Něco s tebou není v pořádku. Proč máš polepené nohy náplastmi?“

Lake se podívala na své nohy. Zapomněla si sundat všechny náplasti z
předešlé noci a jediné boty, které si byla schopna obout, byly žabky.

„Tvé nohy si nakonec zvyknou na lodičky,“ dodala Maria. Adalyne se

zasmála.

„Ona nenosí podpatky,“

„Mám to ze starých bot,“ přitakala Lake. Maria se ale nenechala

odbýt:
„Jsem si jistá, že to máš z chození na vážné vysokých –“ Nero jemně
šťouchl do sestry, aby ji umlčel. Lake cítila všudypřítomné pohledy,
které si ji teď prohlížely odshora dolů. Ten výraz, jaký měl Vincent, jí
z nějakého důvodu, připomínal ten, s jakým na ni koukali muži
v kasinu.

„Můžete mi někdo říct, o co jde?“

„Jo, jasné, jdeme nakupovat!“ prozradila Adalyne a usmívala se.

„I oni?“ zeptala se Lake, ukazujíc na ty tři. Prosím, řekni ne. Prosím,

řekni ne.

Maria povzdechla a převrátila očima „Jo,“

Lake zajímalo, jestli by vypadala jako mrcha, kdyby se prostě otočila a

odešla. Možná bych se z toho vyvlekla.

Vždy když šlo o nakupování, cítila se trochu odstrčená, protože si

nikdy nemohla dovolit oblečení a když by mohla a koupila si nějaké
nové kousky, co byly stylové, Ashley jí je vždy ukradla.

„Nepotřebujete mě. Bude tam dost lidí,“ usmála se a otočila se.

„Ne, jdeš s námi, Lake. Proč jsi dneska taková divná?“ zeptala Adalyne
a popadla svoji kamarádku za ruku, aby ji zastavila. Lake nevěděla jak
odpovědět.

„Ty jsi divná!“

„Ne, ty jsi vážně divná!“

„Ne, ty jsi bláznivě divná!“ řekla. Ty dvě pokračovaly v hádce, ale bylo
jasné, že to hrají.

~~~

Vincent se díval na ty dvě holky a třásl hlavou.

„Vždy jsou takové?“ zašeptala Elle.

„Nejsou na sebe skutečně rozzlobené, že?“ zašeptala Chloe ještě

tišeji. Maria přimhouřila oči.

„Já nevím. Nevidím, zda je naštvaná, protože má ty obrovské brýle,“

„Já na to seru. Nejdu nikam. Vy dva je můžete vzít,“ řekl rezignovaně

Amo k Nerovi a Vincentovi.

„Ne, to bysme byli v oslabení,“ řekl Nero. Vincent cítil, jak v něm
začíná vřít vztek, ačkoli hlas v hlavě mu říkal, aby se uklidnil. Začínal
mít migrénu z tolik hádání a pohled na dlouhé Lakeiny nohy tomu
moc nepomáhal.

„Obě jste zasraně divné. Teď už můžeme jít?“ zařval nakonec.

„Tssssss, Vincente, nebuď takový protivný,“ řekla Adalyne a položila si

ruku v bok. Zhluboka se nadechl. Bude lepší se uklidnit, že je obě
zabiju.

~~~

„Jo Vincente, nebuď takový protivný,“ napodobila Lake svoji

kamarádku a zasmála se. Mohla říct, že asi není daleko od toho, aby
vybuchl, ale pokud s ním měla strávit celý den, ať je aspoň zábava.
Maria si zakryla ucho.

„Souhlasím. Zakřičel jsi mi přímo do ucha,“

„Mně taky,“ dodala Chloe. Elle se otočila a pohlédla na Vincenta.

„Měl by ses, zhluboka nadech–“ Nero rychle popadl Elle a začal ji

strkat dále od Vincenta.

„Čas vyrazit,“ nevadí, bude to sranda, pomyslela si Lake, když se

podívala do Vincentova obličeje. Dítě v ní chtělo na něj vypláznout
jazyk za ten zlý pohled, co jí věnoval. Každý věděl, že jen Adalyne s
ním mohla takhle mluvit, když se měnil na psychopata, ale pro
každého jiného to bylo úmyslné zkrácení života.

Nero otevřel zadní dveře na černém Cadillacu Escalade a popohnal

ostatní, aby nastoupili. Auto bylo rozhodně nové – a obrovské, se
třemi řadami sedaček.

„Čí je to auto?“ zeptala se Adalyne s úctou.

„Luccovo,“ odpověděla Maria. Adalyne padla pusa.

„Proč by ho někomu půjčoval? Já bych nedovolila ani vlastní mámě,

aby se ho dotkla. Je krásné,“ Vincent trochu postrčil sestru.

„No, dobré vědět,“

„Ví, že jede parta, ale mohli jsme vzít i velké SUV,“ odpověděl Nero.

Cítila, jak se Nero snaží uklidnit oheň, který se začínal rozpalovat v

Amovi. Lake mu pomohla.

„Adalyne, vezmi tvoje auto, tady není dost místa,“

„A když Nero a Elle budou sedět vpředu, pak Maria může sedět mezi
vámi dvěma,“ řekla Chloe Vincentovi a Amovi „ale to budu zase
zmáčknutá já,“ ještě ani neseděla v autě a bylo jasné, že má strach z
doteků.

„Srát na to. Budu řídit moje auto,“ Amo vyrazil ke svému vozu

„Pojedu s tebou,“ přidal se Vincent a následoval ho. Rychle postrčila

Adalyne přímo k jejímu autu. Adalyniny oči zářily radostí z toho, že by
se snad mohla svést v tomhle krásném autě.

Vincentův silný hlas jí zazvonil v uších. „Adalyne a Lake, vy dvě jdete

s námi,“
„Řekni ne, řekni ne,“ šeptala Lake, držíc kamarádčino rameno, když
Adalyne začala kráčet k Amovu autu.

„Promiň, Lake řekla, že ne!“ zakřičela Adalyne na Vincenta. Lake

protočila oči.

„Chceš mě zabít?“

„Pojďme!“ zakřičel Vincent předtím, než s třesknutím zavřel dveře.

Dvacátá třetí kapitola

Lake musela přiznat, že byla trochu překvapená z toho, jak se v
obchodě bavila. Kluci zůstávali za nimi, hlídali je, takže se necítila
obtěžována Vincentem. Ačkoliv kdykoliv se otočila, nachytala ho, jak
jí okukuje zadek. Její zlý pohled s tím ale nic nezmohl – on se to ani
nesnažil skrýt.

Většinou se dívky jen dívaly do výkladních skříní, aniž si našli něco, co

by se jim opravdu líbilo. Netrvalo dlouho a po krátké době své snahy
vzdaly a šly se najít. Obsadily menší stůl, ke kterému se vešly ale jen
dívky.

„Víš, že nesnáším, když to děláš,“ řekl Nero Elle.

„Promiň, ale nebylo tu tolik místa, abys mohl sedět vedle mě,“
odpověděla sladce Elle a usmála se.

„Za to zaplatíš později,“ varoval ji předtím, než s Vincentem a Amem

odešli a našli si svůj vlastní stůl: blízko toho jejich, samozřejmě. Lake
se podívala na Elliinu červenou tvář.

„Co nesnáší?“ zeptala se, načež se Chloe vesele zasmála.

„Stále je trochu raněn kvůli tomu, že mu řekla ne, když se jí poprvé

zeptal, jestli si může přisednout ve školní jídelně,“
„Ty jsi řekla Nerovi ne?“ Zeptala se Adalyne s otevřenými ústy.

„Jo, a on mi to připomíná každý den,“ řekla Elle předtím, než se

zakousla do hamburgeru.

„Co změnilo tvůj názor?“ zeptala se Lake zvědavě. Něco v ní chtělo

vědět, co ji přimělo změnit názor na chlapa, jako je Nero. Nebo
Vincent.

„Stále to zkouším zjistit,“ prozradila Elle. To sice nebyla odpověď,

kterou Lake chtěla slyšet, zároveň ji to ale ani nepřekvapovalo. Nero
se od vedlejšího stolu zakřenil a dívky se hlasitě rozesmály.

Když se najedly, rozhodly se vyzkoušet ještě jeden obchod, než

odejdou, protože nechtěly odejít s prázdnýma rukama. Při
přehrabování se ramínky našla Lake světlé, volné šaty, o kterých si
myslela, že by byly super na léto. Držela je a zvažovala, zda jejich
vyzkouší. Pro tentokrát měla peníze v peněžence díky předešlé noci,
takže si je mohla koupit. Ne, nepotřebuji je.

„Vyzkoušíš si je? Jsou krásné,“ zeptala se Maria. Lake se podívala po

ostatních dívkách.

„Nebudou na mně vypadat dobře,“ trhla rameny.

„Vyzkoušej si je. Budou na tobě vypadat dobře,“ řekla Maria a prstem

ukázala ke kabinkám „nebuď hloupá a běž,“

Lake nečekala, že jí řekne něco takového. Usmívajíc se šla Lake přímo

ke kabince a zastavila se akorát ve chvíli, kdy spatřila Ashley s její
partou.

„Přesně tebe jsem chtěla vidět. Tvoje máma chce, abys přišla domů a
vyzdvihla si svůj dárek k promoci. Jsem si jistá, že ti můj táta bude
také chtít pogratulovat,“ řekla Ashley, která se, obzvláště v poslední
části, vyžívala.
 ~~~

Vincent, Nero a Amo následovali dívky.

Přísahal by, že slyšel říct svou sestru ‚o-ou‘ když je našly, jak se hádají
s nějakými cizími holkami. Vincent dobře tušil, jak by to celé mohlo
dopadnout, a rozhodl se postavit se na stranu Lake. Jsem vážně
unavený z tohohle všeho, blesklo mu hlavou. Už se do vřavy chtěl
připojit, když ho Nero chytil za rameno a zašeptal:

„Maria nadělá více škody než my,“

~~~

„Ó můj bože! Má moje sestra více než jednu kamarádku?“ zeptala se

Ashley s předstíraným překvapením.

„Nevlastní sestra,“ opravila ji Adalyne. Lake chtěla zmizet už proto, že

všichni byli svědky tohohle velkého trapasu.

„Ještě se uvidíme. Pojďme,“ řekla Lake a namířila si to přímo ke

kabince: teď se s nimi nechtěla hádat. Ashley jí násilně vytrhla šaty z
rukou.

„Tyto šaty na mně budou vypadat líp. Nemyslíš, socko?“ Maria se ale
nenechala překvapit a smečovala:

„Ale zlato, snad si nemyslíš, že by ti něco tak hezkého slušelo?“ slušně

k ní přistoupila a vzala šaty od šokované Ashley „no jo, ne všechny
máme takové tělo, jako Lake,“

Lake šokovaně zatřásla hlavou.

„T-to je okej. Nechci je,“

„Já zase nechci nic, na čem měla ty své nechutné pracky,“ řekla
Ashley a Maria šaty odložila zpět na ramínko. Ashley mezitím odešla s
ústy dokořán, následována svými kamarádkami.

„Díky,“ Lake se usmála na Mariu a pak stočila pohled k zemi.

„Není zač,“

„Adalyne, já… vážně potřebuji jít domů,“ řekla. Adalyne přikývla.

„Jasně, chápu,“ Lake zvedla hlavu a všimla si kluků, kteří stáli kousek
od nich. Skutečně si přála vzít poslední dvacet sekund zpět, aby
neměla uslzenou tvář. A Vincent to dobře viděl.

Šla přímo k autu a byla vděčná, že Adalyne ji jen beze slov

následovala. I cestou domů bylo v autě hrobové ticho.

K domu dorazily první dívky a Lake rychle vyskočila a běžela k autu,

snažíc se to stihnout dříve, než přijede Vincent s ostatními. Ještě než
jejich auto zaparkovalo na příjezdové cestě, nasedla do auta a
pokusila se nastartovat. Otočení klíčkem v zapalování ale s autem ani
nehnulo.

„No tak, dneska ne!“ znovu otočila klíčem, tentokrát ho podržela

déle a doufala, že se motor nastartuje. Lake bouchla do volantu s
každým slovem, které řekla.

„Nenávidím tenhle zkurvený kus šrotu. Proč nenastartuješ?“ slyšela

zaklepání na okénko. Otočila hlavu a viděla Vincenta. Klidně spustila
okénko dolů použitím tlačítka.

„Ano?“

„Nech mě hádat: tohle taky dělá běžně?“ zeptal se s úsměvem na

tváři.
„Jo, jen se zahřívá,“ otočila klíčem znovu a znovu a znovu, dokud jí v
tom Vincent nezabránil.

„Okej, srdíčko, myslím, že to stačí. Otevři kapotu,“ do Lakeiny ruky

proudily jiskřičky způsobené jeho dotekem. Nesnášela ho už proto, že
na něj takhle reagovala, zatímco s ním to ani nehnulo.

Dotkl se jí jen proto, aby to pustila a vteřinu nato už šel ke kapotě.

Bystře ho sledovala ze sedadla řidiče, a když jí naznačil, aby kapotu
otevřela, poslušně zmáčkla tlačítko.

„Je to v pohodě. Nepotřebuju tvou pomoc,“ pronesla. Vincent

nadzvedl kapotu a našel motor.

„Samozřejmě, srdíčko,“ kdo si myslí, že je? Jeho sarkastický tón ji

štval.

„Můj otec to dělá pořád,“ Položila mu ruku na hruď a odstrčila ho

dozadu. Zvedl hlas.

„Tipuji, že jsi nikdy –“ Lake sklonila kapotu a dívala dovnitř.

„Pravděpodobně to víš lépe než já,“ jeho tón byl nižší, jak ustupoval a
najednou měl lepší výhled na její zadek.

„Myslím, že to bude fungovat,“ okomentovala chvíli poté, co něčím

bouchala, otáčela a snažila se napodobit vše, co dělával její otec,

„To vypadá vážně, vážně dobře,“ souhlasil Vincent. Lake se usmála a

vrátila se do auta, kde zkusila znovu nastartovat – neúspěšně.

„Znělo to jako startování. Myslím, že všechno co jsi udělala,

fungovalo,“ podporoval ji.

„Ano, máš pravdu; také mi to znělo jako startování,“ nadzvedla

kapotu a pootočila s několika spínači.
„Vidíš tu věc vzadu? Zkus s ní zahýbat,“

„Jako tohle?“ Lake se naklonila více, aby se dotkla té trubky. Vincent

se přesunul tak, aby stál blízko ní a pak ukázal na něco, co bylo ještě
více vzadu.

„Ne, tamto,“ musela se postavit na špičky, aby viděla, na co jí

ukazoval.

„Nech mě, pomůžu ti,“ řekl a naklonil se přes ni. Lake se snažila
udržet dech, když jeho tělo přikrylo její. Pak jemně přitlačila své tělo k
jeho, nevědomá si své vlastní reakce. Jiskry se vrátily a chtěla víc,
když ucítila zvláštní tlak na svých zádech. O sekundu později cítila
jeho ruku, jak jí cestovala směrem nahoru po stehně a její srdce
vynechávalo údery. Když přišel až úplně nahoru na spodek zadku,
raději se vymanila z jeho sevření.

„Vincent, co si sakra myslíš?“ rychle se otočila a stáhla si šortky, aby si

znovu zakryla zadek. Jeho hluboký, chraplavý hlas omámil její tělo.

„Srdíčko, nechceš vědět, co si myslím,“ chci. Jazykem si přejela po

suchých rtech a poodstoupila od kapoty, aby mezi nimi udělala
prostor. Nemohla přemýšlet, když byl tak blízko.

„Adalyne nás může vidět,“ řekla, když konečně dostala myšlenky pod
kontrolu.

„Řekl jsem Amovi, aby ji zabavil,“ řekl a udělal krok směrem k Lake.

„Takže jsi věděl, že se to stane?“ vychrlila možná o trochu hlasitěji,

než měla v úmyslu a mezitím stále bojovala s potřebou dotknout se
ho. Vincent jemně přejel prstem po jejím vlhkém rtu.

„Zlato, moje sny se ani trochu nerovnají tomu, co jsi tady předváděla,
když ses snažila přivést tenhle křáp k životu,“ Lakeiny oči se přesunuly
z jeho bleděmodrých očí na jeho rty. Zase byla blíže k tomu, aby ho
políbila. Snila o jejich posledním polibku a věděla, že tenhle bude
ještě lepší. To jak na ni mluvil, nutilo její tělo reagovat na každé jeho
slovo. Strašilo ji, jak moc to chtěla, jak ho potřebovala.

Zavřela oči a otočila se, aby se vyhnula Vincentovu pohledu.

„Nedělej to,“ zašeptala. Jemně jí chytil bradu a otočil ji tváří k sobě.

„Proč ne? Vím, jsi na tom stejně,“ Lake mu nechtěla říct pravdu, ale
věděla, že pokud to neudělá, políbí ji. Vincent není ten typ muže,
kterému dívka může říct ne. Podívala se na jeho hruď, neschopná
podívat mu do očí.

„Protože mi řekneš, že to byla chyba a zase mě opustíš,“ Vincent

pustil své ruce z jejích, ustoupil o krok dozadu a projel si rukou ve
vlasech.

„Máš pravdu; není to k tobě fér. Je mi to líto,“ omluvil se a vrátil se ke

kapotě auta, kde začal s něčím pracovat. Věděla, že udělala správné
rozhodnutí, i když to bolelo. Očividně by pro něj byla jen další nudnou
nocí.

„Přesně víš, kde je problém, že?“

„Jasně,“ Lake ho jemně udeřila do ramene.

„Ty jsi takový debil. Udělals to jen proto, aby ses mi mohl dívat na
zadek, že jo?“ Vincent se na ni podíval zpod kapoty a usmál se.

„Srdíčko, dvakrát jsem tě varoval, aby ses takhle neoblékala a věř mi,
tvůj zadek o to prosil, v těch šortkách,“ nejdříve plně nechápala
význam jeho slov, ale měla jasné stanovisko: ne, to není pravda!

„Tvoje sestra mi neřekla, že dnes půjdeme na nákupy a už vůbec jsme

netušila, že to auto bude stávkovat,“
„S tímhle chceš dojet až na tu vejšku?“ zeptal se znepokojeně. Lake se
podívala na chodník, když si uvědomila, že už žádná vejška nebude:
nemá peníze. Nemá ani ponětí, jak o tom řekne Adalyne – nebo
komukoliv – zahanbená kvůli důvodu, pro který tam nepůjde. Proto
mu to neřekne.

„Ne, je to otcovo auto. Plánuji si pronajmout byt míli odsud po cestě,

takže nebudu potřebovat žádné auto,“

„Tím chceš říct, že jdeš do zasranýho města, kde nikoho neznáš a

plánuješ tam chodit všude pěšky?“

Nelíbilo se jí, že to skoro křičel a pokud by ho neznala lépe, mohla by

si myslet, že ho to trápí.

„Buď, nebo budu jezdit busem. Nebo cokoli. Najdu někoho, kdo mě
bude vozit,“

„Děláš si srandu, Lake,“ zavrčel na ni.

„Nepředstírej, že se o mě zajímáš,“ řekla, otočila se a vrátila se zpátky

do auta. Mohla počkat tam, než to spraví. Vincent ale rychle popadl
její ruku, aby ji zastavil.

„Zajímám se o tebe,“ stále byla překvapená, jak rychle dokáže změnit

rozzlobený hlas na jemný. Když se mu podívala do bleděmodrých očí,
věřila mu.

„Zajímáš se?“ zeptala se tiše a chtěla, aby to řekl znovu.

„Samozřejmě. Jsi nejlepší kamarádka mé sestry,“ tak tímhle jsi to

zabil. Samozřejmě, že se o ni zajímal jen kvůli Adalyne: co si vůbec
myslela? Konečně pochopila rozdíl mezi nimi dvěma. Zajímala se o
Vincenta, protože ho měla ráda, ne protože byl bratr její nejlepší
kamarádky. Lake se cítila jako hlupačka, když jí takhle dal najevo, že
na ní samotné mu nikdy nezáleželo.
Lucca jí to objasnil, když řekl, že jen Italové mohou být v mafii a
Vincent mohl mít rád jen jednu věc – mafii. Pokud se někdy usadí,
bude to s nějakou sexy italskou ženou, takže když budou mít děti,
jeho synové půjdou v jeho stopách. Já bych jen poskvrnila jméno
rodiny Vitale. Vytrhla ruku z jeho držení.

„Je to hotové?“

„Jo. Co je ti?“

„Nic,“ řekla a snažila se složit tyčku, na které byla přichycena kapota.

Vincent rychle chytil kapotu.

„Ježíši kurva, přicvakneš si prsty!“ zakřičel na ni.

„A když ano, stejně se o mě budeš zajímat jen kvůli Adalyne, že?“

vybuchla. Vincent zůstal mlčky stát, když se vrátila do auta a
zabouchla dveře. Rychle otočila klíčem a s radostí zjistila, že auto
nastartovalo. Vincent akorát zabouchl kapotu a bezpečně uhnul
předtím, než odjela. Doprdele, bože!

Nemohl si mě nechat dnes vyhrát alespoň jednou?

Dvacátá čtvrtá kapitola

Právě se mě pokusila srazit, že? Zkurveně to udělala!

Vincent jí prokázal službu, ale ona o tom ani neví. Neužíval si, když jí
řekl, že se o ni zajímá jen proto, že je nejlepší kamarádka jeho sestry.
Sakra, on sám tomu chtěl věřit.

‚Protože mi řekneš, že to byla chyba a zase mě opustíš,‘ takhle slova

udělala z jeho srdce malé kousíčky, ačkoliv si byl jistý, že žádné nemá.

Je jen krůček od toho, jak odejde z Kansas City a až ten čas nastane,
nebude moci odejít s ní. Lake nikdy neustoupí od myšlenky
vypadnout odsud a on jí nikdy nepřesvědčí.
Samozřejmě se s ní může zabavit, udělat to po svém alespoň na chvíli,
ale ví, jak by to dopadlo. Vincent ji zničí; kompletně a naprosto zničí
něco cenného, co bylo vždy na pokraji zničení. Když viděl tu mrchu v
obchodě, jak s ní mluvila, konečně pochopil, proč řekla, že má s Chloe
něco společného. Jeho instinkt mu napověděl, že se něco špatného
dělo celý čas a on byl příliš slepý na to, aby si něčeho všimnul. Vincent
si nejasně vzpomínal, že chtěl otočit auto, když ji přivezl před dům její
mámy. Měl jsem to otočit.

Bylo mu zle z toho, kolika věcmi si Lake prošla za poslední měsíce.

Nechal jsem ji tam.

Tam, kde si myslel, že má být srdce ho začalo něco bolet. Nikdy

předtím se mu to nestalo.

Bylo to jasné; pokud ji zničí, zničí i sám sebe a on byl nezničitelný.

Vincent slyšel třesk dveří. Vzhlédl a viděl nasraného Ama jak vycházel
z domu.

„Tvá sestra nikdy kurva nezmlkne, co? Ona nemá žádný filtr. Celý čas
jsem ji poslouchal, že Nero a Lucca jsou strašně sexy. Je nemocná a
celkově nějaká nemocná, přesně jako ty. Klidně může vyjebat Nerovy
oči a Luccovo Escalade pokud chce,“ Amo se teprve rozjížděl „zatímco
jsem poslouchal a snažil se nepředstavovat si některé ty její šílené
věci, díval jsem ven oknem a sledoval, jestli odtud už kurva můžu
vypadnout a viděl jsem Lake ohnutou nad autem. Zažil jsi asi ten
nejmokřejší sen každého muže a já jsem tam jen byl a snažil se
rozptýlit tvou sestru, abys ty mohl toto zažít ty. Ty si představíš její
chutný zadek, když půjdeš spát, zatímco já budu mít noční můru o tvé
sestře šukající zelený Escalade!“ pokračoval Amo a konečně si vylil
svou frustraci. Vincent se snažil nesmát.

„Nikdo tu není víc nemocný a pokřivený než ty, Amo. Určitě najdeš
něco, co tě přinutí zapomenout,“
„Za tohle mi dlužíš, Vincente, tak proč nejdeš a něco mi nenajdeš?“
zakřičel Amo a práskl dveřmi.

Vincent se musel usmát, když si znovu představil Lake v těch

maličkých šortkách. Jeho snaha o to, aby se naklonila nad kapotou, se
vyplatila. A on se prostě dotknout musel.

Dotýkal se mnoha žen, ale ani jedna nebyla jako ona a on neměl ani
ponětí, jak je to možné. A ještě ke všemu se mu zdálo, že jí snad
rostou chloupky jen na hlavě – protože na depilaci ona přeci nechodí,
ne?

~~~

Lake se snažila sebrat odvahu, aby prošla předními dveřmi. Už si toho

hodně vytrpěla a netušila, kolik ještě snese. Spolkla veškerou svoji
hrdost a vstoupila do strašidelného domu.

„Tady je moje dítě, které konečně dospělo!“ vykřikla její máma,

zatímco běžela k Lake.

„Je mi tak líto, že jsem tam nemohla být, ale mám pro omluvu,“

„Jů, díky mami,“ snažila se vyznít co nejvíce nadšeně. Když jí máma

zatáhla do kuchyně, uviděla za stolem sedět Ashley a Johna. Oba jedli
čínu, a když byla Pam zrovna otočená, nasadili kyselé výrazy.

Její máma, Pam, sebrala z kuchyňské linky zabalený dárek a podala ho

své dceři.

Lake by se tvářila nadšeně kvůli čemukoliv, co se ukrývalo uvnitř, ať

už by to bylo cokoliv. Roztrhla papír a podívala se dovnitř – a doufala,
že to nebude muset vytahovat před Ashley a Johnem. Tohle mě
zabije.

Chytila poutko z velmi drahé módní kabelky a opatrně ji vytáhla.

„Mami, to je příliš. Díky,“ usmála se co nejvíce a objala ji. Opatrně se
podívala na Johna a jeho zamračená tvář nevěstila nic dobrého.

„Nemáš za co, zlatíčko. Vím, že nemáš ráda batohy, tak jsem myslela,
že si sem můžeš dávat knihy, když půjdeš na vejšku… Gratuluji!“ řekla
a znovu ji objala.

„No, je to úžasné. Díky moc,“ musela to tady zabalit a vypadnout.

Ashley se už ani nesnažila skrýt znechucení a žárlivost.

„Johne?“ drcla ho Pam.

„Gratuluji,“ odsekl přes zaťaté zuby a otočil se k Pam: „Pam, miláčku,

zase zapomněli na má žebírka. Mohla bys mi pro ně zajet?“ Sakra,
sakra, sakra. Musela něco vymyslet.

„Okej. Budu hned zpátky, zlatíčko,“ řekla její matka.

„Vlastně, už musím jít domů. Táta mě čeká,“ řekla, snažíc se

vyzdvihnout slovo táta. Nemůže ji tady přes noc držet a týrat, protože
její otec ji očekává, ale podle výrazu na jeho tváři si byla jistá, že za to
ještě zaplatí.

„To je v pohodě, zlatíčko. V pátek mi všechno povíš,“ řekla Pam a

Lake si mohla oddechnout, když zastrčila kabelku zpět do dárkové
tašky.

„Jasně. A tu kabelku si můžeš dát do pokoje, tam zůstane jako nová

ještě do začátku semestru,“ řekl John. Co mi zbývá?

„O-okej. Hned jsem zpátky, mami. Můžeme jít spolu,“ jakmile Lake
opustila kuchyni, šla tak rychle jak byla schopná, aniž se dala do běhu.
Prošla chodbou a zatáhla za šňůrku.
„Myslím, že potřebuješ nějaké extra domácí práce. Poslední dobou
ses měla až příliš dobře,“ řekla Ashley a přistoupila k ní zezadu.
„Prostě si to vem,“ řekla Lake a podala jí tašku.

„Není to sranda, když mi ji jen tak dáváš,“ Lake už chtěla tašku

schovat, když jí ji vytrhla Ashey z ruky.

„Vlastně je, mrcho,“ řekla a začala se smát „přeji ti hodně štěstí, až se

budeš dostávat do svého nového pokoje,“

Lake ji sledovala, jak nadšeně šla do svého pokoje s jejím dárkem. Už

od začátku bylo jasné, že si tuhle kabelku nebude moct nechat pro
sebe. Dárky dělali každého na světě šťastného, ale pro ni byly jen
důvodem k strachu. Čím lepší dárek, tím více se bála. Právě v této
chvíli se rozhodla běžet a nestarala se o to, jestli to někdo slyšel.
Potřebovala se dostat dolů předtím, než odejde její máma.

Když dorazila ke schodům, věděla, že je pozdě. John na ni už čekal

pod schody. Kdyby nemusela jít do práce, otočila by se a běžela by se
schovat do svého podkrovního pokoje. Ale protože neměla jinou
možnost, pomalu sjela dolů. Pár kroků před Johnem se zastavila a
v myšlenkách se modlila.

„Na tenhle víkend mám pro tebe plány: velké hromady hoven dokáže
vyčistit jen socka. Vlastním tě a za pár dní přijdeš na to, jak moc tě
vlastním. Nahradíš mi všechen ten čas, který ztratím, až odejdeš na
vejšku. Jediná věc, která ti může pomoci, je myšlenka na to, co tvůj
zasraný otec udělá tvé matce, pokud zjistí, jak s tebou bylo
zacházeno. Co si myslíš, že jí udělají ta zvířata, která si myslí, že jejich
hovna nesmrdí? Vím, že si retardovaná, ale jsem si jistý, že mě
chápeš, že?“ obzvláště poslední část říkal pomalu, jako by mluvil
s dítětem.
Lake si připomněla, proč ty roky vydržela Johnovy týrání a proč to tak
dlouho tajila. John měl pravdu: pokud by to řekla otci nebo Adalyne,
mafie by si přišla pro její mámu a zabili by ji. O tom nebylo pochyb.

Její máma ale byla její rodina, její tělo a krev a ona to musela zůstat
zticha. Sklonila hlavu v porážce.

„Ano, Johne,“ Lake se často pokoušela vyvlíknout se z víkendů u

Johna, ale vždycky to skončilo katastrofou, když její máma zavolala
tátovi a postěžovala si. Vždy to vyvolalo otázky typu, proč nechce jít?
a ona na ně nemohla nikdy odpovědět.

Zíral na ni o chvilku déle, aby v ní vyvolal strach z toho, co mělo přijít

a pak ustoupil stranou. Jakmile to udělal, Lake se rozběhla dolů po
schodech a ven co nejrychleji mohla. Chvíli zápasila s dveřmi na autě,
a když konečně odemkla a nastoupila, hned je zase za sebou zamkla.

Položila si obličej do dlaní a začala vzlykat. Pro boha proč já? Proč já?

***

„Proč, bože?“ Lake tiše plakala, zatímco drhla záchod. Slyšela, jak se
otevřely dveře do koupelny a když zvedla hlavu, spatřila Johna.

„Protože, kurva, nic neznamenáš: proto. A teď už kurva přestaň

fňukat. Bůh ti nepomůže,“ Lake si zakryla si ústa ve snaze potlačit
pláč, který přicházel spolu s jeho ubližujícími slovy. John přešel přímo k
pultu a rukou do něj praštil tak silně, až Lake leknutím nadskočila.

„Kurva, vypadni nahoru. To je přesně ten důvod, proč jsem tě

přestěhoval do podkroví. Jsem unavený ze sledování a poslouchání
takového hovada jako jsi ty. Vypadni!“ zakřičel na ni.

Vstala a běžela tak rychle, jak jen mohla dolů do chodby. Zastavila se
až ve chvíli, kdy uviděla Ashley stát na žebříku z garáže. Pomalu
scházela dolů a sledovala Ashley jak nůžkami přestřihla bílou šňůrku,
kterou používala ke stažení schodů z podkroví do jejího nového
pokoje.

Ashley si ji konečně všimla a podržela šňůrku, ukazujíc jí tak, kolik z ní

odstřihla.

„Myslela jsem, že je příliš dlouhá. Co myslíš?“

Lake si setřela slzy, které jí stékaly dolů tváří, a neodpověděla.

„Máš pravdu, mrcho. Potřebuje to ještě trochu zkrátit. Jsi tak zasraně
dobrá a vysoká; zvládneš to,“ Ashley zněla jako pomatená, když řekla‘
dobrá a vysoká‘ a ustřihla další kousek „perfektní,“

Lake sledovala Ashley sešplhat dolů žebříkem a odsunula jej stranou.

„No tak, chci vidět, jak vysoko můžeš vyskočit,“ ďábelsky se usmála.

Lake nehybně stála na místě. Nenechá Ashley to sledovat.

„Chceš, abych zavolala svého zasranýho otce? Jsem si jistá, že si užije

ten pohled,“ ddyž se Lake nehýbala, začala křičet, „ta –“

Lake rychle přišla k šňůrce, protože nechtěla, aby ji John sledoval.

Ještě více slz jí smočilo tvář, když se pokusila vyskočit za šňůrkou.
Několikrát to nezvládla a šňůrka se kývala ze strany na stranu, což vše
ještě ztěžovalo.

Ashleyin sadistický smích jí zvonil v uších spolu se slovy: „Výš. Skoč

výš, mrcho…“

***

Lake si setřela slzy z obličeje a uvědomila si, že vzpomínání na její

předešlé týrání jí rozhodně nepomůže – stejně jako další pláč. Dnes v
noci pracuje a musí se dát dohromady, pokud chce vyřešit svůj
největší problém. Pro osmnáctileté děvče bylo smutné přemýšlet nad
tím, že jediná věc, kterou může zachránit svůj a otcův život je práce v
sex-kasinu. Občas život není spravedlivý.

Dvacátá pátá kapitola

Druhý den v práci nebyl lehčí než ten první. Nohy měla stále bolavé z
předešlého dne a stále ji strašilo, že má vyjít zpoza závěsu oblečená
jako playboy zajíček. Trvalo jí půlku směny, než se k tomu odhodlala.

Dělala své okruhy a přišla k pokerovému stolu. Držela svůj zápisník a

pero, zapsala si všechny objednávky od chlapů a rychle prošla kolem.

„Mohu vám něco přinést?“ zeptala se muže na konci, zatímco si

zapisovala objednávku od posledního zákazníka. Obvykle se nemusela
ptát, protože to byl pokerový stůl; rychle jí nadiktovali své
objednávky, takže nikdy ani nemusela zvednout hlavu.

„Takže je to pravda. Musím přiznat, že když jsem slyšel, co se stalo,

nevěřil jsem, že budeš mít koule na to, abys tady dole pracovala,“
nepotřebovala zvednout hlavu od papíru, aby se podívala, komu patří
ten strašidelný hluboký hlas. Překvapeně stála a nevěděla, co má říct,
když se podívala do těch děsivých modrozelených očí.

„Nevadí, miláčku. Jsem přesně tak překvapen jako ty,“ řekl Lucca a
sledoval její přeměnu. Cítíc se v rozpacích z její odhalujícího oblečení
chtěla vypadnout.

„M-můžu ti něco přinést?“ zeptala se.

Lucca se podíval zpět na své karty a posunul obrovskou kopu žetonů

do středu stolu.

„Dám si Jacka, zlatíčko,“ nadiktoval. Lake šla k baru a horečnatě

přemýšlela, kdo všechno o tom může vědět. Kdo ještě? A co když se
to dozví Adalyne?
Snažila se uklidnit, když balancovala s tácem plným drinků. Nerozlij
to!

Třásla se tak moc, až tekutina v pohárech vyšplouchávala ven.

Zhluboka se nadechla a došlo až k pokerovému stolu, kde všechny
sklenky postavila před hosty. Když položila drink před Luccu, ani
nezvedl pohled od karet. `Děkuji´ by bohatě stačilo.

Přešla k dalšímu stolu. Noc pokračovala a pokaždé, když přišla k

Luccovu stolu, nevěnoval jí pozornost. Vždycky jen zamumlal, že chce
Jacka a dál se jí nevěnoval.

Za to byla vděčná a pomalu už zapomínala i na fakt, že je to

underboss. Nikdy by na to ani nepomyslela, ale co se jeho objednávek
týkalo, vždy donesla nejdříve jemu a pak až ostatním. Už proto, že u
jeho stolu jí nikdo neokukoval prsa ani zadek.

Znovu šla k pokerovému stolu a všimla si, jakou kopu žetonů má

právě Lucca před sebou.

„Chceš ještě drink?“

„Ne, díky zlato,“ řekl a vstával od stolu. Dal si ruku do zadní kapsy
jeho tmavých džínů a vytáhl pomačkanou hromádku peněz spojených
stříbrným klipem.

Lake na něj šokované hleděla, když vytáhl pár stodolarovek.

Nevěděla, jak takhle vysoké dýško přijmout, speciálně ne od někoho,
kdo vypil jen flašku Jacka.

„Vezmi si to, miláčku,“ řekl a podával jí je. Když si konečně vzala

bankovky, zastavil ji „a nemusíš si je strčit mezi prsa. Nedávám ti je
proto,“

„Děkuji,“ řekla nevěřícně, když začal balit své žetony. Když více
nepromluvil, šla přímo k baru. Co se to sakra právě stalo?
 ~~~

Vincent šel do Luccovy kanceláře, zvědavý, proč ho volal. Když

vcházel, všiml si, že Nero a Amo jsou tam taky. Tak tohle bude buď
velmi dobré, nebo sakra špatné.

„Co ti to, kurva, tak trvalo?“ zeptal se Lucca, když si zapálil cigaretu.

„Promiň, byl jsem zaneprázdněn,“ odpověděl Vincent a všiml si, jak si

lucca prohlíží jeho mokré vlasy.

„Ano, všiml jsem si. Tentokrát to byla matka nebo dcera? Nebo obě?“
Vincent se posadil a usmál.

„Tahle nemá matku ani otce; měla nějaké rodinné problémy,“ Nero a
Amo zavrtěli hlavami.

„Nech mě hádat, pomohl jsi vyřešit její problémy za 10 minut?“ Lucca

odklepl popel do popelníku. Více než hodinu.

„Co tak Lakeiny problémy? Ty jsi už vyřešil?“ pokračoval.

„Ano, opravil jí auto, hned potom, co zíral na její zadek, zatímco se ho

ona snažila opravit. Pořád mi to dlužíš,“ Amo byl na něj stále
naštvaný.

„Naposledy jsem ti to řekl, Lucco: Lake není moje. Za několik měsíců

odejde a nebudeš ji víc slyšet. Ani jeden z nás už ji nebude vídat,“
Vincent začínal být podrážděný a nechápal, proč se Lucca tak stará.

„To bude zasraná škoda. Doufal jsem, že se její auto znovu poškodí.
Mohl bys poprosit Elle, aby šli znovu nakupovat?“ zeptal se Amo
Nera. Ten se na něj jen hloupě podíval.

„Vážně mě žádáš, abych řekl Elle, aby šli nakupovat, a ty doufáš, že se

jí znovu porouchá auto?“ Amo pokrčil rameny.
„Myslím, s tím autem je to samé, ale musím se ujistit, že se to stane,“

Vincent stiskl opěradla židle, až mu zbělely klouby. Začal být

naštvaný, když poslouchal Ama: ačkoli, nemohl mu vykroutit krk
přímo před Luccou a nezáleželo na tom, jak moc chtěl. Pokud by to
udělal, zdálo by se, že něco k Lake cítí. Jediné, co k ní cítím je, že ji chci
vyšukat.

Byl čtvrtek večer a poté, co v pondělí opravil její auto, se úspěšně

vyhýbal svému svědomí několik dní. Neplánoval se k tomu vracet.
Věděl, co se mu jeho vnitřní hlas snažil říct: Lake, Lake, Lake.

A když sám sebe konečně dostane pod kontrolu, zjistí, jak to ve

skutečnosti funguje v její rodině. Dobře věděl, že pokud jednou zjistí
celou pravdu, už to z hlavy jenom tak nedostane.

Nedávno se z něj stal zachránce pro dívky v problémech a za to viní

Nera. Musí mít nějakou strategii, a proto musí dostat Lake z hlavy a
vyřešit její problémy bez ní. Nepotřeboval ji do toho tahat, vidět ji
nebo se s ní povídat.

Lucca si naposledy potáhl a uhasil svou cigaretu.

„Dám vám všem novou prácičku, kde se vy dva můžete dívat na zadky
celý den,“ kývl směrem k Vincentovi a Amovi.

„Považujte to za dárek k promoci. Zítra se setkáme v kasinu a já vás

tam zařadím,“ Vincent, Nero a Amo opustili jeho kancelář a vstoupili
do obýváku Carusova domu. Podíval se na Nera a vycítil jeho úzkost.

„Nevypadáš nadšeně,“ Nero zatřásl hlavou.

„Nezdá se mi to. Můj bratr něco plánuje,“

„Myslím, že myslel přesně to, co řekl a já budu zasraně vděčný za
celodenní pohled na sexy zadky,“ řekl Amo. Vincent se usmál a byl
připraven na to, co přijde. Skutečně si užíval novou prácičku.

„Řekl, že je to dárek k promoci, chlape,“

„Kurva, prostě se mi to nezdá,“ zamumlal Nero.

Dvacátá šestá kapitola

Vincent otevřel dveře, které vedly do samotného nebe. Padla mu
čelist z pohledu na všechny ty dívky v sexy prádle. Nebylo tam nic
jiného, jen sexy zadečky a tisíce dolarů vyhozených do vzduchu.

„Kurva, je to opravdu…?“ řekl Amo s úctou.

„Myslím, že jsem v nebi. Myslíš, že je to místo, kam jdou po smrti

všichni chlapi z rodiny?“ zeptal se Vincent, sledujíc ženu, která se
spustila dolů po tyči.

„Tohle je zasraný peklo, nic víc. Už teď se mi to kurva nelíbí,“ Nero

zněl naštvaně. Vincent a Amo se na něj dívali, jako kdyby mu
přeskočilo.

„Elle mě zabije. Já tady nebudu pracovat. Za to zabiju Luccu,“ Nerův

vztek vzrostl, když se otočil k odchodu. Amo ho rychle chytil.

„Půjdeš a postěžuješ si Luccovi na práci a zabere ti to roky, než budeš

povýšen na Capa. Prácičku tady dole nedostanou chlapi, kteří nejsou
přijati ani jeden rok. Nepokaz nám to, chlape. Jsi šéfův syn a bratr
underbosse. Stáhne nás všechny, pokud ty odejdeš, kurva,“ Nero
shodil ze sebe jeho ruce a přikývl v souhlasu. Díky ti bože.

Vincent měl obavy, že se jeho přítel na něj vykašle, a nebyl si jistý,

jestli by mu někdy odpustil, že mu vzal tento kousek nebe právě
tehdy, když ho konečně dostal. Jejich oči se otočily za vrzající zvukem,
který způsobila žena, která se rozkročená spouštěla po tyči.

„Ne, neudělám to,“ Nero se otočil zase zpět. Vincent ho hned popadl.

„Prosím, chlape, žádám tě. Toto je nejlehčí a nejvíce placená práce,

co jsme kdy dostali. Jediné, co musíme udělat je stát u zdi a dávat
pozor, aby nikdo ze zákazníků nesahal na ty holky bez zaplacení.
Vždyť Elle neví, co ty děláš a ty jí o tom neříkáš. Takže nemusí vědět
ani o tomhle,“ když Nero stále nevypadal, že se chystá ustoupit,
Vincent se rozhodl použít hru na vinu.

„Kdo ti pomohl vyjebat s každým, kdo se kdy špatně podíval na Elle?

My. Teď kurva, chlape, pomoz ty nám. Dovol mi jich pár vyšukat.
Prosím,“

„Kurva! Vy dva zmrdi byste se měli modlit, aby na to nepřišla,“ Nero

stále nebyl spokojen. Jedna věc je ale jistá, pomyslel si, když se
rozhlédl kolem, musím poděkovat Luccovi a bohu.

Drahý otče celé mafie, děkuji ti, že jsi mě vpustil do mafiánského

nebe.

Nero se podíval na Vincenta, který si něco šeptal.

