Předsokratovská Filosofie

Dělení předsokratovské filosofie:

1. Milétská Škola:
 Přechod od mýtu k logu (filosofii), orientovali se na svět jako přírodu
prostřednictvím představy kosmu (řádu)
 Thalés z Milétu – Veškeré jsoucno je složeno z vody, země je disk plující na vodě,
 Anaximandros – Thaletův žák, popřel jeho teorii vody a za základ všeho prohlásil tzv.
apeiron (neurčitá, nesmrtelná, neomezená hmotná pralátka, která je v neustálém
pohybu),
 Anaximénes – Vnímal arché jako vzduch, ze vzduchu vše vzniká a vše do něj zaniká
2. Pythagorejci:
 Pythagoras ze Samu – Jako první se nazval filosofem, kosmos spočívá v číslu,
považoval lidskou duši za nesmrtelnou -> neustálé vtělování, cílem je se vysvobodit
z koloběhu nových zrzení
3. Hérakleitova filosofie
 Hérakleitos z Efezu – Společným prvkem všeho je logos (rozum, řád, zákon), arché je
oheň, „nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky“
4. Elejská škola:
 Současníci Pythagorejců a Herakleita, materialisté, Eleaté poukazují na vztah
mezi pravým poznáním (epistémé – výsledek práce rozumu) a pouhým
zdáním (doxa – výsledek klamu smyslů), zamýšlejí se nad pojmy prostoru a
pohybu, otázka podstaty a jevu
 Xenofanés – Zakladatel elejské školy, kritizuje bohy, pouze jeden všeprostupující a
nehybný Bůh
 Parmenidés – Nesouhlasí s Hérakleitem, skutečným světem je jediné bytí (monismus)
 Zenon z Kitia – Dokazuje Parmenidova tvrzení logickými paradoxy tzv. aporiemi
(paradoxy, do kterých se člověk dostane – Želva a Achilles, hromada písku nic neváží
atd.)
5. Pluralisté: a) Mladší fyzikové (předchůdci atomistů)
 Empedoklés – arché jsou 4 živly (voda, země, oheň, vzduch), za princip spojující tyto
živly považuje lásku, za princip ničící a rozkládající je zpět do neměnných živlů
považuje svár
 Anaxagoras – Něměnný základ světa jsou tzv. semena (je jich nekonečně mnoho, lze
je stále dělit), princip spojující a rozpojující semena považoval nús (rozum či duch,
který hýbá světem)
b) Atomisté
 Demokritos – za základní částici světa považoval atom, svět je jednota atomů
(jsoucna) a prázdna (nejsoucna, prázdného prostoru)
 Leukippos – Zakladatel atomismu, formuloval tzv. logický zákon dostatečného
důvodu (nic se neděje nadarmo, vše je podmíněno nutností)
 Epikuros ze Samu – Odmít Demokritovu předurčenost drah atomů, atomy se dle něj
pohybují ze shora dolů a mohou se vychýlit ze svých drah
 Pojmy k předsokratovské filosofii:

Arché = Pralátka, podstata všeho

Epistemé = Výsledek práce rozumu

Doxa = Výsledek klamu smyslů

Monismus = Názor, že vše pochází z jedné podstaty

Dualismus = Vysvětluje skutečnost jako střet dvou protichůdných sil

Pluralismus = Filosofický směr uznávající více podstat

Kosmologie = Věda, co usiluje o výklad světa a přírody (hledá princip)

Jsoucno = Vše, co má podíl na bytí, tedy co existuje

Ontologie (teorie bytí) = Disciplína zabývající se tím, co je jsoucno, hmota, podstata, čas, prostor…

Gnozeologie (teorie poznání) = Noetika, epistemologie, nauka zabývající se problémy původu cest,
hranic poznání, pravdy aj.

Etika (teorie morálky) = Nauka zabývající se lidskými soudy o tom, co je dobro a co zlo, v jejím
centru stojí mravní normy a jejich význam pro lidské jednání

Axiologie = Učení o hodnotách, jejich povaze, místě a vztazích

Materialismus = Je filosofický směr, který do popředí staví hmotu neboli materii. Podle něj je nejen
každá věc tvořená hmotou, ale i každý pozorovatelný jev je výsledkem interakce hmoty.