Obsah

1 Kinezioprotekce kvality života......................................................3

2 Pohybové schopnosti a jejich rozvoj.............................................4

2.1 Aerobní vytrvalost...........................................................................4

2.2 Svalová zdatnost..............................................................................4

2.3 Rychlostní schopnosti.....................................................................5

2.4 Obratnostní schopnosti...................................................................5

2.5 Rozvoj pohyblivosti (flexibility).....................................................5

3 Řízení kondičního tréninku...........................................................6

3.1 Kondiční trénink.............................................................................6

3.2 Cíle....................................................................................................6

3.3 Metody kondičního tréninku..........................................................7

4 Fitness a wellness provozy.............................................................8

4.1 Wellness centrum........................................................................8

4.2 Fitness centrum...............................................................................8

5 Ukazatele hospodářské výkonnosti provozu wellness...............10

6 Seznam literatury.........................................................................13
1 Kinezioprotekce kvality života
Kvalita života je rozsáhlý pojem, ke kterému se vyjadřuje spousta autorů. Jejichž
stanovisko je velice různorodé. Oproti tomu například u lidi postižených, starších nebo
oslabených toto stanovisko je patrné. Jde o to, aby si udrželi co nejdéle samostatnost a tím
si ponechaly určitou kvalitu života a nebyli tedy tak závislý. Pohybová aktivita je
předpokladem ale i symptomem kvality života. Pohybová aktivita velice ovlivňuje určité
determinanty kvality života a dává šanci důležitým citovým prožitkům. Tuto Bio-psycho-
sociální funkci nazýváme Kinezioprotekcí kvality života (Kornatovská, Bláha, Hošek a
kol.,2016)
,,zůstává základní přesvědčení, že kvalitu života jakéhokoliv jedince nelze popsat
na něm nezávisle. Vždy jde o individuum, jedinečnou bytost. Přesto se domníváme, že
kvalitu života je možné definovat výčtem saturovaných oblastí.,,1
Nejvýznamnější je lidské začlenění do společnosti. I introvert potřebuje mít totiž
vyřešené mezilidské vztahy. Do nástrojů socializace můžeme zařadit i pohybovou aktivitu.
A považujeme jí za základní nástroj právě socializace. Například bez motorického učení
bychom nemohli začlenit dítě do rodiny. Pohybová aktivita učí jedince spoustu užitečných
dovedností do života.
Dalším velkým afiliacím je posilování přírodních a kulturních jednot člověka. Je
potřeba zdůraznit, že člověk je ,,přírodnina,, a měl by se tak ke svému tělu chovat. Neměl
by užívat omamné látky tak aby ho toxicky neničil.
Účel kinezioprotekce do pozdního věku je velký. Avšak má-li pohybová námaha
přispět musí být doprovázená adekvátním postojem. Člověk nesmí přihlížet na námahu
jako na prostředek ke zlepšení kvality života ale jako na určitou investici, která se pak
ukáže právě v pozdním věku kde se to přetočí a jedinec v pozdním věku bude uvolňovat
endorfiny při procházce v lese a bude mu to přinášet pocit spokojenosti. Kdyby s tím ale
nezačal tak člověk v pozdním věku bude chápat procházku jako utrpení, a tedy nebude mu
nic přinášet ke zvýšení kvality života tedy kinezioprotekci.

1
HOŠEK, Václav a Pavel TILINGER, ed. Wellness, zdraví a kvalita života: sborník sdělení z mezinárodní

konference "Wellness, zdraví a kvalita života" konané 17.-18.10.2013 : Praha, Vysoká škola tělesné výchovy a sportu

Palestra. Praha: Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, 2014. ISBN 978-80-87723-10-4.
2 Pohybové schopnosti a jejich rozvoj
Pohybové schopnosti jsou relativně stále v čase, jejich změna vyžaduje dlouhodobé
a soustavné působení. Úzce se váží k pohybovým dovednostem, jejichž prostřednictvím se
také rozvíjejí. Dynamika jejich rozvoje neprobíhá souběžně a rovnoměrně, každá
pohybová schopnost má své optimální období rozvoje, tzv. senzitivní fáze vývoje, ve
kterých jsou také optimální podmínky pro jejich záměrný rozvoj. (Choutka, Dovalil, 1991)
2.1 Aerobní vytrvalost

