Maturitní otázka 4 Chemická vazba

Chemická vazba
- Ch. vazba = silová interakce poutající navzájem atomy (prostřednictvím valenčních
elektronů), která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku
molekuly nebo krystalových soustav (dojde ke snížení energie
systému)
- Volné atomy – volně v přírodě výjimečně (vzácné plyny)
- Za normálních podmínek se atomy vážou v molekuly
o dvouatomové (H2, O2, Cl2, F2…)
o víceatomové (CO2, H3PO4, P4…)
o molekuly prvků jsou homonukleární (stejnojaderné) –
H2, N2…
o molekuly sloučenin jsou heteronukleární (různojaderné) – H2O, NH3…
- Snahou všech systémů je dosáhnout stavu s co nejnižší energií a největší stabilitou –
elektronový oktet
o Přijetím nebo odevzdáním elektronů a tvorbou iontů
o Sdílením valenčních elektronů s jiným atomem a vznikem molekuly

Vznik chemické vazby a její vlastnosti

- Chemické vazby vznikají a zanikají během chemické reakce
- Při vzniku chemické vazby se uvolňuje vazebná energie (má vždy zápornou hodnotu)
- Pro rozpad chemické vazby je třeba dodat disociační energii (má vždy kladnou hodn.)
- Vazebná a disociační energie mají stejnou velikost, značí se EV a jednotkou je k
J
∙
−1
m o l

- Čím je vazebná energie větší, tím je vazba pevnější

- Podmínkou vzniku ch. vazby je dostatečné přiblížení atomů (aby došlo k překrytí valenčních
orbitalů), které mají dostatečnou energii a správnou orientaci
- Délka vazby je vzdálenost jader vázaných atomů (cca 10-10m)

Znázornění chemické vazby

1s
- Pomocí překryvů valenčních orbitalů H:
- Spojnicí rámečků (spojnice znázorňuje překryv orbitalů) H:
- Valenční čárkou (znázorňuje vazebný el. pár) H-H

Druhy chemických vazeb

Kovalentní vazba
- Při vzniku dojde k překrytí atomových orbitalů jednotlivých atomů obsahujících vždy jeden
elektron s opačným spinem (podle Pauliho principu) – vzniká vazebný elektronový pár
- Podmínka: atomy musí mít ve valenčním orbitalu alespoň jeden nepárový elektron
- Každý z atomů spojených kovalentní vazbou dosahuje stabilní elektronové konfigurace
nejbližšího vzácného plynu
- Vaznost – počet kovalentních vazeb vycházejících z atomu v jedné sloučenině
- Vazba σ (sigma)– největší elektronová hustota se nachází na spojnici jader vázaných atomů,
dochází k překryvu dvou orbitalů na spojnici

- Vazba π (pí) – největší elektronová hustota je symetricky rozložena mimo spojnici jader,
vzniká bočním překryvem orbitalů
- Násobnost kovalentní vazby
Maturitní otázka 4 Chemická vazba

o Jednoduchá vazba – sdílení jednoho elektronového páru, jedna vazba σ, je delší a

slabší než násobné vazby
o Dvojná vazba – sdílení dvou elektronových párů, jedna vazba σ a jedna π, je kratší a
pevnější než jednoduchá vazba
o Trojná vazba – sdílení tří elektronových párů, jedna vazba σ a dvě vazby π, nejkratší
a nejpevnější (málo reaktivní – inertní atmosféra)
- Polarita kovalentních vazeb
o Určuje se podle rozdílu elektronegativit ( ∆ X
) vázaných prvků
o U velké části vazeb není vazebný elektronový pár přesně uprostřed mezi jádry, ale
bývá posunut k jednomu z vazebných partnerů – toto je ovlivněno elektronegativitou
atomů
o Nepolární vazba ∆ X
<0.4 – elektronové hustoty mezi atomy jsou stejné, atomy
elektrony přitahují přibližně stejnou silou
o Polární vazba ∆ X
=0,4–1,7 – v okolí atomu s větší elektronegativitou je elektronová
hustota větší
 U atomu s větší elektronegativitou převládá částečný záporný náboj δ-
 U atomu s menší elektronegativitou převládá částečný kladný náboj δ+
 Molekula má kladný a záporný pól a tvoří tzv. dipól
o Iontová vazba ∆
X
>1,7 – extrémní charakter polární vazby, dochází ke vzniku
elektricky nabitých částic – iontů
 Sdílené elektrony spadají skoro úplně do elektronového obalu
elektronegativnějšího atomu
 Vlastnosti iontových sloučenin:
 Krystaličnost
 Vysoká teplota tání a varu
 V pevném stavu nevodivé, taveniny a roztoky vodivé
 Křehkost
 Rozpustnost v polárních rozpouštědlech (voda)

