Údržba letadlové techniky –

přednáška 1
21ULET

Ústav letecké dopravy

Fakulta dopravní
ČVUT v Praze
Informace k předmětu
Informace k předmětu
• Ing. David Hůlek

• Ústav letecké dopravy

• místnost: A-218

• konzultační hodiny:
• po předchozí domluvě (e-mail)

• e-mail: hulekdav@fd.cvut.cz

3
Informace k předmětu
• kód předmětu: 21ULET

• počet hodin: 16

• počet kreditů: 6

• podmínky ukončení (z, zk):

• z – účast alespoň na jedné přednášce
• zk – písemný test (typ a) b) c)):
• možnost zlepšení známky ústním přezkoušením

• osnova dle tematických okruhů k SZZ

4
Vývoj údržby
Vývoj údržby – počátky
• začátek 20. století až 1. světová válka

• letadla byla jednoduché konstrukce → snadná údržba

• piloti byli zároveň i mechanici

• údržba (oprava) byla zaměřená na mechanické systémy a motor,

které se zásadně opravovaly po poruše (po rozbití)

• letadla pilotovaná piloty-mechaniky měla menší počet nehod než

ta, která byla pilotována netechnicky zaměření letci

• tato doba a události byly základem moderní údržby letadel, tedy

zásady, že preventivní údržba zvýší bezpečí

6
Vývoj údržby – mezi válkami
• po 1. světové válce se přebytečná vojenská letadla
začala používat pro leteckou přepravu (i mezinárodní)

• díky tomu začaly mít národní úřady požadavky na

údržbu

• začaly vznikat programy údržby a programy na

bezpečnost a spolehlivost

• zpočátku byly tyto programy vyvíjeny individuálně

leteckými mechaniky:
• programy byly jednoduché a postrádaly analytický přístup

7
Vývoj údržby – po válkách
• nepotřebná vojenská letadla se opět začala používat
pro civilní dopravu

• letadla měla složitější konstrukce → náročnější údržba

• pro letecké dopravní společnosti začaly být individuální

programy vytvořené jejich mechaniky nedostatečné →
požadavek o vytvoření nových leteckých předpisů
zahrnujících i oblast údržby letadel

8
Vývoj údržby – po válkách
• role mechanika rostla:
• letadla létala dále, výše a rychleji
• začaly se převážet velké počty cestující
• mechanik se stal důležitým článkem pro bezpečnost a vývoj
letectví

• jak se vyvíjela složitost konstrukce, začali se mechanici

specializovat:
• drak
• pohonná jednotka
• avionika

9
Vývoj údržby – po válkách
• začalo se rozlišovat mezi technikem a mechanikem:
• v roce 1948 vzniká obor letecký technik:
• specializovaný obor
• vyžaduje zručnost a znalost složitých systémů
• k tomu, aby se někdo stal technikem, musel vystudovat certifikovanou školu
registrovanou pod národním leteckým úřadem:
• praktické a teoretické znalosti
• výsledkem bylo LWTR (License Without Type Rating)
• poté musel složit zkoušky na konkrétní typ letadla

• dva typy údržbářů:

• s průkazem
• bez průkazu
• oba dva mohou opravovat jednoduché závady, ale jenom jeden smí
uvolnit letadlo do provozu

10
Vývoj údržby – 50. léta
• vznikly nové pojmy v údržbě:
• údržba podle stavu (On Condition)
• pevný interval (Hard time)
• generální údržba (Overhaul)

• cílem byla maximální bezpečnost, protože vznikala

nová éra letectví a bylo zapotřebí přesvědčit cestující o
kvalitě a bezpečnosti tohoto druhu přepravy

11
Vývoj údržby – 60. léta
• se vstupem proudových letadel na trh obchodního
letectví začaly být dodavatelem i vývojářem programů
údržby samotní výrobci:
• v těchto dobách existovalo mnoho výrobců proudových letadel
– každý měl svůj originální postup
• základním konceptem těchto programů údržby bylo
vypracování doby pro generální údržbu všech součástí letadla
najednou bez ohledu na skutečný stav

12
Vývoj údržby – 60. léta
• v roce 1960 byla asociací ATA (Air Transport Association) vytvořena pracovní
skupina, která měla za úkol navrhnout více nákladově efektivní, ale stejně
bezpečné procesy údržby

• výsledkem práce této skupiny byl v roce 1968 dokument Maintenance

Evaluation and Program Development, také nazývaný jako MSG-1:
• program MSG-1 byl vyvinut pro Boeing 747

• skupina (Maintenance Steering Group), která se podílela na vzniku MSG-1 se

skládala se zástupců:
• výrobců letadel
• leteckých společností
• národního úřadu
• dodavatelů

• MSG-1 integrovala rozhodovací logiku pro vývoj pravidelné údržby letadel

13
Vývoj údržby – 70. léta
• metoda MSG-1 nahrazena MSG-2

• MSG-2 byla původně vyvinuta jako dokument s názvem

Airline/Manufacturer Maintenance Program Planning

• filozofie MSG-2 byla založena na:

• teorii, že jak letadla tak i letadlové části dosáhnou období, kdy
musí být provedena generální oprava nebo se musí přistoupit k
výměně dílu → zavedla se životnost letadlových částí
• logickém procesu, který považoval, že selhání začíná na úrovni
jednotlivých komponent a šíří se směrem nahoru (down-top
proces)

