Victor Hugo – Chrám Matky Boží v Paříži

Ročník: 3. ročník SŠ
Počet žáků: 15–30
Doba trvání jednotky: 45 minut
Téma: Victor Hugo – Chrám Matky Boží v Paříži
Východiska:
 Student samostatně a soustředěně čte, rozumí přečtenému textu.
 Student diskutuje na zadané téma a dodržuje pravidla diskuze realizované ve větším
počtu lidí.
 Student zná typy uměleckých prostředků a umí je vyhledat v textu.
Cíle:
 Student umí pojmenovat a doložit umělecké prostředky využité v knize Chrám Matky
Boží v Paříži Victora Huga.
 Student při interpretaci využívá odborných znalostí dříve získaných a svá tvrzení
zasazuje do kontextu (historického i literárně-teoretického).
 Student souvislým verbálním projevem prezentuje před třídou svůj názor.
Velká myšlenka:
 Při snaze o co nejbarvitější vyprávění autorovi pomáhá využití široké palety
jazykových, tematických a kompozičních prostředků výstavby literárního díla,
především významových antitezí – kontrastů.
Pomůcky:
 vytištěné úryvky z knihy Chrám Matky Boží v Paříži1
 pracovní list do skupiny
Formy práce:
 tiché čtení
 samostatná práce
 skupinová práce
 diskuze
Důkazy o učení:
 závěrečný shrnující dokument

1
HUGO, Victor. Chrám Matky Boží v Paříži. Vyd. v nakl. Academia 1. Překlad Milena Tomášková. Praha:
Academia, 2009, 481 s. ISBN 978-80-200-1764-2.
 PRŮBĚH HODINY
Struktura hodiny
ČINNOST ČAS
E 1. Čeho si mám všímat? 5 minut
2. Tiché čtení 10 minut
U 3. Skupiny 1 – typy vyprávění 10 minut
4. Skupiny 2 – kontrasty 10 minut
R 5. Závěrečné shrnutí – tvorba dokumentu 10 minut

E) Fáze před čtením (evokace)

1 ) Č e h o s i m á m v š í m a t ? ( d i s k u z e u č i t e l e s ce l o u t ř í d o u )
Zadání: Když čtete úryvek literárního díla, podle kterých indicií můžete zjistit více o díle, ze
kterého ukázka pochází?
Poznámka: Učitel zapisuje na tabuli odpovědi studentů. Neměly by zde chybět:
 forma
 časoprostor
 vypravěč
 postavy
 jazykové prostředky
 kompozice
 téma…

U) Fáze při čtení (uvědomění si významu)

2 ) T i c h é č t e n í ú r y vk u ( 1 0 m i n u t )
Učitel rozdá každému studentovi po jednom úryvku. Úryvků je celkem 21. Při větším počtu
studentů můžeme některé zdvojit. Při menším počtu můžeme některé méně důležité
vynechat (např. 1, 14, 18, 9).
Zadání: Přečti si potichu přidělený úryvek a zamysli se nad tím, z jaké knihy může úryvek
pocházet. Nezapomeň na období, žánr, rozsah knihy, popř. i konkrétní titul a autora
s určením národnosti.
Poznámka: Bližší určení úryvků viz příloha.

3) Skupiny 1 – typy vyprávění (10 minut)

Zadání: Vytvořte skupiny podle toho, jaký typ vyprávění převažuje ve vašich ukázkách. Ve
skupině promyslete, o jaký vyprávěcí postup se jedná a k čemu autorovi slouží. Zkuste také
ve skupině rozhodnout o tom, z jaké knihy úryvek pochází (žánr, rozsah, titul, autor apod.).
Své závěry zapisujte, později je využijeme.
Poznámka: Skupiny se rozdělí podle různých typů vyprávění uvedených v Přehledu úryvků
na konci dokumentu. Pokud si žáci ví rady, učitel rozdělování studentů nekoordinuje. Pouze
až studenti vytvoří skupiny, zkontroluje, zda rozdělení proběhlo správně. V opačném
případě učitel pomůže tápajícím jedincům, či poskytne nápovědu celému kolektivu. Záložní
možností je studenty rozřadit mechanicky a nechat je přijít na to, proč k sobě právě tyto
úryvky patří.

4 ) S k u p i n y 2 – k o n t r a s t y ( 1 0 m i n ut )
Učitel žáky rozdělí do nových seskupení. Tentokrát nám vznikne pět skupin po třech až
čtyřech úryvcích. (Rozdělení naleznete v Přehledu úryvků na konci dokumentu.) Žáci budou
mít za úkol přijít na dominantní prostředek kompozice vybraného díla – kontrast.
Zadání: Předkládané dílo je typické jedním tematickým a kompozičním prostředkem.
Zkuste ve skupinách prostředek odhalit, pojmenovat a doložit na konkrétním případě
vašich ukázek. Svá tvrzení zapište, budeme s nimi dále pracovat. Nezapomeňte si nejprve
své ukázky mezi sebou představit.
Poznámka: Čtyři studenti zůstanou v tuto chvíli navíc, protože u „filosofických úvah
autora“ žádné kontrasty nenalézáme. Tyto studenty rozdělíme k jednotlivým skupinám.
(Obsadíme přednostně ty, které mají nejméně členů.)