„Kurva, Vincente: zase se modlíš?“

~~~

Lake si skutečně přála, aby se dostala do koupelny předtím, než si

oblékla těsné oblečení, které jí omezovalo proudění krve. Pracovala
celý týden a cítila se tak trochu hrdá. Tak hrdá, jak se můžete cítit,
když pracujete tady dole.

Naštěstí ji Sadie nechala ve stejném stylu oblečení a stále udržovala

její nevinný výraz.
V této chvíli měla na sobě bledý korzet, který měl černou hedvábnou
stuhu mezi prsy spojenou s bledě, volánkovými kraťásky, které se
zdály pokaždé kratší a černými samodržkami s ladící černou
hedvábnou stuhou. Stále měla obuté tytéž černé velké lodičky, ale její
nohy si na ně zvykly, přesně jak jí řekla Maria.

Týden byl pro ni náročný. Pracovala až do úmoru, pak šla přímo domů
spát a tenhle koloběh se stále opakoval. Bylo to, jako kdyby se na ni
život sesypal, a nebyla schopna znát osobu vzhlížející na ni v zrcadle.

Naposledy viděla otce, když šla do Danteho kanceláře. Volala mu

každý den, ale vždy jí jen napsal, že se uvidí později. Bála se, že možná
něco není v pořádku, takže se rozhodla, že po šichtě půjde za
Dantem. Neutratila více než celých dvacet dolarů ze svého
spropitného, takže ho plánovala dát Dantemu a snížit tak dluh jejího
otce.

Lake myslela, že pokud mu bude dávat navíc i její spropitné, nebude

muset pro něj pracovat až do smrti. Udělá všechno možné, aby to
splatila co nejdříve, i kdyby to mělo znamenat odkládání každého
centu. Na to byla zvyklá. Ujistila se, že její make-up a načesané vlasy
jsou v pohodě a šla přímo k obrovské šatně, aby použila toaletu před
začátkem šichty. Zabočila za roh a vběhla přímo do dvou těl, které
blokovaly koupelnové dveře.

„Promiňte,“ omluvila se neznámým.

„Kurva. Lake?“ Amo pohledem přejížděl po jejím těle. Ale ne.

„Sakra,“ Nero potichu zaklepal na koupelnové dveře. Ale, ne. Lake

potřebovala zmizet. Snažila se přes ně projít a vběhnout do koupelny,
předtím, než vyvrací tu trochu jídla, co měla v žaludku.

„Panenko, vážně, vážně tam nechceš jít,“ Amo se posunul a zcela

zablokoval dveře.
Rychle si dala ruku před ústa.

„Přichází!“ zakřičel Nero a udělal jí prostor. Lake rychle vrazila do

dveří a její ruka klesla spolu s jejími ústy.

„Vincente?“ Několikrát zamrkala a doufala, že je to jen hrozná iluze.

Vincent odtáhl jeho ústa od ženy sající jeho rty a zapínající jeho
poklopec.

„Lake?“ otočil se a odhalil tak blondýnu s velkými nahými perfektními

prsy, které nutily vaše oči vypadnout z důlků.

„Kim?“ doufala, že řekla její jméno správně, než se jí podívala do

obličeje. Ze všech dívek byla Kim největší mrcha a nedala Lake klid.

„To je tvoje přítelkyně?“ zeptala se Kim Vincenta.

„Ne a vážně pochybuji, že po tomto vůbec někdy bude,“ Amo za nimi

zamumlal.

„Snažil jsem se tě varovat,“ řekl mu Nero. Lake cítila, jak se svět

začíná točit a stoupal jí žluč.

„Myslím, že budu…“ Kim k ní vykročila a užívala si fakt, že může

ukázat svá prsa třem dobře vypadajícím chlapům.

„Vypadni odsud, holka. Jsme zaneprázdněni,“ Lake více nemohla

přemýšlet a ani udržet stoupající nevolnost. Nešťastný cíl? Dvě
obrovské prsa. Silný vřískot naplnil vzduch.

Dvacátá sedmá kapitola

Kim vřeštila z plných plic.

„Je mi to tak líto, já ne –“ Lake si znovu zakryla ústa v obavě, že to

nepřestalo, protože pocit točení hlavy pokračoval. Vincent běžel
podepřít Lake. Přesunul ji k umyvadlu, kde rychle pustil studenou
vodu a dal jí ruce pod tekoucí proud.

„Ty zkurvená mrcho!“ pokračovala Kim v křiku.

„Zlato, kurva, měla by ses uklidit,“ Vincent zněl smrtelně vážně.

„Co se tu kurva děje –“ Sadie se vtiskla dovnitř, když se Amo a Nero

hystericky smáli.

„Och, miláčku,“

„Vidíš, co mi ta mrcha udělala?“ Kim začala třást hlavou a nevěděla,

jak to vyčistí. Sadie k ní přišla a vlepila jí facku.

„zavři hubu předtím, než ti tam vrazím svůj podpatek. Tohle není
nejhorší věc, co kdy přistála na tvých falešných prsou a určitě není ani
poslední. Z nějakého důvodu máme sprchy. Udělej si tam pohodlí,
protože další týden budeš mít ty nejšpinavější chlapy, co projdou přes
dveře,“ Kim si držela levou stranu obličeje červenou od facky a
rozběhla se pryč. Sadie se otočila na Ama.

„Mohl bys přinést nějaký džus z ledničky? Děkuji, miláčku,“

Amo na chvíli otřeseně pomalu zatřásl hlavou předtím, než odešel. Už

chápal, proč je Lucca poslal zrovna sem.

Sadie přišla ke stále zesláblé Lake – podpatky tomu také nepomáhaly

– a začala ji hladit po zádech.

„Jsi v pohodě?“ Lake přikývla předtím než se Amo vrátil a podal jí

džus. Napila se a cítila, jak se jí vrací životní síla.

„Je mi to líto, miláčku. Můžu ti dát jen 5 minut a pak se musíš vrátit,“
Lake viděla, že se Sadie kvůli tomu necítí dobře.

„Vím. Je to ok –“ Vincent jí skočil do řeči.

„Ne, není. Kurva, ona nemůže dělat v takovém stavu. Najdi někoho,
kdo ji nahradí,“ Sadie zatřásla hlavou.

„Vážně nemůžu. Žádná z dívek nechodí do práce navíc,“ řekla a

připravila se k odchodu „zkusím ti dát 10, miláčku,“ Ó bože.

Loď jménem Lake se právě potopila.

„Lake, co tím kurva myslela? A proč tu sakra pracuješ?“

„Na tom nezáleží,“ odstrčila od sebe Vincenta a uvědomila si, že ji

celý ten čas držel. Jeho ostrý hlas jí připomněl, co tu dělal s Kim před
pár minutami.

„Ano, záleží,“ zavrčel a znovu ji chtěl chytit. Lake uhnula rukou na

stranu.

„Kurva, nedotýkej se mě po tom, co jsem viděla. Na co si sem dolů

přišel? Nebo je to blbá otázka?“

„Máme tu svou první zkurvenou šichtu. Teď tady dole pracujeme,“

První šichtu?

„Tím chceš říct, že tu pracuješ jen první den a už souložíš v koupelně?

Kolikátá byla Kim, pátá?“

„Ne, kurva nebyla! Před pěti minutami jsme skončili směnu!“ Nero
začal kašlat a nenápadně vysílal k Nerovi varovné znamení. Lake
doufala, že bolest na její tváři neuvidí; skončila se soutěžením v křiku.
Vyhrál jsi, Vincente: jednou provždy.

„Můžete prostě odejít? Tohle je pro mě dost nepříjemné,“ vzala ústní

vodu, kterou položili na dřez a snažila se spálit zbytky nechuti v
ústech, už z toho jak ho viděla s Kim.
„Neodejdu, dokud mi neřekneš, proč jsi tady dole,“ promluvil klidněji.
Lake odhodila ubrousek, kterým si utřela ústa a doufala, že odstranila
všechny bakterie z Vincentova polibku.

„Fajn, jdu,“ Nero a Amo zablokovali dveře na Vincentův příkaz.

„Musím se vrátit do práce, Vincente!“ byla už nemocná z těch jeho

her. Nestaral se o ni a ona přišla o všechny pocity k němu v momentě,
kdy přešla přes dveře do koupelny.

„Řekni mi proč a můžeš jít,“ Nesnáším tě.

„Protože Dante zabije mého otce, protože mu dluží hodně peněz.

Neměla jsem jinou možnost!“

„Zlato, ale proč jsi –“

„Nikdy víc mi tak neříkej. Pokud to uděláš, přísahám, že to bude

poslední slovo, co mi kdy řekneš,“ dokonce tak oslovoval i Kim
Vincent si drsně projel prsty ve vlasech, snažil se uklidnit.

„Mohl jsem ti pomoct, Lake. Proč jsi mi to neřekla?“ Lake zatřásla

hlavou a snažila se neplakat.

„Ne, nemohls,“ pokusil se k ní znovu přistoupit.

„Ano, mohl. A pomůžu. Víš, kdo je můj o –“ udělala velký krok zpět z
jeho objetí.

„Tvůj otec byl ten, který mě sem strčil, Vincente. Nikdo mi nedokáže
pomoci, jen já sama,“ tentokrát ji nechali projít a pro jednou byla
schopna od něj odejít.

~~~

Vincent sledoval Lake zmizet jako raněné zvíře. Pohlédl na sebe

v zrcadle a rychlým úderem rozbil sklo.
„Kurva!“

„Úplně jsem změnil názor; zkurveně se mi to tu líbí,“ poprvé za celý

den se Nero nemračil.

„Po tom, co jsem viděl vystřelit Lakeiny zvratky na tu mrchu a facku,

co dostala, mohu skutečně prohlásit, že můj život je zasraně
kompletní,“ Amo si to užíval, stejně jako Nero.

„Jsem rád, že vy zmrdi si to užíváte,“ zasyčel Vincent.

„Ano, užívám. Viděl jsi, když jsem to posral s Elle. Pokud ji chceš
zpátky, naprav to,“

„Nevím, jestli si to uvědomuješ, ale Lake není jako Elle. Nebude

poslušná, dokud ji nezlomíš a pak tě za to bude nesnášet. Její mozek
je nastaven proti rodině a tomuto městu. Každá zasraná šance je
ztracena od té doby, kdy ji tvůj otec potrestal a ten můj ji strčil sem
dolů,“ Co si, kurva, jeho fotřík myslel?

Potřeboval ho vidět a zjistit, proč jí to udělal. Amo škubl rameny.

„Zlomím ji, pokud ty –“

„Lake ji zasraně moje! Dotkni se jí a zlomím o tebe baseballovou

pálku,“

„Takže, první krok je, že si přiznáš, že ji chceš,“ konstatoval Nero.

To bylo poprvé, co nahlas přiznal, že ji chtěl. Sakra, to bylo poprvé, co

to přiznal sám sobě. Teď už nikdy Lake neuvidí jako nejlepší
kamarádku Adalyne. Během několika dní se její i jeho život změnily od
základů.

V momentě, kdy tam vtrhla v tom děsně sexy oblečení, okamžitě mu

ztvrdl pták. A přesně v tomhle okamžiku mu došlo, že přesně takhle ji
vidí i každý chlap v tomhle podělanym sále. Každý jeden z nich měl
stejně hříšné myšlenky. V sexy prádle ji chtěl mít doma, ne v kasinu
plném nadržených padesátníků. Bože, pomáhej těm, kteří na ni jen
položí prst.

Vincent si stiskl kořen nosu a učinil rozhodnutí.

„Zavolej Luccu a řekni mu, že si vezmeme dvojitou směnu a že může

dát volno třem šťastným sráčům,“ Amo zatřásl hlavou.

„Kurva ne, nebudu dělat dvojitou směnu,“

„Ano, Elle čeká –“

„I vy dva. Budu vás potřebovat, pokud nemám spravit fasádu

každýmu z těch perverzáků tam venku, protože pokud se jí jeden z
nich dotkne, skončím s nimi všemi,“

„Zůstanu,“ Amo vypadal nadšený z toho, že rozbijí nějaké hlavy.

„Zavolám Luccu,“ Nero vytáhl telefon.

„Řekni Luccovi, že jsem řekl, že je zasraný hajzl,“ on to velice dobře

plánoval.

„A pokud nás sem dal právě tehdy, když je tu ona, dostanu ji z tohoto
bordelu. Ale radši mu neříkej mu sráči, když s ním budeš mluvit,“ a
tentokrát se Vincent nemodlil k nikomu.

Dvacátá osmá kapitola

Lake se snažila neohlížet každých pět minut za Vincentem, jenže to
bylo tak těžké, protože ho nikdy v tomhle světle neviděla. Nespustil z
ní oči, ani jednou a ta intenzita ji až mrazila.

Díval se na ni úplně jinak, než ostatní muži tady. Muži, kterým

servírovala drinky, měli v obličeji žádostivost. Vincent se na ni díval,
jakoby ji vlastnil. V jeho očích byla jeho majetkem, ať už to chtěla
nebo ne. Byla tam sexuální potřeba jako u jiných chlapů, ale zatímco
oni by se nasytili napoprvé, Vincent ji chtěl jako otroka. Lake se cítila,
jako kdyby byla celý svůj život otrokem ve škole, Ashleyniným,
Johnovým, a nakonec Danteho. Už nebude vlastněná. Hlavně ne
Vincentem.

Položila drink před zákazníka a on jí dal, dneska první, spropitné.

Sakra. Lake lehce vzala bankovku z jeho ruky a přinutila se k úsměvu.
Čeká na show. Rychle si bankovku zastrčila do podprsenky a
nemusela se příliš otáčet, aby viděla, že Amo a Nero drží běsnícího
Vincenta.

„Děkuji vám,“ řekla a utekla. Šla přímo k baru a snažila se uklidnit.

Její život na té práci záležel a Vincent to kazil. Ta trocha předvádění

byla krátká a urychlená ve srovnání s tím, co obvykle dělala. Všichni ti
muži se vraceli, a pokud nebudou mít pocit, že nedostali, co si
zasloužili, nebude žádné dýško. Jednoduše ho dají jiné holce, která
jim tu show udělá. Spropitné ji dostane ven mnohem rychleji. Srát na
něj. Příště to udělám pořádně.

Několik následujících hodin proběhlo a pokaždé, když sebrala

spropitné, rozhodla, že udělá show. Vždycky se jí hlavou ale míhaly
myšlenky, že to nebude dobré.

Došlo to do bodu, kdy její show byla patetická. Poprvé se dívala, jestli
Vincent chce zabít jejího zákazníka a viděla, že ho jeho přátelé stále
drželi. Takže to pokaždé ošidila, zatím se jí zdálo, že to bylo pro něj
přijatelné. Samozřejmě, sledovala šíleného vraha, který chtěl zabít
každého, kdo mu vstoupil do cesty, ale naposledy nepotřeboval
asistenci. Proč jí ale záleželo na tom, zda to on snese, neměla zasrané
ponětí.
Zatímco čekala na drinky, všimla si Sadie jak šla na malé pódium a
dala židli do středu. Co to dělá? Nikdy předtím ji neviděla to udělat.

Sadie se postavila před mikrofon: „Dnes máme v našich rukách

oslavence! Holky, pojď sem. Alane?“ sexy gestem přilákala oslavence,
Alana, k sobě, chytla ho za ruku a usadila na židli.

„Alane, miláčku, kterou šťastnou slečnu tady chceš?“ Lake padla čelist
a nevěděla, co přijde. Začala být nervózní, když ho sledovala
poohlédnout se dokola. Když si vybral ženu, která tancovala u tyče,
uklidnila se. Proč jsem si myslela, že by si vybral mě? Byla hloupá,
když se kvůli tomu znepokojovala.

„Do toho!“ zakřičela Sadie, když opouštěla pódium.

Místnost ztmavla a osvětlené bylo jen pódium. Hudba začala hrát a

žena začala třást zadkem před Alanovou tváří. Alan držel ruce při
svých bocích, když začala tančit v jeho klíně. Lake se několikrát
rozšířily oči. No, vím, proč si ji vybral. Když song končil a tleskání
utichalo, vzala tác s drinky.

Více se nemusí bát, že by ji někoho vybíral. Sadie znovu vyskočila na

pódium.

„Rada bych oficiálně každému představila naše nové děvče. Lake, kde
jsi, miláčku?“ Lakeina hlava vyletěla směrem k pódiu, kde viděla jako
Sadie skenovala dav. Nenenenenenene!

„Tady jsi! Zamávej,“ Sadie se na ni usmála. Lake si nervózně olízla své

suché rty.

„Je trochu stydlivá. Pojď sem a zamávej, miláčku,“ když si ji našlo

světlo, usmála se a opatrně zvedla ruce do vzduchu a začala mávat.
„Lake je naše nejnovější a určitě nejnevinnější,“ řekla Sadie se
mrknutím „z našich dívek a já jí chci pogratulovat k jejímu prvnímu
týdnu. Takže na ni nezapomínejte, příští oslavenci!“ Neudělala…

„Tak jí ukažme lásku!“ její uši naplnil pískot a křik. Oči každého chlapa
právě visely na Lake.

Naštěstí hudba začala hrát a většina mužských pohledů se přesunula

z jejího těla pryč. Červenala se, když zvedla tác s drinky. Šla ke stolu a
viděla zuřivého Vincenta. Prakticky mohla vidět, jak mu z nosu
vycházela pára. Položila drinky před muže a poslední položila před
onoho známého zrzavé chlapa – teď už věděla, že se jmenuje David.
Chodil tam každou noc, co začala dělat. Vždy seděl v její sekci a
neodcházel, dokud neskončila. A ano, stále se olizoval, ale musela se
to naučit ignorovat.

Když jí dal spropitné, udělala mu rychlou show a schovala bankovku

do korzetu.

„Víš, že se přede mnou nemusíš stydět, Lake,“ řekl a dal jí další

bankovku. Lake se dívala na peníze a věděla, že chce, aby za ně
pracovala. Natáhla se, aby je vzala z jeho ruky, ale předtím, než se jich
dotkla, její ruku někdo popadl a táhl pryč. Nemusela se ani podívat,
kdo to udělal.

„Vincente! Přestaň! Co děláš?“ Vincent ji táhl dál za závěs do šatny.

„Převlékni se. Skončila jsi,“ Lake ho udeřila do hrudi.

„Čemu jsi kurva nerozuměl, Vincente? Oni ho zabijí, pokud nebudu

pracovat. A pak zabijí mě, protože vědí, že nebudu ticho. Je to to, co
chceš?“ Sadie prošla přes závěs.

„Co sakra je za problém teď?“

„Víš, kurva, co si právě udělala? Prakticky jsi jim právě řekla, že je
panna. Mohla jsi ji zabít, nebo něco horšího,“ zavrčel na Sadie. Sadie
začala čichat ve vzduchu.

„Cítíš to?“ Co do…? Je v pohodě?

„Vím, že to cítíš, playboy. Je to Lakeino panenství. Já to cítím, ty to

cítíš a každý zasraný chlap tady to také cítí. Chováš se, jako kdyby to
bylo obrovské tajemství, ale hádej co, miláčku? Pokud dáš panenské
kotě do zasrané džungle plné kurev, nezabere jim to dlouho a vycítí
rozdíl,“

„To neznamená, že jim, musíš oznámit, že třešnička je stále na

dortu!“ zakřičel Vincent.

Ježíši.

„Stojím tady a slyším vše, co o mně mluvíte,“

„Snažím se tu udržet obchod, playboy. Když vyhraješ loterii,

nevyzvedneš si peníze? Pokud se mi sem dostane panna, když každá,
co projde přes mé dveře je kurva, která šuká s chlapama v koupelně,
můžeš si být zasraně jistý, že dám vědět svým zákazníkům o rozšíření
výběru dívek. Neřekla jsem jim nic, co by už nevěděli. Plus, nemohou
si ji koupit: ona je na ‚no touch‘ listině,“ konečně se na ni Sadie
podívala „předpokládala jsem, že nebudeš chtít, ale pokud by si
chtěla vydělat velké peníze –“ Vincent jí skočil do řeči

„Ona není na prodej,“

„Může mluvit sama za sebe. Teď poslouchej: žádné z mých dívek

nebylo ublíženo nebo se necítilo ohrožováno, protože mám zasraně
dobrou ochranku. Vlastně jsem měla před tebou. Jsi její přítel?
Protože dívky nemají dovoleno je mít v kasinu nebo blízko něj.
Vyhodila jsem spoustu holek kvůli žárlivým idiotům,“ Lake položila
ruku na jeho hruď.

„Ne, není můj přítel. Má jen kamarádské obavy, to je všechno,“ s

prosbou se podívala do jeho očí „nezpůsobí žádné další problémy,
protože ví, že jsem závislá na této práci, že, Vincente?“ zabralo mu
chviličku, než neochotně přikývl. Sadie opouštěla šatnu.

„Dobře. Teď si udělej přestávku a vyčisti si hlavu a nevracej se dřív,

dokud si nebudeš jistý, že už to neuděláš. Dej od ní ruce pryč,
playboyi. Raději ať tě nenachytám, jak ji zase taháš pryč od zákazníků.
Zničíš jejich fantazírování o tom, že mohou odtrhnout její třešničku,“

„Mrcho –“ ale znamená to, že ještě nepřišla o panenství

Lake se snažila udržet naštvaného Vincenta za sebou.

Dvacátá devátá kapitola

Když Lake šla po skončení práce domů, Vincent šel nahoru za otcem.
Ten seděl ve velkém koženém křesle ve sledovací místnosti.

Ať si kurva, pohnou.

Potřebuji se vrátit dolů.

Když se dveře konečně otevřely, rychle vstal. Na tváři měl napsáno, že

nebyl šťastný z pohledu na muže před sebou.

„Jak jde práce?“ Lucca, se na něj usmál, když vešel.

„Super. Díky,“ vyprskl. Vincent prošel přes dveře v kanceláři a setkal

se s Dantem a jeho otcem, se dvěma muži, kterých nyní nejvíce
nenáviděl.

„Co chceš, synu?“ zeptal se Vinny.

„Potřebuji s tebou mluvit,“ řekl tak, aby bylo jasné, že je to čistě
rodinná záležitost. Dante se postavil.

„Můžete si promluvit tady. Mám nějakou práci, o kterou se musím

postarat. Budu pryč hodinu, můžete zde zůstat, jak dlouho
potřebujete,“

„Díky,“ řekl Vincent předtím, než Dante vyšel ze dveří. Stál a díval na
otce. Po chvilce jeho otec zvedl obočí.

„Jen tu tak budeš stát?“

„Proč sakra pracuje Lake dole?“

„Jak jsi to zjistil?“ Vinny se na něj zvědavě podíval.

„Lucca, nás tam nasadil, jako ochranku,“ Vincent si promnul oči a

začínala ho bolet hlava.

„Nasadil?“

„Ano. Takže proč tam je?“ neměl čas na hovadiny.

„Protože Lake byla dost hloupá a prošla těmito dveřmi,“ řekl Vinny a
ukázal na dveře, kterými Vincent právě přišel.

„Kurva,“ zamumlal sám pro sebe.

„Byl jsem tu, protože Dante chtěl vědět, že rozhodnutí, co udělá,

bude férové. Takže Dante, Paul a já jsme tu byli a přicupitala i Lake.
Doslova přišla za Joem a řekla mu, že chce vidět šéfa. To děvče není
příliš bystré,“

Ježíši Kriste. Lucca, ho varoval, ohledně té její nevymáchané huby.

Vincent bude muset Lake naučit jednu, dvě věci.

„Co se pak stalo?“

„Řekla Dantemu, že bude pro něj pracovat a splatí tak otcovy dluhy,
takže jsem navrhl, aby pracovala dole,“

„Řekni mi, proč kurva, sis myslel, že to bude v pohodě! Je sestřina

nejlepší kamarádka. Jak si to mohl udělat Adalyne a proč jsi nám o
tom neřekl?“ nenáviděl, když byl jeho otec neustále klidný a
neprojevoval žádné emoce. Jeho práce byla být rádcem, aniž se stavěl
na něčí stranu a nesměl být zaujatý. Tentokrát ale jeho neutrální
postoj zašel příliš daleko. Mohl se trochu starat o Lake. Jeho tón se
změnil.

„Co bych podle tebe měl udělat, synu? Nechat její život v Danteho
rukách? Paul si od něj půjčoval peníze už roky. Víš, že rodina má Paula
ráda, ale dluží padesát tisíc. Pak, když vyhraje v pokeru dost na to,
aby Dantemu zaplatil všechny dluhy, rozhodne se vše vsadit. Dante
měl pravdu s Paulem – byly to jeho zasraný peníze. Ona sem přišla a
udělala špatnou situaci ještě horší, takže se stala pro něj největší
výhodou,“ řekl a pokračoval „můžu vzít ledajakou dívku z ulice, aby
zvedala telefony nebo myla hajzly. Bez pochyb je ta práce minimálně
placená a zabralo by jí roky nasbírat ty peníze. Jediná šance na přežití
je, že to dívka bude dělat tuhle práci. Je mladá a pěkná, co udrží
zákazníky šťastných a jeho kapsy plné. Lake měla zasraný štěstí, že to
místo bylo volné a že jsem tu byl a navrhl, aby tu práci dostala,“
Vincent si přejel rukou přes vlasy a konečně si sedl.

„Okej, takže ona mu dluží padesát táců,“

„Ne, dluží jen třicet,“ Vincent rychle otočil hlavu, aby se na něj
podíval.

„Co?“ Vinny zatřásl hlavou.

„Položila dvacet tisíc před Danteho, jakoby to nebylo nic a řekla, že

jsou to celé úspory na její vejšku,“
„Kurva!“ rychle se postavil a šel ke dveřím „musím jít,“

„Co je mezi tebou a tou holkou?“ Vincent otcovu otázku dobře slyšel,
místo odpovědi ale stiskl tlačítko na dveřích a čekal. Bude lepší
neodpovídat.

„Ona je takový druh dobra a dobro, je víc nebezpečné než zlo,“

varoval Vinny svého syna. Vincent otevřel dveře, a když procházel,
odsekl:

„Díky za radu. Budu si to pamatovat,“ Vincent za sebou bouchl

dveřmi a šel přímo k výtahu. Naťukal kód, který ho přiveze přímo do
podzemního kasina. Když se dveře zavřely, vypustil výdech.

Ona se kurva bojí rodiny dost na to, aby odešla, ale ne dost, aby
zkusila zachránit život mrtvého muže.

Nemyslel si, že by si Lake vážila svého života a to se kurva musí

změnit. Jeho otec měl pravdu; byla hloupá, když si myslela, že může
zachránit svého otce. Nezáleželo na tom, co udělá nebo ne; risk byl
příliš velký.

Dante byl muž, se kterým nevyjebete. Jeho morálka byla mrtvá

dlouho předtím, než zemřela jeho žena. Kdyby tam nebyl jeho otec,
Lake by byla v rakvi šest stop pod zemí a ne v kasinu.

`Položila dvacet tisíc před Danteho jakoby to nebylo nic a řekla, že

jsou to celé úspory na její vejšku.‘ zjištění, že Lake už neodejde, mělo
hořkosladkou chuť. Bylo to od něj sobecké a špatné, že byl šťastný
kvůli tomu, že neodejde, ale druhá část nesnesla fakt, že udělala to
rozhodnutí. Dát Dantemu ty peníze bylo, jako kdyby vyhodila svůj
život ven oknem, a pochyboval, že o tom dvakrát přemýšlela. A
kromě toho, dlužila velmi nebezpečnému muži třicet tisíc dolarů. V
minutě, kdy souhlasila, se stala vlastnictvím šéfa.
Vincent vystoupil z výtahu a šel dolů chodbou. Zaklepal na dveře a o
chvíli později byl vpuštěn. Jeho oči prohledaly místnost, dokud se
nesetkaly s párem smutných oříškových očí. Lake se usmívala, ale
dobře poznal, jak se cítila ve skutečnosti.

Kurva, nikdo kromě mě ji nevlastní. Šel ke stěně a postavil se mezi

Nera a Ama.

„Dotkl se jí někdo?“ Amo si překřížil ruce, když se opřel o zeď.

„Myslíš, že bychom tu stáli, kdyby se jí někdo chytil?“

„Ano, myslím, že jsi nám dost pohrozil předtím, než si odešel. Cos
zjistil?“ zeptal se Nero.

„Její otec dlužil tomu tvému padesát tisíc, takže tvůj otec chtěl zabít
jejího otce. Rozhodla se jako génius, takže sebrala svých dvacet tisíc,
co měla na vejšku, dala mu je a zbytek si odpracuje. Tááákže, můj
otec navrhl, že bude pracovat tady dole z několika zasraných důvodů,
jako například, že bude cennější živá než mrtvá, protože řekněme si
pravdu, tvůj otec by zabil Lake i jejího otce, kdyby to neudělal,“ Nero
chvíli přemýšlel ve snaze shrnout si vše, co právě řekl.

„Takže, ona a Elle mají jednu věc společnou – můj otec je chtěl zabít,“

„Sakra, nemyslím, že by mohla být více sexy. Vážně to udělala?“ Amo

pokračoval v zírání na Lake a nesledoval jejich konverzaci.

„Laskavě sleduj jen zem, ne její zadek,“ vyštěkl Vincent. Amo odvrátil
oči.

„Vlastně, jak ji chceš vyšukat potom, jak tě nachytala v koupelně s tou

mrchou?“ Vincent slyšel, jak se Nero uchechtl.

„Nemyslíš si, že bych ji mohl protáhnout?“ Amo se podíval zpět na

Lakeiny dlouhé nohy „nikdy bych si nepomyslel, že to jednou řeknu,
ale možná je mimo tvou ligu,“ Mimo mojí ligu, vážně? On kurva byl
Vincent Vitale, třetí. Žádná dívka – nebo žena, na tom nezáleží –
nebyla nikdy mimo jeho ligu. Sledoval Lake, jak si přehodila ofinu na
stranu.

Kurva.

„Musím se ujistit, že dneska jí auto startovat nebude,“ Nero se začal

smát.

„Takže, ty ji nutíš, aby byla s tebou,“

„Ano, ty jsi nenutil Elle?“

„Neřekl jsem, že je to špatné,“ souhlasil Nero.

„Můžu ji sledovat, když ho bude opravovat?“ zeptal se Amo upřímně.

„Ne!“ Vincent si vážně začínal přát smrt jednoho ze svých nejlepších

kamarádů.

„Co když to bude opravovat v tomto oblečení, chlape? Taky si to

užiješ,“

„Lépe uděláš, když na ni přestaneš čumět,“ varoval Vincent Ama,

který stočil hlavu na stranu, když se Lake naklonila přes stůl, aby
někomu podala drink.

„Víš, jak jsem ti řekl, že mi dlužíš se odvedení Adalyniny pozornosti?

Neměj obavy; myslím, že jsem se zbavil všech nočních můr,“ Vincent
se začal hrozně smát. Hned se však přepnul a zůstal tiše. Amo
konečně otočil hlavu od Lake.

„Jsi v poho –“ napřáhl pěst dozadu a jeho klouby narazily do masa. Do

Amova masa.

„Teď jsem,“ řekl Vincent a oklepal se.

„Trochu si to zasloužil,“ poznamenal Nero s trhnutím ramen.

Třicátá kapitola
Lake vyšla ze šatny a zas se cítila normálně. Smyla si make-up z
obličeje, nandala si staré džíny a mikinu a své obrovské kadeře dala
do culíku. Prošla přes závěs a viděla Vincenta, Ama a Nera jak na ni
čekali.

„Co vy –“ Lake si zakryla pusu, když spatřila Amův monokl.

„Sakra, co se ti stalo?“ na Vincentově tváři se objevil zlomyslný úsměv

„ježíš, jsi v pořádku?“ Lake přistoupila k Amovi a začala mu zkoumat
oko.

Zajímá mě, jak vypadá ten druhý chlap. Ten musí být pořádně zřízený
nebo v nemocnici.

„Ani ne,“ Amo sklonil hlavu, takže měla lepší výhled. Vincentův
úsměv zmizel.

„A dostane další ještě teď,“

„Ty jsi mu to udělal? Proč sakra jsi to udělal?“ nemyslela si, že cokoliv
co Amo udělal, bylo nezbytné takto vyřešit.

„Protože nemohl přestat civět na tvůj zadek,“

„No, v tom případě…“ – podívala zpět na vinného Ama a pleskla ho

přes modřinu – „to určitě vydrží i ode mě,“ Amo si chytil tvář.

„Au!“ Vincent a Nero se svíjeli smíchy. Lake rychle šla k výtahu a

doufala, že ji nebudou následovat. Když se dveře konečně otevřely a
ona nastoupila, připojili se k ní.

Hleděla na ně, pak na tlačítka a zamrzla.

Sakra. Kluci se na ni zvědavě dívali a čekali, co udělá. Rychle naťukala
kód, který ji vyveze úplně nahoru. Vincent na to přišel, ale popadl její
ruce příliš pozdě, protože výtah již začal hýbat.

„Co to kurva, děláš, Lake?“

„Musím vidět Danteho,“ řekla a pokusila se schovat si ruce za záda.

„To je ta poslední osoba, kterou potřebuješ vidět! Jak vůbec víš kód?“
křičel na ni Vincent.

„Zapamatovala jsem si ho,“ Nero zakašlal a ukázal hlavou směrem ke

kameře, než Vincent mohl něco udělat. Vincent pustil její ruce,
popadl ji za vlasy a přitlačil své tělo k jejímu, takže ji přišpendlil ke
stěně. Sklonil hlavu dolů a zašeptal jí do ucha.

„Co je to s tebou? Chceš kurva, chcípnout? To co děláš je doslova hru

na ruskou ruletu. Můžeš navštívit šéfa, jen pokud tě on o to požádá,
ne když ty poprosíš. Rozumíš?“ Lake se pokoušela zatřást hlavou.

„Ale já potřebuji –“ stáhl její vlasy dozadu, tak mohla vidět jeho
rozzlobené oči.

„Ne, řekneš mi, co potřebuješ a já se o to sám postarám nebo ti

dovolím ho vidět. Teď si to pochopila?“ slepě se na něj dívala a
přikývla. Mohla mu v očích vidět, jak jeho hněv nahradil záblesk obav.

„Ano,“ Vincent uvolnil tělo a položil své čelo na její.

„Doprdele, Lake. Nikdy víc to nedělej,“ stále měl ten svůj krutý tón,
aby mu věřila, že byl jen naštvaný. Její tělo začalo být nadšené a
očekávala polibek, když si na ni položil hlavu. Když se dveře otevřely,
rychle se od ní odstrčil a vystoupil z výtahu, nechávaje ji strnulou.

Co je kurva se mnou špatně? Její tělo ji zradilo, když chtělo polibek od

toho zmrda.
„Takže, co bylo tak zasraně důležité, že si chtěla vidět Danteho?“
zeptal se Vincent, když vystoupila z výtahu. Lake si kousla do rtu a
vytáhla chuchvalec peněz z tašky.

„Chtěla jsem mu to dát,“

„Odkud to máš?“ zeptal se a vzal peníze do ruky.¨

„Je to moje spropitné z celého týdne,“

„Chtěl je?“ zeptal se jí. Zatřásla hlavou.

„Ne, ale myslela jsem, že když mu dám všechny mé spropitné, splatím

mu to dřív,“

„Nechala sis něco pro sebe?“ Co to je, za otázku? Lake protočila

panenky.

„Jo, asi dvacet dolarů,“ Amo bouchl do tlačítka a nastoupil zpátky do

výtahu.

„Do tohoto já nejdu,“

„Ona si kurva dělá legraci?“ zeptal se Nero. Vincent si stiskl kořen

nosu.

„Kurva. Amo, vem ji dolů a počkejte ve vestibulu. Nemůžu s tím teď

nic udělat,“

Co?

Co je za problém?

„Nerozumím,“

„Na tom nezáleží. Postarám se o to,“ řekl a držel peníze. Amo byl ve
výtahu a rukou držel dveře, takže se nemohly zavřít „jdi s Amem a
chci, aby si s ním zůstala dole. Nic nezkoušej, protože to nebude
fungovat,“ řekl jí Vincent.
„Počkej, ještě je tu něco…“ podívala se dolů na své staré kecky. „M-
můj táta nebyl doma celý týden a když mu volám, neodpovídá. Bojím
se, že…“ Vincent se nadechl a chytil ji za bradu.

„Postarám se o to,“ Lake po chvíli otočila bradu a nesnášela se za to,

že se jí líbilo, když ji chytil.

„Díky,“ nastoupila do výtahu a nebyla schopná se na Vincenta

podívat, dokud se dveře výtahu nezavřely.

Měla bys ho nesnášet. Ale tak nějak se jí vždycky dostane pod kůži.