,,soubor předpokladů jedince provádět cvičení s určitou nižší než maximální

intenzitou co nejdéle nebo po stanovenou dobu co nejvyšší možnou intenzitou,,2
Aerobní vytrvalost je považována za základ tělesné zdatnosti. Její metody rozvoje
mohou být 3 typu. První je metoda souvislá kdy se jedná alespoň o 10-15 minut zatížení na
60–80 %. Druhá metoda je fartlek kdy se střída tempo od 140 do 160 tepů za minutu.
Poslední metoda rozvoje je intervalová. Tyto metody se charakterizují plánovitém
členěním cvičením požadované intenzity na fáze cvičení a zotavení.
Při aerobní zátěži se také uvolňují endorfiny, které se zde uvolňuji do těla přirozeně
s dalšími chemikáliemi, které pozitivně ovlivňují pocity spokojenosti, a to dopaminem a
serotoninem. Čím více se hýbeme tím více naše tělo produkuje endorfiny a to právě ve
středně až vysoce intenzivním aerobním cvičením jako například běh, plavání, turistika či
lyžování.
2.2 Svalová zdatnost

,,definují sílu jako schopnost jedince překonávat, udržovat nebo brzdit jistý odpor
svalovou kontrakcí,,3 Ve věku 9-13 let musíme dávat přednost tzv. přirozenému posilování.
Při posilování bychom měli dávat přednost svalovým partiím, které zajišťují správné
držení těla.

2
CHOUTKA, Miroslav a Josef DOVALIL. Sportovní trénink. 2., rozšíř.vyd. Praha: Olympia,
1991. Věda pro praxi (Olympia). ISBN 80-7033-099-6
3
CHOUTKA, Miroslav a Josef DOVALIL. Sportovní trénink. 2., rozšíř.vyd. Praha: Olympia,
1991. Věda pro praxi (Olympia). ISBN 80-7033-099-6
 Na rozvoj síly je potřeba záměrné působení několika pohybových schopností,
přičemž hlavním úkolem může být právě rozvoj silových schopností. Pro rozvoj síly je
potřeba 6-20 opakování pro silovou vytrvalost poté 15-50 opakování po 1-3 sériích.
2.3 Rychlostní schopnosti

Definice rychlosti: ,, Rychlost schopnost – je pohybová schopnost konat

krátkodobou pohybovou činnost do 20 sekund, v daných podmínkách co nejrychleji,4 Jde o
činnost maximální intenzity, vyžadující vysokou koncentraci vlastního úsilí. Rychlostní
schopnosti jsou geneticky nejvíce podmíněny (70-80 %). Pro jejich rozvoj jsou optimální
podmínky v 10-14 letech kdy se formují především nervový základ rychlosti. Pro rozvoj
rychlosti by intenzita měla být provedena vždy co nejrychleji a mělo by se jednat o 5-20
sekund kdy odpočinek by měl trvat alespoň 2 minuty. Počet opakování a sérií pak mezi 3-
5.
2.4 Obratnostní schopnosti

Obratností se rozumí schopnost realizovat přesné složité časoprostorové struktury

pohybu. Metody rozvoje jsou střídavého a opakovaného zatěžování. Kdy s postupným
zvyšovíním obtížnosti cvičení i s využitím tvůrčí invence je považována za základní.
Nejlepší období pro rozvoj je období senzitivní v 7-10 letech.
2.5 Rozvoj pohyblivosti (flexibility)

Pohyblivost se vztahuje k rozsahu pohybu v jednotlivých kloubech. Zvláštní důraz se

klade na udržení či zvýšení pohyblivosti páteře, ramenního a kyčelního kloubu. Pro
zvýšení pohyblivosti je potřeba zvýšit pružnost svalů obklopujících kloub.

4
CHOUTKA, Miroslav a Josef DOVALIL. Sportovní trénink. 2., rozšíř.vyd. Praha: Olympia,
1991. Věda pro praxi (Olympia). ISBN 80-7033-099-6
3 Řízení kondičního tréninku
3.1 Kondiční trénink

Charakterizujeme jako součást tréninkového procesu zaměřenou zejména na rozvoj

bioenergetického, funkčního a pohybového potenciálu sportovce vzhledem k požadavkům
sportovního výkonu a přípravy na jeho podávání. Kondicí (resp. tělesnou kondicí) potom
rozumíme energetický, funkční a pohybový potenciál sportovce determinovaný kondičními
motorickými schopnostmi, který je nezbytný pro realizaci techniky a taktiky při podávání
sportovního výkonu v daném sportu a pro vyrovnání se s požadavky tréninkového a
soutěžního zatěžování.5
3.2 Cíle

