13.

maturitní otázka

MECHANICKÉ VLNĚNÍ
= takové vlnění, které vzniká v pevných, kapalných a plynných látkách

VZNIK VLNĚNÍ
podstatou mechanického vlnění je přenos kmitání látkovým prostředím, přičemž šíření vlnění
není spojeno s přenosem látky
příčina vzniku a existence mechanického vlnění = existence vazebných sil mezi částicemi
prostředí
zjednodušená představa: vazebné síly představovány pružinami
rozkmitá-li se jedna částice, potom se rozruch silami prostředí (pružné prostředí) přenese dál

POSTUPNÉ VLNĚNÍ
Z ... zdroj vlnění
λ ... vlnová délka
v ... rychlost šíření vlnění
τ ... doba, za kterou dospěje vlnění do bodu M

rovnice postupného vlnění

1
13.maturitní otázka

PŘÍČNÉ A PODÉLNÉ VLNĚNÍ

Příčné vlnění
všechny částice prostředí kmitají ve směru kolmém na směr šíření
vlnění
Výskyt: v pevných látkách

podélné vlnění
všechny částice prostředí kmitají
ve směru šíření vlnění
Výskyt: v plynech
(klasický příklad je zvuk)

Vlnová délka
vzdálenost, do níž dospěje vlnění za periodu T
vzdálenost dvou nejbližších bodů, které kmitají se stejnou fází

v ... FÁZOVÁ RYCHLOST VLNĚNÍ

rychlost, kterou se šíří vlnění daným prostředím
závisí na vlastnostech pružného prostředí
u příčného vlnění má vliv na rychlost šíření modul pružnosti
ve smyku
u podélného vlnění má vliv na rychlost šíření hodnota
modulu pružnosti v tahu
T ... PERIODA
f ... FREKVENCE kmitání zdroje vlnění

2
13.maturitní otázka

INTERFENCE VLNĚNÍ
Skládání = interference vlnění
PRINCIP SUPERPOZICE: Probíhá-li prostředím současně několik vlnění, je výsledné vlnění
prostředí dáno algebraickým součtem původních vlnění prostředí
Interferencí dvou vlnění o stejné vlnové délce vzniká výsledné vlnění, jehož amplituda je
největší v místech, v nichž se vlnění setkávají se stejnou fází, a nejmenší (popř. nulová) je
v místech, v nichž se vlnění setkávají s opačnou fází

Vztah pro okamžitou výchylku prvního vlnění v bodu M, které se šíří daným směrem ze zdroje
Z1:

Vztah pro okamžitou výchylku druhého vlnění v bodu M, které se šíří daným směrem ze
zdroje Z2:

pro výslednou polohu bodu M prostředí musí platit:

výsledku interference potom rozhoduje FÁZOVÝ ROZDÍL VLNĚNÍ Δϕ:

3
13.maturitní otázka

Interferenční maximum
dráhový rozdíl je roven sudému
počtu půlvln
interferující vlnění se setkávají
se stejnou fází
výsledná amplituda ym = ym1 + ym2

interferenční minimum
dráhový rozdíl je roven lichému počtu
půlvln
interferující vlnění se setkávají s opačnou
fází
výsledná amplituda ym = ‫׀‬ym1 – ym‫׀‬
(pro ym1 = ym2 je ym = 0 a vlnění se
vyruší)

STOJATÉ VLNĚNÍ
je zvláštní případ interference dvou vlnění se stejnými frekvencemi a amplitudami, která
postupují proti sobě
VLASTNOSTI:
1. určité body stojatého vlnění mají stále nulovou amplitudu výchylky – tyto body
nazýváme UZLY
2. určité body stojatého vlnění dosahují maximální amplitudy výchylky – tyto body
nazýváme KMITNY
3. ostatní body kmitají s různou amplitudou výchylky, která je pro daný bod konstantní
4. poloha kmiten a uzlů se nemění
5. vzdálenost sousedních kmiten (popř. uzlů) je λ/2, kde λ je vlnová délka stojatého
vlnění
6. vzdálenost nejbližší kmitny a uzlu je λ/4, kde λ je vlnová délka stojatého vlnění

4
13.maturitní otázka

CHVĚNÍ MECHANICKÝCH SOUSTAV

Chvění struny, tyče, vlákna
Chvění struny (tyče) = příčné stojaté vlnění
Popis děje: struna (tyč) délky l je upevněna → v místě upevnění vzniká uzel stojatého vlnění
STRUNA UPEVNĚNÁ NA OBOU KONCÍCH

STRUNA UPEVNĚNÁ NA JEDNOM KONCI

STRUNA UPEVNĚNÁ UPROSTŘED

Chvění desky
posypání desky upevněné uprostřed jemným pískem → rozkmitání jejího okraje smyčcem →
vzniká chvění, při němž se zrnka písku shromáždí v uzlech a vytvoří charakteristické obrazce
→ CHLADNIHO OBRAZCE

5
13.maturitní otázka

HUYGENSŮV PRINCIP
Každý bod vlnoplochy, do něhož dospělo vlnění v určitém okamžiku, můžeme pokládat za
zdroj elementárního vlnění, které se z něho šíří v elementárních vlnoplochách.
Vlnoplocha v dalším časovém okamžiku je vnější obalová plocha všech elementárních
vlnoploch.
elementární vlnoplochy:
modrá barva – původní vlnoplocha
šedivá barva – elementární vlnoplochy
červená barva – nová vlnoplocha vzniklá jako obalová plocha všech elementárních
vlnoploch

ODRAZ, LOM, OHYB VLNĚNÍ

Odraz vlnění
Jedná se o fyzikální jev, ke kterému dochází, dopadá-li vlnění
na rozhraní dvou prostředí
a, b ... dopadající paprsky kolmice dopadu
AB ... čelo dopadající vlnoplochy
CD ... čelo odražené vlnoplochy
α' = α
α ... úhel dopadu
α´ ... úhel odrazu

lom vlnění
ZÁKON LOMU: Poměr sinu úhlu
dopadu a sinu úhlu lomu je pro daná
dvě prostředí stálá veličina a rovná se
poměru rychlostí vlnění v obou
prostředích. Tento poměr se nazývá
index lomu vlnění (n) pro daná
prostředí. Lomený paprsek zůstává v
rovině dopadu.