Bude moje smrt.

~~~

Dnes již podruhé.

Vincent zaklepal na dveře do kanceláře. Tentokrát uslyšel „vstupte“

namísto „čekejte“. Otevřel dveře a vstoupil do zakouřené místnosti a
sedl si před šéfa. Dante si potáhl z doutníku.

„Má to co dělat s tím děvčetem?“

„Jak to víš?“

„Dostal jsem telefonát, žes odtáhl Lake pryč od mého velmi

důležitého zákazníka,“ řekl Dante a opřel se v křesle.

Dobře, tohle začíná kurva skvěle.

„Je mi to líto. Více se to nestane,“

„Jak mám kurva, vědět, že se to nestane?“ Vincent se natáhl pro

tašku, kterou s sebou přinesl a položil před něj balíky peněz.

„Třicet táců z Lakeina dluhu,“ Dante se opřel v židli a chvíli přemýšlel.

„Když pro mě bude Lake pracovat, vynese mi to více, než všechny
zasrané dluhy jejího otce. Někteří zákazníci tam chodí, jen proto, aby
ji viděli, takže je pro mě výhodnější, pokud tam pracuje a ne, že mi
dáš peníze a ona druhý den odejde. Takže to udělám takto: přijmu
tvé peníze a smažu Lakein dluh, ale ona bude pro mě i nadále
pracovat jeden měsíc,“ navrhl a pokračoval „ten zákazník, od kterého
si ji dnes odtáhl – David – má zálusk na Lake a bude zde kvůli práci
další měsíc. David je nyní můj největší zákazník, takže když on odejde,
Lake může odejít také. To také poslouží jako trest za to, že si ji odtáhl
pryč. Takže se na to budeš muset dívat každý den,“

Zkurvysyn. Vincent přikývl, neschopen promluvit, protože pokud by to

udělal, nic hezké by z něj nevyšlo.

„Ujistím se, aby Lake napříště dostávala zaplaceno za práci,“

„Jen mi to dej na můj účet a já jí je dám,“ Dante si znovu potáhl z

doutníku.

„Jak chceš,“ Vincent si projel rukou ve vlasech, nejistý, zda chce

odpověď na další otázku, co mu běhala po rozumu.

„Její otec nepřišel domů ani s ní nemluvil tento týden,“ šéf zvedl
mobil a naťukat číslo, dal ho na stůl a zapnul hlasitost. Chlap na druhé
straně to zvedl.

„Ano?“

„Potřebuji, abys přišel do mé kanceláře,“ nařídil Dante.

„Budu tam hned, jak dokončím jednu prácičku, šéfe,“

„Uvidíme se, Paule,“ ukončil hovor a podíval se na Vincenta.

„Spokojený?“ zeptal se. Vincent přikývl.

Byl bych radši, kdyby Lake už nemusela dole pracovat.

„Dobře. Řeknu Paulovi, že dluh byl splacen a že se o něj bojí jeho
dcera. Nebude na škodu, pokud zůstane od mých automatů a stolů co
nejdále,“ slíbil mu Dante.

„Díky, šéfe,“ Vincent šel ke dveřím. Šéf s ním ale ještě neskončil:

„Být tebou, nacpal bych jí do hlavy trochu zasranýho rozumu,“ tohle

ale nebyla rada, jakou mu dal otec: tohle bylo prostě varování.
Jednou věcí si ale byl jistý: trochu toho rozumu jí vnutit musí.

Třicátá první kapitola

Lake nervózně čekala ve vestibulu, dokud se Vincent nevrátí. Byla
jako na jehlách a netrpělivá, zda je její otec v pořádku a pokračovala
ve sledování výtahu, který ho přiveze. Když konečně spatřila
Vincenta, jak vystoupil z výtahu, začala panikařit.

Rozběhla se pryč z vestibulu směrem ke svému autu. Slyšela, jak

někdo volá její jméno, ale ona se nezastavila. Utíkala přes kasino pryč
hlavním vchodem. Musela se protlačit přes dav lidí a už teď věděla, že
tím Vincenta pekelně vytočí.

Nahmatala dveře svého auta, strčila klíček do zapalování a otočila.

Jenže nic se nestalo, žádný řev motoru. Auto prostě úplně chcípli.

Pak se otevřely dveře u řidiče a Lake zvedla hlavu, aby si příchozího

prohlédla:

„Proč jsi odtamtud kurva utekla?“ je to jen Vincent. Znovu si položila

hlavu na volant.

„Lake, podívej se na mě,“ přikázal jí. Podívala se na naštvaného

Vincenta a její oči se začaly naplňovat slzami.

„Bála jsem se, co mi řekneš,“ Vincentovi zjihl výraz tváře i hlas.

„Je v pořádku. Právě jsem s ním mluvil,“

„Ano?“ přestala plakat. Začal jí utírat slzy.

„Jo. Vypadá to tak, že je zaneprázdněn prací, ale ví, že se o něj bojíš.

Asi dneska přijede domů včas, aby tě viděl,“ cítila, jak se tlak na její
hrudi zmenšoval, protože věděla, že je živý.

Díky bože.

„Dneska musím jít k mámě na víkend. Ale jsem šťastná, že je

v pořádku,“

„Vidíš, nebyl žádný důvod k tomu, aby si ode mě utekla, Lake. Nechci,
aby si to ještě někdy udělala,“ jeho hlas trochu zdrsněl. Pohledem si
prohlédla na jeho hruď.

„Jen jsem se lekla,“

„Vím. Je to v pohodě. Pojď, vezmu tě k tvojí mámě,“ podržel dveře

otevřené, aby mohla vystoupit.

„Ne, v pohodě. Půjdu busem,“

Nesedne si znovu do jeho auta.

„Nepojedeš žádným zasraným busem,“ řekl Vincent a chňapl po její

ruce.

„Ježíši, co máš proti autobusům?“

„Lake, máš vůbec tušení, kde jsi a jak velmi nebezpečná je tahle
čtvrť?“

Sakra, má pravdu.

„Možná by mě mohl vzít Nero?“ zatřásl hlavou a začínal se zlobit.

„Ne, bude muset něco dořešit s Elle, poté, co jsem ho donutil vzít
dvojitou šichtu, aby tě sledoval,“
„Dobře a co tak A –“ Vincent jí popadl ruku a začal ji tahat z auta.

„Neopovažuj se říci Amo. Možná jsem ho ale vážně měl nechat, aby
tě po dnešku odvezl on,“ neměla jinou možnost a tak šla spolu s ním k
jeho autu.

Proč ze všech ostatních dní moje auto nestartuje akorát dnes? Tak to
bylo pokaždé, když byl někde blízko, její auto zázračně nefungovalo.

Když pro ni Vincent otevřel dveře, nastoupila, zapnula si pás a on

přešel na řidičovu stranu.

„Amo je špatný?“ zeptala se, když nastartoval auto. Podíval se na ni.

„Jak jsi na to kurva, přišla?“ trhla rameny.

„Nevím. Řekl si ‚měl jsem ho nechat, aby tě vzal domů‘, tak jsem
myslela, že je špatný,“

„Žádný z nás není dobrý, Lake. Nemyslím si, že to chápeš,“

„Ale jak moc je špatný Amo… oproti Luccovi?“ Vincent se na ni otočil.

„Poslouchej mě. Drž se od téhle pojebané situace dál. To je něco, do

čeho se ty určitě nechceš dostat. Velmi rychle by si přišla na to, jak
moc zlí ve skutečnosti Amo a Lucca jsou,“ když neodpověděla, zeptal
se: „Chápeš?“

„Jo. Jen jsem se zeptala. Proč jsi dnes takový panovačný?“ zkřížila si
ruce na hrudi.

Potřeboval by se uklidnit.

Měnil se z horkokrevného na chladnokrevného každých 5 sekund.

„Protože sis koledovala o problémy. Dřív mluvíš, než přemýšlíš. Což je

sebevražda. Otec mi řekl všechno o tom, žes chtěla vidět šéfa a
položila si před něj dvacet tisíc. Nikdo – nikdo – kdo tak přišel, už
nežije. Jenže ty nikdy nepochopíš, jaké štěstí jsi měla. Odteď budeš
mluvit jen se mnou, Nerem a Amem. Tak. Chlapi z Rodiny nejsou
muži: my jsme šílená zvěř,“ Lake se dívala z okna.

„Řekl ti to?“ Vincent chápal, co tím myslela.

„Ano, řekl mi, že jsi mu dala všechny peníze na svou vejšku. Proč jsi to
udělala?“

„Byla to jediná možnost. Můj táta je moje rodina. Prosím, neříkej o

tom Adalyne. Ještě nevím, jak jí mám říct, že na školu nepůjdu,“ chvíli
váhal, ale nakonec odpověděl:

„Nemusíš se bát, nic jí neřeknu,“ Lake mu věřila, už proto, že by sám

měl co vysvětlovat, kdyby to Adalyne prozradil.

Opřela si hlavu o okénko a snažila se relaxovat předtím, než bude

muset čelit tyranské noci s Johnem a Ashley. Byla si jistá, že ji budou
dusit, dokud nebude zcela vyčerpaná z práce. John byl rozzuřený,
když ji naposledy viděl a měl celý týden na to, aby naplánoval její
zkázu.

Když Vincent zastavil před obrovským domem, pro tentokrát by raději

zůstala v jeho autě.

„Jak to, že jsem ještě nepotkal tvou mámu?“ zeptal se Vincent.

„Ona a můj otec se rozešli, ještě když jsem byla malá a obvykle bývá
zaneprázdněná,“ řekla a už chtěla otevírat dveře, když jí Vincent
zastavil.

„Pracuje?“

„Ne, ne,“ odpověděla rychle a znovu zkusila otevřít. Vincent ji

zastavil.
„Myslím, že je divné, že jsem ji nikdy neviděl. Proč nebyla na tvé
promoci?“ Lake zatřásla hlavou.

„Děkuji za odvoz a za to s tím tátou,“ řekla a otevřela dveře dříve, než

ji stihl zastavit.

„Nemáš zač, ale můžeš mi poděkovat tím, že mě pozveš na večeři,“

„Ehm, možná příště, až varuji mámu. Zatím se měj,“ Lake rychle

vystoupila z auta, popadla svou tašku a zabouchla za sebou dveře.
Pospíšila se k domu a byla vděčná, že vykličkovala z té situace.
Vincent nebyl člověk, který se vzdával.

„Hej, zlatíčko!“ setkala se s mámou ve dveřích a obě se objaly „teď mi

slib, že mi řekneš všechno o promoci, ale musí to počkat, než pro toto
doběhnu Johnovi. Právě mám čínskou del–“ Dinng. Lake se otočila.

Kurva, to neudělal.

„Kdo to může být?“ její máma šla otevřít dveře.

Není žádná šance, že by to byl on. Ve dveřích ale stál modrooký blond
bůh v obleku.

„Zdravím.“

Kurva.

Třicátá druhá kapitola

„Dobrý večer. Ehm…?“ Lakeina máma si nebyla jistá situací.

„Jsem Lakein kamarád. Vincent. Rád vás poznávám,“ podržel ruku

před sebou a potřásl si s Pam.

„Zdravím tě, Vincente. Já jsem Pam, Lakeina máma. Také tě ráda

poznávám,“ třásla mu rukou a nechtěla ji pustit. Lake se dívala na
svou mámu, která na něm mohla oči nechat.
Co to sakra dělá? Vincent konečně unikl z jejího stisku a vytáhl Lakein
telefon ze své kapsy.

„Nechala jsi ho v autě,“ rychle zkontrolovala kapsu ve své mikině, kde

si myslela, že mobil leží. Jeho radostný výraz ve tváři jí ale ujišťoval o
tom, že nic není tak, jak se zdá.

On mi ho kurva sebral! Už se chystala vzít si, co jí patří, místo toho ji

ale Pam lehce odstrčila a vzala mobil sama.

„Jsi tak milý, žes ho přinesl,“ Lake nestačila zírat. Neflirtuje s ním, že
ne? Nemohla uvěřit, že se tak chovala přímo před ní. Více to
nezvládala.

„Tak díky. Uvidíme se později,“ řekla a chystala se zabouchnout

dveře.

„Voní to tu hezky. Vaříte?“ zeptal se Vincent a zastavil ji.

Její máma se zasmála: „Objednala jsem čínu. Chceš zůstat na večeři?

Mám toho dost,“

„Myslela jsem, že máš nějaké pochůzky kvůli Johnovi,“ připomněla

Lake Pam.

„Oh, nebuď hloupá. To může počkat. Musíme si promluvit o promoci,

pamatuješ?“

Nikdy předtím to nepočkalo, když jsem byla týraná.

Lake se podívala na Vincenta a tiše ho prosila, aby řekl ne.

„Díky. Rád bych,“ Vincent vstoupil do domu a rozhlédl se.

„Máte velmi pěkný dům, Pam,“

„Díky. Ashley, moje nevlastní dcera, ho udržuje v tip-top stavu,“ řekla
a hodila si Lakein telefon do tašky „pojď, vezmu tě do kuchyně…“
Vincent přehodil ruku Lake přes rameno.

„Jdi,“ pobídla Lake Vincenta a nervózně se usmála.

O co tu kčertu jde? Pam s úsměvem odvedla Vincenta do kuchyně.

„Johne, Ashley, Lakein kamarád Vincent zde zůstane na večeři,“ Lake

společně s Vincentem vešli do kuchyně za Pam a viděli krabice s čínou
rozházené na stole a John a Ashley byli ponořeni do dvou plných
talířů. John si cucal prsty a zároveň nemohl spustit oči z nového
hosta.

„Myslel jsem, že máš udělat nějaké věci…?“

„Může to počkat do zítra,“ Pam šla a vzala několik talířů a vidliček ze

skříňky a položila je na stůl. Pak vzala vodu z chladničky. Konečně si
sedla, co nejdál, od svého manžela.

„Vincente, pojď sem a sedni si,“ navrhla a plácla rukou na místo vedle
sebe a Ashley.

Vincent odtáhl Lake do kuchyně, stále s rukou omotanou kolem ní a

šel na druhou stranu stolu, kde byly dvě místa prázdná. Spustil ruku a
zatáhl židli blíže k Ashley a pokynul Lake, aby si sedla. Sedla si a
zvědavě se na něj podívala.

Musela odvrátit zrak, aby neviděla, jak její nevlastní sestra a matka
slintají nad Vincentem, který si právě sundával bundu a vyhrnul si
rukávy.

Podívala se na Johna a jen si mohla bláznivě představovat, co mu běží

v hlavě. Možná je to padesát způsobů, jak by zabil Vincenta.
„Rád vás poznávám, pane,“ John se podíval na Vincenta, když potřásl
hlavou.

„Ano, já tebe také,“ Vincent si sedl vedle Johna a sebral dva talíře,
vidličky a vodu ze stolu a položil ji před Lake a sebe. Ashley odložila
svou vidličku a usmála se na něj.

„Je super, že tě potkávám. Jsem Ashley, Lakeina nevlastní sestra,“

Vincent se na ni ani nepodíval, když začal nakládat jídlo z krabice na
talíř.

„Ano, viděl jsem vás dvě v obchodě,“ Lake otevřela lahvičku s vodou a
rychle vypila její obsah.

Toto se neděje, že ne? Ashley vypustila nervózní smích, když znovu

zvedla vidličku a začala jíst.

„Nebudeš jíst, Lake?“ zeptal se jí Vincent, když on a Pam naplnili své

talíře. Lake sledovala, jak byl John stále více a více nasraný na
Vincenta, který si nabíral jídlo. Když viděla jeho obličej po Vincentově
otázce, určitě si nepřál, aby se čehokoliv chytila.

Nikdy se toho jídla nedotknu. Kousala se do rtu a nevěděla, co dělat.

Určitě ji potrestá, pokud to udělá.

„Nejsem hladová. Myslím, že jsem ještě trochu nemocná,“

„Jsi nemocná, protože nejíš. Jez,“ neměla jinou možnost, jen jíst,
pokud nechtěla vyvolat scénu. Nabrala si malou lžičku rýže a Johnovu
nejméně oblíbenou část kuřete a brokolici.

„Musíš jíst více než tohle,“ Vincent jí naložil víc rýže a sebral poslední
kousek žebírek a přiložil ho k její porci.
Ne, to je jeho oblíbené! Rychle se podívala na Johna a viděla, jak mu
jde explodovat hlava. Vincent se začal přehrabovat v jídle, když
zaměřil svou pozornost na Pam.

„Co to bylo, o čem jste se chtěli mluvit s Lake? Promoce, je to tak?“

„Ano. Nemohla jsem tam být, protože jsem se starala o Johna. Jak to
šlo?“ zeptala se Pam Lake. Místo toho se ale ozval Vincent:

„Co se stalo?“ zeptal se a podíval na Johna. John si utřel ústa hřbetem

ruky.

„Byl jsem nemocný,“ odůvodnil. Dříve, než mohl vypuknout nějaký

spor, vložila se do toho Lake:

„Šlo to dobře. Vincent také promoval,“ Pamina tvář se rozzářila.

„Ano? Je mi líto, že jsem to zmeškala. Ráda bych tě viděla promovat,

Vincente,“ Lake pevně sevřela vidličku a nakonec ji odložila na talíř. I
když nejedla celý den, chuť ji přešla. Slova a chování její matky jí
ubližovalo. Vždycky preferovala spíše Johnovy plány, než svoji vlastní
dceru.

„Měla byste vidět svoji dceru, přeci jenom, je to důležitá událost

v životě každého z nás,“ řekl Vincent s úsměvem – a jemně jí stiskl
její stehno pod stolem. Lake si uvědomila, že se na něj usmívá,
protože se snažil, aby se cítila dobře.

„Takže co budeš teď dělat?“ zaměřila se její máma zpět na Vincenta.

Otevřel si vodu a napil se.

„Můj otec pracuje v centru města v kasinu. Od malička je nejlepší

přítel vlastníka kasina, Danteho Carusa. Jsem si ale jistý, že to asi víte,
protože Lakein otec tam také pracuje. Pracuji tam už několik měsíců,“

Ó bože.
„Ano, víme vše o se – jejím otci,“ řekl John a ukázal na Lake. Vincent
se podíval Johnovi do očí.

„Dobře. Jsem rád, že to víte,“ většinu času jedli v tichosti. Vincent si

užíval každý kousek jídla, jídlo naplňovalo jeho srdce, zatímco John se
podíval dolů pokaždé, když si Vincent nabral víc. Pam a Ashley na něj
nemohly přestat zírat. Lake z toho byla schopna strávit sotva pár
soust. Po večeři šla Lake spolu s Vincentem přímo do obýváku.

Okej, čas jít. Pam přišla hned po nich a šla k tašce, kterou odhodila u
dveří.

„Víš, že tu nemůžeš nechávat věci jen tak pohozené, zlatíčko. Dones si

to do svého pokoje,“ Lake zmateně vzala tašku od mámy.

Vždy ji tam nechávám.

Srát na to, nezájem.

Chceš ho, můžeš ho mít.

Měla už dost sledování své matky flirtující s Vincentem. Zřejmě něco

chtěla a ráda by se jí zbavila. Šla přímo ke schodům a snažila se
předstírat, že ji nebojí, že by jí to máma udělala. Proč by to dělala?

Nikdy nic takového předtím neudělala, ale vlastně jí nikdy ani nikoho
nepředstavila, kromě Adalyne. Zatočila dolů do chodby, kde byla její
pokoj a slyšela, jak někdo šel za ní.

Běž! Lake běžela dolů chodbou, vystrašená, že by ji mohl

pronásledovat John nebo Ashley. Na konci chodby ucítila, jak někdo
obtočil kolem ní ruku.

Lake neměla dech a šeptala.

„Vystrašil jsi mě k smrti, Vinc –“ Vincent ji rychle otočil, aby mu

koukala do tváře a stále ji držel.
„Proč jsi kurva právě utíkala?“ otočila hlavu, neschopná se na něj
podívat.

„Běžels za mnou. Lekla jsem se,“ chytil její tvář a otočil ji k sobě.

„Kurva, nikdo neutíká ve svém vlastním domě, protože by se lekl,“

sledovala jeho chladný výraz a musela lhát.

„Prostě jsi mě jen vystrašil, Vincente. Jsem unavená,“ řekla a odstrčila

se od něj, neschopná snést, že ji držel.

„Jdi dolů. Budu tam hned, jen si odložím tašku,“ zvedla ji z podlahy,
kam ji upustila, když ji chytil.

„Nepůjdu dolů bez tebe. Řekl jsem tvé mámě, že se na chvíli

plánujeme zašít,“

„T-ty chceš jít do mého pokoje?“ zeptala se a vyschlo jí v ústech.

Vincent si na hrudi překřížil ruce.

„Ano. Je to nějaký problém?“

„Ano! Zaprvé tě tady nechci. Vím, že jsi ukradl můj telefon a teď
chceš jít do mého pokoje? To je hranice,“

„Proč máš s tím takový problém, že uvidím tvou pokoj? Pokud je

takové hrozné, že ho uvidím, tak tady počkám, dokud si odložíš
tašku,“ řekl a opřel se o stěnu. Lake se podívala na šňůrku, která by jí
mohla otevřít cestu do jejího pokoje.

Sakra! Musela se rozhodnout. Nejbližší pokoj k tomu jejímu, byl její

starý pokoj, ale ten byl zaplněn posilovacími stroji a bála se, že by
strčil hlavu dovnitř. Možná by mohla přiznat, že bydlí v podkroví –
není to až tak nenormální.

Nebo je?
Měla pokoj v podkroví. Kdyby to byl problém, vezme to jako každý.
Natáhla ruku a skočila ke šňůrce, kterou minula.

Samozřejmě. Ashley to naposledy přistřihla až moc. Rychle znovu

vyskočila, ale dotkla se jí jen konečky prstů.

„Nahoře je tvůj pokoj?“ zeptal se a zněl zmateně.

„Jo,“ Lake se zasmála a zkusila ji chytit znovu. Vincent přistoupil,

zastavil její skákání a snadno chytil houpající šňůrku, potáhl a schody
sjely dolů.

Skvělé, teď je už určitě bůh – perfektní a vysoký.

„Díky,“ usmála se na něj, když rozložil schody. Lake vylezla nahoru a

cítila se rozpačitě, dokud se nohama nedotkla podlahy a její zadek už
nebyl pro něj více viditelný. Pospíšila si, aby položila tašku na matraci,
která byla na zemi, takže se mohla vrátit dolů. Lakeina hlava vystřelila
zpět, když slyšela šustění na schodech a uviděla Vincenta zjevujícího
se v díře v podlaze.

„J-je to super, že?“ Když byl v místnosti, přejel ji pohledem a každou

vteřinou byl na jeho tváři výraz většího znechucení a zděšení.

„Lake, podívej se kurva kolem sebe! Je toto vážně tvůj zasraný

pokoj?“ v očích měl běsnící hněv.

„An…“

„Vezmi všechno, co je důležité,“ začal se třást.

„Co? Proč?“

„Hned!“ zakřičel na ni. Lake vyskočila a zběžně prohlédla celý svůj

pokoj.

„T-toto je vše, co p-potřebuji,“ řekla a ukázala na tašku.

„Do piče! To je vše důležité?“ zatřásl hlavou a ukázal směrem na
schody.

„Jen jdi dolů. Nechci, aby sis brala nic z tohoto zkurveného místa.
Pravděpodobně jsou v tom všem plísně a krysy,“

„Nechápu. Kam půjdu?“ zrovna teď měla slzy na krajíčku. Vincent

přišel k ní, chytil ji za ruku a táhl ji směrem k otvoru.

„Kurva, Lake, ty právě odcházíš. A už se sem vracet nebudeš,“

Třicátá třetí kapitola

Chtěla se s ním pohádat, ale jeho tvář ji děsila: a ona nechtěla, aby se
přepnul do vraždícího módu.

Nebylo možné, aby vyhrála proti zvířeti, které bylo právě před ní. Slzy
jí stékaly po tvářích, jak šplhala dolů po schodech, bylo jí špatně a
něco jí napovídalo, že se odehraje nějaká katastrofa. Vincent sešel po
schodech hned po ní a sledoval tiché slzy padající z její tváře. Natáhl
se k ní, vzal její tvář do rukou a stírá její slzy palci.

„Nemůžeš tady zůstat, baby. Je mi to líto,“ Lake zavřela oči a snažila

se přestat plakat.

„Nemůžu opustit mou má –“

„Ona není tvoje máma,“ řekl, zatímco jí utíral slzy.

„Nevidíš to? Co všechno dovolila Johnovi, aby ti dělal?“ nemohla nic

říct, neschopná mu víc lhát. Nebo se s ním znovu hádat, protože
věděla, že všechno, co řekl, byla pravda. Když viděl porážku v jejích
zmučených očích, jemně ji políbil na čelo a vzal ji za ruku.

„Pojďme,“
„Co sakra myslíš, že děláš?“ zeptal se John, který vyšel zpoza rohu
spolu se zvědavou Pam a Ashley.

„Ona odchází, to je to, co dělám,“ Vincent udělal krok vpřed. John k

nim přistoupil.

„Ne, neodchází. Nevím, co ti dává právo přijít do mého zasranýho

domu a chovat se jako kdyby ti to tady patřilo. Vypadni odsud dřív,
než zavolám policajty,“

„Zavolej zasraný policajty. A vysvětluj, proč bydlí v podkroví. Kolik

pokojů tady vůbec máte?“ Vincent popadl Lakeinu ruku, otevřel
dveře, které byly k němu nejblíže, a objevil obrovský pokoj, zanešený
posilovacími stojí.

„Tak, tady je perfektní pokoj, kde by mohla spát,“ ukročil, aby

umožnil výhled Johnovi „vsadím se, že do tohohle zkurvenýho pokoje
jste za celou jeho existenci ještě nevkročil,“ Johnova tvář se zableskla
hněvem. Všichni ale věděli, že Vincent má pravdu.

„Kurva, vypadni,“

„Žádný zasraný problém,“ Vincent popadl Lakeinu ruku a šel směrem

dolů do chodby.

Bože, pomoz mi. Lake myslela, že se jí srdce ani na chvilku nezastaví a

sotva dýchala. Chtěla jen, aby Vincent odsud odešel předtím, než
udělá něco, co mu nikdy neodpustí. A právě v této chvíli musí odejít s
ním, protože pokud by nešla, Vincent měl dvě možnosti: zabije je
před jejíma očima nebo odejde a přivede celou Carusovic famílii. Když
Lake a Vincent procházeli kolem Johna, natáhl se po ní.

„Nevezmeš soc –“ Vincent postrčil Lake za sebe předtím, než ji mohl

John chytit a praštil s Johnem o stěnu. Rukou ho pod krkem
přišpendlil ke zdi: „Jak jsi jí to kurva, chtěl nazvat?“ Lake si zakryla
ústa, neschopná vypustit křik nebo pláč, jak to udělala její máma a
Ashley. Když John neodpověděl, Vincent přitlačil ruku silněji na jeho
hrdlo a tak ho odstavil od kyslíku.

„Ať už ani jednou neslyším, že ji tak jmenuješ. Teď. Jak. Kurva. Jsi. Ji
chtěl nazvat?“

„Socka!“ John se dusil, jako kdyby byl rád, že to konečně řekl. Když si
Pam zakryla ústa a zalapala po dechu, jako kdyby byla šokována,
Vincent se na ni podíval.

„Kurva. Nechovejte se, že jste překvapená. Pamatujete si vůbec, kdy jí

řekl jménem?“

„Já jsem nevěděla…“

„Ale, věděla, mrcho. Zkurveně jsi to ignorovala a předstírala, že se to

neděje,“ po těch se tvářil, jako by ji skutečně chtěl udeřit. Vincent
místo toho stiskl Johnovi hrdlo ještě více „co ještě jsi jí dělal,
zkurvysyne?“

„Vincente, prosím!“ plakala Lake. Pokud to bude pokračovat, byla si

jistá, že Johnovi vybuchne hlava. Stiskl Johnovi ještě trochu silněji
hrdlo a pustil ho, takže John spadl na podlahu, kde zůstal ležet a
snažil se chytit dech.

„Pokud zjistím, že jsi na ni byť jen položil prst, vrátím se a podřežu ti

tvůj zasraný krk,“ jdouce k němu, Lake se jemně dotkla jeho ruky,
trochu vystrašená z doteku běsnícího zvířete.

„Pojďme. Prosím, pojďme,“

„Řekl jsem, že ty nejdeš nikam. Jsi moje,“ řekl John posměšně přes
těžké nádechy. Vincent ho kopl do zubů jedním rychlým pohybem.
„Raději se pomodli, zkurvysyne, protože jediný důvod, proč tě
nepošlu rovnou do pekla je, že je tu ona. Nevlastníte ji, a nikdy ji
vlastnit nebudeš. Lake je moje. Nikdy víc tě neuvidí. Zkus to a zjistíš,
co se stane sráčům, kteří chtějí vyjebat s Carusovou rodinou,“
s dobrým pocitem vzal Lakeinu třesoucí se ruku a šel dolů do chodby.
Když procházel kolem ohromené Pam a Ashley, varoval je:

„Tohle kurva platí i pro vás,“ celá vyděšená se Lake nechala

Vincentem odvést k jeho autu. Nastoupil na sedadlo řidiče a Lake se
posadila vedle něj. Místo opravdového Vincenta tu ale byl muž, který
ji děsil. Věděla, že má problém s osobností, ale tohle byl ten největší
extrém, co viděla a on ještě přiznal, že se držel zpátky jen kvůli ní.

Pokud je to to, kvůli čemu se držel zpátky, tak…

Jednou věcí si ale byla jistá: potřebovala se dostat od strašidelného

Vincenta.

„K-kam i-jdeme?“ silně stiskl volant.

„Právě teď přemýšlím nad tím, že to otočím,“

Ne!

„N-neotáčej,“ potlačila pláč. Zaskřípal zuby.

„Proč sakra ne? Pořád se mě bojíš, takže bych ti měl dát důvod, aby
ses bála,“ Vincent sjel z cesty a zaparkoval na parkovišti „zasloužil by
si o dost horší věci, než jsem mu udělal, Lake. Já jsem tě chtěl jen
odvézt. On byl ten, co si o to s tou svojí hubou koledoval. Nejsem
hloupý. Vím, že jsi prožívala ty hovna už dlouho a pokud by bylo po
mém, všichni by už byli teď mrtví!“

„J-já vím, ale ona je moje máma, bez ohledu na to, co udělala. Je
moje rodina,“ snažila se netřást, zatímco si utírala slzy. Lake chápala,
že to byl jeho zasraný plán, jak ji zachránit, ale neměla tohoto
Vincenta ráda.

Nikdy jsem nechtěla být zachráněna.

Tak moc se bála ceny, kterou by mohla její máma za to zaplatit.

Zhluboka se nadechl a uhladil si vlasy dozadu.

„Kde je tvůj dům?“ rychle se na něj podívala přes uslzené oči.

„Co, jako dům mého otce?“

„Ano, dům tvého otce, pokud tedy nechceš, abych se vrátil ke tvé
mámě,“ znovu nastartoval. V žádném případě nepůjde k otci, kdyby
se znovu mohlo stát to, co před chvílí.

„Nechci, abys tam šel,“ zašeptala.

„Proč kurva ne?“ zase zvedl hlas.

Protože jsem prakticky bezdomovec.

„Prostě nemůžeš,“ otáčel to

„Dobře, tak tě vezmu do svého,“

„Počkej!“ Lake rychle chytila volant. Chvíli přemýšlela a snažila se

rozhodnout, zda bude horší být bezdomovec nebo ztratit panenství.

„Můžeme jít k mému otci,“

Třicátá čtvrtá kapitola

Lake se podívala přes okénko na dům, který byl naprostý protiklad
domu její matky. Již nebyla na předměstí, ale místo toho v chudinské
čtvrti města. Jediná dobrá věc na té ulici byla, že byla polovičně
bezpečná v noci, protože většina lidí, kteří zde žili, byla těžce pracující
třída chudých.
„Neodejdeš, dokud se nepodíváš dovnitř, že?“ myslela, že se alespoň
zeptá.

„Co myslíš?“ zaparkoval auto a vypnul motor. Lake se zhluboka

nadechla.

Myslela jsem si to. Vystoupila z auta, přešla ke špinavému vchodu,

vytáhla klíče z tašky a strčila ho do klíčové dírky. Předtím než odemkla
dveře, otočila se na Vincenta.

„Nemluv před tátou o mámě. Neví o ničem, a pokud by na to přišel,

zabilo by ho to,“

„Jen pojďme dovnitř,“ zasyčel.

To jsem si myslela také. Otočila klíčem, vstoupila do staré předsíně a

Vincenta nechala za sebou. Zavřela dveře a rozsvítila světlo, které
odhalilo zašlé místo. Bylo to asi tak čisté, jako něco starého, co
potřebuje renovací a opravy. Malá kuchyň obsahovala malinkatý
jídelní stůl a byla propojena s malým obývákem, ve kterém byla
sedačka a televize. Jejich nábytek neladil a byl starý stejně jako
spotřebiče, ale pro ni to byl domov a cítila se tam bezpečnější než
kdekoliv na celé planetě. Špinavé, staré, chudé místo bylo její
bezpečné nebe a ona z něj milovala každý kousek. Nechtěla, aby to
Vincent viděl, protože by se na ni mohl dívat tak, jako ostatní – jak na
socku. Něco hloupé v ní se zajímalo o to, co si o ní myslí.

A konečně uvidí, moje skutečné já. Neschopná se podívat do jeho

obličeje, šla do malé chodby a zaklepala na jedny ze tří dveří, které
vedly do otcova pokoje. Když neodpověděl, otevřela dveře a zjistila,
že je pokoj prázdná.

Proč tu není? „Možná přijde domů později,“ řekla, šla zpátky do

obýváku a položila tašku na zem. Vincent se na ni soucitně podíval.
„Jsem si jistý, že přijde. Proč si nesedneš, a já ti udělám něco k jídlu?“
navrhl Vincent, ale Lake jen zatřásla hlavou.

„Právě jsme jedli. Nejsem hlad,“ zastavil ji, dal si dolů bundu, kravatu
a uvolnil několik vrchních knoflíků.

„Nesnědlas vůbec nic, protože ses bála chytit jeho vzácného jídla. A
teď si kurva sedni, než úplně odpadneš,“ už chtěla něco namítat, ale
raději jen zase zavřela pusu a sedla si k rozvrzanému stolu. Sledovala
Vincenta prohledat několik skříněk a ledničku a byla zvědavá, jestli
vůbec ví, kde má co být. Nemyslela si, že by v kuchyni trávil hodně
času.

„Jsou cereálie v pohodě?“ zeptal se a vybral mléko z ledničky.

Nakrčila nos.

„Um, ty jsou staré.“ Vincent zkontroloval datum a viděl, že má pravdu

a vyhodil je do koše. Popadl sáček s nudlemi

„Nemyslím si, že nudle mohou být zkažené,“ řekla mu.

„Vážně?“ podíval se na ni, jako by jí nevěřil.

„Myslím tím, že je dělají pro vysokoškoláky a chudé lidí, takže se

nezkazí, protože my nikdy jídlo nevyhazujeme,“ Vincent si stiskl kořen
nosu.

„Ježíši zkurvený Kriste…“ zamumlal si pro sebe.

Co?

Je to smutné, ale pravda.

U umyvadla našel malý hrnec, naplnil ho vodou a položil ho na

sporák. Sebral sáček s chlebem a vybral poslední dva plátky, které
byly vlastně jen koncové patky.
„Samozřejmě,“ řekl, vložil je zpět do sáčku a chtěl to vyhodit. „Whoa,
to je ta nejlepší část! A právě jsem řekla, že nevyhazujeme jídlo. Můj
otec by tě zabil za to, že si to vyhodil,“

Poslouchá vůbec něco z toho, co mu říkám? Vincent na ni hleděl jako

by byla z vesmíru.

„Toto je kůrka, část, kterou odkrojíme ze sendviče. Nikdo to nejí,“

„Možná ne nikdo odtamtud, odkud pocházíš, ale tady je zločin

odříznout kůrku. Pokud by to nikdo nejedl, proč to tam bylo?“ Lake
nadzvedla obočí a čekala na odpověď.

Dostala jsem ho.

„Proč kurva musí být vše, co řekneš pravda? A co hůř, nevím, jestli
mám kvůli tomu šílet nebo být nespokojený,“ natřel poslední kousek
arašídového másla na její kůrku.

„Tím myslím, jak sakra mohou být dva kousky kompletně z kůrky ta
nejlepší část?“

„Nesuď, dokud jsi to nezkusil. Je to překvapivě dobré,“ Vincent se na

poslední část usmál, když si z palce ze lžičky slízl trochu arašídového
másla. Lake ho s úctou sledovala při přípravě jídla. Ráda ho sledovala,
protože vypadal jako člověk. Vždy ho vnímala jako boha.
Samozřejmě, pořád vypadal jako bůh v její kuchyni, ale teď dělal něco
normálně. Usmála se nad faktem, že on má představu o tom, co dělá
a že to dělá pro ni. Bylo to sladké.

Což je zasraně divné. Odsunula na stranu poštu a účty, když před ni

pokládal talíř. Zvedla svůj kousek sendviče natřeného arašídovým
máslem a začala jíst. Vincent se podíval do ledničky, jestli nenajde
něco k pití.

„Nemáš něco k pití?“

„Ve skříňce jsou sklenice, a můžeš si napustit kohoutkovou vodu,“
snažila se nezadusit sendvičem, jak se smála na poslední větě.

„Nevím, na co jsem se vůbec ptal,“ když položil na stůl dvě sklenice

naplněné vodou, podržela sendvič a usmála se na něj.

„Je vážně dobrý,“ Vincent ji chytil za zápěstí a ukousl si z něj.

„Je překvapivě chutný,“ zkusil si ještě jednou ukousnout předtím, než

uhnula rukou zpět.

„Říkala jsem to,“ zasmála se mu. Když si celý usměvavý sedl před ni,
její žaludek udělal salta z čiré radosti. Byla si jistá, že ji to mělo těšit,
ale místo toho ji to strašilo. Lake ho nechtěla mít ráda: byl to přeci
šílený a hrozný člověk.

Že jo? Nikdy by nepomyslela, že to řekne, ale preferovala ďábelského

Vincenta. Když byl špatný, nechtěla ho zasraně políbit.

„Proč jsi tak milý?“ vyznělo to drsnější, než měla v úmyslu.

„Takže jsi byla na mě naštvaná, když jsem byl zlý a teď když jsem milý,
se ti to nelíbí?“ vyštěkl na ni.

Mám radši toho dobrého.

„Promiň, nemyslela jsem to tak, jak to vyznělo. Jen nejsem zvyklá,“

cítila se špatně kvůli tomu, co řekla „a díky za večeři,“

„V pohodě,“ byla vděčná, že se vrátil zpět tomu dobrému. Zůstala

překvapená, když všechno snědla a nebyla si schopná vzpomenout,
kdy tomu tak bylo a užívala by si při tom každý kousek. Pak její tělo
zase začalo hladovět. V tomhle případě krom Johnovy číny chutnalo
skvěle.

Když Lake vypila všechnu vodu, Vincent odložil nádobí do umyvadla.

„Dobře. Teď se můžeme popovídat,“
A jeje. Věděla, že dobrý Vincent byl úplně pryč. Nic milého nevzejde z
konverzace, kterou právě plánoval.

„Proč jsme si nepromluvili, dokud jsem jedla? Kdybys to udělal tak, už

jsem mohla být sama,“ Vincent zatnul čelist.

„Protože nejíš, když jsi zklamaná a snědla si jen pár kousků.

Pamatuješ si, kdy jsi naposledy vůbec sedla k zasranému jídlu?“

Sakra, zachraňte mě někdo…

Třicátá pátá kapitola

„Právě jsem jedla, ne?“ Vincent zatřásl hlavou.

„Nejedla bys, kdybych ti to nepřipravil,“ Lake zatřásla hlavou

v odmítavém gestu. Ztrácel trpělivost.

„Proč všechno s tebou musí být tak těžké? Jednoho dne“ – podržel
jeden prst zvednutý – „zjistím, že pracuješ pro Danteho a musím na
tebe dole dohlížet,“ druhý prst se přidal „několikrát za týden se chceš
nechat zabít,“ další prst „a vrchol celé zasrané věci byl, když jsem
přišel do domu tvé mámy a zjistil jsem, že je to mrcha, která tě
předhazuje tomu největšímu čurákovi pod sluncem. Takže pokud to
kurva…“ začala hlouběji dýchat a uvědomila si, že má tak trochu
pravdu.

„Nikdy mi neublížil,“

„Co?“ Lake musela sklonit pohled na stůl, když promluvila.

„Nikdy mi neublížil, protože se velmi bál. Věděl, že by překročil

hranici, kdyby se mě dotkl. Pokud by zanechal značku, otec by ho
zabil,“
„Lake, můžeš ublížit lidem i bez toho, aby si na ně položila ruku. Tak
tady jen tak neseď a neříkej mi, že ti nikdy neublížil,“ hlas měl mezi
klidným a silným „co ti udělal?“

Není cesty zpět. Sledovala stůl a kousala si rty. Vážně mu to nechtěla

říct, ale byla si jistá, že už všechno uhodl a chce to jen slyšet od ní.

„Hned když mě poznal, věděla jsem, že mě nemá rád. Vždycky mě

ignoroval nebo mi dával takové ty pohledy, když se máma nedívala a
tak jsem začala trávit více času s otcem a méně s mámou. Předtím
než ho potkala, bývala deprimovaná a plakala, a pak konečně
vypadala skutečně šťastná, takže jsem i já byla šťastná. Nemyslela
jsem si, že je důležité, jestli mě má John rád nebo ne, protože jsem ho
vídala jen o víkendech a většinu času mě ignoroval až do jednoho
dne, když máma šla ven,“ pokračovala „bylo to, jako kdyby na ten den
čekal. Konečně mě mohl volat, jak chtěl a nechat mě udělat, co jen
chtěl. Posílal ji ven dělat věci stále více a více, zatímco já jsem tam
zůstávala a čistila dům, vařila a byla mu neustále k dispozici. Udělala
jsem všechno, co mi přikázal a nikdy jsem nic neřekla otci, protože
John mi řekl, že pokud to udělám, táta nezabije jen jeho a Ashley, ale
i mámu. Byla jsem mladá a vystrašená dost na to, abych ho
poslouchala a nebyla dost stará na to, abych pochopila, co můj otec
dělal kvůli obživě. Čím víc jsem myla a poslouchala jména, jakými mě
volal, tím víc jsem věděla, že John měl pravdu: zabil by je všechny,“
Vincent zatnul čelist

„Jak to, že tvůj otec na to nepřišel? Říkáš, že o tom nevěděl?“

„Ne, nevěděl,“ pohlédla na něj, jako kdyby byl šílený.

„Jak můžu věřit, že o tom Paul neví?“ nemohla ho nechat, aby takto
smýšlel o jejím otci.
O její mámě, mohl říct, cokoliv chtěl, protože bůh ví, že nebyla
perfektní, ale Lake nenechá zahanbit svého otce, protože on vždycky
dělal, co mohl, navzdory svým slabostem.

Můj táta je všechno, co mi zůstalo. A nedovolí Vincentovi jí to sebrat.

Dívala se do jeho hlubokých modrých očí a věděla, že to, co právě
řekne, mu ublíží.

„Neví o tom stejně, jako jsi nevěděl ty nebo Adalyne. Ani bys to
nezjistil, nebýt té dnešní večeře. Můj otec by nikdy nesnesl jít do toho
velkého domu a čelit tomu, proč ho moje máma opustila – kvůli
penězům. Když jsem chtěla trávit s mámou jen víkendy, řekla jsem
mu, že ona není sama a že jsem nechtěla, aby on musel být sám.
Přesně totéž jsem ti řekla před měsíci a neřešil jsi to,“ vysvětlovala
„máma byla dobrá máma předtím, než poznala Johna a nezáleží na
tom, jestli mi to věříš nebo ne. Nikdy bych si nemyslela, že ji John a
peníze změní, ale změnily. Vím, že by bylo pro otce těžké uvěřit,
protože jsem mu nikdy nedala důvod myslet si opak,“ viděla hněv v
jeho očích, zatímco obcházel stůl a necítila se dobře, protože mu to
takhle řekla, ale neměla na výběr – viděla, že zvažuje zabít jejího otce.
Ale chtěla to vylepšit. Nepřála si, aby se obviňoval.

„Vincente, nemohls vědět, co se děje, přesně tak, jak to nemohla

tušit ani Adalyne nebo můj otec. Není důvod vinit –“ vyskočil od stolu,
prakticky shodil všechny věci.

„Někdo je za to zkurveně vinen! Ti zkurvenci musí zemřít, za to jak tě

týrali!“

„Prosím, poslouchej mě. Zapřísahám tě, neubližuj jim,“ znovu sklonila

pohled na stůl, protože nebyla schopna se mu podívat do očí. Vincent
ji vzal za bradu a nasměroval ji tak, aby se na něj podívala.
„Nikdy už je neuvidíš. Pokud ano a oni se na tebe byť jen ošklivě
podívají, zabiju je pomalu a bolestivě. Pochopila jsi?“ Lake spolkla
všechnu svoji hrdost a přikývla na souhlas. Hádat se s ním, když byl
takový, nebylo řešení. Musela se spokojit s tím, že souhlasil, že jim
neublíží. Pustil jí bradu, klidně si sedl za stůl a začesal si vlasy dozadu.

„Neříkej to mému otci a prosím tě, neviň ho. Nemohl se to nijak

dozvědět. Dělá pro mě to nejlepší. Pracuje těžce pro Danteho, aby
nás nějak podpořil. Mám střechu nad hlavou, jídlo v žaludku a
oblečení. Pokud i bylo něco navíc, prohrál to. Nemůže si pomoci, je
gambler. Každý má nějakou slabost a tou jeho je poker. To je jeho
zábava v životě. Nikdy mi to nevadilo, a nezajímalo mě, jestli máme
dost peněz. Můj otec je ta nejlepší osoba, jakou znám. Zbožňuju ten
pocit, když občas přijde těmi dveřmi a raduje se, že vyhrál. Pokaždé
mě vzal někam ven, pak jsme šli do potravin a nechal mě naplnit
nákupní vozík čímkoliv, co jsem si představovala. Po tom všem si to
nezaslouží,“ nemohla si pomoci a plakala, když ho prosila. Vstala od
stolu a běžela do svého pokoje, neschopná přestat vzlykat. Po pár
sekundách cítila Vincentovy ruku omotat se kolem ní.

„Neřeknu mu to, pokud to nechceš,“ Lake si dala ruce z obličeje pryč

a plakala na jeho hrudi.

„N-nechci,“

„Tak mu to neřeknu.“ začal ji hladit po zádech a přitáhl si ji k sobě.

„O-on znovu nepřijde domů, že? Stydí se za to, že dělám v kasinu,“

zašeptala přes slzy.

Nemůže se mnou mluvit ani mě už vidět. Ty myšlenky jí vířily hlavou

celý týden.

„Ne, baby, nestydí se. Stydí se jedině za sebe. Je pro něj těžké
odpustit si, že tě přivedl do nebezpečí a že musíš pracovat kvůli jeho
dluhu. Musíš mu dát nějaký čas, aby mohl být schopen podívat se ti
znovu do očí,“ další vzlyk z ní unikl, když si uvědomila, že ztratila otce
a potřebovala ho.

„Baby, šššš…“ pozpátku ji vedl k posteli, posadil ji na kraj matrace „jsi

unavená a budeš se cítit lépe, když se vyspíš,“ klekl si a začal jí zouvat
staré tenisky.

Ou-ou-ou. Snažila se netrhat sebou, když ji zul. Protože nebyla

schopna potlačit trhnutí, dal jí dolů ponožky, aby se podíval, co to
způsobilo. Vincent jí pomalu stáhl dolů ponožku a zkoumal její nohu
posetou puchýři předtím, než to samé udělal i s druhou. Zvedl se.

„Lehni si,“ Lake se posunula dozadu a lehla si, když ho sledovala

opustit pokoj. Utřela si zbylé slzy a byla zvědavá, co dělá. Byla tak
unavená, že odpadla dříve, než se objevil v jejím pokoji ve
sportovních kraťasech a tričku. Podívala se na jeho změněné oblečení
a uvědomila si, že možná usnula.

„Odkud jsi to vzal? Počkej, proč ses převlékl?“ sedl si na kraj postele a
položil si její nohy na sebe.

„Vždycky mám nějaké oblečení v autě a přespím tu pár nocí,“

„Ne, nepřespíš,“ chtěla se posadit a dát si nohy z něj pryč, ale přidržel
ji.

„Nezůstaneš tu sama v celém sousedství v noci, hlavně ne bez mého

auta,“ nandal si na ruku jakýsi průsvitný gel a začal jí ho vtírat do
nohou. Chlad ji donutil trochu ucuknout, vzápětí se jí ale nohou
rozlila úleva.

„Co je to?“

„Aloe Vera,“
Lake se na něj zaraženě podívala. „Volal jsem Marii a zeptal se, co
pomáhá. Pak jsem rychle šel do obchodu dole na ulici, abych nakoupil
věci ze seznamu, který mi nadiktovala,“ vysvětlil jí.

Pěšky? „Proč jsi šel pěšky?“

„Řekl jsem ti, že tu nebudeš sama bez auta před domem. Nikdo se
sem ani nepokusí vstoupit, když tam uvidí můj Cadillac. Lehni si,“
odpočívala s hlavou na polštáři a sledovala ho, jak se staral o její
nohy. Jeho dotek byl jemný, uklidňující a dával si pozor na puchýře.
Nemohla z něj spustit oči, když se o ni staral. Byl sladký a milý. To, že
volal Marii a šel do obchodu kvůli tomu, aby se postaral o puchýře, jí
trhalo srdce. Nechtěla, aby zde zůstal na noc, ale nechtěla bojovat
srdcem proti němu, když udělal, to, co udělal. Po chvíli jí zalepil
puchýře nějakou divnou hnědou páskou a obul jí speciální jemné
ponožky, přivřela oči. Cítila, jak poklesla, když si lehl vedle ní.

„Nemůžeš tady spát, Vincent,“ řekla ospale a otočila se k němu zády.

„Proč ne?“ zeptal se, přitáhl si ji na hruď a obalil kolem ní ruku.

„Protože to na mě budeš zkoušet a já s tebou nebudu mít sex,“

Snažila se vykroutit zpod jeho ruky. Vincent si ji jednoduše přitáhl
ještě více.

„Nemusíš se bát; nepřetáhnu tě v domě tvého otce,“

Och bože, hned se cítím lépe. Uklidnila se při něm, protože byla příliš
unavená, aby s ním bojovala.

„Jsme jen kamarádi, Vincente. Mohu ztratit práci, pokud by si Sadie

myslela opak,“

„Fajn, jsme kamarádi. Teď spi,“

Dovolila únavě, abys vzala její tělo s poslední myšlenkou na to, co
Vincent řekl Johnovi.

Lake je moje.

Třicátá šestá kapitola

Vincent utišil Lake, když se probudila uprostřed noci. Na dívku, která
řekla, že nechce, aby vedle ní spal, si dost užívala, že jí zůstal nablízku.
Nemohl usnout, protože mu hlavou běžely myšlenky na ten zasraný
den. Nikdy nikomu nechtěl vykroutit krk tak moc, jako Johnovi. Ten
kokot ji týral bůhví jak dlouho a ta mrcha Pam s ním jen tak flirtovala,
ještě ke všemu rovnou před Lake. Možná píchal spoustu maminek,
ale ani jedna z nich se tak bezostyšně nepředváděla před svými
dcerami jako ona. Naopak se snažily to co nejlépe před svými
dceruškami skrýt.

To byla ta nejhorší večeře, jakou kdy musel absolvovat a sledovat při

tom Lake, která byla tak vystrašená, že si ani neukousla ze zasranýho
jídla toho kokota. Potom když vyšel nahoru a zjistil, že její pokoj je v
podkroví, ztratil nervy.

Vyjebané podkroví?

Ve vyjebaném sídle?

Sledoval ji, jak se snažila vyskočit, chytit tu šňůrku a to ho naštvalo

ještě více. Určitě se bavili jejími pokusy a dostání se do toho pokoje a
když za tu tkaničku zatáhl, poznal, že je ustřižená nůžkami. Vzhledem
k její výšce mu bylo jasné, kdo to udělal a že potřeboval žebřík a
pracovní morálku, což znamenalo, že to udělala ta kurva Ashley. Když
mu Lake řekla ‚je to stylové‘, skutečně si myslel, že jedna její část
tomu i opravdu věřila, protože se nutila tomu věřit. Věděl, že ji tam v
žádném případě nenechá ani dalších pět minut navíc. To, že ji vzal k
jejímu otci, byla úplně jiná zkušenost. Dům byl starý a malý.
Sousedství bylo úplné hovno a nebezpečné pro dívku, jako je Lake,
ale viděl, že se změnila. Věděl, že se tam cítila jako doma a v bezpečí,
a na tom všem mu záleželo. Nesoudil ji – nebo jejího otce, kvůli tomu
– nedostatku peněz. Bylo těžké pro chlapa být v rodině, ale zároveň
tam tak úplně nebýt.

Všechny dobře placené práce byly pro made meny – tak to fungovalo.
Ostatním bylo souzeno stát se vojáky, jen proto, že neměli italskou
krev. Bylo to kruté pravidlo rodiny, staré jako svět sám a pravidla byla
jen těžko porušitelná. Vincent pro rodinu žil a nechtěl by být v kůži
Lakeina otce. Vědět, že vždycky chtěl být členem rodiny, ale být
tlačen do spodních řad byla Vincentova nejhorší noční můra. Lake
měla pravdu. Nemůže vinit jejího otce víc než by měl vinit sebe,
protože ji tam nechal před měsíci a nikdy si za ta léta nevšiml, že něco
není v pořádku. Neměl ani ponětí, i přesto, že jeho instinkt doslova
křičel, že v ten den něco nebylo v pořádku.

Ale já jsem ji kurva neopustil. Nemusela se bát, že by to řekl jejímu

otci; neřekne. Pokud by to udělal, její otec by měl to potěšení je zabít
a ujistil by se, že pomsta bude celá jeho. Vincent se podíval na
Lakeinu spící tvář.

„On znovu nepřijde domů, že? Stydí se za to, že dělám v kasinu,“ ve

chvíli, kdy to řekla, se rozbil na kousky. Tak se bál, že by ji zničil, kdyby
byli spolu, ale věc se měla tak, že ona už byla zničená. Dá ji zase
dohromady a začne to tím, že v sobě ukryje svji temnou stránku. Lake
potřebovala, aby se vrátilo jeho svědomí. Nemohl ji už víc nechat, aby
se na něj dívala se strachem.

Tak dlouho se bála a on udělá vše proto, aby to změnil a udělal ji

šťastnou, i kdyby to znamenalo ztratit kousek sebe. Pročistil si mysl a
řekl si, že je čas začít novou hru.
‚Jsme jen kamarádi, Vincente.‘ Chápal, že právě potřebovala
kamaráda, takže tím teď přesně bude. Pokud ten ryšavý nezmizí nebo
ho nejprve nezabije. A pak se ujistí, že ona chápe, že již nebudou jen
kamarádi. Neřekne jí, že zaplatil dluh. Vystrašilo by ji, že musí
pokračovat v práci jen pro to, že ten ryšavý kokot má pro ni slabost.
To bylo to, co si opakoval. Pravda ale byla, že ona už více neplánovala
jít na vejšku a jeho zvrácená část chtěla, aby nešla: ačkoli, byl i
vystrašený, že se dozví o tom, že tam nemusí více pracovat a opustí
ho. Má měsíc na to, aby ji přiměl chtít zůstat, a ujistí se, že sakra i
zůstane. Zasténal, když Lake přitlačila svůj zadek k jeho ptákovi.

Kurva, bude to dlouhý měsíc.

~~~

Lake se zamračila, když se druhý den probudila sama, přesně jako

pokaždé za poslední měsíc. Nepřiznala by si to, ale mrzelo ji, že tam
ráno nikdo nebyl. Šla ven z pokoje chodbou do koupelny, když ucítila
vůni čehosi…

Rychle se opláchla v malé koupelně a vyčistila si zuby. V malé kuchyni

už čekal on.

„Ano, mé oblíbené – slanina a palačinky,“ doslova slintala, když

spatřila tu obrovskou kupu jídla. Chtěla vybrat pár talířů ze skříňky a
položit je na stůl, ale Vincentova ruka ji popadla za zápěstí dříve, než
cokoliv zmohla. Jemně si ji přitiskl na nahý hrudník.

„Sedni si. Přinesu je,“ políbil ji na vrch hlavy. Lake ho přátelsky

bouchla do nahé hrudi.

„Přestaň s tím, Vincente. Kolikrát ti mám říkat, že se chci taky zapojit?

Nejsem dítě. A kolikrát sakra ti mám říct, aby si zde neběhal
polonahý?“ Vincent se smál, dokud ji nepustil.
„Proč ti to tak moc vadí?“ sedla si ke stolu a rozhodla se, že mu bude
odpovídat jen ve své hlavě.

Protože jsi dokonalý a ničí mě dívat se na tebe.

Proto.

Sledovala ho, jako položil na stůl talíře s jídlem. Otevřel až směšné

naplněnou ledničku a vybral pomerančový džus. Zatímco si nakládal
na talíř, zkoumala ho.

Zdá se mi jiný. Ukousl si ze slaniny.

„Baby, i když si užívám, že si mě prohlížíš, měla by ses najíst,“ Lake

nakázala svému tělu, aby ignorovalo skutečnost, že má ráda, když ji
tak říká a potom na něj nakrčila nos.

„Proč jsi tak šťastný?“

„Co, já nemohu být alespoň jednou šťastný?“ zatřásla hlavou.

„Nikdy nejsi šťastný, když jdu do práce a navíc si udělal mé oblíbené

jídlo. Nevím… Vypadá to, jakoby si oslavoval,“ pokrčil rameny.

„No, začala jsi pracovat před měsícem. Jen jsem myslel, že si zasloužíš
něco speciálního,“

Srát na to. Tak nějak vždy si zvykla vypadat jako blbka. Začala si plnit
talíř pochutinami.

„Děkuji. Je to do tebe milé,“

„Vím, jak mi můžeš poděkovat,“ Vincent na ni mrkl. Lake se zasmála.

„Ty se nikdy nevzdáš, že?“

„Nikdy,“ Lake se na něj usmála a začala jíst. Byl to dlouhý, těžký měsíc
a ona si nemyslela, že by to bez něj přežila. Stále neviděla otce od
toho dne v Danteho kanceláři, ale Vincent si byl jistý, že je v pohodě.
Aby byla upřímná, napravil mnoho jejích problémů a ona se za to
styděla.

Každý den, co pracovala v kasinu, ji on, aniž by si vzal volno, vozil tam
a zpět. Ujistil se, aby byla lednička plná a aby ona pravidelně jedla.
Vincent ji hýčkal od hlavy až po paty.

Doslova. Od první noci jí léčil puchýře a dělal to přesně podle

Mariiných instrukcí. No a na další den byla překvapená, když si v
botách našla gelové výplně. Po prvním dni přišla velmi rychle, jak na
Vincenta a jak s ním zacházet. Chtěl být tvrdý, ale když byla zklamaná,
choval se jinak. Očividně se mu vůbec nelíbilo, když byla smutná a
byla si jistá, že to je důvod proč se pak nesnažil jít za její mámou nebo
Johnem. Byl to měsíc, kdy si ďábelský Vincent dal volno a ona za to
byla vděčná.

Netrávili mnoho času odděleně, zvláště ne po tom, co odmítl opustit

její postel. A znovu si musí přiznat, že se příliš nezdráhala. Lake si byla
jistá, že by se po tom měsíci měla cítit podrážděná, ale necítila se tak.
Vincent se skutečně stal její přítelem.

Ačkoliv je obtížné dívat na něj nebo být mu na blízku a nechtít… Lake

zavřela oči, aby se nemusela dívat na Vincentovo vypracované břicho
a vstala od stolu.

