Novela vypráví příběh rybáře Santiaga, kterému se dlouho nepodařilo chytit žádnou rybu. Jednoho dne po dlouhém boji uloví marlina, jehož však sežerou žraloci. Podle některých odborníků byl předobrazem díla Hemingwayův přítel. Klíčové pojmy: Literární druh a žánr Text je lineární a nečleněný do veršů, jedná se o prózu. Je přítomen děj – dílo má epický charakter. Jako literární žánr se jedná o novelu (kratší prozaický žánr). Hlavním cílem díla je poukázat na nekonečný boj člověka se sice krásnou, ale krutou přírodou. Umělecký směr a charakteristika epochy, současníci: světová literatura 1. pol 20. století, americká meziválečná próza, částečně také ztracená generace (osamělý rybář) Hlavní téma a motivy: nekončící boj člověka s přírodou, život chudých rybářů, silná psychika (pokračovat i přes neúspěch), smůla Děj: Santiago je starý rybář, který už čtyřiaosmdesát dní nechytil žádnou rybu. Manolina, kterého Santiago vyučil, donutili rodiče pracovat na úspěšnější lodi – i přesto však pomáhá Santiagovi připravit náčiní a nosí mu jídlo. Jednoho dne se na jeho udici chytne obrovský mečoun. Jelikož je příliš velký, je nucen rybu přivázat k boku. Při cestě k pobřeží je však ryba okusována žraloky a zbyde z ní pouze kostra. Santiago dorazí na břeh, dobelhá se do své chatrče a okamžitě upadne do spánku. Ráno ho navštíví Manolin a Santiago mu popisuje výpravu. Chlapec trvá na tom, že ho v budoucnu bude doprovázet. Prostor a čas: příběh se odehrává poblíž Havany, čas je nespecifikován, avšak děj se odehrál během tří dnů Postavy ● rybář Santiago – starý, vytrvalý, skromný, odvážný, má pevnou vůli ● Manolin – laskavý, nápomocný, zajímá se o rybolov ● ostatní lidé – posměvaví či nápomocný Interpretace díla: sžití člověka s přírodou, nevzdání se po neúspěchu Kompozice: Děj se odehrává chronologicky s retrospektivními prvky (rybářovy vzpomínky). Dílo se člení do odstavců. Čtenář je nucen si některé věci sám představit. Ernest Hemingway (1899–1961) ● amer. spisovatel, představitel ztr. generace, Pulitzerova (1953) a Nobelova (1954) c. Dílo: Komu zvoní hrana (1940) – námětem tohoto románu byla španělská občanská válka Sbohem armádo (1929) – autobiografické prvky, první světová válka Jakub Sloboda, Šimon Sláma 3.L
II. Analýza výňatku z díla
Oblaka nad pevninou se teď nakupila jako hory a pobřeží se změnilo v dlouhou zelenou čáru, za kterou se zvedaly šedomodré kopce. Voda též měla barvu temně modrou, tak temnou, že byla skoro fialová. Když se podíval do hloubky, viděl v tmavé vodě jakoby prosátý červený plankton a zvláštní světlo, vrhané též sluncem. Pozoroval své šňůry a hleděl, jak splývají přímo dolů, až ve vodě mizely z dohledu, a byl rád, že vidí tolik planktonu, protože to znamenalo ryby. Zvláštní světlo, kterým slunce, teď když stálo výše, prozařovalo vodu, znamenalo pěkné počasí, právě tak jako tvar oblak nad pevninou. Ale pták se zatím dostal skoro z dohledu a na hladině nebylo vidět nic než několik pruhů žlutých, sluncem vyrudlých sargasových chaluh a fialový, dokonale utvářený duhově hrající rosolovitý měchýř žahavého trubejše, zvaného portugalský bitevník, plynoucí po vodě těsně v blízkosti člunu. Převalil se na bok a pak se zase narovnal. Plynul si vesele jako bublina a vláčel za sebou na loket ve vodě svá dlouhá jedovatá fialová vlákna. „Agua mala,“ řekl člověk. „Ty děvko!“ Téma: plavba lodí, pozorování přírody Postavy: Santiago Vypravěč: er-forma Jazyk: Jazyk je jednoduchý a spisovný. Nachází se zde přímá řeč. Tropy a figury: personifikace (oblaka se nakupila, slunce prozařovalo), přirovnání (nakupila jako hory, plynul si vesele jako bublina), španělské výrazy (agua mala), hyperbola (tak temnou, že byla skoro fialová), odborné názvy (trubejš – trubýši), hanlivé označení (Ty děvko!) Seznam zdrojů: HEMINGWAY, Ernest. Stařec a moře. Praha: Odeon, 2015. Otázky: 1) Vyjmenuj současné autory E. Hemingwaye
2) Jaké témata a motivy se v úryvku vyskytují, najdi přirovnání
3) Představitel jaké skupiny autorů je E. Hemingway?