R) Fáze po čtení (reflexe)

5) Závěrečné shrnutí – tvorba dokumentu (10 minut)
Zadání: Nyní se vraťte na svá místa a připravte si před sebe své texty a zápisky ze skupin.
Vytvoříme spolu shrnutí všech poznatků, na které jsme v jednotlivých skupinách přišli.
Poznámka: Vzorový dokument s uvedením identifikace úryvků, ze kterých lze jednotlivé
informace získat, se nachází v příloze.
 Přehled úryvků
1) PODLE TYPU VYPRÁVĚNÍ
 popisy prostředí: 2, 7, 9, 15
 autorovy filosofické úvahy: 11, 14, 18, 21
 charakteristiky osob: 1, 5, 13, 20
 monology postav: 16, 19
 dialogy mezi postavami: 3, 4, 6, 8, 10, 12, 17

2) PODLE TÉMAT a KONTRASTŮ

 Quasimodo
o ošklivý: 5, 4
o morálně čistý: 10
 Esmeralda
o krásná, ušlechtilá: 20
o žije v bídě: 12, 17
 Klaudius Frollo
o krásný, kněz (ušlechtilé povolání): 1, 13
o pokrytec, vrah, ničema: 8, 19
 prostředí
o řád, vznešenost Chrámu a Paříže: 7, 9
o chaos, škaredost temných koutů Paříže, ve kterých žije spodina: 2, 15
 ladění
o tragičnost × komika: 3, 6, 16
 VZOROVÝ SPOLEČNÝ DOKUMENT
Autor: Victor Hugo (jen podle vlastních znalostí)
Titul: Chrám Matky Boží v Paříži (především
Forma: próza (všichni)
Žánr: historický román (společně)
Prostředí:
 středověká Paříž (2)
 katedrála Matky Boží – Notre Dame (7)
Postavy:
 Quasimodo
 ošklivý, znetvořený, hluchý zvoník z chrámu Matky Boží (4, 5, 16)
 žije osaměle, vyvrženec společnosti (4, 16)
 citlivý, ušlechtilý, má dobré srdce (10)
 Esmeralda
 krásná cikánská tanečnice (10, 12, 17, 18, 20)
 oběť touhy mužů (8, 17)
 ušlechtilý charakter (6, 10, 17)
 žije v bídě (6, 12, 17)
 Klaudius Frollo
 krásný, vzdělaný, na venek působí jako asketický učenec (1, 13, 19)
 ničema, pokrytec, vrah (8, 19)
 vášnivý (8, 19)
 Jan Frollo ze Mlýna
 student, bratr Klaudia (3, 16)
 všechno zesměšňuje (3, 16)
 Petr Gringoire
 filosof, básník (17, 20)
 žije na okraji společnosti (6, 17)
 od smrti ho zachrání Esmeralda (6, 17)
Dominantní kompoziční prostředek – kontrast:
 postavy
o Quasimodo – ošklivý × morálně čistý (4, 5, 10)
o Esmeralda – krásná × žije v bídě (12, 17, 20)
o Frollo – vznešené povolání, vzdělanec × pokrytec, ničema, vrah (1, 8, 13,
19)
 prostředí
o řád chrámu × chaos a škaredost temných koutů Paříže, ve kterých žije
spodina (2, 15)
 ladění
o tragičnost × komika, grotesknost scén (3, 6, 16)
 nenaplněná láska
o Esmeralda miluje Phoeba, ale on ji ne (12)
o Quasimodo miluje Esmeraldu, ale ona jeho ne (10)
 o Frollo miluje Esmeraldu, ale ona jeho ne (8, 19)
Typy vyprávění:
 popisné výkladové pasáže (2, 7, 9, 15)
 úvahové (filosofické) pasáže (11, 14, 18, 21)
 detailní charakteristika postav (1, 5, 13, 20)
 dialogy mezi postavami (3, 4, 6, 8, 10, 12, 17)
 monology postav (16, 19)
Jazyk:
 spisovný jazyk (všichni)
 bohatá slovní zásoba v úvahových, popisných a charakterizačních pasážích (1, 2,
5, 7, 9, 11, 13, 14, 15, 18, 20, 21)
 v autorské řeči složitá souvětí a těžká myšlenková vazba (11, 14, 18, 21)
 vypravěč v er-formě (většina), oslovování čtenáře (5, 7, 9, 11, 18)