„Musím se připravit do práce,“ natáhl se a popadl ji za ruku, když

procházela a stáhl si ji do klína.

„Nepoděkovala jsi mi,“ Lake se mu zadívala na rty a vzpomínala, jak

chutnal, když se políbili poprvé a naposled. Její ústa se přiblížila k
jeho, dokud nebyly kousíček od sebe.

„Jdi si obléct tričko,“ zašeptala a vyskočila.

„To bylo kurva zákeřné,“ řekl jí předtím, než zmizela v pokoji. Zavřela
si oči, když se opřela o zavřené dveře. Bylo to zákeřné i pro ni. Celý
měsíc sledování a spaní vedle polonahého boha bylo vysloveně
bolestivé.

Netuším, jak dlouho to ještě vydržím.

Třicátá sedmá kapitola

„Sadie, to myslíš zatraceně vážně?“ Lake se podívala na černé
kalhotky namísto svých pravidelných šortek. Sadie zvedla obočí.

„No, když jsem ti řekla, aby sis je oblékla, jako jsem ti řekla před pěti
sekundami, myslela jsem to vážně,“

Ale… ale!

„Ale proč? Nikdy jsem je předtím na sobě neměla,“

„Je opravdu tak velký problém ukázat o dva palce z tvého pozadí víc?“
položila si ruku v bok, takže její prsa, jako vždy, přetékala. Lake zuřivě
přikývla.

„Ano, ano, pro něj je,“

„A to je přesně důvod, proč si je vezmeš, drahoušku. A teď, pospěš si

a oblékni se. Nemůžu se dočkat, až uvidím zasranýho playbo…“ Sadiin
hlas se vytratil, když si uvědomila, že sama ještě není oblečená, i když
už by dávno být měla.

Je těžké, aby někomu prošla vražda? Jsem si jistá, že Vincent by byl

schopen dobře zahladit stopy. Možná, že by mi dokonce pomohl…
Lake se oblékla do krajkovaného a stoprocentně žhavého růžového
korzetu, který byl částečně průhledný až k podprsence. Díky Bohu.

Nasadila se kalhotky a černé punčochy zdobné krajkou a prohlédla se

v zrcadle. Už tak nevinně nevypadala. Žádné mašle nebo volánky, jen
sexy krajka, která ji nutila do rozpaků, stejně jako první den, kdy
začala pracovat. Začínala být zmatená.

Myslela jsem si, že Sadie chtěla, abych vypadala nevinně. To byla celá
věc, ne?

Sadie jí hravě poplácala po zadku, když zamířily ven z šatny.

„Prosím, nenuť mě to udělat,“ Lake nehodlala žebrat, ale poprosit

určitě mohla.

„Hm, nech mě přemýšlet,“ řekla Sadie a promnula si bradu „ne,“

řekla a zasmála se.

„Nikdy ti to neodpustím,“ pronesla uraženě Lake. Sadie se rozesmála.

„Ale, miláčku, to víš, že odpustíš,“

Je úplněk? Každý se chová divně. Lake se kousla do rtu, když jí Sadie

protlačila kolem opony.

Nic není jinak. To spodní prádlo odhaluje jen o palec dva více, než ty
šortky, co nosila předtím.

Namířila si to ke svému prvnímu stolu, kde seděl, jak jinak, David.

Jeho oči skenovaly Lakeino tělo, zatímco jí podával kartu.

„Dnes večer chci jen tu nejvyšší kvalitu a nenuť mě čekat dlouho,“

nařídil. Lake se přinutila k úsměvu, když od něj vzala kartu a rychle šla
pro objednávky dalších mužů. Běžíc k baru, dala barmance
objednávky spolu s Davidovou kartou. Něco na tom muži jí
znervózňovalo. Nelíbilo se jí, jak Davidovy oči vypadaly. Vzala pití ke
stolu a nalila mu sklenici plnou nejlepší skotské. Hned před ni položil
stodolarovou bankovku.

„To je jen začátek,“ vzala peníze z jeho rukou a strčila si je do

korzetu.
To bude dlouhá noc.

Po vyřízení všech stolů se jí podařilo uniknout zpět k baru. Když

procházela okolo toalet, čísi ruka ji vtáhla dovnitř a dveře se zavřely.

Byla přitisknutá ke zdi a zírala na muže, jehož oči se nepřestaly pást

na jejím těle. Zatlačila do jeho hrudi.

„Ježíši Kriste, Vincente! Snažíš se mě dostat do maléru?“ chytil její

ruce silným stiskem a dal jí je za zády.

„Už jsi v maléru, baby,“ teplo v jejím těle narůstalo do závratných

hodnot. Prohnula se v zádech a přitiskla stehna k sobě.

„Já-Já nic neudělala,“

„Udělala jsi, když ses rozhodla tohle obléknout,“ jeho volná ruka
cestovala po jejím těle, až se zastavila na jejím krku, s palcem na
krkavici. Zavřela pevně oči a bránila tlaku na jejích stehnech.

„Sadie mě donutila obléct –“ otevřela oči a poté, co se zhluboka

nadechla, dokončila své vysvětlování „ona mě zabije, pokud se tam
zpátky nevrátím,“

„Debatuji sám se sebou, zda bych tě tam měl zpátky poslat,“ olízla si
suché rty.

„Prosím?“ nikdy ji neodmítl, když si požádala mile. Vincent cestoval

rukou po krk přes její prsa a nakonec ji pustil.

„Připomeň mi, abych poděkoval Sadie, než ji zabiju,“ Lake se

nervózně zasmála, když se chystala opustit koupelnu.

„Ráda bych ti pomohla,“ Zhluboka se nadechla, když odcházela,

viděla Nera a Ama střežit koupelnu s úšklebkem na jejich tvářích.
„Jednou vám to vrátím, vy dva psychopati,“ řekla jim, když prošla
kolem.

Až moc si užívali sledování ho, jak na mě uplatňuje nárok.

Úspěšně se dostala k baru, snažíc se uklidnit své tělo. Zatraceně, tak

zasraně moc ho nesnáším.

Napětí mezi nimi každý den rostlo, když byli spolu.

Vincent se nepokoušel skrýt své pocity, zatímco Lake bojovala zuby

nehty, aby zamaskovala ty její, to vše bylo v pohodě, dokud
nevytáhnul tu šílenou věc, kdy ji držel za krk. Pak to pokaždé
prohrála. Nechtěla mít Vincenta ráda. Sakra, měla by ho nenávidět
celou svou bytostí. Byl děvkař, kretén a vrah, tím si byla jistá. Ale
sakra, pokud za měsíc na něj krapet změnila názor. Nikdy, ani jednou
ho nenachytala při pohledu na jinou holku, i když ty polonahé byly
neustále v jeho zorném poli. Ani si nemyslela, že by snad měl čas
jednu z nich ošukat a to proto, že jí měl dvacet čtyři hodin, sedm dní v
týdnu neustále na očích. Jistě, mohl být pořád kretén, ale na ní nebyl.
Alespoň teď už ne. Pokud jde o věc zabíjení… no, nemyslela si, že měl
čas i na to.

Pane Bože. Co se to mnou děje?

~~~

Vincent si očividně snažil zlomit nos, tedy podle toho, jakou silnou ho
drtil. Nemohl uvěřit, že ji nechal odejít z koupelny takhle, zejména
bez zasrané útěchy. Jediný důvod, proč jí nepolíbil, byl proto, že to
nebyl správný čas a ani místo. Věděl, že jakmile by ji znovu políbil,
nezastavil by se a byl si zatraceně jistý, že by ji odvezl k sobě domů.
Byl měsíc bez šukání, zatímco zíral na její dokonalý zadek a tělo v
tolika různých zatracených sexy oblečcích. Pak se jednoho dne prostě
objeví se sotva zakrytým zadkem a ještě v krajce – a čeká, že to s ním
nic neudělá. Její obvyklý sexy a zároveň roztomilý styl byl pryč, teď už
byla jen sexy. Tři dny bez sexu pro něj bývaly až moc, ale teď už je to
vážně celý měsíc. Jeho pták byl v neustálém tvrdém režimu a netušil,
jak se mohl během těch třiceti sekund na toaletách udržet.

Něco mi říkám, že dříve ublížím sám sobě, než jí.

Vincent opustil koupelnu, jakmile se hodil do klidu, jako to dělal

každý den za poslední měsíc.

„Víš, co nám kurva řekla?“ řekl mu Amo, když se otevřely dveře od

koupelny.

„Co vám řekla?“ zeptal se ho Vincent, kterému také občas lezly na

nervy věci, co Lake vypouštěla z úst.

„Prostě šla, aniž by se na nás podívala a řekla: Jednoho dne vám to

vrátím, vy dva psychopati,“ Amo se pokusil napodobit její hlas, na což
se Vincent a Nero dali do smíchu.

„Neber jí tak zasraně vážně, Amo,“ řekl Nero přes jeho smích. Amo
zkřížil ruce na prsou.

„Jo, správně. Nikdy nevíš. Pokud má dostatek zasraných koulí, aby

čelila Dantemu a nadávala nám do psychopatů, tak má dost koulí, aby
nám něco udělala. Dnes je poslední den, že jo? Nemůžu každý
zasraný den mého života pracovat, jen abys ty byl jediný, kdo jí
ošuká,“ Vincent to nechtěl přiznat, ale věděl, že má Amo pravdu.

„Ano, dnes je poslední den, kdy jí tihle zmrdi uvidí takhle oblečenou a
ty taky, sráči,“ zavrčel na Ama.

„Prosím tě, řekni mi, že jsi ji tam kurva, konečně políbil?“ když
Vincent neodpověděl, Amo zavrtěl hlavou „kurva, člověče, to prostě
není zdravé,“
„Budu s ním muset v tom souhlasit,“ dodal Nero a podíval se na Lake,
zatímco se nakláněla přes bar, aby vyzvedla nápoje.

„Neboj se, ona ještě pár hodin pannou zůstane a pak- “ nechal větu
nedokončenou.

„Já jsem kurva v šoku, že jsi jí takhle nechal pracovat,“ řekl Nero.

„Vy dva necháváte svoje ženy, aby si vás ochočily,“ řekl Amo a podíval
se na oba své přátele.

„Copak to nevidíte, chlape? Lake ho má zasraně omotaného kolem

prstu,“ mohl by přiznat – jen v jeho hlavě – že jí nechal se z toho
lehce vykroutit, ale Lake byla zvláštní a stála za to, aby se jí snažil
vyhrát, bez ohledu na to, jak modré jeho koule byly.

„Jednoho dne ti to kurva připomenu,“ vyplivnul Nero na Ama.

„Já taky,“ přitakal Vincent a podíval se na Sadie, která se právě

škodolibě usmívala na druhé straně místnosti. Začínala mu z ní pěnit
krev.

„Promiňte. Musím se setkat s támhletou čubkou,“

„Ta čubka je šílená a rozhodně se nedá,“ řekl Amo se smíchem.

„Co chceš dělat?“ ušklíbl se Nero.

„Ale no tak, vy dva přeci víte, co je dnes za den,“ řekl Vincent

„nezapomněli jste na mé narozeniny, že ne?“

Bylo na čase provětrat kreditku.

Třicátá osmá kapitola

Lake pokládala nápoje na stůl, když si všimla, jak Sadie postává na
jevišti.
Ježíši, budu muset sledovat další sexy dostaveníčko. Dva hosté slavili
právě včera a byla si jistá, že tanečnice u tyče z toho už byly unavené.

„Máme oslavence! Pojď nahoru,“ Sadie do toho nedala moc nadšení

a smyslnosti, jako obvykle. Lake se téměř podělala, když se Vincent
dostal na jeviště.

Kurva to ne. Kurva to ne. Kurva to ne.

Ne, kurva, to fakt ne. Sadie ho popadla za ruku a málem s ním praštila
do křesla a s výrazem naprostého pohrdání promluvila:

„Dobře, miláčku, kdo to bude?“ Vincent skenoval místnost, dokud

jeho oči nepřistály na ní. Kurva ne.

Vincent kývl směrem k ní. Lake stála zamrzlé v čase.

To mě poser.

Sadie se vrátila k mikrofonu. „Lake, miláčku, pojď sem nahoru,“ Lake

mohla s jistotou říct, že Sadie nebyla o nic šťastnější, než byla v tuto
chvíli ona sama. Musela se rozvzpomínat, jak se chodí, když zamířila
k jevišti, byla si jistá, že omdlí.

Sakra, to nemůžu udělat!

Sadie ji naučila pár triků pro případ, že by byla někdy vybrána… Jenže
ona nikdy vybrána být neměla!

„Dovol mi, abych ti pomohl, panenko,“ Amo ji popadl za paži a tlačil ji

nahoru po schodech a pak na jeviště. Podívala se zpátky na jeho
zasranou, arogantní tvář a věnovala mu pohled, slibující pomalou
smrt. Pomalu kráčela k židli a přemýšlela, jestli by bylo dětinské
odmítnout, ale pak jí došlo, že by dostala padáka a smrt by brzy
následovala, tak jako tak. Když stála nad Vincentem, jeho oči byly
plné hladu, jak vnímal její tělo. Sadie zakryla mikrofon, než mu spěšně
zašeptala:

„Dej od ní ty svý zasraný pracky pryč, playboyi,“ a odcházejíc z jeviště

ještě zakřičela: „Do toho!“

V místnosti se ztlumila světla a reflektor namířil přímo na Lake. Ta si

navlhčila suché rty, připravená začít show.

Snažila se soustředit na základní taneční rutinu, kterou jí Sadie

naučila, místo toho, aby myslela na to, že jí všichni ti chlapi sledují
nebo na to, že se chystala o Vincenta třít.

Až myšlenka na to, že tohle je jen tanec – a ona tanec miluje – jí

přinutila začít pohybovat boky. Pomalu se začínala ohýbat, až byl její
zadek prakticky dokonale umístěn přímo před jeho očima. Narovnala
se zpět a sedla si Vincentovi na klín, pohupujíc se nad ním boky.
Musela se trochu natočit, aby viděla jeho více než potěšený výraz,
který se pomalu přibližoval k jejímu obličeji. V tu chvíli mi ladně
odtančila z klína – a to se sakra sebevědomým pocitem.

Alespoň mu to trochu znepříjemním.

Otočila se čelem k němu a spustila se dolů do podřepu s tváří mezi

jeho koleny. Usmívající se na něj přes řasy, položila své ruce na jeho
stehna a přejížděla jimi po jeho těle, dokud se mu znovu neposadila
na klín, tentokrát čelem k němu. Cítila, jak byl tvrdý, když nechala
zadek kroužit na jeho poklopci. Její tělo vzplálo, když viděla, jak moc ji
chtěl. Pálení na její kůži ji začalo dráždit; ona měla být ten, kdo ho
zabije, ne on ji.

„Nemáš narozeniny,“ zašeptala mu do ucha. Postupně stěhoval jednu

z jeho rukou ze strany křesla a lehce jí položil ji na její holé stehno,
pryč z pohledu publika.
„Ne, v reálu ne. Ale je to, jako bych je vážně měl,“ dech se jí zadrhl
v hrdle, když ucítila jeho letmé doteky na vnitřní straně svých stehen.
Konečky prstů byl jen píď vzdálený od jejích intimních partií a docela
dobře cítila, že to, co se tam právě děje, by se dít vůbec nemělo.

Při pohledu na jeho příliš blízké rty úplně zapomněla na celý svět
okolo. Chtěla, potřebovala, ho zase ochutnat… V tu chvíli se světla
rozzářila. Lake skočila zpátky na nohy, vytrhnutá z omámení.
Nemohla se dostat z jeviště dostatečně rychle.

Svaté peklo! Její tělo bylo v jednom ohni.

„Písnička ještě kurva neskončila,“ zasyčel Vincent, když přišla Sadie.

„Všechno skončilo, v té chvíli, kdy jsem zpozorovala tvoji nenechavou

ruku, můžeš si za to sám,“ Sadie popadla Lake za ruku a vedla ji
z jeviště.

„A co kurva? Nikdo jiný to nemohl vidět!“ popadl Lake za druhou

ruku a pokusil se odejít s ní.

„V žádném případě, playboyi. Ty s ní nikam nepůjdeš. Její směna ještě

neskončila, a kdybych jí nechala jít s tebou, vzdá se svého panenství v
záchodové kabince,“ Lakeina tvář se zbarvila do ruda.

Vincent věnoval Sadie jeden z jeho smrtících pohledů, ale nakonec

stejně Lakeinu ruku pustil a odešel.

„Hm, jak jsi to sakra mohla dopustit?“ řekla Lake a podívala se na

Sadie, se kterou by právě nejraději silně zatřásla. Nakonec jí ale
začalo docházet, že tady, před všemi těmi chlapy, předváděla striptýz.
A to vážně.

„Ach, jé, já nevím. Když ten zasraný čurák přišel za mnou a řekl mi, že
měl narozeniny, a že, kdybych s tím měla problém, můžu zavolat jeho
zasranýmu otci, samozřejmě jsem řekla, ´Zasraně mě nezajímá, kdo je
tvůj otec´, když ale dodal, že je Vitale, přestalo mi být jedno, kdo je
jeho fotřík,“

„Je to všechno tvoje vina, protože jsi mě oblékla do tohoto

zkurveného oblečení,“ řekla jí Lake a vytrhla svou ruku ze Sadiiny.

„Jo, no, to by bylo hezké vědět, že playboy je syn pana Vitaleho, co?“
Lake jí nenechá odejít, aby měla poslední slovo.

„Tys věděla, že nemá narozeniny, je to tak?“

„Mrcho, vím to!“ zaútočila Sadie.

„Dobrý, jen tak pro kontrolu!“ zařvala na ní Lake. Soustředíc se, aby
se nesmála. Když zamířila zpět ke svým stolům, Amo stál proti zdi s
úsměvem.

„Dneska jsou taky moje narozeniny, víš,“ Lake ukázala prstem do jeho
strašidelné tváře „a ty by ses měl velmi, velmi bát,“

Třicátá devátá kapitola

Poté, co se Lake s Vincentem dostali z pódia, pořád nedokázala
udržet své tělo pod kontrolou. Přistihla se, že Vincenta neustále
sleduje.

Přestaň na to myslet!

Lake šla zkontrolovat stůl, kde seděl David. Když začala směna, cítila,
že něco bylo špatně – a to daleko více špatně, než jindy. Jak noc
postupovala, výraz v jeho očích byl bláznivější a bláznivější. Když se
dostala blíž, všimla si, že se na něm změnila i drsnost.

„Jste v pořádku? Můžu něco donést, další drink…?“ zeptala se ho,

doufajíc, že nebude žádat víc. On a muži kolem stolu, kteří od něj
dostávali zdarma nápoje, byli už opilí. A tak, jak se zdálo, tu nebyl
nikdo střízlivý. To byla jedna z výhod.
„Potřebujeme jen další zasranou láhev, že, pánové?“ David se
rozhlédl kolem stolu a všichni kolegové přikývli a křičeli na souhlas
„dobře, tak si pospěš s tou svou sladkou prdelkou a bude to stát za
to,“ Lake přikývla, než odešla od stolu, neschopná se ani falešně
usmát. Opravdu ji začínal děsit. Přišla k baru a rychle vyřídila jeho
objednávku, dala si na čas, aby si mohla dát trochu oddych a uklidnit
nervy.

Nezáleží na tom, jak jsou ti muži opilí: pořád se bojí porušovat

pravidla o dotecích, říkala si v hlavě.

Když se dostala ke stolu a nalévala mužům pití, David vytasil

stodolarovou bankovku.

Vzala si peníze, udělala svůj obvyklý taneček a zasunula si je do

podprsenky, než se obrátila k odchodu. Někdo ale rychle chytil její
ruku – byl to David.

„Nemyslím si, že to stálo za sto dolarů. Co si myslíte, pánové??“

zeptal se ostatních mužů, kteří rychle kývali na souhlas „co to zkusit
znovu?“

„Co takhle nesahat na ni a laskavě zvednout tu svojí zkurvenou

ruku?“ navrhl Vincent s nebezpečným tónem. Nero a Amo stáli krok
za ním.

Něco Lake říkalo, že tohle neskončí dobře.

„Teprve, až dostanu něco, za co by ty peníze stály,“ řekl David a zesílil

stisk na Lakeině paži. Vincent udělal krok vpřed.

„Hajzle, dám ti pět sekund. Pět… Čtyři…“

„Dobře, pojďme se všichni uklidnit,“ řekla Lake a rezignovaně zvedla

ruku.
„Tři…“

„Vážně, nechala bych toho,“ prosila Davida. Vincentův hlas byl

temnější.

„Dva…“ David spustil ruce a zvedl je nad hlavu.

„Dobře. Dobře, dobře,“ vstal, trochu se zakymácel „jen si vezmu svoje

zkurvený peníze zpět,“ Lake vykřikla a chytila se za prsa, když se David
snažil dostat se jí do korzetu.

„Hajzle!“ Vincent ho praštil přímo do obličeje. Amo rychle zatáhl Lake

z cesty, než se Vincent pořádně rozpřáhl. Trhla sebou, když uviděla
Davidovu hlavu narazit do pokerového stolu: brambůrky najednou
létaly po celé místnosti jako konfety.

„Um, kluci, oni nevypadají moc šťastně,“ řekla Nerovi a Amovi, když
viděla, jak se jeden z Davidových kolegů postavil s flaškou v ruce.
Nero si obratně sundal sako.

„Na tohle jsem čekal celej zasranej měsíc. Seru na to,“

Chystají se nechat zabít?! Viděla, jak ostatní muži začínali vstávat,

když Nero vzal láhev a praštil s ní prvního muže do hlavy.

Kurva! „To je ta nejlepší práce, jakou jsem kdy měl,“ pronesl.

Amo si začal sundávat sako, šeptajíc si pro sebe několik vulgarit, o

kterých Lake ani nevěděla, že by mohly existovat.

„Ti zmrdi musí zničit všechno dobré v životě,“ Vincent, Amo a Nero
byli oproti Davidovi a jako kumpánův v menšině, přesto jim ale slušně
nakládali. Když se k místu blížil i zbytek ochranky, vmísila se do toho
Sadie:
„Tihle kokoti mě opravdu začínají srát,“ řekl a postavila se vedle Lake,
s rukami založenými na prsou. Lake otočila hlavu směrem k ochrance,
která právě postávala kousek opodál – a nic nedělala.

„Proč to nezastaví?“ zeptala se Lake. Sadie na ně začala křičet:

„Protože že jsou parta budižkničemů! Je mi u prdele, jestli jejich

taťkové jsou Ježíškové, zastavte je!“ kravaťáci se ani nepohnuli „pro
lásku boží,“ Sadie šla k Amovi a chytila ho za ruku, která právě svírala
krk jednoho z chlapů.

„Všechno je ok, velkej kluku. Přestaň s tím, co právě děláš, nebo

z tebe vymlátim duši,“ Amo v tu ránu povolil sevření mužova krku a
rezignovaně poodstoupil „teď dostaň své kámoše pod kontrolu,“
zasyčela na něj.

„Co jsi to kurva řekla?“ Amo se na ní podíval se zastrašujícím

pohledem. Sadie sundala z nohou své obrovské striptérské podpatky
a pohrozila jimi.

„To je toho!“ Amo se rychle stáhl z jejího dosahu a vytáhl Nera od

nějakého chlapa, kterého právě přibíjel k zemi. Pak Lake sledovala
Ama a Nera, jak se oba snažili odtáhnout Vincenta z někoho jiného,
jenže on se vrátil, aby dodělal Davida.

Rozběhla se a chytila ho za ruku, když položil nohu přes Davidovo

hrdlo, jak ležel bezmocně na zemi.

„Ehm, myslím, že má dost,“ snažila se mluvit klidně v naději, že by ho

uklidnila. Vincent se na ni podíval, začínal vyvíjet tlak na krku. Stiskla
mu paži.

„Prosím?“ stiskl jen trochu víc, než stáhl nohu. Otřel si dlaně
zakrvácenou košili a popadl Lake za ruku.

Kam jdeme?
„Kam si myslíš, že jdeš, kurva?“ zeptala se Sadie na Lakeinu
nevyslovenou otázku a zastoupila jim cestu.

„Skončila,“ vyštěkl Vincent a prošel kolem Sadie. Lake se snažila

vymanit z jeho sevření, ale její snažení vyústilo jen v to, že ji stiskl
pevněji. Sadie chtěla něco říct, míst toho se ale kousla do jazyka a
zůstala zticha.

„Promiň,“ naznačila Lake, plánují, jak se před ní bude plazit zítra.

Věděla, že Vincent řekl, že skončila, protože její směna byla už téměř
u konce a ona věděla, že bylo rozhodně lepší se s ním nehádat, když si
byla jistá, že neměl v úmyslu odejít bez ní. Pokud by s ním neodešla,
jeho noha by pravděpodobně skončila na Davidově krku. Vincent
popadl sako z křesla, na které si ho předtím odložil, a odtáhl Lake k
výtahu.

„Vem si to na sebe,“ zavrčel Vincent a Lake do něj rychle vklouzla

rukama. Jakmile se její paže dostaly přes otvory, přitáhla si sako blíž k
tělu.

Při pohledu na jeho stále nespokojenou tvář, věděla, že to bylo proto,

že sako dostatečně nezakrývalo její stehna: krajkové punčochy pod
ním stále koukaly.

Zatímco čekali, až se výtah otevře, přitáhl si ji za pas blíže ke svému

tělu. Lake se pohledem vrátila ke dveřím kasina, odkud někteří muži
vycházeli. Nezdáli se příliš nadšeni, že párty skončila.

„Zapomněla jsem tašku,“ řekla k němu tiše. Dveře výtahu se otevřely

a Vincent ji bez zaváhání vzal dovnitř.

„Dnes už ji potřebovat nebudeš,“

„An –“
„Zítra tam bude,“ Vincent spustil ruku z jejího těla a postavil se před
ní do středu výtahu. Lake zírala přes jeho rameno, které ale blokovalo
její výhled.

Jenže já v ní mám klíče!

Rukama si marně snažila zakrýt stehna, která jí zpod saka koukala.

Nervózně polkla, když se dveře začaly zavírat.

Vezme mě domu, že jo?

Čtyřicátá kapitola
Lake očekávala, že vystoupí z výtahu s ostatními muži v prvním patře
kasina, ale když se Vincent ani nepohnul, neměla ponětí, kam jedou.

Několik lidí se dostalo do výtahu před tím, než se uzavřel, a stiskli

několik tlačítek. Podařilo se jí vidět jen několik z nich, většinou šlo o
muže, kteří se snažili opatrně si ji prohlédnout.

Usoudila, že to byl důvod, proč Vincent zůstal před ní. Jak se výtah
zavřel a začal opět jet nahoru, cítila jeho konečky prstů se měkce
pohybovat po horní části jejího stehna nahoru a dolů. Pocit, když nad
ním tančila a jeho ruce byly tak blízko k jejímu ženství, se vrátil. Byl to
takový něžný a uklidňující dotek, který byl pro tak svůdný, zejména
proto, už proto, že se nacházela ve stísněném prostoru s cizími lidmi.
Nemohla myslet na nic jiného, než na to, jak cítila dotek jeho ruky.
Jemně se ho dotkla a pak si ho za rameno přitáhla blíž k sobě.

Vincent lehce stiskl její stehno a posunul se o něco výše. Lake se

opřela čelem o jeho rameno a stále ho držela za ruku, snažíc se dostat
se k němu co nejblíže.

Měla jsem pravdu: dosáhli jsme našeho bodu varu. Slyšela zavírání
výtahu, když si ji k sobě přitáhl a zatlačil jí ke stěně výtahu. Sledovala
ho vyťukávat kód na vrchní patro a její hruď začala rychle stoupat a
klesat, když k ní Vincent obrátil svoji pozornost. Viděla ten pohled v
jeho očích, už když na něm tancovala. Vincentova ruka jí mezitím
přejížděla po těle, až ji chytil za spodní ret.

„Všechno, co jsem kdy chtěl udělat, bylo tě políbit a to už od

okamžiku, kdy jsem se od tebe toho večera odtáhl,“ já taky. To bylo
jediné, na co myslela, když jí lačně políbil, zatímco jí držel bradu.

Lakeiny rty proti její vůli pod jeho dotekem tály, nechala ho
prozkoumat její ústa, jako by to bylo poprvé. Jeho jazyk zkušeně
rozdělil její rty a ona zjistila, že se pro něj ještě víc rozevírá. Když
zachytil její jazyk, zasténala mu proti rtům, jak ho nasál do úst.
Natáhla ruku a chytila ho za vlasy, chtěla ho blíž a snažila se
prohloubit polibek, ale Vincent se náhle odtáhl, přejel si rukou přes
vlasy, prohrábl je a uhladil si, co ona rozčepýřila. Pak se dveře výtahu
otevřely, vzal ji za ruku a beze slova jí táhnul ven.

Lake by přísahala, že prožila déjà vu, protože si byla docela jistá, že

tak skončil i jejich první polibek. Nechápala, co pořád dělala špatně.
Myslela si, že chtěl, aby se ho dotýkala a líbala ho, tak by to přeci
mělo být, ale pokaždé, když to udělala, náhle polibek ukončil.

Otřela rty a nemohla se ubránit pocitu ublíženosti. Asi líbám fakt

hrozně.

Z přemýšlení jí vytrhla až cesta kolem Danteho kanceláře. Její zmatek

se ještě prohloubil, když ji táhl směrem vpravo chodbou místo rovně
ke kanceláři. V té chvíli, neměla ponětí, kam jdou. Nervy se začaly
stupňovat, když šel ke druhým dveřím odzadu na levé straně chodby.
Sledovala ho, jak si sáhl do kapsy a vytáhl hotelovou kartu. Kousla se
do rtu.

„Proč jdeme sem?“ Vincent zasunul kartu do slotu, dokud světlo

zeleně nezablikalo. Pak otevřel dveře a vtáhl ji dovnitř temně
osvětlené místnosti. Povyskočila, když za sebou se zabouchnutím
zavřel dveře.

„Vincente, k-kde to jsme?“ zašeptala. Ani když se rozhlédla, nemohla

nic rozeznat. Jediné, co viděla, bylo obrovské sklo, za nímž bylo vidět
celé město.

Bylo to úchvatné. Když se světla rozsvítila, zamrkala, s ústy dokořán.

Tohle je pravděpodobně střešní byt všech střeních bytů, napadlo ji.

Byl to tmavý prostor. Stěny byly černé, spolu se vším ostatním. Byly
tu jen náznaky tmavě šedé a stříbrné. Bylo to teplé a přesto studené,
svůdné a zároveň organizované. Moderní a přesto viktoriánské. To
všechno, ale tmavé a bez světla. Ani ve snu by ji nenapadlo, že by se jí
líbilo něco tak temného a bez veškerého jasu, ale přišlo jí to tak
svůdné a přitažlivé.

Její ruka přejela po černém, kožešinovém polštáři, který byl na

obrovské, kožené sedačce.

„To je tvůj byt, že jo?“

„Přesně tak,“

„Jak dlouho ho máš?“ Vincent jen pokrčil rameny.

„Pár měsíců nebo tak nějak. Dokončil jsem to jen krátce před
maturitou,“ těsně předtím, než jsme se znovu setkali. Nevěděla, co se
dělo během těch měsíců, mezi jejich prvním polibkem a promocí, ale
ať to bylo cokoli, nemyslela si, že během nich do jeho duše snad
vstoupilo světlo. Temná Vincentova strana měla většinou své slovo
při tvorbě tohoto místa, ale byly tu i věci, které se dotýkaly jeho
světlé stránky. Někdo by si mohl myslet, že tyhle dvě jeho osobnosti
se v něm perou, ale Lake věděla, že to tak není: ony se doplňovaly. A
tvořily jeden celek.
„Je to perfektní, Vincente,“ stejně jako ty. Možná, že byla blázen nebo
slabomyslná, když si myslela, že způsob, jakým se k ní vždycky choval,
jí usnadňoval ospravedlňovat její pocity k němu.

Lake se k němu potichu přiblížila a čím blíže byla, tím více vypadala
jeho tvář zmučeněji.

„Potřebuju sprchu,“ řekl a začal si rozepínat zakrvácenou košili. Dívala

se na něj bezvýrazně, jak šel nahoru po skleněných schodech. Pocity
bolesti a zmatku se vrátily a Lake si kolem sebe pevně ovinula sako.
Nechápala, co dělá špatně, a pocity, které prožívala, byly tak smíšené,
že pouze zhoršovaly její zmatek. Flirtoval s ní celý měsíc non stop a
pak ji v podstatě přinutil tančit na jeho klíně. Pak, po měsících a
měsících, se políbili ve výtahu, jen aby jí potrestal a odtáhl se od ní,
když se ho pokusila políbit zpět a přitáhnout si ho blíž. Musela si
přiznat, že ho chtěla, moc, a také věděla, že on ji chce také. A
nevěděla, jak dlouho ho od sebe ještě dokáže odstrkovat.

Lake bylo ze sebe stále na nic, jak moc ho její tělo chtělo, jen při
pouhé myšlence na to, jak si rozepínal košili prošpikovanou krvavými
skvrnami.

Jsem prostě jako šílená.

Čtyřicátá první kapitola

Lake pomalu kráčela po schodech nahoru, když si uvědomila, že
nebylo kam jinam jít. Vincent byl její jedinou možností na odvoz
domů. A navíc věděla, že po téhle noci by ho zničila, kdyby utekla.

Rozhodně nebylo moudré testovat Vincenta poté, co se prakticky

pokusil zabít člověka. Kromě toho s ním strávila měsíc, ve dne i v noci
a naučila se, jak ho zvládnout. I když, cítila, jak jí to začalo lézt na
mozek, když si uvědomila, kam až jejich vztah může zajít.
Mám to pod kontrolou. Nic se nestane.

Když zdolala poslední schod, dostala se do obrovské ložnice.

Velká postel byla středem všeho a vypadala luxusně, s černým,

hedvábným povlečením, které se lesklo ze světel města. Tady,
v druhém patře, se cítila jako na balkóně.

Na zbytek bytu odsud byl krásný výhled. Třeba na kuchyni, skoro

profesionální, která vypadala tak hezky. Před měsícem by ji tohle
všechno překvapilo. Ale s tím, jak poznávala Vincenta, zjišťovala i to,
jak rád vaří a že mu to, překvapivě, i jde.

Prošla kolem jedněch dveří, odkud slyšela sprchu. Uvažovala, jaké

magické věci byly v jeho koupelně, kromě jeho nádherného těla.
Měla silný pocit, že koupelna byla stejně úžasná jako zbytek jeho
bytu.

Další dveře odhalily obrovskou šatnu. Ježíši Kriste, to je sakra hodně

obleků. Byla tam dokonalá řada obleků rozdělená na sekce.
Nemyslela si, že by vůbec někdy pochopila, jak by na světě mohl být
někdo tak dokonalý. Nejenže si tímto způsobem udržoval vzhled, ale
jeho dům a dokonce i jeho zatracená šatna byli stejně bezchybné.

Z té naprosté dokonalosti se člověku chce až zvracet. Cítila se jako

jedna velká, tlustá lež. Její make-up skrýval vadnou tvář a její husté,
kudrnaté vlasy schovávaly skutečnost, že byly vlastně řídké a rovné
jako papír. Sakra, dokonce i její prsa byla v korzetu lež: bez něj
rozhodně tak velká nebyla. A co teprve ty bankovky v podprsence?
Vytáhla je ven a zastrčila je do Vincentova saka, které měla stále na
sobě.

Vincentovi se mohla líbit jen ze stejného důvodu, jako všem mužům

dole. Za boha nemohla přijít na žádný důvod, proč by někdo, jako je
on, chtěl takovou nevýraznou socku, jakou ona byla.
Pak ale její oči v šatníku zachytily cosi podivného, co přitáhl její
pozornost. Úplně na konci něco vyčnívalo. Přišla k tomu a popadla
ramínko držící černý oděv. Co to…?

Zírala na to, nevěděla, co si má myslet. Lake oči se přemístily ke

vstupu do šatny a viděla Vincenta stojícího tam s ničím jiným, než
ručníkem omotaným kolem boků.

„Nechal sis Adalyniny šaty?“ zeptala se, olizujíc si suché rty. Přešel k
jeho oblečení, hledajíc něco na sebe.

„Kurva ne, spálil jsem je,“ Lake se podívala zpátky na černé šaty, ty,
které měla na sobě tehdy v Poisnu.

„Tak proč sis nechal moje?“

„Nemohl jsem se přinutit je spálit. Vypadala jsi v nich tak zasraně

sexy,“

„Dobře, ale proč sis je nechal?“ zeptala se znovu. Jen tak si v šatníku
přece nenecháváte šaty, co se vám na jedné holce zrovna líbily.

Když jí neodpověděl a jen prostě pokračoval v hledání oblečení,

hodila šaty na zem a začala zuřit. Seru na něj. Dnes se fakt chová jako
kretén.

Vincent ji rychle popadl, když kolem něj prošla, držel ji blízko svého
polonahého těla. Zatáhl ji za vlasy, čímž ji přinutit se na něj podívat.

„Nechal jsem si ty šaty, protože jsem tě v nich chtěl znovu vidět. Víš,
proč jsem si je ještě nechal?“ tiše zavrtěla hlavou, když se přinutila se
dívat se na jeho rty místo do jeho intenzivních, modrých oči. Lehce jí
zatahal za vlasy, nutíc ji se na něj podívat.

„Protože jsem měl také v plánu jednoho dne tě v těch šatech ošukat,“
„Jsme jen přátelé, pamatuješ?“ nenáviděla vlastní tělo za to, že ta
slova zněla tak udýchaně a nedůvěryhodně.

„Baby, víš zatraceně dobře, že nechci být jen tvůj kamarád,“ pomalu
přesunul svou druhou ruku z jejího boku na hruď a na krk, nechal svůj
palec odpočívat přímo na jeho oblíbeném místě, cítíc tlukot její tep.

„Je to to, co chceš: být jen přátelé?“ Lake byla pod jeho kontrolou.
Líbilo se mu to. Mohla by lhát, ale on by to poznal a donutil by ji za to
zaplatit, nebo by mohla říct pravdu a to by zvedlo jeho už masivní
ego. Vítězství tam nebylo.

„A-Ano, chci, abychom byli jen přátelé,“ palcem přejel po jejím krku a
přiblížil svůj obličej k jejímu.

„Určitě, baby? Přestanu, slibuji,“

Řekl ti, že za to zaplatíš. Lake zírala na jeho rty, chtěla: a chtěla je

znovu políbit. Její tělo bylo jako v ohni, jak chtěla, aby se jí dotýkal
více. Věděla, že bylo příliš pozdě to všechno vrátit. Nešlo zastavit
vykolejený vlak, jakmile ztratil svou stopu.

„Prosím, nepřestávej,“ zašeptala poraženě. Pohnul hlavou, aby ji

zašeptal do ucha.

„Neměl jsem to v úmyslu,“ Lake se otřásla, když jeho rty políbily

citlivou část jejího krku a pak nasál kousek jejího masa. Zoufale ho
chtěla chytit a cítit jeho tvrdé tělo, které bylo palec od ní, ale bála se,
že, kdyby to udělala, přestal by ji líbat, jako vždycky. Vincent ji popadl
za holá ramena pod sakem a začal ho posouvat, dokud nespadlo na
zem. Pak se sklonil a políbil ji na horní část ramena.

„Jsi tak zatraceně krásná,“ jeho ruka si našla zip na přední části jejího
korzetu: mezi ňadry.
Byla si jistá, že nezastaví jen jeho jemné polibky, ale že přestane
úplně. Pokračoval v rozepínání korzetu, dokud nespadl na podlahu
spolu se sakem. Musela se odtrhnout od jeho pohledu, obrátila oči k
jeho hrudi, když si prohlížel její tělo. Nemyslela si, že mu přijde pořád
tak krásná, protože korzet ji dělal jinou, než skutečně byla. Zlehka jí
rukou přejel po pravém prsu.

„Perfektní,“ řekl do jejích rtů, když pohyboval palcem přes její

bradavku, měníc ji do vrcholku. Lake zakňučela pod jeho dotekem,
když pokračoval v mučení. Objala rukama jeho krk, nejistá si, zda by jí
nohy ještě udržely. Když ji rychle zvedl a zamířil ke své posteli, ovinula
nohy kolem něj. Líbala ho, vsávala jeho jazyk do úst, chtěla ho
ochutnat na vlastní pěst. Stejně tak rychle, jak ji zvedl, položil ji na
spodní stranu postele a hleděl na ni.

Proč mě nenechá ho líbat? Stávala se kvůli tomu sexuálně

frustrovaná. Nebylo fér, že s ní mohl dělat, co chtěl, ale ona mu
nemohla vrátit laskavost.

Lake se naklonila a natahovala se pro ručník, ale Vincent ji chytil za

ruku, než se mohla přiblížit.

„Nehýbej se,“ zavrčel na ni. To bylo nejblíž k jeho temné straně, kdy
za poslední měsíc viděla. Nelíbilo se jí, když byl takový a zejména se jí
nelíbilo, když byla napůl nahá v jeho posteli.

„Proč mě stále zastavuješ, když tě líbám nebo cokoli jiného, když na

to přijde? To jsem v tom tak špatná?“ zavrtěl hlavou a vypadal jako by
byl téměř zděšen, že jsem si to myslela.

„Ne, baby. Právě teď tě chci tak strašně moc. Chtěl jsem tě zasraný
měsíce. Snažím se jít na to s tebou pomalu, ale ty líbáš tak zkurveně
dobře. Ublížím ti, pokud nezůstaneš v klidu, a pak si neodpustím,
jestli ti to udělám více bolestivé, než by to mohlo být,“ jak mluvil,
Lake ho začínala vidět jinak. Mohla vidět a cítit jeho ruce, které se
začínaly třást.

Nebalancoval na hraně jeho temné strany, ne, před ní stála jeho

nejčistší verze. Fyzicky mučil sám sebe, aby jí nepřihodil žádnou
bolest nebo nepohodlí. Propletla si s ním ruce.

„Neublížíš mi,“ věřím ti. On jí kdysi ublížil pouze jednou a to bylo v ten
den, kdy ji vysadil v domě její matky, ale věděla, že to bolelo jeho
samotného. V srdci věděla, že by to nikdy znovu neudělal, což byl
důvod, proč šel nad rámec, aby byla šťastná.

„Ale mohu, Lake. Jen mi slib, že zůstaneš v klidu,“ jeho dech ztěžkl,
když se sklonil, aby ji políbil „slibuji, že se budu snažit,“ usmála se a
zakousla se do jeho spodního rtu. Vincentovy ruce přejely přes její
punčochy a vrcholky nahých stehen.

„Musel jsem se dívat, jak chodíš v těchhle věcech a na podpatcích,

takže si zasloužím tě v nich ošukat,“ pomalu se odsunul a popadl její
hedvábné černé kalhotky. Lehce zvedla boky, když je začal tahat dolů.
Tváře měla horké od nervozity, jak sundával boty na vysokém
podpatku. Při pohledu dolů na její dokonale hladkou kundičku, jeho
oči ztmavly.

„Kurva,“ Lake vytřeštila oči, když spěšně upustil ručník ze svých boků,
čímž osvobodil jeho obrovského a tvrdého ptáka. Ó můj bo-

Všechny myšlenky zmizely, když jí políbil skoro do bezvědomí,

pohybující se s ní výš po posteli. Její hruď ztěžkla, když ji políbil na
citlivý krk a pak šikovně vzal do úst ještě citlivější růžovou bradavku,
díky čemuž zalapala po dechu. Pak jeho ruka uchopila její kundičku a
prostřední prst stiskl do jejích záhybů.

„Jak to, že je každá tvoje část tak zasraně hladká?“ jeho hlas zněl
zmučeně, čemuž odpovídal i výraz v jeho tváři. Bylo pro ni těžké se
soustředit na to, co řekl, když do ní zajel prstem. Musela se kousnout
do spodního rtu, aby nevykřikla.

„Baby, jsi pro mě tak těsná a vlhká,“ pohl se k zanedbané bradavce a

sál ji, dokud nebyla těsná, malá kulička, jak jeho prst do ní vklouzl
hlouběji. Lake se natáhla, vjela mu prsty do jeho vlasů a zasténala
přes její rty, když jeho palec udeřil na klitoris. Po několika dalších
tazích, cítila další prst, jak do ní vstoupil a začal se v ní pohybovat,
šukal její kundičku prsty. Zatáhla za jeho vlasy, když sundal palec z
jejího klitorisu, přesně tehdy, kdy si byla jistá, že byla u uvolnění se.
On mě zabije.

„Vincente, prosím,“ zasténala, doufajíc, že by něco udělal, aby se

udělala. Byla na pokraji slastného křiku, když z ní místo toho vyndal
prsty. Vincent rychle přesunul své tělo na její, dokud hlavička jeho
ptáka nebyla přitisknuta mezi jejími pysky. Lake mu položila ruku na
hruď, zastavujíc ho.

„A co kondom?“

„Jsi na pilulkách a já bych ani nepomyslel na šukání tě, kdybych nebyl

zdravý. Já jsem jediný, kdo někdy bude šukat tvojí perfektní kundičku,
a nebudu tě šukat s kondomem. Ne teď a ani nikdy jindy,“ sklonil se a
kousl do baculaté části rtu, zatímco špička jeho ptáka vklouzla do její
kundičky. Instinktivně ovinula nohy kolem jeho pasu, chtějíc v sobě
víc z něj a škrábala mu nehty po zádech. Vklouzl dovnitř a prolomil
bariéru jedním rychlým pohybem.

„Zatraceně, baby,“ zasténal. Rychle se vrátil zpět k jejímu klitorisu,

hladil pupen mezi palcem a ukazováčkem. Bolest byla krutá a rychlá,
čímž silně zavřela oči. Pak se začala mírnit a hlad v ní zamaskoval
bolest s čím dál větším přejížděním jeho prstu.
„Je mi to líto,“ otřel se svými rty o její. Když otevřela oči, spatřila
v jeho výrazu zklamání.

„To je v pořádku,“ řekla mu, než prohloubila polibek a vklouzla

jazykem do jeho úst. Jeho boky se konečně začaly pohybovat, začal v
pomalém rytmu. S každým úderem se tempo začalo měnit a on začal
vysouvat svého ptáka rychleji z ní, než ho ponořil hlouběji do její
pochvy. Lake zaryla paty do jeho zadku stejně, jako její nehty škrábaly
jeho záda. Nechala ho zrychlit tempo, ale to všechno na ni bylo moc
pomalé a zároveň i příliš rychlé, v tom smyslu, že byla každou chvíli
připravena se udělat. Cítila, jak se v ní jeho pták zvětšil a slyšela jeho
bolestivé dýchání, věděla, že byl taky na kraji vybuchnutí.

„Potřebuju se udělat,“ řekla a hlasitě zasténala, když jeho penis

opustil její kundičku jen proto, aby se ponořil zpět. V tom okamžiku,
jeho rytmus se změnil, šukal ji mnohem rychleji a tvrdšími údery.

„Udělej se semnou, baby,“ měl trhaný dech, když ústy vsál maso na
jejím krku. Ruka jí vylítla nahoru, když chtěla potlačit hlasité výkřiky,
které se jí draly ze rtů.

Udělala se na jeho ptákovi, stejně tak jako on se udělal v ní a

vychutnávala si vibrace hluboko v její kundičce.

Ležící ochable a bez dechu, ucítila bodnutí na jejím krku. Sotva ucítila,
že jí kousl, vyvrcholila. Za to kousnutí mu ale na oplátku poškrábala
záda, věděla, že bude mít škrábance několik týdnů.

Lake stěží otevřela oči, když se odvalil, sundal jí podpatky a pak si

přisunul její tělo k sobě blíž. Každou noc ji držel zády k jeho hrudi, ale
to bylo poprvé, kdy byli nazí a byl to dobrý pocit. Jeho ruka přejela po
její horní části stehna.

„Neřekla jsi mi, jak to, že jsi tak zatraceně hladká,“ řekl a usmál se.
„Sadie nutí všechny holky pravidelně k vosku,“

„Sakra, já tu čubku nenávidím,“

„Myslím, že cítí to samé k tobě,“ Lake se ospale zasmála. Přitáhl si ji

hlouběji k hrudi a změnil tón.

„Jdi spát, baby,“ Lake nikdy neměla pocit, jako by někam patřila víc
než v tu chvíli s Vincentem, když ji lehce políbil na rameno. Nikdy
neměla ten pocit s matkou, se svým tátou, nebo dokonce s Adalyne.

Adalyne… Ach, Bože. Jak to kurva vysvětlí své nejlepší kamarádce,

když jí ani nedokázala přiznat, že se s ním líbala? Natož, že s ním
spala. A byla si docela jistá, že oba chtěli, aby se z toho stala
pravidelná věc.

Usnula vyčerpaná a se špatným svědomím. Už proto, že se jí to tak

moc líbilo.

Odpusť mi, Otče, zhřešila jsem.

Čtyřicátá druhá kapitola

Lake pohnula zády na posteli a snažila se najít Vincentovo tělo za ní.
Byla stále ještě ve snovém stavu, ale její vnitřní hodiny jí pomalu
říkaly, že je čas se probudit.

Převalila se a podívala se na druhou stranu postele, jenže Vincenta

nenašla. Proč mě vždycky opustí? Její mozek až doteď tajně doufal, že
když pro něj obětovala panenství, mohl by, alespoň chvíli, zůstat.

Dostala se z postele, vzala přikrývku a zabalila si ji kolem jejího

nahého těla. Přešla k balkonu a shlédla na první patro: není tu.

Šla k otevřené šatně a zjistila, že černé šaty, které tehdy večer hodila
na zem, znovu vzorně pověsil na ramínko. Něco na tom v ní vyvolalo
úsměv.
Vedle šatů byla položena její taška, normální oblečení i korzet ze
včerejška s dýškem vedle.

Vše perfektně položil na koženou židli uprostřed jeho obrovské šatny.

Lake zamířila do koupelny s trochou vzrušení, že konečně zjistí, co je
za dveřmi.

A rozhodně nebyla zklamaná. Černá koupelna by se jí normálně zdála

příliš tmavá a temná, ale tahle byla dokonalá. Vezme všechen svůj
drahocenný čas a bude ho trávit sprchováním v téhle masivní
prosklené sprše. A pak se naloží do vany, kde si udělá tu nejlepší
koupel za celý svůj zkurvený život.

Lake prakticky slintala, když ze sebe shodila přikrývku a punčochy ze

včerejší noci. Jak pro Boha mohl použít moji malou, ubohou, starou
koupelnu?

Možná v téhle koupelně vzešlo přísloví `Z Temnoty se nikdo nevrátí´

[pozn. překladu: anglické přísloví].

To ubohé dítě v ní křičelo, protože tušilo, že kočár se po půlnoci

znovu změní na dýni – respektive jeho koupelna se přemění v její
koupelničku u ní doma. Stejně ale měla svůj malý domek ráda,
protože se tam cítila doma. A rozhodně se v nejbližší době
neplánovala k Vincentovi nastěhovat.

V hlavě jí vířilo tolik myšlenek: ztráta panenství, Vincent, Adalyne, její

matka, táta, Dante… seznam položek byl prakticky nekončící,

Rychle se oblékla do šatů, které si oblékla do práce předchozí den a

dokonce si udělala něco k jídlu v jeho okouzlující kuchyni. Když seděla
na jedné z těch pohodlných židlí, uvažovala, kam asi tak Vincent mohl
na takhle dlouhou dobu odejít.
Připadala si jako štěně, které hlídalo svého majitele a čekalo, až se
vrátí. Možná už ale také byl čas, aby vyrazila do práce.

Do začátku šichty jí zbývala asi hodinu a půl, ale nemohla už tu takhle

dál sedět a čekat, až se vrátí.

Popadla věci a zamířila dolů do kasina, i když si byla jistá, že Vincent

kvůli tomu možná bude naštvaný.

Položila si tašku na toaletní stolek, když zrovna přišla Kim. Všimla si jí

v odrazu zrcadla.

„Vidím, že tě nakonec stejně odpanil. Možná, že když si s tebou už

užil, budu moct přejít do na další úroveň i já. Protože, buďme k sobě
upřímné, Vincent je jako každý jiný chlap – tu a tam nějakou výzvu,
stejně se ale nakonec vrátí k té, která nejlépe saje,“ řekla a ušklíbla se
„vsadím se, že tobě nedovolil, abys mu vyhonila, co?“ Lake
neodpověděla a sledovala, jak Kim odchází.

Odvrátila pohled od zrcadla – nechtěla se vidět. Začínalo se jí dělat

špatně. Věděla, že by neměla poslouchat ani jediné slovo, které právě
Kim vyšlo z úst, ale něco v ní tušilo, že všechno, co Kim řekla, byla
nejkrutější a zasraná pravda.

„Miláčku, co tu děláš?“ zeptala se Sadie, která právě dorazila. Lake se

ze všech sil snažila setřást ze sebe vliv Kiminých slov.

„Rozhodla jsem se přijít trochu dříve a omluvit se. Tak, moc, moc,
moc je mi líto vče-“ začala Lake, ale Sadie ji přerušila.

„To je v pořádku. Ti zasraní vožralové si to zasloužili, ale už tu

nepracuješ. Copak ti to Playboy ještě neřekl?“

„Neřekl co?" Lake se na ni zmateně podívala.

„Samozřejmě, že neřekl. Donutil mě slíbit, že ti to neřeknu, že
včerejšek byl tvůj poslední večer, kdy tu pracuješ. Tvůj dluh byl
splacen, miláčku!“ Lake nechala ústa dokořán.

„Cože? Jak?“ Sadie pokrčila rameny.

„Nevím. Tuhle část mi neprozradil. Měla bys být šťastná, skákat

nahoru a dolů, nebo křičet. Nějaký takový hovno,“ řekla Sadie. Lake
se s taškou v ruce otočila a zamířila ke dveřím. Stiskla tlačítko výtahu
pro otevření.

Proč nechtěl, abych to věděla? Bylo zřejmé, proč to řekl Sadie, ale
proč ne Lake? Proč jí to neřekl sám? Ale existuje jen jediný člověk,
který jí to vše dokáže osvětlit: Dante Caruso.