6
13.maturitní otázka

Ohyb vlnění
=difrakce vlnění
Jedná se o fyzikální jev, ke kterému dochází:
 dopadá-li vlnění na překážku malých rozměrů
 dopadá-li vlnění na velkou překážku, ve které se nachází malý
otvor
Vlnění se potom v obou případech šíří i za překážkou a nastává OHYB
VLNĚNÍ
Ohyb vlnění je při určitém rozměru překážky (otvoru) tím výraznější,
čím je vlnová délka dopadajícího vlnění srovnatelnější s rozměrem
překážky nebo velikostí otvoru.
šíření vlnění za malou překážkou a otvorem
šíření vlnění za velkou překážkou a otvorem

ZVUK
mechanické vlnění látkového prostředí, které má schopnost vyvolat sluchový vjem.
Pro lidské ucho jde zpravidla o vlnění s frekvencí od 16 Hz do 20 000 Hz
Nauka o zvuku se nazývá AKUSTIKA
ZDROJ ZVUKU: každé chvějící se těleso určitou potřebnou frekvencí ve styku s pružným
prostředím.
ZVUKOVÉ VLNY: mechanické vlny pružného prostředí
JEDNODUCHÝ TÓN: periodický zvuk způsobený harmonickým mechanickým vlněním
Rozdělení zvuku
A) NEPERIODICKÉ

hluk, šramot, šum, hřmění, souhlásky

zvuky způsobeny nepravidelným chvěním prostředí

B) PERIODICKÉ

hudební tóny, samohlásky

zvuky způsobeny pravidelným chvěním prostředí

7
13.maturitní otázka

ULTRAZVUK
akustické vlnění, jehož frekvence leží nad hranicí slyšitelnosti lidského ucha, slyšitelného
zvuku, která je cca 20 kHz

INFRAZVUK
Mechanické vlnění s frekvencí menší než 16 Hz
Dobře se šíří ve vodě
Tak lze zjistit několik hodin předem („hlas moře“) příchod vlnobití
Někteří mořští živočichové toto varování vnímají.

VÝŠKA, BARVA, INTENZITA, HLASITOST

Výška
je určena jeho frekvencí
ABSOLUTNÍ VÝŠKA TÓNU: veličina určená frekvencí kmitání zdroje jednoduchého tónu
RELATIVNÍ VÝŠKA TÓNU: veličina určená poměrem kmitočtu daného tónu, ke kmitočtu tónu,
který se volí jako základní

v hudbě: komorní a (a1) - f = 440 Hz

v technice: tón o frekvenci 1000 Hz

barva
charakterizuje složený tón počtem vyšších harmonických tónů
Barva zvuku umožňuje subjektivně rozlišit tóny stejné výšky, které vydávají různé zdroje, např.
hudební nástroje
VYŠŠÍ HARMONICKÉ TÓNY: tóny, jejichž frekvence je rovna celočíselnému násobku frekvence
základního tónu
SLOŽENÝ TÓN: tón složený z jednoduchého základního tónu a jistého počtu vyšších
harmonických tónů, jejichž kmitočty jsou násobkem kmitočtu základního tónu

8
13.maturitní otázka

Intenzita
veličina objektivně charakterizující sílu zvuku
I ... intenzita zvuku
P ... výkon zvukového vlnění
S ... plocha
jednotka: W.m-2, bel (B)
v praxi jednotka 10 x menší: decibel (dB)
práh slyšení: 0 dB
práh bolesti: 120 dB

hlasitost
je vlastnost subjektivního vjemu vyjadřující silové působení zvuku na normální sluch
ZVUKOVÁ VLNA: periodické rozpínání a stlačování pružného prostředí (vzduch, voda), projeví
se jako periodické změny tlaku vzduchu
Hlasitost zvuku závisí na:
frekvenci zvuku (nejcitlivější na zvuk o frekvenci 4 kHz)
intenzitě zvuku
Citlivost ucha:
Δp = 10-5 Pa ........... nejnižší hranice – PRÁH SLYŠENÍ
Δp = 102 Pa ............ nejvyšší hranice – PRÁH BOLESTI

OZVĚNA
=echo
akustický jev, který vzniká odrazem zvuku od rozlehlé překážky
Odražený zvuk poté posluchač vnímá zpožděně
Vhodnou překážkou pro vznik ozvěny je například skála, dno studny, jeskyně, dno propasti
nebo vnitřek rozlehlé budovy

DOZVUK
jestliže překážka je ve vzdálenosti menší než 17 metrů, potom vzniká DOZVUK (prodlužuje se
trvání zvuku)

9
13.maturitní otázka

Doba dozvuku udává čas, za který poklesne amplituda doznívajícího zvuku o 60 dB

10