Koordinačně-kovalentní vazba (donor-akceptorová)

- Jeden atom (=donor) poskytuje celý elektronový pár, druhý atom (=akceptor) poskytuje
vakantní orbital
- Od kovalentní vazby se liší pouze vznikem ne pevností
- Umožňuje vznik koordinačně-kovalentních (komplexních) sloučenin

Kovová vazba
- Vzniká mezi atomy kovu v tuhém stavu a je způsobena elektrostatickou
přitažlivostí kationtů kovů a volně se pohybujícími se valenčními el.
- Každý atom je ve struktuře obklopen větším množstvím stejných atomů, než je počet jeho
valenčních elektronů, které se podílejí na vzniku vazeb – elektrony se proto mohou volně
pohybovat kolem kationtů kovů rozmístěných v krystalické mřížce – delokalizované
valenční elektrony (tzv. elektronový plyn)
- Kovová vazba je příčinou typických vlastností kovů: kujnost, tažnost, kovový lesk, tepelná a
elektrická vodivost

Slabé vazebné interakce

- Jsou řádově o 1–3x slabší než kovalentní vazba
- Poutají k sobě jednotlivé molekuly a tím ovlivňují jejich fyzikální vlastnosti (např. teplota
varu)
- Vodíkové můstky
Maturitní otázka 4 Chemická vazba

o Vznikají u molekul tvořených z vodíku a prvku s vysokou elektronegativitou a

volným elektronovým párem (O, N, F)
o Vodík tvoří slabou vazbu s elektronegativnějším prvkem druhé molekuly (značíme
tečkovanou čárou)
o Např. ve vodě, bílkovinách, alkoholech, DNA, fluorovodíku, karboxyl. kyselinách
- Van der Waaslovy síly
o Vzájemné působení molekulových dipólů – jejich záporné a kladné konce se
vzájemně přitahují a odpuzují
o Londonovy disperzní síly – jsou nejslabší, mezi nepolárními atomy/molekulami,
které se chemicky nevážou (např. vzácné plyny)
o Interakce dipól-dipól – nejsilnější, projevuje se v polárních molekulách
 elektrostatické přitahování opačně nabitých pólů polárních molekul
 např. rozpouštění polární látky v polárním rozpouštědle – tvorba
solvatačního obalu
o Interakce dipól-iont – obdoba interakce dipól-dipól, uplatňuje se ve vodných
roztocích (např. hydratace iontů)
o Hydrofobní interakce – interakce nepolárních částí molekul ve vodném prostředí –
spojují se a zmenšují kontakt s H2O (např. tvorba micel, biomembrán)

Vliv chemické vazby na vlastnosti látek

- Látky s kovalentní nepolární vazbou
o Nerozpustné ve vodě, rozpustné v nepolárních rozpouštědlech
o Nevedou el. proud
- Látky s kovalentní polární nebo iontovou vazbou
o Rozpustné ve vodě, nerozpustné v nepolárních rozpouštědlech
o V tavenině nebo roztoku vedou el. proud
- Kovová vazba
o Kujnost a tažnost
o Vedou el. proud i teplo

Struktura krystalů
- Pevné látky, které mají pravidelné uspořádání základních částic (iontů, atomů nebo molekul)
mohou tvořit souměrná tělesa – krystaly
- Základní stavební jednotka – základní buňka – nejjednodušší seskupení částic, které se
v krystalu opakuje
- Dělí se na:
o Iontové krystaly
 Jsou křehké, mají vysoké teploty tání, jsou rozpustné v polárních
rozpouštědlech, v roztocích a taveninách vedou el. proud
 Složeny z pravidelně uspořádaných iontů, které jsou poutány
elektrostatickými silami (např. NaCl, CsCl)

o Atomové (kovalentní) krystaly

 Jsou tvrdé, mají vysoké teploty tání, jsou nerozpustné v běžných
rozpouštědlech, nevedou el. proud
 Struktura tvořena kovalentně vázanými atomy – dá se říct, že se jedná o
jednu velkou molekulu (např. diamant – každý C je kovalentně vázaný se 4
dalšími C, SiO2 – křemen, SiC…)
o Molekulové krystaly
 Jsou často těkavé, mají nízké teploty tání, nevedou el. proud
 Složeny z nepravidelně uspořádaných molekul navzájem vázanými slabými
vazebnými interakcemi
- Izomorfie – schopnost různých látek krystalizovat ve stejných krystalových soustavách a
tvořit spolu směsné krystaly (společně krystalizovat ze směsi svých tavenin nebo roztoků)
Maturitní otázka 4 Chemická vazba