~~~

Vincent strávil celý den uklízením bordelu z předešlé noci. Ve vší

poctivosti, nikdo neměl rád toho zmrda Davida, ani Dante, který z něj
dostával tuny peněz. Poté, co poslal Davida prakticky do kómatu,
když měl letět zpět domů do Kanady další den, některé z dívek,
kterým zaplatil, aby se dostaly do jeho hotelového pokoje, konečně
promluvily o tom, jak byl násilný a dal jim obrovskou sumu, aby o tom
pomlčely.

Vincentův den byl super. Vychcal se na Davidův zkurvený hrob. Nejen

to, ale konečně se dnes ráno probudil vedle Lakeina teplého, nahého
těla a jeho koule už nebyly tak modré.

Vyskočil z výtahu, přemýšlejíc, jak jí říct, že už nemusí pracovat dole.

Měl v plánu jí to říct večer předtím, ale rvačka s Davidem a sexuální

frustrace mezi nimi měla své účinky. Chtěl to nechat na ráno, ale
telefonát od Danteho měl jasnou zprávu: aby kurva dostal svoji prdel
do jeho kanceláře.
Vytáhl kartu a vzpomněl si, jak vypadala uprostřed jeho postele nahá,
jen v její krajce, vysokých punčochách na stehnech a ve vysokých
podpatcích. Může to počkat ještě dvacet minut.

Přejel kartou a dveře se otevřely. Něco mu říkalo, že to, že splatil její

dluh, možná vyústí v potyčku. A bylo vlastně dobře, že to udělal:
v žádném případě by jí nedovolil, aby se takhle promenádovala před
těmi nadrženci ještě pár dní.

To sexy prádlo totiž bude nosit už jen v jeho bytě.

Horší bylo, že to musel na Sadie pěkně zahrát, protože měl v plánu jí

dát svoji kreditku a porosit jí o vybavení jeho šatny těmihle stylovými
oblečky. A nejlepší by bylo, kdyby ta depilace byla stále k dispozici i
pro Lake.

Otevřel dveře do bytu. Čekal, že Lake bude už asi dole, když ji ale
neviděl, odhadoval, že možná ještě spí. Nebo už objevila koupelnu.
Jeho fantazie ale splaskla ve chvíli, kdy nebyla ni v koupelně, ani
v posteli. A že mu to šrotovalo rychle: může totiž být jen na jediném
místě, v tomhle zasraném kasinu.

Vkročil zpět do výtahu a zadal kód do suterénu, doufajíc, že Sadie ani

nemukla. Ťukl na tlačítko zavřít. Kurva, pohni si!

V suterénu se rychle přesunul k místu, kde si Lake odkládá své věci,

ale ten byl prázdný, stejně jako jeho byt. Čísi ruka mu přejela po
zádech a stiskla rameno.

„Není tady a už vím, že se nepostarala o tvé péro, ale můžu s tím

pomoct,“ pronesla laškovně Kim, oblečená jen v růžových kalhotkách.

„Cos jí kurva řekla?" jeho hlas zněl tvrdě. Kim ho popadla za zápěstí.

„Nic! Jen jsem ji viděla mluvit se Sadie a pak se vyřítila ven,“

„Znovu se mě dotkneš, děvko a nebudeš dostávat zaplaceno od
nejvyšších platičů, oplzlých chlapů v čisté místnosti s ochrankou.
Nebudeš ani jedna z holek, které šukají v hotelových pokojích. Tvoje
prdel bude na rohu ulice, šukajíc nejlevnější muže, kteří tě brát do
špinavých motelových pokojů a nebudou ani přemýšlet, jestli jsi stále
naživu, jak projdou těmi dveřmi. Rozumíš mi?“ řekl a stiskl její hrdlo.

Kim zuřivě přikývla, jak nejlépe uměla, když se přiřítila Sadie. Vincent
jí nakonec pustil.

„A drž se dál od Lake,“ Kim se chytila za krk a lapala po dechu, házejíc

smutné pohledy k Sadie. Ta si překřížila ruce a poklepal podpatkem o
podlahu.

„Nevím, co tě nutí si myslet, že mě to kurva zajímá, děvko. Máš štěstí,

že jsem se k tobě nedostala jako první. Nemusím vědět, co jsi udělala,
zasloužíš si víc než jen to. A teď vypadni,“ Vincent se podíval na Sadie.

Proč devadesát osm procent ze mě jí zkurveně nesnáší celou svou

bytostí, ale další dvě procenta ji má ráda?

„Řekla jsi jí to, co?“ zeptal se přímo.

„Ano, kurva řekla, jelikož ty jsi jí to nějak opomněl říct,“

Jedno procento.

Obrátila oči v sloup: „Neboj se. Neřekla jsem jí, že jsi to vyplatil ty,
playboyi,“ pozvedl obočí.

„Neřekl jsem, že jsem to udělal,“

„Vypadám snad, že jsem hloupá?“ řekla a začala poklepávat

podpatkem o zem.

„Kam šla?“
„Netuším. Jen utekla, když jsem jí o tom splaceném dluhu řekla.
Nechci, aby Lake na mě byla naštvaná, protože jsi neměl koule-“
Vincent se rozběhl ke dveřím.

„Vážně? Vy děvky potřebujete naučit nějakým způsobům!“ to si Sadie

nenechala líbit a něco na něj zakřičela. On místo toho jen pospíchal
k výtahu.

Přesně tušil, kam si to namířila, protože byla dostatečně šílená na to,

aby to udělala. Nakonec se dveře výtahu otevřely a on rychle naťukal
kód.

Čtyřicátá třetí kapitola

Lake si navlhčila suché rty, když její klouby přistály na černých dveří.

„Dále,“ zazněl z druhé strany temný hlas. Přešla do temné místnosti a

všimla si, že pan Vitale naléval dvě sklenky whisky, zatímco Dante
seděl na svém trůnu. Dante se opřel v křesle.

„No, slečno Turnerová, musím říct, že jsem nikdy nečekal, že vás zase
uvidím,“ dívala se, jak pan Vitale položil drink dolů před Danteho,
věnujíc jí varovný pohled.

„Já-omlouvám se. Byla jsem jen zvědavá ohledně něčeho, co má co

dočinění s naší dohodou. Obávám se, že Vincent mě do toho
nezasvětil, takže jsem doufala, že bych mohla mluvit o tom s vámi,
pane Caruso,“ napil se své whisky.

„V tom případě se posaďte,“ Lake se zhluboka nadechla a posadila se

na židli vedle Vincenta táty. Proč tady je vždycky s tím nejhorším
načasováním? Snažíc se uklidnit nervy, promluvila poněkud jiným
tónem.

„Šla jsem dnes do práce a Sadie mi řekla, že už tam nepracuju. Řekla

mi, že můj dluh byl splacen, ale já nechápu, jak je to možné,“
„On vám to neřekl?“ Dante se znovu napil, zdál se být pobavený
„Vincent sem přišel před měsícem a zaplatil celý váš dluh,“

Udělal co? Zavrtěla hlavou: nevěřila tomu.

„Jestli je to pravda, tak proč jsem tam měsíc pracovala? Vincent vám
dával všechny dýška, která jsem každý den vydělala, abych mohla
splatit dluh rychleji, nebo ne?“

„Ne, z těch dýšek jsem popravdě neviděl ani cent. Dovolil jsem mu
splatit váš dluh, ale s tou podmínkou, že pro mě budeš pracovat ještě
měsíc. Bohužel pro vás, udělala jste velmi dobrý dojem na Davida a
on je – byl – mým nejlepším zákazníkem. Dával jsem vaše výplaty
Vincentovi. Předpokládám, že jste je také nedostala,“ otřásla se, když
zdůraznil slovo byl, protože věděla, že měl na mysli to, že byl mrtvý.

Také vědomí, že byla nucena pracovat tam dole, kvůli Davidovu

pobláznění, jí dělalo husí kůži ještě víc. Zavrtěla hlavou.

„Ne, nedal mi žádnou výplatu,“ Nemohla uvěřit, že Vincent od ní

držel tohle tajemství do té míry, že si ponechával všechny její peníze.
Dante jí přejel pohledem nahoru a dolu.

„Na dívku, která právě zjistila, že je svobodná žena, jste určitě přišla
na špatné místo,“ Lake nehybně polkla.

„Už jí bylo zaplaceno za minulý týden?“ zeptal se Vinny. Dante se na

něj podíval.

„Ne, ještě jsem to Vincentovi nedal,“

„Nech si to,“ pan Vitale odložil skleničku na zem a sáhl do kapsy saka,
vytáhl peníze, rychle je spočítal a pak jí je podal, aby si je vzala „to by
to mělo pokrýt. Radím ti, aby sis je vzala s sebou a odešla někam na
vejšku, kamkoliv, jen ne sem,“ Lake se musela pořádně opřít do židle,
aby dokázala vstát. Vzala si peníze z jeho ruky a pokračovala ke
dveřím.

„Slečno Turnerová, být vámi, těmihle dveřmi už bych nikdy neprošel,“

varoval ji Danteho chladný hlas.

Rychle přikývla, než odešla z místnosti a zavřela za sebou dveře.

Pevně zavřela oči, snažila se držet dech pod kontrolou. Všechno na ní
padalo jako tuna cihel – všechny věci, které Vincent udělal a neřekl jí
o nich, spolu s faktem, že jí právě pravá ruka velkého mafiánského
bossa radila, aby utekla z města.

Věděla, kdy má z pekla utéct. Zejména z celé rodiny psychopatů.

Čekajíc, až se dveře od výtahu otevřou, její mysl ubíhala milion mil za

hodinu a přemýšlela, kam sakra jít. Jedna věc byla jistá: zamíří rovnou
na autobus domů a sbalí si batoh plný kravin, co za těch pár let
nashromáždila.

Lake Turnerová konečně udělá to, o čem vždycky snila, ale nikdy
neočekávala z toho všeho smíšené pocity. Sama se připravovala
několik měsíců na to, že opustí otce a Adalyne, ale opustit Vincenta
bolelo nejvíc. Nechápala, proč tomu tak bylo, protože jí bylo jasné,
více než kdy jindy, že byl lhář, děvkař, kretén a ještě navíc vyšinutý.
Část jí samé si přála, aby se Vincent objevil, až se otevřou dveře
výtahu, a všechno jí vymluvil. A dveře výtahu se skutečně se
zazvoněním otevřely.

Sbohem, Kansas City.

~~~

Vincent netrpělivě čekal, až se výtah zastaví a doufal, že Lake bude na

druhé straně, až se dveře otevřou. Ale ona tam nebyla. Rychle přešel
chodbou přes bezpečnostní místnost a spěšně zaklepal na Danteho
dveře. Dante zvedl obočí.

„Věděl jsi, že sem přijde, viď?“ Vincent si uhladil rukou vlasy, modlíc
se, že to stihl včas.

„Kde je?“ Dante si dal na čas a zapálil si doutník, než promluvil,

„Naštěstí pro tebe, tvůj otec byl tady a dal jí peníze, aby se vypařila,“
Vincent se otočil, aby se pokusil ji chytit.

„Máš asi hodinu zpoždění. Předpokládám, že je už někde, kde to

nestojí za tvůj zasraný čas, aby si ji našel,“ dlouze popotáhl,
přemýšlejíc o tom, co chtěl říct dál.

„Lake je jako kočka: narodila se s devíti životy. Dříve nebo později ale
těch osm zmizí a ona bude čelit tomu devátému a poslednímu. Něco
mi říká, že je víc než jen na půl cesty tam, vzhledem k tomu, že zase
plýtvala mým drahocenným časem,“

Do prdele, Lake. Vincent chápavě přikývl, než šel zpátky ke dveřím,

aby odešel a pokusil se ji chytit dřív, než mohla utéct příliš daleko.

„Pokud jí najdeš, postarej se, ať už tu její tvář znovu nevidím. A

laskavě dostaň do té holky nějaký rozum,“ Vincent zaskřípal zuby.

„Ano pane,“ zavřel za sebou dveře, zamířil rovnou k výtahu a vytáhl

telefon v zoufalé snaze jí zavolat. Šlo to rovnou do hlasové schránky.

„Hajzl!" křičel, když se za ním dveře výtahu zavřely. Pomyšlení na

ztrátu Lake bylo již příliš bolestivě a on musel urovnat své myšlenky.
Šel bych pro ni i na zasraný konec světa.

Čtyřicátá čtvrtá kapitola

Vincent zaklepal na dveře. Bylo to zvláštní, přijít sem poprvé bez
Lake. Dveře se otevřely, jen pro to, aby byly zabouchnuty před jeho
tváří. Naštěstí je zadržela jeho ruka a otevřela je dříve, než se stihly
zabouchnout úplně.

„Můžeš se mnou promluvit? Pět zasraných minut,“ možná mluvil

příliš drsně, ale byl zranitelný. Nakonec tlak na druhé straně dveří
povolil a Vincent vstoupil dovnitř.

Rozhlédl se, srdce mu ztěžklo nad myšlenkou, jak dlouhou dobu

strávil s Lake v tomhle domě.

Vincent šel do kuchyně a pozoroval muže nalít pomerančový džus do

skleničky. Uprostřed noci. Takhle vídal i Lake v té době, kdy spolu
trávili čas.

„Už jsem ti jednou řekl, že mi neřekla, kam jde, a i kdybych to věděl,

co tě nutí si myslet, že bych ti to řekl?“ vzal do ruky džus a posadil se
na malý vrzající stolek. Vincent se posadil naproti němu.

„Je to kurva tvoje dcera, takže přesně víš, kam by šla,“ Paul na něj jen
nečinně zíral.

„Jak už jsem řekl, i kdybych to věděl, neřekl bych ti to. Myslíš si, že
chci, aby Lake byla s mužem, jako jsi ty? Sakra, já nechci, aby byla se
zasraným člověkem, jako jsem já. Ona si zaslouží mnohem víc než
muže z rodiny," Vincent udeřil rukou do stolu.

„Myslíš si, že to kurva nevím? Část mě nechce mít možnost ji najít, ale
blázen ve mně se nemůže zastavit. Musím ji najít. Už ve mě nic
dobrého bez ní nezbývá,“

„My všichni jsme prokleti, Vincente. Muž rodiny nikdy nemůže být
opravdu šťastný, už proto, že si zvolil tenhle zasraný život. Chceme to
tak zatraceně moc, až nás to zabije spolu s těmi, které milujeme. To je
důvod, proč téměř všichni z nás jsou sami. Když milujeme, buď je
pohřbíme, zničíme, nebo nás nakonec opustí,“ Paul se napil ze své
sklenice „když mě Lakeina máma opustila kvůli penězům, musel jsem
najít něco, co by mě drželo při životě. Měl jsem dceru, takže jsem
nechtěl pít, nebo se dostat do drog, protože Lake byla jediná věc,
kterou jsem měl. Kdybych ji ztratil, byl bych tak v prdeli, že si myslím,
že bych se sám zabil. Tak jsem začal hazardovat. Nevím, možná na
první pohled jsem si to vybral v naději, že bych zbohatnul a její máma
by se vrátila ke mně a tak by zbohatla i Lake. Ale dopustil jsem, aby
mě hazard sežral zaživa, dokud to o několik let později Lake
neublížilo. To je to, co se vždy s námi zasraně stane. Měl jsem prostě
štěstí, že se Lake z toho dostala ven živá. Takže nečekej, že ti řekni,
kde je, protože nehodlám pohřbít svou dceru před sebou samým.
Navrhuji ti, aby sis našel nějakého zasranýho koníčka,“

„Stejně jako pro tebe, Lake je jediná věc, kterou na tomto světě mám
a já ji neztratím právě teď, protože jsem pojebanej,“ Vincent vstal tak
prudce, že málem převrátil židli. Chápal Paula, že mu nechce říct, kde
je jeho dcera a on si ho za to vážil. Vincent ukázal svůj respekt tím, že
mu řekl, že Lake bude jeho.

„Dante by jí chtěl vidět mrtvou nebo hůř, Vincente. Pokud ji sem

nazpět přivedeš po pouhém týdnu, budeš zasraně riskovat její život,“
Paul ho prosil a varoval zároveň. Zamířil ke dveřím a odcházejíc od
Paula, Vincent řekl:

„Říkal jsem ti, že jsem v háji už teď,“ a až ji najdu, napravím to, v čem
jsem selhal – dostane lekce, jak se chovat k mužům z rodiny.

~~~

Vincent odpověděl na telefon druhý den ráno. Ozval se hlas na

druhém konci linky.

„Přijď sem,“ pak hovor skončil. Rychle se oblékl, cítil se téměř

otupělý, dokud nezaklepal na dveře kanceláře. Bylo to pouhých sedm
dní, co ztratil Lake, ale mohlo to být stejně jako sedm měsíců. Ztratil
Lake jednou, když před měsíci od ní odešel, ale něco v něm vědělo, že
ona pro něj byla ta pravá. To byl důvod, proč bojoval sám se sebou
tak tvrdě, až si vymyl mozek do té míry, že tomu sám věřil. Ten měsíc,
který spolu strávili, upevnil jeho city. Potom, v okamžiku, kdy ji
skutečně dostal, utekla tak rychle, jako se objevila. Ztratit něco, o co
tak tvrdě bojoval, byla bolest tak krutá, že jí nepřál ani nejhoršímu
nepříteli. Nečekal ani na odpověď, zamířil přímo do dveří a rychle za
sebou zavřel.

„Tvůj fotřík není tady, co?“ zeptal se.

„Ne,“ odpověděl hluboký a drsný hlas.

Když se otočil, spatřil Luccu, sedícího za svým stolem, jak kouří

cigaretu.

„Co to s tebou sakra je?" pronesl Vincent řečnicky. Lucca vypadal

nevraživě, jako by byl vzhůru osmačtyřicet hodin. Jeho popelník
přetékal popelem: Vincent si byl jistý, že tu sedí už hodně dlouho. A
určitě neměl dobrou náladu.

Lucca s cigaretou v ruce ukázal na Vincenta:

„Vážně, zmrde? Mohl bych říci to samé o tobě. Vypadáš jako sračka.
Teď se posaď,“ Vincent to bral jako jasné varování: `A opovaž se mě
znovu ptát, co se děje.’

Sedl si před Luccu, vedle Sala, který pracoval na svém notebooku.

„Sal našel tvojí holku,“ řekl Lucca a oklepal popel z cigarety.

„Vážně? Kde je?“ Vincent prakticky vstal ze židle.

„Ne, klid, já si jen myslím, že jsem ji našel,“ opravil ho Sal „stále na

tom pracuju,“ Vincent si uhladil vlasy, snažíc se uklidnit nervy.
„Dobře, takže ji málem našel, ale proč bych měl nechat Sala ti říct,
kde je? Ona byla osina v mém zadku už během těch za pět minut, co
jsem s ní mluvil; a co teprve ona a Dante. Tahle holka sem nepatří,“
Vincent věděl, že to řekne. Ale ona patří ke mně.

„Já vím. Tentokrát jí opravdu naučím, jak rodina funguje, co si může a

nemůže dovolit. Slibuji ti, že tě nebude znovu obtěžovat,“ Lucca
vsával jeho cigaretu tvrdě.

„Co uděláš je, že zamkneš její zasraný zadek. Budeš jí držet ve svém
bytě nebo ložnici a nedovolíš, aby ten zadek vystrčila,“ Vincent zíral
na Luccu, jako by byl nepříčetný „to bych udělal být tebou,
samozřejmě,“ řekl Lucca.

„Skoro to mám," promluvil Sal. Lucca vytáhl další cigaretu a mávl

zapalovačem, aby se otevřel.

„Dám ti tvoji holku, ale ty mi budeš něco dlužit,“ Vincent přemýšlel o

jeho slovech, chápajíc, co měl na mysli. Poslední člověk na světě,
kterému byste chtěli někdy něco dlužit, byl Lucca Caruso, protože
jednou by zavolal pro svou laskavost a člověk by jen doufal, že žil
plnohodnotný a šťastný život, než se to stalo. Nezáleželo na tom; I tak
byl bez Lake mrtvý. Kývl na souhlas. Lucca si potáhl.

„Řekni mu to,“ Sal zíral do svého laptopu, když mluvil.

„Snažil jsem se najít adresu Paulových rodičů. Z nějakého důvodu,

zmizeli z povrchu země. Shodou okolností, kolem stejného času, kdy
se Paul stal vojákem. Neslibuju, že tam bude, ale je to jediné místo,
které mě napadlo. Její jméno není nikde v systému, takže si myslím,
že musí být s rodinou,“ Vincent strávil týden ježděním a hledáním jí
všude. Měla malou rodinu, to věděl a tam začal. Navštívil její matku, a
že to byla náročná návštěva. Ale zkusil to, i když věděl, že tam by ji
určitě neschovali.
Tohle bylo ale poprvé, kdy slyšel o tom, že má nějaké prarodiče.

„Dobře, tak kde to je?“ byl nervózní a připraven získat ji zpět. Sal
několikrát klikl, než se začal smát.

„Navrhuji ti, abys šel domů a převlékl ses z těchhle fajnovejch hadrů,“
Vincent a Lucca na něj zírali s očekáváním. Sal uklidnil svůj smích, aby
mohl nakonec vyplivnout „Treepoint v Kentucky,“

„Kentucky?“ Vincent si poposedl jako omráčený. Neměl ani dostatek

fantazie na to, aby si představil Lake, když tam byla.

Musela už být sakra zoufalá.

„No, tak se bav,“ řekl škodolibě se šklebící Lucca a opřel se v křesle.

Sal napsal na kus papírku přesnou adresu a rozesmál se.

„Co tam asi kurva nosí?" řekl Sal a začal se smát ještě více.

„Maskáče. Spousty a spousty maskáčů,“

„Být tebou, tak mluvím, co nejméně to půjde, abys skryl ten svůj silný
italský přízvuk. Jinak tě tam zastřelí,“ Lucca se zasmál, když mu řekl
poslední část. Vincent vstal a vyrazil ven.

„Jdi do prdele,“

Čtyřicátá pátá kapitola

Lake vstoupila do bistra za domem jejích prarodičů. Před týdnem
opustila Kansas City a přesunula se na jediné další místo, kde měla
rodinu: Treepoint v Kentucky. Kdyby měla být upřímná, myšlenka, že
bude žít v Kentucky, jí způsobovala husí kůži. Nebyla si jistá, jaké to
bude, ale věděla bez pochyb, že v Kansas City už nemůže dál být

Lake se narodila jako městská holka: a přesun do venkovského

městečka pro ni nebyl zrovna lehký.
Lake zavolala svému otci, když se dostala domů, ale rovnou to šlo do
hlasové schránky. Bylo jí do breku z toho, že musela otci o svém
odchodu říct přes hlasovou schránku. To byla ta nejtěžší věc, jakou
kdy udělala. Neřekla mu, kam jde, bála se, že Dante by to mohl proti
němu použít. Čím míň věděl, tím lépe. Její otec schovával starý kus
papíru s číslem skrytý v krabici se starými věcmi. Vzpomněla si, že
jednou jí odhalil obsah staré krabice, když byla malá holčička.
Ukazoval jí fotky, když byl mladší a kde žil, než se jeho rodina
odstěhovala do Kansas City a dokonce schovával i fotky jejích
prarodičů. Ani by nevěděla, čí to byla čísla, kdyby nad nimi nebylo
napsáno `šílená, zasraná matka´. Vděčná, že to její babička zvedla, si
sbalila věci a hupsla na autobus. Bylo pravdou, že musela prosit, aby
mohla přijet. Mohla říct, že byli trochu paranoidní, co se mafie a
života obecně týkalo.

Proto jim Lake jim prostě řekla, že se snaží najít lepší život daleko od
mafie a ujistila je, že ji nikdo nehledá. V podstatě lhala, jako když
tiskne.

Seděla v zadní části autobusu a slzy jí tiše stékaly po tváři, když se

vzdalovala od Kansasu.

Neopouštěla město, kde se narodila a vyrůstala a které jí v podstatě

zničilo: opouštěla Vincenta. Moc ho chtěla nenávidět, ale nedokázala
to. Záleželo jí na něm, ať už chtěla, nebo ne. A co víc, sdílela s ním
něco velmi zvláštního, co mohla zažít jenom jednou. Nezáleželo na
tom, kolik času by prošlo, nikdo nikdy nezapomene na jejich poprvé.
Byla to nemožná věc.

Z přemýšlení jí vytrhla servírka, která si od nich vzala objednávky:

„Ne, ne, ne, ne!“ vykřikla její babička, dívajíc se na dveře. Lake otočila
hlavu a viděla obrovský gang motorkářů vstupovat do bistra. Z toho,
co nashromáždila z babiččina povídání, zjistila, že si říkají `The Last
Riders´ a vlastnili nějakou firmu s věcmi na kempování a tak.

Jen v Kentucky byste mohli slyšet něco tak směšného. Její babička
vstala ze židle.

„Sakra, jdeme odtud pryč,“ Lakeiny oči se rozšířili, když ta slova

nahlas pronesla. Její prarodiče zmizelo z bistra neuvěřitelnou
rychlostí a jediné, co jí o tom přesvědčovalo, bylo cinkání zvonkohry
nad vstupními dveřmi.

Přešla ke dveřím a nemohla si pomoci při pohledu na stůl plný

motorkářů a jejich žen, kteří jasně slyšeli a sledovali celou tu věc. Byla
tam sladká blondýna s dvojčaty na konci stolu, která zejména
vypadala smutně. Zjistila, že její nohy se zastavily v pohybu, cítila se
hrozně za chování její babičky.

„Já – omlouvám se. Moje babička je, no… „ - její oči se mírně vzdálily
od blondýnky na některé z drsných, tvrdě vypadajících mužů v kůži,
než se zase vrátily zpět k pěkné blondýnce- „um, stará,“

„Já to naprosto chápu,“ řekla blondýnka a pohledem umlčela smějící

se muže.

„Beth,“ představila se.

„Ahoj, já jsem Lake,“ řekla a usmála se. Co se mužů týkalo, očividně

měly stejný styl.

„Nikdy jsem tě tu předtím neviděla. Jsi ve městě nová?“

„Jsem přes léto u prarodičů na návštěvě,“ objasnila, zatímco servírka

si od motorkářů vyslechla jejich objednávky „no, já vím půjdu z cesty,
abyste mohli v klidu jíst,“
„Klidně se k nám můžeš připojit,“ nabídla Beth „pokud už sis
objednala, tak ti to můžou přinést k nám,“ Lake se kousla do rtu,
zvažujíc, jestli by měla zůstat. Cítila se špatně, že servírka už
odevzdala jejich objednávku. Takže alespoň její jídlo nepůjde do
odpadu. I přesto, že motorkáři vypadali děsivě, nemohli být v žádném
případě příliš špatní, když měli děti u stolu.

„Díky, to je od tebe hezké,“ díky ti, bože. Konečně klid.

Muž vedle Beth vstal od stolu, spěšně přitáhl novou židli a položil ji
mezi něj a Beth.

„Můžeš sedět tady,“

„Klid, chlape,“ řekla Beth a protočila oči „To je Rider. Vždycky je

natěšený na seznámení s novýma lidma,“

Rider? Chystala se na druhou stranu stolu, jak se mezi nimi mačkala, i

když Rider jí to neulehčoval. Lake by jim něco řekla, ale nechtěla Beth
urazit. Ta Beth počkala, až se Lake usadí a pak ji představila. Začala s
dvojčaty nejblíže k ní a kolem stolu.

„To jsou mí malí kluci, Chance a Noah; Razer, můj manžel; Lily, moje
sestra a její manžel, Shade; John, jejich syn; Cash; a tohle je Rachel;
Train. A ještě Rider, ale toho už znáš,“ Lake se na každého z nich
usmála. Myslela si, že Rider zní zle, ale na Razera to určitě nemá.

Každý muž měl na sobě něco koženého a nejméně jednu kérku,

Ten jménem Shade byl možná něco jako hlava tohohle klanu, výraz
mluvil za vše: se mnou nevyjebeš. A množství tetování po celém těle
také.

Cash ale přitahoval její pozornost nejvíce, prostě na něm něco bylo.

„Všechny vás ráda poznávám,“ doufala, že to nezní ustrašeně.

„Nápodobně,“ řekl Rider „odkud jsi? Z tvého přízvuku poznám, že
určitě ne z Kentucky,“ Lake si olízla rty a přemýšlela, zda by jim měla
říct pravdu, vzhledem k tomu, že ji možná Dante hledá.

„Arizona,“ odpověděla spěšně. Byl to prostě první stát, který ji

napadl. A navíc, její otec tam vyrůstal.

„Vážně? Znáš nějaké kovboje?“ zeptala se Lily „vždycky jsem

nějakého chtěla poznat,“

Ten celý pokrytý tetováním se toho hned chytil: „Myslel jsem, že jsi
říkala, že já jsem tvůj kovboj?" řekl zvesela. Lily mu věnovala lehký
polibek na tvář.

„To jsi. Zrovna jsem se jí chtěla zeptat, jestli je pravda, že hodně pijí, a
jestli se jim vážně líbí ženy s krátkými vlasy,“

Nemám tušení.

„Určitě mají rádi pomerančový džus a mají raději dlouhé vlasy. Čím
delší, tím lepší,“ řekla Lily a pohodila svými dlouhými černými vlasy.
Když nad tím tak Lake přemýšlela, Lily byla asi ta nejkrásnější a
nejsmělejší dívka, jakou kdy viděla. Zatímco Shade… no, věřila tomu,
že by možná sám dokázal zničit polovinu Carusovi rodiny. A přesto
byli tihle dva svoji a měli malého roztomilého chlapečka.

„Mohli bychom jet do Grand Canyonu na dovolenou,“ navrhla Lily.

„To se nestane,“ řekl Shade, sklouzl rukou přes její ramena a něco jí
zašeptal do ucha, čímž se začervenala.

„Pokud se chystáš být ve městě nějakou chvíli, přijď někdy k nám do

klubu na skleničku," navrhl Rider.

„Ona není dost stará na pití," odsekla Beth.

„Nemyslel jsem alkohol," řekl Rider a Beth se otočila zpátky k Lake
s mrknutím: „Ale kdybys chtěla… Z jednoho piva se neopiješ, že ne?“

Do háje, to ne. Dlouze se napila vody, uvažujíc o správné odpovědi,

aby nenaštvala motorkáře.

„Budu o tom přemýšlet,“ jídlo přinesla servírka právě včas, aby se

vyplnila pomlka v konverzaci.

Lake očima znovu přistála na Cashovi, prostě si nemohla pomoct a

čas od času se na něj zadívala.

Byl vysoký, blonďatý, nebezpečný, a neuvěřitelně hezký s tím

optimálním množstvím kérek. Když zachytil její oči a usmál se na ni,
konečně jí došlo, proč jí přitahoval. Cash byl dokonalý, blonďatý bůh,
přesně jako Vincent. Radši nad těmi souvislostmi nebudu přemýšlet.

Navíc, Cash je očividně zamilovaný do té hezké rudovlásky vedle

sebe.

Blonďáci jsou jednoznačně můj kryptonit.

Čtyřicátá šestá kapitola

„Báli jsme se o tebe, Lake! Celý den jsi byla pryč někde s těmi Satana-
uctívajícími motorkáři! Říkala jsi, že jsi sem přijela, abys utekla od
mafie, ale tihle muži jsou stejně nebezpeční, možná i více. Italové jsou
alespoň pobožní a modlí se ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého!“
křičela Lakeina babička a pokřižovala se, snažíc svoje tělo
pravděpodobně očistit od všeho, co na ni ti motorkáři určitě přenesli.

Lake zavrtěla hlavou a přemýšlela, proč vůbec žádala Ridera, aby ji

odvezl domů, namísto jejich klubovny. Určitě proto, že tě chtěl
opíchat. Upřímně řečeno, on a Train si jí oba prohlíželi, jako by
chtěli… Ne, to je prostě šílené!
„Jsou to opravdu milí lidé, babi, a mnoho z nich chodí do kostela.
Jeden z nich je dokonce pastor, myslím. Beth je zdravotní sestra, a je
vdaná za Razera. Mají dvojčata, která jsou, mimochodem, strašně
rozkošná. Neměla bys soudit knihu podle obalu,“ Lake se na ní
podívala, jako by jí to už říkala. Babiččina tvář pomalu zbledla.

„Razer?“ [pozn. překladu: Razer znamená ničitel] podivila se a

obrátila se ke svému manželovi: „musíme se odstěhovat. Od té doby,
co sem motorkáři přišli, tak se jen množí. Neutekla jsem od mafie,
abych byla zase kolem gangu nebezpečných motorkářů, kteří si říkají
Razer a bůh ví, jak ještě,“ Lake obrátila oči v sloup a přesunula se do
jediné ložnice v malém přívěsu.

Spala na rozkládacím gauči, ale radši se schovala do jejich ložnice, než

aby poslouchala jejich plány na útěk. Jakmile za sebou zavřela dveře,
čísi ruka jí zakryla ústa a vtáhla ke zdi.

„Pšššššš,“ řekl, než jí sundal ruku.

„Vincente, jak jsi-?" Vincentovo tělo se přitlačilo k jejímu, když jí

drsně a tvrdě políbil, jako kdyby hladověl. Lake tlačila do jeho hrudi a
otočila hlavu, než bylo příliš pozdě.

„Měl bys jít,“ zašeptala. Popadl ji za bradu a přinutil ji, aby se mu

podívala do tváře.

„Jediný důvod, proč jsem ti neřekl, o splacení tvého dluhu bylo,

protože jsem nechtěl, abys byla z Davida vyděšená. Tak mi neříkej,
abych kurva odešel, když jsi ode mě utekla bez jedinýho slova, Lake. A
teď se trajdáš s motorkáři? Ani na ně nekoukej,“

„Takže ty se můžeš kurvit kolem, ale já nemůžu? Už mám ale něco

s Cashem domluveného, takže se můžeš vrátit domů…“ křičela a
šeptala zároveň.
„Cash? Už jen to jméno z něho dělá zasranýo čuráka. Teď to myslíš
vážně, Lake?“ Lake se mu zahleděla do bleděmodrých očí a dobře
viděla ustupující zuřivost, kterou nahrazovala bolest – jako by tu před
ní najednou stál někdo jiný.

„Ne,“ zašeptala „ale měl epickou svatbu se zbraněmi a s Rachel a jsou

velmi šťastní,“ Vincent vydechl a opřel si čelo o její.

„Prosím tě, baby, vrať se se mnou. Ty sem nepatříš,“

„Teď ano, Vincente. Dante mě chce mrtvou a já budu tady v pohodě.

Je tu technická vysoká škola a není dal–“

„Ty nepatří do zasranýho přívěsu a už vůbec ne na technickou školu,“

"Na tom není nic špatného!" udeřila ho. Popadl ji za ruku, a ve silném
stisku ji donutil přestal.

„Ne, to není. Ty mě neposloucháš, Lake. Mluvím o tobě. Je to to, co

od života chceš? Chceš žít v přívěsu a jít na průmyslovku?“ Lake lehce
zavrtěla hlavou, když jí zrak zamlžily slzy.

Jednou sen měla, ten se ale rozplynul v okamžiku, kdy podala

Dantemu peníze na otcův dluh.

„Na tom už nezáleží, Vincente. Nemůžu jít zp–“

„Miluješ mě?“ zeptala se, když Víncent vzal její obličej do dlaní.

„Miluju tě, Lake a nechci, abys mi to říkala. Tenhle týden bez tebe byl
nejhorší zkurvený týden mého života. Žádám tě, aby ses vrátila se
mnou. Vrať se se mnou a zůstaň se mnou jen po zbytek léta.
Schovával jsem všechny tvoje peníze, které sis vydělala, a já doplatím
zbytek, abys mohla jít kamkoli budeš chtít jít na vysokou školu. Jen
prosím, baby, zůstaň se mnou na léto,“ tentokrát se Lake rozbrečela
úplně.
Sklonil se a začal jí něžně líbat – a ona mu to oplácela. Otevřela ústa,
aby ho nechala prozkoumat, přitáhla si ho blíž k sobě a uchopila ho za
vlasy. Chuť a pocit z něj se v ní nezměnily, naopak byly ještě
intenzivnější.

„Ahhhhhhhhhhhh, mafie nás nakonec našla! Přišli nás zabít!“ její

babička utíkala a křičela po celém přívěsu. Vincent se podíval na Lake.

„Na čem kurva je?“

„Bohužel na ničem,“ přimhouřila oči, když pes prarodičů, shih-tzu

Pippin, vběhl do ložnice a začal na Vincenta štěkat.

„Ahhhh! Ahhhh! Pippine, miláčku můj!“ její babička rychle běžela

zpět do místnosti a popadla jejího malého psíka a vrátila se zase zpět
do bezpečně vzdálenosti. A nepřestávala křičet.

„Jsi připravena odsud teď hned vypadnout?“ zeptal se jí.

Kurva ano.

„Že váháš, pojďme." Vincent ji vzal za ruku a vedl ji ven z ložnice.

Málem dostala infarkt, když uviděla svého dědečka s brokovnicí v
ruce, mířící na něj s babičkou za ním, která si tiskla Pippina k hrudi.

„Položte tu zasranou zbraň. Přišel jsem, když jste byli pryč a odjistil
ji,“ řekl Vincent a podržel Lake dveře „Nemusíte se obávat mafie, že
po vás půjde, vy šílenci. Radši bych odstřelil hlavu sám sobě, než
poslouchat ten váš křik,“ řekl a zabouchl dveře. Lake děkovala bohu,
že to je naposledy, co ty hrozné vrzající dveře slyší.

Absolutně nechápala, jak její otec mohl celá ta léta žít v přívěsu, než
se přestěhoval do Kansasu. Jí jeden týden s prarodiči stačil.
Vincent vedl Lake ke svému autu, které skryl kousek mimo silnici.
Dojel k nejbližšímu letišti, během cesty se před nimi ale objevili
známé tváře.

„To jsou Last Rideři. A podívej se, ten jeden je Cash,“

„Čurák," zavrčel Vincent, když jeho a jeho motorku předjel.

„Vincente, už jsi někdy přemýšlel o tom, že by sis nechal udělat

tetování?“ zeptala se, zatímco se vzdalovali od motorek.

„Ještě někdy zmíníš Last Riders a zkurvenýho čuráka Cashe a zaručím

ti, že si týden ani nesedneš,“ řekl rozhodně a Lake jen vyvalila oči.

„P-promiň. Slibuji, že se už nikdy nebudu zmiňovat o tomhle místě,“

při pohledu na stromy, které míjely, byla Lake ráda, že odchází.

Ve vší upřímnosti, cítila se, jako by padala od té chvíle, kdy vstoupila

do Treepointu. Byla připravena se vrátit do svého světa plného mafie.
Vincent se jasně cítil vášnivěji, že se dostanou zpátky do Kansas City.

„Zkurvený Kentucky,“ ulevil si Vincent.

Čtyřicátá sedmá kapitola

Miluju tě. Tahle dvě slovíčka nenechala Lake chladnou už od chvíle,
kdy je Vincent vyslovil. Byla to ta nejvíce nečekaná věc. Vincent Vitale
se nenarodil pro lásku.

Prosil jí, aby mu ta dvě slovíčka neříkala a ona to neudělala, protože

všechno v ní se proti těm citům bouřilo.

Sledovala Vincenta, jak zasunul kartu do slotu.

„Když musíš rovnou do práce, proč nemůžu jít domů?“

„Dohoda byla, že zůstaneš se mnou," řekl a sotva prošla dveřmi,
přitiskl se na ni „a navíc tě tady chci mít, až se vrátím,“ Lakeino tělo se
začínalo zahřívat už při představ toho, co má na mysli.