Hlavním cílem kondičního tréninku je optimalizovat úroveň kondičních

motorických schopností vzhledem k specifickým požadavkům sportovního výkonu
a přípravy na jeho podávání. Současně preventivně působit proti vzniku funkčních poruch
a poškozování organizmu v důsledku tréninkového a soutěžního zatěžování. Efektivní
realizace kondičního tréninku vyžaduje vymezit co nejpřesněji jeho úkoly. Vzhledem
k současným tendencím ve sportovním tréninku považujeme za hlavní úkoly kondičního
tréninku:
 Nespecifický tělesný rozvoj (u mládeže „všestranný“ rozvoj) pro posílení zdraví,
tělesné zdatnosti a s přihlédnutím k požadavkům sportovního výkonu.
 Specifický tělesný rozvoj (specifické kondice) pro zvyšování trénovanosti a
sportovní výkonnosti (rozvoj specifických motorických schopností a jejich využití
při podávání sportovního výkonu a při přípravě na něj).
 Udržovat dosaženou úroveň kondice.

5
Choutka, M., & Dovalil, J. (1992). Sportovní trénink (2nd ed.). Praha: Olympia.
 Zvyšovat úroveň zatížitelnosti (umožňuje efektivně využívat potřebné velikosti
tréninkového zatížení a vyrovnat se soutěžním zatížením).
 Zamezit snížení efektivity provádění specifických pohybů a přerušení tréninkové
činnosti v důsledku svalových funkčních poruch (dysbalancí) a zranění.
V integraci s dalšími součástmi tréninku přispívat k zdokonalování
a stabilizaci sportovní techniky, včetně jejího využívání v soutěžních podmínkách a
rozšiřování spektra taktických možností.6
3.3 Metody kondičního tréninku

Metody nepřerušovaného zatížení.

Metody přerušovaného zatížení.
Jejich odlišnost je především v tom, že energie potřebná ke cvičení je v důsledku
rozdílností v intervalech odpočinku (zotavení) a v důsledku různé intenzity cvičení,
uvolňována rozdílnými biochemickými procesy (podíl uvolňování energie aerobního
charakteru nebo anaerobního charakteru).

Mezi metody nepřerušovaného zatížení patří:

Metoda souvislá (rovnoměrná).
Metoda střídavá.

Mezi metody přerušovaného zatížení řadíme:

Metodu opakovanou.
Metodu intervalovou.

6
Šimonek, J., & Zrubák, A. (2004). Základy kondičnej prípravy v športě. Bratislava:
Univerzita Komenského.
4 Fitness a wellness provozy
4.1 Wellness centrum

Je zařízení s nabídkou preventivních a terapeutických služeb. Jeho

posláním je navodit svým návštěvníkům pocit, prožitek a stav, kdy se budou
cítit dobře. Aby vše fungovalo jako celek, musí také hotel, provozující
vlastní wellness centrum, jako celek vypadat. Proto je důležité pro provoz
každého dobrého wellness, aby se jeho majitel zaměřil na interiér wellness,
působící na naše smysly po celou dobu. Důležité je správně prostorové
řešení jednotlivých částí, design, hra barev, světla, vůní a celková
atmosféra, kterou dokáže vyvolat. Součástí recepce by měl být bar s
občerstvením, vhodný pro regeneraci po procedurách. Velmi důležitý
je výběr kvalifikovaného personálu, který bude dělat milý dojem na
hosta od prvního setkání po celou dobu a dokáže odborně poradit
návštěvníkům při výběru a provádění jednotlivých procedur. Nesmí
chybět ani odborníci, kteří poradí každému klientovi se zásadami
správného jídelníčku. Součástí většího wellness centra by měly být osobní
a skupinová cvičení a cardio zóna v prostorách fitness centra, které je
neodmyslitelnou součástí wellness centra, na něj navazuje vitální svět,
určený k regeneraci, kde nalezneme vodní SPA zónu a saunový svět. Do
programu může wellness zařadit vnitřní i venkovní aktivity jako nordic
walking, inline bruslení nebo třeba jízdu na kole.7

4.2 Fitness centrum

Disponuje prostory k individuálním a skupinovým cvičením a

také cardio zónou, vyhrazenou pro zahřátí těla před cvičením. K tomu
zde slouží trenažéry veslovací, běžící či rotopedy. Cvičební programy jsou

7
Top hotelnictví: Wellness, beauty, spa. Žilina: MEDIA/ST, s.r.o., 2010. ISBN 978- 80-
969789-9-1 s.104 - 110
určené ke zlepšení fyzické kondice a snížení tělesné váhy. Mezi běžně
nabízené služby patří klasická aerobní cvičení v různých podobách, step
aerobik, pilates, jóga (klidné posilující cvičení) a její obměny (power
jóga, pilates), bodysculpt (cviky ke zpevnění svalstva), power plate
(cvičení na speciálním přístroji na principu vibrací), spinning (jízda na
rotopedech), K2 hikking (chůze na běžících pásech), fit box (využívající
boxerských totemů), cvičení s tanečními prvky jako zumba a mnoho
dalších.8

8
Sport&Wellness management: dvouměsíčník pro management zábavy a

volného času. Praha: Economia, 2012, roč. VII, č. 1. ISSN 1802-6931.

