Jméno: Moos Lukáš Datum laboratorní práce: 25.11.

2022
Třída: S5A Datum odevzdání: 15.12.2022
Skupina: Moos, Teplota 20 °C Tlak: 1026 hPa Vlhkost: 70%
Rosendorf :
Hodnocení:

Laboratorní práce č. 2
Téma: Vlastnosti mechanických oscilátorů

Teorie:
Dynamika zkoumá příčiny pohybu. Příčinou kmitání mechanického oscilátoru je buď síla
pružnosti nebo síla tíhová. Pro všechna tělesa, tedy i pro kyvadlo, závaží na pružině nebo
kmitající strunu platí 2. Newtonův zákon, jelikož se jedná o mechanické pohyby. Pro
zrychlení harmonického kmitavého pohybu tedy platí vztah:

𝑎 =– 𝜔2𝑦.

Sílá, která způsobuje harmonické kmitání, poté zjistíme pomocí pohybové rovnice
mechanického oscilátoru:

𝐹 =– 𝑚𝜔2𝑦

. Díky této rovnici jsme schopni zjistit, jak úhlová frekvence souvisí s vlastnostmi oscilátoru,
tedy s jeho parametry. Pružinu z fyzikálního pohledu můžeme označit jako těleso, které se
ideálně deformuje podle Hookova zákona. Při její deformaci se projevuje její charakteristická
vlastnost, kterou označujeme jako tuhost. Tuhost značíme k, její jednotkou je Newton na metr
(N/m) a udává míru změny délky vzhledem k velikosti působící vnější síly:

F
k= .
Δl

Z tohoto vztahu vyplývá, že tuhost pružiny je větší, čím větší sílu potřebujeme k tomu,
abychom ji prodloužili, popř. zkrátili o stejnou délku.
Úhlová frekvence volně kmitajícího oscilátoru závisí pouze na jeho parametrech (na
hmotnosti a tuhosti pružiny). Díky tomuto poznatku úpravou zjistíme vztah pro periodu a
frekvenci vlastního kmitání pružinového oscilátoru.
Za kyvadlo je považováno každé tuhé těleso otáčivé kolem vodorovné osy umístěné nad jeho
těžištěm. Jeho perioda kmitání lze lehce změnit a to změněním jediného parametru, kterým je
délka kyvadla. Kmitavý pohyb kyvadel s různým tvarem a hmotností je poměrně složitý. Pro
zjednodušení tedy zavádíme jednoduchý model kyvadla, který je označován jako matematické
kyvadlo. Má podobu malého tělesa zavěšeného na pevném vlákně zanedbatelné hmotnosti a
konstantní délky. Kyvadlo se pohybuje po oblouku, abychom jeho pohyb mohli označit jako
harmonické kmitání, musí být jeho výchylka tak malá, abychom oblouk, po němž se těleso
pohybuje, mohli označit za úsečku. Frekvence a perioda harmonického pohybu pak závisí
pouze na délce jeho závěsu a na velikosti tíhového zrychlení v daném místě.
Postup:
Statická metoda:
1. Na stojan připevníme pružinu.
2. Změříme se její vzdálenost od stolu bez závaží.
3. Zavěsíme závaží a změříme znovu vzdálenost od stolu.
Dynamická metoda:
1. Na pružinu zavěsíme závaží
2. Lehce vertikálně rouhoupeme pružinu se závažím.
3. Stopkami změříme čas, za který pružina udělá 10 kmitů.
4. Měření opakujeme desetkrát i s ostatními závažímy.
Kyvadlo:
1. Stojan umístíme na židli stojící na stole.
2. Na stojan přivážeme provázem měřící 131 cm.
3. Na konec provázku přívážeme závaží.
4. Závaží rozhýbeme a počítáme 5 kmitů.
5. Měčení opakujeme desetkrát.
6. Provázek zkrátíme a měření provedeme znovu.

Pomůcky:
 Železný stojan
 Závaží (27 g, 50 g, 100 g, 597 g)
 Pružiny
 Stopky
 Provázek
 Pravítko

Pozorování:
Tabulka výpočtu tuhosti pružiny:
č. m. m l ∆l FG k ∆k δk
g mm mm N N/m N/m %
0 0 145 0 0 2,71
1 100 166 21 0,981 46,714 1,976
2 200 184 39 1,962 50,308 1,617
3 300 205 60 2,943 49,050 0,359
Průměr 48,7 1,3

Tabulka výpočtu tuhosti pružiny:

č. m. m l ∆l FG k ∆k δk
g mm mm N N/m N/m %
0 0 250 0 0 14,07
1 100 270 20 0,981 49,050 8,547
2 200 305 55 1,962 35,673 4,831
3 300 330 80 2,943 36,788 3,716
Průměr 40,5 5,7
Tabulka kyvadla 1:
č. m. m1 10T1 T1 ΔT1 δT1
g s s s %
1 100 2,52 0,252 0,009 6,99
2 3,12 0,312 0,051
3 2,58 0,258 0,003
4 2,83 0,283 0,022
5 2,10 0,21 0,051
6 2,75 0,275 0,014
7 2,67 0,267 0,006
8 2,45 0,245 0,016
9 2,55 0,255 0,006
10 2,57 0,257 0,004
Avg 0,26 0,02

Tabulka kyvadla 2:
č. m. m2 10T1 T2 ΔT2 δT2
g s s s %
1 200 3,63 0,363 0,050 7,34
2 4,82 0,482 0,069
3 3,98 0,398 0,015
4 4,32 0,432 0,019
5 4,53 0,453 0,040
6 3,58 0,358 0,055
7 4,05 0,405 0,008
8 4,37 0,437 0,024
9 4,10 0,41 0,003
10 3,93 0,393 0,020
Avg 0,41 0,03

Tabulka kyvadla 3:
č. m. m3 10T3 T3 ΔT3 δT3
g s s s %
1 300 4,97 0,497 0,030 5,75
2 5,53 0,553 0,027
3 5,80 0,58 0,054
4 5,48 0,548 0,022
5 5,65 0,565 0,039
6 5,05 0,505 0,022
7 5,38 0,538 0,012
8 4,85 0,485 0,042
9 5,02 0,502 0,025
10 4,92 0,492 0,035
Avg 0,53 0,03
Závěr:
Na laboratorních práci jsem nebyl.

Citace:
Fyzika pro gymnázia, Mechanické kmitání a vlnění. 6. vydání. Praha: Prometheus, 2021, 86 s.
ISBN 978-80-7196-483-4.

Zdroje:
Martin Žaža, Vladimíra Odehnalová.