„To na tebe mám bezmocně čekat? Nemáš ani televizi, a to je sakra

divný,“

„To je jediná věc, ke které jsem se ještě nedostal. Ale mám počítač, a
tam se dá sledovat leccos. To je jedno, stejně mám pro tebe
překvapení,“ řekl a zamířil po schodech nahoru, aby se oblékl.

Překvapení? Následovala ho, když zmizel a šla za ním do šatny, jejíž

dveře zůstaly otevřené.

„Nemůžeš mi říct, že máš překvapení, a pak odejít to je–" její oči

přelétly na konec šatny, kde se nacházely její černé šaty a ještě
několik dalších.

„Čí jsou, Kiminy?“ oči jí začaly vlhnout. Vincent dokončil rozepínání

košile.

„O čem to mluvíš?“

„Ty šaty. Tys šukal s Kim nebo co? Nejsem pro tebe dost dobrá?“
otřela si slzu, která jí sklouzla po tváři.

„Lake, to jsou nové šaty, které jsem ti koupil, když jsi byla pryč. Stále
jsou na nich cedulky,“ řekl a přešel k ní, aby jí otřel slzu „nikdy jsem
s Kim nespal. Když jsi ten den přišla do koupelny, akorát jsem zjistil,
že ta jediná, kterou chci mít ve své posteli, jsi ty. A to, že jediná tvoje
zkušenost je ta se mnou, je ještě o to lepší. Protože jsi pro mě víc než
moc. Když jsem ti řekl, že tě miluju, myslel jsem to vážně,“ řekl a
zlehka jí políbil na čelo „Jak tě to vůbec napadlo? Kim něco říkala,
nebo co?“ Lake sklopila zrak na jeho hruď, neschopná mu do očí lhát
„to je důvod, proč jsi odešla, že jo?“ zatahal ji za vlasy.
Částečně. Lake mu to nemohla říct, ale ani nemusela: měla to
vepsané ve tváři.

Natáhla se k němu pro polibek a položila si ruce na jeho nahou hruď,

chtějíc se do něj vpít. Strávili příliš dlouhou dobu od sebe a její tělo po
něm toužilo.

„Nemusíš do práce, že ne?“ Vincent jí znovu políbil na rty.

„Musím baby, ale slibuji, že se vrátím, co nejrychleji to půjde,“ řekl a

vrátil se k oblékání.

Sakra, je perfektní.

Když si začal oblékat pěkný oblek, tak jí to připomnělo, kam se chystá.

„Proč musíš pracovat v kasinu? Není milion dalších pracovních míst,

kde bys mohl pracovat?“ nemyslela, že mafie postrádá pracovní místa
a myšlenka na to, že Vincent hlídá polonahé dívky, ji nutila žárlit.

„Není důvod, proč bys s tím měla mít starosti,“ řekl.

„Tenhle job jsi vlastně dostal kvůli mně,“ takže bych se neměla kvůli
tomu cítit provinile „jenže já už tam nepracuji,“

„To je rozdíl,“

„Ne, to tedy není,“ řekla a trhla rukou. On ji za ni popadl v pevném

stisku a donutil jí tak uklidnit se.

„Ano je. Měla jsi na sobě spodní prádlo a pobíhala jsi kolem party
starých chlípníků,“

„Jo, a ty jsi chlap obklopený partou holek v sexy spodním prádle,“

odsekla.

„Rozdíl je v tom, že mě nikdo nebude chtít znásilnit. Věř mi Lake,

budu dostatečně rozptýlený přemýšlením o tom, co ti večer
provedu,“ řekl a otevřel dveře. Jen z toho, jak o tom mluvil, se Lake
začínaly červenat tváře. Místo, aby sám odešel, ji ale vzal za ruku a
vedl ji chodbou k dalším dveřím na konci.

„Kam – co to děláme?“ místo odpovědi Vincent zaklepal na dveře.

„Tvoje překvapení, vzpomínáš?“ vteřinu nato se ve dveřích objevila

hlava Nera a Elle.

„Ty a Elle se můžete poflakovat, zatímco Nero a já půjdeme do

práce,“ Lake pozvedla obočí.

„Takže se chceš ujistit, že mě zase nenapadne žádný šílený plán?“

„Samozřejmě, že ne,“ Vincent se sklonil a políbil ji, přejel jeho

jazykem přes její spodní ret, až se udělal Lake slabo „ale když už jsme
u toho: Elle, ty mi zavoláš, pokud se jen zmíní o nějakém odchodu,“
Elle nestihla odpovědět, když jí Nero políbil. Její tváře byly najednou
růžovější.

„Přísahám,“

„Hej,“ řekla Lake a bouchla ho do hrudi, načež se Vincent musel

zasmát a znovu si od ní ukradl polibek.

„Ahoj,“ řekl. Lake si zkřížila ruce na prsou a svraštila obočí. Pak Nero
zavřel dveře a zanechal je spolu uvnitř.

Byla pořád naštvaná, že se chystal pracovat v kasinu a že si myslel, že

potřebuje chůvu.

„Jak to děláš? Vincent mě tak štve,“ řekla Elle, když se otočila k Lake.
Ti dva vypadali tak šťastně, blesklo Lake hlavou při myšlence na Nera
a Elle „ještě jsi nepřišla na to jak s ním být, že ne?“ dořekla Elle. Lake
zavrtěla hlavou a přemýšlela, jaké tajemství to bylo. Elliny tváře
znovu zčervenaly.
„Musíš ho nechat tě ovládnout,“

Promiň? „Co?“

„Oni jsou… hodně výbušní a ty to musíš přijmout," Elle změnila tón

„nechat všechno na něm,“

„Víš, že Vincent je psychopat, že jo? Má velmi, velmi špatnou stránku,

která mě upřímně k smrti děsí,“ řekla Lake a Elle se jen usmála.

„Naučíš se to milovat,“ Lakeiny oči se rozšířily, zatímco přemýšlela,

jak může tak sladká dívka, jako je Elle, říkat takové věci.

Myslíte si, že člověka znáte… Až pak zjistíte i věci, které byste do něj
neřekli. Ale Lake si byla jistá, že jednou se klidně nechá temnou,
psychotickou Vincentovu stránkou ovládnout. Otřásla se jen při tom
pomyšlení…

Čtyřicátá osmá kapitola

Lake nemohla uvěřit, že Nero a Elle bydleli hned vedle Vincenta.
Nevěděla, proč ji to šokovalo, ale zjistila, že to bylo trochu roztomilé,
že nejlepší přátelé z dětství žijí vedle sebe. To také vysvětluje, kam
Nero stále mizel.

Při pohledu na jeho krásný byt, viděla, že se podobal Vincentovu. Oba

měli moderní styl, ale Vincentův byl mnohem tmavší. Nerův byt byl
černý a bílý, ne příliš tmavý a ne příliš světlý. Mohla říct, že ho navrhl,
aby vyhovoval ne jen jemu, ale i Elle. Spousta věcí, které tam byly,
byly pro ni. Tím Lake trochu záviděla: jejich láska vypadala tak
dokonale.

Elle byla skvělý člověk, se kterým jste mohli být a skvěle si rozumět.
Cítila se vedle ní tak zvláště: nečekaně dobře. Nepocházela z bohaté
rodiny, ale mohla na Legacy Prep a Dantemu na ní nijak nezáleželo.
Při bližším pohledu zjišťovala, že mají něco společného, něco, čím jí
připomíná ji samotnou.

„Když jsem začala chodit s Nerem, taky pro mě bylo těžké se smířit se
všemi těmi holkami, se kterými byl. Musela jsem ho vídat každý den
ve škole,“ řekla Elle.

Och. Jejich příběh určitě nebyl tak jednoduchý, jak se zpočátku mohl
zdát. Lake ale pořád hlavou vrtala myšlenka na to, kde se právě
Vincent nachází. Vlastně ji to pokaždé dokázalo naštvat, když na to
pomyslela.

„Prostě si nemyslím, že bych se mohla dostat přes to, že pracuje

kolem polonahých žen. Znamená to, že jsem špatný člověk? Jak se s
tím tak dobře vypořádáváš?“ Elle zamrkala a zadívala se na ni až
s hloupým výrazem.

„Co jsi říkala?“

„Do prdele,“ Lake se rozšířily oči „ty nevíš, o čem mluvím, že ne?“

„No… pracuje kolem polonahých žen?“ Elle se zatvářila dotčeně.

„Omlouvám se. Jen jsem předpokládala, že to víš, když jsi říkala, že

Nero ti řekl, že pracuje pro Danteho. Byla jsem servírka v jeho
podzemním kasině,“ do detailů zacházet raději nechtěla, ale něco
prozradit musela „tam dole, se holky oblékají do spodního prádla,“

„Jediné, co mi řekl, bylo, že pracoval pro Danteho a musel pracovat

každý den celý měsíc, aby Vincentovi zabránil zabíjet lidi, což se zdálo
jako ta nejtěžší práce pod sluncem. Nezmínil se o tom, že je obklopen
dívkami ve spodním prádle,“ Lake se cítila ještě naštvaněji, když
viděla Ellinu bolest. Nero to zřejmě z nějakého důvodu stále držel
před ní v tajnosti, stejně jako Vincent se nemohl dočkat, až se vrátí do
práce, když jí tu donutil zůstat a hrát si.
„Seru na ně. Jsou to kreténi,“

„Tak, on tam je jenom, aby hlídal holky v tangách?“ Elle se stále

snažila pochopit, čemu její přítel říká práce.

„To je tak nefér. Mě donutil opustit bistro, protože se mu nelíbilo,

když jsem nalévala chlapům kávu!“

„Vincent se naštval, když zjistil, že jsem pracovala tam dole, ale jemu
je fuk, že se nelíbí mě, že on tam pracuje. Mám důvod být naštvaná.
Jedna z nich je jím prakticky posedlá a odmítá si zakrývat prsa!“ Elle
zalapala po dechu.

„Ode dneška je Nero mrtvý muž,“ řekla Elle „hele, nechceš se

pobavit?“

~~~

„Děvka co?“ Sadie si smotala své dlouhé kadeře do drdolu. Vincent si

myslel, že by bylo fér, kdyby varoval Sadie před Kim, ale rozhodně
nečekal, že po ní Sadie vážně půjde. Potkal ji zrovna když se hnala do
jedné ze zadních místností.

„Do prdele, zmlať tu děvku!“ nabádal Amo Vincenta.

„Tohle si nenechám ujít,“ přitakal Nero.

„Chtěl jsem-“ Sadie ho ale nenechala domluvit a prakticky vykopla

dveře „nevadí, takhle je to možná lepší,“

Sadie chytila Kim zezadu za blond příčesek, když zrovna dávala

nějakému tlustému chlapovi intenzivní kuřbu.

Odtáhla ji tak tvrdě a rychle, až muž vykřikl, popadl jeho péro a běžel
pryč. Kim zvedla ruce nad hlavu, snažíc se chytit Sadie, která ji vytáhla
za vlasy nahoru.
„Auuuu!“ Sadie trhla tvrději, posouvajíc ji po podlaze až nakonec
příčesek urvala.

„Co jsi řekla Lake, ty jedna malá kurvo?!“ Kiminy oči začaly vodnatět.

„Ni-“

„Špatná odpověď, děvko!“ vykřikla Sadie a nacpala jí příčesek do úst.

No do prdele. Vincent se cítil, jako by sledoval show na Discovery

Channel, kde jedna žena zabila další ve volné přírodě. Amova a
Nerova tvář se podobala jeho otevřeným ústům a neschopně
mrkajícím očím, jak se Kim začala dusit vlastními vlasy. Sadie jí stále
nutila, dokud dlouhé, blond vlasy nezmizely.

„Nestačilo, že jsem tě degradovala na kuřbový děvče, co?“ řekla a

držela Kimina ústa zavřená „až budeš dělat za popelnicemi, nikdo už
tě neuslyší,“ Sadie pustila její hlavu, Kim rychle vykašlala většinu vlasů
a začala křičet.

Vincent si vždycky myslel, že dušení lidí je dobrá technika, jak je

přinutit mluvit, ale Sadie tomu dávala úplně jiný level. Ve chvíli, kdy
viděl, co jí Sadie dělá, ho rázem všechen hněv přešel. Ani se kvůli Kim
necítil špatně, protože tušil, jak moc byla ta slova pro Lake zraňující.

„Bitka!“ zakřičel Amo a pleskl sám sebe přes dlaň.

„A kurva velkou," souhlasil Vincent. Nero zvedl ruku:

„Čekáme…“ Sadie kopla do Kiminých prsou s jejím striptérským

podpatkem.

„Vstávej, děvko, než ti propíchnu implantáty svým podpatkem,“ Kim

se pokusila postavit, zatímco se stále ještě dávila. Její kvílení ale
ničemu nenapomáhalo.

Nakonec Sadie vrazila Kim facku, po které se svalila na zem.

„Děvko!“ zakřičela. Amo začal pomalu tleskat.

„Prohlašuji tě za bitkovou bohyni,“ řekl.

„Jsi asi druhá největší mrcha, kterou jsem viděl někoho složit,“ uznal
Nero.

Vincent byl vážně rád za všechny děvky, které bijí jiné děvky. Protože
podívaná je to zajímavá.

~~~

Lake si stáhla těsné černé šaty trochu dolů. Byla ještě více nadšená,
když zjistila, že Nero má v bytě schovaný klíč od Vincentova bytu. A
tohle vážně byl případ nouze.

Navlékla se do černých šatů, které si po několik měsíců Vincent

schovával v rohu šatny, a Elle si nandala jedny z mnoha sexy bílýc a
těsných šatů, které měla.

„Jsi si jistá, že je dobré tohle dělat?“ zeptala se Elle, když nastevřela

dveře ven z bytu „Vincent mi řekl, že tě nemám nechat odejít z bytu a
Nero bude-“

„Víš, že tam dole jsou i striptérky?“ nadhodila Lake a dala si ruce

v bok.

„Dobře, seru na to,“ řekla a vyšla ze dveří. Shodou okolností právě ve

chvíli, kdy chodbou procházel Lucca.

Jeho reakce se zdála stejná, jako u dívek: překvapení! Lake měla

Luccu ráda, dokonce i Ama si za poslední měsíc oblíbila. Lucca ale
rozhodně ztratil, co se týče boje o Chloe. Tak minus padesát bodů?

Vlasy měl mokré a zdálo se, že byl trochu udýchaný, ale dobře si jich
všiml: „Kampak si myslíte, že vy dvě jdete, ještě ke všemu v tomhle?"
řekl a kývl směrem k jejich šatům, opíraje se o rám dveří.
„Říkala jsem ti, že to byl špatný nápad,“ řekla Elle tlumeně „ani jsme
se nedostaly přes práh dveří,“ vzhledem k tomu, že už ale byly
přistiženy, neměly co ztratit:

„Chceme jít do Poisonu, protože já jsem naštvaná na Vincenta a ona

na Nera. Je možné, abys předstíral, že jsme prošly jako stíny?“ Lucca
se rozesmál.

„Zlato, proč si myslíš, že bych to měl dělat?“ Lake mu to ale může

oplatit, a dobře věděla, jak.

„A co kdybychom my dvě předstíraly, že jsme tě neviděli?“ navrhla a

obrátila se k Elle „Chloe by určitě nebyla nadšená,“

„No to by určitě nebyla,“ přitakala Elle. Lucca se odsunul od rámu

dveří a vyšel jim naproti. Ajeje.

Lake se možná trochu bála, ale za všech okolností se snažila zůstat

navenek klidná a asertivní. Proč si to vždycky dělám?

„Budu řídit,“ zakončil celou diskusi Lucca a otočil se směrem k výtahu.

~~~

Sadie si rozpustila vlasy a jemně si načechrala kadeře, jako by se

vůbec nic nestalo – jako by Kim právě neležela nahá na zemi a
neplakala. Otočila se k Vincentovi:

„Spokojený?“ zeptala se a podívala se směrem ke Kim, která si z úst

vyndávala další smotek vlasů.

„To myslím bude stačit,“ přiznal.

„O co jsem přišel?“ zeptal se Lucca, když vešel do místnosti. Amo se

usmál od ucha k uchu.

„Sadie dusila a zbila děvku,“

„Pošleš mi nahrávku?“ zeptal se Lucca, ukazujíc na kameru v rohu
místnosti.

„Jasně,“ odvětila Sadie s úsměvem.

„Chci kopii,“ přidal se Amo. Já taky, pomyslel si Vincent, ale nahlas to

neřekl. Lucca vytáhl cigaretu a obratně zapálil konec:

„Vidím, že tvoje holka je zpátky. Fakt tam všichni nosí maskáče?“

zeptal se s pobavením.

„Tolik maskáčů jsem neviděl, zato kůže tam bylo jak nasráno,“ řekl
s drsným tónem „jak to vůbec víš? Přijela dnes,“

„Pamatuješ si, jak jsem řekl, že ji nechci zpátky, protože pro mě je

akorát osina v zadku? Tak dneska už mi vyhrožovala,“ řekl a ukázal na
Nera „a ta tvoje jí ještě podpořila,“

Nero se při té představě musel zasmát: „Tak tobě vyhrožovaly dvě

holky?“ Vincent chtěl být naštvaný, na té situaci mu ale připadalo
něco nesmírně zábavného.

„To si piš, vyhrožovaly mi, že Chloe prozradí něco, co já určitě

nechci,“ Nero a Vincent už pomalu umírali smíchy. Ty dvě očividně ví,
jak se mu dostat pod kůži.

„Promiň, promluvim s ní,“ řekl Vincent, snažíc se nesmát.

„Jo, sorry brácha. Nejdeš hrát poker?“

„Ne volové, jen jsem se tu stavil, abych vám řekl, že jsem holky
vysadil v Poisonu,“ řekl Lucca, tentokrát zněl spíše vesele.

„Cože?“ zařvali Nero a Vincent jednohlasně.

„Jo, přesně tak, a že jim to seklo,“ řekl Lucca s uznáním.

„Zmrde, jestli se jí někdo dotkne…“ pohrozil Nero.

Do prdele! Vincent se řítil chodbou, když si vzpomněl na všechny
chlapy, kteří se motali u Lake, když šla poprvé tancovat.

„Hajzle, zabil bych tě, kdybych měl čas!“

Čtyřicátá devátá kapitola

Vincent a Nero se prodírali davem, marně hledající Lake a Elle.

Vincent si až moc dobře uvědomoval, že Lucca měl v jednom pravdu:

Lakeino utíkání a dostávání se do problémů se stávalo téměř
každodenní události. Přísahám bohu, že ode dneška bude pod
zámkem.

„Lake má na lidi okolo sebe kurva špatný vliv: už se k Elle znovu

nepřiblíží! Takhle mi kazit holku,“ křičel Nero přes hlasitou hudbu.
Oba byli rozrušení, protože ani jednu zatím nezahlédli.

„Jak by to vše mohla být jen Lakeina vina? Jsem si jistý, že Elle s tím
má taky co dočinění,“ prohlásil Vincent. Tentokrát se k němu Nero
otočil s nevěřícným výrazem.

Nebo má možná pravdu: je to všechna Lakeina chyba. Nero shodil na

zem chlapa, který se tak silně věnoval otírání se o svoji holku, že
nevěnoval pozornost svému okolí.

„Elle to pořádně schytá a ty bys taky měl L-“ větu nedopověděl.

Kousek od nich tančily Elle a Lake, obě žhavé jako samo peklo a každý
chlap okolo po nich pokukoval. A docela určitě měl každý z nich
chlípné myšlenky. Dokonce ani Vincent se neubránil.

Nero už se k nim chtěl vydat, když ho stiskem ramene Vincent

zastavil:

„Žádný spěch,“ chtěl se dívat trochu déle. Nero se ani nepohnul, když
sledoval, jak Lake učí Elle pořádně třást zadkem.
„Ehm, možná máš pravdu,“

Sakra. Vincent dobře věděl, proč se mu ty černé šaty tolik líbily.

Kdyby nadskočila ještě o palec výše, odhalila by prakticky všechno. Ty
černé šaty spolu s Lakeinými dlouhými světle hnědými vlasy a
oříškovýma očima skvěle ladily. A dokonce i Elle se svými jahodově-
blond vlasy, modrýma očima a bílými šaty… Ty dvě vypadaly jako
protiklady: ďábel a anděl. Mohl si jen představovat…

„Sleduj toho zkurvysyna! Dělej, pohni zadkem,“ zakřičel Vincent, když

se vrhl do davu, aby šel vyřešit nejnovější problém.

~~~

Lake znovu strčila do chlapa, který se k nim přiblížil.

„Nechceme tancovat s-“

„Vypadni kurva odsud,“ zavrčel Vincent, popadl chlapce za košili a

strčil ho na zem, aby si toho všimli i všichni ostatní.

Lake i Elle měly ústa otevřená dokořán, když si všimly Nera a

Vincenta.

„Co si myslíš, že děláš?“ Nero popadl Elle za ruku, pořádně naštvaný.

Lake ji ale popadla za druhou ruku a přitáhla si ji k sobě:

„Můžeme si kurva dělat, co chceme, a aby bylo jasno, vy zase

pracujete v kasinu vedle striptérek a polonahých holek,“

„Zasraně by sis jí měl hlídat, než jí něco udělám,“ zavrčel Nero na

Vincenta, když si přitáhl Elle k sobě. Vincent zase donutil Lake pustit
Ellinu druhou ruku a odtáhl ji trochu dál.

„Zůstaň silná!“ Lake křičela na Elle, když se Nero sklonil, aby jí něco
pošeptal do ucha. Vincent popadl Lake za čelist, nutíc ji, aby se na něj
podívala.
„Teď jsi to ty, o koho by sis měla dělat starosti, baby,“

Mm-Ne, nedívej se mu do očí! „Ne, Vincente. Jsem na tebe naštvaná.

Nemohl ses dočkat, až se vrátíš do práce za všemi těmi ženami,“

„Když to musíš vědět, nemohl jsem se dočkat, až se tam dolů dostanu

a zmlátím Kim za to, co ti udělala,“ oči se jí rozšířily.

„Řekni mi: to jsi neudělal, že ne?“ Vincent zavrtěl hlavou.

„Já ne – Sadie,“

Nevím, kdo z nich je horší… Podívala se na Elle a viděla, jak tancovala

a líbala Nera.

„Opravdu, Elle? Nebyla to ještě ani minuta,“ Vincent se zasmál.

„Popravdě, Nero ani nechtěl pracovat tam dole. Musel jsem ho

prosit. Rád se dostával do bitek, protože doufal, že ho kvůli tomu
vyhodí,“

„Kéž bych mohla říct totéž o tobě," vyprskla na něj. Přitáhl si jí bradu
trochu víc, aby se mu podívala do očí.

„Lake, dnes to byl můj poslední den tam, dokud jsi mě nepřiměla
odtamtud utéct,“ kousla se do rtu, nechtějíc se vzdát.

„Fakt?" Vincent třel palcem její spodní ret.

„Ano. A ty jsi jediná, koho chci vidět v těchto sexy malých oblečcích,“
otevřela pusu, aby něco odvětila, když se jeho ústa přistála na její. Byl
to rychlý a žhavý polibek, jeho jazyk se nořil do jejích úst, než se
zastavil a rychle s ní otočil, čímž jí vzal dech, jak si přitáhl její boky
dozadu, aby její zadek se tlačil k jeho velmi tvrdému ptákovi. Odtlačil
její dlouhé vlasy přes rameno a promluvil jí do ucha,
„Tohle je naposledy, kdy jsem na tebe hodný, a jestli tohle ještě
někdy zkusíš…“ naklonil se, aby jí kousnul do vystaveného ušního
lalůčku „rozumíš mi?“

„Ano,“ zasténala, když jí uchopil za boky, čímž jí přitáhl blíž k sobě a

začal se houpat do rytmu hudby. Pohybovala se proti němu,
nechávajíc její zadek cítit, jak tvrdý byl. Políbil slabý kousek na krku,
kde jí před týdnem kousnul.

„Nelíbí se mi, že jsi měla na sobě moje šaty venku beze mě,“

„Tvoje šaty?“ naklonila hlavu k jeho hrudníku, když jeho ruce sklouzly
až na vrchol jejích holých nohou.

„Přesně tak. To jsou moje zasraný šaty a od nynějška, je máš

povoleno nosit, jen když budu s tebou,“ jeho prsty zabrousily pod
šaty a o trochu víc je nadzvedly „říkal jsem ti, že jsem plánoval tě v
těch šatech ošukat,“

Ano prosím. Lake cítila, jak její zadek jezdil nahoru proti jeho
kalhotám. Zakloněním se jemně dopředu, přitiskla zadek proti němu
pevněji, cítila jeho tvrdého ptáka klouzat přes její kalhotky. Točila
boky k hudbě, pohybujíc s jeho ptákem proti sobě. Jeho ruce se
přestěhovaly na její napjatý zadku, lehce ho stiskl, než omotal ruku
kolem jejího pasu a druhou jí zabrouzdal mezi nohy, aby ucítil její
kundičku. Cítil lehkou vlhkost a teplo utíkající z jejích kalhotek, čímž
odhalila, že byla stejně nažhavená jako on. Zašeptal jí drsně do ucha,

„Udělej to ještě jednou a ošukám tě přímo uprostřed parketu,“

z Lakeiných rtů uniklo tiché zakňučení, když přitiskl prst proti jejímu
klitorisu, a vrátil ruku zpátky na její bok. Rozhlédla se, jestli si toho
někdo všiml, ale Elle a Nero byli nejblíže a ti zrovna byli v jejich
vlastním malém světě.
Lake nečekala, že Vincent bude mít rád tancování, ale ani že v tom
bude dobrý. Měla to tušit: protože on je dokonalý ve všem.

Společně pokračovali v tancování, každou vteřinou stále více

nažhavení. Tančíc proti sobě do rytmu písně, mysleli na to, že se
chtějí navzájem opíchat, a to tvrdě.

A týden od sebe to násobil deseti. Při pomalé části písně, která hrála,
Lake pohybovala boky někdy tak pomalu, že znovu se pohybovala
zadkem proti jeho ptákovi. To rozlilo mráz v celém jejím těle, jak cítila
jeho tvrdost tlačíc se mezi půlky jejího zadku. Vincent jí líbal a sál na
jeho oblíbeném místě na krku, když to udělala a tím jí kousnul do
nabízejícího se masa.

„Kurva, baby, co jsem ti řekl?" jeho hlas byl napjatý, když ji držel
pořád u sebe. Po chvíli, byl schopný ji vzít za ruku a začal několikrát
poklepávat po Nerově paži, než konečně vyndal jazyk z Elliných úst.

„Musíme jít. Hned,“ jeho hlas zněl stále napjatě.

„Souhlasím,“ Nero vzal Elle za ruku a táhl si ji za sebou. Lake byla

ráda, že Vincent měl ještě nějaký úsudek: její byl už trochu zamlžený.
Já bych ho ošukala přímo tady.

Padesátá kapitola
Lake a Elle se na sebe podívaly a začervenaly se, když se dveře od
výtahu chystaly zavřít. Sexuální napětí mezi nimi všemi zůstalo vysoké
i během dlouhé jízdy autem zpět. Vzhledem k tomu, že byli konečně
blízko domova, bylo velmi jasné, co se stane, až každý půjde svou
vlastní cestou a dveře se zavřou. Vincent ji přitáhl blíž k sobě a
zatahal ji za vlasy, aby mohl skousnout její spodní ret, druhou ruku
sjel k zadku, čímž mírně zvedl zadní část šatů. Nazpátek ho také
skousla.
„Řekl vám Lucca, kde jsme byly?“ Elle stáhla ústa pryč od Nerových.
Plácl jí přes zadek.

„Ano, a co jsem ti říkal o tom, aby ses nepletla mezi něho a Chloe?“
Lake se podívala na Elle, zcela ignorujíc jeho poslední poznámku.

„Jsem oficiálně Tým Amo,“ poznamenala Lake.

„Sto procent," souhlasila Elle.

„Drž si jí v klidu. Zasraně všechno narušuje,“ řekl Nero, věnujíc jí

pohled, který mluvil za vše.

Hej! Když výtah zastavil a dveře se otevřely, Nero rychle vytáhl Elle z
výtahu, šeptajíc si pro sebe:

„Díky Bohu,“ Vincent vytáhl Lake z výtahu, jeho ruka zůstávala na

jejím zadku. Společně šli ke dveřím a Vincent a Nero oba se je spěšně
snažili otevřít. Lake a Elle se na sebe podívaly, červenajíc se znovu a
snažily se nesmát, jak ti dva se snažili otevřít dveře.

„Vzpomeň si, co jsem ti říkala tom, o nechat ho… víš,“ zašeptala jí

Elle.

Nee.

„To se nestane,“ Nero byl první, komu se nakonec podařilo najít klíč,
a otevřel dveře.

„Uvidíme se zítra, Elle,“ Lake se smála, když Nero popadl Elle za ruku
a zatáhl si ji dovnitř.

„Sakra ne,“ Nero práskl dveřmi. Vincent Lakinu ruku rychle vtáhl do
jeho bytu, dříve, než mohla Nerovi odpovědět. Vincent ji tlačil ke
dveřím, přikryl svá ústa jejími a tvrdě ji políbil. Jeho ruka se přesunula
k její kundičce, znovu ji mnul přes její kalhotky. Popadla ho za sako,
přitáhla si ho blíž a přitiskla své tělo na jeho ruku, chtějíc víc.
Napodobovala, co obvykle dělal, používala svůj jazyk, aby jeho
dostala ven a mohla se tvrdě dostat do něj. Zasténal, než se odtáhl,
sklonil se a rychlým pohybem si ji přehodil přes rameno.

„Vincente, co to děláš?“ vykřikla, když rychle přešel po byte. Snažila

se zůstat v klidu, když začal jít po schodech, bála se, že by mohla
spadnout.

„Chystám se tě ošukat,“ poplácal ji po vystaveném zadku. Zalapala po

dechu, když ji hodil na postel a stáhl si kalhotky dolů. Rychle je
odhodil na druhou stranu místnosti, zatímco Lake si spěšně začala
svlékat šaty.

Chtěla to udělat, zatímco by si dala na čas líbáním ho a zkoumala jeho

tělo. Řítil se na to příliš rychle a s jeho pološíleným pohledem na tváři
to skoro nezvládala. Hodil košili na zem a díval se na ni.

„Dovolíš mi ochutnat tvojí krásnou kundičku,“ Lake se snažila

posunout na posteli.

„V-Vincente, jdeš na to příliš rychle,“

„Baby, jdu na to pomalu,“ zasadil další polibek na její rty a pak jí

rychle roztáhl nohy, tak že její šaty vyjely na boky. Opustil její horká
ústa, dávajíc polibky na vnitřní stranu stehen. Při pohledu dolů na něj,
jak se blížil k jejímu choulostivému místu, cítila vlhkost začínající se
hromadit mezi nohama. Její hruď ztěžkla v očekávání. Poslední věc,
kterou očekává, bylo, že bude dělat tohle. Ústa se jí otevřela dokořán
a všechny myšlenky se vypařily, když jeho jazyk přistál mezi jejími
záhyby. Po jeho lehkém, škádlícím olizování a polibků, položil svůj
jazyk do dolní části její pochvy a pak jí lízal nahoru.

„Zasraně chutnáš delikátně,“ Lakeiny nohy se instinktivně pokusily

sevřít, když jeho jazyk vklouzl do její kundičky, neschopná zvládnout
erotický pocit. Nicméně, zatlačil její stehna zpět dolů a držel je pro
sebe široce, aby se dostal hlouběji do jejích záhybů. Dlouhé tahy
pokračovaly, jak se propracovával hlouběji do její štěrbiny. Hlava jí
spadla dozadu, kňučela hlasitě, když svým jazykem do ní hluboce
zajížděl. Usmívající se proti ní, spokojený sám se sebou, Vincent se
přemístil na její klitoris. Natáhla se pro něj, popadla hrst jeho vlasů do
jejích rukou a pevně je stiskla.

„Vincente!“ řekla se zasténáním. Každou chvíli ji čeká orgasmus.

Ještě jednou, naposledy, než vstal a strhl své kalhoty, jí přejel po celé
délce. Zasténal, když studený vzduch udeřil na jeho tvrdou délku.
Když se natáhl a popadl ji za kotníky a pak ji pomalu začal tahat dolů
na okraj postele, v tu chvíli se Lake honilo hlavou jen málo myšlenek.

Chystá se mě zasraně zabít že?

Popadl její jehlové podpatky, hodil je do vzduchu a lehce ji políbil na

pravou nohu, když její zadek dotáhl na konec postele.

„Ty jsi tak zatraceně sexy,“

„Kur-“ křičela, než si zakryla ústa, roztáhla nohy a on zajel penisem do

ní, jedním rychlým a přesným pohybem.

Chvíli tam jeho ptáka nechal, držel ji stále za stehna, nechávajíc ji se

přizpůsobit jeho velikosti, než se vytáhl na půli cesty ven a pak zpět
zajel. Jeho tahy byly dlouhé a pomalé začínajíc se zrychlovat, protože
oba balancovali na hraně po tak dlouhém čase.

„Tvrději,“ zasténala, chtěla ho hlouběji uvnitř ní, neschopná

odpovídat na jeho výpady v této pozici. Jedna z jeho rukou se
přestěhovala ze stehna a stáhla vršek šatů, odhalujíc její ňadra. Stiskl
jedno, jak ji držel za stehno pevněji, zvedl rychlosti při tlačení se
tvrději a tvrději do její kundičky.
„Kurva, baby, udělej se pro mě,“ zasténal, štípajíc její bradavku. To
bylo všechno, co Lake potřebovala, ztratit veškerou kontrolu,
orgasmus rozproudil její tělo na nejvyšší stupeň a způsobil, že se její
kundička svíjela v křeči na jeho ptákovi, který byl také poslán přes
okraj. Kousla se do prstu, snažíc se utišit své výkřiky, jak jeho tahy
pokračovaly, oba se třásli, jak jejich orgasmy jimi projížděly. Její oči se
zavřely z toho oparu. On se mě snaží zabít.

Po chvíli, co se pokoušel srovnat dech, se natáhl pro šaty omotané

kolem jejích boků, posadil se, aby ji je mohl přetáhnout přes hlavu.
Políbil ji na ústa, zajel jeho jazykem dovnitř, aby si tak nárokoval její
další část.

„Já tě tak zastraceně moc miluju,“ Lake srdce zabolelo, když znovu
vyslovil ta slova a pak si vlezl do postele a přitáhl si ji k hrudi. Něco jí
stále drželo od toho mu to říct. Nebyla si jistá, zda chtíč a sex mezi
nimi způsobilo, že ho měla ráda víc, než obvykle.

Tentokrát se navíc tolik nekrotil. Jeho druhá stránka pomalu začínala

objevovat, ale viděla ho, jak s tím bojoval a mučil se, aby se udržel na
uzdě. Lake věděla, že nechtěl, aby jeho temná strana na ní ještě
někdy působila, tím jí ukazoval, jak moc ji opravdu miloval a staral se
o ni. Avšak s tím, jak rychle se to vystupňovalo od jejich posledně,
nevěděla, kolikrát budou spolu šukat, než se Ellina slova se stanou
pravdou.

„Vincente…“ kousla se do rtu, otočila se na záda, aby se na něj

podívala. Něco jiného jí také trápilo a ona nevěděla, jak mu to říct
jinak, než že s tím vyjde na jeho.

„Jak je možné, že mě miluješ? Nejsem Italka,“

„Takže? Co to kurva má znamenat?“ podíval se na ni zmateně.

„Jen jsem si myslela, že bys chtěl být s někým, kdo má italskou krev,
kvůli rodině a jejich pravidlu, že pouze Ital může být mafián. Bylo
hloupé se zeptat. Myslím tím, že jsme ani spolu nebyli…“ hlas jí
odešel dřív, než zavřela pusu a otočila se na bok. Neměla se ho na to
ptát. Řekl ji, že ji miluje, a ne, že se chce se s ní oženit. Přesto,
nemohla vidět Vincenta s nikým, kromě jeho vlastního druhu pro
život, když pro něj rodina představovala všechno. V budoucnu by
jednou určitě chtěl i syna, který by šel v jeho stopách. To byla věc
rodiny Vitale a já ji ničila.

Vincent otočil jejími zády, aby se na něj podívala, dávajíc jí najevo,

kam to povede.

„Víš, že Nerova matka nebyla Italka? Pravidlo `jenom Italové´ se už

v rodině prakticky neuplatňuje. Kdysi člověk musel míz sto procent
italské krve, aby se mohl být mafiánem, ale to prostě není už reálné.
Teď už na tom nezáleží,“

„Opravdu?“ zeptala se, snažíc se, aby to znělo lhostejně.

„Ano,“ políbil ji, než ji převalil zpátky na její bok „s příjmením Vitale se
navíc stáváš dostatečnou Italkou,“ Lake se usmála, když ta slova říkal.

„Zůstaň tu se mnou i ráno. Nerada se probouzím bez tebe,“ řekla

ospale, zatímco mu usínala v náruči. Přitáhl si její nahé tělo blíž k
němu.

„Neopustím, baby. Už ne,“

Padesátá první kapitola

Lake se přetočila na bok a její mysl se začínala probouzet, když se
dotkl pevného těla vedle sebe. Bylo to vůbec poprvé, kdy se
probudila vedle něj, dokazujíc, jak daleko jejich vztah došel. Lake
spolkla knedlík v krku, při pohledu na dokonalého, spícího Vincenta.
No, do prdele. Vincent si jí ospale přitáhl k sobě, na své nahé tělo.
Snažila se vykroutit z pod jeho paže, myšlenky o jejich vztahu ji až
příliš namáhaly, ale on jí to nedovolil.

„Spi,“ zabručel Vincent, jak se snažila nevzdávat.

„Ne, já potřebuju –“ napjala se, snažíc se ho od ní odstrčit „vstát,“ on

se ale ani nehnul.

„Ne, to ne,“

„Ano!“

„Ne,“ zakončil Vincent. Lake si povzdechla.

„Vincente, musím vidět Adalyne a říct jí, jaká jsem hrozná nejlepší
kamarádka,“ když to řekla, Vincent se nad ni naklonil a ještě blíže si ji
přitáhl.

„Takže, ty jsi hrozná nejlepší kamarádka jen proto, že jsi šukala jejího
bratra? Dvakrát?“

„Ach, můj bože,“ Lake si zakryla oči. Slyšet ho to nahlas říct, se cítila
ještě hůř. Nejhorší zasraná kamarádka vůbec.

„Sračky se stávají,“ odkryl jí oči, vzal ji za ruce a přitiskl je na matraci

nad ní „A, Lake, já jsem ti zrovna neusnadnil, abys mě nešukala, tak
hoď vinu na mě,“ dívala se na něj a přemýšlela nad tím, jak je možné,
že ho to nevyvedlo z míry, že spal s nejlepší kamarádkou své sestry.

„Takže, ty se vůbec necítíš špatně za to, co se mezi námi stalo?“

„Lituju toho, že tě miluju a miluju tě šukat? Kurva ne,“

Sakra, když to tak vezmete… Dobře, možná z Vincentova hlediska to

nebylo tak špatné, protože dobře, byl to Vincent, a to, co on dělal,
bylo vždy ošemetné. Nemluvě o tom, že byl Adalynin bratr a ona mu
vždycky odpustila. Lake si lehla zpátky a zkousla si ret.

„Můžeme si dát rychlovku,“

„Ne!“ Odtlačila se zpod něj tak rychle, jak jen to šlo, než by se její
mysl přeorientovala.

„Už tak půjdu do pekla a já bych radši, kdyby to nebyla Adalyne, kdo
mě tam pošle,“ Vincent zabručel, vstávajíc z postele.

„No, tak to si pospěš a oblékni se. Nedovolím své sestře, aby byla
kazišuk. Pokud s tebou budu chtít spát, tak taky budu,“ tohle přiznání
ji možná trochu potěšilo. Jsem tak v prdeli.

~~~

„Kde je Adalyne?“ zeptala se Lake Vincentovy matky a Adalynina

otce, kteří seděli v obývacím pokoji, sledujíc televizi. Carla se usmála.

„Je nahoře ve svém pokoji. Ráda tě vidím, zlato,“ řekl Carla a Lake se
úzkostně usmála při myšlence, že bude čelit své nejlepší kamarádce
po nějaké době.

„Chceš, abych šel s tebou?“ zeptal se Vincent a vzal ji za ruku,

uklidňujíc jí. Zavrtěla hlavou, dívajíc se na zem.

„Ne, měla bych to udělat sama,“ zamířila ke schodům a dobře slyšela

Carlin tón značící strach, když se ptala, co se děje.

Vincent se svalil na pohovku, dávajíc si nohy na stůl.

„Nic se neděje. Lake se jí jen chystá říct, že je moje přítelkyně a žije se

mnou,“ Lake musela ztuhnout, když uslyšela, jak lehce to Vincent
říkal. Zatraceně, Vincente! Neměl žádný stud.
Přinutila se jít k Adalyniným dveřím, protože otočit se a čelit
Vincentovy matce, bylo stejně těžké, jako přinutit se jít k Adalyne.
Zaklepala a vešla dovnitř. Adalyne se zaječením vyskočila z postele.
Když poznala Lake, přeběhla přes pokoj a láskyplně ji objala.

„Kde jsi sakra byla?!" udeřila jí do paže a pořádně ji ještě jednou

objala. Lake si to objetí užívala; tohle je naposledy předtím, než naše
přátelství skončí.

„Hm, musím ti něco říct,“

„Jo, musíš! Musíš mi říct, proč jsi zmizela na tak dlouhou dobu bez
toho, abys dala vědět nebo odpověděla na moje zprávy,“ Adalyne jí
znovu plácla přes ruku.

„Pojďme si sednout,“ Lake si sedla na postel a Adalyne se svalila vedle

ní s trochu naštvaným pohledem. Musela se kousnout do rtu, ale
prostě nevěděla, kde začít. Začátek. Ona potřebuje slyšet všechno.

„Den po Nerově maturitním večírku, jsem zjistila, že můj otec dlužil

Dantemu spoustu peněz. Tak jsem udělala jedinou věc, kterou jsem
mohla udělat a nabídla mu, že to za něj splatím. Dala jsem mu
všechny své peníze na vysokou školu, ale to nebylo dost, takže jsme
udělali dohodu, že budu pro něj pracovat,“ zhluboka se nadechla,
když se jí začal rozmazávat zrak „ta práce nebyla zrovna legální a
nebyla jsem hrdá na to, co jsem dělala. Byla jsem tak v rozpacích a to
byl důvod, proč jsem ti nic neřekla,“ otřela na slzu, která jí stékala po
tváři „pak to Vincent zjistil a pomohl mi dostat se z toho. Během té
doby jsme–“ nemohla najít to slovo „jsme se sblížili. Nemyslela jsem,
nebo dokonce chtěla, aby se to stalo, ale stalo se to a to je důvod,
proč jsem se od tebe držela dál. Nemohla jsem ti čelit. Jsi moje
nejlepší kamarádka, Adalyne a mám pocit, že jsem tě zradila. Je mi to
tak líto,“
„Taaakže,“ - Adalyn zvedla obočí – „znamená to, že teď nepůjdeš na
vejšku?“

„Adalyne, neslyšela jsi mě? Já a Vincent jsme spolu,“ chtěla do ní

bušit. Uhoďte mě do tváře, nebo tak něco! Adalyne pokrčila rameny.

„Ale no tak, věděla jsem, že se to stane,“

Co? „Věděla jsi?“

„Jasně, nejsem hloupá. Myslela jsem si, že se něco stalo tu noc, co

jsme šly do Poisnu a odmítla jsi mi to říct,“ Adalyne zvedla ruku
„mimochodem, teď si to můžeš pro sebe nechat. Nepotřebuji vědět,
co se stalo,“ Lake se trochu začervenala, než jí objala.

„Jsi nejlepší kamarádka, jakou bych si mohla jen přát, vlastně si tě ani
nezasloužím,“

„Ale, ticho,“ řekla Adalyne „ale neodpověděla jsi mi. Stále odcházíš na
vysokou školu?“ s povzdechem obě spadly zpátky na postel.

„Ještě jsem si to všechno nesrovnala,“ Vincentova dohoda zněla, že

kdyby chtěla, nechá ji odejít na jakoukoliv školu, kterou by chtěla, bez
ohledu na to, jak daleko by byla. Skutečností, že jí to sám nabídl a
ukázal tím, jak je nesobecký, to jen stěžovala.

Lake věděla, o čem přemýšlí – ty dvě byly kamarádky tak dlouho, že

nebylo těžké to uhodnout.

„Miluješ ho?“

„Já nevím,“ zašeptala. Adalyne se odvrátila od stropu k ní.

„Myslím, že to bude těžké. Je to čurák,“ Lake se zasmála a Adalyne

také. Obě se smály tak tvrdě a po tak dlouhou dobu, že zapomněly,
proč se vůbec na prvním místě začaly smát.
Adalyne byla arašídové máslo na její želé, brambůrek k jejímu dipu,
třešnička na jejím dortíku. Je to dobrý pocit zase vidět svou nejlepší
kamarádku. Ty dvě mluvily o všem, co jim uniklo z života té druhé za
to, co se zdálo jako celé hodiny a Lake nebyla připravena na to, aby v
dohledné době skončily. Vincent a Nero museli znovu pracovat ten
večer v kasinu, aby si vynahradili noc předtím. Kdyby se nemohla
odvrátit od této skutečnosti tím, že by se bavila, chystala se zavolat
zábavu k ní. Lake se na ni usmála, kolečka v hlavě se jí točila,
pomyšlením na to, co bude dnes večer dělat.

„Nebudeš věřit, kdo žije vedle Vincenta,“

„Kdo?“ zeptala se Adalyne.

„Elle. Nechceš někdy přijít, až budou kluci v práci?“ Nero mě asi bude
nenávidět.

„Ó můj bože, ano! Měly bychom pozvat taky Mariu a Chloe,“

„Ty jsi génius, Adalyne," Lake se škodolibě zasmála, zatímco

procházela seznam kontaktů a pak stiskla tlačítko `volat´ u Elleina
jména.

Nero mě bude zasraně nenávidět celou svou bytostí.

Padesátá druhá kapitola

„Jak se to kurva stalo?“ Nero se podíval na Elle, když Vincent přišel s
Lake a Adalyne.

„Do prdele, to je šílené!“ Adalyne vběhla do bytu, šla rovnou ke

skleněné zdi a položila ruce i obličej na sklo, aby se pokochala
výhledem na město.

„Neboj se. Chloe a Maria jsou taky na cestě,“ Elle dala Nerovi pusu na
tvář, zatímco on provrtával Lake očima.
„Později ti to vynahradím,“

„To si kurva piš, že vynahradíš,“ Nero se na ni díval tím způsobem,

který jasně zdůrazňoval, že to myslí vážně.

Lake uslyšela něco na druhé straně dveří a pozorovala Vincenta, jak

šel a otevřel je. Amo a Chloe byli na druhé straně dveří a smáli se.

„Uvidíme se později,“ Amo se na ni zazubil, dávajíc vědět, že on bude

tím, kdo ji taky vezme domů. Chloe se na něj ohlédla a usmála se.

„To zní dobře,“ Lake ještě nikdy neviděla Ama se usmát, ne tak, jako
teď. Za tu krátkou dobu, co Chloe zná, netušila, že i ona se umí tak
široce smát. Do toho, tým Amo!

Chloe přešla do místnosti, plaše všechny zdravíc, než utekla s Elle

najít Adalyne, která byla, kdesi v bytě. Lake šla s nimi, ale její ruku
popadl Vincent a přitáhl si ji do žhavého a až příliš rychlého polibku.
Lehce jí poplácal po zadku, než od ní odtáhl ústa.

„Buď hodná,“ řekl.

„Jo, a žádný hloupé nápady, které bys chtěla Elle vnucovat,“ varoval ji
Nero. Lake vyběhla do půli cesty nahoru po schodech, mimo
nebezpečí dříve, než oběma odpověděla.

„Nic neslibuji!“ chichotala se zbytek cesty po schodech, než našla

Adalyne sedíc v dolní části obrovské, prázdné vany. Adalyne vypadala,
jako by se chystal plakat.

„Já se takhle nikdy koupat nebudu,“

~~~

Vincent sledoval Lake se smát, což ho samotného donutilo se

usmívat. Nero na něj ukázal prstem.
„Ona sama je problém. Myslíš si, že je roztomilý, když dělá takový
hovadiny a ty jí v tom ještě povzbuzuješ?“ řekl

„Je to roztomilý,“ přiznal Vincent. To byla jedna z mnoha věcí, která

ho k ní lákala, zvláště když nedělala věci, které by jí mohly zabít. O to
lepší byl pocit, že Nero by ji nejradši uškrtil, ale nemohl.