5 Ukazatele hospodářské výkonnosti provozu wellness
Na výkonnost podniku lze pohlížet z mnoha úhlů pohledu. Může to být velikost
bankovního účtu, počet zaměstnanců, image značky nebo podíl na trhu. Dalšími ukazateli
mohou být schopnost uspokojovat zákazníky, mít spokojené a motivované zaměstnance,
včas a řádně platit svým věřitelům, obstát v silné konkurenci apod. Důležité je určit
subjekt, pro kterého je hodnocení určeno. Vlastník většinou očekává návratnost svých
prostředků vložených do podnikání, zákazník zase uspokojení svých požadavků na
produkt, jeho kvalitu, cenu, rychlost dodávky atd.9

Obecně lze říct, že nejčastějšími uživateli výsledků vyhodnocování výkonnosti

podniku a tedy že i nejdůležitější skupinou pro výběr kritérií k hodnocení, jsou vlastníci.
Cílová koncepce vyhodnocení se tedy obvykle odvozuje od individuálních cílů vlastníka,
kterými jsou nejčastěji:2

• jistota (pocit jistoty),

• samostatnost,
• udržení podniku,
• růst podniku,
• společenské uznání,
• likvidita,
• spokojenost zákazníka,

• zajištění pracovníků,  obrat (tržby).

Stejně jako je široká skupina uživatelů výkonnosti podniku a v souvislosti s

rostoucí potřebou na různé úhly pohledu na kondici podniku, vyvíjely se i hodnoticí
metody a nástroje. V průběhu celého dosavadního vývoje všech měřítek hodnocení
výkonnosti podniku se můžeme setkat s ukazateli zaměřenými na ziskovou marži,
maximalizaci zisku, výnosnost kapitálu či na tvorbu hodnoty pro vlastníky. 10 Typickým

9
PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A.: Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera.
Vydavatelství Linde, s.r.o., Praha, 2009. Vydání druhé aktualizované a doplněné, 333 stran. ISBN 978-80-
86131-85-6, str. 13. 2 KALOUDA, F.: Finanční analýza a řízení podniku. Vydavatelství a nakladatelství
Aleš Čeněk, Plzeň, 2015. Vydání první, 287 stran. ISBN 978-80-7380-526-5, str. 18.
10
PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A.: Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Vydavatelství
Linde, s.r.o., Praha, 2009. Vydání druhé aktualizované a doplněné, 333 stran. ISBN 978-80-86131-85-6, str.
13.
příkladem výše uvedeného je pohled na vývoj finančních ukazatelů výkonnosti podniku,
jak je vidět na následujícím obrázku –
Obrázek č. 1: Vývoj finančních ukazatelů výkonnosti podniku.
Obrázek č. 1: Vývoj finančních ukazatelů výkonnosti podniku

Zdroj: DLUHOŠOVÁ, D. a kolektiv: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství

Ekopress s.r.o., Praha, 2010. Vydání třetí rozšířené, 228 stran. ISBN 978-80-86929-68-2, str. 17. Vlastní
zpracování.

Jaký je nejvhodnější koncept měření výkonnosti podniku nelze s jistotou říci. Na

toto téma se ve světě mezi odborníky vedou velmi často ostré diskuze a mnohdy se mluví
o tzv. válce ukazatelů.11

Ukazatele můžeme rozdělit do dvou skupin na tzv.5:

 klasické (tradiční)
ukazatele,  moderní
ukazatele.
11
PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A.: Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera.
Vydavatelství Linde, s.r.o., Praha, 2009. Vydání druhé aktualizované a doplněné, 333 stran. ISBN 978-80-
86131-85-6, str. 17. 5 Tamtéž, str. 17.
 Mezi tradiční ukazatele hodnocení výkonnosti podniku se řadí především ukazatelé
finanční analýzy. Do moderních ukazatelů hodnocení výkonnosti podniku můžeme zařadit
např. ekonomickou přidanou hodnotu, tržní přidanou hodnotu nebo také benchmarking a
následnou spider analýzu.
V dalších částech práce se tedy budu zabývat jak metodami tradiční finanční
analýzy, tak i dalšími moderními metodami hodnocení výkonnosti podniku. Výsledek a
závěrečné vyhodnocení tak bude odpovídat současným nárokům vlastníků na komplexní
posouzení ekonomického zdraví jejich podniku.