Tvary molekul
- Vzájemné prostorové rozmístění a vazebné poměry atomů v molekule ovlivňují reaktivitu
látek
- Základní stav atomu – stav atomu o nejnižší energii
- Excitovaný stav atomu – stav s vyšší energií (taky vybuzený stav)
- Atomový orbital – oblast nejpravděpodobnějšího výskytu elektronu v nevázaném atomu
- Molekulový orbital
o Vzniká přiblížením dvou atomů, kde dojde k průniku jejich valenčních orbitalů
o Vzniká energeticky výhodnější (chudší) orbital
o V molekulových orbitalech se elektrony stejně jako v atomových orbitalech vyskytují
ve stavech s určitou energií (systém elektronových stavů v molekulách je
komplikovanější než v atomech)
o Každý molekulový orbital má svůj tvar podle nejpravděpodobnější elektronové
hustoty – dělíme na σ a π

Teorie hybridizace
- Hybridizace – energetické a tvarové sjednocení valenčních
orbitalů, aby vazby byly stejně dlouhé a aby se uvolnila stejná
energie – vznikají hybridní orbitaly
- Hybridizace vysvětluje vznik energeticky rovnocenných
kovalentních vazeb z energeticky rozdílných orbitalů
- Umožňuje předpovědět prostorové uspořádání atomů v molekule a předpovídá řadu vlastností
(např. polaritu molekuly)
- Znázorňuje se tečkovaným rámečkem kolem hybridních orbitalů
- Vlastnosti hybridních orbitalů
o Počet hybridních orbitalů odpovídá počtu hybridizovaných orbitalů
o HAO jsou jinak prostorově orientovány než původní atomové orbitaly
o Jsou větší než původní atomové orbitaly
o Tvoří pevnější vazby než původní atomové orbitaly
- Pravidla hybridizace
o Hybridizace se účastní pouze ty AO, které se podílejí na vzniku σ vazby nebo mají
volný elektronový pár
o AO podílející se na π vazbě nehybridizují

- Rozdělení hybridizace
o Jednoduchá h. – hybridizují pouze orbitaly s a p
o Složená h. – hybridizují orbitaly s, p a d
o Ekvivalentní h. – všichni vazební partneři jsou stejní (např. SF6)
o Neekvivalentní h. – po vytvoření všech chemických vazeb zbývají ještě v hybridních
orbitalech volné elektronové páry – nepravidelný prostorový tvar
- Hybridizace sp
o Hybridizuje jeden orbital s a jeden p – vznikají 2 rovnocenné hybridní orbitaly sp,
které svírají úhel 180° a jsou lineární
o např. BeCl2, C2H2
Maturitní otázka 4 Chemická vazba

- Hybridizace sp2
o Hybridizuje jeden orbital s a dva orbitaly p – vznikají 3 rovnocenné hybridní orbitaly
sp2, které směřují do vrcholů rovnostranného trojúhelníku, vazebné úhly jsou 120° a
molekula je planární/rovinná (atomy leží v jedné rovině)
o např. BF3, C2H4

- Hybridizace sp3 – ekvivalentní

o Hybridizuje jeden orbital s a tři p – vznikají čtyři rovnocenné hybridní orbitaly, které
směřují do vrcholu tetraedru, vazebné úhly jsou 109°28‘
o např. CH4, CCl4

- Hybridizace sp3 – neekvivalentní

o volný el. pár dusíku způsobuje deformaci pravidelného čtyřstěnu projevující se
změnou vazebného úhlu ze 109°28‘ na 106°45‘
o podobně dochází k deformaci pravidelného čtyřstěnu i v molekule H2O; 2 volné el.
páry kyslíku způsobují změnu vazebního úhlu na 104°30‘

- Hybridizace sp2d – hybridní orbitaly míří do vrcholů čtverce

- Hybridizace sp3d – hybridní orbitaly do tvaru trojbokého dvojjehlanu, např. PCl5
- Hybridizace sp3d2 – hybridní orbitaly do tvaru čtyřbokého dvojjehlanu, např. SF6
Maturitní otázka 4 Chemická vazba

Dipólový moment
- Fyzikálně chemická veličina, která nám poskytuje informace o polaritě vazeb a geometrii
molekul
- Určuje míru polarizace vazby – vektor směřující od kladného náboje k zápornému
- jednotka D (dibaj)
- Polarita molekuly
o Nepolární molekula má dipólový moment = 0
o Polární molekula má dipólový moment různý od nuly
- BACHA NENÍ TO POLARITA VAZBY, která se určuje podle rozdílu elektronegativit
- Geometrie molekuly
o Zjišťuje se sčítáním vektorů – když je sečtený vektor nulový, jedná se o lineární
sloučeninu, např. CO2

μ
¿
Q
¿
d