„To je,“ přitakal Amo. Nero obrátil oči v sloup.

„Pojďme, než se rozhodnu, že tady s nimi zůstanu, abych na ně

dohlédl,“

„Mohl bych zůstat," navrhl Amo, očividně ochotný nabídnout své

služby.

„Ne, to kurva nezůstaneš,“ řekl Vincent a vytlačil ho ze dveří „to

kurva ne. Ještě bychom se vrátili a našli bychom tě, jak je tady klátíš,“
Amo na Vincentovu výzvu radši nereagoval, dokonce to ani
nevyvrátil.

A právě z toho důvodu, Amo nikdy nebude s Lake sám.

~~~

Všechny se měly skvěle, seděly nahoře na podlaze, jedly pizzu a dívaly

se na obrovskou televizi, kterou Elle Nera přiměla dát do ložnice, aby
mohla sledovat všechny své oblíbené filmy v posteli. Vlastně ani
nebyly všechny: Marie se udělalo špatně od žaludku a tak zůstala
doma.

Lake spolkla obrovské sousto pizzy.

„Takže, Chloe, líbí se ti Amo?“ Chloe se na ni podívala s rudým

obličejem.

„N-ne, je to jen můj kamarád,“

„Vincent byl taky na první pohled jen můj kamarád,“

„Tak to není,“ odvětila Chloe a sklopila oči na podlahu, stále červená

v obličeji.

„No a co Lucca? Líbí se ti?“ zkusila to znovu. Chloe na ní pohlédla a

její oči se rozšířily.

„V žádném případě. On – on mě děsí,“ řekla, zatímco Chloe se

soucitně usmála.

Chudák holka ještě nevěděla, co přijde, ale musela ji alespoň varovat.

„Vincent mě taky děsí,“ řekla. Chloe hlasitě polkla a dala si do úst

další kousek pizzy. Najednou se odněkud ozvalo bouchnutí. Lake se
rozhlédla, ale její kamarádky očividně nic nezaregistrovaly.

„Psst…“ řekla tiše, tlumíc televizi dálkovým ovladačem. Všechny

umlkly do mrtvého ticha. Ozvala se další dvě zabouchání. Ale nebylo
to obyčejné zabouchání, ale tlumený výstřel a následné otevření
hlavních dveří.

Tváře jejích kamarádek na ni hrůzou hleděly, jak jejich srdce hlasitě

tloukla.

Její instinkty jí nakoply: věděla, že musí něco udělat, než tam jen
sedět a zemřít.

„Koupelna,“ řekla neslyšně více než šeptem, dávajíc jim signál, aby se
pohnuly. Šokovaná Chloe se ani nehnula, takže se Elle připlazila k ní,
tahajíc za její košili, aby se pohnula. Nakonec se sunula dopředu a
Lake lezla za nimi. Když se plazila kolem postele, rychle natáhla ruku a
vzala Ellin mobil z matrace. Adalyne byla první, kdo se přiblížil ke
koupelně. Pomalu otevřela dveře, aby se zabránilo jakýmkoliv
zvukům, a Chloe a Elle se plazily za ní. Lake byla poslední.
Když vlezly dovnitř, její mysl rychle procházela všechny možné
scénáře. Všechny se končily množstvím prolité krve.

Zavřela za sebou dveře a rozhlédla se po něčem, co by si mohla vzít

na obranu.

Nic.

Zůstal jen jeden scénář. Podala Elle telefon a pak jim všem pošeptala,

„Zavolej Nerovi. Pak si vlezte do vany, aby vaše hlavy byly dole,“ Elle
spěšně stiskla tlačítka, dala si ho k uchu a zároveň se snažila dostat
ochrnutou Chloe do vany. Lake se otočila zpátky ke dveřím, cítíc jak jí
utíká příležitost.

„Kam jdeš?“ řekla Adalyne drsně, když se položila do vany. Lake

položila ruku na kliku.

„Nero, někdo t-tu je. Myslím, že mají zbraň,“ zašeptala Elle do

telefonu a snažila se neplakat.

„Lake!“ Adalyne se snažila vylézt, ale Elle jí v cestě bránila, snažíc se

udělat Chloe prostor.

Lake vyšla ze dveří a podívala se na své kamarádky: na slzy stékající

po Adalynině tváři, na Elle, která ji konejšila. Najednou jí docházela,
proč jí přijde, že jsou si s Elle tolik podobné. Každá zažívala trýznivě
chvíle mučení.

Příliš obeznámena s děsivým scénářem, jako byl tento, její instinkty jí

velely chránit Chloe a teď i Adalyne. Předtím si toho nikdy nevšimla,
protože Elle byla s Nerem šťastná, ale teď viděla všechny ty jizvy
z minulosti. Lake přivřela dveře, až viděla jen na Chloe, která seděla
se skleným pohledem ve vaně a držela si nohy u hrudi.
Lake věděla, že mučení, kterým si prošla ona a Elle, by se nikdy
nedalo přirovnat k bolesti a trápení, které si prožila Chloe. Na světě
neexistovalo nic, co by její jizvy schovalo.

Zavřela dveře a zamkla za sebou.

~~~

Nero vytáhl telefon z kapsy.

„Tady jsme. Lake už…“ Vincent viděl záblesk šílenství, když se Nerovi
podíval do očí.

Cítil v kostech, že se děje něco špatného.

Běžel k výtahu a každého, kdo mu zatarasil cestu, jednoduše

odstranil.

„Vypadněte!“ zavrčel na oba muže a vrhl se ke stroji, aby rychle zadal

kód.

Nero a Amo byli hned za ním, vyhazovali ohromené muže z výtahu a

nechali je spadnout na zem. Dveře se zavíraly, jak jejich těžké dýchání
naplnilo vzduch.

Bože, zasraně se neopovažuj mi ji vzít.

~~~

Při pohledu na ložnici ji zaplavila úleva, že se střelec ještě nedostal po

schodech nahoru.

Už bylo příliš pozdě, aby Adalyne odešla a riziko pro Elle a Chloe bylo
příliš velké. Dveře do koupelny by mohly být snadno rozbitelné
jediným výstřelem ze zbraně, ale měla šanci je zachránit. Kdyby se jí
podařilo rozptýlit střelce, dokud by nepřišla pomoc, mohla by
zachránit jejich životy. Prostě to byla cena.
Mysli, mysli, mysli. Plížíc se po podlaze, šla rovnou do Nerovy a Elliny
obrovské šatny, popadla lampu a přidržela si ji u hrudníku. Pak se
schovala za dveře od skříně, nechávajíc je otevřené. Vrzání schodů jí
znělo v uších. Lake sevřela lampu, soustředíc se na své klouby a
konečky prstů, které strašně zbělaly, když zírala na otevřené dveře
před ní. Vrzání přestalo.

Buď silná. V ložnici byly slyšet tiché kroky.

Zhluboka se nadechla a nohou zabouchla dveře od skříně. Těžké

kroky se okamžitě vydaly jejím směrem.

Jsi silná. Dveře se otevřely.

Lake najednou cítila klid, i když věděla, co ji čeká. Obětuje se pro její
nejlepší kamarádku, ochrání toho, kdo si zaslouží ochranu a zlomená
dívka, na kterou by nikdo neměl položit ruku, bude toho všeho
ušetřena.

Dveře se rozletěly a ona začala hlava nehlava bít temnou postavu,

která vešla do místnosti. Ozvaly se dva výstřely.

~~~

Výtah stoupal nahoru. Byli zamčeni, dokud se nezastaví.

„Co se sakra stalo?“ zavrčel Vincent na Nera. Nero stiskl telefon a

vytočil Luccovo číslo.

„Než zavěsila, říkala něco, že do bytu vloupal někdo s pistolí,“ Vincent

zíral na dveře stroje.

„Lucco, jsi tam?" zeptal se Nero s nadějí v hlase. Jeho hlas pak naplnil
malý prostor a všechna naděje byla pryč.
„Holky. Někdo se vloupal dovnitř. Jsme ve výtahu…“ řekl nakonec.
Vincent stiskl čelist, až to bolelo. Amo sevřel ruce, chtějíc vědět i to,
co Vincent by raději neslyšel.

„Kde je?“

„První patro,“ Nero drtil mobil v ruce. Lucca byl jejich poslední nadějí.
Teď nemělo smysl volat někoho jiného. Dante nebo kdokoli, kdo by
mohl být v jeho kanceláři nebo v bezpečnostní místnosti, by dorazil
ve stejnou dobu, jako oni. Přistoupil ke dveřím, jeho tvář byla jen
palec od nich, bylo to jako věčnost.

Otevři se!

Otevři se!

Otevři se!

Otevři se!

Kurva! Výtah se zastavil. Dveře se začaly otevírat. Vincent protáhl své

tělo ven.

Všechno se začalo rozmazávat, když běžel chodbou a spatřil tělo jeho

známého na chodbě. Běžel přes rozbité dveře a po schodech nahoru.
Ve chvíli, kdy jeho oči přistály na Lake, tělo mu ovládl vztek.
Vincentova mysl ztratila veškerou kontrolu a přijal ji, znovu pozdravil
svého starého přítele.

~~~

Lake úspěšně poranila vetřelce lampou natolik, že zbraň spadla na

zem, ale ne, aby spadl on sám.

Utíkej! Rozhodla se otevřít dveře, když se podívala na zbraň jedoucí

po podlaze.
Kdyby ho vylákala ven a možná dolů, nemusel by se vůbec dostat do
koupelny.

Zvládla to jen zčásti, než ji jeho tělo strhlo na zem. Sáhla po lampě,
aby se ho znovu pokusila trefit lampou, ale útočník jí rychle popadl a
otočil čelem k němu.

Tváří v tvář vetřelci, který se na ní díval, mohla říct, že je to mafián.

Ten pohled v jejich očích pokaždé poznala.

„Kde kurva je?“ zeptal se.

Seru na tebe! Podívala se na něj a bojovala zuby nehty, kopala,

škrábala a dokonce se jí ho podařilo kousnout, když se jeho ruka
dostala příliš blízko.

„Ty malá děvko!“ Zařval, tisknouc ruce na její krk. Žádné kopání ani
škrabání nemohlo vyprostit její krk z jeho rukou. Začala cítit, jak z ní
život utíkal…

Pomalu…

Pomalu…

Padesátá třetí kapitola

Všechno bylo rozmazané, její životní síla byla téměř pryč. Neviděla
ho, ale cítila, že se něco změnilo. Tlak byl pryč, těsnost kolem krku
necítila.

„Lake,“ Amo jemně zavrtěl její bradou. Lake na něj zamrkala, než se
rychle posadila a popadla svůj krku.

„Jsi v pořádku? Kde jsou holky?“ zeptal se Amo, pomáhajíc jí se

posadit rovně.

„Jsem v pořádku! Jsou v koupelně,“ promluvila chraplavě.

Všechno, co chtěla, bylo se ujistit, že jsou v pořádku. Když se vzdálil
z jejího zorného pole, byla konečně schopná se rozhlédnout. Nero byl
už u dveří do koupelny, kopal do nich, aby se otevřely. Amo byl hned
za ním, jak šli dovnitř. Její oči se přesunuly a hrůza ji naplnila při
sledování, jak Vincent násilně bil muže na kaši, ten blázen byl pokrytý
krví po celé hlavě. Její pohled se přesunul ke schodům, kde viděla
Luccu běžet po schodech.

„Neopovažuj se zabít toho hajzla,“ zakřičel Lucca na Vincenta.

Jeho divoké oči se konečně setkaly s jejími, po zádech se jí rozlil mráz.

Přistoupil k ní blíž, Vincentův pohled pomalu změkl. Padl před Lake na
kolena.

„Baby, prosím, neboj se mě,“ slzy zaplavily její oči, hrůza z toho, čím si
prošla, si nakonec vybrala svou daň. Jeho teplé objetí jí obklopilo a
ona se roztavila do jeho kůže. Lake byla konečně v bezpečí. Znovu
uslyšela kroky, muž oblečený v obleku, kterého ještě neviděla, přišel
po schodech a v ruce držel pálku.

„Kurva, chlape. Dostal Ala. Měly bychom to uklidit…“ jeho hlas se

vytratil, když viděl scénu se všemi dívkami. Lucca mu vzal pálku z
rukou.

„Díky, Sale,“ pak jí namířil na mužovu nohu, ležícího na podlaze. Zvuk

kostí praskajících na tisíce kousků, byl nejhorší zvuk, jaký si mohla jen
představit. Držela si ruce přes uši, snažíc se přerušit hluk, když strčila
tvář do Vincentovy hrudi.

„Dost!“ zařval Vincent. Lucca rozbíjel pálkou mužovu druhou nohu.

„Do prdele! To stačí!“ Amo byl další, kdo začal křičet. Lucca napřáhl
pálkou ještě jednou, ale zastavil se ve vzduchu, jeho pozornost
zaujala scéna v koupelně. Lake vykoukla hlavou, aby viděla Elle ve
stejné pozici jako jí, když byla v Nerově náručí. Adalyne stála, utírajíc
si slzy na tváři a bradě. Chloe byla stále ještě ve vaně s prázdným
pohledem na její tváři, když se dívala na Luccu s pálkou v ruce. Lucca
stiskl krk pálky.

Sotva se jí podařilo otočit hlavu pryč od té scény, znovu uslyšela zvuk

praskání kostí.

Dokud neslyšela zvuk padající pálky na zem, nevzhlédla. Lucca se

zhluboka nadechl, používajíc obě ruce, aby si uhladil zpět volné
prameny jeho dlouhých, černohnědých vlasů, které se mu dostaly do
obličeje.

„A teď, to kurva stačí,“ polkla knedlík v krku, přemýšlejíc, kolik

nočních můr z toho bude mít. Je to stvůra. Lake slyšela Elle, jak mu
tak říkala, Stvůra, přičemž nejdříve brala tu přezdívku jako vtip, ale
hned potom plně pochopila, že ve skutečnosti, to nebyl žádný zasraný
vtip. Adalyne byla první, kdo se pohnul.

Pomalými kroky prošla kolem Luccy a ocitla se vedle Lake.

Svalila se hned vedle nich a uvěznila Lake v objetí.

Vincent je obě objal dohromady, umisťujíc polibky na obě jejich

hlavy. Adalyne začala znovu plakat, prolomujíc objetí a začala jemně
třást s Lake.

„Měla bych tě zabít za to, co jsi udělala!“ všichni ztichli, dívali se na ni.

„Co udělala?“ zeptal se Vincent, na to, nad čím přemýšlel každý

z nich.

Neříkejte mu to! prosila ji očima.

„Řekla nám, abychom se dostaly do koupelny, ale pak nás tam zamkla
a odešla,“ Adalyne ji znovu pevně objala.
Zatraceně, Adalyne. Lake pěvně stiskla Adalynino tělo. Byla ráda, že
poslední vzpomínka na ní nebude, jak plakala a snažila se uniknout z
vany. Elle, která se snažila přivést Chloe k životu, vstala a šla do
ložnice, ale zastavila se a podívala se na Luccu, který kouřil cigaretu.
„Nemysli na to, že mi řekneš, abych jí típnul. Nemáš zasrané ponětí,
kolik schodů jsem musel vyběhnout,“ Luccův hlas byl chladný.

„To jsem nechtěla,“ Elle rychle proběhla kolem něho, přesně jako
Adalyne a pak opakovala to samé tím, že se složila k ní dolů a objala
jí.

„Děkuji ti,“ zašeptala. Lake ji objala, protože věděla, že jí děkovala

více za záchranu Chloe života, než jejího vlastního.

„Není zač,“ Elle vstala a zamířila zpět do koupelny a Lake se podívala

na Vincenta. Bylo mu napsáno ve tváři, že se mu nelíbilo, jak riskovala
život. Amovi a Elle se podařilo dostat Chloe z vany.

„Pojďme tě dostat domů,“ Amo si sundal sako a přehodil jí ho přes

ramena, dávajíc si pozor, aby se jí nedotknul. Chloe si přitiskla sako
těsněji k sobě a šla za Amem. Lake si všimla tichého poděkování,
které k ní Amo vyslal.

Viděla i vyděšený výraz v Chloeiných očích, když prošla kolem Luccy.

Viděla Luccovo zírání: vypadal zuřivě.

Amo a Lucca byli dva různí lidé, bojující za jednu zlomenou dívku.
Amo se kvůli Chloe změnil, stal se lepším člověkem. Lucca se ale
nechystal nic měnit, ukazoval jí muže, kterým skutečně byl.

„Sale, vezmeš Adalyne domů?“ zeptal se Vincent, snažíc se prolomit

napětí ve vzduchu.

„Jasně,“ odpověděl. Adalyne dala Lake a Vincentovi poslední objetí,

než vstala.
„Hm, je mrtvý?“ zeptala se a ukázala na útočníka. Lucca na něj hodil
nedopalek.

„Ne, potřebuji ho živého,“

To není strašidelný, vůbec… Adalyne se ušklíbla.

„`Ne´ by mi úplně stačilo,“ řekla a rychle se vzdálila. Vincent vstal z

podlahy, pomáhajíc Lake se zvednout.

„Říkal něco?“ zeptal se Lucca, a s rychlým mávnutím zapalovače si

zapálil další cigaretu.

„Jen se ptal, kde je,“

„Maria se chystala přijít, ale onemocněla,“ řekl Nero Luccovi, co zjistil

od Elle.

Lake si myslela, že to byla Maria, kvůli komu sem útočník přišel. Ona
a Elle byly přítelkyněmi vojáků, nikdy by se neodvážil jen se jich
dotknout. Lucca si dlouze popotáhl.

„Postarám se o toho hajzla,“

„Jo, zbraň je v šatně,“ podotkla. Vincent zavrčel, vzal ji za ruku.

„Dej mi vědět, až ten hajzl promluví,“ kouř naplnil vzduch, jak Lucca
vydechl:

„Promluví,“ Lake se snažila nemyslet na to, zda si muž zasloužil to, co

ho čekalo, když všichni šli po schodech dolů. Nikdo si nezaslouží
Luccovu brutalitu.

Šla přes rozbité dveře ven, s Vincentem po boku. Nero je zastavil a

přitáhl si Lake do těsného objetí.

„Díky, že jsi ji udržela v bezpečí,“

„Není zač, Nero,“ pevně ho stiskla, když vyprchalo překvapení.

„Uvidíme se zítra, Elle?“ usmála se na ni. Elle jí úsměv vrátila.

„An–“

„Netlač na to," řekl jí Nero, vzal Elle a vedl ji chodbou zpátky „navíc si
myslím, že bude mít plno práce,“

Padesátá čtvrtá kapitola

Zatímco Lake pozorovala Elle a Nera jít chodbou jejich bytu,
Vincentova ruka ji vtáhla do jeho a dveře se za ním zabouchly.
Přitlačil její tělo ke zdi.

„Proč jsi to kurva dělala?“ Vincentovy rty se přitiskly na její. Jako

kdyby hladověl.

Nebo to bylo naopak?

„Já – Já…“ Lake se pokusila promluvit skrze jeho polibky, ale nedařilo
se jí to. Nevěděla, co říct a on jí to příliš neusnadňoval, sotva jí dal
dostatek času na dýchání. Začal líbat její tvář a pak dolů po krku,
dávajíc pozor, aby neublížil světlým podlitinám, které se již začaly
rýsovat.

„Proč?“ snažila se nebýt vyděšená z toho, jak jeho hlas zněl.

„Nemohla jsem dovolit, aby jim někdo ublížil,“ Vincentovo tiché

zavrčení rozlilo mráz po celých jejích zádech. Přejel rukama po jejím
zadku, rychle jí rozepl džíny a spolu s kalhotkami je stáhl dolů.

Při pohledu do jeho očí Lake poznala, že byl stejně vystrašený jako
ona. Byla si jistá, že sledovat někoho, koho milujete, když ho někdo
škrtí, muselo být těžké a mohla být ráda, že ten chlap nedopadl hůř.

Ale stejně se ho bála, protože věděla, že s každou chvílí je blíže své

temnější stránce.
„V-Vincente-„ Znovu ji políbil, tentokrát něžněji. Bylo to stále hrubé,
ale políbil jí pro ni, ne pro něj, což Lake v tuto chvíli potřebovala.
Většina z jejího strachu opadla, když polibek prohloubil a jeho jazyk
začal dělat všechny ty věci, které dostávaly její tělo do závratných
teplot.

Sundala si boty a rozepnula jeho vlastní kalhoty, čímž osvobodila jeho

tvrdý penis a on nečekal ani o vteřinu déle, aby jí zvedl a posunul si jí
po své délce. Lake sevřela jeho ramena a ovinula si nohy kolem něj,
křičíc do jeho ramene, šokovaná zdatnosti, kterou se mu podařilo ji
zvednout a dostat se do ní. Čekal jen chvilku, než ji opřel o zeď a začal
bušit dovnitř a ven z její horké, mokré kundičky s krátkými a rychlými
pohyby, jak ji držel za zadek. Zpočátku se jí tělem rozlévala bolest,
protože na tohle rozhodně zvyklá nebyla, ale její tělo na něj reagovalo
láskyplně.

Její bradavky se napružily a její kundička a zadek se zachvěly pokaždé,

když jeho otevřený zip do ní plácl. Zaryla mu paty hlouběji do jeho
zad, jak se hluboce vzpíral dovnitř a ven.

Vincentův hrubý hlas se vrátil k jejímu uchu, zněl někde mezi

potěšení a bolestí.

„Baby, už to nikdy znovu kurva nedělej,“ Lake hlasitě zasténala,

nechávajíc hlavu spadnout dozadu, když ucítila první známky jejího
orgasmu. Neexistovalo žádné držení se zpět, žádné prodlužování. Ona
ani nevěděla, jestli to přežije. Téměř unikla smrti a tím se vše jen
zesílilo – drsným sexem. Zajel do její křečovité kundičky svým ptákem
rychleji.

„Rozumíš mi?“ řekl, stříkajíc do ní.

„Ano!“ její sténání se proměnilo v kňučení, chtějíc, aby zpomalil. Ale i

když se do ní udělal, stále držel svůj drsný rytmus. Začal jí znovu děsit,
jak byl blíže, než kdy jindy své velmi temné straně. Cítila, jak její tělo jí
zrazovalo, užívajíc si drsnost, jak držel její vyvrcholení, dokud to jeho
neskončilo. Její dech ztěžkl a myslela si, že její srdce se chystá vyskočit
z hrudi, zatímco ji tam držel, snažíc se uklidnit. Byla moc vyděšená na
to, aby se pohnula, nejistá, zda ji drží zlý nebo hodný Vincent.

Vincent nechal stěnu držet většinu její hmotnosti. Tak, aby se mohl
natáhnout, zatahat za její vlasy a ona se na něj musela podívat. Polkla
knedlík v krku, bojíc se znovu setkat s jeho pohledem. Lake nečekala,
že uvidí vodnaté modré oči, dívajíc se na ni. Okamžitě se znovu do něj
rozpustila, neschopná vidět ho raněného.

„Vím, že jsem zvrácený a vyjebaný, ale snažím se tak moc udržet tu

mou část od tebe,“ zašeptal jí chraplavě, pevně jí k sobě držíc „Lake,
miluju tě. Nikdy nepochopíš, jak moc tě zkurveně miluju,“ jemný
polibek na rty v kombinaci s jeho slovy jí způsobilo v srdci píchnutí až
do bodu bolesti.

Myslím, že začínám chápat.

~~~

Dante kroužil tmavou tekutinou ve sklenici, jak se díval na svého

syna, Luccu, který si hrál se zapalovačem.

„Prosím, vysvětli mi, proč jsem kurva právě teď seškrabával jedno z
mých mužů z podlahy a jak se tomu zmrdovi podařilo dostat tak
blízko, aby případně zabil mou dceru,“ výtah byl naprogramován
dvěma tajnými kódy: jeden, aby vás dostal do kasina v suterénu a
další, aby vás dostal na samý vrchol, na kterém byla jeho kancelář a
pokoje pro jeho muže. Opravdová podlahová tlačítka ani zasraně
neexistovala, takže nikdo nemohl jen tak stisknout zasrané tlačítko a
puf – jste tam.

Lucca si dál pohrával se zapalovačem, kdy mluvil:

„Předpokládám, že si Al myslel, že to zvládne sám, protože
nezalarmoval nikoho jiného v bezpečnostní místnosti. V době, kdy si
někdo jiný mohl všimnout, co se děje, jsem si to už razil k Nerovi,“

Dante se napil. Debilní zmrd. Al byl vždycky domýšlivý čurák, ale byl
jeden z jeho nejlepších mužů v bezpečnostní místnosti, což byl důvod,
proč se zaměřoval na sledování výtahu a chodeb na vrcholu.

„Jak se ten zmrd dostal do výtahu?“

„Měl klíč od pokoje, takže ho Joe nechal projít,“ Dante nemusel slyšet
Luccovu odpověď, protože realitu moc dobře znal, ale stejně se
zeptal.

Opřel se v křesle a očima si přeměřoval důvěrníka Vinnyho, který

nepromluvil ani slovo, protože věděl, na co myslí. Všichni na to
mysleli.

„Byl to mafián, že ano?“ zeptal se. Lucca si začal hrát se zapalovačem

mezi prsty.

„Na první pohled bych řekl, že ano,“

Kurva. Ten zmrd ale nebyl Caruso, takže musel patřit do jiné rodiny.

„To bylo už kurva podruhé, co tu na mě Luciano zaútočil,“ Vinny

prolomil mlčení „musíš být opatrný, Dante, máme teď hodně co
ztratit a co teprve, pokud začne válka,“ Danta prásknul do stolu.

„Kurva, ale on šel po mé dceři!“ musel se zhluboka nadechnout, aby

uklidnit nervy a mohl začít logicky uvažovat. Bylo to už dávno, co byla
takhle napadena jeho nejbližší rodina a on byl příliš blízko k této
situaci, než aby to znovu viděl.

Bez ohledu na to, consiglieri měl pravdu. Poté, co se Dante stal

bossem, jeho rodina byla bohatší, úspěšnější.
Potřeboval jen něco, díky čemu by mohl rodinu Luciano [pozn.
překladu: čti Lučiáno] obvinit. Kdyby byť jen naznačil, že se na jeho
rodinu pokusili zaútočit, mohl by to být důvod k válce a zneuctění
obou jejich jmen. A co teprve válka, která by mohla o život připravit
celou jeho rodinu a blízké.

Za ta léta, kdy žily obě rodiny v míru, se zdálo, že Lucianovi měli na

Carusovu rodinu větší než velkou zlost.

Poslední válka, která mezi rodinami proběhla, byla brutální tak, že se

nakonec Lucianovi podvolili a navrhl smlouvu, podle které budou žít
v míru a s malou částí Kansas City.

Když Dante převzal jejich část města, Lucianovi se pomalu dařilo ničit
jeho novou čtvrt.

Dante se znovu napil: „Jak mám kurva něco dokázat, když jsou
mrtví?“ nemohl prokázat ani hovno, když Lucianovi sráči, co přišli do
jeho kasina, pokaždé chcípli. Lucca zaklapl svůj zapalovač.

„On není mrtvý,“

„Hm, protentokrát jste ho nezabili?“

„Ne, ještě ne,“ řekl Lucca, vstal a šel ke dveřím.

To ale měnilo celou situaci. Odteď je Lucca zodpovědný za to, co se

během té noci stalo.

„A ukliď kurva ten nepořádek,“ řekl Dante a Lucca přikývl a vyšel ze

dveří.

Ať už to bylo cokoliv, nebyla to práce pro Luccu. Bylo to kurva osobní.

Nemělo ho to šokovat, vzhledem k tomu, že Maria byla jeho sestra,
ale Lucca nebyl ten, kdo se o něco staral, když se naučil, že ti které
milujeme, by nám mohli jen ublížit. Viděl, že jednou ten pohled na
jeho tváři viděl i na sobě. Druhy pomst vypadají jinak na různé lidi, ale
byla tam vždy ta, která vypadala stejně.

~~~

Auu… Při probuzení druhý den jí bolelo hrdlo a vědění, že Vincent

není vedle ní, bolelo ještě více.

Jak ospalost zmizela, vzpomněla si, jak ji vzbudil polibkem v určitém

okamžiku, aby jí řekl, že se musí postarat o pár věcí. Lake rozuměla.
Byla si jistá, že se musel vypořádat s tím, co se stalo den předtím. Čím
víc o tom přemýšlela, tím šťastnější byla, že byla sama. Myšlenka na
to, jak ji Vincent šukal, jen krok ode dveří, jí stále dělala husí kůži.
Zatímco některá husina byla z vyděšenosti, ta ostatní byla – šukej mě
husina. Měla pravdu: pokaždé, když šukali, stalo se to více intenzivní
a méně pod kontrolou Vincentovy temné strany.

Co se sakra stalo? Bylo to jako… Lake upřímně neměla ponětí, co to

bylo, ale to rozhodně si nemyslela, že sex bude takový. Dostala se z
postele, dala si na čas v koupelně, líně se namáčejíc ve vaně dostala
bolest z jejího těla pryč. V době, kdy se dostala ven, cítila se o sto
procent lépe. No, skoro.

Myšlenky o tom, jak jí šukal, měla pořád v hlavě. Lake měla jen
strach, prostě a jednoduše. Měla strach ho milovat. Měla strach z
něho. Nejvíce ze všeho, byla vyděšená ze sexu s ním. Rychle si oblékla
župan, který visel na zadní straně dveří, zavazujíc si ho kolem pasu.

Otevřela dveře do ložnice a vyděšením se chytla za hruď, když uviděla

muže, který seděl na posteli. Vratkýma rukama si utáhla župan.

„C-co tu-“
„Posaď se, zlato,“ přikázal jí Lucca. Navlhčila si své suché rty a její
nohy se pomalu začaly pohybovat. Po včerejšku neměla chuť mu
odporovat. Jako pokaždé, jestli mě nechá žít.

Pomalu se posadila na postel. Podle toho, jak vypadal, poznala, že

měl dlouhou noc. Dnes musí mluvit jasně a srozumitelně.

„I když jsem rád, že už jsi pochopila, že by ses mě měla bát, můžeš se

uklidnit. Neublížil bych ti,“ jeho hlas zněl chladně a ona se mu musela
podívat do očí, aby si ověřila pravdu.

„Neublížíš?“ něco jí říkalo, že Lucca Caruso neodškrtával nikoho ze

svého `mohl bych zabít, pokud budu chtít´ seznamu. Byla si docela
jistá, že i jeho bratr, Nero, její jméno nevyškrtnul. Popadl ji za bradu
palcem a ukazováčkem, zastavují jí v pohybu.

„Ne, neublížím. Dávám ti své slovo,“ byla nucena se mu dívat přímo

do těch jeho šílených očí.

„Je to kvůli Chloe, co?“ Lucca na ni chvíli zíral, ignorujíc její otázku.

„Proč bys to dělala? Riskovala svůj život pro jejich?“ Lake tušila, že
bude chtít vědět, proč to udělala. Tyhle pocity a emoce, které jí
ovládly, byly jiné, než jeho, a zároveň trochu podobné, co se Chloe
týkalo.

„Myslím, že oba víme, proč jsem nemohla dovolit, aby se jí něco

stalo,“ podíval se na ni znovu a pevně stiskl její čelist, než ji úplně
pustil.

„To, co jsi udělala, byla hloupost,“ řekl znovu chladně.

Díky bohu. Byla vděčná, že se konečně mohla podívat jinam.

„Vím. Už jsem to slyšela od Vincenta, tak si to nech,“ i kdyby mohla

vrátit čas, udělala by to znovu.
Lucca se před ni znovu postavil a drsně ji chytil za bradu: „Máš štěstí, i
když mě trochu mrzí, že jsem tě ještě nezkrotil,“ Lake byla příliš
vyděšená z jeho slov, než aby to pochopila „jestli ještě někdy budeš
mít zasrané nutkání vidět Danteho, nedělej to. Přijď za mnou,“

Přikývla, věděla, že to bylo, co chtěl. Nakonec, snad už naposledy, její

bradu pustil.

„Máš možnost vybrat si nějakou laskavost. Ať je to cokoliv, stačí mě

požádat, a já udělám cokoliv, co budu moct, abych ti to přání plnil,“

„Cokoliv?“

„Cokoliv, od zabití člověka až k pomoci ti zmizet…“ jeho chladný hlas

se vytrácel, jak šel ze schodů a ven z bytu.

Lake zamrkala: bylo tohle setkání skutečné? Jediným důkazem toho

byl pocit doteku, který ještě stále cítila na bradě. Její krátké
procházky po Vincentově temné straně jí donutily cítit jemný rozdíl
mezi jeho a Luccovou špatnou stránkou.

Padesátá pátá kapitola

Lake se stále zotavovala z jejich setkání, když jí jeho slova začínala
vrtat v mysli.

Ještě mě nezlomil! Ta slova ji začala víc a víc děsit, protože věděla, že

Vincent pomalu získával moc nad jejím tělem a myslí. Snažila se
soustředit na jiné části jejich setkání. Jo, to že mi splní laskavost!

Myšlenka toho, že Luccovi jí slíbil, že pro ni udělá cokoliv, ji doslova

šokovalo. Celé to ještě doplnil fakt, že pokud by měla problém, může
přijít za ním a ne chodit za Dantem. Lucca jí řekl, že jeho dveře pro ni
vždy budou otevřené, kdyby to potřebovala, ale nevěděla, jestli
někdy nashromáždí dost odvahy, na to, aby toho využila.
Od zabití člověka k pomoci ti zmizet… ta slova jí běžela hlavou každou
chvílí. Otevíral jí cestu pryč a ona to věděla. Lake mohla nechat mafii
za sebou a ani se nerozmýšlet.

Stále vidím, že tě ještě nezlomil… Lake zakřičela úlekem, když jí

zazvonil mobil, její myšlenky najednou zmizely. Rychle popadla
telefon, aniž by se podívala na číslo volajícího a roztřeseně
promluvila:

„Haló?“

„Lake! Moje zlatíčko… moje zlatíčko…“ šeptala její máma do telefonu.

Držela telefon pevněji, strachujíc se o Pam.

„Mami, co se děje? Jsi v pohodě?“

„Ne, to je John. Prostě…“ řekla a na okamžik zmlkla „mohla bys přijet

mě vyzvednout? On odešel a vzal mi klíče. Musím odejít a dostat se
do hotelového pokoje, než on… než mě zabije,“ její máma začala být
hysterická. Lake vběhla do šatny, spěchala, aby se oblékla.

„Už jdu, mami. Hned jsem tam,“

„Děkuji, zlatíčko. Neříkej to svému otci, Vincentovi, nebo komukoliv.

Zabijí ho. Nechci, aby ho zabili,“ Lake se musela kousnout do rtu, jak
horečnatě uvažovala.

„Dobře, budu tam,“ hovor skončil. Lake se oblékla tak rychle, jak jen
to šlo. Nemám už skoro žádné čisté oblečení, blesklo jí hlavou. Kdyby
se chystala zůstat s Vincentem, musela by opravdu jít ke svému
tátovi, aby si odtamtud nějaké vzala. Tu myšlenku ale rychle zatlačila
do nejzazšího koutu své mysli, jako vždycky, když něco přemýšlela
nad něčím nepodstatným. Posledních pár týdnů bylo skutečně
absurdních.
Sešla dolů a podívala se na klíče od Vincenta auta, které byly
položeny na stole. Její adrenalin ji nakopával. Co bych měla udělat?

Za prvé: měla štěstí, že tam stále byly. Byl zjevně stále ještě v hotelu,
nebo byl venku a s někým se svezl. Chápala, proč její máma nechtěla,
aby to někomu řekla, bála se, že by Johna zabili. To byl důvod, proč
nikdy nikomu neřekla o Johnovi a bála se, že by zabili i její mámu.
Zírala na klíče od auta, věděla, že Vincent bude sakra naštvaný, že
odešla. Varoval ji, aby to nikdy znovu nedělala, ale zase nad tím
přemýšlela.

Stále vidím, že tě ještě nezlomil… Lake popadla klíče od auta,

odhodlaná dokázat, že není zlomená a nehodlá jí být.

~~~

Vincent bohužel nemohl strávit svůj den podle svých představ –

v posteli s Lake. Přál si mít tu možnost, obzvláště po tom, co ji málem
ztratil.

Nepamatoval si nic po tom, co vylezl ty schody a viděl toho zmrda, jak

ji škrtil. Všechno potom bylo černé, až dokud nespatřil její vyděšenou
tvář.

Když byl konečně schopen být s ní sám, musel jí cítit. Potřeboval, aby
byla kolem něj obmotaná a bylo jedno, že v tu chvíli v něm soupeřily
dvě strany. Nikdy si takhle za celý svůj život nešukal. V tom okamžiku
moc potřeboval někoho, kdo by mu pomohl se ovládnout.

Dobro v něm ji už šukalo, zatímco zlo v něm dostalo konečně šanci.

Nakonec se ale stejně uvolnit a svoji temnou stránku zatlačil.
Temnota konečně dostala svoji malou ochutnávku a chtěla víc,
zasraně mnohem víc.
Neměl jsem to dělat, kurva. Byl naštvaný sám na sebe, že se k ní
takhle choval, protože věděl, že byla vyděšená, ale on nebyl schopen
to zastavit. Byl tam zákaz zastavení. Prostě se měl uklidnit a dostat
sám sebe pod kontrolu, než se jí dotkl. Jenže jsem to posral.

Lake si zasloužila něco lepšího, než to, co jí udělal. Nezasloužila si být

znovu ve svém životě vyděšená. Vincent si ji ani kurva nezasloužil.
Věděl, že by ji měl nechat jít a nedávat ji možnost volby opustit ho až
ke konci léta. Nicméně, stejně jak jí řekl předchozí večer: jsem
pojebanej.

Vincent se zhluboka nadechl, uhlazujíc si vlasy. Opravdu to nebyl den

na mafiánství. Tolik otázek ohledně včerejška se na něj hrnulo ze
všech stran.

Nevěděl nic víc, než bylo zřejmé, protože Lucca se o tu situaci

postaral. Pokud nebo dokonce kdyby přišli na všechny detaily, neměl
by to vědět. Vincent byl stále jen voják, bez ohledu na to, kdo byl jeho
otec, což byl důvod, proč musel strávit den prací na nových
bezpečnostních údajích. Všechny kódy byly pozměněny a byly dány
jen určitým mužům rodiny. Byla zavedena také nová stráž v nejvyšším
patře, která stála vedle výtahu. Nikdy si tam stráž nevydržovali,
protože to bylo vždy kontrolované. Jen abyste se dostali do Danteho
kanceláře, museli jste projít dlouhou chodbou pak být vpuštěni do
bezpečnostní místnosti s obrazovkami a stráží, a až pak byste se
mohli konečně dostat do jeho kanceláře. Nemluvě o tom, že jen
kretén by jen tak vešel do výtahu a zadal kód.

Jenže někdo to udělal a podařilo se mu sejmout Ala. Vincent proklouzl

dveřmi: nemohl se dočkat, až znovu uvidí Lake. Nenáviděl ty chvíle,
kdy ji musel opustit. Kdyby to nebylo kvůli práci a nové stráží,
neopustil by jí. Rychle šel nahoru po schodech, když jí neviděl dole,
cítíc déjà vu, když tam nebyla. Kurva, ne, ne, ne! Věděl, že v koupelně
už taky nebude.

Vincent zvedl telefon a rychle ji volal. Stejně jako minule, šlo to

rovnou do hlasové schránky. Když sešel schody dolů, všiml si, že jeho
klíče byly pryč. Bezostyšně ho opustila. Šel ven ze dveří a na chodbu,
kde se zastavil před stráží.

„Dívka, světle hnědé vlasy–“ strážný ho přerušil.

„Vysoká a sexy? Jo, před chvílí tudy odešla,“ Vincent protáhl bradu.

„Kdy? Řekla něco? Všimli jste si něčeho?“

„Myslím, že před pár hodinami. Zdálo se mi, že docela pospíchala…“

Vincent už utíkal chodbou směrem k Danteho kanceláři, modlíc se,
aby Sal byl v bezpečnostní místnosti, aby mu pomohl zjistit, kam
odešla.

Zatraceně, Lake! Věděl, že něco bylo strašně špatně. Prostě to věděl,

stejně jako vždy když šlo o ní. Vincent to už tentokrát nemohl
zvládnout. Do slova ho pokaždé zabíjela, když udělala něco takového.

Proč mi to kurva dělá? Poslední dobou mu připadalo, že si to

vyloženě užívá.

~~~

Lake zabušila na přední dveře domu. Něco jí nepřišlo správné, ale

neměla zrovna čas se o to starat, bála se, že by se John mohl brzy
vrátit. Když její máma otevřela dveře, Lake si zakryla ústa, když
uviděla její šílený vzhled. Do prdele.

„Mami, jsi–“

„Ano, ano, pospěš si. Pojď dál,“ její máma ji rychle chytla za ruku a
táhla ji dovnitř. Zamkla za sebou dveře „tašky mám nahoře,“
Lake pokračovala v chůzi za svou mámou nahoru po schodech, jak jí
držela za paži, a to dost pevně. Její máma se zdála být trochu divoká a
její vnitřnosti na ni křičely, že něco je špatně. Když ji její máma vedla
chodbou ke staré ložnici, a ne do ložnice její mámy, byla zmatená.

„Tvoje ložnice je jiným směrem,“

„Spala jsem v posilovně,“ Pam položila ruku na kliku dveří a rychle

svoji dceru strčila dovnitř místnosti. Tvrdá facka ji donutila spadnout
na podlahu.

„Ty malá děvko, socko jedno,“ John plivl na její tělo. Lake se cítila z
úderu omámená, jak se podívala na svou mámu, která měla slzy v
očích.

„Mami, utíkej!“ Pak začala kopat do Johna, když se ji pokusil chytit.

Podařilo se mu dát jí facku na tvář – znovu.

„Zasraná mrdko, ani vlastní máma tě nemá ráda,“ chytil ji za vlasy a

táhl ji po podlaze „nestůj tam a kurva otevři do podkroví!“ zněl jako
bez dechu.

Pam začala plakat, když zatáhla za tkaničku a vysunula schody.

Lake se s ním snažila bojovat, jak jí slzy stékaly po tvářích. Úspěšně ho

unavila, ale Pam se připojila, pomáhala mu ji vytáhnout po
rozležených schodech.

„Mami, proč to děláš?“ vykřikla Lake a doufala, že její matka přijde k

rozumu. Ti dva se dočista zbláznili, od doby co je naposledy viděla.

„Je mi to líto, zlato. Přinutil mě, abych tě sem zavolala. Neumím

uklízet ani dobře vařit…“
„Dostaň se tam kurva nahoru!“ vykřikl John bez dechu. Lake začala
rychle lézt nahoru po schodech, když ji udeřil hlavou o jeden ze
schodů. Zabije mě, pokud se odsud nedostanu.

John nebyl natolik fit, aby vylezl po schodech, a kdyby se mohla

dostat pryč, mohla jen, dokud nezíská zpět ztracenou energii.

John na ni křičel, když šla nahoru po schodech.

„Já tě zasraně vlastním ty socko! Jsi moje, ty zasraná děvko!“ její

noha téměř uvízla, když za ní složily schody zpátky. Položila se tam na
zem, plakala, když slyšela, jak něco položili na zem, zamykajíc jí tam.

Mami, proč bys mi to dělala? Stočila se do klubíčka. Jsem tvoje dcera.

Jsem tvoje maso a krev! Vzlykala, až se pod ní utvořila loužička
prosakující podlahou.

Lake si přála, aby to byl jen sen, zoufale si přála, aby byla doma.
Přesto, domov, na který myslela, nebyl domov, kde se cítila nejvíce
doma několik let. Místo toho byl tátův dům nahrazen Vincentovým
bytem. Plakala ještě víc, její skutečné pocity konečně přicházely na
světlo.

Slibuji, že nikdy znovu od tebe neuteču. Prosím, zachraň mě.

Skutečnost, že se modlila k Vincentovi, aby ji zachránil, místo k Bohu,

jí přesvědčily o tom, že některým věcem se člověk musí poddat.
Pevně zavřela oči, aby zastavila tok slz. Miluju tě, Vincente.

Padesátá šestá kapitola

Jízda autem byla dlouhá a umíral touhou se dostat ven, když Amo vjel
na dlouhou soukromou příjezdovou cestu. Sal rychle prošel její
záznamy telefonních hovorů a viděl, že jí volala její matka. Nemusel
dlouho přemýšlet, kam jela. Jak slunce začalo zapadat, Vincent
doufal, že nebylo příliš pozdě. Nejdu pozdě.
Vincent odmítal věřit, že nenajde Lake jinak, než v bezpečí a dýchajíc.
Pak se jí chystal vzít domů a zatraceně se ujistit, že ty její malý,
zkurvený útěkářský kousky skončily. Už došel na konec svého velmi
dlouhého lana s ní a Lake se nakonec naučí, jakou si to vybírá daň
milovat mafiána.

Amo zaparkoval auto na půli příjezdové cesty a Vincent vyskočil. Za

sebou viděl světlomety a krátce nato i auto, které zastavilo za
Amovým,

Vincent a Amo vzali pár věcí z kufru, zabouchl ho a otočil se, aby
spatřil Nera a Mariu stojíc tam vedle sebe. Mluvil rychle a jasně: už
chtěl být uvnitř.

„Je mi u prdele, co dělají, ale nemáte dovoleno zabít ty dva sráče. Já

ano. Mario, potřebuji, aby ses postarala o tu mrchu Ashley, jestli je
tady,“ Ashley bylo teprve sedmnáct: tím pádem jim stálo v cestě
pravidlo `děti ne´. Jenže Maria vlastně představuje taková jejich zadní
vrátka.

Když všichni souhlasně přikývli, zamířil k domu. Plížil se k němu,

dokud si nepřidřepl před křovím, s pohledem upřeným na zadní
dveře.

Mariiny jehlové podpatky klapaly po chodníku, až se ocitla před

hlavním vchodem. Pohodila dokonale vlnitými blond vlasy a
zaklepala.

Někdo se nenápadně díval za záclonou z okna, než rychle od okna

ustoupil – pak se ozval zvuk otevírání dveří. Blbec.

Dveře se jen trochu otevřely, ale řetěz je stále trochu blokoval.

„Mohu vám nějak pomoci?“ za dveřmi se ozval slizký hlas.

„Dobrý den. Je mi moc líto, že vás otravuji, pane, ale otáčela jsem se
na vaší příjezdové cestě a moje auto se porouchalo. Jen jsem chtěla,
abyste věděl, že blokuji vaši příjezdovou cestu a bude to trvat několik
hodin, dokud se sem nedostane odtahový vůz. Jen jsem chtěla,
abyste si byl toho vědom, a omlouvám se, pokud vám to způsobilo
nepříjemnosti,“ Maria svoji roli hrála dokonale. Otočila se na
podpatku a chystala se odejít.

„Počkejte,“ zavolal hlas. Maria se zastavila a otočila se zpátky k němu,

usmívajíc se.

„Máte odvoz domů? Hezká dívka jako vy by neměla čekat,“ jeho hlas
zněl hnusněji každou chvílí.

„Můj přítel se nedostane z práce ještě hodinu. A jen třicet minut mu

bude trvat jízda sem,“

„Nechcete počkat uvnitř?“ řekl a usmál se škvírou ve dveřích.

„Ach, nechci rušit, al-“ dveře se rychle zavřely a vzápětí byl slyšet zvuk
řetězu. Tentokrát se dveře otevřely dokořán, odhalujíc muže, kterého
byl Vincent připravený zabít.

„Tak pojďte, počkáte uvnitř," řekl John a olízl si ret. Maria se

zahihňala. Vincent si byl jistý, že i na tu dálku uslyšel křupnutí nosu.

Vincent vyběhl právě v tu chvíli, následován Nerem a Amem, kteří za

sebou zavřeli dveře.

„Kde sakra je?!“ křičel na Johna, když ho kopl do břicha. John si stále
držel nos, ze kterého mu odkapávala krev.

Složil se jako kostka domina. Pak se začal šíleně smát.

„Ta socka je mrtvá!“ něco uvnitř Vincenta se zlomilo.

„Hajzle, kde je?“ začal do něj kopat, znovu a znovu tak silně, jak jen
mohl. Nero vytáhl hysterickou Pam, která se skrývala v kuchyni. Amo
zatlačil Vincenta zpátky a snažil se ho uklidnit.

„Jdi se po ní podívat, ujisti se, že je v pořádku a pak kurva zabiješ toho

hajzla,“ několikrát přikývl, jak sám sebe dostával pod kontrolu.

„Máš pravdu,“ zamířil ke schodům, snažíc se své vlastní démony

zatlačit hluboko do zákoutí své mysli.

„Mario, jdeme,“ on a Maria šli nahoru po schodech, dobře si všimli

tyče na konci chodby, která držela vchod nahoru zavřený.

Kurva!

Běžel chodbou, křičíc na Mariu, aby zkontrolovala, jestli tu je Ashley.

Vincent rychle odsunul tyč z cesty, jeho srdce rychle tlouklo. Odendal
řetěz a rozložil schody. Snažil se dostat nahoru jak nejrychleji uměl a
s každým krokem prosil Boha: ať je v pořádku, ať je v pořádku.
Prosím.

Svět se zastavil, když viděl Lake na studené, tvrdé podlaze stočenou v

klubíčku. Srdce se mu stáhlo do těsného uzlu, když se k ní natáhl,
konečky prstů zlehka hladil modřinu na tváři.

„Lake… baby…“

~~~

Lake se snažila otevřít oči, ty se ale jen bezvládně zavřely, jako by to

byl sen.

