První vzducholodě byly postaveny za použití vodíku kvůli jeho levnosti a dostupnosti.

perspektiva použití
vzducholodí jako bombardérů byla v Evropě pochopena dlouho předtím, než byly použity v této roli.
Měly velmi vysokou nosnost měřenou desítkami tun. Velmi bezpečné, pokud jde o přistání-pokud se ve
výšce něco zlomí, prostě se hladce posadí, než se rozpadne. Jak rychle se zjistilo-vzducholodě jsou tiché
a nesvítí, což z nich dělá ideálního kandidáta na bombardování.

Teprve v roce 1917, po vstupu Ameriky do války, byla postavena továrna na výrobu hélia. Američané ale
uvalili embargo na jeho vývoz. Předpokládá se, že éra vzducholodí skončila v roce 1937, kdy při přistání v
Lakehurstu shořela německá osobní vzducholoď Hindenburg. Možná by se to nestalo, kdyby společnost
Zeppelin měla přístup k dostatečnému množství hélia.

ale četla jsem o jednom zajímavém případu. V roce 1916 vzducholoď LZ-76 byla prostřelena v boji. Střela
prorazila obal a explodovala uvnitř vzducholodě. To způsobilo silné zničení, ale vodík nevybuchl. LZ-76
provedl nucené přistání . Posádka(экипаж) byla evakuována a pokusila se odpálit vzducholoď (aby se
bojové vozidlo nedostalo k nepříteli). Vzducholoď byla zapálena, ale vodík opět nevybuchl (!). Požár
uhasil a dochovaný rám se dostal do rukou britských vojenských inženýrů.

o výbušnosti vodíku bylo známo, takže k řasám byl přidán inhibitor-propylen, který zvýšil energii aktivace
směsi.

Katastrofa vzducholodě Hindenburg je samozřejmě strašná. Ale pokud ji porovnáme s katastrofami

letadel (které se objevily na masovém leteckém trhu o deset let později), nevypadá to tak strašně.

20. června 1956 se při nouzovém přistání způsobeném požárem na palubě zřítil osobní letoun Lockheed
L-1049 Super Constellation v oblasti New Yorku.

zahynulo všech 74 lidí na palubě.

...16 prosince 1960 dvě osobní letadla Douglas DC-8 a Lockheed L-1049 Super Constellation šli na
přistání v New Yorku, se setkali ve vzduchu a klesly na město.

Sečteno a podtrženo: na palubách zemřelo 128 lidí a na Zemi 6 lidí.

...Můžeme pokračovat. V padesátých až šedesátých letech padaly letouny, každý rok se zapalovaly,
vybuchovaly. A nikdo nemluvil:

"Ach, sakra, ty hliníkové létající klobásy s hořlavým palivem by měly být zakázány vůbec."

Ale z nějakého důvodu po nehodě Zeppelin "Hindenburg", vodík byl prohlášen za tak hořlavý, že
mezinárodní předpisy zakázaly létat s použitím vodíku jako nosného plynu.

Zákaz vodíku. jako nosný plyn pro vzducholodě v dnešní době vypadá divně, protože se vyvíjí vodíková
(ekologická) energie. Na vodík se jako palivo překládají automobily. autobusy, a v blízké budoucnosti i...
Dopravní letadlo.

Absurdita. Letadlo s kryogenními palivovými nádržemi naplněnými kapalným vodíkem bez inhibitoru
hoření (samozřejmě-protože vodík tam musí intenzivně hořet) není považováno za hořlavé.

Vzducholodě s pláštěm naplněným vodíkem s inhibitorem Gorenje-jako by byly hořlavé.

Je to jedna z umělých kontrol pro planetu.

Letadla potřebují hodně paliva-dobré podnikaní.

Jsou snadno sledovatelné a v některých podmínkách mají poměrně omezené aplikace.

Pro jejich dislokaci je zapotřebí letiště a infrastruktura na cestě jejich tras.

Letadlo je v mnoha ohledech horší než vzducholoď podle stupně svobody jeho použití.

Vzducholoď může letět kamkoliv a nepotřebuje místo k přistání. Může se ocitnout v místech, kde je
nežádoucí sledovat cizince, ty, kteří chtějí znát pravdu.