Chemické vazby

obecně
úvod
 vzniká spojováním dvou a více atomů
 molekuly daného prvku – molekula obsahuje atomy téhož chemického prvku, např. H2, N2,
O3
 ‌molekuly sloučeniny – molekula obsahuje atomy alespoň 2 různých chemických prvků, např.
H2O, H2SO4, CO2

chemická vazba
 chemická vazba – silové působení mezi atomy v molekulách sloučenin
 tvořena valenčními elektrony sloučených atomů
 délka chemické vazby – vzdálenost středů sloučených atomů, jednotka - pikometry (pm)
 při vzniku se uvolňuje vazebná energie, jednotka - kJ∙mol-1
 pro zánik je zapotřebí molekule dodat disociační energii, stejná hodnota jako vazebná
energie, ale liší se ve znaménku

klasifikace
 podle rozdílu hodnot elektronegativity X sloučených atomů (Paulingova stupnice)
 elektronegativita – schopnost daného elektronu přitahovat k sobě vazebné elektrony

Kovalentní vazba
 vytváří se mezi atomy, jejichž rozdíl hodnot elektronegativity je ∆X < 1,7
 rozděluje se na vazbu nepolární (∆X < 0,4) a vazbu polární (0,4 < ∆X < 1,7)

nepolární vazba

 mezi atomy, jejichž rozdíl hodnot elektronegativity je nulový, nebo velmi malý
 vazebné elektrony jsou sdílené téměř rovnoměrně mezi oběma vázanými atomy
 nízké body tání a varu a velmi nízkou elektrickou vodivost těchto sloučenin
 např. uhlovodíky

polární vazba

 nachází mezi atomy s rozdílem hodnot elektronegativity v intervalu 0,4 < ∆X < 1,7
 vazebné elektrony jsou posunuty více směrem k atomu s vyšší hodnotu elektronegativity, tam
vzniká záporný parciální náboj δ -
 na druhém atomu vzniká kladný parciální náboj δ +
 vyšší teploty tání a varu a zvýšení elektrické vodivosti
 např. HCl, H2O

Iontová vazba (extrémně polární)

 mezi atomy s velmi vysokým rozdílem hodnot elektronegativity (∆X > 1,70)
 kompletní přitažení vazebného elektronu atomem s vyšší hodnotou elektronegativity – stává
se aniontem, z druhého atomu se stane kation
  vyšší teploty tání a varu a vyšší elektrická vodivost
 např. NaCl

Koordinačně-kovalentní vazba
 celý vazebný elektronový pár poskytuje jeden atom (donor), druhý jim poskytuje volné místo
ve svém valenčním orbitalu (akceptor).
 např. H3O +, NH4 +
 podle počtu valenčních elektronů se rozlišuje vazba:
 jednoduchá A-B
 1 elektronový pár
 např. H-H, H3C-CH3
 dvojná A=B
 2 elektronové páry
 např. O=O, H2C=CH2
 trojná A≡B
 3 elektronové páry
 např. N≡N, HC≡CH
 řád vazby n – popisuje násobnost vazby, např. C6H6 – n = 1,5
 chemické vazby je možné označit jako vazby σ či vazby π – jestli je na spojnici jader těchto
atomů (vazba σ), nebo mimo ní (vazba π)
 lokalizovaná vazba – na přesně určeném
 delokalizovaná vazby – putující vazba

Kovová vazba
 v krystalové mřížce jsou kationty konkrétních prvků
 kolem nich se volně pohybují jejich elektrony – elektronový plyn – umožňuje tepelnou a
elektrickou vodivost, lesk a neprůhlednost kovů
 kujnost kovů – vrstvy po sobě „kloužou, kvůli uspořádání v mřížce

mezimolekulární interakce
 silové působení mezi jednotlivými molekulami
 např. vodíková vazba a Van der Waalsovy síly

Vodíková vazba (můstek)

 vytváří se mezi molekulami vodíku H a prvku s vysokou hodnotou elektronegativity, který
obsahuje alespoň jeden volný elektronový pár
 např. NH3, H2O
 soudržnost molekul – vyšší teploty tání a varu
 jde vidět u ledu, nebo u molekul DNA

Van der Waalsovy síly

 velmi slabé vazebné interakce mezi všemi atomy a molekulami
 umožňují zkapalňování vzácných plynů
 např. HCl, H2O