Sen začal být víc skutečný, když cítila, jak ji někdo položil na něco
měkkého. Znovu s námahou otevřela oči a setkala se s Vincentovu
tváří: ležela na své měkké, staré matraci, ne na studené podlaze.
Možná by to vážně nemusel být sen.
„Vincente…?“ Vincent jí smetl ofinu z obličeje.

„Jsem tady, holka. Všechno bude v pořádku.“ slzy jí znovu zaplavily

obličej, když si uvědomila, že byl skutečný. Naklonila se, objala ho
kolem krku a držela ho tak pevně, jak jen mohla.

„Přišel jsi pro mě,“ zašeptala mu do krku.

„Samozřejmě, že ano. Vždycky tu pro tebe budu, Lake,“ zatáhl jí za

vlasy tak, aby se na něj podívala a setřel slzu, která se jí kutálela po
tváři „proč bych pro tebe neměl přijít? Copak jsem pro tebe pokaždé
nepřišel?“

„Ano, já…“ Lake se podívala dolů a pryč od jeho intenzivních očí „jen
jsem si myslela, že tentokrát by tě to už omrzelo,“ instinkt a pocit, jí
říkali, že tentokrát to bylo jiné. Příliš mnohokrát od něj už utekla,
odstrčila ho příliš mnohokrát.

Myslela jsem, že už mě nebude chtít.

Vincentův palec zachytil další slzu.

„Nikdy mě neomrzíš, Lake. Miluju tě,“ jeho hlas se rázem změnil do

temnějšího tónu „ale až se dostaneme domů, tak si promluvíme o
tom, jak pořád ode mě utíkáš,“

Přikývla. Chápala, že to, co udělala, bylo špatné. To byla poslední

kapka. Když se jeho rty zřítily na její, nebyl to jako žádný jiný polibek,
který jí dal předtím. Tenhle polibek stvrzoval to, že byla jeho. Jeho
ústa vlastnila její po dlouhý, spalující okamžik pohlazení. Její tělo se
zachvělo, když se odtáhl a ona byla tváří v tvář s temnotou stranou
jeho samotného. Lake navlhčila rty, když na něj zírala.

Tenhle jiný Vincent se nesnažil skrýt, ukazoval jí, že se tam chystal

zůstat. Maria tiše došla po schodech nahoru, zatímco její oči nebyly
schopné se hnout od jeho poblázněných modrých očí.
„Chci, abys zůstala tady s Mariou,“ jeho hlas byl chladný jako jeho oči.

Ó bože. Popadla ho za ruku, dříve, než se zvednul.

„Proč?“ zeptala se. Vincent na ni jen tupě zíral: jeho očí jí prozradily
vše. Lake zamrkala, aby zahnala slzy a pevně ho držela za ruku.

„Vincente, prosím. Já tě–“ palcem ji stiskl ústa, umlčujíc jí, než palcem
začal třít její oteklý spodní ret.

„Teď mi to neříkej. Pokud to budě tak cítit i zítra, pak mi to říct

můžeš,“ v šoku ho sledovala, když něco zašeptal Marie.

Její oči se zavřely, jak čerstvé slzy stékaly po tváři, neschopná

sledovat ho odcházet. Nebylo žádné prosení nebo bojování s někým
tak temným. Výsledek by byl ještě horší, než jeho oči slibovaly.

Maria se posadila na postel, vzala ji za ruku, když Vincent znovu

zavřel dveře do podkroví.

„Mario, jdi si s nim promluvit. Mohl by tě poslechnout,“ Lake se po

tváři začalo kutálet ještě více slz.

„Nemůžu,“ zašeptala Maria, když si položila Lake hlavu na klín, jemně

jí hladíc vlasy.

„P-proč ne?“ pokračovala v rytmu výskání jejích vlasů.

„Nemyslíš si, že po tom všem, co ti udělali, si to zaslouží? Viděla jsem

je, Lake. Zbláznili se a ztratili veškerý smysl pro realitu. Když se
narodíš šílený, musíš mít nějaký druh kotvy, aby tě uzemnil, aby tě
udržel v kontaktu s realitou. V okamžiku, kdy se zblázníš, ztratíš své
lidství. Musejí být zneškodněni v zájmu jiných lidí a i pro sebe. Pokud
víš, že jsi ztratil sám sebe do takového bodu – odkud není návratu –
může to být konec utrpení,“ Lake viděla, že se její máma a John
zbláznili a všechno, co si zasloužili tím, jak jí ubližovali, bylo něco, co
by nikdy nechtěla mít na svých rukou. Snažila se udržet pohromadě,
prolévajíc slzu po slze.

„Je to moje máma, moje rodina, moje krev,“ Lake nevěděla, jestli se
už snažila přesvědčit Mariu nebo sebe.

„Rodinu nelze spojovat krví. Rodinu tvoří činy. Rodina je o důvěře. O

přijetí. O lásce. Pravá rodina je ta, kterou sis vysloužila, ne ta, do
které ses narodila,“ Mariin hlas zněl jasně a pevně. Dávala sílu do
každého slova, které vypustila z úst.

Rodina je o důvěře… Je mi to líto, zlato. Donutil mě tě sem dostat. O

přijetí… Jsi mála děvka! O lásce… Lake, miluju tě. Nikdy nepochopíš,
jak moc tě zkurveně miluju.

Najednou už jí z očí natekly slzy. Všechno bylo konečně jasné.

Padesátá sedmá kapitola

Vincent zavřel dveře do podkroví, aniž by se cítil špatně za to, co se
chystá udělat. Vidět ji tam takhle, nevědět, jestli se chystal přijít a
zachránit ji, ho zabíjelo skoro stejně jako, myšlenka, že nemusela být
naživu. Nehodlal mít výčitky svědomí z toho, co se chystal udělat a byl
si kurva jistý, že toho nebude ani litovat. Šel dál chodbou, dovnitř
otevřenými dveřmi do ložnice. Maria mu řekla, že tam Ashley nebyla,
ale také mu řekla, že by se měl jít podívat do jejího pokoje.

Vešel dovnitř a rozhlédl se: uviděl tašky a pytle věcí, všechny plné
nenošenými nebo nepoužívanými předměty, s visačkami stále ještě
na nich. Okamžitě věděl, že všechny ty věci pravděpodobně koupila
Lake její matka a Ashley jí je všechny vzala. I když Ashley nemohla
nosit většinu věcí, bylo jí to zjevně fuk, prostě jen chtěla všechno Lake
vzít. Bylo to upřímně neuvěřitelné množství věcí, které mohla vrátit.
Nebo je mohla Ashley prostě vyhodit, ale neudělala tak. Místo toho je
hromadila, aby neustále viděla dominanci, kterou nad Lake měla.

Bylo zřejmé, že Johnovy city k Lake, zdeformovaly Ashleynu mysl

stejně. Oba chtěli mít nad ní kontrolu, ale to už skončilo.

Jak šel Vincent po schodech dolů, viděl, že Nero a Amo si vzali to

potěšení a přivázali je k židlím.

„Kurva, díky bohu. Už je nevystojím ani vteřinu,“ řekl Amo, když

uvazoval Johnovo zápěstí za zády.

„Není možné, aby tahle kráva byla Lakeina matka,“ prohodil Nero a
položil klíče od auta na stůl.

„Říkal jsem ti, že je mrt-" Vincentova pěst udeřila do Johnovy tváře

přímo na jeho již jednou zlomený nos. Ozvalo se hrozivé zapraskání.

„Hajzle, znovu to o ní neříkej. Ona není mrtvá a ty to kurva víš,“ Johna

to nevyvedlo z míry.

„Je! Ona beze mě není nic, stejně jako její zasraná matka nebyla beze
mě! Víš, proč jsem jí říkal socka?“ Vincent zvedl těžký vak ze stolu a
dobře slyšel, jak to v něm zarachtalo „protože její zasraný otec se
narodil a vyrůstal v přívěsu v parku. Jeho rodiče byli zasraný retardi. A
její matka“ kývl k Pam „je zasraná děvka, která ji opustila a šukala
ostatní za peníze. Víš, co odpad a odpad dává dohromady? Zkurvenou
socku!“ řekl a znovu se rozesmál „dokonce ji pojmenovali Lake, jako
jezero, protože šukali v jezeře a tak tahle mrdka vznikla. Vidíš? Ona je
zasraný retard jako její otec a zasraná děvka jako-“ Vincent vzal těžký
vah a uhodil s ním Johna přes obličej. A ještě několikrát. Ten zvuk,
když malé kousky kovy zasahovaly Johnovo tělo, ho těšil. A ještě větší
potěšení měl z toho, že se Pam rozbrečela.

Otočila tvář opačným směrem, neschopná sledovat tu brutalitu.

„Prosím, donutil mě to udělat. Já bych nikdy neublížil svému dítěti!“
vykřikla. Vincent přestal Johna, který ještě vykašlával krev, bít a
zaměřil se na Pam.

„Copak tě zbil, abys jí sem nalákala? Nevidím žádné zasrané modřiny.

Kurva, pokaždé, kdy sem přišla, jsi předstírala, že jsi nevěděla, co s ní
on a Ashley dělali, ale zasraně jsi to věděla. Pořád jsi to na ní hrála,
jak jsi říkala `miláčku´ a `zlato´ a kupovala jí sračky. To bylo všechno,
jen proto, abys jí zavřela pusu a měla jí tady každý víkend, protože
kdyby ne, pak se vsadím, že by tě nenechal utrácet jeho peníze,“ Pam
zavrtěla hlavou.

„Ne, to není-" jeho ruka sevřela její krk.

„Řekni mi zasranou pravdu, děvko,“

„Dobře!" řekla dávivě „líbilo se mu jí sledovat uklízet a plakat! Je to

můj manžel, bylo mojí povinností, udělat ho šťastným. Takhle to
funguje!“

Nechápavě se na ni díval: právě vyslechl tu nejnechutnější věc ve

svém životě.

Napřáhnul nacpaný vak a rychle a tvrdě ji udeřil na stranu hlavy –

několikrát. Vlastně to byla docela rychle smrti.

Tahle děvka mu dala Lake, ale on zoufale potřeboval zabít jednoho z

nich, aby ten druhý trpěl více. Byl zasraně blízko k tomu, aby je oba
najednou zabil, ale potřeboval načerpat sílu, aby to mohl dokončit.

Otočil se k Johnovi a věnoval mu pár dalších úderů do žeber. Pak mu

strčil vak plný mincí do úst.

„Hajzle, zatímco tu budeš sedět a umírat, chci, abys přemýšlel o tom,

jak už nikdy Lake jinak nenazveš, jak jí už dále nebudeš říkat, co má
dělat, jak už nikdy nebudeš sledovat, jak roní slzy po tváři. Zabíjelo tě,
když jsi myslel na to, že jí už nebudeš moci nikdy poslat na kolena po
všech těch letech, co? Věděl jsi, že jsi jí vlastnil a pak, když odešla a už
se nevrátila, sis uvědomil, že nikdy nebudeš moci dokončit to, o co
ses snažil tak moc těch posledních zasraných let,“ Vincent popadl
jeden z kanystrů s benzínem a začal Johna polévat „Lake je moje, ty
hajzle. Nikdy tvoje nebyla a ona nikdy tvoje nebude,“

Položil nádrž na zem a pohlédl na Nera a Ama.

„Polijte zbytek domu, já půjdu pro Lake a Mariu,“ Nero a Amo

přikývli, zvedli nádrže a započali tuhle ďábelskou práci.

Vincent šel nahoru po schodech – a stále necítil žádnou lítost. Ti dva

se totálně pomátli. Už to nebyli ani lidé. To byl také důvod, proč s
nimi nejednal jako s lidmi. Ona je zasraný retard jako její otec a
zasraná děvka. Vjel si rukama do vlasů, uklidňujíc se, říkajíc sám době,
že to už dlouho nepotrvá.

To je důvod, proč shoříš, hajzle.

~~~

Lake nechala Vincenta, aby ji odnesl dolů a ven z domu poté, co mu

slíbila, že bude mít zavřené oči. Člověk by si myslel, že by bylo těžké
se nedívat, ale bylo to pro ni poměrně snadné z ohlušujícího ticha a
vůně benzínu. Jakmile letní noční vzduch udeřil na její tvář, cítila, jako
by mohla znovu dýchat. Ani jeden z nich nic neřekl ani se nepodíval
na toho druhého, dokud ji neposadil na zadní sedadlo auta se slovy
`hned se vrátím´.

Začínala cítit závan benzínu, když se dveře auta otevřely a dovnitř

nasedl Amo a Vincent.

Vůz vyjel z příjezdové cesty. Zírala do zpětného zrcátka a viděla jen

kouř a plameny, které každou chvílí rostly.
Vidět ten dům hořet nebylo těžké sledovat.

Usoudila, že spálení místa činu v tu noc, bylo to nejlepší, co mohli

udělat. Alespoň když si zapne zprávy nebo si přečtěte přední stránku
novin, nebo uslyší klepy ve městě, nebude vědět, jak to udělali. To byl
důvod, proč pro ni bylo lehké se nedívat. Nikdy nechci zjistit, jak
zemřeli.

Padesátá osmá kapitola

Lake kráčela chodbou za Vincentem. Celou cestu zpátky domů si
neřekli ani slovo. Vincent se k ní ani jednou nepřiblížil, aby se jí
dotknul nebo dokonce se na ni podíval. Ona sama přišla na to, že
toužila, aby se jí dotkl, toužila, aby se na ní podíval, více a více, jak na
něj zírala, i když by asi neměla. Ne po tom, co udělal. Když otevřel
dveře, šla hned za ním a zavřela za sebou.

Vincent šel ke gauči, posadil se a položil si ruce na stehna, tiše seděl a

zíral do prázdna. Stála ještě u dveří a pozoroval ho, jak se posadil.
Temný Vincent, který tam seděl, vypadal děsivě, ale ona se ho nebála
jako obvykle. Už v ní nebyl žádný strach, pokud šlo o Vincenta.

Není žádný důvod se bát. Změnil kvůli ní svůj život, nekonečně o ni

pečoval, zachraňoval ji znovu a znovu a nakonec, díval jí šanci za
šancí. Lake věděla, že neměla vyjít ze dveří, aniž by mu nic neřekla.

Kdybych mu to bývala řekla, dnešek by dopadl o hodně jinak.

Lake šla ke schodům, aniž by od něj odtrhla zrak. Když se pořád

nepohnul, pokračovala v chůzi do obývacího pokoje. Stála před ním a
pak šla na kolena, aby mu mohla čelit v úrovni očí. Při pohledu do
jeho očí, se cítila, jako kdyby se díval přímo přes něj, jako by tam ani
nebyla. Kousla se do rtu, natáhla ruku, aby se dostala k zapínání jeho
košile. Vincent ji popadl za ruku, držel ji pevně.
„Právě teď to udělat nechceš," varoval ji s nízkým zavrčením. Pohnula
druhou rukou k jeho košili, jen pro to, aby ho taky držela „snažím se k
tobě být milý," řekl tvrdě, dávajíc ji ruce zpět k bokům „jdi. Do.
Postele,“ jeho oči svítily zářivou modří. Nikdy předtím je neviděla tak
svítit, a to jen přidalo k jeho děsivému vzhledu.

Už mě neděsíš. Její oči sjely dolů k jeho hrudi. Ještě nikdy ji nenechal
se ho dotknout, prozkoumat jeho tělo, nebo dokonce ji nechat převzít
kontrolu nad ním. Věděla, že to bylo proto, že by to nemusel
zvládnout, bál se, že jeho temnota se dostane ven.

Vzdala se dotýkání se ho, příliš se tak bála, bez ohledu na to, jak moc
ho chtěla. Ale teď, seděla na kolenou před temnotou, zatímco on jí
dával šanci odejít, kvůli tomu, co udělal. Viděla muka, která byla v
něm vepsána a chtěla to dostat pryč, navždy. Posunula se blíž k
němu, mezi jeho nohy, dávajíc si pozor, aby se ho nedotkla, i když její
ruce se nemohly dočkat.

„Prosím, Vincente. Dovol mi se tě dotknout,“ Vincent jí dal jedno

závěrečné, chladné varování.

„Dotkni se mě a nebude úniku, dokud s tebou neskončím,“

Lake si olízla její spodní ret v očekávání, zase natahujíc ruce.

Tentokrát, byla schopná se dotknout jeho horního knoflíku,
zapečeťujíc její osud. Nebylo cesty zpět. Rozepnula první a pak další,
každý knoflík odhalil víc a víc jeho. Chtěla lepší výhled. Sundala jeho
košili a její nemohla se nabažit pohledu na jeho pevné a opálené tělo.

Jakoby slintala, když se dotkla jeho hrudi.

Je tak zasraně dokonalý, až to bolí. Sklonila se, rty lehce políbila jeho
kůži, a pak se přesunula blíž k jedné z jeho bradavek. Při pohledu na
něj přes řasy, její jazyk švihl ven. Když se nepohnul a jen sebemenší
náznak touhy ukázal v jeho očích, přestěhovala se níž, líbala a lízala
jeho břišáky. Její ruce se posouvaly dolů po jeho těle na vrchol jeho
kalhot, rozepínajíc knoflík. Vincent držel své ruce na stehnech,
neopouštějíc své oči z ní, když mu pomalu rozepínala kalhoty. Když
osvobodila jeho tvrdého ptáka, dobře viděla pocity, které skrýval.

Lehce uchopila jeho ptáka, skoro očekávajíc, že se konečně pohne.

Když ne, vlna potřeby ho potěšit se vrhla na její tělo. Začala ho hladit
seshora dolů. Ohnula se dolů, její jazyk olízl špičku, než jím švihla
kolem hlavičky jeho ptáka. Vzala ho pomalu do úst, začínajíc jemně
sát. To bylo, kdy slyšela jeho hluboké zavrčení v odezvě. Začala si ho
brát víc a víc, zvuky vycházející z něj jí nutily ho potěšit. Při pohledu
na něj, mohla jasně vidět touhu v jeho očích, ale stále se ještě
nepohnul. Nechala si ho proklouznout ven až jen špička byla mezi její
rty, čekajíc na okamžik, než zcela vyplní její ústa.

Vincent jí zabořil ruce do vlasů a ona se začala pohybovat nahoru a

dolů na jeho ptákovi. Jak jeho ruce v jejích vlasech začaly tahat,
zasténala na jeho ptákovi, nacházejíc potěšení v upokojování ho.
Držel jí za vlasy ještě pevněji, jak začal pohybovat jeho boky, šukajíc jí
ústa. Lake byla zprvu ohromena, ale pak zjistila, že to bylo erotické,
jak se pohyboval dovnitř a ven z jejích úst. Uvolnila hrdlo, nechávajíc
ho vklouznout hlouběji, čímž to vše bylo ještě rychlejší. Když ji nechal
se nadechnout, plameny se šířily po celém jejím těle.

Zírala na něj a pomalu začala ztrácet kontrolu. To byl jen začátek,

mohla ochutnat, co mělo přijít a její tělo bylo z toho očekávání v
plamenech. Dychtivě ho vzala zpátky do úst. Cítila, jak jeho penis
pulzoval a uvolnil se.

„Sundej si šaty, klekni si a dej si ruce na kolena,“ řekl drsně, zatímco jí

pevně svíral vlasy. Jak její hruď střídavě stoupala a klesala, sundávala
ze sebe oblečení. Teplo a potřeba mezi nohama byly téměř bolestivé,
když si klekla na zem.
Lake se otočila na něj a položila si ruce na kolena. Prosím, pospěš si.
Měla pocit, jako kdyby se chystala explodovat, jak čekala, až se jí
dotkne. Cítila, jak se za ní pohyboval, a když šel na kolena, všechno
bylo víc mučivé. Vincent ji chytil za zadek.

„Čekal jsem tak zatraceně dlouho, abych tě takhle ošukal,“ jeho ruka
jí přejela po zádech a tlačil ji hlavu k zemi. Její zadek trčel kolmo
vzhůru, zavrtěla boky, jak pokračoval v hlazení jejího zadku. Sklonil se
a zakousl se do jedné její půlky, čímž jí přinutil zvednout hlavu v
odpověď.

„Drž hlavu dole,“ přikázal. Lake položila hlavu zpátky dolů a

zakňučela. Potřebovala ho v sobě. Cítit špičku jeho ptáka třít se o její
mokrou kundičku, ji přimělo polknout zpět svůj křik, jistá si, že by
měla skoro orgasmus, kdyby to udělal znovu. Odstrčil svého ptáka
zpět, zcela odstraňujíc ho z jejího otevření.

„Nezadržuj výkřiky nebo sténání, už ne. Chci tě zasraně slyšet pro mě

křičet,“ přitiskl k ní svého ptáka „rozumíš?"

„Ano!“ vykřikla Lake, když se jí dotkl. Nedostala žádnou fyzickou

stimulaci, ale měla pocit, jako by se orgasmus mohl objevit každou
chvíli.

„Hodná holka,“ jeho ruka jí plácla přes zadek, než ji hrubě popadl.

„Ano, prosím,“ zasténala, když zatřásla boky a doufala, že jeho pták

tak proklouzne dovnitř. Z toho, jak řekl `hodná holka´ se mohla
zbláznit. Už jí takhle neřekl dlouho a jen to zvětšilo její touhu. Sevřel
její boky, aby zůstala v klidu.

„Pokud někdy ode mě ještě utečeš, budeš riskovat svůj život, nebo
uděláš znovu něco hloupého, tohle bude tvůj trest,“ Lake téměř
zvedla hlavu, když vykřikla rozkoší, jak vklouzl svým ptákem do ní
rychle a tvrdě, naprosto ji vyplňujíc. Jen strach z něj jí držel na zemi.
„Udělej to znovu, a příště můj pták nevklouzne do tvé těsné, malé
kundičky. Chápeš?“ Vincent ji stále držel, nepohybujíc se v ní.

„Ano! Ano! Ano!“ téměř plakala, jak moc chtěla, aby jí

nekontrolovatelně šukal a dosáhl s ní uvolnění, po kterém tak prahla.
Jeho poselství bylo jasné a hlasité. Bylo to dost mučivé. V žádném
případě by nemohla přežít, kdyby jí neošukal.

„Hodná holka,“ řekl znovu a vysunul ptáka, jen aby ho do ní vtlačil

tvrději a dál. Byl to nepopsatelné potěšení, cítíc každý pevný tah
dovnitř a ven z její kundičky. Odpovídala na jeho rytmus, poprvé
kroutíc svými boky a odpovídat na jeho výpady, což to všechno dělalo
ještě příjemnějším. Sevřel její boky ještě pevněji, šukal jí ještě rychleji
a nedržel se zpátky, jak to dělal obvykle.

Nová vlna rozkoše se prohnala jejím tělem, když byla na pokraji

vyvrcholení, ale on pokračoval v šukání ji, nenechávajíc jí žádný čas na
uvolnění. Pokaždé, když se chystala dosáhnout svého vrcholu,
vytáhnul se a několikrát do ní tvrdě přirazil, to vše dělal nanovo.

„Do prdele! Prosím, nech mě se udělat,“ zaječela, tlačíc se do něj

tvrději. Vincent přejel rukami po jejím hrudníku, popadl její malá,
pevná prsa a přitáhl si ji dozadu, až měla jeho hruď přitisknutou
k jejím zádům.

„Jsi moje, Lake,“ při pohledu do jeho očí, věděla přesně, co chtěl, ale
ona místo toho zavrtěla boky, pohybujíc se s jeho ptákem v ní „řekni.
To,“ zavrčel, tentokrát hlasitěji, držel ji pevně, nedávajíc jí její
uvolnění. Tolik lidí vlastnilo Lake a nakonec, když už jí nikdo
nevlastnil, chystala se mu říct, že jí vlastnil. Byla to jedna věc, proti
které tak bojovala.

„Jsem tvoje,“ zašeptala jemu i sama sobě. Nechala mu to ukázat

jejíma očima tak, že tomu uvěří a nebude si myslet, že to říkala jen
proto, že chtěla, aby jí ošukal „jsem tvoje,“ zašeptala mu znovu s
evidentní potřebou v hlase. Podmanil si ji v polibku a znovu se
posadil.

„Jsi moje,“ řekl jí, chytil vrcholy jejích ramen a bušil do ní tvrději. S
několika málo tahy, zasténala a její tělo stoupalo a klesalo s vlnami,
které jí projely. Její hlava klesla zpět na zem, její tělo se konečně
bezvládně uvolnilo od všeho, čím si prošla ten den. Vincent zatajil
dech, než ji zvedl, kolébajíc ji v náručí, když zamířil nahoru po
schodech.

V době, kdy její hlava narazila na polštář, byla tak vyčerpaná, že si ani
nevšimla, že vedle ní neležel, všimla si, až uslyšela sprchu z chodby.
Trochu si zdřímla a probudila se až ve chvíli, kdy cítila tlak na druhé
straně matrace. Čekala na něj, až si ji přitáhne, bude jí držet a bude
ho cítit, ale bolelo ji, když se jí nakonec nedotkl, stejně jako odmítl
dříve. Otočila se k němu tváří v tvář, když viděla, že temnota ho stále
ovládá.

„Nelíbí se mi, když se mě nedotýkáš,“ přiznala se mu.

„Pořád ještě chceš, abych se tě dotýkal?“ zeptal se překvapeně.

Lakeino srdce zabolelo s vědomím, že ta nejhorší strana na něm byla
jeho nejistota. Posunula se k němu trochu blíž, aby ji mohl snadno
uchopit.

„Ano,“ když se ještě pořád neměl k tomu, aby se jí dotkl, zašeptala

další přiznání: „miluji tě, Vincente," tentokrát se zlomil a dotkl se její
tváře, než si ji celou přitáhl ke svému nahému tělu.

„Zatraceně, baby, neměla bys,“

„Miluju. Miluji na tobě všechno,“ úplně se pod jeho dotykem

roztavila, tisknouc do něj svou mysl a tělo. Miluju tě tak zasraně moc,
že to nikdy nepochopíš.
Padesátá devátá kapitola
„Kam jdeš?“ Lake obalila své ruce kolem Vincentova krku, když si
vázal kravatu. Popadl její zadek, zvedl ji ze země a přinutil ji obtočit
nohy kolem jeho pasu.

„Musím jít do práce. Nejsi už ze sexu trochu unavená?“ Lake byla

Vincentem nemilosrdně šukána po dobu dvou dní v kuse. A kurva ne,
ještě z toho nejsem unavená. I když, nemyslela si, že to potřeboval
vědět. Zakousla se do jeho spodního rtu, tahajíc jej mezi zuby.

„Trochu,“ jeho oči se zaleskly, ale při zvuku klepání na dveře nelibě
odvětil: „Máš štěstí, že je tady, jinak bych si tě tady ohnul a naplácat
ti za to,“

Co prosím? Když ji položil zpátky na zem, chytil ji za ruku a sešel s ní

po schodech dolů, zatímco v mysli zatlačoval myšlenky na její sexy
postavu.

„Kdo je to?“ věnoval jí jeden ze svých žhavých polibků, který jí přiměl

zapomenout na cokoliv, co si myslela „vrátím se dnes večer, a
nemysli, že ti dnes za to zasraně nenaplácám, až se vrátím," nechal ji
jako neuspořádaný uzlíček neštěstí v obývacím pokoji, když šel otevřít
dveře.

„Počkej, ne-“ Lake otočila hlavu a viděla jejího tátu stát ve dveřích.
Slzy ji začaly plnit oči. Neviděla ho tak dlouho.

Běžela k němu a rozplakala se, když byla konečně schopna ho znovu

obejmout.

„Tak moc jsi mi chyběl,“

„Dítě, taky jsi mi chyběla,“

~~~
Vincent přistoupil ke dveřím a horečnatě uvažoval o dvou nejlepších
dnech svého života. Nikdy, ani za milion let, by se mu nesnilo, že
jedna dívka by si mohla vzít všechno, co měl. A pak přidejte další
zasranou třešničku na vrchol. Lake ho zcela jistě rozmazlovala, jak jí
pokaždé, když nutkání udeřilo, nenasytně šukal. Opustit ji poprvé za
dva dny bylo těžké, ale nechal ji v rukou svého otce. Lake ho přiměla
slíbit, že nic neřekne jejímu otci o tom, co se stalo, aby neobviňoval
sám sebe a zase nespadl do té své spirály. Vincent jen souhlasil, že
mu nic neřekne, alespoň tak dlouho, dokud to její otec bude moci
zvládnout. Vincent se bude muset sám po celý zbytek jeho života
vypořádávat s tím, že ji ten den nechal v matčině domě. Proto, dříve
nebo později, ten muž potřeboval vědět, čím si jeho dcera prošla.

Byla tu jen jedna věc, která stála v jeho cestě, aby s Lake strávil život
navždy – zkurvený Lucca. Dal jí jednu laskavost, kterou si mohla
vybrat kdykoliv se jí zachtělo a to byla doslova propustka z pekla.

Lucca byl muž s takovou mocí a odhodláním, že by mohl udělat

nemožné, aby se to vše stalo. Jo, jako třeba nechat Lake zmizet,
navždy.

Vincent spěšně zaklepal na dveře, protože věděl, že se bude snažit

zasraně co nejlíp, aby se tak nestalo. Když se otevřely dveře, čísi ruka
ho rychle vtáhla dovnitř.

„Moji prarodiče dělají opatření pro falešně zasraný pohřeb bez těla.
Měli by být zpátky za hodinu,“ zvedl obočí.

„Hodinu?“

„Ano," ušklíbla se a popadla ho za kravatu „co mi budeš dělat celou

tu hodinu?“

Zíral na Ashley s totálním znechucením. Byla to hloupá kráva, která

ani nevěděla, co se děje před tím její zasraným obličejem.
Neměla ani nejmenší tušení, že to on zabil jejího otce, ale ne, že by se
snad starala. Ashley se přestěhovala do domu svých prarodičů, když
se její otec a Lakina matka se zasraně pomátli. Navíc, její otec jí byl u
prdele, jen se starala o to, že peníze, které po sobě zanechal, půjdou
na její účet. Nejen to, ale i kdyby jí řekl do jejího ksichtu, že zabil
jejího otce, stejně by ho pozvala do svého domu. Chtěla ho šukat z
jednoho prostého důvodu – Lake. Ashley chtěla cokoliv, co měla Lake,
takže možnost šukat jejího přítele, ji prakticky přiměla slintat. Vincent
ji popadl za zápěstí a zatlačil ji k zemi.

„Já nic,“ přední dveře se otevřely a místnost naplnil zvuk klapotu

podpatků „ale ona ano,“ Ashley začínala plakat.

„C-co se děje? Co ta mrcha tady dělá?“

„Jsem tak ráda, že si mě pamatuješ,“ Marie se na tváři rozlil sladký

úsměv „ale říkej mi Marie,“ Vincent se zasmál, když se šel posadit.

Žárlivost byla na Ashleyině tváři dobře vidět, když sledovala

blondýnku v šatech, pro které by zemřela, jen, aby je měla. Její oči se
přesunuly na kdysi drahé krémové podpatky, které byly teď
potřísněné krví.

Okamžitě se začala zvedat ze země.

„Děvko! Vypadni z mého dom–“ Marie ji udeřila podpatkem do tváře

a sledovala ji, jak s naříkáním spadla na zem.

„Trvala jsem na tom, že mi budeš říkat Maria,“

„Nezabíjej ji. Jen jí dej lekci, aby držela hubu zavřenou,“ Vincent
nechtěl, aby měla falešné naděje, kdyby náhodou zašla dál. Ne, že
bych se staral.

Ashley křičela, když si držela zakrvácenou tvář.

Maria se chichotala přes její křik.

„Opravdu se mi líbí, když křičí,“

S dalším výkřikem, který se Ashley vydral z úst, byl Vincent jen

spokojenější. Mě taky.

Šedesátá kapitola
Byl to týden plný neustálého šukání.

Díky bohu.

Bylo hezké se téměř nezabít celý týden, ale začínala cítit, že je

potřeba, aby se stará zlobivá Lake vrátila na scénu. Naučila se, že být
trochu zlobivá je dobré. Ráda dostávala naplácáno od dobrého a
špatného Vincenta. Dobře, možná více od špatného.

Lake si vytáhla její punčochy trochu víc a pak stáhla nové šaty dolů,
přemýšlela o zábavě, kterou si ona a Sadie užily s Vincentovou
kreditkou. Sadie si to samozřejmě užívala a přinutila Lake zaplnit
celou skříň spodním prádlem z různých sexshopů. Dokonce, i když se
podíval na výpis z kreditní karty, řekl, že to za to stálo. Také strávil
celý týden říkajíc jí, že dohoda je pryč a že zůstane i po létě. Vincent
dokonce vyplnil žádost o přijetí na univerzitu v Kansas City. Lake mu
na oplátku neřekla ani slovo, i když viděla, že ho trochu rozesmutnilo,
že nikdy plně nesouhlasila. Ale to všechno se změní dnes večer.

„Vážně to znovu uděláme?“ zeptala se Elle nervózně, když vyšla do

chodby a postavila se přede dveře. Lake na ni zírala, její ruka se
vznášela nad dveřmi.

„Hm, jaký byl sex, když jste se dostali domů?“ Elle rychle zaklepala na
dveře sama. Smála se do té chvíle, než se dveře otevřely.

„Uh… uh… Zajímalo nás jestli…“

Obě dívky nasucho polkly, když si prohlížely zpocené a svalnaté tělo,
oblečené v džínách jen nízko nad jeho boky.

„Ano, drahoušku?“ Lucca se na ni usmál a překřížil si ruce na prsou,

když se opřel o rám dveří, jeho tělo zcela blokovalo jejich výhled. Lake
byla na moment ztracena, než její oči se prudce zpět otočily na jeho
tvář.

„Zajímalo by nás, jestli bys nás mohl vzít do Poisnu,“ vyhrkla. Vracejíc
jim to, oči mu potulovaly po jejich tělech.

„Mám lepší způsob, jak je donutit žárlit, drahoušku. Chtěly byste jít
dál a zjistit to?“

Elle si odkašlala.

„Ne, díky. Chceme tancovat, ale Vincent a Nero zaplatili stráži, aby se
postarali o to, že neodejdeme,“ Lak se kousla do rtu a zavrtěla
hlavou, když se na něj podívala v odpovědi, neschopná mluvit. Bála
se, že by ji její hlas mohl zradit. Jeho oči naposledy po nich přejely.

„To je škoda. Dejte mi deset minut,“ Elle a Lake přesunuly jejich hlavy
ke straně, když zavíral dveře, doufajíc, že nahlédnou dovnitř. Když se
dveře zavřely, obě vydechly.

„Sakra, je hodně špatné, že mě napadlo, jít dovnitř?“ Lake začala

chodit v kruzích, ovívajíc samu sebe.

„Sakra ne. Taky jsem chtěla vidět, co bylo vevnitř a zasraně ho

nenávidím,“ Elle se opřela o zeď, nechávajíc odpočívat svou hlavu.
Lake se podívala na Elle.

„Tým Lucca?“ Elle se na ni podívala.

„Možná, že na hodinu… nebo den…“

Jo… den na nejvíc. Obě prakticky vyskočily, když se otevřely dveře a
Lucca se objevil čerstvě osprchovaný a oblečený.

„Jste si jisté, že se nesnažíte, aby žárlili?“ zeptal se Lucca, jak šel

chodbou.

Elle se snažila celou situaci vysvětlit: „Ne, nejde o to, aby žárlili. S
nikým tancovat nebudeme,“

„Jo, jen jde o to, abychom se pobavily a trochu je naštvaly, až se

vrátíme domů,“ dodala Lake.

„Aha,“ Lucca prošel kolem strážného. Ten ale zastavil Elle a Lake,
které šly za ním.

„Vy dvě zatraceně dobře víte, že vás nemůžu nechat jet dolů
výtahem, zvláště když vypadáte takhle. Nero a Vincent to kurva ujistí
a dostanu padáka,“ Lucca stiskl tlačítko a vytáhl několik stovek z
kapsy.

„Jsi lepší člověk než já. Já bych se jich alespoň zeptal, jestli by mi daly,
než bych je pak pustil,“ strčil peníze do strážcovy horní kapsy saka a
pak objal Lake a Elle ramena „udělal bys to a já bych ti kurva podřízl
hrdlo,“

„Ne, pane, neudělal bych to," strážný ustoupil a nechal je projít

„postarám se o to, aby se dozvěděli, že jsi jim zabraňoval a zasloužíš
si víc peněz, než ti dali,“ řekl a vedl dívky do výtahu. Strážný na něj
kývl.

„Děkuji, pane,“ Lake a Elle se téměř válely smíchy, kdy se dveře

výtahu zavřely. Svatý Ježíš Kriste, Bože všemohoucí, je mi líto…

„Takže, nechcete, abych řekl Nerovi a Vincentovi, že jste v Poisnu?“

Lucca přerušil mlčení, když výtah sjel dolů o několik pater. Lake
odhalila další důvod, proč chtěly, aby šel s nimi.
„Ne, my stoprocentě chceme, abys jim to řekl,“

~~~

„Támhle jsou! Rychle, chovej se sexy, jak jsme si to nacvičovaly,“ Lake

se spěšně přesunula za Elle a položila ruce v bok, pohybujíc se za ní.

„Sakra, ale oni vypadají naštvaně!“ zařvala Elle, dívala se na ně

opatrně koutkem oka.

„Jen proto, že vidí to, co máme na sobě. Dostanou se přes to,“ Lake
přesunula sexy Elle jahodové blond vlasy na jedno rameno, čímž také
vystavila její úžasná prsa. Dívala se, jak Nero předstoupil před Elle,
když ucítila ruce kroužit kolem jejího pasu a točil jí. Byla nedočkavá,
až zjistí, se kterým Vincentem se setká. Nejlepší zasraná část na tom
všem byla, že moha šukat dva kluky, aniž by podváděla. Lake o sobě
tvrdila, že byla nejšťastnější holka na světě.

Popadl jí za vlasy a ona byla nucena se podívat do jeho zářících očí.

Mmm… špatný Vincent. Prakticky jí četl myšlenky, když uchopil vlasy
těsněji do rukou, otevřela překvapením ústa, čímž do nich zaútočil
svým jazykem, ovládajíc ji.

„Víš, že nemáš dovoleno nosit moje zasraný oblečky ven beze mě a

víš, že tě za to čeká trest,“ zavrčel na ni. Stále nemohla popadnout
dech, i když jí už přestal líbat.

„Já- já jsem od tebe neutekla. Ujistila jsem se, že nás sem Lucca
bezpečně přiveze a řekla mu, aby ti řekl, kam jdu. Myslela jsem si, že
bys mě chtěl vidět takhle pro tebe,“ lehce povytáhl přední část šatů, a
odhalila tak krajkové podvazky. Vincent si ji otočil zpátky a přejel
rukama po jejích stehnech.
„Chtěl a tohle je důkaz jak to oceňuju,“ Lake pohnula boky takovým
způsobem, který ho vždy dostával, pohybujíc zadkem dozadu do něj,
dokud jeho pták nebyl dokonale mezi jejími tvářemi zadku.

„Hodná holka,“ řekl jí, než se zakousl do jejího krku.

Zasraně miluju, když to říká. Pokračovala v pohybu, cítila, jak tvrdnul

víc s každým pohybem boků. Lake ho měla za několik minut v plné
erekci a vrčícího.

Pár dalších pohybů a mohli by– Vincenta z jeho opojení vytrhla čísi
ruka a následovala i Lake. Vzhlédla a viděla Elle, jak si jí přitáhla k
tanci před ní, zatímco Nero tančil za ní. Všichni jeli v jednom sexy
vláčku, kterého Vincent nebyl součástí. Lake se mu smála, když se ji
pokusil chytit zpět, ale Elle ji drželi za boky, tak že nemohla odejít.

„Říkal jsem ti, sráči, že si vyberu zpět všechna tvoje špatná

načasování,“ zasyčel Nero a všichni se mu smáli ve stejnou dobu.

„Zmrde, nepřerušil jsem vás, když ti Elle kouřila čuráka v komoře,“

vytrhl Lake zpět, když Elle spustila ruce v šoku.

„Čekala jsem až na potom,“ Lake se hystericky smála, zatímco Vincent

ji rychle táhl davem pryč od Nera. Vincent bojoval tak špinavě, jak
mluvil, a ona si nemyslela, že Nero to udělá v nejbližší době znovu.

Vzal ji na klidnější místo vzadu, strčil ji ke zdi, položil si ruku na její krk
a třel palcem přes její puls.

„Miluju tě,“

„Já tebe taky,“ řekla mu, ukazujíc mu, že to byla pravda. Nečekala od
něj ta slova poté, co ji zatlačil ke zdi. Mmm…

Miluju dobrého Vincenta.

„Opravdu?“ pokračoval ve tření jejího pulsu. Podívala se zpátky do
jeho modrých očí.

„Dnes jsem požádala Luccu o svou laskavost,“ palcem se zastavil v

pohybu.

„Co sis přála?“ srdce jí zabolelo, když viděla nervozitu v jeho očích a
přála si, aby jí zahnala.

„Požádala jsem ho, aby z mého táty udělal mafiána,“ Vincent

přesunul ruku z krku a položil ji vedle její tváře.

„Vážně?“ zašeptal chraplavě a přitáhl si ji k sobě.

„Ano,“ zašeptala zpátky, jedním slovem mu řekla, že byla jeho navěky

věků. Ta jediná laskavost od Luccy, byla jediná věc, která by jí mohla
dostat pryč z Kansas City a od Vincenta navždy. Lake si vzala Luccovu
radu a vygooglila si pravidla mafie, zjistila, že jen párkrát v historii
slavné rodiny udělaly výjimku a udělaly mafiánem člověka bez
italských kořenů. Když se ho zeptala, jestli by to mohla být jedna z
výjimek, Lucca jí řekl, že by se to udělat dalo. Zapečetila svůj osud
navždy ve chvíli, kdy požádala, aby její otec byl mafián. Nebylo útěku
od mafie, pokud váš otec byl mafián. Ačkoli, na tom nezáleželo. Měla
v plánu zůstat s Vincentem až do konce věků.

Vždy mě najde. Vždy mě zachrání. Je teď moje rodina. Já jsem jeho.

Navždy. Když ji hrubě políbil a viděla vášeň v jeho očích, vlna rozkoše
se jí prohnala, když viděla, že ho potěšila. Vincentova ruka zajela pod
zadní část šatů, zjišťujíc, že neměla na sobě žádné kalhotky. Stiskl jí
nahý zadek.

„Hodná holka,“

Konec