14
Vývoj údržby – 70. léta
• Časem bylo zjištěno, že provádění údržby metodou MSG-2 přináší
několik nevýhod:
• nebyla navržena, aby zvážila ekonomické důsledky, spíše se zaměřovala na
zachování bezpečnosti letadel
• nevěnovala odpovídající pozornost skrytým závadám
• úplně vynechala podíl lidského činitele na nehodách, protože byla založena na
faktu, že chyby se rodí v jednotlivých komponentech a postupují směrem
„nahoru“
• používala nejasnou terminologii (např. On-Condition vs. Condition monitored)
• nevěnovala dostatečnou pozornost moderním opatřením zabraňujícím vzniku a
šíření koroze

• v roce 1978 byly United Airlines pověřeny ministerstvem obrany USA,

aby vypracovaly metodiku pro tvorbu programů údržby na základě
testovaných a osvědčených postupech leteckých společností

15
Vývoj údržby – 80. léta
• metodika vzešlá z požadavku MO USA byla základem
pro aktuální standard letecké údržby MSG-3:
• byl zaveden v roce 1980 a je stále využíván

• hlavní myšlenkou koncepce je rozpoznat vlastní

spolehlivost systémů a letadlových celků, vyhnout se
zbytečným nebo dvojitým úlohám údržby a tím
dosáhnout vyšší efektivity

• MSG-3 je také široce používána k rozvoji počátečních

požadavků na údržbu u moderních obchodních letadel,
které jsou publikovány v Maintenance Review Board
Report (MRBR)

16
Vývoj údržby – 80. léta
• hlavní rozdíl mezi MSG-3 a MSG-2 je v přístupu k
údržbě:
• MSG-3 používá přístup orientovaný na úkoly (tasks)
• analyzuje způsoby selhání systému od úrovně systému dolů
(top-down proces)

• úkoly údržby (tasks) jsou prováděny z hlediska:

• bezpečnosti
• provozu
• ekonomiky

• úkoly údržby zahrnují jak úkoly preventivní údržby, tak

úkoly pro aktivní vyhledávání poruch

17
Vývoj údržby – 80. léta a dál
• v následujících letech proběhlo několik revizí filozofie MSG-
3, které ji obohatily o mnoho postupů a programů

• nejdůležitější revize jsou:

• zlepšení pokrytí všech způsobů selhání
• program preventivní údržby
• Corrosion Prevention and Control Program (CPCP)
• zónovou analýzu

• vývoj metody nadále pokračuje:

• snaha o neustálou aktualizaci metody
• držitelé typového certifikátu pokračují ve spolupráci s
provozovateli letadel, zástupci regulačních orgánů a ATA

18
Vývoj údržby – shrnutí
• již od raných dob letectví má údržba letadel 3 základní
cíle:
• maximalizovat bezpečnost letu, což znamená zaručit vysokou
kvalitu veškeré výbavy letadla
• dodržovat bezpečnostní předpisy a předcházet jejich porušení
• minimalizovat náklady na údržbu, přiměřeně šetřit na mzdách,
materiálu a režii

• nicméně je nemožné dosáhnout všech tří cílů najednou,

proto musí management v údržbě nalézt správnou
rovnováhu

19
Etapy údržby
Etapy údržby – filozofie
• údržba má za cíl zachovávat anebo obnovovat funkce
systémů a konstrukce letadla takovým způsobem, aby
systémy mohly fungovat na bezpečném standardu

• požadavky na údržbu jsou vždy stanoveny výrobcem

konkrétního typu letadla a zvolenou koncepcí údržby

• koncepce údržby obsahuje pravidla, jak musí být letadlo

udržované, aby byly splněny provozní předpisy

21
Etapy údržby
1. údržba po poruše:
letadla jsou provozována v podstatě bez velkých nároků na údržbu až do
doby vzniku závady na letadle nebo letadlovém celku

2. preventivní údržba:
zakládá se na stanovení pevných časových intervalů, které jsou výsledkem
zkušeností a statistických zjištění bez ohledu na skutečný technický stav
letadla nebo letadlového celku

3. diferenciovaná proporcionální údržba:

je založena na diferenciaci údržby pro různé letadlové celky, konstrukční uzly
a jednotlivé části
vychází z různorodosti vlastností, provozního zatížení a různé životnosti

4. diagnostická údržba (mezní údržba):

tato metoda respektuje skutečný stav, objektivizovaný metodami technické
diagnostiky

22
Etapy údržby
5. prognostická údržba:
základ je postaven na předchozí metodě, ale naměřených diagnostických
parametrů není využito pouze k vyhodnocování momentálního technického
stavu, ale na základě trendů je určena prognóza zbytkové životnosti, neboli
následující termín nutné údržby

6. automatizovaná údržba:
je funkčně dekomponována do několika základních modulů, jehož obsah je
přesně specifikován a pomocí výpočetní techniky je možné řízení a použití v
reálném čase
jedná se o použití výpočetní techniky k vytvoření subsystému řízení údržby

7. totálně produktivní (TPM):

vznikla v Japonsku
je založena na využívání všech zaměstnanců a všech druhů údržby pro
provádění malých i velkých údržbových aktivit k dosažení nejvyšší
spolehlivosti

23
Využívané typy údržby
• v současné době jsou v letectví využívané tyto tři typy údržby:
• Hard Time:
• 3. etapa
• maximální interval pro provádění úloh údržby na letadlové části nebo zařízení
• tyto intervaly se vztahují jak na generální opravy, tak i na celkové životnosti
částí
• On-Condition:
• 4. a 5. etapa
• opakované kontroly nebo testy k určení stavu letadlových částí nebo systémů,
zahrnující údržbu, vizuální kontrolu, testování, kalibrace a náhrady dílů
• Condition Monitoring:
• 1. etapa
• kontroluje se zda jsou stále funkční anebo zda již dosloužily
• tímto způsobem lze opravovat (vyměňovat) pouze takové části a díly jejichž
nefunkčnost nevede ke kritickým následkům

24
Děkuji za pozornost.
Dotazy?